z 161 stránek
Titul
I
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
Název:
Náboženské poměry při kutnohorské konsistoři r. 1464-1547 (z kutnohorského archivu), díl. 2
Autor:
Trnka, František
Rok vydání:
1932
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
161
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+160
Obsah:
  • I: Titul
  • 1: Edice
Strana 154
154 Fr. Trnka: k němu se hledí, o všecko musí péči míti, ješto on v těch a ta- kových věcech nemohl by trvati; by pak i to podstúpil, tehdy mohlo by se mu nětco přihoditi a v nětco upadnúti jak i prvy; nebo také zná v sobě nedostatek a lidské přirození jest jako struna, a dotad se může táhnúti, pokud můž postačiti, a tím zavíraje, když by to na místě postaveno bylo, že by on chtěl dáti odpověd. Povědíno, že, když pán ráčí doma býti, že chtí se pánem mluviti a to s Jeho Milostí jednati i Jeho Milosti pánu předložiti, že pán ráčí býti pod jednú zpuosobú, aby pán neráčil se v to vkládati, a když to učení za to drží, že to Pán Buoh ráčí dáti, že dobré upokojení bude a p. děkan péče ne- bude na to míti, a když to učiní, že sú té naděje, že jim od- pověd přátelskú dáti ráčí. I dal jest pan děkan odpověd tu, že on prátci chce výsti v uobci, však na ten zpuosob, že času žá- dného nemaje ani do puol líta ani do roka, dokavažd by jedno obtížen tak nebyl, aby mohl snýsti, a jsa požádán, aby toho pozuostání zanechati ráčil, ale aby odpověd dáti ráčil. I po- věděl, že již i o toho, což sobě pozuostavil, upauští a prátci vésti chce. A při tom, sa dotázán pan děkan, kdo by jemu byl na odpor, aneb jakú překážku učinil, i oznámil, že by Klaud by jemu měl vzkázati po Šímovi, že se jemu za nepřítele staví a odporníka, aby mu to pověděl. K. H. Memor. 128' m. odd. 336. Vídeň, 1539, leden 29. Král Ferdinand věnuje každý týden dvě kopy grošů z mince na dostavění kostela sv. Barbory. Ferdynand, z boží milosti Římský, Uherský, Český etc. král, infant v Hyspanii, arcikníže Rakauzské a margkrabie Moravský etc. Poctiví věrní Naši milí! Věděti Vám dáváme, že jsme na poníženú prozsbu Vaši ke cti a chvále rozmnožení služby buoží milostivé povolení Naše k tomu dáti ráčili, aby každý tejden z mince Naší na Horách Guttnách dvě kopě gro- šuov na dostavení kostela svaté panny Barbory, a to do vuole Naší, dáváno bylo; kdež pak najvyzšímu minemejstru krá- lovství českého, věrnému Našemu milému, psáti a poraučeti ráčíme, aby při úřednících mince Naší to opatřil a ty dvě kopy