448 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina Též taky lesy své, kteréž sme jměli, kteříž lesové z jednej strany Žďáru, ubce Novoměstcké mezi grunty Bradlskejmi, a z druhé strany, kdež díly dál od lesů Daškovejch, třetí strana od kusu rolí Jana sladovníka leží, ty jim taky pouštíme a k jich obecnímu dobrýmu užívání toho města dáváme. Taky jim i tuto milost činíme, aby oni v ubci svej první i v ubci Bradlský, i také v těch lesích nahořepsaných, kteréž sme jim k tej ubci přidali, dvakrát do roka s tenaty na zajíce sobě k oužitku honiti mohli, a to jmenovitě na ty časy k vánocím a k masopustu. Což se pak řeky, kterouž jest byl jim pan Jan z Kácova někdy pán jich k tej ubci dal, dotýče, kteráž leží od mosta horního až po most Sepskej, k té řece jim více přidáváme od téhož mosta Sepského nahůru až po stav, kterýž u mlejna tu pod městem jest, tak aby oni Novoměštcí mohli toho kusu užívati tak, jako toho, který jest jim někdy od pana Jana z Kácova dán. Taky jim tuto milost činíme a mlejn, kterýž sme za jedním kolem k sladu mlení při tom stavu pod městem, při kterémž jest valcha, znovu ustavěli, ten jim k tej ubci pouštíme a pod plat dáváme, však na tento spůsob, aby v tom mlejně nic jiného nebylo mleno, nežli sladové toliko, a voni měšťané nám a budoucím pánuom a držitelóm panství Novoměstckého s toho mlejnu povinni dávati budou platu ročního jednu kopu grošuov českejch, a to rozdílně na každý svatý Jiří puol kopy grošuov a na každý svatý Havel tolikéž puol kopy grošuov českých. A ten mlýn oni sobě sami opravovati, mlynáře na svuoj náklad chovati a potřebami opatrovati mají; než což se opravy stavu při tom mlýně dotýče, ten my s nimi spolu společně spravovati jmáme. Než kdyžby mlýn aneb ten stav zšel, tak žeby se znovu dělati měl, tehda to nové dílo my a budoucí potomci naši, páni a držitelé panství Novoměstckého, znovu na svuoj náklad dělati a ustavěti jmáme. Také jsme tejmž Novoměstckým k prosbě jejich tuto milost učinili a o ryb- níček, kterýž nad cihelnú u Krčína k obci drželi, s nimiž jsme takto uhodieli a směnu učinili, že sme jim k tej ubci za ten rybníček dali a mocí listu tohoto dáváme dvě kopě grošuov českejch platu ročního na čtyřech mastných krámích, kteréž sme tu jměli. I chtíce my svrchupsaný Jan z Pernšteina oc, aby jim to od nás, erbuov našich a budoucích pánů a držiteluov panství Novoměstckého, což se v tomto listu píše, zdržáno a zachováváno bylo, list tento tomu na svědomí pečetí naší stvrditi a jim vědomě vydati sme rozkázali. Jenž jest dán a psán na zámku našem Koně- tické Hůře ve štvrtek po svatém Bartoloměji, léta od narození Syna Božího tisícého pětistého čtyrycátého počítajíc. Orig. arch. města Nového Města nad Metují č. 5. 425. 1540, 1. října Jan z Pernšteina pohání Anežku ze Střmelic i sestru její Elišku v příčině peněz na knězi Václavovi z Hradešína. (Zbytky desk zemsk. I. str. 307 čís. 219.)