Perenští Ce- chové odtud se uklízeli, své opouštěli, jinam se obraceli. Léta 1639. Jiří Bydžov- ský z exilium se navrátil. hnali, švédští jim silně odpírali, do města nedali, je odháněli a mordovali, přes 300 jich zbili, švédských pak ani deset nezahy- nulo. Večer tu tragedii přetrhl a ráno kurfiřští s kusy bořícími od- trhli, do Drážďan je odvezli. V sobotu do zámku na vozích lá- dovali, co na vozích od Drážďan přivezli. Téhož léta 1639. v pondělí 22. Julii k víčeru kurfiřští do- 340. stali avisí, že švédským z Čech pomoc táhne; od města Pirna se uklidili. Nebo tu noc generál Štalhans jízdnými i pěšími ku po- moci zavítal a dále dolů k Drážďanům svůj lid pustil, kteříž okolo Drážďan vesnice vydrancovali a popálili i dobytek uhnali. V pá- 5. Augusti tek 26. Julii— generál Štalhans od Pirna s svými soldaty do Čech se navrátiti strojil, čeští exulanti v Pirně, majíc takovou pří- ležitost, také se na cestu s ním vydali, co mohli unésti, do fileč- kův7os vázali, jiné věci v městě Pirně Bohu a hospodářům svým poručili; pracnou cestu měli, s dětmi malými, starci letnými, mno- hými nemocnými, chůzi na cestě odvyklými, ten den sotva jednu 709 míli došli. Nazejtří ještě pracněji přes vrchy zacházeli, k Štolpnu“ skrz Neištat, mimo Hanšpach, do městečka Šloknova s švédskými štalhonsy vandrovali, na cestě potravy dostati nemohli, břemena obtížná nésti nemohouce po cestě rozhazovali. Odtud se roz- dílně rozešli k Kamenici, k Lipí, k Dačínu 10, k Litoměřicím, k Žitavě a kam kdo věděl a své lepší hledati chtěl. Do Žitavy jich drahný počet se obrátilo, nehrubě vděčně přijati byli; Němci se jim vysmívali, proč se zbytečně toulali a doma neposeděli. Téhož léta 23. Augusti m. Jiří Bydžovský z města Bole- slava Mladého exulant, byv od 20. Junii léta 1627 až do toho času 12 let a 9 neděl v Žitavě, v Sabnici a v Pirně s manželkou svou pohostinu, tam mnoho proutratil, ostatek mu v Perně švéd- ští pobrali, jiných věcí tam v Perně zanechal, doma mu nic ne- zůstalo, poručníci švagrové to rozptýlili, z Žitavy do Boleslavě se navrátil, nehrubě vzácně přijat, pro lid švédský banýrovský, v Staré Boleslavi ležící, fedrován býti nemohl, kam jinam se vrci nevěda, v té bídě osáknouti11 musel, po půl létě manželky zbaven jsa u veliké nouzi v samotnosti cizí kauty vytloukal, dům jeho prodaný zpustl a se obořil, druhý nedoplacený na podobnou ruinu při- cházel, vojáci v Čechách zle hospodařili a čím dál vždy hůře bylo. V tom roce 1639. hned od času Ducha svatého [12. června], 341. 232