z let 1477—1479. 25 25. 1479—1502: Rybáři usedlí v Komořanech na panství hradu Mostského s přivo- lením pána svého dali si sepsati svoje obecní povinnosti a práva ode dávna obvyklá. (Seeruhe von Kummern.) Mezi městem Mostem (Brüx, Pons), Ervěnicemi (Seestadtl) a Jiřetínem (Georgenthal) prostíralo se před věky jezero, největší v Čechách. Protékala jím řeka Bílina v nejhořejším toku svém, též jiné potoky vlévaly se do něho od severu. Jezero ještě na přechodu ze středo- věku k novému věku poskytovalo hojnost ryb; během času nánosem bahnělo a proměnilo se konečně v louky. Při jižním kraji jezera stojí stará ves Komořany (Kommern, Kummern), kteráž prvotně spolu s jezerem a s okolní krajinou náležela ke hradu Mostskému a s ním ke komoře královské. Ale již král Václav I. r. 1250 daroval polovici rybářů Komořanských klášteru Oseckému, a někteří usedlíci později dostali se k Červenému Hrádku (Rothenhaus); když král Jiří r. 1465 zastavoval hrad Most svým synům, Komořany měly tři vrchnosti nad sebou: krále, klášter Osecký a pány Červenohrádecké. Ta část sousedů Komořanských, kteří zůstávali v pod- danství hradu Mostského, dali sobě roku 1479 sepsati některá pravidla svého obvyklého řádu obecního, a to s přivolením pana Burgharda Fictuma na Novém Šumburku, toho času na hradě Mostském, na něhož snad kníže Jindřich Minsterberský svoje zástavné právo dočasně přenesl. Roku 1480 zástavná držba hradu Mostského přešla od Jindřicha Minsterberského na Beneše z Weitmile; v jeho rodě potom zůstala přes sto let, až totiž r. 1584 panství výplatou dostalo se zpět ke komoře královské. Město Most r. 1595 koupilo od komory hrad Mostský s příslu- šenstvím, k čemuž náležely Komořany s částí jezera; ale r. 1689 město muselo prodati Komo- řany a jiné dvě vsi Ferdinandovi Vilémovi Popelovi hraběti z Lobkovic, načež ty vsi byly spo- jeny s Lobkovickým panstvím Novosedlským (Neundorf), při němž zůstaly až do konce starého zřízení patrimoniálního. V obci Komořanské zachovalo se v pověřeném ale pozdním opise starobylé zřízení, jež sobě sousedé roku 1479 sami pořídili a jež tam zůstalo vždy pode jměnem Seeruhe ve velké a zasloužené vážnosti. Tiskem vydal je dr. Ludvík Schlesinger ve spisku: Geschichte des Kummerner Sees bei Brüx, mit urkundlichen Beilagen. Separatabdruck aus der vom Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen 1871 herausgegebenen Festschrift. Prag 1871, stran 43 vel. 8°. Zřízení Komořanské vytištěno jest v tom zajímavém dílku jako příloha V. na str. 33—36, odkudž text její zde níže se otiskuje. Na počátku té písemnosti stojí rok 1479, na konci 1502. Podle zmínky o panu Benešovi z Weitmile ve článku 17. jest patrno, že ta část byla sepsána po roce 1580. Nejspíš první články byly sepsány r. 1479, a jenom k nim se vztahuje svolení pana Burgharta z Fictum, zmíněné ve starém úvodě; později pak byly nové články připsány nebo opětovně připisovány, naposledy r. 1502. Před starým úvodem nachází se pozdější úvod, a na konci jest přidána žádost k hejtmanovi; tyto dva odstavce, jež v do- lejším otisku odlišují se menším písmem, pocházejí tuším teprva z druhé polovice 17. věku, kdy již Lobkovicové byli pány Komořan. Na konci drobným písmem jest vytištěna kancelářská formule z r. 1817, kteráž svědčí, že staré zřízení Komořanské bylo v nějaké platnosti ještě v 19. století. V prvotním úvodě a pak v článku 11. rybáři v Komořanech, náležející k hradu Most- skému, praví o sobě, že sedí na královské almužně, rozumějíce tím nejspíš: na královské půdě; v článku 11. nazývají sami sebe svobodnými lidmi. Podle článku 2. podobá se, že synové Archiv Český XXII. 4