366 VIII. 14. List, když kto chce pro úrok bráti. miestopísaře královstvie českého; a jiného úředníka menšieho 35 žádného pečetí nemají pečetěni býti. 9. A ti všickni listové otevření býti mají, a u prostřed listu pečeť pod písmem má přitištěna býti beze všeho osob přijímánie, tak pánu jako vlá- dyce; neb právo zemské (jakož častokrát povědieno) všem rovné jest a jednostajné, aniž tu co pán před vládykú napřed, 40 ani vládyka co za pánem nazad má. 10. Ale list obranní, (o kterémž na miestě svém bude povědieno), ten se ne pod úředničí, než pod pečetí zemskú od úřadu dává. 11. Těch všech listóv nejedna jest, ale jednoho každého jiná a jiná forma, kteréž žádné proměniti a zjinačiti neslušie, než tak zpósob 45 a řád ten se držeti při těch listech má, jakýž jest od stara- dávna zóstaven, a až do dnešnieho dne zachován. Pro kterúžto příčinu, aby se to snáze mohlo bez proměněnie v své zvyklosti staré seznati, užitečné zdálo mi se pro příklad některých listóv zpósob vypsati, a zvláště těch, kteříž jsú obecnější a častěje od 50 úřadu vycházejí. 14. List, když kto chce pro úrok bráti. 1) Úředníci menší desk zemských ... 4) na dědictví tvém v Libštajně pro.. 18) kterýž jsú Čechové staří při všech věcech tak opatrní jako vážní a před nimi.. 20) a po dnešní den oni i jiní učení a dobří lidé to držie a zachovávají, že najprvé v listu 25) od staradávna zachovával od počátku desk a až do dnešnieho dne zachovává, tak že titul svój 30) přijatý nemá měněn býti ani jinačen, než tak jakž jest za starých bylo, má býti zachován i v listu obranniem. 38) jakož svrchu stojí. A mají se psáti „úředníci zemští“ neb jsú jiní dvorští, a také že v úřadu zemském, ne v městském sedají k tomu také zemské statky a věci řiedie, ne městské, neb s městy nic činiti nemají. Z toho neumělost starých má i poznána i napravena býti, kteříž latině nedobře umějíc, latinské slovo dobré zle jsú v česko vykládali, tak že když latině ve dskách stojí „Pragenses“, tu jsú oni na Prahu vykládali, neznajíc toho, že se tím slovem „Pragenses“ ne Praha, ale všecka země česká miení. Protož ta slova ve dskách „protestatus est coram officialibus Pragensibus“ takto se právě vykládají: „Přiznal se před úředníky zemskými,“ ne „Pražskými“, aby smiešenie nerozumné lidí v blud a omyl neuvedlo, jako by co se dskami úředníci měst Pražských činiti měli. Neb úředníci Pražští jsú rozliční: Jiní v radě, kdež súdie; jiní v Šesti pániech, jiní rychtáři, jiní písaři rathauští, jiní krevní, jiní v celnici, jiní u bran; a jiní na Novém, jiní na Starém Městě, a jiných úředníkóv nižších a menších v Praze jest množstvie. A ti všickni slovú „úředníci Pražští“, před kterýmiž se nic ve dsky neklade, ani se o zemské věci před nimi kdo přiznává, než