2) Sign. II. 4. 2) Knihy dědické veliké, list CXXVIII, arch. mladobol. 90 ) Knihy dědické veliké, list CXXXIII. 31) Knihy trhové domů u Ptáku a na Trávnice (II. 8), list E 7, nebo Knihy trhové podolecké od r. 1584 (II. 10), list. 223. 32) Knihy dědické veliké, list CXXXV. 33) Učený Jan Theodor Sixt z Ottersdorfa nazval Perno »asylem soužených a vyhnaných« (J. Volf: »Z dějin českých exulantů v saském Perně.« Naše zahraničí, roč. IV. str. 9. Kurfiřt saský žádal od exulantů častěji (od r. 1629) složení přísahy, ale Češi se zdráhali přijmouti státní občanství saské. Proto také nebyli přijí- máni do měst, která byla považována za pevnosti. Kurfiřt žádal r. 1632 od exulantů i zvláštní půjčky. Avšak čeští vystěhovalci se omluvili, že prý nemají, protože skoro všechno utratili, z čehož by půjčili. Proto se na ně rozhněval kurfiřt, domácí obyvatelstvo i němečtí exulanti z čech. J. Volf: tamtéž str. 54. 33) O rozčarování českých exulantů chováním luterských Němců je mnoho po- učných dokladů u J. Volfa tamtéž. 36) V nejistotě chvíle utěšuje se chronogramem: LaeteMVr Vere DeVs aVXI- LlatVr egeno. T. j. neupřímně a se strachem si vedli. Ale přísahu, kterou bylo Čechům vykonati, když se v Sasku usadili, uvádí Ant. Rezek takto: »Ihrer Kurf. Durchl auch E. E. Rats und gemeiner Stadt allhier Schaden zu warnen und Frommen zu jördern, sich in keine fremde Kriegsbestallang und mit heiligen römischen Reichs und Ihrer Kurf. Durchl. Feinden aller verdächtigen Korrespondenz eines oder andern Orts gänzlich zu enthalten.« Rezek praví, že exulanti složili tuto přísahu teprve po dlouhém odporu. Ant. Rezek: »Drobné příspěvky k českým dě- jinám v XVII. stol. 1. Osudy exulantů v Perně r. 1639.« Č. Č. M. roč. 1891. LXV. str. 102—412. Tam jsou též doplňky k líčení pobytu exulantů v Perně. 39 ) Knihy trhové podolecké od r. 1584 fol. 287. arch. bolesl. 40 ) Arch. bol. II. 98 fol. 222. 41) Arch. bol. II. 98. 42 ) Arch. bol. II. 98 fol. 40. 43 ) Kvatern smluvní a porovnání rozl. od r. 1574 (II. 92 list 302—303) arch. bol. *) Rozpory mezi pravověrnými saskými luterány a některými českými podobo- jími objasňuje studie J. Volfa: »Příspěvek ke sporu o Českou konfessí v l. 1631—1637.« Praha, 1910 v Rozpravách král. č. spol. náuk. V mladoboleslavském městském museu. Prokurátor byl řečník, právní obhájce, který mohl ve věcech civilních zastu- povati klienta, třebas byl nepřítomen. Při sporech, týkajících se cti, dědictví nebo věcí trestních, musil býti přítomen i obžalovaný sám. Placen byl pro- kurátor podle sazby; na př. při sporech do 100 kop gr. čes. tomu, kdo by při obdržel, dáno býti má 5 kop. Přes 1.000 kop gr. čes. dáno býti má 30 kop míš. (Podle Ofthalmia: »Processus atd.«). ) Jan Hollar z Práchně byl bratrem slavného rytce Václava Hollara a měst- ským radním v Ml. Boleslavi. A. Dolenský: »Příspěvek k dějinám rodu Hollarů z Práchně«, Č. Č. M. roč. LXXXV. 1911, str. 164. 3) Manuál radní páteční od 1. 1648—53 (II. 98 fol. 54). Arch. mladobol. 49 ) Tamtéž fol. 63. 80 ) fol. 68. Tamtéž 51) Manuál radní páteční fol. 91. 52 ) Tamtéž fol. 133. 83) fol. 174. Tamtéž 84) Tamtéž fol. 208. ) J. Pekař: »M. Jiřík Kezelius Bydžovský« Pam. arch. XIV. str. 638. 34 ) 37) *) 4) *6 ) 3 I*