z roku 1467. 545 vidouce takové útisky a bezpráví, jež se jim a jich poddaným dály, i sjeli se a učinili mezi sebou zápis tvrdý, aby sobě všickni vespolek radni a pomocni byli a svobod zemských hájili a o ně stáli; a tak vyslali jsou urozeného pána Jana z Hazmburku na sněm k Jiříkovi, žádajíce na něm, aby jim to, což v ceduli sepsáno bylo, napravil a je při jich svobodách a právích podle své přísahy zachoval i zůstavil. I byli jsou o ty věci nejedni sněmové. A mezi tím otec svatý veda k konci počatou věc proti Jiříkovi, když jest nestál ku půhonu a svému právu, a dnové půhonu vystáli, totiž sto a osmdesáte dní, ač jest hned mohl podle práva otec svatý jeho odsouditi, však vždy ještě maje oče- kávání, zdali by k sobě přijda učinil, co by měl učiniti, od toho dne konečného čekal jest dní více nežli sto čtyřidceti. A tak 23. dne měsíce ledna, totiž ten den před štědrým večerem [23. prosince 1466], sedě na stolici papežské přede vším sborem křesťanským, odsoudil jest Jiříka království Českého pro příčiny, kteréž se pokládají v témž výnosu, a dal jest jej v klatbu, a rozhříšil a osvobodil všecka knížata duchovní i světská, hrabata, pány, zemany, rytířstvo, města, many i všecky Čechy a země k České koruně příslušející od jeho poddanosti a poslušenství, a jim rozkázal mocí Boží, aby více jemu jako králi Českému v ničemž poddáni nebyli, ale raději jakž mohou, od jeho poddanosti a poslušenství se odvrátili a vzdálili. A když ještě processové nebyli ohlášeni v království Českém, králové [sic] křesťanští sjeli se s posly Jiříkovými v Hradci Jindřichově, chtějíce ty všecky věci jednati a konati, co se svobod zemských dotýče. A když jednak bylo k námluvě a srovnání, tedy přišli jsou listové a rozkázání přísné od otce svatého pod Jeho Svatosti bullí olověnou, v nížto rozkazuje Jeho Svatost všem a jednomu každému, pánům, rytířům a městům, aby nižádných námluv, jednání, tadinků, sjezdů a úmluv s Jiříkem nečinili pod velikou pokutou duchovní jako synové poslušní, neb již více jich pánem a králem není, ale ovšem se jeho zbaviti a s ním nic činiti neměli. To uslyševše páni křesťanští a jiné rytířstvo, město Plzeň poslušné a křesťanské, ihned jsou nižádných s jeho radou a posly úmluv nechtěli dělati, a od jeho poslu- šenství jsou odstoupili jakožto synové poslušní otce svatého u víře, poslušní svaté církve a kostela Římského. I praví tak páni naši, že více jemu nejsou povinovati podáni býti jako ssazenému: nejprv, poněvadž jest ssazen od otce svatého, od toho, jenž to může učiniti pro hodné příčiny, že nejsou více poddáni pánu odvolanému na své cti; druhé, že jsou od téhož svatého otce jeho sproštěni a rozhříšeni od jeho práva, moci a povinnosti a tak ode vší poddanosti; třetí, že poněvadž ssazení rovná se smrti světské, jako žena po smrti muže svého sproštěna jest a vysvobozena od jeho poddanosti, tak páni a města od poslu- šenství Jiříka jakožto mrtvého na cti a svém důstojenství; Archiv Český XX. 69