6 biednost — blížnec moky a bidla rozličným zbožím na- plněny E. 1, 237;rúcha, jenž na bidlách vifíe P. 103*. biednost, běda, utrpení: (Ježíš pod- stúpil) mnohé bídnosti E. 3, 267 (bis). biedny, biedná Zena, nevéstka: (někteří mají) ženy biedné, jako všichni smilníci E. 1, 67. bíjeé, kdo bije, percussor, viz i ne- bíjcé: Jest-li bijce biskup E. 1, 173; pastýři učiněni sme, nebijce (sic) E. 1, 172 — paľtýrzi veziňeni [my, ne bigcze Knč. 48 C; musí biskup býti nebijce E. 1, 172 — ne bigcze Kné. 48 C. bijéti, biti (iter., ~ pobijeti): tak fie haniegí a bígegí (sédáci) P. 57%. biřic, pochop, dráb, vyhlašovač: rych- tari, katíe a birici slovü zjevní hriesníci P. 120°; nebudu-li ja katem, bificem, ale bude jiny E. 1, 435. biřičstvie, služba vyhlašovače, drába: a kdyby biřictví mělo plat veliký ..., kněz by byl i biřicem E. 3, 246 (tisk z r. 1509). biimovánie, bifmování (confirmatio), potvrzení u víře: na biřmovánie, jenž slove potvrzenie E. 1, 86. biskupiti, konati biskupský úřad: by zde (apoštolé) ještě biskupili E. 1, 420; — biskupiti sé ke komu, hlásiti se ke komu jako jeho biskup: (pla- ní biskupové) v iidu, k němuž sú se biskupili, neprospívají t. bít, částka, díl, podíl: který den mají (kněží) mieti bity neb diely své P. 152). biti, biti, tlouci: bite ho, rugte P. 38*; zde ty (mily spassiteli) big, zde Iekai P. 95%; — biti s6, bojovati (télesné): (rytief měl by raději hanbu trpěti) než z nařknutie sě biti a zabiti E. 1, 159; vietr bíti viz vietr. blahoslavenstvie, blahoslavenství: (z toho bude mieti) blahoslavenstvie E. 1, 31; blahoslavenstvie nebeské E. 1, 43; blahoslavenstvie osmero E. 3, 257. Cf. ,blazenie“. blahoslavenÿ: blahoslavenÿ bude mieti E. 1, 43 (bis), E, 2, 329 a j. blahoslaviti, blahoslaviti, velebiti: Blahoslaveni budete, když zlořečiti budû vâs lidé (Mt. 5, 11) E. 1, 31. Viz i blažiti. blatina, blativá, bahnita krajina: (jelenové) w rowni a w blatinách neradi ostá- vaji Sal. 45°, blatny, blalivy, blatna, nečistá... (těla) mám P. 219b. blazen: blaźen P. 40*; O blaźni a zpozdilí srdcem P. 65%. bláznivý: běda blaznivym masso- pustníkóm P. 37°. bláznomluvenie, bláznivé mluvení: (aby nebyla jmenována) ani oplzlost, ani bláznomluvenie (= stultiloguium, Ef. 5, 4) E. 1, 272. bláznost, bláznivost: v mnohých slovách nalézá sé bláznost E. 1, 271; (ten) pozdvihuje blaznosti své (= stul- titiam, Prov. 14, 29) E. 1, 265, 225. bláznový, bláznivý: z blaznového po- puzenie E. 3, 246. blaženie, blahoslavení: (kletie, haně- nie) to všechno jest jeho blaženie, totiž že z toho bude mieti... blaboslaven- stvie E. 1, 31; blaZenie bez psoty t. 41 (pfikázanie pána, jímZ) chudí sé blaZie t. 232; ktož co činí bezděčně, odplaty blaZení nemá E. 3, 157 (tisk z r. 1545). blaZiti, blahoslaviti (v. i toto): ti jenz té blaZie (— beatum dicunt Is. 3, 12) E.. 1, 262. blekotník, Zvastal, Zvanil, povídálek: jedva taky blekotník vezme naučenie E. 1, 271. blekotný, povídavý, žvanivý: člověk blekotný činí jazyk svój jako úředníka bláznosti E. 1, 225; mnohomluvny aneb blekotný t. 271; cum linguato ble- kotnym Káz. B. M. 301"; (vdovy) blekotne verbose Serm. 377, 10. blesk, lesk, světlo: A bieše tvář jeho (angelova) jako blefk a rúcho jeho jako sníeh P. 64^; w bléfku... z blélkem t. bleha, blecha: mily rekul... obrań sě blše aneb hnidě E. 1, 84; blech t. 11; nemohü blchy stvořiti t. 352. blíkati, sizeti, miourati, špatně vi- déti: blikata y teczeta oczi P. 2155; oci blikáta neb teki E. 1, 116. blízko: (súdný den jest) bliżko a brzky velmé P. 8°. blížnec, dvojče: Bliznec slove ten, který sě sám druhý neb sám třčtí urodí zablácený: protož myšlenie ot ňeho