158 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina poněvadž v modlitbě té, kteráž nám od Krista pána vydána jest, říkáme: Buď vůle tvá jako v nebi tak v zemi. A protož jest nejlípe vůli naši s vůlí boží srovnati. Milostivé kníže! Knížeti Fridrichovi Lehnickému JMti ráčili ste odpověď dáti, což se toho přátelského spříznění mezi VMtí a mnou dotýče, aby VMti ode mne na ty artykule odpověď dána byla, kteréž ste mi ráčili poslati po panu Ondře- jovi Ungnodovi: pak, milostivé kníže, knížeti Fridrichovi JMti odpověď sem dal, že o žádných artikulích nevím, neb mi od pana Ondřeje Ungnoda žádní dáni nejsou: jakož sem i o tom některou chvíli v Praze panu Knoblsdorfovi, služebníku VMti, při přítomnosti pana Ondřeje Ungnoda pravil, že o žádných artikulích nic nevím. Pan Ondřej jest před panem Knoblsdo[r fe[m] pověděl, že těch artykulův nechal při kanclíři VMti: a protož, záležie-li co na takových artykulích, VMti prosím, žě mi je račte poslati aneb knížeti Fridrichovi JMti dáti, neb JMti píši, za to JMti žádajíc, budou-li JMti od VMti dány, aby mi je poslati ráčil. Při tom, milostivé kníže, za to VMti prosím, poněvadž tomu rozumím, že VMt ráčíte jeti do Krakova na to veselí, kteréž král Polský JMt králi mladému JMti synu svému ráčí činiti, kdy jízda VMti při kterém času zase bude a kudy jeti ráčíte, že mi to oznámiti ráčíte, abych se s VMtí shledati mohl. Neb ničím se nezaneprazdňujíc, ten jest oumysl můj, abych se s VMtí shledal, leč by ten nedo- statek při zdraví pán Bůh dopustiti ráčil, že bych k tomu nikterakž dosti učiniti nemohl, jakož jest se tohoto času stalo; a nejraděj bych tomu byl, aby mé shledání s VMtí bejti mohlo při přítomnosti knížete Fridricha Lehnického JMti, a již při tom času aby to přátelské zpříznění, které jest se mezi VMtí a mezi mnou začalo, mohlo svůj konec vzíti a smluvami utvrzeno býti, ač byla-li by vůle pána Boha všemohúcího, poněvadž to všecko v moci jeho svaté jest; tak jakž apoštol svatý Pavel pověděl: „že není na tom, kterýž ščepuje, ani na tom, kterýž zalívá, ale na tom, kterýž zrost dává.“ Pak pán Bůh všemohúcí k tomu spříznění, které se mezi VMtí a mezi mnou začalo, rač dáti svůj zróst a své svaté požehnání, aby také k svému vykonání přijíti mohlo, předkem ke cti a k chvále jeho svaté, a VMti i mně také k potěšení. A s tím oc. Datum ut supra [v pátek před nedělí Jubilate]. MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 35. b. 274. Jan z Pernšteina knížatům Minstrberským: aby k smlouvě jeho s opatem Žďárským učiněné pečeti přitiskli. — Z Nového Města 1543, 13. dubna. (V týž den a odtudž knížatóm Minstrberským.) Osvícená knížata a páni, páni přízniví, synu, švagrové a přátelé moji zvláště milí! S. s. VMtem oc vzkazuji. Té sem naděje byl, že mé shledání s VMtmi při tomto soudu, kterýž v Vratislavi držán bejti má, bude, ale poněvadž jest to pán Bůh změniti ráčil skrze nedostatek