87 80 90 91 92 92 9i 90 96 97 98 90 Viz poznámku 77, str. 38. Jan lékař, přední člen zdejší obce bratrské, kterou řídil s Janem Augustou, Janem černým a Janem Blahoslavem jako laik. Zemřel 1567 a pochován u sv. Havla, kdež až posud spatřuje se epitaf s jeho podobiznou (haut-relief) a s bylinou ve štítě, jako odznakem činnosti lékařské. Nápis, žel, už těžko čitelný (na vnější zdi presbytéře). Viz o něm Bareš: Paměti Ml. Boleslavě I. str. 65—6 a téhož »Hřbitov svatohavelský« v Památkách arch. díl XV., str. 325. V překladě: »Tato stavba vodovodu byla založena nákladem velmožného a urozeného pána p. Arnošta Krajíře z Krajku r. 1554 a po jeho smrti dokon- čena za vladaření urozených synů téhož: pana Konráda, p. Jiřího, p. Karla a p. Adama, bratří z Krajku r. 1555.« — Věž až posud stojí, ovšem v ba- rokní úpravě. Viz Bareš v »Soupise památek« XXI. Okr. mladobol., str. 266—7. Jan Černý (Nigranus), vynikající český bratr ve stol. 16., kazatel, zakla- datel archivu bratrského (nyní v Herrnhutě), v němž pak pokračoval Jan Blahoslav. Archiv ten založil právě v Mladé Boleslavi asi r. 1547, když archiv litomyšlský r. 1546 vzal požárem za své. Jan Černý také přiměl p. Arnošta Krajíře z Krajku ke stavbě nového velkého sboru mladoboleslav- ského. Zemřel v Ml. Boleslavi 5. února 1565 »u vysokém věku«. J. Jireček: »Rukověť k dějinám literatury české do konce 18. věku.« Sv. I., str. 142—6. Václav lékařův, jinak Hruška, byl synem Jana lékaře a úředníkem si- rotčím při obci. Oženil se s Annou Hruškovou a odtud jmenoval se Hruška. R. 1559 byl primátorem, prvním, který úřadoval v nové radnici, téhož roku dostavěné. 1558 ve středu před sv. Antonínem je uveden jako rychtář. »Knihy dědinné velké«, list 61. O něm více zápisů v »Registrech purkrecht- ních aneb gruntovních obce Boleslava Mladého od r. 1550« (sign. II. 95). — Novoměstské zápisy téže knihy začínají se již od r. 1542. Hruška byl posledně purkmistrem asi r. 1582. Viz »Knihy trhové domů u Ptáku na Tráv- nice od r. 1582«, list A. III. Zemřel 1584 a pohřben u sv. Havla, kde je dosud slušně uchovaný jeho náhrobek s portrétem, vezděný do vnější zdí kostela u vchodu. V nápise nazýván jest: »paměti hodný muž«. Viz i Bareš: Pam. archeol. díl XV. »Hřbitov svatohavelský«. Viz o něm poznámku 88. Ládování obilí = kupování obilí na zisk. = se slanečky (v herinku). Originál v arch. mladobol. sign. 79. — Podrobněji než K. cituje Novotný z Luže na str. 119—20. = by se ustanovilo. Originál v arch. mladobol. sign. 80. Kateřina Militká, přední dobrodějka města v 16. stol., byla vdova po Petru Militkém, jinak Trněném, kdysi radním. Tak se jmenuje v »Knihách dě- dických velikých od r. 1518« (sign. II. 153, list LXV.) r. 1560, když — jsouc vdovou — zapsala zahradu a dědiny k špitálu obecnímu městskému. »O tom jinde hledati« odkazuje až k popisu města Ml. Boleslavi, kde bude o ní ře- čeno více. — »Soud zahájený« byl městský soud, nazývaný tak, protože byl vždy zahajován zvláštní formulí, pronášenou před jeho začátkem. Zasedal buď určitý den v týdnu nebo podle potřeby. Zasedali na něm purkmistr a 2 konšelé. V 16. stol. náleželi před něj vlastně jen záležitosti týkající se pře- vodu majetku. Viz V. Hrubý: »Úvod do archivní teorie i prakse«. Praha 1930. Simeon Kocourek, zlatinštělým jménem — podle dobové záliby — »Felinus«, byl víry českobratrské; měl býti bratrským knězem, ale v Ml. Boleslavi se oženil a přijal místo písaře městského i panského. Měl dědinu za branou Svatojanskou. Blahoslav chválí při něm vedle jiných vlastností i »vyšší než obyčejnou vzdělanost«. Psal také verše a jedna píseň v Kancionále šamo- tulském (1561) pochází od něho. Měl 2 syny, rovněž literáty. Jireček: »Ru- 85 10