UVOD ŽIVOTOPIS KEZELIŮV M. JIŘÍ KEZELIUS BYDŽOVSKY, jehož dílo »Kroniku mla- doboleslavskou« odevzdáváme na dalších stránkách veřej- nosti, byl rodákem z Nového Bydžova, kde se narodil v dubnu r. 15761) v ulici, která od starodávna slula »na Hradčanech«.2) Rodné jeho jméno bylo Kožíšek, nikoliv Kezelius. Tohoto jména přijatého jal se užívati teprve později, snad, že znělo sluchu tehdejších vzdělanců, vychovávaných módou humanistickou, latinštěji. Byl sy- nem Jana a Kateřiny Kožíškových. Otec byl soukeníkem a mužem ve- lice zámožným a váženým. R. 1572 koupil od »p. purkmistra a pánů »Dům sirotčí na Hradčanech« z majetku po nebožtíku Matoušovi Rosovi3) s nábytky a 2 jitry luk za 69 kop gr. m.«. Možno tedy míti za to, že v tomto domě se Kezelius narodil. Že byl Jan Kožíšek mu- žem v obci významným, nasvědčuje jeho členství v radě i úřad purk- mistra, který zastával r. 1589.4) Jiří Kožíšek měl ještě bratra Da- niela.5) Otec zemřel asi koncem r. 1619 nebo počátkem r. 1620, ježto 20. ledna 1620 došlo k narovnání o pozůstalost po něm mezi syny: Danielem Kožíškem, měštěnínem města Nového Bydžova a M. Jiří- kem Bydžovským, měštěnínem a primátorem města Boleslava Mla- dého.3) Z tohoto narovnání (o kterém bude řeč ještě později) vyplývá, že majetkové poměry rodiny Kožíškovy byly vskutku velmi příznivé. Proto mohl býti Jiří Kožíšek podle vlastních slov »z mládí oddán k liternímu účení«, v němž prospíval tak, že »titule v filosofii baka- lářského léta 1599 (19. srpna), potom mistrovského v létu 1604 17. Augusti došel.« Uděloval mu jej jménem pražské aka- demie Karlovy rektor mistr Martin Bacháček. Jako žák filosofické čili artistické fakulty prošel cyklem sedmera svobodných umění, v němž ovšem hlavní péče byla věnována vedle znalosti gramatiky a stylistiky latinské mathematice, hudbě, astronomii, potud, aby posluchač dovedl XIII