230 D. XXII. Řddy selské a instrukce hospodářské: Statek Třebenický u Litoměřic tvořil jenom jednu skupinu majetku klášterského, ovšem největší. V 18. a 19. století to panství mělo jméno po Čížkovicích, ale tato ves dostala se klášteru Svatojirskému teprv roku 1692 koupí, v dřívějších časích mu nikdy nenáležela, a městečko Třebenice bylo středištěm panství klášterského. Kromě Třebenic držely panny Svato- jirské tam vesnice Chodovlice, Velemín, Siřejovice (kteréž v urbáři píší se dvakrát Syrziwicze), Oupohlavy a Kololeč. — Správa na tom panství částečně se osvětluje knihou Třebenickou výše již zmíněnou, v níž zápisy (hlavně převody nemovitostí a co náleží do knih pozemkových) jdou od roku 1434 do 1577. Podle toho na soudě městečka Třebenic ve čtyřech lavách seděli kon- šelé, počtem 12, z nichž jeden byl purkmistrem, a vedle nich též rychtář nebo jeho náměstek, jenž slul soudce nebo sudí; v některých případech slavnějších býval přítomen i úředník vrchno- stenský nebo i vrchnost sama. Tento soud Třebenický vyřizoval a do knih zapisovati dával také to, co sic na panstvích projednávalo se na výročních tak zvaných soudech; zápisy v knize Třebenické týkají se netoliko nemovitostí ležících při městečku Třebenicích, nýbrž i selských nemovitostí v Chodovlicích, v Kololeči, v Úpohlavech, a snad i v jiných vesnicích; a jest z těch zápisův o postupování majetku, o hypothekách, o spolcích atd. patrno, že obyvatelé těch vesnic vládli svým majetkem tak svobodně a dle týchž obyčejů právních, jako měštané Třebeničtí. Daleko od Třebenic měl klášter Svatojirský ves Mradice, jihozápadně od Postoloprt; ves Vrbno, nyní řečené u lesů, jihovýchodně od Loun; ves Blevice, jižně od Velvar. Nedaleko Prahý vesnice klášterské tvořily několik malých skupin: Západně od Unhoště měl klášter vsi Noutonice a Kamejk. Mezi Mělníkem a Prahou stály pohromadě vsi klášterské Břežany (Panenské), Černíkov (nyní Čenkov), Dolejnek (nyní Dolínek), Předboj (psáno Przebogi). Od Jílového na severovýchod měl klášter vsi Radějovice a Cenětice. U Menšího Města Praž- ského měly panny ves Újezd, totiž jižní částku nynější Malé Strany a přilehlou částku Smíchova. Též měly ves Vrutici, nevědomo kterou. Z těchto vsí anebo z částek jich vypočítávají se v urbáři úroky a jiné platy a dávky i roboty, jež náležely klášteru Svatojirskému. Na listě 95. počínají se pozdější přídavky k urbáři, totiž záznamy o tom, jaký úspěch mělo úsilí abatyše Judity Eibenštolerové z Eibenštolu v letech 1576—1600, aby přišly k plat- nosti nároky kláštera také k jinému majetku v jiných vesnicích, které mu někdy náležely, ale ve válce husitské byly mu odcizeny. O tom bylo zaznamenáno: „Znamenají se ouroky, který za panování osvícené kněžny a panny panny Judith Eybenštolerové z Eybenštolu, abatyše klá- štera sv. Jiří na hradě Pražském, k tomu klášteru přibyly, a to skrze bedlivost a péči nade- psané panny abatyše. Vepsány jsou do těch knih za ouřednictví slovutného Jiříka Gehle z Podhoršteina, měštěnína Menšího Města Pražského.“ Ale jmenuje se potom jenom dům u sv. Ducha v Praze, ves Předboj (Předboji) a ves Psáry; odtud tedy nějaké úroky byly klá- šteru opět získány. Dále v urbáři připsány jsou „Platy komorní z některých vesnic, které předešle k klá- šteru sv. Jiří náležely, z nich žádného platu nevycházelo, až za panování osv. kněžny panny Judith Eybenštolerové z Eybenštolu, abatyše sv. Jiří, kteráž bedlivostí a obzvláštní péčí svou k tomu přivésti ráčila.“ Za tím následují jmena vesnic, které zůstávaly pod jinými vrchnostmi, ale ty vrchnosti měly z nich určité summy platu odváděti klášteru: Nebužely (východně od Mělníka), Zálezlice (jižně od Mělníka), Nenichov (Niněchov u Mělníka), Votvojice (Otvojice u Kovar), Bořanovice (u Líbeznice), Lichoceves (u Noutonic), Blahotice (u Slaného), Libochovičky (u Lidic), Dolánky, Sulice (u Jílového), Danoves (u Mělníka) a Motol.