Alše Knoblocha z Pirnsdorfu návod k chovu dobytka ovčího 1561. 185 85. Alše Knoblocha z Pirnsdorfu návod k chovu dobytka ovčího, tištěný r. 1561. Zvláštním oborem polního hospodářství, jenž před věky býval více rozšířen než nyní, byl chov dobytka ovčího. O služebných poměrech ovčáků, jež byly valně jiné, než u ostatní čeládky nebo u dělníků hospodářských, poučuje nařízení, jež r. 1549 učinili stavovští zástupci tří krajů českých, Plzeňského, Podbrdského a Rakovnického; tištěno jest ve Sněmích II. str. 593—4. Podle toho ve stádě sedmá ovce měla býti vlastnictvím mistra ovčáka, pro kaž- dého pacholka mělo se chovati 46 ovec, a deputát byl pro každého mistra ovčáka ustanoven, větší neb menší podle toho, měl-li tři pacholky nebo méně. Zde otiskujeme poučení o chovu ovčího dobytka ze starého tiskopisu. V knihovně Českého Musea (36. A. 15) chová se tištěná knížka o 72 stranách prvotně nečíslovaných ma- lého kvartu. Na první straně čte se titul: Regiment zprávy ovčího dobytku, ve dvoje knihy rozdělený. První, kderak jej hospodář nový a nezvyklý rozšafně zpravovati i v dobrém zdraví zachovávati má. Druhé, přišly-li by na něj jaké nemoci nebo mor, čím jej má a jakým způsobem hojiti. Pod tím titulem jest hezká dřevorytina, na níž spatřuje se ovčín s ohradou vodorovně pletenou, v předu několik ovec, ovčák jednu ohledává a pán k tomu přihlíží. Na druhé straně opakuje se nadpis skoro v táž slova, a spisovatel přihlašuje se s kratinkou dedikací: „Vydané k poctivosti a k potřebě urozenému a statečnému rytíři panu Voldřichovi Dubanskému z Duban a na Libišicích, králové Její Milosti slavné paměti podkomořího měst v království Českém oc, od urozeného Alše Knoblocha z Pirnsdorfu a v Litoměřicích. Leta M DLXI°.“ Letopočet 1561 nachází se také na titulní straně pod obrázkem, i na poslední potištěné straně 71, kdež knih- tiskař ohlašuje: „Vytištěno v Menším Městě Pražském u Bartoloměje Netolického, ten outerej po Početí Panny Marie leta páně tisícího pětistého šedesátého prvního.“ Impressor Bartoloměj Netolický oznamuje (str. 2) také o svém privilegii císařském k tištění knih, a v předmluvě k čtenáři (str. 3—5) vychvaluje přítomnou knihu i děkuje „tomuto autoru a zkladateli této knihy, kterúž jest s pilností a pracně složil a spisoval, urozenému vládyce panu Alšovi Knoblochovi z Pirnsdorfu.“ Spisovatel Knobloch, jak se podobá, byl z erbovní rodiny v Litoměřicích usedlé. Ne- víme o něm než z tohoto spisu jeho. V předmluvě k rytíři Oldřichovi Dubanskému z Duban (str. 5—8) vypravuje, že „dobré paměti někdy pan otec váš Karel Dubanský z Duban a na Libišicích k osobě mé obzvláštní přízeň a náchylnost jest po vše časy zachovával. Nic méně i od vás, pána a přítele mého zvláště milého, vejše než od pětimezcítma let jsem dobrú přízeň a lásku poznával.“ A poněvadž prý Oldřich Dubanský „v Libišicích, v Drahobuzi, v Bičkovicích a snad i v Wernieřiczých městečku*)“ všelikého dobytka měl hojnost, a přítomnou knihu může potřebovati každý hospodář, proto Knobloch umínil si ji vydati ku poctivosti jeho. Co se týče svých vlastních zkušeností hospodářských, Knobloch odvolává se na to, co spatřil, čemu při- vykl a se vynaučil při „panu Jiříkovi-Šlejnicovi při zámku a panství Ruonberském, Šlaknovském, Thollšteinském, nic méně i Lovosickém, tu kdež jsem jedný chvíle úředníkem byl,“ kdež prý