z Žatce, hlava do Žatce na bránu poslána. 15. D. Jan Jesenius, nejprve mu jazyk uřezán, potom sťat, naposledy čtvrcen, hlava na níž jazyk přibit s čtvrtmi za branou horskou na čtyry sochy47i rozstaveny. Tito pak sťatí s hlavami svými pohřbeni: 16. Kryštof Harant. 17. 203. Vilém Konecchlumský. 18. Diviš Černín, katolický. 19. Václav Maš- těrovský. 20. Jindřich Kozel. 21. Ondřej Kocour. 22. Jiřík Ře- čický. 23. Michal Vitman. 24. Symeon Vokáč. 25. Martin Fruvain, ten před tím zůstávaje na hradě pražském na Bílé věži u vězení, obával se bez pochybnosti ohavné smrti, z vězení dolů do pří- kopu vyskočil a hlavu srazil, však přece popraven dříve nežli tito, hlava a pravá ruka uťata, na Koňském trhu k justicii přibita, čtvrcen a čtvrti na čtyrech silnicích okolo Prahy rozstaveny, Zvěšeni tito: 26. Jan Kutnaur a 27. Symeon Sušický, vedle sebe s rathausu staroměstského s okna oběšeni. 28. Natanael Vodňan- ský na staroměstském rynku na justicii oběšen. Metlami vymrskáni tito: 29. Josef Kubín, řečník. 30. Václav Řečický. 31. a Jan Švehla, prokurátor, ven z města vyvedeni a vypovědíni. 32. Mi- koláš Diviš, servus staroměstský, za jazyk k šibenici na Starém městě pražském přibit a za jednu hodinu tak zůstával, potom odňat a z Prahy vypovědín. Mirabilis et inaudita carnificina!472 O těch hlavách na krancích473 věže mostské z rožňův vystrče- ných potom bývaly divné mezi lidmi rozprávky, ale pouhé kle- vety, i že pták dravý žádný jim neuškodil, ale vlasy jim přiro- staly, bez pochybnosti dokud vláhu měly a naposledy zbělely. Podtud o těch ohavných popravách. Již k jiným obtížnostem se podáme. V létu 1621. měsíce července v městě Mladé Boleslavi 204. Obtížnosti i jinde v české zemi obtížností rozličných, soužení a práce, zvláště veliké s kon- v povinnostech přednějších postaveným neubývalo, nýbrž více se tribucí přivětšovalo. Byli-li z kterého města na některý tejden soldati vy- i soldaty. zdviženi, dobře jim to kontribucemi od generál-komisaře vynahra- ženo a jiné kontribucí od knížete z Lichtenštejna, místodržícího v království českém, nařízené také se přece počítaly a dávati mu- sely, byť i soldati v městě zůstávali. Některá dosti špatná pomoc od generál-komisaře z kraje ku pomoci městu na vychování sol- datův nařízená vycházela a od polovice odvozována byla, ale obec ostatek mnohonásobně dokládati musela; ovšem nebozí sou- 144