Soldati. Ludovicus de Persa. Picolhomi- neus pidi- mužíček5i4. Soldati oupravní. Poručení knížecí o vybytí predikantův. šidil a loupil. Po dvacíti, 30, 40 i víc zlatých na tejden někteří mu platiti museli. Téhož léta 15. Junii, na den Božího těla, slavná procesí, v Boleslavi prve nevídaná, konána byla a když děkana neměli, nebo sobotecký k lepší prebendě ustoupil, vykonával to chotětov- ský farář K. Jan Rudolf Gradius z Libertina. Téhož léta 25. Junii dvě karnety knížete z Holštejna do Boleslavě přijely, 7. Junii[!] a na Novém městě se mocně kvar- tírovaly a tak dvě neděle a 4 dni tu zůstávaly, nebohý sousedy sužovaly, podle jejich libosti všeho jim fulaf310 dávati museli, sotva jich odtud toho dne pracně odbyli. Téhož léta 25. Julii Luedibiques di Persa, cavalir di Malta“11, kapitán, s svou kompanií pěchoty z města Boleslavě vy- táhl. Zůstával tu sedum nedělí zouplna. Téhož léta 8. Augusti Franciscus Octavius Piccolho- 223. mineus512 de Aragona, rytmistr s jednou silnou karnetou do Bo- leslavě přijel i štáb s sebou a mnohé oficíry z jiných regimentův přivedl, divný pracht sobě vedl, do kroužku na rynku honíval513, husím krky trhával, nemravně při tom s mumrajem zacházel. Dvě neděle a 4 dni tu zůstával, 26. Augusti odjel. Téhož léta 5. Septembris opět noví hosté, tři karnety rejtarstva, do Boleslavě přijeli, nejvyššího leitenanta Vilhelma von Vintenhosst, Matesa jinak Tysa z vachtordunku kapitána a Adriána z Padberku. Znamenití soldati, všecko kyrysaři v celých kyrysích z starého nidrlandského valdštejnského regimentu, dobrý řád drželi, ale veliký náklad na ně od nebohých sousedů vychá- zel. Čtyry neděle zouplna tu zůstávali a 2. Octobris odtáhli. Téhož léta 11. Octobris posláno bylo psaní od knížete Karla Lichtenštejna, místodržícího J. M. C., do Mladé Boleslavě císařskýmu rychtáři Janovi Cviglaviusovi z Cviglavy o kněží pre- dikanty v ten smysl: že by se tu v městě Mladém Boleslavi ně- kteří scestného učení predikanti, předešlé rebelie podpalové, proti jisté vůli J. M. C. a mandátům prošlým zdržovati, po domích a místech rozdílných pokoutné schůzky sobě zarážeti, kázáními blud- nými scestné učení roztrušovali a k bouřce další příčiny podávati měli. Pročež jménem J. M. C. dostatečně o tom poroučí, aby ty osoby predikantské bedlivě vyhledal, na ně se vyptal, jim více žádných schůzek a kázání nedopouštěl, ale je odtud i s věcmi je- Procesí. 156