424 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina a múdrými a opatrnými pány purgmistrem a radou i vší obcí města Hradce Králové JíMti nad Labem z strany druhé, mnou Jaroslavem starším z Šelmberka a s Kosti na Hrádku nad Sázavou, nejvyšším komorníkem království Českého, jakožto prostřed- níkem od stran dožádaným a voleným, a ke mně s obú stran přátely vydanými těmito: Vilímem Křineckým z Ronova, a Janem mladším Křineckým z Ronova na Rožďalovicích, hejtmanem na ten čas kraje Boleslavskýho, Zikmundem Andělem z Ronovce na Morašicích od pana Jana z Pernštejna vydanými, a Janem Litoboř- ským z Chlumu a na Pecce, purkrabí m] kraje Hradeckého a podkomořím královským v království Českém, a Václavem Bořkem z Dohalic a na Mokrovousích, hejtmanem na ten čas kraje Hradeckého, z strany Hradeckých též vydanými, a to taková: Kdež jest byla vznikla různice, i půhonové ode pána na Hradecké učiněni sou byli, což se dotejče gruntův páně zatopených rybníkem Březhradským i také podmokání luk a dědin lidí páně z Pohřebačky pod týmž rybníkem z Podulšan a z Libišan i jinejch: i takto jest skrze mne a svrchupsané od stran přátele ke mně přidané na nás od stran obojích mocném přestání smluveno a srovnáno i vypovědíno, že oni Hradečtí pánu z Pernštejna za to všecko zatopení a podmokání učinili a oddali sou dvadceti jiter louk na Polabí k kruntům páně nejblíže příležícím, a též pánu dali a postoupili všeho toho lesu v trávníku, což tu mají dědičně. Proti tomu pán zase jim Hradeckým ráčil jest dáti mimo to, což sou Hra- dečtí prve koupili a jim odměřeno jest gruntův páně i lidí poddaných páně pod týmž rybníkem Bře[z]hradským za struhú, počnúc od obce Plečické, kde se tíž gruntové počínají, těch gruntův a louk až do tý trúby, a za tou trúbou čtyři lokty zšíří i zdýlí, kterúžto podmok vypadá, pán jim Hradeckým ihned vyměřil a dal k jejich požívání dědičně bez všelijaké překážky pána i budoucích jeho; a ta trouba, kteráž jest v kruntích páně a podmok jí vypadá, ta má v svee míře Hradeckým zůstati bez překážky všelijaké pána i dědicův páně na časy budúcí a věčné. Pakli by kdy sešla, tedy Hradečtí mají na to místo jinou novou trúbu udělati a vložiti. Než což se luk a dědiny páně i lidí páně, které praví, že by tím rybníkem Břez]- hradským podmokati měly, dotejče, ty pán sobě i lidem svým cíditi a opravovati dáti má, tak pokudž by se pánu za nejlepší zdálo a vidělo. Což se trouby, kterouž se voda z rybníka Březhradského do Kuřího jezera pouští, dotejče, tou trubou Hradečtí nynější i budoucí pouštěti dolův vody nemají, leč kdyby se loviště rozdělily a ta voda bezelstně do jiných lovišť sjíti by a vy- padati nemohla, tehdy Hradecští budou moci tou trubou s toho loviště tu vodu pustiti a ty ryby sobě vyloviti; a tu strúhu počnúc od té trúby až do Kuřího jezera oni Hradečtí cíditi mají, tak aby se tou struhou pánu ani lidem páně škoda nedála, a ty strúhy od Kuřího jezera také cíditi mají tak, jakž o to předešlá smlouva ukazuje.