546 by toho nepykal. A bych mohl s tebú se viděti, což se psáti nehodí, ústyť bych pověděl; a ten dluh vždy ještě platil bych, znaje žes nám rád slúžil, a nepřálť bych nic zlého. Nebť jest tobě již nikdy viec třeba rady nebylo; bychť nevěděl, nepsalť bych. Ostatku sám ale srozuměj. Země se smluví; bojím se, aby ta hra o tebe nebyla. Prosím, v tom mi za zlé neměj, a muožeš-li, nedaj se štváti, do mého s tebú viděnie; shledáš, že potom ještě v čas budeš. Psaní mého prosím neukazuj žádnému nynie: než chceš-li mi nač odpověď dáti, rád uhlédám, a zvláště, cožť jsem na listu psal. A trpělivě se méj! XXI. 1506. Obec král. města Kolína r. 1506 rozepři měla s opatem Svato-Prokopským o 10 kop platu na Starém Kolíně; i hledali porady u znalců právních. Sám pak nejv. kancléř pan Albrecht z Kolovrat odporučil jim mistra Viktorina, a ten dal raddu tuto následující: „Mistr Victorin tuto radu nám vydal: Že prvnější králové jsú tu moc měli, že strany s práva strhovali a mezi nimi sami rozsudek učinili; nad to v této při, poněvadž klášterové jsú věc královská, a Kolinští jsú také královští, a to muož král snadné zastaviti a toho dotud odložiti, když sám JMst v zemi bude; to mezi nimi jakožto svými spravedlivě rozeznati, jest to JMsti možné. Protož to velmi dobře přileží, aby pan kancléř psaní králi učiniti ráčil, aby ta věc králem JMstí přetržena byla, jakož i nynější práva ukazují. Item nebude-li ta věc králem JMstí přetržena, tudy tehdy král JMst neb Kolinští budú moci tomu právu vedení odpierati, a to tudy, že výplaty nepoloživ, kterúž jest ustál, právo vede, a ještě k tomu práva nevede pro výplatu, ale zhola vede se na plat, i protož tomu se rozumie, že ten plat výplaty nemá, ale bez spravedlnosti a nějak úkladně to vede, ješto proto on v pokutu velikú upadne." Pozn. Materiálu tohoto č. I. vyňato jest z pamětí university Pražské (Monumenta historica univ. Pragensis.). Č. II. a IX. z Rybičkova pojednání „Něco o rodu m. Viktorina ze Všehrd“ (Č. Č. Musea 1860). Č. III. a X. sdělil s námi archivář dr. Emler. Č. IV.—VIII., XI.—XV. pochází z vydané T. Mitisem korrespondencí pana Bohuslava z Lobkovic (por. Procházkovo pojednání v Miscellaneem der böhm. und mähr. Literatur II. 1785 a Vina- řického Věk a spisy pana B. H. z L.). Č. XVI. otištěno u Procházky. Č. XVII. sestavili jsme z rozličných pramenů sami. Č. XVIII. propůjčil nám dr. Fr. Palacký ze svých zápisek. Č. XX. nalezá se v archivu Třeboňském, kamž se dostalo, byvši v opise posláno panem Zdeňkem Kostkou nejv. kancléři panu z Šelnberka a od toho pánu Petrovi z Rozmberka. (Viz Pa- lackého Úvod k vydání Hankovu.) Č. XXI. sdělil s námi dr. Čelakovský.