332 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina stoupili před nás lidé naši, rychtář a konšelé i všecka obec ze vsi naší Čelčic, věrní naši milí, předkládajíc nám obtížnost v živnostech svých, že by pastev málo měli, snažnou a pokornou prosbou nás žádajíce, abychom je v tom milostivě opatřiti ráčili. A my v tom uznavše je tak obtížné a chtíc lidi ty ze vsi nahoře psanej radši v statcích rozmnožiti, než by hynouti měli, k jich snažné a nepřestávající prosbě milostivě jsouce nakloněni, dopřáli sme a tímto listem mocně dopouštíme na Blatech našich, počnouc od louk jejich Čelčickejch až k loukám Klopotovským nahoru až po pastviště Hrubeckých, že z nahoře psanej vsi Čelčic lidé naši na těch Blatech, jakž se nahoře píše, koně, krávy, svině a jinej všelijaký dobytek pásti a toho místa uží- vati, jakž se jim zdá a líbí, svobodně mají. Kdež pak lidé nahoře psaní takové zvláštní od nás obdarování majíc k lepším živnostem svým, mají nám a povinni budou za to i budoucím pánóm a držitelóm panství Tovačovského na zámek náš Tovačov čtyry kopy grošův českých na penězích obecně bernejch, za groš sedm peněz bílých a za kopu šedesáte grošuo bílejch, jednou v rok při svatém Martině vydávati. A ten plat z toho spravíc, žádnému z toho nic více činiti povinni nebudou, než svobodně a volně na tom místě pásti a jeho, jakž se jim zdáti a líbiti bude, užívati budou moci, bez překážky naší i budoucích pánuo a držiteluo panství Tovačovského na budoucí časy Tomu na svědomí a lepší stvrzení, což se v tomto listu píše, pečeť naši vlastn s naším jistejm vědomím k tomuto listu jsme přivěsiti rozkázali, jenž jest dán a psán na Tovačově v sobotu po svatém Antonínu léta od narození Syna božího patnácti- stého dvadcátého sedmého počítajíc. Archiv musea Františkova v Brně, privil. Tovač. f. 96 b. 202. 1527 v lednu. Na odpověď stavů moravských v Olomouci na sněmu shromážděných danou poslům krále Ferdinanda a králové Anny v příčině uznání jich za pány přítiskl pečeť Jan z Pernšteina, z Boskovic. (Sněmy české I. str. 92 čís. 44.) 203. V popisu cesty krále Ferdinanda a jeho manželky Anny do Prahy zaznamenáno, že dne 1. února 1527 vjížděl do Hory Kutné, a že mezi Čáslaví a Horou před tím přijelo mu vstříc devět osob šlechtických, mezi kterými na předním místě jmenován Vojtěch z Pernšteina. (Sněmy české I. str. 207 č. 155.) 204. Mikuláš starší z Dobřenic prodává své dědictví v Třesicích, tvrz, dvory, ryb- níky oc Vojtěchovi z Pernšteina za 1950 � gr. praž. 1527 v sobotu před sv. Matějem (23. února). (DZ. 6. C. 18.) 205. Ve zprávě o přijetí a uvítání krále Ferdinanda v Brně a Olomouci zaznamenáno, že Vojtěch z Pernšteina i Jan, bratr jeho, jmenováni byli dne 22. dubna 1527 jako komisaři, kteříž vedle jiných jednati měli s Olomúckými v příčině některých předložených artikulův. (Zpráva něm. v Ms. knih. hrab. Waldst. v Duchcově. Pam. Brn. f. 122. oc.) 206. Jan z Pernšteina jako smírčí soudce vypovídá mezi radou města Olomouce a kramáři i vinaři v příčině obchodu v krámech, šenku vína a nakládání vína do sklepů pro vlastní potřebu, a schůzí odbývání bez povolení vrchnosti, jaké schůze pod trestem smrti