ského (ovšem podle Hájka), kterak kníže kázal lesy na místě »Hrobky« posekati, dodává ze svého: »Bez pochybnosti [rozkázal] z toho dříví vyspělého hrad a kostel zakládati. Nebo těch časův o vápně a tak nákladných staveních ještě Čechové nevěděli, toliko lecjakési boudky, a bohatší dřevěné sruby sobě strojili a stavěli.« Nedal se tedy zmásti pokročilou architekturou, která se na něho dívala z dřevorytů Hájkovy kroniky, ale vytvořil si správnější představu vlastní. Vůbec možno říci, že maje zdravý rozum neopakuje vždy vžité dobové názory, ale snaží se leckdy o vlastní úsudek proti tendencím doby. Čtenář sám zajisté nalezne při pozorné četbě i jiný rys v po- dobizně mladoboleslavského kronikáře, který zajímavé fysiognomii jeho vtiskla doba, a který v tomto povšechném nárysu snad chybí. Že pak jeho historická svědectví jsou velecenným pramenem pro poznání dobové historie místní, je jistě zřejmo čtenáři každému. A proto také brzo po době Kezeliově bylo několikráte použito Kroniky mladobole- slavské jednak k pokračování, jednak i k latinskému zpracování, aby z ní mohli těžiti snad též historikové neznalí české řeči. Těmto pokra- čovatelům a upravovatelům bude věnováno též místo na konci úvodu. Než K. je důležitým pramenem také pro obecné dějiny české, a proto k němu sáhali s užitkem i badatelé novodobí nalézajíce v něm hojně poučení pro české dějiny stol. 16. a 17. s různých stránek. Z tištěné literatury, v níž užito bylo Kezelia, uvádím pro místní historii jména těchto spisovatelů: Fr. Novotný z Luže: »Kronyka Mlado-Boleslavská od příští Čechů do země české až do nynějších časů.« Praha, Jos. Fetterlová 1822. Novotný převzal v »Oddělení prvním« své práce, kde zaznamenává dějiny Mladé Boleslavě od 14. st. do počátku st. 17., vypravování Kezeliovo místy doslovně — ač zase mnoho podrobností K. uváděných vypustil. Podobně použil Karel Tieftrunk pro svůj »Nástin dějin Mladé Boleslavi« z valné části líčení Kezeliova v »Boleslavanu« roč. I., 1860 až 1861. Tamtéž uveřejnil také krátký životopis K., ač ne ovšem přesný. J. Pekař, který poznal asi opis K. z r. 1884 ve zdejším archivu za svých gymnasijních studií, rovněž čerpal z něho pro svou široce založenou mladistvou práci: »Ml. Boleslav ve věcích minulých.« Ji- zeran 1889. Téhož roku pak věnoval Pekař Kezeliovi v »Památkách arch. a místop.« jedinou dosud na přesných údajích založenou, ze- vrubnou studii životopisnou: »M. Jiřík Kezelius Bydžovský«. Také v »Knize o Kosti« užil místy Kezeliovy Kroniky. LXIII