Strana I
SLOVNÍK K ČESKÝM SPISŮM HUSOVÝM SEPSAL KAREL NOVÁK V PRAZE NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNÍ 1934

Strana II
ARCHIV PRO LEXIKOGRAFII A DIALEKTOLOGII VYDÁVÁ III. TŘÍDA ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNÍ ČÍSLO 9. SLOVNÍK K ČESKÝM SPISUM HUSOVÝM V PRAZE NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNÍ 1934

Strana III

Strana IV
Tiskem Československé grafické Unie a. s. v Praze.

Strana V
UVOD. Slovník tento jest k českým spisům Husovým a jest po způsobu starých glosářů jazykový, orientační a rozdílový: uvádí zpravidla jen slova a výrazy od nové spisovné češtiny rozdílné ať významem nebo tvarem nebo vazbou a ovšem i slova ve spisovné češtině nynější neznámá nebo neobvyklá nebo dokladem nějak pozoruhodná. Sem patří i doklady pozoruhodné po stránce terminologie theologické n. filosofické, obraty a výrazy charakterisující tehdejší mluvu lidovou, některé zvláštnosti dialektické a j. Hodí se, doufám, k dalším studiím filologickým a srovnávacím. Proto byly proň ovšem jen staré texty českých spisů Husových excerpovány buď z rukopisů nebo transkripcí, a pak české glosy ze spisů latinských. Pro výklad a srovnání bylo užito, kde se vidělo potřebným, i textů, slovníků a pomůcek jiných. V Husových spisech českých je velmi patrný přelom v jazykovém vývoji, za něho a hlavně jím samým způsobený. Má před sebou staročeský překlad Písma svatého, který i po jeho revisi zůstává staročeský, a ten vykládá způsobem populárním, uváděje mladší formy, v řeči lidové a v dialektech zatím již běžné. Biblický jazyk, který byl do jeho doby, možno říci, jazykem spisovným, zachovává pietně v citátech biblických, ve výkladech však zakládá nový jazyk spisovný, sblížený s živou řečí lidovou. To třeba připomenouti již pro volbu záhlaví Husova slovníku: nebylo možno uváděti napořád a důsledně ani záhlaví staročeská ani novočeská. Vodítkem byly mi dokladyl, shledané ad hoc pro stránku orthografickou a gramatickou, ovšem nikoli jen doklady pod příslušným heslem, nýbrž stav, jaký se jeví ve spisích Husových jako celku; na př. změna šč v šť nebyla provedena za Husa a není podnes bezvýjimečně, ve všech dialektech; přes to, že v Husovi je pře- vahou šť, jest přece také šč, asi podle nářečí opisovačů a vydavatelů: nedá se říci s jistotou, rozhodl-li se Hus pro jeden z těch způsobů a užíval-li ho důsledně. Tu jsem tedy kladl do záhlaví šč a št vedle sebe. Podobně se má věc při slovích typu „trt — tert“. Naproti tomu přehláska u v i je provedena úplně, a tudíž formy nepřehlasované nebyly pojaty do záhlaví. Jotace pro záhlaví byla po- držena, poněvadž aspoň v mluvě biblické jsou ještě zřejmé stopy bývalého pra- 1) Něco podobného uvádí však i Dr. Václav Flajšhans v svém vydání Klareta na str. 236: „Heslo má formu takovou, jak je doloženo u Klareta: není tu tedy hleděno ani k důslednosti ani k správnosti jazykové.“

Strana VI
VI vidla. Po ď, ň, ť jest jotace již úplně pokleslá (Gb. Hist. ml. I. 128) a připiso- vaným i značí se pouze měkkost. Hus (v Orth. 16) učí, že ď psáti jest d, „někteří však vždy píší i na začátku po d před samohláskami“, ale toto i se ve výslov- nosti „pohlcuje“ (Orth. 26); pravděpodobně se i Hus sám později k druhému způ- sobu přiklonil, jak míní Šembera (Orth. 33). Transkribuje se tedy ďe, ťe, ňe, kde je náležité, a ponechává se dě, tě, ně pro jotaci setřenou podle zvyku, který zobecněl. Bylo také přihlíženo k zvláštnostem jazyka a pravopisu Husova a, pokud se týče, jeho opisovačů, zejména Zikmunda z Domažlic, jako jsou íe, uó, l, ss, ž, §, ć a odchylky v kvantitě, ovšem jenom měrou dochovanou a doloženou a jen v transkripci vlastní, nikoli však v cizí a v heslech; v dokladech vzatých z textů transkribovaných (Erbenem, Flajšhansem a j.) ponechává se transkripce jejich nebo se k ní zaujímá stanovisko zvláštní poznámkou; u Erbena ani toho nebylo vždy potřebí, protože úchylky jeho přepisu byly již příležitě vyloženy a jsou známy. Zdvojené s mezi dvěma samohláskami po slabikách přízvučných vyskýtá se u Husa, zejména v přepise Zikmundově, v určitých slovech s jistou pravidel- ností a příčinou jeho byla asi výslovnost, ať dialektická nebo kazatelská. Bylo asi vyslovováno staccato a ostře. Podle Bartošovy Dialektologie a Gebaue- rovy Hist. ml. I. 477 v některých nářečích moravských vyslovuje se posud s mezi samohláskami jako ss. Odchylky v kvantitě jsou některé zřejmě dialektické (na př. tám), jiné vznikly snad kazatelskou emfasí. Jsou ovšem i zřejmé případy písařova přepsání, když Husův „punctus rotundus“ nebo Husova „virgule“ místo na hlásce n. slabice náležité položen jest na slabiku n. hlásku sousední, což se ovšem ve spěšném písmu přihází pí- sařům posud; viz na př.: zežral — zezřal P. 80a nebo pod hesly bázn, poctívě a j. Hus sám ve svých výkladech upozorňuje: „snad chybiti mohl písař“ (E. 2, 408). Pokud jde o poloměkké sykavky š, ž, ć, dospívá Gebauer v Hist. ml. I. 476 k závěru, že „dokladů bezpečných, že by se v stč. písmě bylo měkké s různilo od tvrdého s, ... nemáme; ale z toho ovšem nevyplývá, že by s v době stč. nebylo bývalo“. Podobně se vyslovuje o ž: ze 450 (asi) dokladů pro ně shledal asi 180 odchylných, tedy přes třetinu. Gebauer tu konec Zpravidla nějakým nedopatřením připisuje písaři a slovem „prý“ jeví (neodůvodněnou) pochybnost, že by to byl Zikmund z Domažlic. Ale jisto jest, že dokladů označování poloměkkých je valná většina, že při § jest odchylek mnohem méně, že se některé dají vyložiti chybnou analogií a že není myslitelno, aby tento zjev vznikl bezdůvodně. Také Flajšhans v ČČHist. 34, 1928 str. 359 upozornil, že Hus slyšel a označil měkké p v příkladě peň ve své Orthographii a ve slovech miel a wiečnú v Abecedě Prostějovské měkké m a měkké ú (Fl. Orth. 69). Ve spise Naše slabikáře (vyd. Kubánek, Hendrich a Šimek) se na str. 11 uvádí, že tam při liteře m před slovem mnoho položeno miel ... a po slově w sobie při liteře w přidáno wiečnú. Stopy měkké výslovnosti retnic v nářečí hornobla- nickém (Vydra, Popis a rozbor nářečí hornoblanického, str. 10) lze tušiti ze vklá-

Strana VII
VII daného j. Nějaké povědomí o existenci poloměkkých bývalé nebo dialektické tu patrně bylo, byť v době úpadku a přeměny těchto hlásek ve tvrdé nebo měkké. Proto je označuji v souhlase s rukopisem a v souhlase s Husovým orthografickým pra- vidlem, aby se tečkou označovala písmena, značící hlásky znění od latiny od- chylného, ať tvrdého (l), měkkého (j), a tudíž i poloměkkého (j; v přepise dokladů Postilly kladu zde čárku: ś). Speciální slovník starého textu vyčerpává obyčejně látku slovní všecku: při rozsahu české pozůstalosti Husovy nebude toho nikdo předpokládati a nebylo by to účelné; rozsah by pak arci velmi vzrostl. Úmyslně vynechávají se hesla a doklady, při nichž ani žádná zvláštnost se nevidí aniž jest znám jaký o ně vědecký zájem. Snahou bylo sebrati a spo- řádati cenný materiál podle zásad nahoře v prvním odstavci uvedených. Látku čistě gramatickou jsem vylučoval pro zpracování zvláštní; zůstalo-li však přece některé heslo toho druhu, bude příčina jeho ponechání jiná; naprosté odloučení gramatiky od takovéhoto slovníku není dobře možné; ti, kdo se budou grama- lickou stránkou spisů Husových dále zabývati, sotva mi to vyloží ve zlé. Slovník je míněn pro odborníky Čechy, nikoli pro laiky a Nečechy. Proto nebylo třeba každé Husovo ie překládati do novočeského i atp. a nebylo třeba zvláštního výkladu k některým heslům, jako dělník, chlad, nepoznánie atp. K výkladu méně jasných slov přispěla nejčastěji latinská Vulgata, bible Kra- lická, Klaret, Viklef a ovšem výklad Husův sám; bylo však také pro srovnání nahlíženo do posavadních překladů a výkladů v Jungmannovi, Kottovi, Ge- bauerovi a j., jakož i do některých rozprav o pravopise (Jakubec), o abecedě (Kubálek, Hendrich, Šimek), o katechismech (Em. Havelka) a j., i do Flajš- hansova díla „Náš jazyk mateřský“ i do jeho výkladů ve zvláštních rozpravách. Samozřejmé jest, ale pro všechno i to výslovně připomínám, kdekoli jest řeč o jazyce Husově a jeho slovníku, že se tím všude rozumí podle dochování mimo několik míst, kde některé své zvláštnosti sám uvádí výslovně. Bylo také přihlédnuto k bezpečnosti původství. Doklady ze spisů bez- pečně Husových, t. j. z 1. a 2. dílu vydání Erbenova a těch kusů z dílu třetího, které posud nebyly uvedeny od nikoho v pochybnost, tištěny jsou tiskem oby- čejným, doklady ze spisů nejistých a pochybných tiskem drob- nějším. Glosy v dokladech ze spisů českých kladu do hranatých závorek (v rkp. Postilly jsou nadpisovány); tak i (řídké) přípisky postranní. Jednotlivá hesla jsou doložena jen doklady typickými, pouze k vzácnějším uvedena místa příslušná všecka. Určovati, která slova jsou „jen u Husa“, nebylo možno z Husa samého. I v staročeském slovníku Gebauerově slova jen z Husa doložená k tomu ne- opravňují: slovník není ukončen a byl již doplňován a novými nálezy modifi- kován. Ani Klaret k apodiktickému prohlášení určitých slov za specialitu Husovu nepostačí. Proto ponechávám tuto otázku badatelům budoucím, kteří jak v tom, tak i v jiných věcech na tomto základě mohou proniknouti hlouběji. Vyšetření otázky Husových pramenů od r. 1900 značně pokročilo zá-

Strana VIII
VIII sluhou Flajšhansovou, Kvačalovou, Novotného, Sedlákovou, Vodehnalovou a Prohaskovou1). Od prvých také vyšly vážné námitky proti původství některých spisů drobnějších a jinde se modifikují nebo naopak zesilují apodiktickým za- vržením. Flajšhans v Osvětě 1915 v čl. „Kdy začal Hus spisovati česky“ dospívá k závěru, že se tak stalo v 2. polovině roku 1412 a že jeho česká literární činnost zaručená je z dvouletí 1412—1414. Předtím psal latinsky a to i své přípravy pro česká kázání Betlemská. Za pochybné uvádí Hříchy, obě Zrcadla, Provázek, Devět kusů zlatých a výklad písniček Šalomúnových, o němž dí, že i mezi pochybnými „náleží až na místo poslední“. To potvrzuje podrobným a přesvědčivým rozborem Výkladu písní Šal. také Jan Kvačala ve Věstníku č. sp. nauk 1929 „O prácach Jána Husa bliblických“, a dochází k výsledku, že tento výklad může býti Husův, ale nemusí, že pra- menem byl výklad Řehořův (papež Gregorius), orig. Husův že mohl býti la- tinský atd.; ale i on resumuje, že jest tento spis zachovati (jako pochybný) pro další šetření. Proto označuji citáty z výkladu těchto písniček jako pochybné (petitem); naproti tomu doklady z biblického textu písní uvádím mezi ostatními vzhledem k tomu, že Hus tyto písně jako kursor skutečně vykládal, že stará tradice mu je připisuje a že vůbec provedl revisi staročeského překladu Písma sv. I když se citáty z písní ve spisích nepochybných neshodují plně se stejnými místy ve Výkladu písniček, dá se to vyložiti právě tím, že výklad byl z doby starší a na revisi došlo v době pozdější. Mám po ruce tři taková místa z „Výkladu viery, desatera“ atd., dvě z Pro- vázku a jiné tři parallely z Písma vůbec, z nichž třetí ukazuje, že týž citát ani ve spisích nepochybných nezní vždy stejně. Vizme: 1. Duše má rozplynula sě jest, když zmilelý mój promluvil jest (= lique- facta est, Cant. 5, 6) E. 3, 62. 2. Zmilelý mój vztáhl ruku svú ... (= misit manum suam Cant. 5, 4) E. 3, 60. 3. Levice jeho pod hlavú mú, a pra- vice jeho objímati mě bude (Cant. E. 3, 27 a 95. 2, 6 a 8, 3) 4. Všecka krásná jsi, přietelkyně má, a poškvrny nenie na tobě (= Tota pulchra es, amica mea, et macula non est in te, Cant. 4, 7) E. 3, 48. poď z Libána, korunována budeš (= coronaberis, Cant. 4, 8) Duše má omdlela jest, když milík mój promluvil jest ke mně. E. 1, 273. die v kantikách: Levice jeho pod mú hlavú a pravice jeho obejme mě. E. 1, 25. Všechna krásná přítelkyně má, a poškvrnka není na tobě; E. 3, 165. Milík mój ztáhl ruku svú ... E. 1, 274. pojď, budeš korunována. 1. 1. 1) Dr. Dragutin Prohaska v Časop. pro mod. fil. 1913 v čl. „O svatokupectví“ pojednal o pramenech tohoto traktátu.

Strana IX
IX Tiehni mne po sobě. E. 3, 165. 5. Tiehni mě po sobě (= Trahe me: posl te curremus, Cant. 1, 3) E. 3, 11. 6. Dýmali sú větrové a řítili sú sě na dóm ten, a nepadl jest. (Mt. 7, 25) E. 3, 98. 7. Milujte nepřátely vaše a dobře čiňte těm, kteřížť vás nenávidie, modlte sě za hánce vaše (Luk. 6, 35 E. 3, 9. a 28) 8. Místře, víeme, že pravomluvný E. 1, 258. jsi (Mt. 22, 16.) A dýmali sú větrové a obořili sú sě na ten dóm, a nepadl jest. E. 2, 420/421. Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteří nenávidíe vás; [žehnajte neb dobrořečte ty, kteříž vás zlořečie] modlte sě za háncě své. E. 2, 393. Místře, víeme, že pravdymluvný jsi. P. 181a. Podobně jest se spiskem „Devět kusův zlatých“: Sedlák v I. ročníku Studií a textů přesvědčivě dokázal, že výklad těch kusů není od Husa, nýbrž od nějakého láborského kněze, jenž s autorem (Husem) při jednotlivých kusech polemisuje; ale autorství Husovo co do textu jednotlivých kusů samých Sedlák uznává. Podle toho jsou též zařízeny příslušné doklady v tomto slovníku. Tak má se věc i s ostatními spisky z doby starší, o jejichž autentičnosti vznikla pochybnost. Není všecko, co se namítá, tak bezpečné: traktát „O vieře uvedl již Erben v pochybnost, ale z jeho důvodů byl na příklad důvod o „před- peklí — očistci“ dávno vyvrácen a i tento slovník poučuje, že se mýlil, když prohlásil, že slova předpeklí není ve spisích bezpečně Husových. Ostatně prof. Souček podle sdělení má i jiné doklady pro autentičnost tohoto spisu. S jiné strany bylo apodikticky prohlášeno, že traktát „O sedmi smrtedl- ných hřiešiech“ není Husův, ale důvody posud nebyly uveřejněny, a ty, jež mi byly sděleny, neobstojí nebo nemají pro tak rozhodný závěr průkazné moci. Že slovo lakota ve významu ,gula“ jest i ve spisích bezpečně Husových, ukazuje tento slovník. Že o němých hříších je výklad od „Výkl. viery, desatera“ atd. odchylný, dá se vyložiti: spisek ten je z doby starší a pojednává o této otázce stručněji. Řadím jej mezi pochybné, ale co do naprostého zavržení pokládám za správné nechali tuto otázku ještě otevřenou. Prof. V. Novotný v úvodu ke svému vydání traktátu „O svatokupectví na str. VIII. píše: „Není sice správné mímění, že bychom z doby starší (před r. 1412) neměli českých spisů Husových — myšlenka užívati národního jazyka byla se již během doby vlivem poměrů ... dále rozvila a Hus i před tím někdy rozepsal se (zvlášť příležitostně) o některé otázce po česku; co však dříve bylo nahodilé, nyní (1. j. od r. 1412) stalo se nutností“. Toto stanovisko posud tak přesvědčivě vyvráceno nebylo, abychom mohli vše a priori zavrhnouti, co se uvádí starou tradicí z doby starší (před r. 1412). Že některé z těchto spisků, i kdyby byly pravé, nemají velkého významu pro tvorbu Husovu a jeho jazyk, protože jsou dochovány z doby pozdní (uvádím ve slovníku, kde se vidělo potřebným, vedle dokladu i rok), jest ovšem jisté a slovník svým zařízením, doufám, okolnosti této vyhovuje dostatečně.

Strana X
X Na závěr těchto úvodních poznámek dovoluji si veřejně a vřele poděkovati všem, kdož mě při tomto dílku podporovali ať povzbuzením nebo radou nebo pomocí: především univ. profesoru dr. Stanislavu Součkovi, tehdy rektoru Masarykovy university v Brně, za pokyny, směrnice a opravy pro konečné zpracování a pak profesoru dr. Václavu Flajšhansovi, jenž proti očekávání po našich někdejších ostrých kontroversích sám mi přišel osobně k této práci vstříc, zapůjčil mi rukopis svého opisu Kázání Betlemských z r. 1411 a českých Kázání svátečních z rkp. Strahovského, a maje po ruce všecku lite- raturu odbornou i nutné pomůcky, přispěl k výkladu méně jasných míst; mimo to konferoval se mnou častěji o formální stránce přepisu rukopisu Zik- mundova z Domažlic („Horčičkova“), který chystá k vydání. Prof. dr. Oldřichu Hujerovi, tajemníkovi třetí třídy České akademie, děkuji za péči, kterou věnoval mé práci při koneěné její úpravě pro lisk i při jejím tisku. Tu pak nemohu nevzpomenouti starého přítele z dob studií, univ. profesora dr. Jana Jakubce, který zvěděv, že mám abecedně uspořádaný gramatický a slovníkový materiál z dob dřívějších svých studií o Husovi, povzbudil mne, abych jej předložil: jinak bych se nebyl odhodlal po dlouholetém přerušení do takové práce se pustiti. Bylo-li ovšem splněno přání, které vyslovil Jakubec v svých Dějinách literatury české (2. vyd. str. 342), „kdybychom měli spe- ciální slovník řeči Husovy, který jsme mu dlužni“, nenáleží mi posouditi, ale doufám, že aspoň jako etapa k tomu cíli podle stavu nynějšího bude toto mé dílko přijato vlídně. V Bubenči dne 22. ledna 1933. K. Novák.

Strana XI
ABECEDNÍ SEZNAM ZKRATKŮV A ZNAČEK. De. — M. J. Hus, Dcerka (O poznání | cesty pravé k spasení). Vyd. A. Kolá- řová-Císařová ve „Špalíčku“ u Reichla v Praze 1927. Doc. — Documenta M. J. Hus, ed. Fr. | Palacky, Pragae 1869; viz vSak sub ,,L**. Duch J. H. = Duch Jana Husi,zjevny v jeho spisech. U Kobra v Praze 1870. E. s ure. dilu a strany M. Jana Ilusi Sebranć spisy české, vyd. K. J. Erben, Praha 1865-8. V 3. dile vyklad písniček Šalom., devíti kusů zlatých, o hří- ších a o víře kladou se mezi pochybné. FL, Flśhs. — Dr. Václav Flajšhans. FI. gl. = glosy z lat. spisů Husových v čl. V. Flajšhanse, Něco o Husově mluvě, Naše řeč VII. 1923. FI. Odm. Husův traktát o od- ümrtech, otiskl Flajshans, Véstník č. spol. nauk, Praha 1902; v. „L.'. Fl. Orlh. Flajshansovy opravy, doplńky a vyklady k Semberovu vy- | dani Orlhografie: a) z rkp. Kapit. a z Enarratio Psalmorum (v P. Nor.? 241% v ČČMus. 1927, str. 6.—9, b) v CCHist. 1028, str. 357 a násl. a c) v Tillové sborníku 1927, str. 61—69. Gb. Dr. Jan Gebauer, Slovník staročeský, díl I. a II. Gb. Hisl. ml. — Gebauerova Historic- ká mluvnice jazyka českého. (Podle ní i ostatní případné zkratky, j. Ol., Kruml., Štít. atp., pokud jich bude potřebí.) Hř. = traktát O sedmi smrtedlných hřie- šiech z rkp. Kruml., vyd. v L. fil. 1896, str. 55 a násl. (Cituji rkp. a dílem i vyd. Erb.). hf. == O hřieše, Husův spisek z r. 1414, otiskl V. Flajšhans, Věstník České Akademie 1900, str. 550 a násl. (Havelka autorství Husova neuznává.) Jg. = Jungmannův slovník. Jistb. = Jistebnicky kancionál; v něm jsou písně ,,Jezu Kriste, štědrý knèze‘ str. 53, „Navštčv nás...“ str. 54, pak .,Vstall jest bôh“ str. 76 nsl. a ,,Krâli slavný, Kriste dobrý“ str. 70. Káz. D. Kl. — Kázání Bellemská (lat.) z rkp. Klem. III. B. 20 s určením listu a sloupce (a—b, a'——b'), s čes- kými glosami, které z nich sebral a vy- dal Václav Novotný ve Sborníku filolo- gickém České Akademie VII. 1922, 128 nsl. ve stati ,,Betlemská (t. ř.) ká- zání a jejich české glosy“. (Totožný s Mus., ale počet glos nestejný.) Kúz. B. M. s určením listu (folio) r(ecto) a v(erso) = Kázání Betlemská (lat.) z rkp. Mus. XVI. F. 4. (s vro- čením 1410- 1411), k tisku přepsaná a propüjcená dr. V. Flaj$hansem; z nich excerpovány české glosy. Káz. Strah. = Česká kázání sváteční, rkp' Strahovský (sign. Čes. I. D. 5.) z 15. stol. (obj. a popsal dr. V. Flajéhans, CCMus. 1900, 179 sl.); doklady jsou z přepisu, lask. půjčeného Flajšhansem. Autorství českého překladu nejisté Káz. 1408 s lislem a stranou (a—b) — Kázání (lat) z rkp. Mus. XIV. B. 13 z roku 1408. Viz o ném zprávu Flajśhansovu v ĆCHist. 1930, str. 379. Excerpovany pouze glosy (z části třetí). Klt. (díl a strana) = Klaret a jeho družina. Vydal dr. V. Flajšhans. V Praze 1926 a 1928. Sv. I. Slovníky veršované, sv. II. glosované. Citáty odkazují však po většině k abecednímu slovníku Flajš- hansovu (v II. díle, str. 236 — 523); hledej tedy sub voce. ec 

Strana XII
XII Knč. s určením kapitoly a odstavce = Mistra Jana Husi, kazatele slavného, dědice českého ... Wýkladowé, prvo- tisk, vyd. Mik. Konáč z Hodištkova v Praze 1520, faksimile Tobolkovo. Kott = Kottův slovník s dodatky. L. = Listy Husovy ve vydání V. Novotného M. J. Husi Korespondence a dokumenty. Sbírka pramenů českého hnutí náboženského č. 9. V Praze 1920. Do této sbírky je pojat i Husův trak- tátec o odümrtech (viz Fl. Odm.) i Husovo Odvolání ke Kristu (viz Odv.). ML. = Fr. Mare$, Listy Husovy, Comenium, Praha 1891. M. výkl. (M. v.) == Menší výklad Husův, vyd. Flajśhans v ČčMus. 1925, str. 9—12 (zlomky tepelské) a tamże 1927 str. 3—5 (ze sborníku Douchova s variantami vydání Erbe- nova a Sedlákova). Nj. = Dr. Zdeněk Nejedlý, Počátky husitského zpěvu (Praha 1907). Ob- sahuje též písně Husovy. S autorem uvádím ,„Navštěv nás“ a „„Jezu Kriste“ jako bezpečně Husovy, „„Vstalť jest“ a Jezus Kristus naše spása jako pochybné; a pominul jsem píseň ,„Králi slavný, Kriste dobrý“ z kanc. Jistb., pro jejíž autorství Nejedlý nenalezl důvodu, Erben a No- votný však důvod uvádějí. Not. = Dr. Václav Novotný. Odv. = MHusovo odvolání ke Kristu (sté.), otiski dr. Jan Sedlák v přílohách spisu M. Jan Hus na str. 198-201 z rkp. kapit. knih. Staroboleslavské C 132. Op. — M. J. Hus, Opera omnia, = Flajšhansovo vydání lat. spisů Hu- sovych a spisy sebrané v rouse né. I.— IV. Bursík — Vilímek, Praha 1903 nsl. Viz však i ,,Serm.* Opp. = Opera Hussi, t. j. Norim- berské vydání lat. spisà Husovych 1558. Orth. — M. J. Hus, Orthographia bo- hernica, ed. A. V. $embera, Videń 1857; cituji stránku českého překladu a poznámek; otisk pův. lat. textu na str. 13—22 se neshoduje s rkp. a proto cituji rukopis, viz. ,„Třeb.“ P. s urč. listu a strany (a—b) = rukopis Musejní (Horčičkův 2 D 18, sign. nová IV. C 18) z roku 1414, psaný od Zikmunda z Domažlic; obsahuje Postillu i s připojenými kázáními (do listu 196), traktát O šesti bludích (201—213) a Dcerku (213—227). — Některé varianty k textu Postilly: P. D. z Mus. rkp. Douchova; P. Klem. (A. B.) z Klementinských rukopisů z pol. 15 stol: XVII. A 11. a XVII. B. 13; P. Nor. z Norimberského vydání Husovy Postilly z r. 1563 (1) a 1564 (2); P. Plz. z Postilly Plzeňské od I. Prusíka ve Véstníku c. spol. nauk 1887: P. W. z tří českých kázání z rkp. kláš- tera Wilheringu, jeż vydal Ad. Pa- tera ve Věstníku č. spol. nauk 1890, str. 357—382. S = Dr. Jan Sedläk, Studie a texty k náboženským dějinám českým, ročník I. 1913—14; užito zejména jeho pa- ralel s Viklefem a otisku Husovych drobných spisů českých: Devět kusüv zlatých a Zpósoba smrti (pochybné). Sq, Say Ss = Jan Sedlák, Několik textů z doby husitské, v Brně 1912—14: řada I. str. 70-—73 O panenství, ř. II. str. 34—39 Páteř dobrých lidí a Páteř zlých lidí, ř. III. str. 15—18 Krátký výklad víry. Tento je (podle Vodehnala ČČM. 1916, str. 285) pouhý překlad předlohy Viklefovy. Sčk. = Dr. Stanislav Souček. Serm. = Sermones de sanctis, edidit V. Flajšhans (M. J. Hus, Opera omnia, díl IIL), Pragae 1903 nsl. Číslice za zkratkou značí stranu a řádek tohoto vydání. České glosy vybrány podle Flajšhansova českého vokabuláře (Vo- cabula bohemica), připojeného ke konci téhož dílu. Serm. Vid. = Ferd. Menšík, O dvou spisech Husovych, ČČMus. 1897, str. 74— 79; české glosy na str. 78 a 79. Sv. = M. J. Hus, O svatokupectví. Úvodem a poznámkami opatřil Dr. V. Novotný. (Světová knihovna č. 604 až 606.) Sv. Strah. = Strahovský zlomek trak- tátu O svatokupectví, otiskl Cyril A. Straka, ČČMus. 1911. Jest asi z let 1450—60, tedy starší rkpu Budyšín- ského. Obsahuje pouze výtah z přísl. 

Strana XIII
části úplného textu. Hus složil patrně vedle obšírnějších ,„Knížek'““ o svato- kupeclví i knížky menší. Šal. s urč. listu a strany (a—b) = rukopis Musejní z r. 1448, obsahující Výklad piesniček Šalomúnových. Šlok. — Štokholmský kodex Husův, české jeho přípisky, objevené a uve- řejněné dr. Jos. Pečírkou. Fotogra- fické snímky rkpu s těmito nejstar- | Simi dochovanymi českými přípisky Husovými (z r. 1398, vždy na konci některých výkladů Viklefových, touž rukou Husovou psaných), chovají se v Historickém úslavu v Praze. Byly mi půjčeny laskavostí p. doc. dr. Mendla. Explicit zní: Explicit tractatus de veris universalibus magistri vene- rabilis Johanis Wycleph, Sacre theo- logie veri et magni profefforis Anno Dni MCCCLXXXXVIII in die Seti Jeronimi Slawy per manus Hus de Hullynecz. Amen tak boh day (Stok. 134). Třeb. s urč. listu a strany (a—b) = Třeboňský rukopis (v t. archivu sign. 4A), obsahující na 1. 34—41 Husův traktát De Orthographia v opise Krí- XIII Ze z Telée. Fotografické snímky cho- vají se v Historickém ústavě v Praze a byly mi propůjčeny laskavostí p. dr. Mendla. (Dal je provésti k návrhu Flajs$hansovu zemský archiv.) V. = Viklef; označuje, že doklad je z Husova překladu latinského origi- nálu Viklefova; (jen na místech, kde se zdálo účelným to připomenouti). Vulg. = Vulgata; citáty z bible jscu však zpravidla označeny zkratky, kterých užil Hus (viz v jeho Zpravidle k Výkladu); avšak Ecclesiastes — Eccl., Ecclesiasticus = Eccli. někdy pak užito názvu českého: Žid., Řím. atp. Výb. (díl a strana) = Výbor z litera- lury české Praha 1845 a 1868, Erben. Vydra nář. hbl. = Dr. Bhm. Vydra, Popis a rozbor nářečí hornoblanického, Praha 1923. Zíbri, Kroje: Dr. Cenék Zíbrt, Dé- jiny kroje v zemích českých, Praha 1892. Pozn. Vydání starší citují se někdy pro výklady, poznámky a překlady vydavatelů, pro srovnání v pojetí vý- znamu jednotlivých slov a obratů. 

Strana 1
a, spojka 1. ve sm. slucovacím: A bu- ; de cele czzeledi dano Tfeb. 35*. — 2. a aj: die sv. Lukáš jako divě sč: A aj (Et ecce Luk. 10, 25) E. 2, 327, 330. — 3. ato ve sm. vysvětlovacím: Kristus nás svú smrtí vyküpil, a to na dřevě E. 1, 17. — 4. ve sm. odporova- cím = ale, avšak: Člověk se povýšil, buoh se ponížil; onen křivě, a tento právé E. 2, 431; Vyznávají, by znali boha, a skutky zapierají PW. 96* aulem. —- 5. a ale, ale však: (Židé a pohané měli v chrámích nemístnou nádheru). A ale buď to, že ty věci jsú k chvále boží; ticži mnich mnichóv, co mezi pohany? E. 1, 78. — 6. ve sm. podfadicim že, když: ktož mě slyšal někdy, a já přisahám? E. 1, 96; kteříž vidüce mé skutky, a já dábly vymie- tám, i nepfijímají E. 2, 105; kterak mohu milovati boha, a já ho nevizi..? JZ. 1, 60; piibóhli na Betlćm, a ja każi ]. 2, 115; Chceà almuZnu dávati, a hriech v srdci sedi Kaz. B. M. 330". a, aciłosl. podivu neb dolvrzovdni = d, ach (FI. Orth. 68: ah): (i jedna litera tvo- ří slovo, na př.:) a, dum est adverbium admirandi vel affirmandi Třeb. 117. abeceda: abeceda, od niež v školách musie pocieti sé uciti E. 1, 11. Abel, -e: Jako Ixain Abele zabil P. 131*; (od) Abele spravedlivého E. 2, 63. Abraham, neskl: sédnü s Abra- ham P. 20*, aby, spojka, ve sm. že by: jich to replánie jest, že pravie, aby králevstvie vzčli byli sú živi, avšak dlúho, aby ho nevzéli, byli vzdáleni E. 2, 68; — co | klo před námi činil jest, neb, aby bylo ucinéno, domnél sé jest E. 1, 169. IIusüv slovník. ; boj vedli E. 1, 168; ač jedna abych viz bych. ač, spojka, 1. ačkoliv, i když: bojovali s pohany, ... však zle ač sú sú ten strana boje bude mieti přípravu ..., ale bude jinak křiva E. 1, 161; acz já sem černá a v vaší zemi škaredá, protoť já v zemi nallíe sem krásná Sal. 20*; A ać i syn i duch sv. jest stvořitel, ale však přidává sě tuto stvořenie otci E. 1, 13. — 2. leč, leč jestliže: (aby nebylo kázáno) v nižádných kaplách, ač by byly zvláš- tě stvrzeny E. 3, 251. Adrian Elias, Publius Aelius Ha- drianus: Elias Adrian . . . všecko město vyvrátil jest E. 2, 308. advent: řiekajíce Čechové „Advent“ po latinské řeči E. 2, 3; v. příchod; — a tak již ten vešken čas nazývají Ad- vent t. — Čtenie neděle prvé v Advent E. 2, 2 atd. ahá, citosl.: Aha, poznajte sč, lú- pežníci chudých lidí E. 1, 451. aj, cilosl. podivu nebo poukazu, oby- čejně po citátu, hle: die sv. Lukáš jako divě sě: A, aj jeden zákona umčlý (Et ecce, Luk. 10, 25) E. 2, 330; „aj“, to věz, vizte miesto, kde... t. 135; aj miesto, kde položili sú ho (ecce, Mar. 16, 6) t. 133; Aj přijdúů dnové na vás (= ecce, Am. 4, 2) E. 1, 236; Aj slyšíš teď chválu Ezechiáše t. 162; Aj v této řeči (máme, Ze...) t. 169; Aj ted sem pfivedl kratcć sv. Augustina E. 1, 42; Aj tyto pomsty polożeny jsu E. 1, 58. Atd. ale, spojka odporovací, 1. ale, avšak, přece: 'Tomáš viery neměl, ale vida tě- lestně člověka, boha věrú vyznal E. 1,4; ač jedna strana boje bude mieti pří- 1 

Strana 2
2 Alexík — apatečník pravu, že na ni bez viny sáhnú, ale bude jinak kfiva z hfiechu svého t. 161 (= pfece); nebudu-li ja katem..., ale bude jiný E. 1, 435. — 2. zesílené ale však, ale (však) přece: A ač i syn i duch sv. jest stvořitel, ale však při- dává sě tuto stvořenie otci t. 13; (Ježíš) nikteré strany nepoložil jest zjevně, ale však jest odpověděl tak, že... E. 2, 400 a p. 124; — 3. alebrž, ale spíše: (hřiešníka nemá) milovati, ale brž v nenávisti mieti E. 1, 156; — 4. ale a, ale dokonce: (kněžie) s ženami neřku tajemně, ale zjevně bohu danú almužnu žerú, ale a kaks klamajice lid, řků... E. 1, 123; — 5. toť jistě, ovšem: kdyby přikázal (pánek tohoto světa), aby nižádný nepromluvil pod hrdlem, ale by necekl nižádný t. 107; Ale, totiž ovšem, učiň ten konec t. 355. — 6. aspoň: hrzíeš-li mnú, ale nezamietaj semene slova bożieho P. 36*; niżadny, ktoż béfe, ale nemóZ reptati E. 2, 68; Nevěříš mně? ale věř bohu, jenžť die E. 1, 304. Alexik, Aleksik jm. os., v. Mixík. almužna: avšak vZdy desátkové jsü almużny, od lidi pro boží chválu za duše dány E. 2, 81 ; — almužna věčná, nadání, z něhož se má chudým roz- dávali: nikdeZ nenie v písmé svatém položeno, aby almužny věčné lidé stro- jili; ale jest položeno, aby lidé za živa dávali E. 1, 451; — almužna svatá: kradú svatú almužnu, jenž slove proto svatá, že jest pro pána boha, jenž jest svatý nad svatými t. almužník, kdo béře almužny: že je (Viklef kněží) nazývá almužníky P. 285; (kněžie) jsú almužníci (berouce desát- ky) E. 2, 81; kněžie nechtie slúti almuž- níci a sluhy božie, ale chtie, aby sluli páni E. 3, 249. aloes, aloe (strom i míza): Mirra a aloes se všemi prvními mastmi (Cant. 4, 14) E. 3, 54; Aloes také jest dřevo velmi sladké vóné, ale smahu má horkü E. 3, 55. ambit, ochoz chrámový: v ambitě, to jest v okolku E. 1, 220. amen: slovo Amen tolik vzní neb znamená jako tato slova: věru, věrně, právě, jistě, nepochybně E. 1, 44; Amen jest slovo řeči židovské; a někdy jest jméno božie, jakož v zjevení svatého Jana jest položeno, když die: Amen, svědek věrný a pravý t. 43; Amen, to jest: tak sě staň! A matka má učila mě řiekati: Amen, tak bóh daj! t. 358; amen tak boh day Štok. 134. Amonitidský (podle lat.), viz Azo- tidský! Amos neskloněno: věř Amos proroku E. 1, 236. an, 1. ale on, kdežto on: neb byl jemu (Saulovi) buoh přikázal, aby v boji zbil všecky Amalechity i s králem, an pak jem krále, k vóli lida svého nezabil ho (1 Reg. 15 a 16) E. 1,309. — 2. a on, kdyż on: Byli su také na pána Ježíše bis- kupové poslali, an káže E. 2, 115. — 3. ano = a ono, absolutivné, skleslé na spojku podř. ,kdyZ', po záporu „kdež- to“: Synové tvoji i dcery tvé dáni buďte jinému lidu, ano vidíta oči tvoji (= vi- dentibus oculis, Deut. 28, 32) E. 1, 56; bohu chvály nevzdávají (vítězové). Ano pán buoh na Ezechiáš krále pře- pustil... velikú pomstu, protože... bohu piesné nezpieval (4 Reg. 19) E. 1, 162. aneb — aneb, bud—anebo: każdy aneb jest syn boží, aneb syn dáblóv E. 2, 118. ani po komparativě s „než“ připojuje druhý předmět srovnávaný, tedy = a než, někdy s gradací = dokonce i než: Jich chlévy jsú lépe přikryty než ve vsi kostelé, ani panští hradové E. 1, 220; má každý viece milovati duši svého bliż- nieho než jeho tělo, ani než své tělo E. 2, 371; dražší nežli všecky kozy, krávy i koně, ani která věc na všem světě nejdražší L. 17. anjel, andél: tak jest míenil angel lucifer P. 34%; pošle... angely své E. 1, 37; Andiel Hr. 250*. Antikrist, Krislúv protivník (papez): antikrilt svü zlost vede P. 7^; A jest dosti blízké podobenstvie dáblovo s an- tikristem E. 2, 94; Antikrist, to jest protivník Kristóv E. 1, 393. antikriststvie, proliveni Krislovi: (pompa kněžská) že jest pravé anti- kriststvie E. 2, 127. apatečník, mastičkúť, apateczníkow Šal. 102b. lékárník: od 

Strana 3
apatečný — básn 3 apatečný, apotečný, lékárnický: ze vSeho prachu apoteczneho Sal. 59*. apatekár (viz apatečník): jako za- hrádky nasázené od apatekarzow (= sicut areolae aromatum, consitae a pigmentariis Cant. 5, 13) Sal. 102*. apatckarsky, apotekaisky: z voña- vosti mirry a kadidla a všelikého pra- chu apotekarzfkeho (- pulveris pig- mentarii Cant. 3, 6) Sal. 57. Apolóv (adj. poss.), Apolüv: ia fem Apolow P. 107^. apoštol: proč jest bóh chudé vyvolil apoftoly P. 25^; světí apoštolé E. 1, 5; apostolové L. 6; pod apofftoly Sal. 10*; I wi Iwyety Apoftole Jistb. 77 (Nj. 493). arciprést, arciprést, arciknéz: arci- préstové a jinf úředníci E. 1, 246. archaniel, archanděl: Archangel jest | knieže angelský E. 1, 40. Aristotiles, Aristoleles: Aristotiles I:. 1, 47, 119; Aristotiles E. 22, 21; Aristotileà pohan die t. 198; tuto dadie Aristotyleffowy v roh Stok. 44; Ary1to- tylefs Sal. 55*. AristotileSóv, Arisioleliv: jenż jest aristotilélovy kníhy vykládal P. 25%. B ba, však spíše, zajisté: chceš mně býti lékařem, ba se mnůú hledaj lékarstvíe P. 75%; diabolus suadet non abstinere, ba suadet nenyc, nenye hrzyechu Káz. B. M. 293"/294 ; ba zajisté pravi P. W. 95b; ba nehnet sć ten dóm t. baba: A tak móż baba knózi hfiechy odpustiti E. 1, 340; některá bába viece jest hřiechóv odpustila (než některý snad papež) E. 2, 162. babinsky, babski: vedle domnieníe babinfkeho DP. 67%. babka: jat chci rad přijíeti, když mě kolivćk babka co dobrého... naučí P. 64%. bahniti sé, oploditi se (o ovcich) ; ano krávy tučné a ovce sč bahnie Káz. B. M. 302". bakalái*, baccalarius: obec bakalarow a studentôv P. 28}; Bakalaróm a stu- dentôm V. 15%. Balámence, -čnec, následovník Ba- arkéř, arkýř, výstupek (= propugna- culum Gb.,=pinnaculum Klt.): vzdělajme na takova zed wykufe neb arkerze stiiebrné Sal. 1515; Kterážto věže udělána jest s wy- kuffy neb f arkerzi neb [trzielnicemi Sal. 72%, aromatsky, vonny: Yacinktus také jest kvét aromatfky červené barvy Šal. 103P. artikul, kus, článek: artikulóv proti , mně a tolik kussóv vydávají L. 243. aspoň: kteříž aspoň pozdě v králov- stvie povoláni sú E. 2, 68; radostívé každý má pracovati, aby alpon byl v království boZíem najposlední P. 335; aspoń alioquin Serm. 302, 1. Astaroth viz diabel. at, at bych, abych: at bych se dob- rym za zlé odplatil E. 3, 248. Azmodeus viz diábel. Azoditsky: ano pojímají Zeny Azo- ditské a Amonitidské a Moabitidské (= ducentes uxores Azotidas, Ammo- nitidas et Moabitidas 2 Esd. 13, 23) E. 1, 133. azoditsky, azotsky: mluviechu azo- ditsky (= loquebantur Azotice, 2 Esd. 13, 24) E. 1, 133; ano dietky židovské mluvie odpolu azotsky E. 1, 133. lámüv: Balamenci P. 212^; Balámenci [následovníci Baláma, a tak synové v zlosti] E. 3, 239. Viz i Balamita. Balámita, následovník Balámův: Ba- laamite [Balamienci] P. 212*. bané, nádoba, džbún (= amphora Klt.): (buďte) lahvice neb banie P. 175, barviti: (zlatohlav jest) rücho bar- viene rybí krví P. 111*. básn, básen, smyslenka (fabula Klt.): aby kázal čistý zákon boží, ne básní ani lží E. 2, 279; pakli je pase básněmi neb bludy a lživými řečmi t. 169; ne aby frejovala (dva člověky) ani marné basné slyséla t. 315; mluviece řeči, básně neužitečné E. 1, 126; piesní, | básní, pistéb... pilni jsüc t. 127; (mlu- viece) básné frejovnie E. 1, 127; A tak ucedlníky tato, kdyZ sta mluvila o Kris- tovi, nechavàe básní, I&ristus sé priblí- žil k nim E. 2. 143. 1* 

Strana 4
4 bâsnik — bélostkvüci básník, ve sm. nepříznivém, vymýš- litel smyšlenek: Ó lháťi, utrhači, ... prázdnozpévci, lajce, básníci...! kte- rak vydáte dobrý počet z každého slo- va před svým králem? E 1, 87; baal- niczi (z Konáčova vydání r. 1520, v. Věstník č. prof. VII, 1900 str. 265). báti, baju, (básně, pověsti, prázdné feci) vyprávěti, rozmlouvati: že sú (učedlníci) sobč báli na césté P. 675; ani máme sobé báti (P. Nor.: rozprávéti) prázdných řečí t.; když sta dva ucedlní- ky rozmlúvala [neb bála sobě] (= dum fabularentur, Luk. 24, 15) E. 2, 139, 140. bâti sè: kterâ véc sé co bojí E. 1,117; lkajici a bogcey fie die (chot) Sal. 14%. bavlnný, bavlněný: (šlojieř) bělný, bawlnÿ neb hedvabny P. 111b. bázu, bázeň: i chváti sč všech bâzen P. 1625; pro bázen (sic) P. 182^; k za- chování báznie P. 6*; bázeň služebná... světská... přirozená E. 3, 157 (tisk z r. 1545); provázkem bázni (rkp. bazní) E. 3, 74. báznivý, 1. bázlivý, bázeň mající: Co baznivi jste (Ouid timidi estis? Mt. 8, 26) P. 24*; abychom byli vZdy bázniví E. 3, 133; — 2. bázeň působící: báznivé tresktánie, to jest, aby sé bludny bál E. 1, 240. bdénie, vigilia (viz toto): pred svátky poloZena jest vigilia, to jest bdénie E. 1, 129; bdénie k poslední neděli, t. j. k věčnému odpočívání t. 131. bdieti k čemu, bděle si hleděti čeho: (aby) našě mysl k pilnosti vždy bděla E. 3, 133; přes vešken čas má každý k tomu bdieti E. 1, 131. bdivě, bděle: bdivě a horlivě E. 1, 145. béda, citosl.: Béda tobé Korozaim (= Vae tibi Mt. 11, 21) E. 1, 195. bedra (f.), bedro: na (sic) každého z nich meč na bedrach jeho (— unius- cuiusque ensis super femur suum Cant. 3, 8) Sal. 595; bedr tvych (— femorum tuorum Cant. 7, 1) Sal. 1255. béh, 1. béh, kvap: nebesa velikym béhem neb brzkostí pohnü sé E. 1, 21; počet hvězdářských běhóv proti počtu obecnému E. 1, 359 (t. j. číslice římské proti arabským, srv. konkordance ar. a řím. číslic 1—1000 t. 362, Sčk.); — 2. průběh, postup: A jistě bieh nynějšícho času dává věrným rozum toho sv. Cteníe P. 8%; — 3. způsob: třidcet mšemi a jinými běhy hledá zisku E. 2, 322; — 4. příběh: praviece sobě lži, marné věci i běhy světské E. 1, 300; — 5. zaměstnání: w ôdluczeni biehow Iviet- [kych P. 41^; v nižádném obchodu [běhu] nemóž býti nalezeno odpoči- nutie E. 1, 346; — 6. obecnym bé- hem, zpravidla, obyčejně: dotud člo- věk obecným během nemluví E. 1, 116; vedle obecného běhu = podle pra- videlného řádu: zavieže ho (dlužníka), aby vedlé obecného běhu dal jemu obilé tiem lacinějie, neb tak mají obyčej E. 1, 217. běhati čeho, ulikali před čím: (David) když jest bojoval s Filistiny, nikdy před nimi neběhal E. 3, 185. Behemot, Vehemot, viz diábel: dá- bel Behemot E. 3, 243. běhlý, potulný, veřejný: Druhé smil- stvie jest, kdyZ s prázdnü ženú nefád- né sé stane, buď béhlá neb tajemná E. 1, 197. béhün, pobéhlík: béhünové neuécení E. 1, 412. békavý, bečivý: ovčičku tichú, bé- kawü P. 122*. bél, bílá mouka: chléb z béli E. 1, 220; Bélenec, dítě Bélitů: lid dává, mně, by bóh požíval v chudých, nalit bélité a bélkyně požívají s bélenci (= sacer- dotes et uxores et filii eorum, Dan. 14, 14) E. 1, 123. béleti sé: co sé tak bielé jako lilium? P. 161%. Bélita, modlosluzebnik Bélüv, viz Bélenec. : bělizna, bílá kožišina: (učitelé práv mají) plásté s béliznami... dlühé a Siroké E. 1, 453. béliznovy, z bilé kozisiny: bieliznovy kozich P. 1115. Bélkyné viz Bélenec. bělný, z bílé látky (přezné), z bílého plátna: flogieř bielny P. 111%. bélost: bieloft rácha P. 64*. bélostkvüci, bélosikvouci: Zmilelÿ 

Strana 5
beránek — bidlo o moj bieloftkwucy (= candidus, Cant. 5, 10) Sal. 99*. beránek: beránka den slavny E. 2, 109 — paska, pamálka vyvedení z Egypta. Bernášek, sv. Bernard: Takt mluví Bernášek E. 1, 277. berně, daň: berú požitky neb po- platky neb berně bez olplaty obrany E. 1, 213; jenž berú berně t. bés, zlij andél: zly angel, jenž jest dia- bel, crt, zmek, dies, bies, vrah neb přelud hf. 554. beséda, hovorna (míslo pro hovor, pro rozprávky): lépe by žid v svátek na poli svém něco užitečného činil, než na besedě sč vadil (guam in theatro sediciosus existeret, V.) E. 1, 128. Betlem, kaple bellemská: na betlém D. 545. bez: bez skonánie S. 2, 37 — in per- peluum S. 2, 38. bezčíslný, nesčíslný: v jiných bezčifl- nych neřádícch Káz. Strah. 562", bezděčně, nedobrovolně: dobrovolně, ne bezdécné IZ. 2, 79; non coacte ne bezděčně, ale dobrovolně Káz. B. M. 312". bezdéény, proli vüli, nedobrovolnij: (A to poslusenstvie) nebylo jest bez- dieczné, ale dobrovolné a milostivé P. 16*; A tak každá taká pčísaha, jenž sé stane, aby člověk života neztratil, slove bezdččná LE. 1, 107; s bezděčným pripuzenim Iz. 2, 257. bezdéky, proli vüli, nedobrovolně: málo-li co bezdéky panen mladic za staré muže dadie? IZ. 1, 200. bezdétkyné, neplodná: sterilis bez- dvetkynye Serm. 28, 19. bezdušný, bezduchý: (obraz) bezduš- ný, neživý, nemožný neb nemocný Iz. 1, 70. bezkoneény, bez konce: (buoh) jest neosaZeny, bezkoneény E. 1, 12. bezmocný, bez moci, srv. i nemocný a nemožný: když (člověk) jako bez- moczny,... padne v hříech P. 106b. bezmozký, bez mozku: racha... jako by řekl bezmozky P. 132%. beznuzné, bez nouze, bez nulné po- lřeby: nerodte přísahati všetečně, lehcč, marně, bLeznuzně a křivě E. 1, 98. | některé biblie mají: bezpracný, nepracný, nenamáhavý: bezpracné (dielo) E. 1, 113. bezprávně, bez práva, proli právu: „Nezabiješ!“ to véz bezprávné niZádné- ho E. 1, 153; srv. nespravedlivé t. 154. bezzvláštnost, bez zvláštního ma- jetku soukromého: (zákonníci přisáhli sú) chudobu v bezzvláštnosti E. 1, 429. bezzivotie, bezzivoti, smrl: kdyZ sû hledali mého bezživotie E. 2, 173. bézénie, bézení: Plesal jest (Kristus) jako obr k biezeñi cestû Sal. 45%. bézêti, 1. běžeti, ulíkati: viz předch. — 2. postupovati, vésti si: takť bieží hřiech, že najprve tane na mysl, po- tom bude lektáníčko v mysli P. 42%, jakož nynie bieží stav místrský P. 158%; a témi véky lidé biezíe P. 31*; kterýžto neřád mnohým běží obyčejem E. 3, 226; (svatokupci) trhem v svém lakomství běžie E. 2, 322; kterak běží svatokupectví... biskupské ve zlém dobývání a také ve zlém utracování E. 1, 422; — 3. béZéti po čem, hnáti se za čím, pachtiti se po čem: ktož ještě po neslušných žádostech běží E. 2, 208; — 4. uskuteéñovati se, provádéti se, slavali se, naskÿtati se, bÿli: toto Kristovo proroctvie plně nynie běží E. 1,351; u prisazé mnoho s obû stranû běží zlého t. 102; co zvláště v tomto kusu mezi manžely zmatkóv běží E. 3, 201; Tyto věci, zdá mi sě, běžie obecné mezi vládykami L. 26; — 5. rovné béZzéti, míli rovnou platnost (význam), platiti: klančti, modliti, ctíti [adorare, collere, honorare] neuüplné ovšem rovně běží EE. 1, 72. — 6. spolu běžčti, viz spolu. běžný, přechodný, míjivý: v časných věcech a běžných nemnoho sé kochati E. 1, 62 (— in transitoriis V.). biblí: A „vidúce“ —, některé biblie mají „přišedše““ E. 2, 68; Tu věz, žeť „Odpůúštějte“ P. 126*; biblém E. 3, 256; v některých biblech t. 260. bičík, #bíček, bičík: (Kristus) vypaťí na ně (kněží) tento bíczek P. 59%; jinde vždy bičík, na př. E. 2, 124, E. 1, 131. Viz Flajšhans, L. fil. 60, 1933, 398. bidlo, bidlo, tyč: (sluhy nesú) tlu- 

Strana 6
6 biednost — blížnec moky a bidla rozličným zbožím na- plněny E. 1, 237;rúcha, jenž na bidlách vifíe P. 103*. biednost, běda, utrpení: (Ježíš pod- stúpil) mnohé bídnosti E. 3, 267 (bis). biedny, biedná Zena, nevéstka: (někteří mají) ženy biedné, jako všichni smilníci E. 1, 67. bíjeé, kdo bije, percussor, viz i ne- bíjcé: Jest-li bijce biskup E. 1, 173; pastýři učiněni sme, nebijce (sic) E. 1, 172 — paľtýrzi veziňeni [my, ne bigcze Knč. 48 C; musí biskup býti nebijce E. 1, 172 — ne bigcze Kné. 48 C. bijéti, biti (iter., ~ pobijeti): tak fie haniegí a bígegí (sédáci) P. 57%. biřic, pochop, dráb, vyhlašovač: rych- tari, katíe a birici slovü zjevní hriesníci P. 120°; nebudu-li ja katem, bificem, ale bude jiny E. 1, 435. biřičstvie, služba vyhlašovače, drába: a kdyby biřictví mělo plat veliký ..., kněz by byl i biřicem E. 3, 246 (tisk z r. 1509). biimovánie, bifmování (confirmatio), potvrzení u víře: na biřmovánie, jenž slove potvrzenie E. 1, 86. biskupiti, konati biskupský úřad: by zde (apoštolé) ještě biskupili E. 1, 420; — biskupiti sé ke komu, hlásiti se ke komu jako jeho biskup: (pla- ní biskupové) v iidu, k němuž sú se biskupili, neprospívají t. bít, částka, díl, podíl: který den mají (kněží) mieti bity neb diely své P. 152). biti, biti, tlouci: bite ho, rugte P. 38*; zde ty (mily spassiteli) big, zde Iekai P. 95%; — biti s6, bojovati (télesné): (rytief měl by raději hanbu trpěti) než z nařknutie sě biti a zabiti E. 1, 159; vietr bíti viz vietr. blahoslavenstvie, blahoslavenství: (z toho bude mieti) blahoslavenstvie E. 1, 31; blahoslavenstvie nebeské E. 1, 43; blahoslavenstvie osmero E. 3, 257. Cf. ,blazenie“. blahoslavenÿ: blahoslavenÿ bude mieti E. 1, 43 (bis), E, 2, 329 a j. blahoslaviti, blahoslaviti, velebiti: Blahoslaveni budete, když zlořečiti budû vâs lidé (Mt. 5, 11) E. 1, 31. Viz i blažiti. blatina, blativá, bahnita krajina: (jelenové) w rowni a w blatinách neradi ostá- vaji Sal. 45°, blatny, blalivy, blatna, nečistá... (těla) mám P. 219b. blazen: blaźen P. 40*; O blaźni a zpozdilí srdcem P. 65%. bláznivý: běda blaznivym masso- pustníkóm P. 37°. bláznomluvenie, bláznivé mluvení: (aby nebyla jmenována) ani oplzlost, ani bláznomluvenie (= stultiloguium, Ef. 5, 4) E. 1, 272. bláznost, bláznivost: v mnohých slovách nalézá sé bláznost E. 1, 271; (ten) pozdvihuje blaznosti své (= stul- titiam, Prov. 14, 29) E. 1, 265, 225. bláznový, bláznivý: z blaznového po- puzenie E. 3, 246. blaženie, blahoslavení: (kletie, haně- nie) to všechno jest jeho blaženie, totiž že z toho bude mieti... blaboslaven- stvie E. 1, 31; blaZenie bez psoty t. 41 (pfikázanie pána, jímZ) chudí sé blaZie t. 232; ktož co činí bezděčně, odplaty blaZení nemá E. 3, 157 (tisk z r. 1545). blaZiti, blahoslaviti (v. i toto): ti jenz té blaZie (— beatum dicunt Is. 3, 12) E.. 1, 262. blekotník, Zvastal, Zvanil, povídálek: jedva taky blekotník vezme naučenie E. 1, 271. blekotný, povídavý, žvanivý: člověk blekotný činí jazyk svój jako úředníka bláznosti E. 1, 225; mnohomluvny aneb blekotný t. 271; cum linguato ble- kotnym Káz. B. M. 301"; (vdovy) blekotne verbose Serm. 377, 10. blesk, lesk, světlo: A bieše tvář jeho (angelova) jako blefk a rúcho jeho jako sníeh P. 64^; w bléfku... z blélkem t. bleha, blecha: mily rekul... obrań sě blše aneb hnidě E. 1, 84; blech t. 11; nemohü blchy stvořiti t. 352. blíkati, sizeti, miourati, špatně vi- déti: blikata y teczeta oczi P. 2155; oci blikáta neb teki E. 1, 116. blízko: (súdný den jest) bliżko a brzky velmé P. 8°. blížnec, dvojče: Bliznec slove ten, který sě sám druhý neb sám třčtí urodí zablácený: protož myšlenie ot ňeho 

Strana 7
bližní — bok 7 pojednú od jedné matky P. 77*; druzí vykládají dydymus, lo jest bliżnec t.; Tomáš, jenž slove bližneč (sice) P. 73%, blíženci (— gemelli, Cant 4, 5) E. 3, 47 a p. 83. bližní, najbližní, 1. blízký, 2. bližní (subst.): Milovati bližnícho kterak má člověk P. 1% člověk prvé miluje boha a andčly a Slechelné lidi, ač má blížnějším více skutkem ukázati tělesné dobrodinství E. 3, 163 (fisk z r. 1545); Kristus byl jest naiblizni P. 155%. bližnost, blízkost, příbuznost: Aj tento súdí bližnolt vedlé milosrden- stvíc řka, že Samaritán cizožemec jest blizli raňenému člověku P. 155°, blsket, bleskol, lesk: bltktem nebeské vymluvnosti sé stkvie (shipové) Sal. 62*. blud. 1. poblouzeni, klam: byli sú upadli v blud, jejž jest drZël Manicheus kacieś I7. 2, 146; -- 2. smilstoí: Najprvnie priekaza (manZzelstvie) jest blud nebo poblüzenie, tociž když by jiná osoba podvržena byla, nežli ta, s kterú jest slib E. 3, 206. Viz i smilstvie. bludný, bloudící, loulavj; hvězdy bludné, planety, oběžnice: planety, jenž slovú bludné hvězdy E. 1, 67; hvězdy bludné jenž slovú planety t. 318. blńzenie mysli, poblouzeni: każdć | laké mysli blüzenie jest hfiech E. 1, 312; rozum bez blüzenie E. 2, 431. blýskota, lesk, blesk: blisskota a svět- | | živi býti E. 1, 349. lost veliká ... D. M. 323*. blySééti sé, blyStéti sé, lesknouli se, bljskali se: aby sč (bojovníci) nad jiné zlatem blyštěli E. 1, 162. bobek, 1. vavřín: (pivo) ono s bob- kem, ono s malinami E. 1, 220; — 2. bobek (trus): proc mu (farár knézi) nedoufá bobkóv ovéCích Iz. 1, 446. bobonek, kouzlo, pl. zaříkávání, čá- ry: na slově jest chybil! A kto by ty bobonky vypsal, kteréž vymýšlejí E. 1, 256; sed diversas incantaciones bobon- kv exercent, ut nihil adversi patiantur Káz. B. Kl. 133'5, bodenie, bodání, bodnutí: Bode zbo- žíe člověka tfmi bodenimi P. 36%; (lilium) mnoho bodenie (trpi) Sal. 39%. obklícila vSécky Kaz. bliżni, slupň. bližnější, | myslní lidé často bodlák: I zdali sbierají f bodlakow fíky? P. 134. bodlavy, bodavý, šlípavý: jsú trpcí, bodlaví P. 525. bóh: da-ly boh Stok. 10; Boh wffudy t. 57 (Peëirka prepsal nespr.: Bith); Boh day t. 63; Amen tak boh day Stok. 134; olim Bohemi dicebant bóg, ... et iam dicunt boh et inde dicitur Bohe- mus Ti'eb. 38*; (skutkové) nebudü-li w bo- ze uciiteni Sal. 195. bohatee viz násl. bohatieé, bohaéka: nemají výmluvy pecenci ; bohatci a bohaticie P. 1115. bohatiti, obohacovali: (jednota vás) bohatila a vzácny (činila) E. 3, 271; jenž své přátely bohatí E. 1, 441. bôhdai, bodejž, kéž: bóhdaj měl každý kněz (meč duchovní) E. 1, 177. bohomilost, bohumilost: dobrotivost neb bohomilost E. 1, 355. bohomyslný, o bohu myslící: i boho- mají přiekazu E. 1, 114; od bohomyslných, jenž myslí v nebesiech přebývají (= contemplativi V.) E. 1, 135; Zivot bohomyslny, jejZ jiní nazyvají Zivot duchovní E. 2, 349; speculativi bohomyflnij Káz. B. M. 100" ; dva životy, točíš pracovitý a boho- myllny Sal. 6% bohomyšlenic, myšlení o bohu: con- templacionis wysokeho bohomyslenye Kaz. B. M, 332". bohovné, zbozné: kteríZchtiebohovné boj bojovati: mnoho bojóv bojoval si (— plurima bella bellasti, 1 Paral. 22,8) E. 1, 174; mnohými bogemi Sal. 10*. boiící, bojící se: Ücastna mé uéiü vSéch bojících tebe E. 1, 27; jakož die Malachiáš: Vám bogicím jména mého vzende slunce spravedlnosti P. 7" bojovati, bojévati: (když ji) bogewali util Sal. 7*; (nepřietelé radami falešnými) bogewali sá Sal. 10*. Viz i předch. bojovník, boičvník: bojovníci... jezdie na daleká pobitie E. 1, 162, bogew- nicy v staniech přebývají Šal. 28*. bojovný viz nebojovný. bok, u boka býti, po boku: Hospo- dinť bude u boka tvého (= dominus enim erit a latere tuo) L. 143, 147. 

Strana 8
- 8 bolestivě — bratrstvie bolestivě, s bolestí, bolestně: Maria stála u kříže žalostivě a bolestivě E. 2, 431 (P. Nor. 1). bolestivý, bolestný, bolest trpící: (Je- žíš) chtčl býti s námi lačným ..., bo- leftiwym P. 12%: on chudý, pokorný, bolestivý E. 1, 17, bolestiv byl buoh t. 335. bosák, bosý mnich: černí mnišie proti boffakom dovodie P. 12* — fratres predicatores contra minores obiciunt V. Bosna, Paterinové, jenž sú v Bosně, té zemi E. 1, 39; i jsú v Bosně Paterini, jenž věřie, že jsta dva bohy t. 47. bósti, bodati: Bode zbožie člověka P. 36^; pak u pekle budü (ta sbožie) bofti t.; mohl by dotud jehlü bósti E. 1, 264; necht té bodi jehli t.; (oslice) Baláma tresktala, kdyZ jest ji bodl t. 241. Cf. bodenie. boží: Synem bozím byti P. 2^; milo- váním boZím E. 1, 11; — boZiepan- n a: Dominica virgo, bozye panna Káz. B. Kl. 217^; den boží, Páně, v. den. boźny, boźsky: aby lidć nemnóli, by co božné v těch stvořeních bylo E. 1, 103. božstvie, bostvie, božství: humanitas Dei nostri [člověčenstvie a bostwye] Káz. B. M. 330". brać, uchvatitel, zloděj: lúpežníci [neb lapáci, dráči, bráči] (= raptores Luk. 18, 9) E. 2, 314. bradáč, vousáč: starým bradáčóm E. 1, 260. brach, (jen ve vok.), oslovení osoby, s níž se důvěrně mluví: milý brachu P. 36%; E. 1, 101, 312; [trach brachu Štok. 31. braň, 1. zbraň: a skrzě meč rozuměj každů braň, jíž tepe rytieř, jako jest: kopie, déka, samostřiel, lučiště, řemdih, pažléř, teslík až do nože, kyj, palice do pěsti E. 1, 176; sluhy Erodesovi s braní sá naného 3li E. 2, 396; (Svétská muüdrost) w bran a v oděnie spravedlnosti obrátil Šal. 75; — 2. obrana: Petrovi, jenž z jiných byl sé rukotržně k brani mečem želez- ným postavil E. 1, 175. bráňenie, bránění, užívání zbraně: abychom dobrého tresktánie nepro- měnili v prchlivé branienie P. 56b. | jeho zaslúženie, branič, obránce: branič svého hřiechu E. 1, 228; (kteří) branici bývají zlých Cinóv svych P. 163*; aby učedlníci braniczóm fekli P. 61%. bránie, braní: o braní odmrtí Fl. Odm. 3. brániti, 1. obraiovati: (Pán) jich brání E. 1, 60; — 2. zabrańovati: bôh brání obrazy činiti E. 1, 69; neb sč rozmnožila zlost, jenž brání slova bo- žieho t. 353; — 3. brániti sě od čeho, chrániti se před čím: brániti se od smrti (duchovní) kněz kterak móž E. 1, 364. bráti, 1. bráti: (diábel) prve bére duši do pekla než tělo P. 1795; bóh chce bráti a béře lichvu E. 1, 215; berú berné t. 213; úroky berú t.; ač sú brali požitky t. 214; — 2. obsahovati: (šest stúdví) berucie kaZzdá míeré dvé P. 17*; — bráti v sé, pojímali do sebe: veliký pytel slove široký, že veliké věci v sě béře E. 3, 108; — 3. pri- svojovati si: (někteří) něco berú sobě pýchy farizeóv E. 1, 27; — 4. bráti osobu, hleděli na osobu, pfihliżeli k osobě: (Kristus) povýší každého vedlé nebera osoby, jako berü jiní E. 2, 363; (súdcě spravedlivý, jenž nemóž býti) dary porušen, neb osoby nebéře E. 1, 21; Viz i osoba, „osobu piijimati‘; — 5. bráti škodu, utrpěti škodu: (bojovníci) škodu velikú berú E. 1, 170; — 6. bráti sě, ubirali se: Ecce sponsus venit berze [ie Káz. B. M. 276". bratrana, dcera bratrova: (müdry Mardocheus) bratranu Hester králevü naucil tak sé modliti (— filiae fratris, Esth. 2, 7) E. 1, 325. bratiieć, fem., bratří, bralříčkové: O najmilejsie bratïice! FE. 3, 133. bratiie, fem., bralří, bratrové: lehdy by stál proti ďáblu aZ do smrti za svü bratří E. 2, 171; za svú bratří nuznü E. 1, 129; milá bratřie a milé sestry L. 208; bratřie moji milí t. 192; my, bra- třie vaši E. 2, 222; budúcím bratřím L. 223; bratřími E. 3, 167. bratřiti sě: (zákonníci) v jedení a v pití se bratří E. 1, 432. bratrstvie, cech (cechovni bratrstvi,) 

Strana 9
brav -- společenství: koliko jest řemesl v městě, Loliko chtí míti těch bratrství E. 1, 432. brav, dobylée: oleviena jest cesta, aby lakomí a jinak nešlechetní (kněží) u papeže jako bravy lidi sobě... za- kúpili E. 1, 461 (asi m. ,zaküpéli*, Sék.). ; brázditi, délali brázdy: Neb pole ne- bY vá oráno ani braZdieno..., ale toliko samo od sebe čistým Kvielím ozdobeno Sal. 38*. brèaly, kmilavy, lÉpytnÿ: stficbro jest lesk breały a zwuczny Kdz. Strah. 448". břččtánkový, z biećlanku, biećla- nu: Fecit ei dominus obumbraculum (= zdkrył) brzecztankowy Kaz. D. KI. 1205. břich: Blahoslavené břicho |neb bla- hoslaveny břich], jenž tě nosilo (Luk. 11) E. 2, 101; z brzichu Sal. 127°; aby brzych pasł Kaz. B. M. 325". Viz i násl. béichäë: brzychaczy Kaz. B. KI. 25%; když se zbéfe opileóv neb břicháčóv několik Káz. B. M. 308"; brzychaczy ventris cultores t. 64%; břicháči, ješto sobě velikým a silným pitím vrtají bfichy t. 290", brichaty: A ti neboZátka spieSe sé postíe nez bohatí brichatí P. 43*. brichoplnee, biichoplneé, pinié bri- cha: Ó kolikokrát za den bez potiéby brichoplncóm (sic) pfinesü píti P. 93*. Nominativ lohoto slova není doložen; doložený dat. pl. ukazuje ke vz. „oráč“; patřilo-li tolo subst. ke vz. „panošě“, mu- sil by se vyložili jako analogický novo- (var, u Husa ovšem možný; Gebauer vLfil. 20, 1899,250 proti hypothese první nic nenamilal, ale v Ste. sl. mda ,bfucho- płneć". brnící, řinčící: aby kněz do chramu nevchodil, jedné maje brnícíe a zvučné zvoncć u rúcha svého P. 79%; (Tak ćlou, hledice k smyslu i napsání, Erben, Gebauer i Flajshans; prof. Souckovi namílla se lu olázka, nemá-li se éisti „brnice“ = superhumerale | vzhledem k Exodu 28, 2, 4, 33, 34 a j. a vyloZili jako demin. k ,brné* (— armaria, arma- lura KIL). brt, ul: brt Tic. 362. brtéti (brééti), leléti, trepetati: dasto- krat modlenie viece Ikanimi neż fec- mi, viec placem než větrem brtě sě buďto koná E. 1, 306. (Cf. tamze 307: jakož ve mlyné Zernov himi, vzné tr, tr, tr, onomatopoielicum.) brunátný, hnědý (brundt = hnědé sukno Gb.): (dfevo) má kuoru brunatnu Sal. 83*; Cervená neb brunatna barwa t. brzeé,rychle,náhle,kvapné: Z mrtvych vstal Kristus právé brzcie P. 2^; kterak brzcé člověka pomine světská chvála E. 2, 128; abychom brzce běželi E. 1, 333; aby ani sám brzce přisahal E. 1, 101; propere brzczie Káz. B. M. 189'; viz i brzky, brzy. brzkost, rychlost, náhlos!: w brzkofti P. 113%; nebesa velikým během neb brzkostí pohnü sé E. 1, 21; velocitas brzkost Káz. B. M. 330'. brzky, rychle: Brzky utéSéníe mi- nulo P. 216*. brzký, 1. rychlý; otazujícícmu, proč jest bóh chudé vyvolil apoštoly, brzka odpovied jest P. 25%; — 2. náhlý, prudký: Neroď brzký neb popuzený býti v svém jazyku E. 1, 255; (starý jest) brzký k mluvení a zpozdilý k sly- šení P. 215%; — 3. brzký: (den jest) bližko a brzky velmě P. 8%; k brzkému počátku P. 23^; — 4. pomíjivý, mizi- vý: již brzké utěšenie minulo a věčné zatracenie ostalo E. 2, 245. brzo, rychle, spěšně: seď brzo E. 2, 297; Vyjdi brzo na rynky t. 250. — Kompt. brZe, brZz; viz lolo. Viz i brzcé, brzky, brzy. brzy, rychle, spěšně: péro písaře brzy píšícieho E. 1, 263; vstal brzcč, aby- chom my... brzy z hřiechu vstali E. 2, 142 (P. D., P. Klem. A. i B.: brzo), — Kompt. spiese: Kto spiese píše než duch svatý, jenž okamženě (sic) naučí, což ráčí E. 1, 263; viz i brzo. brž, spíše: ale brž jsem tím vesel E. 3, 248; ana (cierkev) jest brz hrozná nepřá- telóm Šal. 142%. Viz též ale. bu, bůú, cilosl. hněvu: když kto hněv ukazuje, Fka bu neb mrüau! P. 132*. bublavy, huhñavÿ: řečí zajiekavý, Seplavy neb bublavy E. 1, 313. bud, budsi: druhé smilstvie jest, když s prázdnü Zenü nerádné sé stane, bud béhlá neb tajemná E. 1, 197. buďto, budiž, buďsi, připoušlím: Petr 

Strana 10
10 neb Jan má sto kop a móž do roka utěžeti kupče druhých sto, aneb buďto méně E. 1, 215. budůúcí: O věcech po smrti budücích E. 1, 4; — potom budúci (sg.) — po- lomní: lidu potom budúciemu E. 2, 114, — potom budúci (pl.), potomci: aby dal príklad svým potom budúcím E. 2, 112, ib. 108. buch, bouchnuti: buch Tfeb. 36%. buchnuti kam, bouchnouti, prudce spadnouti (cf. prásknouti, źblunknouti us.): by (hřiešník) v tu dobu umřel, když je (těžké hřiechy) učiní, ihned by buchl do pekla E. 1, 115. bujař, bujný člověk: buyarzy, gui noc- tem vertunt in diem Káz. B. KI. 236’. bujnost: mladost..., bugnoft i zbo- zie na smrti neutésie P. 216%, bujny: ani jest vsédl (spassitel) na bugny kón, ale na tichú osličku P. 59°, bula (bulla), též bule, list papežský: jakož Klemens papež w bule přikazuje P. 80*; ten v poselství jezdil o tu bulu P. 53%; (papež) přikázal v bulách, to jest v listech svých E. 1, 454; — vydal jest v buli papež Alexander pátý t. 409; proti té buli postavil sem se t.; tehdy bych položil takto v buli t. 456. bulař, kdo buly pečetí, pečelník: u pa- peže ono kardinál jest, ono písař ..., ono bulař, to jest pečetník E. 1, 400. büré, boufe: neb jinak bez pochy- benie bude búže a pokoj pravý nebude E. 1, 470. buřavý, bouřlivý (-u- nechává E. i Fl., -ú- Gb.; cf. laskavý): Vyjděte z bu- rzaweho piebyvanie Sal. 64%. Burian: Burian Třeb. 38". bydliti, bydleti, přebývati, žíti: To- hoto netbají dcerky nešlechetné Evi- ny..., protoZ bydlé zle nemanželsky v smilství E. 1, 200; — spolu téles- nymskutkem(n.v télesném skut- ku) bydleti, souložiti: (manželé) v čas zapověděný nemají spolu tělesným skut- kem bydleti E. 3, 209; aby (manželé) ctili miesta svatá a na nich spolu ne- bydleli v skutku tělesném t. 210. bydlo, přebývání; vésti bydlo, vésti živobytí: aby (člověk) bydlo roz- košné vedl P. 104*. budücí — byti bych (ve význ. spojkovém s odchylkami od pův. tvarů aoristu ): Já dícm bychme byli dobří, a giní bychom byli dobří P. 2% (písař však píše dále většinou přece opak, viz Program akad. g. 1894, sir. 30 a ndsl.); abychomy naplnili tu radu E. 3, 132; abychme byli dostatećni, tak abychme mohli jim spomoci Kaz. B. M. 101"; aby ty vzal E. 3, 129; aby ty byl spassen t. 246; neroďte býti peclivi..., co by jedli..., čím by (télo) odéli P. 24*; vytrhali by E. 2, 54 — byste; aby i vy činili E. 3, 299; abyšte E. 1, 350, 459 a j.; jinak zpravidla: abyste E. 2, 174, 187 a j. býl, zelina: herba byl (jiný rkp.: zelina) Serm. 10, 8. býlé, býlí: (myšlenie zlá) v srdce jako bylé vstúpila sú P. 69%. bystrý, čilý, činný: neb protivie sč tací lenochové bystrému životu pána Ježíše E. 1, 124. byt, bytí, jsoucnost: jeden buoh, jeden byt, jedna podstata E. 1, 12: v bytu neb podstatě neb v božství t. 48; avšak ne třie bohové ani třie věční ani třie bytové t. 12; všudy jsi svým bytem, mocí i müdrostí t. 357; Pak nad byt od boha daný ně- kteří mají milost boží P. 56? (utěšitel), jenZ od otcé pochodí, to véz, Ze od otcé byt má bez pocetíe P. 92*; jeden v bytu (rkp.: v bittu) a trój v osobách L. 134 (= in essencia L. 129). bytedlný, obývací, obývaný: Syrská země jest prostřed všíe země bytedlne Káz. Strah. 514"; (cf. Num. 32, 30: habitandi loca). býti: 1. jsem i sem (bezj zvláště po příčestí minulém a v řeči lidové, jinak se střídá): Já glem pawlów, ... ia [em Apolow P. 1075; — 2. jest mi jak: Ktoż mnoho strdi jie, nenie gemu dobro Sal. 112). — 3. nenie ¢eho: nenye, nenye hrzyechu Kaz. B. M. 294,; kdeż boje nenie, tu nenie vítézstvie E. 1, 310 a 346; — 4. jest (nenie) kto s prech. : padne oslice a jest kto pozdvihna jí E. 1, 412; Padne oslicé a jest kto wzdvihna E. 2, 362; bieše každý den uče v chrámě (Luk. 19, 47), t. 306; 

Strana 11
bylnost — centnéř 11 ale i: nejnie, kto by ho vysvobodil (Z. 70, 10 nsl.) Odv. 199. — 5. jest- nenie, ano-ano, ne-ne: Buď vaše řeč: jest, jest, nenie, nenie (= est, est, non, non, Mt. 5, 37) E. 1, 95, 98. — 6. jest s inf. = musili: Túž céstü geft gíti jeho rytíeři P. 41"; o nichZ dlüho bylo by psáti E. 1, 12; o němž by bylo dlúho a tvrdo mluviti t. 23. — 7. bý- ti s dal. a doplňkem: jiné jest býti duchu svatému v člověku a jiné pře- bývati v člověku E. 1, 23; chopíš-li sě zlého, buď tobě škoda a hanba Káz. DB. M. 316"; nelze beze krftu fpaffenu byti P. 110%. — 8. byli s instr. do- plńk.: Synem bożim byti P. 2*; styd se človek býti pyľnym, pro niehož boh vezinien geľt pokornym P. 16%. — 9. buď ve význ. přípustkovém = dejme lomu: A ale bud to, Ze ty véci jsü k chvále boží; tieži mnich mnichóv, co mezi pohany? (sc. s lou nádherou v kos- lelích) E. 1, 78; bud jakž buď L. 27. — 10. býti dobřč, býti v dobrém stavu, zle, býli ve zlém stavu: (bez hfiechu) dobře budeš E. 1, 319 (= dobře se ti povede); pakli jsi v hřieše smrtedlném, tehdy kde jsi, vždy i s bohem zle jsi t.; tak abychom vždy dobře byli; neb lépe jest dobře býti než toliko býti E. 1, 86. — Hra a skákánie na hody sva- tvch nekfestansky jest E. 1, 302. — 11. býti s kým jak: NeboZátka druzí mnie, by bylo s bohem jako s krčmářků E. 2, 106 (= że by se mohlo jednati cac: in hac diccione cac, cecik Tireb. 36^; ut dicatur czacz, czeczik, t. 36^ a 37*. — Fl. Orth. uvádí cac jako détskou výslovnost slova čač. Srv. u Kotta 1, 153: čač, čac = hříčka, čačati, cacati hráli si. cecik: cecikovć, kterć [i Ila] P. 48*; od prfí neb od ceczíkow cierkvi svaté P. 51%; racek chce [fati cecik Tfeb. 42% Viz i předch. cědič hněvu, kdo hněv dobrý odděluje od zlého: pravý cedič hněvu E. 1, 167. | S b. jako...) — 12. býti nač: Peniezi tvoji buďte s tebú na zatracenie (Skutk. 8, 20) E. 1, 342. — býti komu na hanbu víz hanba. — 13. býti komu zač: (ty věci) jsú nám za po- kánie E. 1, 84; Mně za najmenšie jest, abych od vás byl súzen E. 3, 248. —14.býti(komu) več: býti v pověst, v příslovie (Deut. 28, 37), v. pověst E. 1, 56; byly w ohawnoft Káz. B. Kl. 29^, — 15. byti komu v čem: Ze jim v nenávisti byl život sv. Jana E. 2, 20. — 16. býti komu do čeho: Co mně a tobě, ženo [geft do toho]? P. 175; netbají, jako by jim do toho nic nebylo E. 1, 456; co nám do toho t. 444. — 17. byti nad koho: chtie byti nad Krista E. 1, 318. — 18. byti na kom (čem): nenie na naší moci (odpustiti) E. 1, 340. — 19. byti v tem: jest-li v hfiechu E. 3, 108; v tom svě- domí jsü lidé zlořečení t.; a v tom Kristoyě zlořečení jsú všichni ti E. 3, 109. — býti v žádosti = b. žádoucí: (dlúhověčnost) jest každému člověku z přirozenie v žádosti E. 1, 146. — 20. jest mi — mám: (bible stará), ješto jie bylo třista let a několik a dvacet E. 3, 260. — 21. jest mi jmě: jemuž jméno Jan bieše E. 2, 139. — 22. býti s čím v. bývati. bytnost, bylí: rodičóm kto odplatí, jenž sú dali bytnost těla E. 1, 142. bývati s otplatú: (v pokušení ctnost) s včtčí otplatú bývá E. 1, 310. cedrowj (tigna .. . cedrina, Cant. 1, 16) Sal. 36*; vyborny jako cedrovy (sic, asi m. cedrové n. cedrovie; = electus ut cedri, Cant. 5, 15) E. 3, 69. Cf. vybraný jest jako cedrové (ze stě. překladu Písně, Jireček v ČČM. 38, 1864, 297). ečleúdný, kdo má celé údy: i celeúdný i chromý E. 3, 166. ečlý, neporušený: integra czela Káz. B. M. 275". centnéř, ceninýř (váha), centenarius: cedrový: lemizowe domow naľľych | hťivna neb centnéľ olovčný E. 1, 114. 

Strana 12
12 centurio — čakati centurio, setník: Centurio [[to Ry- tiernik] P. 20%; vece Ježíš centuriovi t. cerimonie, obřady: figury, cerimonie, to věz podobenstvie a náboženstvie v podobenstvích E. 1, 111. eéstník, cestující, pocestný: chléb posilující cestníkóv, jenž táhnú k ži- votu věčnému E. 1, 333. cíbek, význam nejasný (= ulpa Klt.); cíbek (pipek) proti komu učiniti = strkali palec mezi ukazovdk a prst prostřední pro posměch někomu (Jg., Gb.); tedy zkrátka asi: posmivali se: (když kto) ústa ukřiví neb pipek, jiní řiekají cibek, proti komu učiní P. 132%. ciditi, &isliti, vyčišťovati se, káleli: starý již na paty czídí P. 215%. cierkev, 1. kostel, chrám, 2. církev: ProtoZ act cierkev nékdy slove kamenny neb dfevény kostel, nékdy papez s kardi- nály, někdy všechno kněžstvo, někdy kazdy zbor kiéstanóv: vSak cierkev svatá obecná jest zbor všech vyvo- lenych E. 1, 25; cierkev svatá délí sé na tři strany: Jedna strana, cierkev svítézilá ..., druhá strana neb částka jest neb slove cierkevrytéricé ... , trétie stránkaslove cierkevspajících t.;cierkev svata,jenżjestzbor z panstva, Żakovstva a z téZaróv ustaveny t. 175, 176; od ce- cíkóv cierkwy svaté P. 51*; tu stranu cierkvi E. 2, 185; Ze sem mnohym cíerk- wíem kazala Sal. 23*; si Boemus primus peritus fuisset, ecclesiam non koftel vel cierkew, sed sbor svatych appellaffet, sic fuiffet simplicibus magis ad intel- lectum Káz. B. Kl. 215". ciesaïstvo, cisarstvi: czyelarz[two imperium Kaz. B. KI. 46'*. cíl, hráz, mez (=: terminus Klt.): mezi námi a vámi cíl veliky utvrzen jest, Gaka, nadeje: nenie czaka, by je (la- komcě) mohl od těch obyčejóv (odvrá- titi) P. 92°; — čáka k čemu, naděje nač: mají k vysvobození čáku E. 3, 294. čakánie, čekánie, 1. čekání: všichni jenž dráže narok neb na čakánie dávají, že ti, kteří chtíe odsud jíti k vám, ne- mohü, ani otonud sém P. 1105; ,,velikv cíl" (— chaos magnum, Luk. 16, 26) die výklad, jest daleký rozdiel zaslú- ženie E. 2, 246. cisterna viz čisterna. cizi: cizi Tfeb. 36^;ac by byl cizi(Kris- tovu učení) zlým životem E. 2, 225. cizoložiti: (lakomec) duchovně cizo- loží a smilní E. 1, 119. cizoložstvie,-stvo:slovecizoložstvie jako v cizie lože vstúpenie E. 1, 197; pro cizoložítwo P. 19%; z úst vychá- zejí cizoložstva E. 1, 347. eizozemec: že Samaritán cizožemecz jest blizfi raňenému člověku P. 155°, cketa, stketa, skela: druhé stkety nechtie z chléva... vyjíti Fl. gl. 131; [tketij Kaz. B. M. 350". eknüti, ceknouli, hlesnouti: kdyby (pánek) přikázal, aby nižádný nepro- mluvil pod hrdlem neb pod penčzi, jako přikazují u sédánie, ale by necekl niZádny E. 1, 107. eo, gen. sing.: kdyZ sé kto bojí, coz sé nemá báti P. 214°; kdyZ by sé (rucé) czo i dosti čistého dotkly P. 18*; která věc sě co bojí E. 1,117. — čemu? = proč: čemu pýcháš? E. 3, 143. epáti co na koho, strkati: což jistě neviem, toho na ně (na Řeky) nechci cpáti E. 1, 49; (ďábel) cpá na boha vinu t. 88; (lidé dábelní) cpají hfiechy své na dobrotu boZskü t.; na boha vinu cpáme E. 2, 433 (Nor.) ctenic viz &stenie. etnost viz ¢stnost. eudny: cudny ... Tfeb. 36"; czudny t. 37*. cyprešový, cypřišový: opaženie naše cyprefowe (Cant. 1, 17) Sal. 36*. Ć jsú lichevníci E. 1, 214;— 2. očekávání: v čakání odsúzenie L. 336; v čakání smrti E. 3, 281; čekánie E. 3, 132. čakati koho, čeho, čekali: (dude) míle čaká svého choti a spasitele E. 1, 22; tíem vieczčíc muka nás czaká 

Strana 13
éarodéjnik — - čich 13 P. 216%; (třčtie strana) od prvnie strany pomoci čaká E. 1, 25; čakay Třeb. 36%; čakaj-čkaj FI. Orth. 7. čarodčiník: by Kristus jako cza- rodieinfk mčl moc pro stovaïisenie s diably P. 48*. čár, pl. čáry, čáry, kouzla: (jestliže by někdo) trávením aneb čáry byl omizden Iz. 3, 207. Carovánie: hriech Carovánie jest pro- livili sé (boziemu pfrikázaní, peccatum ariolandi esL repugnare 2 Reg. 15, 23) 1. 1, 52. tas: po czalfu flziwem P. 56*; do to- hoto czalfu P. 17"; za czaffu Kristova P. 48^: za casuov sv. Vojtécha E. 3, 200. — Adv.: vecás, v len las: ale toho nebrzo sé kto weczás dobrovolné dopustí P. 111"; jakoZ knézíe veczás Ginie P. 96* « lak ćasleji; vecas P. 98*; vecas E. 1, 180, 325; A vecas tiekají: Na mü duši! E. d. 94; nynie [vecas|] E. 2, 118; — za Cas, jednou za čas, občas, někdy, na čas: za čas [ad tempus] E. 2, 71; starý nepfíietel, KdyZ již človčka pokušením porazí, za čas otejde t. 58; télo vždy žádá proti duchu, ač za čas ďábel a svět ukrolnú E. 1, 355; již nechceš sč za czas slitovati P, 180"; —- časem čeho, D Case, v čas: boží milost přijímají, ale časem pokušenie toho zapomínají E. 2, 209. -- éas, vhodná příležitost: neroďte nynie casóv marili IZ. 2, 249. èasek, kraličký čas: příde czalek maličký P. 84%; v ten čásek E. 1, 20; - za malý čásek, po králkou dobu: jenž sú zde za malý čásek (sve chlúbičky pojmeli) IZ. 1, 257. časně, dočasně, na čas, v určilém čase (proli vèéné): Narodil sč z Marie panny, rozuméj časně jelikožto člověk L. 1, 44; neb jest od boha časně odlúčen E. 3, 224: světí věděti budú, jakož jim milý bóh 3. 208. časný, v urcilém čase trvající, dočasný, pomíjející: (Kristus jsa bohem věčným) chtěl býti člověkem časným E. 1, 15; abv (svatoprodavac) duchovní véc od- ménil za télestnü neb za caInv P. 208^. čber, džber (nádoba, míra, lat. hy- dria): czber P. 126^; ezberove P. 175; (3est) czberow t.; lat. ydria t. zjevili ráčí časně a v smieru I. éechlik, plachetka: nynie nossie ko- silky a czechliky P. 111%; Czechlik, pro stěradlo, košile ...víece zde platí než tam bissus t. čeládka, rodina, družina: když jest choť neb ženich cierkvi svaté umřčl a čeládka jeho najpilnějšie, apoštolé s pannü Marijí, matkú jeho, zemřela E. 1, 71. čeled, služební příslušníci rodiny: A bude celé čeledi dáno dědičstvie Třeb. 35%; ézeled E. 1, 359; čeled t. čeledín, člen čeledi, služebník: její če- leclinové E. 3, 165; jeho (Kristovi) čele- díné kterak sú ho následovali E. 1, 71. čelední, k čeledi příslušný: synové neb dietky, potom čelední, kteříž jsú dobří E. 3, 162; otce čelednieho L. 145; viz i otec. čelednost, společnost čelední, spole- čenství, přízeň: ot wlaftnie obyèeynofti a éelednofti pana Gezíle Káz. Strah. 545"; aby... mohl dojíti obecenstvie a éelednofti pána Ježíše t. 547". écliti, odporovati: čeléce proti při- kázaní spasitele, jenž . .. E. 1, 309; (contra Christum) pugnantes czelecze Káz. B. Kl. 14^; contra nitentes acie czelecze t. 107'b, čelné (subst.), čelné místo: ježto sedie na éelném Káz. B. M. 313*. čenichati: Zemščí jsú (ti lidé), zemské věci čenichají E. 3, 138; sapiunt czeny- chagi Káz. B. M. 259*"; czenychagycze Káz. B. K1. 162*. čepček, čepeček: (staré drchty) w cze- peczkach chodic Káz. B. Kl. 31'". čepieč, čepice: v krásných sukniech, kápiech, čepiciech E. 1, 77. česati: (měšťky psíčky myjí), czeli P. 112». cest, pocła: Kloż die, że v Kristu pić- bývá, májakoon... nežádati zemských věcí,... varovati sě ctí i najmenších E. 1, 332; — ve čsti jmieti, míli v ucli- vosli: (děti mají) ve czti je (rodiče) míeti P. 16*. Gieść, ćise: mytie cześ, vieder P. 18%. čich, smyslový ústroj, smysl (tělesný): vedle piet cichow P. 145; ani kterym čichem télestnym boha čiješ E. 1, 4; piet tieleftnych czichow neb [myllow P. 

Strana 14
14 čin — člověčenstvie 117*; i vSech Cichóv pét télestnych P. 226*; (lid) pase Cichy své (christiani... pascunt sensus, V.) E. 1, 177; in sen- sibus w czylfych Káz. B. Kl. 135*; živočichy, to jest všecky věci, jenž jsú živé a mají čich E. 2, 129. čin, způsob, skulek: (ostatky nynie dávají psóm) a tiem činem ukazují, že jsú jim psi milejší než chudí E. 2, 290; ta (nočnie obluda) sč čtverým czzinem stá- vá... tiem dvojím czzinem neníe hříech Hř. 249%. éincé, činitel, plnitel: ne posluchači zákona spravedlivi jsû přěd bohem, ale plniči neb czínčie zákona budú spravedlívi učiňeni P. 66*. čiňenie: operacionem czynyenye Káz. B. M. 259"%; život ten, jenž sú světí vedli, jest jim k činění v ohavnost E. 1, 433. činitel, konatel, vykonavatel: řemesl- níci aneb czinitelé a délníci P. 201"; Cinitel (hriecha) E. 3, 214. éiniti 1. co: v8ickni Cinie lest (Jer. 8, 5) E. 2, 356; Ciniti préstánie v. piéstánie; — 2. č. co jak: Miesto svaté nečiní člověka svata, ale člověk svatý činí svaté miesto E. 1, 304; [wat cziníe na nieho boi neb valku P. 7*; die kacieï: ... já svatu činím E. 2, 160 (m. svala, pfejato z vazby dat. c. inf.) — 3. co činí, k čemu jest: Na uzdě co zlato činí? E. 2, 222; Pohan jest tresktal řka: Povězte, biskupové, na svatém co činí zlato? Ale já diem: Povězte, chudí, na svatém co činí zlato? E. 1, 78. — 4. č. sobě můúdřě, zle, vésti si: (Ezechiáš) vevšech věcech müdié sobé Cinil (4 Reg. 18) E. 1, 162. — 5. č. s kým milostivě, naklá- dati: Kterak se mnú pán bóh milostivě činí L. 272. — 6. č. komu zle, zlo způsobovati, ubližovati: že své duši zle činí E. 1, 120. — č. sě jaký: túto věrú spravedliv sě činí nevěřící E. 1, 7. — 7. č. sě kým: kym fie czinis P. 55°. | — 8. č. sě jakoby: aby (hřiešníci) neczinili fie, iakoby neviedieli P. 138^. — 9. č. súd komu: (bóh) czynye súd těm L. 134 (= faciens iudicium L. 129). číslo, 1. počet: zlodieiom a lotrom..., těm neníe cziľla, y kto by ge z nás zczet] P. 795, — 2. ctení: Tiem (matenim i a y) tíeZíte èillo Treb. 42° = zlézujete člení Gb. — 3. litera, (étena, étidlo); vedlé čísla, secundum literam, podle litery, podle literního smyslu: Svaté toto Ctenie vedlé čísla jest k rozumu dosti lehké E. 2, 49. čisteový, očistcový: neb pekelní oheň bude páliti zatracené, a čistcový bude dobré páliti E. 3, 124. (Dc. 72: čiscový.) čisterna, vodní nádržka, cisterna: czy- fterny slovü vody sebrané, jenZ sé brzo zsmr- die Sal. 85"; kolo nad Cisternü E. 3, 152. Cisty: sincera czifta Káz. B. M. 275'; jich hácíe glu cziltieilíe, neZ korporá- lové P. 31^; — čistý od čeho: což jest čisto od každé poškvrny E. 2, 329; Sva- tý, to věz od hřiechu cžilty M. vykl. 10. čiš, čiško, cilosl. při volání na vepře: (Řezník) non valens porcum occidere, avenam eidem proponit dicens: Czyll, czylIko Káz. B. Kl. 13'5; (řezník) ave- nam ei (porco) preponit dicens czyll, czyI[ko, et cambucam a tergo defert et occidit eum Káz. B. M. 258"; dicit czyIf, ezyll et habens ftrkolnu retro t. éiséenie, GiStenie: bie$e tu kamen- ných stüdví šest postavených podlé čištěnie židóv [Ze sû sé často a orudie umyvali] E. 2, 33 a 34. čitedlně, citelně, pozorovatelné, vi- domě: O třech čteme, jenž sú z mrtvých vzkřiešeni čitedlně a o tisíc nečitedlně E. 2, 354 (srv. které jest Kristus vi- domě z mrtvých vzkřiesil t.); 1 vzkřie- sil jest Kristus jedné tři čitedlně t. 355; když sú spassitele (učedlníci) czi- tedlnie při sobě měli P. 90*. čitedlný, citelný, smyslový, srozumi- telný: jinými znameními čitedlnými E. 1, 93; bez čitedlného znánie t. 3 = bez smyslového poznání; v tom jsú čitedlné muky t. 17. číti, cíliti, znamenali: nevidíš ani, kterým čichem tčlestným boha čiješ E.1, 4. čkánie, čekání: Psán list v čkání otsúzenie na smrt v žaláři E. 3, 290. článek, část celku (articulus): A opět czlanek zalozeníe viery jest P. 80^. élovééenstvie, lidskosl, lidská pri- rozenost: humanitas Clovécenstvie Káz. 

Strana 15
člověčí — čtverohranatý B. M. 330"; (boha) sjednal s èlovééen- stvím E. 2, 214; na élovééenstvi (se. Kristovo) E. 3, 154; jeho (Krista) již podlé člověčenstvie poznajíce t. 176. člověčí syn, syn člověka: pošle syn člověčí angely své E. 1, 37; syna človččieho t. 332 a. p. 3, 229; přiká- zanie človččie E. 3, 221. člověčský, člověcký, lidský: (bóh jest pán) človieczky, že člověky neb lidi stvořil jest P. 159; v pokušeních czlo- vieczkych P. 695; Poddáni budte kaZ- dému czlovieczkemu stvofeni P. 119*; nerodte mnieti, by buoh tólestny byl, aneb údy člověckými položeného E. 1, 19; troje jest poslušenstvie člo- véeské: duchovnie, svétské a knéZské t. 91; žádost člověcká t. 292; (Kristus) jednáše skutky czlowiečfke Šal. 104b (bis). človččstvie, človččenství, lidství, lid- ska prirozenosł: o člověctví Kristově I. 1, 3; Clovéctvie t. 16; na Kristovo člověcstvie t. 74; ten bóh člověctvie na sć vzal t. 295. člověk, 1. člověk: že bóh člouieky neb lidi stvořil jest P. 159^. — 2. pod- daný, nevolník: Když nižádného přietele nemá mój člověk, komuž má býti to zbožíce? E. 3, 192; ty, věrný člověče, . Vv nedéli nedélaj diela slużebnóho E. 1, 120. érnosf, éernost: temnost neb černost E. 3, 13. črný, černý: czerní mnišie (= fratres predicatores V.) P. 12*; Černá jsem (Cant. 1, 4) E. 3, 12; cerno t. 13, cerni t. 14, éerného E. 1, 103. érstvost, éersivost: mentis vigorem czrItwolt myfli Káz. B. KI. 100". Crt, Gert: Crt črtu oka nevykline E. 1, 246; kde on béře u črta zbožie Káz. 13. M. 302"; jiZt té tu èrt prinesl t. 301"; črt E. 1, 5; 3, 206; bych pode všemi črty měla býti E. 3, 206; črt črta ne vkline w uoko, téZ zlý člověk zlého Káz. DB. M. 320"; ért hr. 554. — čert E. 3, 251; (że by tólo) czertie wzieli P. 39*. črtóv, čertóv: czertovi páni P. 38b, Tiť jsú črtovy hromady E. 1, 197. črv, červ: mě črvie hlozí; črv sem na světě já byl E. 1, 288; čry E. 3, 143; po érvu L., érvie t. (bis); pokrm érvuov 15 t. (bis), érvi E. 3, 135, crvóm t. 136. — czervíe P. 39*; éCerv E. 1, 283. črvek, červek, červík: najmenší čerwek Káz. Strah. 537" (často, vedle červík t.). ćrvencovy, červeneový, šarlatový: Jako točenice czerwencowa rtové tvoji (—vitta coccinea, Cant 4,3) Sal. 69°, Srv. točeničce purpurové neb $arlatné E. 3, 45. črvenec, červenec, šarlat (látka tka- ná, červené barvená): Czerwenec ohnivú neb krevnü barvu má Sal. 69". érvivy, éervivy: ale jest kletíe czer- vive, jehož pán Ježíš nelíbí P. 135P. čsťenie, eťenie, ciční: ctčnie nízké a vyššie E. 1, 74: když ctčními sč výší (duše zlá) E. 2, 311. čstnost, ctnost: ctnost člověka činí bohu vzácna E. 2, 385; w ctnoftech P. 4^; pateru cztnoIt P. 36"; rozum k ctnostem v. s. v. rozum. čstnostný, ctnostný: k rozumu ctnostnému E. 1, 111, viz rozum. čtena, písmeno: litera neb čtena E, 1, 11; čtena, latině littera t. 362; chybil-li sem kde éteny P. 2°; litera dicitur čtena Třeb. 41* (již v Klt.). čtenie (svaté), evangelium: jichžť složenie věříme jako svaté čtenie, neb každý kus má založenie v písmě E. 1, 46; komu (Kristus) rozum otevře tohoto čtenie, ten urozumie E. 2, 219; abych vyložil čtenie, ... ač ne ovšem týmž obyčejem, jako káži E. 2, 2; ale E. 2, 219 a 255 aj. jmenuje přece výklad čtenie kázáním. étidlo, písmeno (slovo navržené Husem — vedle Klaretova „čtena“ —, ale neproniklo FI. Orth. 68; Gb. má do- klad i z Hymn. Op.): litera dicitur ctena neb ctidlo (quia litera dicitur quasi legitera Tfeb. 41*. étimezicietma, čtyřiadvacet: den přirozený, jenž drží hodin &tfmezi- cietma E. 1, 45. čtverohranatý, číverhranný; věc čtverohranatá, číverhran, kostka: Stój v spravedlivosti jako věc čtvero- hranatá, jež, kam ji vrhú, stane upřie- mo E. 1, 349; proměňuje cztwerohra- nate w ókruhlé P. 103*; cztwerohra- nale tetragonus Káz. B. Kl. 23/5, Kaz. B. M. 288”. 

Strana 16
16 čtverokola — dáti čtverokola, číiverospřeží, vůz: pro cztwerokola Aminadabova (= propter | guadrigas Aminadab, Cant. 6, 11) Šal. 121*. étveronoh, étveronohy, é{vernozec, ćlvernohj: u Ctveronoha ocas hadí E. 1, 78; a toho by vól cztweronohy ne- učinil P. 93*; na malickém hovádku cztweronohem jedíeše P. 59%. čtverověcšie, -věččic, člyřnásobek, člyřnásobný: čtwerovieččíe, to jest čtyr- krat vieccíe, latiné quadruplum P. 190*; wracugi ctweroviećcie, neb čtyř- krat tolike t.; A ać czo koho zklamal ľem, wracugi ctwerovieccíe P. 187* a 189°. D daleko: (bóh) v dalece neslyší E. 1, 19; — kompl. dale, napolom, v dru- hé řadě, jakož dále, pokud: zacho- vaj sě od smrtedlného hřiecha, a od všednieho, jakož dále móžeš E. 3, 106; — dálež dálež, dále a dále: a když ten (kostel) budete míti, tehdy jiný k tomu příleží, a tak ten budete chtíti míti; a tak dálež dálež, až by vešken svět chtěli míti E. 1, 425. daleký, kompt. další, dálejší, vzdálenější: O čím viece lepší a od toho hřiechu těžkého ovšem další bývá, kterýž ... nepřisahá E. 1, 96; Kto mi- luje otce neb máteř a ovšem dalejší přátely E. 1, 441. daliti sé, vzdalovati se: (sluha) sám sé od vedere dali P. 1185. Damaśćsky: sv. Jan Damaśćsky E. 1,13 (opraveno Flajshansem CCM 72, 1889, 229 sl.); Damastsky Jan E. 1, 49. dánie: od času, jakž jest dáno pa- peži od Konstantina krále panovánie..., w kteréžto daníe hlas jest sly$én, Ze . . . P. 38b. dar: Sedm jest daruov ducha sva- tého: müdrost, rozum, rada, síla, umé- nie, dobrotivost a bâzeñ E. 3, 257. daremni, daremný, marný: darem- ne jest káníe, kteréž potomníe škvrní „xY hfé$eníe P. 220% aby snad, sebe ne- étvrt: Ctwrt i. e. quartale Tfeb. 41*. čtvrteč, člvrí míry: spravedlivý met neb strych neb ¢ber neb cztwrtcie neb méficé (— justus modius aequusque sextarius Lev. 19, 36) P. 126°. čtyřdný, čtyrdní, čtyři dni trvající: Pane, jižť smrdí, nebť již čtyřdný jest (= quatriduanus est, Jan 11, 39) P. 163%; vylvobozuge pany z zleho obycze- ge cztyrdni mrtve, neb lazar cztyrdny Kristovi (spal jest) t. čtyřie: Nosiči čtyříe P. 1%; mezi čtřmi hřiechy E. 1, 157. étyikrát, ctyFikrát: ctyrkrat P. 190*. étyrydeéti (m. étyñidcéli): cztyry- dcieti dní P. 42", (ak pétkräl za sebou. znajíc, jiné véci daremnie chtéla znáti E. 3, 105. darti, obdarovávati: (ktoZ bliZnieho) ctí neb daří neb velebí E. 1, 155. darovati koho Gim, dafili, obda- rovávati, po-: on k sobě obrácenému hriechy odpuśtie, ctnostmi daruje E. 2, 348; darovati boha vším světem nemóž, ani o to stojí, aby jeho kto světem daroval E. 3, 151. dáti 1. komu co: proč by pak ti nedali peněz na rok? E. 1, 215; — dáti v poručenství, odevzdati, svě- řiti: a kterak pán smie dáti takému v poručenstvie mnoho duší? E. 2, 275. -— 2. dáti co, dáti — aby, dopustili, dopřáli: A já dám, aby světští také řekli... E. 1, 180; Synem božím býti nemóZ dáti neZ bóh P. 2*; dá-li buoh E. 1, 26; Ze dáte bludy vésti E. 3, 274; Dobrzye bude, da-ly boh Stok. 10; amen tak boh day t. 134; A matka má učila mě řiekati: Amen, tak bóh daj! E. 1, 358. — 3. dáti draho, prodati: dáti dráže... na počekánie E. 1, 215. — 4. dáti za muže, pro- vdali: málo-li, co panen mladic za staré muže dadie E. 1, 200. — 5. dáti koho na smrt, v moc, vydali: (aby) mě na smrt dali E. 2, 112; dali sú nás jiným nepřátelóm v moc a u vézenie 

Strana 17
dav — déditi L. 272. — 6. dati co nač, vynaložili: datinalift Sv. Strah. 423; vesken svój roz- um na to dá E. 3, 297. —7. dátisé naé, dali se do éeho, odevzdali, oddali se nać, obélovali se cemu: a tak i ona (cierkev) fie na to da, aby nade vSemi hiiechy svitézila Sal. 134%; (chot) dala by fie na diela tělesná Šal. 44*. — 8. dáti sč komu, poddali se, vzdáli se: dva člověky ssédáta o víléz- stvíe, až sč jeden druhému dá P. 217*. --9 dati sć k cemu, oddali se čemu: (jenž) dadie sč k marnostem E. 2, 78. -— odevzdali se nač: (Ježíš pro lidi) dal fie k Lomv utrpení a k té [mrti P. 37%. -- 10. dali sć vinen, doznali, uznali se: (aby někteří) za modloslúženie pánu bohu sč vinni dali E. 1, 69; (hříešník) sč tiše a pokorně v hříešícch vinen dal P.145*. — 11. dali sć6 komu v osídlo piz osidlo. — 12. dáti miesto cemu, povoliti: Nebrániece sé... dajte miesto hnévu (— date locum irae Rim. 12, 19) LE. 1, 167; Ten dává miesto hnévu, kte- rýž pro křivdu, jenž sč bohu děje, v láscě sé hněvá, t.; ten dává miesto hněvu bo- żiemu a odpüzie hnév dáblóv, t. - - 13. dáli komu v roh, o odražení, vyvrá- cení, v. „roh'; tuto dadye Aristotyles- sowy w roh Štok. 44. V. i dźwati. dav, úlisk, tlak, tlačenice: daw i. e. pressura Tieh.- 10%; A protoz jest vérnym jeho synóm daw w żemiech P. 7*; (žena) když porodi dietě, již nepomní dawu [bolefti, gíz má davieci fie] pro radost, že urodil sč jest člověk na svět (— non meminit pressurae, Jan 16, 21) b. 83”; daw, i. e. pressura Treb. 40°; dav lidí (= pressura gentium, Luk. 21, 25) E. 2, 7; Et in terris pressura daw mezi lidmi Kaz. 13. M. 297. davać, davalel: Aj dobrotivy spasitel, Zivota davaé a odpuicenie zlosti E. 3, 132: zklamownym darkem [jímz zkla- mává i sč i davače o duši] P. 2095 (sc. knéz svaloprodavaéc). dávanie, viz násl. dávali čest komu: (člověk nevděč- ný) vylladil mie, mnie czti nedavage p. 87%. d. dieku: dieku dávaje E. 2,51, viz vzdávali, -d.koho na pii- klad: ta dva člověky dávaje nám na príklad E. 2, 315: apoštolové dávali Ilusuv slovník. Krista na příklad E. 1, 6; — d. služ- bu, sloužiti, službu konati: by službu dával bohu (= obseguium praestare Jan 16,2) E. 2, 174; — d. télo božie: v téla boZieho dávání E. 1, 416; — d. posvátné věci v. ,posvátny', ,véc'; — d. zvykánie viz lolo; — dávati komu kaciefé, nadávati kacífü: sic nunc in omnibus regionibus clamant, quod Boemi sunt heretici. A hufowi dawagy naprzed kaczyerze fkuc: Jeśte-li ten kacieř živ jest? Kaz. B. M. 321"; — dávati v platv. plat; — dávati sč komu, poddávali se (pri zápase): Čerte, jižť sč dávám E. 3, 118. dávní, dávný: (stařec) chlubí sé dáw- nimi fkutky P. 215°. dávno, kompl. dávnějie: čiem (sic) od dávnějí neb déle E. 1, 438 (= od dávnější doby). dávnost: dávnost časóv E. 1, 438; dawnolt hřiechu nemenší Sv. Strah.425; A tak by se každý z hřiechu dávností vymluvil t. 425. deera: dczéra P. 63^; (aby člověk) ani sestr, abych neřekl dčer za muže vdával P. 103*. deerka: daj mé dcercze zdravie P. 47^: dcerky ne3lechetné Eviny E. 1, 200. dci: Doufaj, dci, viera tvá té zdrávu učinila E. 2, 402; prvá dczi Hi. 241*. deka viz dska. déd: ale niZádného starého déda ani baby (nevzkriesi) E. 2, 359. dédek: dal dedek Dioniz dobry dub Treb. 37%. dědic: kto znich (z bohatcóv) vyzná, že oni jsú jedné vladaři a chudí jsú dědici toho, což oni mají E. 2, 249; Páni milí, dědicové svatého královstvie Českého L. 157. dédiéna, dédicka, palronka: kterüzto chot jeji v slavé své poladie, kaze gie byti diedicznu kralowfLwie [wcho Sal. 9°. dědičstvie, dědictví: dedicztwie Třeb. 37%; — dojíti éeho po dědictví, právem dédickým, dédičné: neb sú jich (knézíe desátkóv) ani po diedicztví došli, ani kúpili P. 38% v dédiéstvie vstüpiti viz loto. děditi: zle dobytého zboží dědic třetí nedědí L. 18. 

Strana 18
18 dek — diábel dek, pokrývka (dek = falera Klt.): dek, jenż kóń kryje P. 59%; pod vilfu- tym dekem t. deka, dijfka, v. bran. děkovati komu z čeho, zač: děkuj jeho svaté milosti z toho přielišného daru S. 256; děkujiť z dobrodějstvie L. 336. délati, pracovali: dielá-li viernie f li- dem triedník P. 32*; jiné dielo délati E. 2, 409; — víno délané, strojené, připravované: z vína délaneho (— ex vino condito, Cant. 8, 2) E. 3, 94; (víno) dielane z dobrych skutkóv Sal. 144*. dělič, rozdíleč, rozsudí: kto mne ustavil súdcí aneb děličem nad vámi? (— Quis me constituit iudicem aut divisorem super vos V.) E. 1, 405. déliti s€ nad, vec: cierkev déli sé na tři strany E. 1,25; — d. sé od ¢eho, v ¢em, liSiti se: déli§ sé od ďábla E. 1, 249; Tiem sé délíme od pohanóv t. 35; nedélí sé od onéch E. 2, 346; (lidé) brzy by sě sjednali v úmyslu, ač sč málo v slovách dělé E. 1, 49. dělník: dielníci P. 201%. dělný, pracovitý, pracující: dělného člověka jediný ďábel láká, ale prázdného všickni E. 3, 189. den: vedú v rozkoši dny (sic) své P. 143*; v svatý čas tří dnóv E. 1, 17; aby prodleni byli dnové tvoji t. 54; dnowe ti P. 8*; — den boží, neděle, dies Dominica: v nedéli, jiZ latiníci den boží nazývají E. 1, 110; — den boží veliký, den soudný: den boží veliký (= dies Domini magnus, Sof. 1, 14 Vulg.), den sûdny E. 2, 13; — svaty čas tří dnóv, {fi dni před hodem velikonočním: v svatý čas tří dnóv, v něž tělo ležalo v hrobu E. 1, 17; vedlé obyčeje dne slavného [velikonočního] E. 2, 27. děs, ďas: dies hř. 554, viz s. v. běs. desátek: berúce zboží od lidí, al- mužny a desátky E. 1, 444. desët: aby mésténinby]l draësi delieti neb pěti kopami než sedlák P. 131°. desietník, denarius: Et ille num- mus... valens alios decem et dicitur deffyetnyk Káz. B. M. 2595 cf. E. 2, 899: sv. Lukáà3 die: denarium. desietný, desaleronásobný, platný za desel: delietny, t. peniez, jenż jest deset jiných penčz platil Sal. 60°. détinsky, déisky: mladost détinska E. 1, 269; blázna, jenž z mladosti dětinské jest bláznem E. 3, 112. détinstvo, délskij vék: vék dietinItwa, jenž trvá do let étrnädeti P. 31*. děva, děva, dívka: dewa, id est virgo Tfeb. 37%°; Slavi dicunt dewa t.; někteří však píší diewa a vyslovují dewa t. devatynadety, devalenácij: nedéle devatynadctá po sv. Trojici E. 2, 375. dévéièka, dicvéièka, dévéièka, div- éièka: (Ježíš vzkřiesil) diewczicku P. 162%; (Kristus jest vzkřiesil) diew- cziczku P. 31*; dévéièky fkû E. 1, 294; vluzuji déti, pacholiky i dévéièky, jenz smysla nemaji t. 429. děvečka, dívka, děvečka (služebná v hospodářství): Matko, jaká to pěkná děvečka Káz. B. M. 299"; pacholik pláče na Adama... a děvečka na Evu E. 3, 142. dóvieć, dóvice: dewicze Tieb. 372. devietnik, devilnik (nedéle deválá před hodem velikonočním): Nedčěle, jenž slove devietník P. 29%. děvka, dívka služebná, děvečka: pa- cholka, děvku E. 1, 132. dchán viz tchán. diabel, ddbel: dabel..., si est dictio bohemica, quia dyabolus est dictio graeca Tieb. 37% vzal ho diábel na hôru vyffokû velmie P. 41"; d'âblé (nesli sú) E. 1, 243; A diable sě také ne- zmeà3kají P. 216*; Ai diable, tvoji dó- vodové za nic nestojíe P. 219°; [ diablem Šal. 6% — Druhy ďáblů: A slüzie né- kteří ďáblu, jenž slove Mamon, pro lakomsvie zbožie ..., Luciper, jenž jest nad pyšníky králem..., Azmodeus nad smilníky, Bél nad lakotníky, V e- hemot,dábel hnévu, Astaroth závisti, Sathanlenosti E. 1,122, 123, 124; Óby nebyli bohové Mamon v lakomství, Ból v obZzerství, Azmodeus v smil- ství, Luciper v pyse, Satan v protiv- nosti Kristové! E. 1, 354; Asmodeus dabel, jeśto nad smilniky mó moc a je dáví E. 3, 204. 

Strana 19
diábelník — dlúhověký diábelník, ďáblem posedlý: ten jest diabelník P. 57%, 40*, 130^; (pohané) sú již syna božieho diabelníkem nazvali DP. 49b, nevčrní diabelníci a Jidášové P. 14%; že oni jsú dabelnici E. 2, 120 == ipsi autem erant demoniaci (V.) S. 276; dábelník i rühavec E. 1, 222. diâbelny, d'ablem posedlý: lidé dá- belní cpají hřiechy své na dobrotu boźsku E. 1, 88. diáblovský, ďábelský: kněžie ďáblov- ské smélosti IZ. 1, 303. diáblový, ďúblúv: abeceda, od niež v školách boží a ďábloví (sc. Záci) musie počieti sč učiti E. 1, 11. dick, dik: diek, i. e. regratiatio Třeb. 37*. dieka, dík: (abychom) díeku jeho milosti vzdali velikü P. 12’; (aby) dieku jemu vzdali E. 2, 340; dieku vzdav bohu Lt. 51; dieku vzdávaje t. 52; dieky vzdáváním E. 1, 73; Chválím té otče [dieku davage] P. 25%; dieky činím tobě E. 1, 30. diel, podíl, účastí: Nenie lobe diel ani účastnost v řeči lé (= pars neque sors, Act. 8, 21) E. 1, 342. dielo, dílo, práce télesná, polní nebo řemeslná, řemeslo: lépe by bylo ženě priesti neb jiné dielo dělati než v svá- tek tancovati E. 2, 409. Viz i trh“ a rolny*. dieté. dílé, sluha: dietie roftíefe P. 12%; Diclèlem (Mat. 8, 13; Vulg.: puer) nazývá sluhu, jakož často písmo poklada Iz. 2, 18. dieti, 1. podíli, dáli: kam's děl muüdrost 12. 1, 202; kam's ty svědky dela IZ. 1, 268; Ikam sü smysl déli? E. 1, 329; kam má to zboZie neb pe- nieze dieti? Iz. 2, 305; kam chcte dieti svü dobrü povést? L. 106; - - 2. dieti sč, podíli se: žádný nevěděl anižť viděl, kam sé jest dyel IXáz. B. M. 323"; kam sé ději? E. 2, 97. dievéicè, divéice: (IXristus) diewezici jest vzkriesil D. 163*. dievéièka viz dévèièka. Dionysius, Dionysius svalÿ, jeden z prvních aulorů „Sentencí“ (ve 3. sl. po Kr.): jakož svatý Dionysius, veliký mudřec, die E. 1, 330; —- jm. os. vůbec 19 (Dionýz): dal dedek dioniz dobry dub Tieb. 37°. div: Erunt signa [divové, znamenie neb zázrakové] (Luk. 21, 25), Káz. B. M. 296"; aby divy vidéli P. 21%; neb nebyl by div (kdyby laikové sahali na kněží) E. 1, 181. diváček, divák, zevloun: nalézají di- váčkové, čím by sě kochali E. 1, 79. divadlo, podívaná: spectaculum di- vadlo Serm. 352, 4. divák: někteří diváci (šli po Ježí- šovi), aby něco divného uslyšeli neb divy viděli P. 21%. dívanie, dívání, podívaná: (David) dotýká dívánie těch zabylství a mar- ností E. 1, 302; (člověk) přieliš pase viděnie v dívání obrazóv t. 77. dívati sě čemu, d. se nač: ktož k nim (ke hrám, marnostem) nepřihlédá, to jest, ktož sč s libostí jim nedívá E. 1, 302. divčnie, divení: A tak domnčnie a reptánie pokládá s. Řehoř za divčnie E. 2, 68. diviti sč nad čím, o čem, d. se čemu: otec a mátě divili sú sé nad témi vécmi P. 12*; jakoj' sě divil (Ježíš) o víefe centuriona P. 47*. divoký, plachý, lekavý: Prirovnaj sé k srnkovi a k kolúchovi jelenicmu, jenž sû zvieïata diwoka a varuji sč obecenstvie lidského Sal. 157%. dlażiti, dlażditi: dlaż Treb. 40°. dluh, dlužnost, povinnost: Pak mrtvé- ho oicé a máteř máme z dluhu ctíti E. 1, 152; —- dluh platiti, o povinnosti manželské: Muž plať dluh ženě a žena muži (Uxori vir debitum reddat, 1. Kor. 7, 3) E. 2, 40; E. 3, 198, 200 a j. dlihomysInost, shovívavost: in | longanimitate w dluhomyllnofti (2. Cor. 6, 6). Kaz. B. KI. 86*. dlúhost, délka, déle, obšírnost: Nelze jest pro dlúhost písmem tuto dovésti L. 108; dluhoft i vysokost P. 192^; et diuturnitas a dluhost Káz. B. M. 330*. dlúhověčnost, dlouhověkost: dlüho- věčnost, jenž jest dlúhé bytie člověka E. 1, 146. dlúhovčký, dlouhovéký: aby byl dlú- hovčký na zemi E. 1, 137. 2x 

Strana 20
20 dlüz& — dobyt& dlüzé, dlouze: (Sv. Augustin) velmě dluzie otázku prémietá P. 80%. dlužník: peněžnému dlužníku E. 1, 338. dlužný, povinný: (tetka) z přirozeníe byla jest dlužna, aby na svadbě byla P. 17%; (ti) dlužni jsú viece věřiti E. 1, 52; — dl. čím: (viny), jimiž jsme dlužni pro hřiechy naše E. 1, 334; dlužni jsme jemu všickni kázní M. výkl. 3; kompf.: Gim kto jest | k bohu lepii, tiem jest bohu dlużnieili P. 33b, dna (nemoc, viz pokostnicé): díeté mé leží v domu dnv trpie P. 20^; dniu trpicieho E. 2, 275 (= paralyticum, Mt. 9, 2); (pokostnicé) obecné flóve dna P. 172*. dnešní: k dneiníemu dni P. 4*. dno, pozemek, slavební místo; (dno — fundum Klti.); A byvá patronem, t. j. podacím, člověk pro trojí věc, t. pro dno, pro ustavení a pro nadánie; pro dno, že je dal, aby byl kostel na něm ustaven E. 1, 450 (ef. t.: jenZ jest dal místo, neb ustavil kostel neb nadal). do predl.; do sebe védéti: nic do sebe neviem, t. hodného k zatracení E. 1, 35; do sebe mieti viz jmieti; jest mi do čeho v. býti; do (času), ve lhůlě časové, v průběhu časovém: kolikokrát má do roka (přijímati) E. 1, 331; do čeho značí míru, stupeň, do kterého se co děje: oblúpen do nahoty E. 1, 17; do koho při rčení o ději du- ševním: což se jemu do mne líbí Sal. 11". dobřě býti viz býti; dobřě státi viz státi. dobroděječ, dobrodinec: (panu Ja- novi), mému dobrému dobrodějci, ne- dajte škodnu býti L. 336; věrnému mému dobrodějci L. 332. dobrodčějstvie, dobrodiní: z dobrodějstvie L. 336. dobrodieneé, dobrodinec: vérnému mému dobrodénci E. 3, 289. dobrodienie, dobrodiní: na dobrodé- nie veliká E. 3, 297 (bis). dobrodienstvie, -dénstvie, -din- stvie, dobrodini, dobrotivost: zapome- nüce dobrodienftuíe tak velikého P. 37 ; benignitas dobrodyenftwye (dobroty- wost) Kaz. B. M. 330"; at Lojedno dobro- Dékujit dénstvie sé stane nad ní E. 2, 99 (bis): pro lidihrubé, jenz málo váZie dobrodén- stvie Kristova E. 1, 58 a p. 59; po tak mnohych dobrodénstvich E. 1,108; i za jiné dobrodénstvie L. 336; — télesné dobrodinství E. 3, 163 (lisk z r. 1545). dobromluviti, dobre mluvili, chvá- liti: nedávajte zlého za zlé, ani lánie za lánie, ale zpét dobromluvte neb chvalte E. 1, 248. dobrorééciti, dobrofeciti, blahoslavili, żehnati (srv.: dobrzye rzecziczy Kaz. B. KI. 142): dobrořeczte ty, kteříž vás Zlofecíe P. 1805; (by všichni lidé) zlořečili koho a pán buoh jeho dobro- fecil E. 1, 31; jiné dobrořečiti neb žehnati t. 253; Dobrořečte neb chvalte a nerodte läti t. 248. dobrost, dobrola: musíš hřiech odvo- liti a dobrost přivoliti E. 1, 34; móžem poznati stvořitele dobrost t. 83. dobrotivenstvie, dobrotivost: zna- menajícetak veliké jeho k nám dobroti- venstvie E. 1, 317. dobrotivost E. 1, 305. dobrovolenstvie, blahovolnost: do- brovolenstvim E. 2, 349; (ten jest dal člověku) plné dobrovolenstvie E. 3, 201. dobrovolně: 1. z dobré vůle: (spasi- | tel) jde dobrovolnie (k uplvání ak za- bití) P. 37^; — 2. dobrotivě, blahovolně: (sv. Trojice), jenž jest tě podobnu k so- bě stvořila a to mocně, můúdře a dobro- volně E. 3, 105. dobrovolnost, blahovü le, dobrolivost: stvořitele dobrost a dobrovolnost E. 1, 83, 110; dobrovolnost neb dobroti- vost E. 1, 305. dobrý komu: Kto sobě zlý, kterak jinému jest dobrý? E. 1, 120; — obec- né dobré (subsli.): (aby) k obecnému dobrému daň dávali E. 1, 182; (ciesař) brání jich a obecného dobrého E. 2, | 398 a p. L. 26; — Vzpomeñ na mé, boże mój, v dobrć (— Memento mei... in bonum, 2. Esd. 13, 31) E. 1, 134 | (ve volném opakování Il. doleji: k dob- remu); — kompi. lepší, pro lepšie, k dobru: to učiní (bóh) pro lepšie svého sluhy E. 1, 60. dobytéé: kuoze Sal. 23^, mrtvćho dobytczete 

Strana 21
dobyvač — domněnie dobyvać, dobyvalel: a jini zli doby- vaci zbożie P. 140b: zly dobyvać zboží L. 18. dobývati čeho, domáhali se čeho, vymáhali co: kteříž sú odpustkóv na penězích do klášteróv i do jiných ko- stelóv dobývali E. 1, 343. dočakati, dočekati: oltářníci nemohů doczakati, aby brzo služba božíe sč dokonala P. 1.15. dohmatati sé: aZ by s¢ (Tomas) do- hmatal dvéma (Cichoma) P. 77*. doch, olep słamy, demin. dośek: doch Treb. 36%. dochovati koho čemu: by on je mi- lostivě smrti dochoval L. 17. dojiSéenie, -Slenie, ujiSléni: bozie dobroty dogiltieníe P. 995. dojiti: Budüá-li té dojiti hiieśni, ne- pfivoluj jim (— si te lactaverint pec- calores, ne acquiescas eis, Prov. 1, 10 Vulg.) E. 1, 260.; Buduü-li té dojiti, to jest, jako dojka dietě, tak oni tě po- chlebenstvím krmiti t. dojiti čeho po čem: neb sú jich ani po dédictví do3li E. 2, 81. doika, kojná: pochlebník jest dáblo- va dojka, jenž prsmi jedovatými krmí tv, jimž pochlebuje E. 1, 260; tehdy zlý přietele jako dojka děti krmí t. dokadž, dokavad, dokavadž, kovad, dokovadž, dokudž, dokud: dokavad pultujeme k blahoslavenství E. 1. 23: Dokavád opilá budeš? (1 Reg. 1, 14) E. 1, 307; dokavadź L. 324, dokadz Sal. 3*, dokovad manżelka Ziva jest EZ. 3, 201; dokovad jest v smrtedl- nosli E. 1, 314; dokovadž nepřijde pán t. 35; (Zaklínám vas, dcery Jeruzalem- ské), abyste ani procítiti kázaly milost- niéce, dokudz sama nezechce (Cant. 3, 5) Sal. 565. Viz č doňavadž. (V nář. hbl.: dokad, Vydra 55.) dokázanie, dukaz: A z toho jest do- kazanie, że li z školy Kristovy nejsu Р. 57%; Aj led mas opět dobré do- kazanie 15. 1, 212. dokäzali ceho: líem jest dokázal (Jezis) bozrké moci a milofti P. 20". do- dokonać (cf. dokonavaë): hledice na . stvořitele viery a k dokonači Ježíšovi ad consummatorem I.. 1-43, 147. 21 dokonäle: milovati dokonäle boha P. 151*. dokonaly: dokonalü pokoru P. 16*. dokonané, dokonale: a chce-li kto dokonaně s těmi nápady učiniti, tehdy nebeř jich L. 21; dokonaně t. (3x). dokonaný, dokonalý, svrchovaný: až sú došli radosti dokonané neb svrcho- vané E. 2, 179. dokonavač, dokonavatel, svrchova- tel (consummator, Žid. 12, 2): stvořitele viery a dokonavace E. 1, 186. dokovad, -Z viz dokadZ. dol, dal, dolejsek; vdole dole: v zemi v dole E. 1, 12, 81 (a velmi často lak); jakož w dole sám Ježíš to pravi P. 157%; — zdolu, z dolejśka: lezń zdolu wzhóru E. 2, 319; Palma z duolu jest ostra Sal. 131*; — dolóv, dolü: lezá shóry dolóv E. 2, 319; - - jíti dolóv, slábnouti, schazeli, hynouli: V ten vék (sc. ve včku mužnosti, t.j. ; do 48 let) lidé již na konci v síle jdü dolóv E. 2, 64. dom, 1. dim: w domiech knieżet- ských P. 38%; — 2. chrám: chrám, dóm E. 1, 25; 3. rod, pokolení: dóm Jero- boám zhřešil jest E. 1, 446; Dóm, t. pokolenie jeho a kralovstvi t.; — dóm sirotčí v. sirotčí. domácí: peccatum proprium hřiech domaczij Káz. B. M. 312". domakati sé čeho: toho bychom sč měli rozumem domakati P. 69%. domnělý: Jozef, otecz domniely, ale péstün pravy Kristóv P. 12^; pater pułativus domnyely Kaz. B. M. 332'. V. Flajšhans, ČČH. 37, 1931, 11, srov- návd s předlohou Viklefovou. domnénie, domySlent, dohad, dimin- ka, podezření: vedle domnieníe' babin- ského Р. 67%; by proroci svá proroctvie z svého domnénie aneb jako hádajíc (mluvili) E. 1, 50; bud, což chceš, ale jáť bez domněnie nejsem E. 1, 277; A mým domněním třiedníci věrní jsú | v cierkvi svaté viece neZ nynější pre- , látové platni E. 2, 67 (— podle mého “ domnéni); súd sboru [kféstanského] někdy po domnění jde E. 3.228; dwo- gvch domnyeny duorum diversae pu- lationes Káz. B. Kl. 99". 

Strana 22
22 domněný — dosti domněný, domnělý: pro spravedl- nost jistá, ne domnénü E. 1, 164; od klettie, domnéného omylné L. 135 — ab... excommunicatione praetensa Doc. 465. domnóvać, rozsudi (arbiter): kdyżt sć uda byti domnievacem, jesto fiekale ubrmanem L. 26; na domnievace neb ubrmany t. domnieti, minili, viz domnény; — d. sé, domnívali se: aby sě (židé) nedo- mněli, že by (Ježíš) pravdy nepověděl E. 2, 120; co kto před námi činil jest, aneb aby bylo učiněno, domněl sě jest E. 1, 169; že dar boží domněl si sě za penieze mieti E. 1, 342. domnievanie, domnívání, domněnka: z domnievánie E. 1, 6. domóv, domů: přišel jest domóv E. 1, 303. domovitý, majetkový, hmotný: prvá chudoba jest domovitá, (druhá du- ševní) E. 1, 338. domovní viz pacholek. domový, domovní: kteréž (věci) pří- slušejí k poctivosti zevnitřní a k do- movíe véci P. 16*. domustav, siavitelľ: (každý) jest jako múdrý domvľtaw, stavč všecky skutky své na Kristovi P. 193*; müdry do- mvftaw P. W. 95^. donavadz, donévadz, dokud: dona- vadž nepotře tebe E. 1, 55; aniž pustím, doniewadž neuvedu jeho do domu ma- teře své (= donec, Cant. 3, 4) Sal. 56*. Srv. dokadž. doplna, zúplna: (toho zde) doplna po- znati nemuožeš Šal. 113%. dopomoci: jakož jest dopomohl to- hoto sprostného výkladu... dokonati E. 2, 427; té radosti . . . nám rač do- pomoci milý Kristus E. 2, 181. dopraviti koho, čeho, přivésti koho k čemu: (súdce) jich (lidí křivých) ve- ličejšícho hřiechu dopraví E. 1, 187. | dopustek, dopuštění, dovolení: (pro- dávaje) odpultky y dopultky P. 148^. dopustiti koho k éemu, pripusliti na koho co: proto panna Maria do- puľtiena geľt pro umučenie syna svého tak k veliké bolesti P. 135; dopustiti čeho, pripustili co: (knčžie) sú trhóv v svátek dopustili E. 1, 132, oni faráti i mnišie tak sú sč svolili, aby mne ne- dopustili (sc. kázati na farách) E. 2, 113; — d. sě čeho: (ktož sč) smilstvie dopustí E. 1, 267; — dopustiti sé, d. sé smilstvi: (manZelé) dopüstéjí sé, (pla- tiece dluh) E. 2, 40; manžel, aby tieže nepadl smilstvím, i dopustí sé t.; — do- pustiti co, čeho: v člověku, jenž taký hfiech dopustí E. 3, 109; dopuftienych hfíechóv P. 705; hiíechóv dopultie- nych pláčem mstěte P. 9* (= jichž se kdo dopustil). těti: kterak dopůúštějí ustavenie lidská lehce pfisah E. 1, 223; — 2. k čemu: (rodicijich) nebyvaji dopuśtieni k dódic- | ství L. 24. dořéci, doříci: (Ježíš) nemohl pro za- Iknutíe doréci... toho Ilowcie P. 141°, doriekati, dopovídali: jednú fieká „pane“, druhé..., ale tfetie nedorieká „pane“ E. 1, 221. dorostlost, jinošství, dospělost: třetí věk odtud až do stavu rostu a slove dorostlost E. 1, 116 = do zastavení vzrüslu; Hus rozeznává: nemluunosl, mládí, jinošství, mužnost, stáří a sešlost věkem. dosiehnüti, smyslem dosáhnouli, po- chopili: Neb kterakli (bóh) weliky geft, Zádny dofíehnuti nemoze Sal. 1125. doskočiti čeho, skokem dosáhnouli: aby dofkoczil té radofti P. 84^. doslySéti, do konce vyslysSeli, roz- uméli, domyslili: kto z vás člověk |do- Byś: gelt], ktery ... P. 120*; k pokoji tobě |doslyš: jest] (Luk. 19, 41) E. 2, 306; i ty |doslyš: plakalo by| t. dostatečnost, postačitelnost: dolta- teénolt nale od boha jest P. 107%. dostateény: quia augmentatur et habilitatur sancta mater ecclesia neb cierkev svata spossobena a doltateczna jest jim spomoci Kaz. B. M. 101". dosti, 1. dosti ucinenie: dosti uci- nénie za hiiechy E. 3, 137; Dostiuci- nénie modlitbü, postem, almuZnü E. 1, 336 a p. E. 3, 258; — 2. dosti učiniti čím zač, dáti zadostučinění, uspokojiti, vyhověli: aby (Ježíš) za naše lakomstvie svü chudobü dosti ucinil E. 1, 17; pe- nézmi dosti učiniti E. 2, 288; Ale Ze 

Strana 23
dóstojensvie — drahně 23 snad sprostnému lito dóvodové ne tak dosti učinie E. 1, 88, — 8. dosti mieti na čem: měj na těchto kusiech dosti E. 1, 46. dóstojenstvie, düslojenstvi: posmie- vali sá sé jeho králevému dóftogen[tuie (sic) P. 38*; v dóstojenstvie . . . ne- smierné EZ. 2, 75. dostréiti, ponuknouli, pohnouti, po- pollacili: to svédomíe bére v sé veliké hříechy, lak že nic sč rozumem a volí nedoltrezí v člověku, jenž taký hříech dopustí P. 215% (= k dobru nepohne). dostrkovati, dohánéli, popuzovali: (přidá psoty) viece k hřiechu dostrkuje E. 1, 145. došmatati sč čeho, dohmatali se, do- pidili se, domyslili se: A Lé poéestnosti Arislotiles pohan lie dofmatal P. 167*. dotahovati éeho, dosahovali, dochá- zeli: nemá antikrift sieti silnéjàí, než bożie slużby stavenie, giż knóżie do- lahugi [we vóle D. 81». dotéenie, dolknult, hmal (lactus do- lezenye KU: k 5, 1) E. 3, 60; okušením neb dotče- nim t. 112; v. i dotknutie. dotknüti čeho, dolknouti se: do- tknuli małomocncho E. 2, 43; dolekl malomoencho t.; Dotknu-li jedné rücha jeho t. 404; kazdy febe dotkny IKáz. D. KI. 174^: - - d.sé Ceho: Eliás dotekl sé mrivého mládce E. 2, 43; dotekl sé ho 1. 11. dotknutie, 1. dolknulie znamená, že... P. 21”; 2, hmal: (pet smyslóv v človčku:) zrak, sluch, okušeníc, povončníe a dotknutie P. 219"; Tomas jsa y vidie- ním, v fIvfenim, y dotknulim od dob- rého mistra naucen P. 77'. Vic i do- tèenic. dotkieti së à cho, dolérnostise domo- ci: (človék), jenž sč zlosti smrti hodné dotriel P. 221^ (Dc. 122 — se dopustil). dotud, dotudto: aż dotud [do Loholo czalfu] P. 17%; AZ doludto E. 2, 188. dotykanie, Amal: dvěma cichoma, to vèz, zrakem a dotykanim P. 77%. dotýkali čeho, dolýkali se: (apoštol) dolýká jednoty LE. 1, 3 a p. 11; (Ježíš) i slyšal i okúšal i dotykal P. 165; (tě dotčení jeho (Cant. | dolknulí: jeho ruky | dvě píštěle) drahně dotýkáta modlo- služníkóv v kněží E. 1, 66; sv. Petr dotýká skutku stvořenie L. 13; toho dotýká spasitel řka t. 253; hřiechu jich nedotykati E. 2, 256. doufajné, doufale, troufale: i laik dlužen jest, aby pravdy... bránil dou- fajně L. 107. doufanie, troufalos!, düvéra: to Kris- Lovo slovo jest tak velikého doufánie E. 2, 118. doulati: dovfam Tieb. 37"; komu, čemu, důvěřovali: Některý pano$e doufá své síle E. 1, 310; 3, 133; přieliš doufaje sobě E. 3, 108; dovfai, Zet (syn) obzive na duài P. 164^; —- d. komu čeho, svěřovatli: poněvadž doufá mu (farář nájemci kcstela) duší, ... proé mu nedoufá bobkóv ovéích? E. 1, 446; - co (/al.): láska všechny věci doufá, to věz, že jí prospějí E. 1, 163. dóvěřiti, důvěřovati: v člověku, jenž nedověří E. 1, 99. dovésti čeho, dokázati co: nemajíce písma, jímž by mohli dovefti fweho potupenie P. 28%; ale kto dovede, že to jest dobře E. 1, 172; dokud by ne- dovedli t. 264; bude-li na mě které kacieřstvie dovedeno L. 196; —. d. koho čeho, přivésti koho k čemu, kam: Olcovo netresklänie dovedlo ho (syna) obésenie E. 1, 153. dóvod, dovedení, odůvodnění, důvod, důkaz: k dóvodu té otázky jest obyčej mezi křésťany uvedený E. 1,69;0 nichz byli by dlúzí dóvodové E. 1, 181: dóvod jest na onom bohatci P. 39 ; a toho jest ocity dovod, że ... P. 148^. dovoditi, dokazovali: (knézie) do- vodie Lak E. 1, 14; Dovodi Loho spassi- tel E. 2, 295 (bis). dóvodné, v důvodech, v dükazích (o jeho jsoucnosti): (bóh móž býti viděn) zřejmě, ... druhé dóvodně, tak ho vidie mudrci zde na světě E. 1, 61. dóvtip, düvlip: ktoZkolivék dá dó- vtip tomu, jenž chce kupčiti E. 1, 156. dráč, lupič: (nebudeš chudého) pu- diti jako dráč (= non urgebis eum guasi exactor, V.) E. 1, 214; dráči (= rapto- res, Luk. 18, 9) E. 2, 314. drahně, velmi dülklive: (tě dvě sv. 

Strana 24
24 drahný — držčti ducha píštěle) drahně dotýkáta modlo- služníkóv v kněží E. 1, 66. drahný, krásný, pěkný: Aj toť drahné Inocencie třetieho ustavenie E. 1, 80; drahny .. . poklad E. 1, 151. Drahomir: mater S. Venceslai vo- cabatur Dragomirz, iam pronuntiatur Drahomirz Tfeb. 38*. drahy, obecní pastviny: když která ves má drahy, ty drahy slovú obec E. 1, 27; každý z obcě má právo, aby těch drah bez přiekazu řádně požíval t. drahy, kompt. dražší čím, oč: aby měštěnín byl dražší desěti neb pěti ko- pami než sedlák E. 2, 283. drak: drak Antikrist E. 2, 9. dránie, draní, vydírání: A kteříž toho sě pohoněnie držie a dránie, a nuznym nedávají, (jsú zloději) E. 1, 339. drasta, tFiska (suk vel drasta Flšhs. Dva slovniky 5): I co vidíš mrvu [neb drá- stu, maly hfiech] v oku bratra svého? (= festucam Luk. 6, 41) E. 2, 267 a 268. drastka, (fiślitka: jenż drastku neb mrvu v ciziem oku znamená a v svém nevidí prkna E. 3, 140. dráti, vydírati: kázal je(sieti Antikris- tovy) svým uécedlníkóm dráti E. 2, 175. dratva: est ei utilis sicut ffczetyna dratwye Káz. B. Kl. 108'%; nec pro- trahere dratwu t. drbati: Cinie (zákonníci) jako Fezník volu, jenZ po Cele ho drba P. 182%; fricat eius cervicem czelo gemu drba (sc. feznik volu) Kaz. B. M. 258". Viz čiš. diiemanie, diimani: sompnolencia dfiemanie Káz. B. M. 289". ditiemati, drimali: dormitare drze- mati Kaz. B. M. 276". dřieti, dříti: jenž chudým z hrdla drú E. 2, 198; radějše sú sě dali dřéti a po kusu fezati E. 1, 38; — drieti sé, irhali se: Lov Petróv, na némZ diíély sü sé sieti E. 2, 279; i diieSe sé sieť jich (Luk. 5, 6) E. 2, 277. dřčvní, dřívější: všichni vyvolení, nynéjsí, dfievní (sic) i budücí jsü cier- kev svatá E. 1, 26. diévo, sírom: dríewo (sic) cedrové P. 22%; (buoh Adamovi) jésti s diéva jablko zapověděl E. 1, 103. drehta, drbna, klevetnice, (cf. ble- kotny): jako staré drchti, ješto v če- pečkách chodie anebo oplzle mluvie Káz. B. Kl. 31'*; drchtye staré t. 172%. drchto t. 184'*. drkolna, drkolna, írámec, klacek, palice, viz i strkolna (cf. Tygilum drkol- na Fiéhs. Dva slovn. 4): tigilla drz- kolny Káz. B. Kl. 41*. drobet: (Chudy) nemohl míeti kuor- ky neb drobte P. 1135; ftieniatka gedie drobty P. 45"; jako drobet jablka (— fragmen, Cant. 4, 3) Sal. 70%. drt, drť: drt Tfeb. 36%. druhdy, někdy, časem: že druhdy ta věc úplně jemu darmo přijde E. 1, 218; druhdy na tom přisahá E. 1, 422; Avšak druhdy slušie světským kuükol vypleti E. 2, 61. druhý, jiný: prdnu druzy w roh Štok. 55; — druhý rozum = sensus allegoricus, v. s. v. rozum. druzbiti sé, druziti se: aby sé vSickni sešli a družbili w láfcie P. 51*. druzé, druh, společník: (hrdlice) na gednom druzeti dofti ma Sal. 30°. družec, druh, společník: aby nepadl člověk v smilstvie, nemaje družce E. 1, 200. drznost, drzost: pro smělost neb drz- nost neb všetečnost E. 3, 158. drzélivost, spoludrzélivost, sou- drínosl, přitažlivost: země má [polu drzieliuolt, tak Ze všechna chce spolu býti P. 36b. držčti, 1. míti v držení: země, do niežto přijdeš k držení (= ad guam in- gredieris possidendam, Deut. 28, 21) E. 1, 55; ktož úřad svatý neb miesto drží t. 8; poslednie miesto držčti (no- vissimum locum tenere, Luk. 14, 9) E. 2, 360; (ucedlníci svétí) drzéli su miesto všech věrných křesťanóv t. 190; kteříž držie úřady neb obchody t. 260. — 2. obsahovali: Prvá dska drží tři přikázanie E. 1, 63; den drží hodin čtřmezicietma t. 45. — 3. zachovávali: (apoštolé) drželi sú chudobu E. 1, 280: drže jeho prikázanie E. 1, 1, (aby ti) spolu milost držčli E. 2, 2. — d. slib, dodržeti, slibu dosláli: aby vždy slib držela E. 1, 268. — 4. udržovali: Ješče pán buoh vždy svú mocí Hus při životě 

Strana 25
dska — dvércé drží L. 332; — d. sé v dobrem, udržovali se: lo tělo, jenž sě zde drželo v dobrém aneb ve zlém E. 1, 39. — 5. věřili: někteří kacieři drželi sú a drżie, że Kristus nenie syn bożi E. 1, 17; Saducei, ti su drżeli, że nenie aniż | bude z mrtvých vstánie E. 2, 367; neb i pohané to držic, že ktož jest dobić v ctnostech živ, že pójde k bohu do nebe E. 2, 182. -- 6. drzétiskym, bjli pri kom, bili sloupencem, stra- níkem: die, Ze s I&ristem drží E. 2, 220; S Judáàsem držie nynější svatokupci a zradeć E. 2, 79; s jinymi zákonníky drzé E. 2, 360. — 7. d. co, pridrZovali se ćeho: pismo, proti ńemuż nemóż kto mluviti, jednóć ać kacierIku [tranv chce | drzieti P. 96*; byli su upadli v blud, jejž jest držčl Manicheus kacief E. 2, 146; zajtra bude drZéti obecnü vieru E. 2, 272. - - 8. drží koho co, hnóle, dojímá, dolýká se: odvaziti sé jich sta- venie, služby, jenž mě najviece drží I: 2, 173. -- 9. konali: kneZie mají vvsocé drzieti Ttráz nad lidem P. 93*; beda tomu, ktoż nedrżi nad lidem strá- Ze! E. 2, 302; drZeti rec (amplectentem ...Sermonem, Tit. 1, 9) E. 1, 414; všichni zlú při drží E. 1, 472. — 10. dd. sč čeho: čeho sé mají drzieti P. 7%; radím, aby sč každý pán strany jistějšic držčl L. 21. dska, deska: na druhé dště E. 1, 137; témi cedrovými dekami Šal. 152%. duch, 1. dech: hlava sč jemu třese, duch smrdí, tvář se vráská E. 3, 110. 2. duch, duše: Ježíš křiče velikým hlasem vypustil jest duch (= emisit spiritum, Mt. 27, 50) E. 1, 249; duše, jenz jest duch t. 59... - 3. Duch svatý: z duchu svatého E. 1, 49. duchovenstvie, duchovní věci, d. stránku, náboženství: (kněžie) s lidem ne- pracují v duchovenství E. 1,182; kteréž nalezne, ani kupčie v duchovenství t. duchovně, duševně: duchovně vesel byti Iz. 3, 108: bojovati duchovně E. 1, 160: jedl si duchovně (sc. tělo božie) E. 1, 332: nejic jeho (těla božieho) duchovné Iz. 3, 173. Viz posvátně; - mravně: moraliter duchownye neb mrawnye Kaz. 13. M. 332", 25 duchovní, 1.duševní, mravní: Duchov- nie nauécenie jest, Ze... E. 2, 290. — 2. duchovní osoba: duchovní mievají (pokušenie) E. 1, 346; otcové duchovní E. 1, 158; duchovní člověk E. 1, 456. — 3. spiritualis; duchovní rozum v. rozum; — posvátná věc neb duchov- nie slove, jenž jest dar boží E. 3, 231. duchovniéek, demin. k duchovnik: slýchám mnohé, a zvláště duchovničky (sic. m. -í-), ani repcí z pokušenie E. 1, 346 (lamze doleji: lidé najviece tu klesají, a duchovní mievají vnitrnie pokušenie; v kontextu nic o ženách a naopak dobře se hodí na kněžstvo; v Gb. zafazeno omylem sub ,,duchovniéka'*); Kné. 94 C: duchochniéky (sic). düpé, 1. doupé: w dupatach Sal. 515; w dierach opoky a wdupatech winniczne zdi (Cant. 2, 14) Sal. 50*; że z sebe duši vypie jako sysla z dupye Kaz. B. KI. 24% (patrně m. dupéle pro rym uzilo ivaru starSiho dupe, -6,£. ;cf. dupa u Gb.); vyleji dusi z sebe jako sysla z dup¢ Fl. gl. 68, Kaz. 13. M. 290"; — 2. dutina, dülek: fekl k Tomásovi: Wnes prst svój sém. Tut ne- slušie rozoměti, byť rány anebo dupata zó- stala v rukü (sc. Kristovych) Káz. Strah. 504". dusiti, dusili, Skrlili: (sluha sluhu) duliele P. 180%; suffocabat dussyesse Kaz. B. M. 102"; duś i. e. suffoca Tfeb. 40* (FI. Orth. 67 predpokládá také inf. dusiti a pro E. 3, 259 navrhuje člení Dusi (suffocat) Mamon kupcé, ać v rkp. je k tomu vysvétlivka: ,,v duši muécí lakomstvie**). duść: duše, jenž jest duch, jest tři věci, to věz rozum, vóle a pamět E. 1, 59;A večasřiekají: Na mü dusi! E. 1, 94. dati sé ¢im, nadymali se: láska nedme sé pychü E. 1, 161; viece sé dme E. 2, 317; kdyZ na prvním místé jich neposadí, divné se dmü E. 1, 154; gich nepofadie ...dmu feSv. Strah. 429. dvénásob, dvojnásob: ustaveny by- vají v kostele dvénásob netoliko koruny, ale kola osazená lampani E. 1, 79. dvénásobný, dvojnásobný: dvéná- sobný kacieř E. 1, 390. dvércé, dvířka: zavra dvércé modl sě E. 1,289; zavřiž dvérce čichóv svých od hřmotu E. 1, 304. 

Strana 26
26 dver& — Faulfis dvéñë, dvéře: skrze zavrèné dwére P. 63°; od dweri hroba t.; Dvéie ne- beská (sic?) otevrél jest E. 1, 263. dvój, dvojí: v Kristovi jest dwóge znaníe P. 22'; Sv. Jana... sbor kněžský dvój za kacieré jest potupil L. 305. dvojenie v. násl. dvojiti, dvojnásobiti: aby děti (Čecha s Němkyní) nedvojily řeči; neb řeči dvojenie jest hotové...roztrženie... E. 1, 133 (aby neměly dvojí řeč); — dvo- jiti sé, rozdvojovali se: bipartiti erant dwogyly su sye Kaz. B. M. 304". dvojnasobni, dwoynalobnie odplata Caká jich v nebesiech Sal. 155*. dvojně, dvojnásobně: ktož plní (křivú přísahu), dvojně hřčší E. 1, 106. dvořčnín, dvořan: dvořenín i syn Kristóv E. 1, 288; dvořené t. 203, mezi é, citosl., zesiluje impt. n. zvolání: É pro milého pána boha! L. 106. Egypt (vyslovovalo se ve středověku „Ejipl Gb.):(chot) do Egiptu [ie brala Sal. 6°. egyptský, cgypský: s sbožím egip- Ikym Sal. 6°, z lúpeže egipľkeho t. ej, cilosl., ejhle: Ej, milý bratře! E. 2, 347;ej, miluj jeho E. 3, 161, 162 (bis), 261; ei smiluj sé P. 121*; ey, na, pí! Káz. B. M. 290"; ey farárz Treb. 35%; Ej! E. 1,58. Ekleziastes, Kazatel | Šalamoun: Ekleziastes král E. 3, 152. Englant. Anglie: w Englantie P. 7*, v Englantu E. 2, 95. engličsky, anglicky: proč by četl písmo engliczky P. 45*. jiacünek, ozdübka v üécesu (demin. k facün): auricam faczunek Káz. B. KI. 231“, faleš: ote všeho pokrytstvie a falI[e Sal. 34*. falesnik: (priseznici kïivi) falesnika činie boha svého E. 1, 109 (= aucto- rem mendacii V.). dvofany t. 273, dvofeninu krále ve- likého t. 1. dvoriti, sloužili u dvora: u krále najvyššieho E. 1, 1. dvořka,1. dvořanka: dvořky a dvořené E. 1, 263. — 2. děvečka ve dvoře: mezi dvořkami, jenž dávají sobě s pacholky oplzlé pohádky t. 273. dvornomluvný, kdo mluví dvorně, t. j. zábavně, šprýmař: pochlebníci, še- pláci, dvornomluvní a němečtí špre- chéři E. 1, 87. dvorný, dvoživý: mnich dvorný neb přípravný E. 1, 265. dymati, douli: dyma dyme Tfeb. 37*; a dymali fü vietrové (— flaverunt venti Mt. 7,25) P. 193'; ale podmeli vietrik vtrhaníe odtud, odkud dymal vietrík chwaly P. 105; dymali fu vétrové dvoriti | a řítili sú sč na dóm ten Sal. 149°. Engliš, Angličan: kněžie dobří En- glisi jsû mi milejší než nestateční knč- žie čeští E. 1, 156; Engliši, Hyspani... L. 317. Erakli, Heraclius, císař byzanlský (610—641): Eraklí, ne tak spasitel tvój ... jel jest k smrti P. 60*. Erodes, Erodesov, Erodóv, Erod- sky = Herodes, Herodesův . . .: Erodes P. 9%; sluhy Erodesovi E. 2, 396; s Ero- dovými, t.rytieři a panošemi t.; s Erod- skými t. 397. exemplár: exemplár, to jest příklad E. 1, 313. Ezdra, Ezdráš, jm. os. mužské: v knize Ezdry E. 1, 214. faleśny: radami falefinymi Sal. 10*. jfarár: fararz est corruptum Leuto- | nicum nomen Tieb. 37°. farářík: lakomý fararík P. 148%. faraisky: Zivot faraf[ky ma poznan byti P. 78%. fararstvie: fararftuie P. 148°, Fauliiš viz Nikolas. 

Strana 27
fi — hádati sč 27 fi, cilosl.: fy Imrdi Tfeb. 37^. figura, obraz, podobenství: (co) obě- toval v figuřie, to jest v znamenání duchovních věcí P. 22%; tu figuru, to jest, to podobenstvie E. 2, 236; figury, | cerimonie, to vez podobenstvie a nábo- Zenstvie v podobenstvich starcho zä- kona ustavená již sú pominula E. 1, 111. lik: Fik vydal jest prvnie fíky své (— Ficus protulit grossos suos, Cant. 2, 13) E. 3, 34. Filip: filip. (píše se v češt. pouhým f, nikoli pR) Tfeb. 37). Filipensky: (Sv. Pavel) k filippen- fkvm píSe P. 35%. liola, viola: a fiolu která présahá purpura? P. 161^. fistula, pruslvorec: fistula (Cant. I, 14) E. 3, 53; Fistula jest dřevo nízké a jinak slove kasia IE. 3, 54. foch, police: Mezi subsl. s -ch: roch, foch, buch Tteb. 36°, Iorman viz vozataj. irajier viz frcjier. Francúz: Francúzi, Engliši L. 317. ivej, milování, zálely: (světští jdú do kostela), aby sč shledali v freji E. 1, 130: v jiných stavíech, jenž fregow, Llanczow ... za hfíech nemají P. 214^; frejem E. 1, 223; 3, 108; ovisacioni... fregiem insistebat Kaz. B. KI. 232%, Irelier, irajień, zalelnik: czert gi na papeżevo mielto a gegíe freger wfadil ylejt, klejt, listí bezpečnosti, list prů- vodní: bez klejtu L. 207. (V ndr. hbl. posud: klejt, srv. Vydra 14.) (oliás: goliás Treb. 37°. gros, kros, peniz gro$ (grossus): spieśe posielaje popitíe bohatému gros, H hâcé, spodni odév, podvleëky, pas: gich hacie glu cziflieilie nez korporálove P. 319; Averrois olra haczye Stok. 59. hadaé: ani hadacow aby tázal Káz. Strah. 498". P. 15^; Zena frejiefi... sláZí E. 1, 67: | ovisatorum fregyerzow Kaz. B. KI. 231"; — tal té, frajiefi, jedu i své nečistoty nakrmí E. 1, 203; frejieři a frejieřky E. 1, 303. frejierka, zdletnice: smilník své fre- jieřcě E. 1, 259; frejieřka t.; jeptiška, jeho frejieřka t.; frejieři a frejieřky t. 303. ircjovánic, milkování: (kteříž sč za- neprázdnie) frejováním E. 1, 121; bláz- nivych panen frejovánie E. 1, 77. irejovati, frejevati, milovati, na- mlouvati si: aby sě (dva člověky) mod- lila, ne aby freiovala P. 145*; ovisare fregewati Kaz. B. Kl. 231; (církev jest choť) Kristova, jíž (sic) jest tři a třiceti let svaté frejoval E. 3, 165. irejovni, zdletnicky, milostny: (ne- kázané mluviece) básné frejovnie E. 1, 127 = záletnické anekdoty, dráždivé smyšlenky. frivort, řeč rozpustilá, hodování před snídaní v době sváteční a nedělní (F. Šimek, L. fil. 59, 1932, str. 395): Již fry- vorty, již hry (ďábel) v vás navrátil L. 105 (rkp. má zřetelně toto čtení; Gb. čte frynorty; podle prof. Janko obojí jest možné). fak, fouknutí, fiéení: hlas vétru, t. j. zwuk neb fvk P. 108%; fuk weliky Třeb. 37°. fükati: fuka vietr Treb. 37. nez dada chudému peniez P. 177%; po dvi grosi E. 1, 419; peniez, rozuměj dost platný, jako by byl zlatý neb groš E. 2, 265; dicentes: Dobrá paní, vždy ji máš s krossem k uofierze Káz. B. M. 350. hadačný duch, véštebný: Muž anebo Zena, v nichżto wielftebnv anebo hadačny duch bude Káz. Strah. 498". hádati sé, o dispulacích: disputantes hadagycze sye Káz. B. M. 321*. 

Strana 28
28 hadový — hlava hadový, hadí: Utrhačóv spolu sto- lenie jest horšie, než psie, hadové a svinie E. 1, 383 a p. 2, 22; hadové pokolenie E. 2, 367, 282. haha, hahá, citosl. překvapení n. vý- sméchu — ahá! n. hahá: volajíce: hahá, ty jenž boříš chrám boží, pomož sobě P. 38*; ha ha tiezlie tu bude odsüzenie neZ nynie byvä na lotry a na zlodeje P. 103%; haha jiz vody 7adas P. 114%; Haha, kozy, svině! nechte mlsenie E. 1, 86; Hahá, již púštíš sluhu svého (= dimittis, Luk. 2, 29) Fl. gl. 131; haha, kurvy synu, již tu sedíš! Káz. B. M. 301%; Haha nyemczy haha Stok. 11, 22 a p. 66. hajéti, sl. opélovaci k hajiti: (téch) druzí hágiegí P. 29%. Hajmo, biskup Remigius (t asi 910): ProtoZ svatý biskup Hajmo, jenž také slove Remigius, (die) E. 1, 340; A praví hajmo (sic), Ze... E. 1, 67. haklík, háček, překážka: A těch jest veliká věc u papeže, jenž vymýšlejí i papežovi i těm, jenž stojí o obroky, divné haklíky E. 1, 456. haléř: Ktož dá jeden haléř E. 3, 147 | = obulum S. 255. haléřík, halířek: haléřík poslední..., ten haléřík ludař... na ní vylúdí E. 1, 220. hamieśt (z Handfest), vlastnoruční storzeni (= privilegium Kli.): Druhým stupněm věřím hamfestóm a papež- ským listóm, kteříž nemají založenie v písmě E. 1, 6. hanba, hamba: že to jest Čechóm na hanbu E. 2, 115; fluctus despuman- tes suas confusiones wlny pyenyecze swe hambij Káz. B. M. 305 ; — han- ba — podbfisi, ády pohlavní, v. véník. hanbeny, hanbény, hanebnij: han- biené jest mrtvých prošeníe za pomoc od živých P. 139”, häne6&, hanitel, hanobitel: (tomu kně- žíe) přěvzdějí hancie kněžstvíe svatého P. 82°; To mají vážiti hancie, a zvláště knóżie a Żaci P. 132%; aby utrpěli jakozto hánce a zrádce cti královstvie Ceského L. 161; modlte [ie za hancie [we P. 180°; modite (Erben čte -ce, rkp. c — t) sé za hance walle Sal. 155. hanéé, dnce: haníecí geho Kaz. Strah. 471". hanlivý, -dl-: libellos .. . famosos handliwe Kaz. B. KI. 230". hasiti: hai, i. e. extingue Tfreb. 40°. haSenie: svéc hallenim P. 206^. haupman, hejtman: (by méii) póvo- dy, jimž po německu fiekaji haupmany (zvěšeti) E. 1, 168. hedvabie, hedbavie, hedbabie: (plas- té) s kunami a s hedbávím E. 1, 453; (plásté s) hedbabim Sv. Strah. 429. hedvábný: (3lojief) hedvabny P. 1115; prípravami hedvabnymi P. 103^. hemisnë (z hämisch), polouchle, po- luleiné: nékto sé sméje z závisti, někto z nevěry, to hemisné, nékto z zabyl- stvie E. 1, 272. heree viz jhiec. Herkuleš, Herkules: někteří modlili sú sě obrazu Herkuleše E. 1, 67. herolt, hlasatel: aby heroltové pro- volävali P. 21”; jeho (papežovi) he- roltové, kněží E. 1, 407. heryňk, sleď, slaneček: herynk Třeb. 38%; pro jednv tvnv herynkow zlych P. 285. heslo: herci svéta stydéli by sé za- přieti svého v boji světském hesla E. 1, 108. hihihi, cilosl.: (h s i se vyskytuje) raro, ut in risu mulieris et in hinnitu equi, ut in hi hihihi Treb. 38”. hin viz hyn. Hispan, Hispan, Spanél: Englisi, Hyspani, Němci L. 317. hladkost, jemnosi, mirnosl: velmé neużitećne syn Cije taki hladkost otce, jsa rozpušťen ke zlému E. 1, 153. hlahol, jazyk, řeč: českým neb jiným hlaholem mieti čtenie E. 1, 313. hlas: hlalfu P. 7*. hlásé, samohláska (jii v Kl.) viz samohlas. hlasuplod, samohláska, viz samohlas. hlava 1. hlava ühelní — úhelník, úhelný kámen: (Kristus), o ňemž psáno jest: Kámen, jehož zavrhli sú stavitelé, ten učiňen w hlawu vhelní Sal. 68*; „in caput anguli‘‘ Marek 12, 10 a p. Mat. 21, 42 a j. — 2. na hlavě schoditi = po hlavě: by všechen svět pro bóh na 

Strana 29
hlavizna — hněvivý hlavé schodil E. 3, 149 = si uni- versum mundum possit in suo capite pro deo perlustrare S. 255. - - 3. hlavu zlomiti, zlomili vaz: aby hlavu zlomil | E. 3, 242. -- 4. hlava, náčelník: (že jsem) hlava kacieřóv E. 2, 114; die pán Ježíš svým rylieřóm . .. též vy mne, jenž jsem hlava vaše, chovajte E. 1, 166. hlavizna, kapilola: Neemiáš v též kapitole, česky: v též hlavizně die E. 1, 134; jako máš ve čtení: Lukáše v desáté, Jana v šesté, Matúše v dva- dcáté hlaviznách E. 1, 260. hlavně, poleno, pochodeň: nefuce hla- wnie horicie Kaz. Strah. 471". hlavný, hlavní: proti Damašku, jenž jest miefto hlawne w fyrzíj Sal. 1295; Kafarnaum, jenž jest bylo mielto hlawnć w Galilei P. 22^ (que fuit me- tropolis Galilee V.). Sedlák éte hlavní. hlédanie, pohliżeni: (pasuc oći) nestudatym hlćdanim E. 1, 127. hledati ¢eho: se mni hledai lekar- Itvíe P. 755; neb sú nehledali pastýři stáda mého (= negue enim guaesierunt pastores mei gregem meum Ezech 34, 8) E. 1, 216; — hledati jinde (sc. ukojenf pudu pohlavního): bojieci sé žena, aby muž jinde nehledal E. 2, 40; (on) bojé sé, aby bujná žena jinde nehledala t. hlédati, 1. pohlízeli, hledéli, vidéli: bv élovék éasto v sé hlédal E. 2, 22; sáhneš-li na hlavu a položíš ruku chtě rozhřéšiti, hlédaj, aby hnutie neměl Kidz. BB. M. 275"“; hlédaj, zdali... I. 1, 123, hlédaje sebe zatraceného E. 3. 122 (— vida, Duch JH.); — 2. prohlédali: hrieSnych život sč hlédá 11. 3, 219. -- 3. hlídali: Uzří-li strážný mec jdücí a nepotrübí-li hlédaje lida, . v hriechu popaden jest (Ezech. 33, 6) E. 1, 232. hledénie, vidéní, palfení: hledénie nezriezené cizie Zeny E. 1, 275. hleděti k čemu, nač, přihlíželi k če- mu, dbáli čeho: múdrý netoliko hledí ku počátku které věci, ale na konec I. 3, 135; (südcé) nebude hledéti na papeZslvie, ... krásu neb bohatstvie E. 1, 21; kupujíce vsi, hledie na plat, 29 ale ne na nábytky lidí L. 22; — ne- hledéti čeho, nepřihlíželi k čemu: nehledíš osoby lidí (non enim respicis personam hominum, Mt. 22, 16) E. 2, 395; — hleděti v čem = dívati se več: (Ježíš jest) najlepšie zrcadlo, v němž máme rozumem hleděti E. 1, 169; — hledéti v rucé, hleděli: do rukou: Lépe bude doma bohu slü- žiti,, .. než... životem jistu nebýti a jinému vždy v rucě hleděti L. 332. hleehnüti, Aluchnouli: (v stáií) vffi hlechnv P. 215°. hlíza, nežil, podebranina, vřed: k hlí- zám a k jiným nemocem E. 1, 84. hlodati: mě črvie hlozí E. 1, 253. hlohożie, hloźi: [ bodlakow |neb I hlohozie] P. 134^. hluboko, kompt. hlübe:(kazatel má) hlübeznáti pánaboha P. 129^; tolikokrát hlübé (sic) v jámu dáblovu padají E. 1, 103; (tolikkrát) vstréí hreby smrti hlúbe v mysl duše své E. 1, 276; naj- hlúbe t. 230; v nich vždy hlúbe tapají E. 3, 296. hluboký: mistr hlubokých smyslóv E. 1, 401; 2, 159 161 (= Sentencí, Petr Lombardus); hlubokvch smyslóv Ctenie E. 2, 249. hluchost, hluchota: hlucholt a nie- mota P. 147. hluk, shluk, skupení, sbor: (zákonní- ci) fà fie mnozfstvím neb hlukem ohra- dili P. 168^; pro nižádný hluk neb zástup E. 1, 187; hluk kněží t. 213; malorum cumulus hluk Káz. B. Kl. 167'*; vešken hluk neb zbor zlých lidí E. 1, 68; zbor neb hluk všech vyvo- Jených t. 45; k hluku všech svatých E. 3, 296; (cierkev) zbor neb hluk viéch vyvo- lených k věčné radosti S. 3, 17; (holubice) v hluku ráda létá E. 3, 22. hmatati, nahrabali, shrabovali: ut possint... sibi usurpare, aby [obye hmatali Kaz. B. KI. 193*; ani zbożie nehmataji E. 1, 281; ne aby hmalal zboží tělesného t. 407. hnévivy, 1. hnévajíc( se, k hněvu náchylný: (křesťan) má světiti neděli, miefé a smluvuje hnévivé E. 1, 122; hnéviví sváteéníci, ti sláZie Vehemot t. 124; — 2. časy hněvivé časy 

Strana 30
30 hněvník — hodovní hněvu, kdy vzniká hnév: Královstvie jde ot lidí k lidu, pro nespravedlnosti, pro křivdy a pro násilí a pro rozličné lsti a pro časy hněvivé E. 1, 122. Viz i nehněvivý. hnévník, zlosiník: O hniewníce zloft- ny P. 181*; Tuto, hnévníci, slyšte E. 1, 333. hnida: (mily reku) obrań s6 blie neb hnidě E. 1, 84; nechť stvoří (někto) jednu hnidu L. 108. hniezditi sé, hnizditi: Holubice fie w [kali hńiezdi $al. 34%; tu [ie (holubice) hníezdi Sal. 50*. hniezdo: myllye hnyezdo Kaz. B. KI. 37% hnilost, hniloba: Neb hniloft smilstvie sé znamená Sal. 84*. hnis, hniloba: bohdaj sami z sebe hnis smrdutych hfiechóv vykydali (P. Nor.) E. 2, 433; putredo tabes prach- nywy hnyff Káz. B. M. 255*; leze Seredny hnis po knéistvu E. 3, 237; (mest) velikým vřením svým každú nečistotu a hnis z sebe vymietá Sal. 1445. hníti: rtové hnigí P. 2155. hnojikyd, pacholek, který kydá hnůj: O chlévníci, hnojikydové, bohdaj sami z sebe hnis smrdutých hřiechov vy- kydali! (P. Nor.) E. 2, 433. hnutie, 1. pohnutí, bouře: A aj, hnu- tie veliké stalo sě na moři (Mt. 8, 23) E. 2, 48; commocio hnutie neb zbur- zenye Káz. B. Kl. 272*. — 2. po- hnutka, nutkání: (Adam a Eva) cum autem peccaverunt, tunc fomitem, za- pal a hnutye suis posteris indiderunt Káz. B. Kl. 63%, hod, svátek, hod (boží): na pána na Ježíšova hodu narozenie E. 1, 116 = na hodu narozenie pána Ježíše n. páně Ježíšova, tl. j. o hodu vánočním; Knč. 39 K: na den hodu pana Geżylle gedíj maslo křesťané; — hod veliký: aby jedné na hod veliký, když sú beránka jedli, chodili E. 2, 28 = unica die Pasche (V.), (. j. na hod velikonoční; (pacholíCkové) měli sú choditi na tři hody do Jeruzaléma E. 2, 28 (in tribus festis, V.); také mají hodu svátečnieho čas zachovati E. 3, 210; na hody sva- tých E. 1, 302; hod památný posvě- cenie chrámu E. 2, 418; V ten čas svatba [hodové na manželství] stala sé v Kána G. (= nuptiae factae sunt, Jan 2, 1) E. 2, 34. Hóda, Huoda, jm. os. ž.; Hodek pe- kai neb Huoda hokyné E. 1, 410. Hodek, jm. os. m.: Hodek, Klimeš, Pabeš umějí to znáti E. 1, 123. Viz i předch. hodina prvá, prima, viz tolo; pl. hodiny, modlitby na určilé hodiny uslanovené, hodinky, horae canonicae: jenž mść slużie a hodiny fiekaji E. 2, 44; aniż jim (zakonnikóm) pomóż hodin zpievanie E. 2, 318; (ti faleśni proroci) hodiny fiekaji t. 296; a to ty řiekáš na hodinách E. 3, 253; (pod- jáhen musil by) hodiny řiekati, jsa v manželství E. 3, 207; Tak pohřiechu kněžie a žáci řiekají a zpievají hodiny, i já zpieval sem s jinými vigilie E. 1, 307; ježto hodiny řiekají, anť mele jako žernov a mysl v penčzích neb u ženy Káz. B. M. 310". hodinný, na hodinkách: Úlomky (= zkomoleniny) hodinných slov zbierá Skřietek E. 1, 307. hoditi sě komu, svědčili komu, ho- véli, prospívali: někomu sě lépe hodí manzelstvie P. 16"; petrovi [ie to ne- hodí t. hodně, bez závady, bez hříchu: (ta diela), která hodně mohu dé¢lati v den jiny E. 1, 131. hodní, hodu velikonočního: ledm dni hodních P. 14*. hodný, důstojný, náležilý: hodné modlenie E. 1, 1, prosím za každú véc nám hodnü t. 69; (víno) hodné ku pití (— dignum ad potandum Cant. 7, 9) E. 3, 89; (člověk) k dielu a k práci hodnější než jiný E. 2, 349; skutky mému jménu hodné a obcovánie hodné k mé radosti E. 2, 296; — hodné jest | jemu (= zasluhuje), aby... E. 2, 281. hodoválek (hody váleti — hodovati Gb): bohatec, kochanek neb hodoválek P. 111. hodovánie: w hodowany in comessa- cionibus Káz. B. M. 286". hodovní, sváleční: miesto hodovních dnóv činie dny zlé E. 1, 123; srv. hodní. 

Strana 31
hofarta — Hospodin 31 hofarta, kuplířka, správkyně domu nevěstčího: (žena taková) po německu slove hofarla, ale česky slove nad kurwami kurwa P. 188*. hohavny viz ohavny. hoiné, stkvéle: Quinque modisin gula peccare... laute hoyne, quando aliquis cibaria deliciosa querit I&áz. D. M. 290*. поту, hojnost majici, oplývající: Hojna tě učiní pán všech dobrých věcí (— Abundare te faciet... omnibus bonis Deut. 28, 11) E. 1, 55; ut caritas vestra magis ac magis habundet viece a viece hoyna byla Káz. B. M. 274'. hokyné: Huoda hokyné E. 1, 410. holič: i holiči i vrátnému E. 1, 419. Holubár: a od nich mluvil Cech holubar k czechóm P. 54%, holubičí: v holubičím podobenství E. 1, 397; (Duch sv.), jenż sć jest w uolobie holubiczíe vkazal Sal. 65°. honenie penéz, shánéní: tak sobé lv sluhy své (k) honční peněz tvrdí E. 1, 419. honiti, 1. sháněli: kazatelóv, jenž penieżie honiecze na lidu (dávají) P. | 7°; na lidech honiti, aby jim zaplatil a sobě také uhonil E. 1, 426; napomí- nám té, aby... penčz řečí nehonil L. 25. — 2. stíhati: řečníci honiece sč řečí E. 1, 256; Súdce těžce hřčšie, dadûce řeči (sic m. řečí) honiti řeč- níkóm t. 381. hora: vzal ho diábel na hóru vyf- lokń velmie D. 11*; k horzie olivet[ke D. 3^; I huory (Cant. 4, 1) Sal. 655. hoře mi čeho, běda mně: herze (sic) mi mého milého zamücenie (— heu mihi, Jud. 6, 22) Serm. Víd. 78. hoi'ćnie viz sub hrożenie. hořčti: srdce naše hořčlo [radostí sč zapalovalo] jest v nás (= cor nostrum ardens erat in nobis, Luk. 24, 32) E. 2, 139. horkost, horko, vedro, žár, úpal: živ- lové, to vcz, povólfie, voda, horkosti sč rozpustí a země a které věci v ní jsú, páleny budü (caeli ardentes solventur el elementa ignis ardore tabescent 2 Pet. 3, 12) Ez. 1, 21: (kolüch) w horkoft flunecznu hledá chladu Šal. 53' (= za žáru slunečního). horliti z čeho, horšiti se proč: horlíš z toho, že se tobě křivda děje E. 3, 182. horlivec, horlitel (zelator): já jsem pán bóh tvój, silný horlivec (= fortis, zelotes, Ex. 20, 5) E. 1, 65. horlivy: fervidam caritatem Iywu Káz. B. M. 275". horšenie, pohoršení: Musie to býti, aby byla horšenie: ale běda bude člověku tomu, skrze něhož stane sě pohoršenie (Mt. 18,7) E. 1, 192; (anjelé) vyberú 7 králevstvie jeho všechna horšenie E. 1, 37; opoka horšenie (= petra scandali, 1 Pet. 2, 8) E. 1, 245. horšiti koho, 1. pohoršovati: sami sé i jiné horšíme E. 1, 128; tací učení, jenž jsúce zle živi, jiné horffíe P. 7^ (Ač ruka tvá) horší tč, ufčž ji (Mt. 18, 8) E. 2, 202; — 2. horšiti sč na kom, pohoršovali se nad kým: A tak obecné na kriltovi Iie horli (ktoż jemu nevěří) P. 10%. hospoda, 1. hostinec: in diversorio vrozcestí, v hospodách Kaz. В. M. 319"; — 2. pohoštění: dajte svému hosti Kristovi hospodu E. 2, 141; kteří sú jinde ho[pody nemohli míeti P. 13* srv. obecnicé; — 3. pán: Hospodo naše milostivá E. 1, 315; chtece sobé otcé svého neb hospody vóliimilostivü pri- chyliti t. a p. M. vykl. 3. hospodář, bytnÿ, pohostilel: (Kris- tus) nižádného v tak velikém městě ne- nalezl hospodáře; ale u Lazara přijat jest E. 1, 260; viz otec. hospodářný, pohostiný, -inský: on byl jest velmé hofpodarny pocieftnym ...bohatec nehofpodarny a nemilo- srdny P. 113^; (biskup musi byti) hos- ройа ту (hospitalem, Tit. 1, 8) E. 1, 114; Hospodární (budte) E. 2, 140. hospodársky, hoslinÿ, pohostinsky: my k hofpodar[ké láfcie léní jsme P. 66°, hospodárstvie, hostinost: veliká hof- podarftuíe moc jest P. 665; hospo- dářstvie (P. Nor.: přívětivost k hos- tem) milujte E. 2, 140. Hospodin: Hoľpodin |L. pan] Treb. 35* a Orth. 32; srv. Fl. Orth. 362; Hospodint bude u boka tvćho (= do- minus) L. 143 (147), Hospodin s tebú hor- 

Strana 32
32 host — hrdličí jest E. 1, 173; die Hospodin t. 162; což bylo dobré před Hospodinem t. 162; chváléše Hospodina E. 2, 23; rogemus: Hospodyne po(miluj) Káz. B. Kl. 72* a p. t. 130; rogitemus dicentes Hospo- dyn exorantes pro auxilio eius inci- pientes Jesu Christe, pomyluy ny Káz. B. M. 257"; viz i pán; všejeden hospodin v. všejeden. host: aby (duść) Krista holti pfijala P. 5%; mezi holtmi P. 166°; mieti v sobé tak velikého hosti E. 2, 209, E. 1, 132; veliká slavnost jest mieti boha hosti v srdci E. 2, 209. Hosta, jm. os. Z.: slíbila sé Maükovi Hosta E. 1, 198. hosténicé, hostinnieé, hostinec (ho- spila hoslinnicé i hosténicé Klt.): neb nebiese miesta jemu w hoftinnici; hostinnicie slove miesto, w nizto prijímáni byvají (Nor.? 159° doplněno: hosté odjinud příchozí; lam: hosténice) Káz. Strah. 519"; viz obecnicé. hostinný dóm, hostinec: w hoftin- nem domv Káz. Strah. 520. hotově, poholově, ochotně: hotově sě mieti k smrti E. 3, 134; tehdy by ne tak hotově hřěšili E. 2, 50; kréstan má na smrt vydati hotově život svój E. 1, 6; Ježíš hotově šel jest na smrt t. 124. hotovo, k hotovu přihlédati, k hotovému skutku, k hotové věci: učedl- níci ti sú k hotovu přihlédali E. 1, 30. hotovost, pohotovost, ochota: (spassi- tel) ukazuje hotovolt k uslyšení P. 21°, hotový, pohotový: (lidé) tíem snadem a pochybováním jsú k hřčšení hoto- vieife P. 24%; hotovi naleznuti zaječí stopu E. 2, 66; erit dispositus bude hotow, aby Káz. B. M. 332'; — 2. náhlý, prudký, vznétlivÿ, popudlivy (= promptus): nékto ma srdce hoto- vější než druhý, a ten prchne E. 1, 439; — 3. za hotové (sc. peniezé): küpí za hotové E. 1, 218. hovaditi, éiniti zhovadilÿm, suro- vým: (lidi) vieze lakomstvie, nesta- teční lenost, lakota hovadí a zlost vše- likteraká klátí E. 3, 139. hovádko: mutum animal němé ho- vádko (2 Pet. 2, 16) Káz. B. M. 312r. hovadné, hovadsky: hovadné jsüce Zivi E. 1, 301. hovadnost, zhovadilost: w howad- nofti P. 19*. hovadny, hovadsky: animales ho- wadnij Kaz. B. M. 307; podoben- stvie hovadné i dábelské (P. Nor.!) E. 2, 430; lidé hovadní E. 3, 203. hovènie, shoviväni: dokud bozíe ho- vieníe vede ku pokání P. 125%; ho- vénie nerozumné hriechy rozséva E. 2, 285. hovno: (svinć), jenż żidka gie howna P. 61%; Rozespu na tvář vaši hovno svátkóv vašich (= stercus, Mal. 2, 3) E. 1, 130. hrabati mrtvé, pohibívali (cf. po- hrabati): lépe jest slovo boZie kázati ...neZ mrtvé na téle hrabati v zemi E. 1, 259; — hrabati zbozie, shro- mazdovali, shánéli: aby zbożie nehra- bali E. 1, 433. hrádek, ivrz, městečko: Chodíele Je- żiś... po hradciech, ule v zbofiech P. 147°; do hradku [mielteczka) P. 65%; v jeden hrádek, to jest v město E. 2, 340; Děte do hrádka [do Jeruza- léma] (— in castellum Mt. 21, 2) E. 1, 2. . hrana, o věci hranaté: Čtyři hrana (svéci čtverohranalé“ alegoricky vykld- dané) jsú čtyři ctnosti E. 1, 349. hranostajovy : (koZich) hranoftaiovy P. 111^, hráti v kostky: (hříešník) hra w koftky neb ginv hru o penieźe P. 1455; v kostky hráti E. 1, 133; — hrâti v küle: kdyZ hrají v küle E. 1, 472; viz i zmietka; hrati na mochodrż viz lolo. hřbitov, řbítov: aby nikdež kromě far a kromě klášteróv a jich hrzbitow (sic) slova božícho nekázali P. 1185; na rbítovie neb w kaple P. 2085. (V ndf. hbl.: hibíloo Vydra 37.) hrbovaty, hrbatj: kde jste chromí, klécaví, hrbovatí i jinak zlámaní E. 3, 168 (bis). hrdina: hrdyna Stok. 126. hrdli¢i: Krafna [u lice twa yako hrdliczie (= turturis, Cant. 1, 9) Sal. 30b. 

Strana 33
hrdliti — hróza 33 hrdliti, rdousiti: hrdléře ho (sluha sluhu) P. 178*; hrdlele neb hrdlováľe (sluha sluhu, — sufľocabat Mt. 18, 28) P. 180*. hrdlo slożiti na cem, život dáti zač: druzí fu hrdla [wa na tom flozili P. 285; — v hrdlo vraziti komu, obraziti komu, do očí vytknouti: (žena) sama jim v hrdlo jich lež vrazila E. 2, 105; — pod hrdlem, pod ztrátou hrdla: kdyby přikázal (pánek), aby nižádný nepromluvil pod hrdlem E. 1,107; -— hrdlo dáti, život dáti: nebť jest hrdlo dáti, neb ji za ženu mieti E. 1, 198. hrdlovati, rdousili: aby je hrdlowal P. 5%; hrdlovale ho (Mt. 18, 28) P. 180%, aby hrdlovany mile trpél P. 180*. IIrdon, jm. os.: Hrdoh Tfeb. 39^. hřčěbí, hřebík: Uzřie, v koho sú bodli: ač ne kopím aneb hřebím, ale svým hřicchem, proňž jest Kristus trním bo- den, kopím i hřebím E. 1, 330. hréSenie: Obyéej hrefeníe netrpí tresktanie P. 1%; daremne jest kanie, kteréž potomnie [kwrni hrielenie P. 220^. híéSiti nač: aby neměli (kněžíe) nacz hrieliti, mohú gím (světští páni) [božie otgieti P. 28% = aby neměli zboží, skrze něž by mohli hřešilti; — hr é- šili ským: smilníka, jenž s manžel- kami i s prázdnými ženami hřěšil E. 1, 267. hčiech: Niemy gelt każdy člověk v smrtediném hriele P. 1*; Pokusil Krista diabel timi hriechy P. 1; — v hfiech zavésti koho: on bude vinen, tak clovéka w hríech zaveda P. 15% —hfiech veliký: sobé sú ne- počítali toho za hřiech veliký E. 3, 208; — hřiech těžký: a to jest hřiech léžký IE. 3, 199; vezúce s sebú hřiechóm mnohé věci E. 1, 168 (= k hříchům, pro hříchy,dativ účelový); hříech němý viz němý, hříech slepý viz slepý. hřiešek, malý hřích: za všedníe malé hrícíky P. 71. hřicšník zjevny, publicanus: zjevní hřiešníci jsú ti, kteříž držie úřady neb obchody, jenž nebrzo mohü byti bez ILusuv slovník. hfiechu E. 2, 260; zewni hrzyeffnyk publicanus Káz. B. Kl. 2625 — hřiešník tajemný: hřiešníci, to věz tajemní E. 2, 261. hřiešný: mieně, že buoh jest hřiešen E. 1, 88. hřivna, váha % libry, pak 16 lotů zlata (stříbra), měla za Husa až 114 grošů českých Gb.: latině stojí talentum a znamená v penězích najvěččí ráz, jenž vedle rozličných zemí jinak a jinak sě míení, protož já česky neumíem lépe řéci talentum než hříwna P. 179°. hřmot, hluk: když z lásky hřmot světských hřmotóv a hlukóv bude vy- hnán E. 1, 121; od hřmotu čitedlných věcí E. 1, 304; řmot (sic) rtóv E. 1, 306. hřmotně, prudce, hlučné: v boji tělestném, když přední padají, tehdy rusie zpósob bojovníkóm jiným po sobé, Ze také hřmotně na ně padají E. 1, 170. hřmotný: turbam tumultuantem hrzmotny Káz. B. M. 270*. hrnček, hrneček: hrnček peniez, mčšec E. 1, 429. hrnee: myje-li človčk hrnec E. 1, 30, chruopy yako hrnczy Káz. B. Kl. 171*. hrobee, hrůbek: již korba v úzkém súžila mě hrobci E. 1, 284. hromada, v hromadu sebrati, shrnouli: Aj tyto príCiny máme v hro- madu sebrati E. 1,118; — v hromadu sé sníti, o ocích — zatmívati se: calli- gantibus oculis... signum est mortis kdyZ komu sejdü sé oci v hromadu, znamenie jest smrti Káz. B. M. 296", — v hromadu sé pojímati, o man- Zelství: KdyZ by sé oni pojímali v hro- madu bratr s bratrem, prátelstvo by sé nemohlo 3íriti ruozno Káz. B. M. 295". . . groś, hromázdenie, hromadění: zbožie hromážděnie E. 2, 294. hromážditi, hromazditi, hroma- dili: ani aby míešky od oltáře hromaž- dil P. 103*; Radějše hromaždie psy než chudé P. 315; zzilky tieleftné hromaz- diti P. 209*; hromázditi E. 3, 232. hromovy: oheń hromovy L. 18. hróza, hrózu učiniti: také móž bóh jimi (obrazy) hrózu lidem učiniti E. 1, 72. 

Strana 34
34 hrozně — hy hrozně, hrozivě, přísně: neb hrozně řekl jemu (Petrovi) Kristus: Obrať meč v nožnicě E. 1, 174. hroznost, hrůza: hroznost súda to- hoto E. 1, 21. hrozný komu: (cierkev jest) hrozná nepřátelóm E. 3, 93; neb příde pán zlým velmě hrozný E. 2, 13. *hrozenie m. horenie: nebesa hořiece planüti budü a Zivlové . . . hro- Zením ohné vadnüti budü (- ignis ardore tabescent, 2 Pet. 3, 10 a 12) E. 1, 21. Viz horkost. hrubost, velikost: a grossicie od hru- bosti Káz. B. M. 330". hrubý, veliký, drsnj: grossus hrubij Kaz. B. M. 330"; ale to jest hruba lez E. 2, 205; (člověk) přirozenie hrubého t. 349; tiem na nás spadne hrubějšie pokušenie E. 1, 348. hryzenie: tunc invides, nebť máš hrzyzenye (sic) v srdci Káz. B. M. 301". hryzti sé oc: Psi sé o kost hryzü E. 2, 81. hrzéti, pohrdati: hrzíelli mnv .. > ale nezamíetaj semene slova božíeho P. 36%; (chudy), gimz gelt (bohatec) hrziel P. 115"; (aby délníci) nehrzieli P. 30*; Ktoz vámi hrzie, mnü hrzie E. 2, 75; (Syn váš) napomínání vašich slyseti hrzie E. 1, 143; préd témi sé pravda kryje, kteříž slovy pravdy hrzéjí E. 2, 123 a p. 168; Ze préd nim nebude moci utéci hnévivym, jímZ ny- nie hrzie tichym E. 2, 124. Cf. zhrzéti, pohrzéti. hubený, nuzný, ubohý, bídný: kto chceš služiti pánkovi hubenému, aby břicho naplnil a šatu hubený měl P. 159*; dá jemu královstvie, ne České hubené, ale nebeské věčné E. 1, 165; aby hubený chlap byl dóstojnější než bi- skup t. 243; (panoše) nechtě hubeným slúti, tepe sě s ním o penieze t. 310. hubenstvie; nuzola: v nahotě i ve všem hubenství (in nuditate et omni penuria, Deut. 28, 48) E. 1, 57. hudba: ano vzní stroj, t. hudby, piftby, trubeníe P. 113°. hudee, plur. hudei (obrazné) — sí- pani, hvizdani: (v stárí) chrop w pr$ech a hüdci w hrdle a co jiných po těle nedostatkóv P. 215" (— sípání nebo hvízdání v hrdle Dc. 118). hükati, houkali: (hrdlice) huka Sal. 48". huleti, huhlati, $kemrati, Zebronili: A knézie beri a mnisie hulegi a oboji chválé, Ze dávají jim P. 140". Huoda viz Hóda. hus: Ale Ze hus ptak pitomy, poznal jest E. 3, 252, 253; Mezi témi, pohiiechu, hus jest v ctnostech od Déle oškubená E. 1, 124; (kto vezme) sýr, hus, prasé E. 1, 217; nemohl by husi upéci t. 227; i husi biechu drahé t. 416; dicentes, kdy fem f tebu hufy pafl Káz. B. Kl. 104' ; hus jich neměla (Zlutych rytiefóv, dukátà) E. 3, 252. Hus, vl. jm.: Ješče pán buoh vždy svú mocí Hus při životě drží Doc. 1.16 (= E. 3, 289); se mnú mistrem Husí (že jest arcibiskup smířen) L.136. Viz Janóv. hüser, houser: Římené modlili sú sé hüseru E. 1, 67. hüsli, housle: hádü na hülle P. 113"; chlapa I hulle vrubiti P. 81" = na housle; (— jako housle, Sék.; z nékoho strun nadélali, zabíli, Gb.). Husinec: Huffynecz Stok. z Hussince Nyt. Mladoňovic 27. hüsti, hráli (na housle): Hudu na hulle P. 113°; hud i. e. figella Tieb. 37%. hvězdářský: počet hvězdářských bě- hóv E. 1, 359; viz běh. hvižděc, prázdný ořech (hvížd = čer- vivý ořech Klí.): sunt sicut hwyzdyecz foramen est intencio et dyabolus wy- hlodal yadro Káz. B. M. 275'; sicud nucleus sine grano hwyzdyecz Káz. B. Kl. 217°; tamquam nux vacua yako hwyezdyecz Káz. B. KI. 18”; Non ergo devocio meretur dici, kdeZ (zdletnice, takovd ,,mihule**) sem i tam na své milíky ocima mhyrajíci (mhy- ragy czy) [hwideze] pěje páteře, za né tolikú odplatu vezme jako za prazne hwi[d]zdeze Káz. B. Kl. 145°; první „„hvidce“ (sic) je glosa vniklá na nenáležilé místo (Sčk.). hý, citosl.; Avšak šíet neb baba pro- křikne: hý, a Jan-li mi nedá skočiti pfés zahrádku? P. 215" (- hykati). 134; 

Strana 35
hybati — chlévník hybati kym: gímz (sv. Janem) od upfíemosti stavu niZádná véc nehy- bale P. 11*. hyhéti, hynouti, skleslé na adverb. neb cilosl. (nejéasléji se zlrálou -i): hyběť, běda: Kněžie pastýři netreskcí, hybéti jim! E. 1, 369; hybieti Třeb. 38%; hybiet bude lapkám i pánóm ne- milosrdnym P. 180*; Ale hybiet bude tomu člověku P. 87%; protož hybiet jim ot ran mnohých t.; hybiet fietom ftarym P. 164. hyn (hin), lam: (lidć hlupi) vidûce obraz boží fkú: Hyn bóh! E. 1, 76; hyvn, i. e. ibi Treb. 38^, Orth. 34 v pozn. vÿkl. Semb., t. j. ejhle! lamhle!; podnes v zap. Cechäch; hyn Téeb. 38° uvede- no jako příklad, kde zní i, nikoliv y. hyned viz ihned. hynst, hynst (Hengst): of neb hynst E. 1, 83; oni na hynsté velikém t. 175: Ô co jest téch. . . hvnltow obroć- 35 ných kněží, jenž . .. řehcí k ženám cizím P. 61". hynüti: (ano oči) hyneta (oculis de- ficientibus (Deut. 28, 32) E. 1, 56. hynutie, hynuti, záhuba: aby vytrhl vás (bóh) z hynutie E. 1, 170; aby sě každý bál smrti neb hynutie k smrti, když přihárá E. 1, 59; Strážný vida hynutie neb přiestrachu E. 1, 241. hynutně, nebezpečně: Hynutně kla- mají sé, ktefiZ mnie .. . (= periculose, V.) E. 1, 157. hynutny, nebezpečný, zdhubny, zhoubný, periculosus: slib hodný od- | volati neb odvoliti hynutné jest, to jest nejisté, k zahynutí na duši blízké jest (= periculosum) E. 1, 269. hýs, hýsek: hys Tieb. 40°. hyzditi, hančti: (starý člověk) chválí lidi staré, zmrlé, hyždí živé P. 215%; | (mnozí) tvrdost židovsků hyzdie E. | 2, 124; hyzd Israel E. 2, 205. Ch chamradie, bodláčí, plevel, hloží: neb jest již chamradím zbožie zastřieno okno E. 1, 449; země chamradím a trnim zkazena P. 28%; trnie škodlivé a chamradie vyplevse E. 3.208; cham- radye Kaz. B. KI. 34%; chamradym t. 107'*. chanéti, iicholili: chan Treb. 39°. chápati sé čeho, sahali po čem, chy- lali se ćcho, uchvacovali co: (mordér) chápá sé pomsty E. 1, 157; (Antikrist) | Lak chapa fie P. 55%; chápají sé moci, jenž na samého boha slušie E. 2, 159; Niżadny sć nechapaj, ani fiekaj, by on snímal světa hřiechy, t.; potupil jest kacieře, kteříž sé chápali řkúce, že oni mají moc, t.; všichni ti sú kacieři, kteříž všetečně sč chápají a držie, že kto jiný kromě boha odpustie hiiechy E. 2, 159; (diábel) sč vysokého stavu nefádné chápal P. 44^. chasa: statim chaffy coreas procla- mant Káz. B. Kl. 170*. chaterny. chalrny: netbaje na ten chaterny svódny zástup P. 39". chechtanie, chechlani: KtoZ smie- | chem neb chechtanim ústa rozpü$tie E. 1, 263. chechtati sě, chechtati se, smáli se: (panoše) mluví s ní, chechce sě s ní E. 1, 130. ehlad: (kolüch) hledá chladu Sal. 53*. chlap, sedlák, chlap (s významem hanlivým): (véččie kfivda jest) bohu féci: „Ďábla máš...“, nez rytieïi neb panoši féci: „Ty si chlap! E. 2, 120, Czo ty mye mall, chlape, kazati, zpraw(u)y swoy pluh a roly Káz. B. Kl. 173%. chlapský, selský, sedlákův: chlapští řečníci E. 1, 256 (= právní obhájci sedláků). chléb: (člověk), jenž jest jedl mé chléby P. 87*; když bieše všel Ježíš v dom jednoho . . . jiest chléba P. 165". chlebec, chlebícek: bojiece sé chlebce ztratiti E. 1, 353. chlévec, chlívek: nesměli by súsědu obořiti peci aneb chlévcě E. 2, 115. chlévník, kdo drží chlév, hospodu, hospodář: i dal jest (Ježíš) penieze chlevnikovi (= stabulario, Luk. 10, 3* 

Strana 36
36 chlipa — chrópiti 35) E. 2, 433; (Samaritán) dal jest chlewníku (dva penieže) P. 150°; O chlévníci, hnojikydové, bohdaj sami z sebe hnis smrdutých hřiechóv vy- kydali E. 2, 433; chléwnikovi P. 155*. ehlipa, chlipnost: pro chlipv tieleftnv P. 42*, chlipiti, iéci: (v starobé) z nossu chlípí, vfta [linie P. 215%; (nám všem kněžím) všude rozkoš chlípí E. 1, 220. ehlipniti, chlipné skutky konati: aby chlipnil E. 3, 259. chlipnost: voluptatis chlypnofti Kaz. B. M. 104"; by méli taku chlipnost ctnpstem, jaküz mají hfiechóm, málo by jich bylo zatraceno Káz. B. M. 272". ehlüba, chlouba: (aniZ) chlüba ho (Krista) dotyká P. 78*. chlabiéka, demin. k chlüba: jenZ sú zde za malý Cásek ... své chlübicky pojméli E. 1, 257. ehlübka, demin. k chlába: pán bóh rozpúštie jazyky utrhacóv na své vy- volené, zdali by co chlübky v né vpu- stilo, aby to... vyčistil E. 1, 239. chlubník, chlubil, chlubič: Slyšal's py$ného chlubníka P. 146"; chlubnici E. 1, 87. ehlubny, chlubivj: chlubny kozy glorians pellibus Káz. B. Kl. 216* (= koží). chlupáč, chlupaté zvíře, pes: chlupáč proti chlupáči křičí E. 1, 301. chlupáček, chlupatý psíček: (mnoho) měštěk, jenž chlupáczky a mallogiedky k ničemuž neužitečné chovají P. 112^. chod, 1. chůze: Chod, stroj, řeč... na ni svědčí E. 1, 203; chod do kostela jest památka a znamenie chodu nravného, nebeského E. 1, 299; nenie dán chod na hlavě E. 3, 149; — 2. pochod: v procellí, to jest w ríezenem chodu Zákovstva P. 595; — 3. krok: do pekla chodové jejie dochodie E. 1, 277; ti tě klamají acéstu chodóv tvych rušie (= gressuum tuorum, Is. 3, 12) E. 2, 154. chôdy, trepky, strevièky: (Prazené fiekaji) trepky za chódy E. 1, 134. ehomáé: capilatura chomacz Kaz. B. M. 304". chopiti sé íeho: modus est, quod (sic) cognoscitur ovis a lupo per gra- men et carnes: &eho sé spies chopi vlk? chopi sé masa, ale ovce sě trávy chytí Káz. B. M. 350*; — 2. ch. sč za hlavu, chytiti se za hlavu: shledají, každý chopé sé za svü hlavu, jsû-li mezi ka- ciefi (poloZeni) E. 1, 414. chot (masc. i fem.): Chot ani v loże ani v komórku smie vjiti, jedne ać ji kral uvede P. 105*; a tu chot tak jest miloval (Jezi$) P. 18%; buducie snótie... s chotem E. 3, 197; (dusé) čaká svého choti a spasitele E. 1, 22; (vyznávajíc) choti a hlavu svú Krista E. 1, 26; choti má (= sponsa mea, Cant. 4, 8) E. 3, 49; s svým milým chotem E. 3, 27; Vida chot choti svû, .. . ana së jiZ jako prâce lik- nuje Sal. 38"; od milovánie choti svého Sal. 9% všechny tajnosti choti a choté Sal. 8*. Srovn. chotôv. Chotek: (Němci), jichž póvod byl jest Bernard chotek P. 54^. ehotóv, chotó v, choté, cholüv: Hlas tento jest chotow milého, jenž přikazuje choti své Šal. 51%; zubóm chotiowym Sal. 136%. chovać, chovalel, pěstoun: (Jo- sefa) pilného stráži a chovače E. 1, 139; pyšní svého zbožíe chovaczi P. 113^. chovati, 1. zachovávati, pěstovati: Ni- žádný nikdy svého těla v nenávisti neměl, ale krmí je a chowa ho P. 19*; kterak dlúho on bude řeč Kristovu chovati E. 2, 209; — 2. uchovávati, Schovávati: had v tom müdr jest, Ze hlavy vždy před bitím chová, aby jemu nebyla o(t)tata E. 1, 166; — 3. vystříhati se: Takové súdy jsú blázni- vé .., jichž sě má člověk chovati jako cizoložstvie E. 3, 150. chi‘bet, hibel: na chrbetie sedé P. 60*; (by) nosili Zrnovy na chfebté E. 1, 264. chiipóti, sipati (chropleli Kolt, chrap- lili Dc.): (v stárí) usi hlechnv, hlas chrípí, srdce mdlé P. 215". ehroehtati: sviné chrochcí E. 1, 230. chrop, chrapot, chrčení: (v stáří) chrop w prsech P. 215°, ehropavy, chrapavy: šietové neb baby chropawe Kaz. B. KI. 219", chrôpiti, chréeti: et in senio chruopy yako hrnezy Káz. B. Kl. 171*. 

Strana 37
chrst — chytrost 37 ehrst, chrsinutí: chrit Tieb. 36°. chrt: (tu almužnu) jedíe jich psi tu¢ni, chrtie P. 112°, chrust, chroust:aby nasledovali Kris- ta jako chrusti zdaleka FI. gl. 130. Chrysostomus: Chrysostomus, sv. Jan zlatoüsty E. 3, 222; Viz (Zlatá) üsta. ehtieti 1. chtíti: Czo chcte mi dáti a já vám ho zradím P. 37"; kam chcte dieti svü dobrü povést? L. 106; o éem mysliti cheme Sal. 95%; — 2. chtieti čemu: nechci tvým penězóm E. 1, 437; — 3. vyžadovali: poslušenstvie k otci a k matce to chce, aby synové a dcerky vkaždém hodném přikázaní jich poslú- chali E. 1, 142; —- 4. rozuměti, vyklá- dali: Tak chce Beda E. 2, 34. — 5. chtiece = úmyslně, vědomě: leno- chové sváteční... mše i kázanie, neřku jitřnie a rané vstánie, chtiece zamešká- vajic...,slużie diablu, jenż slove Šathan E. 1, 124. ehtivost, čúdosl: svčtí mají jednu chtivoľt pfirozenú, jíž jsú příchylni, aby nuznému pomohli P. 115%. chudina: prosím pánov, aby své chu- dině milostivě činili E. 3, 282. chudý: chudčjším —udielejíc třím E. 1, 214. chuknutie,dechnuli: (holibek) nebyl jest svaty duch, ani chuknutie Kristo- vo na apostoly E. 1, 23. churavenie, iryznóni (zarmoucenim, postem alp.): jsu tii obrany od cizo- lożstvie: prva zavrżenie myślenie roz- kośnćho, druha neobcovanie s žena- mi, tielie churavenie téla E. 1, 275 a 278. chut: sicud ad gustum sequitur gu- stabile chutij chut Káz. B. M. 291". chutnati, ochutnati: Chutnaite, kte- rakt sladky jest pán P. 70%; Chleb nals bra- wezdayffi chutnayme Jistb. 53 (Nj. 465). ehutné, s chutí: A chutnie mohu řéci . .. P. 112%; tehdy chutně měj muže E. 1, 269. chutný: (dřevo) k jedení chutné E. 2, 429. chvála, chvalozpěv, hymna, žalm: v modlení neb v chvále E. 1, 50; též v chvále dobře sé má, kdyZ (zbor) die: Sláva otci... t.; w chwalách, w píe- nie, w modlitbach, Sal. 145*; — prázdná chvála — vana gloria: (z pychy) vy- chodí neposlusenství, svárové .. chvála E. 3, 178. chvalič, kdo chválí, vychvalovač: Mezi řečmi chvaliczow a tupiczow P. 207". chváliti koho z čeho, zač: (aby) chválil je z toho E. 2, 44. ehvalník, vychvalovač (srv. chvalič): tento znamená svatých chvalníky, ne následovníky P. 152*. chvátati, pospíchati: nechwatay non intelligentibus dawaty Štok. 51. chvátiti sě koho, pojmouti, jmouti koho: y chváti fie wlech bázen (— Ac- cepit autem omnes timor, Luk. 7, 11) P. 162*. chvoštišťe, koště: (dóm) vyčiľtieny chwoftiftiemi P. 49*; (nečistý duch) přijde nalezna jej (dóm) chvoltifti vyciltien P. 47°. chyba, pochyba, pochybování: (tam vždy bude) jistost bez chyby E. 1, 41. chybiti čeho, v čem: chybilli fem kde cteny P. 2*; chyb u desk v přísaze jednoho slova, ztratí při E. 1, 149; — ch. na èem, v čem: na slově jest chybil E. 1, 256; — ch. sé èeho, ne- splniti, nevystihnouti: (Natan) chybil jest sé vóle boZie E. 1, 174. chyliti, schylovali, mifiti: Jezis k nim jest tu řeč chylil P. 102*; jméno boZské moci, jenZ by chylilo k konci E. 1, 85 (= chylilo se); — ch. sé, vztahovati se, schylovati se, směřovati: A k tomu chyli sě, že die centurio E. 2, 45; toto pfikázanie... netoliko chylí sé k té- lestnym rodièôm, ale i ku duchovním otcóm E. 1, 139; tak Ze [ie (vóz) chyli k piévrácení P. 55"; Ze sé na né to boZie slovo chylí E. 3, 137. chyść: chylle Treb. 36*, chyś t. 40*. chytiti sě čeho: ovcě sě trávy chytí Käz. B. M. 350"; viz chopiti sé. chytraéek: insidiatores l[tiwe chit- raczky Káz. B. Kl. 13°. chytiree, chylrak: od chytrców to- hoto svéta P. 3%, chytrci E. 1, 237. chytrost: chytroftmi Sal. 9°. . a prázdná 

Strana 38
38 i — jakž i podle Třeb. 38% jest „parvum“ (i) a grossum (y); 1. spojka i se píše y: wy y oni dobrze [te vczinili Treb. 38%; — 2. citoslovce podivu też: y adv. admirandi et iurandi: y dyels ty to? Tfeb. 38". iacinkt, hyacint (drahý kámen): Plnie (rucé) iacinktow (— plenae hyacinthis, Cant. 5, 14) Sal. 103"; Yacinktus jest kámen nebeské barvy Sal. 103". ili (stsl., avšak možný i výklad z dia- lektu, v. Fl. Orth. 67), neb: Holpodin ili i kral Třeb. 35*. já: A iá zpoleh ... lidi P. 81%; ia P. 2° (pétkrat); ja ten E. 1, 40 = ego ipse, viz ten. Plur. viz my; jiny ja viz jiny. jablééko, jablíéko: je$to (Adam) Evé k sleptání jablécka povolil E. 3, 199. jablečný, viz spicka. jablko: jablka üdolnie (= poma convallium, Cant. 6, 10) E. 3, 78; vzplodila-li su sć jablka zrnata (Cant. 6, 10) E. 3, 79. jablkový: (jabloň) má zpuosob a vóni yablkowu Sal. 39". jabloň: yablon Šal. 39"; když první člo- věk z yabloni zapowiediené gedl Šal. 146". jacinkt viz iacinkt. jáhen, levita: jáhnóv kazdého v sluz- bé jeho (— levitarum unumquemque in ministerio suo, Neem. 13, 30) E. 1, 134; levitas jahny Káz. B. M. 313'; byl-li by který jáhnem aneb knězem E. 3, 207. jáhenský: jáhenský řád (= ius le- viticum, Neem. 13, 30) E. 1, 134. jahoda vinná, hroznová bobule, hro- zen: obtěžujíce osly vínem a jahodami vinnými a fíky (= onerantes super asinos vinum et uvas et ficus, 2. Esd. 13, 15) E. 1, 132; víněnky [jahody vin- né] E. 2, 292 (Kli.: uva jahoda). jahódka, líčko: Jahódky lící jeho (= genae illius Cant. 5, 13) E. 3, 67, 75; iahodky twe (Cant, 4, 3) Sal. 70* (jahódka gena Kll). na radé mnohych | infula, vinek kolem hlavy, korunka: dobyvajíce inful, t. j. korun E. 1, 425. inhed, ihned: inhed L. 26; E. 1, 30; aby tě hyned (sic) ohném pálil Káz. B. M. 302"; ynhed Káz. Strah. 498"; ynhedt t. 506". Isaias: Bylo pomnieti Isaia pismo, že die... E. 2, 245; skrze YzaiaSe L. 23. Israel: Israel E. 2, 23. Izrahelsky: synóm Yzrahelskym L. 23. jaka, kralkj kabálec, kazajka, kami- zola: nalezneś na biskupiech jaky, prsnć, (sic m. -ie) plechy, meče, kopie, terče i odénie E. 1, 175. Kn6é.: Jakky, prfnífj plechy. jakéz—takéz, jako-lak: Bud vóletvá, jakéž na nebi, takéž i na zemi E. 1, 64. jako, jakož, jako; Neuposlúchá-liť obcě, buď tobě jako pekelník E. 2, 146; již smrdie jako pohrabáni E. 2, 356; od duchovnieho vladaié, jakoz od kněze, neb od svétského, jakoZ od pana neb od obcé E. 2, 201. — O nepřímém srovnání, nepřímém lvrzení nebo ve významu vy- světlovacím = jaksi, jakoby: pamatujíce svu kiéhkost, že jako dnes jsú a zajtra jako séno uvadnü E. 2, 111; (dáblové) budú střepěti a hřiešnú duši jako chtiece pohltiti E. 3, 138; die sv. Lukáš jako di- vě sě E. 2, 330; protože člověku rozum jako zatmievají E. 2, 216. — jakoj' — jako jest: iakoi sć divilo viefe centuriona P.47*;iakoi mój vykupitel chodil P 156". Jakub: Gakub... Jakub Treb. 38*. jakž, jakž brzo, jakž koli, jakmile, (od té doby) co: od času, jakž jest dáno papeži od Konstantina krále panová- nie E. 2, 81; jakž kto bude biskupem Římským volen, ihned jeho nazývají otcem svatým E. 1, 8 (dvakrát podob- ně); jakž brzo sě člověk oddá na skutek tělesného smilstvie E. 3, 198; a jakž sě koli na smilstvie oddá, tak ihned rozum pohříží t. 

Strana 39
jalový — jelikožto 39 jalový, 1. prázdný plodu, jedna byla druhá ... yalowa Sal. 6*: — 2. prázdný věrných pracovníků v církvi: (Ve výkladu dob, kdy hospodář šel na vinici, aby najal dělníky ráno, v třetí hodinu ald. vidi Hus v léch palero dobách (Mi. plodna, - 20) palero věků, období církve, kdy byli | Kristem vzbuzeni palriarchové a pro- roci); od Loho vyvedeníe Babylonského až do Kristova obcovánie opustilo jest čtenie čas jako jalový, neb v tu dobu kněžic, davše sč na lakomstvie... zle súspravovali vinici velikého hospodáře L. 2, 61. Jan: cj zaklínám tě, aby pil, svatého dle Jana Kaz. B. M. 290' (z foho v 16. stol. sp. Dlijana FL. gl. 69); Gan (na- orhuje Hus psdli) Jan Treb. 38*. Janów, Janiuv: závislí ďáblovú, ne Janovu, Fecencho Ilus E. 3, 213. Janúšek, Janoušek (Jan miláček pá- né): Vérné, Janüsku, drahny té (sic) byl Kristus poklad poručil E. 1, 151. Jarek: Iarck, (písmem dřívějším) Ga- rek Třeb. 38“. jastřáb v. jestřáb. jazýček: Jazycžkowé ohniví P. 74°, | Němci a | jazyk: Vlasi, Francuzi... jiní jiných jazvkóv L. 317. jazykový hřiech, hřiech jazyka, ja- | zykem: ifelie strana jazykového hřie- | cha I:, 1, 262. jéééti: (Maria) significat ... dolorem, kdyż srdce yeczy v tobé Káz. B. KI. 475. jéd: hlas jest slyšien: Dnes jest jed vlit v cierkev boží E. 2, 81. jeden — druhý: až sč jeden druhé- mu da E. 3, 113, 272; 2, 102, 133, 139, 183 (lak Casto); — pojednuü, najed- nou, U. S. U. jedinú, jednú, jednou: prvníe na- vślivenie to sć gedny stalo, jakoż ge- dinY sé vtélil P. 4" (bis); jedinú tělo bożie jest stvofeno E. 1, 13; jedinú I. 5, 212 (= jen jednou Duch J. H.). ičdlný, jedlý: tu rozuměj i jiné věci giedlné P. 165 '. jednak, jednak, brzo, skoro, téměř: moře, jenž sč vzdvihuje gednak vzhóru, gednák (sic) opadne P. 24"; (o Istech žen:) jednak pláče, jednak laje, jednak túží, jednak želé muže jemu v oči E. 1, 203; v počtu gednak pět tisícóv P. 50%; (Ježíš) měl jest (v hrobě třetí den) jednak šest hodin E. 1,18;— jinak: na trh sć pofkne... jednak die, Ze sé slíbila na pát E. 1, 203 (záminky k zá- letüm). jednati, 1. konali: Kristus gednale skut- ky človččské Šal. 104%, — 2, způsobovali: Šathan to jedná, i skřípěnie zubóv mezi smilníky a schnutie E. 1, 125. jedné, 1. jen, toliko: (lidé) gedné vždy táhnü, aby rozuméli P. 178^; co jedné modlosluhy (sc. hrozného činíe), slú- žiece lži E. 1, 66; jedné Fl. Odm. 4 (bis); -- 2. jedné až, jedné ač, leć, leč když, jenom jestliže: nebrzo kto bude ctíti matky své, jedné až ji některak pozná E. 1, 24; vézte..., Ze (svato- kupci), jedné ač vzdadúce káti sč budú, i u vččné zatracenie ubčhnú E. 3, 237. jedno, jenom: nižádný nepoznal jest syna jedné otec... ani otcě kto po- znal... jedno syn Mat. 11, 27 Vulg. nisi... (nisi) E. 2, 53. jednomyslny : unanimus, id est unius mentis gednomyflnij Káz. B. M. 298*. jednostainy, jednostejny. rovny: (d6l- nici) vzéli su gednoltaine neb rowne peníeze P. 30%; Si oculus... fuerit simplex gednoltayne Káz. D. Kl. 87^*. jednota, sníti sč v jednotu, vstoupili ve spolek: zákonníci sešli sú Sé s Saducejsky mi v jednotu proti Je- ZíSovi E. 2, 367 (bis). jédovatiti, otravovati: (Zena) &kvrní, když ji (muž) vidí, a jedovatí, když sč jie dotýká E. 1, 273. jedva, sotva, stěží: (vdova) v stateč- ku neb zbožíci jedva ostane E. 3, 194. jektati: (Anna) hýbala rty jekcíci, ale hlasu nebylo slyšeti, než pláč E. 1, 307. jelení: koluchowi geleníemu Sal. 46^; k kolüchovi geleniemu Sal. 157*. jelikožto, jelikož, poněvadž: každý, gelikožto stvořen jest od boha, jest syn bożi P. 56* (bis); — 2. pokud: Poslůúcháno má býti vyšších a kaza- telóv, jelikožto učenie a nravi jich světí a věrni jsú E. 3, 223; — 3. pokud se týče, co do: viece, to věz jelikožto k dostojnosti odplaty (guantum atti- 

Strana 40
40 jeliž net ad premii dignitatem V.) E. 1, 290. — 4. jakožto: (ti skutkové) bohu jelikožto bohu sé připisují E. 1, 12; (Kristus) gelikožto člověk P. 83* a p. E. 1, 15. jeliž, 1. až, pokud ne: těžkosti hřie- cha duše nečije, jeliž vystúpí z těla E. 1, 115; (bóh) nechce nic od tebe vzíeti, geliž bratru odložíš a s ním sě smíeříš P. 133*; nalezených (ostatkóv) nižádný aby nesměl ctíti, jeliž by prvé... byli potvrzeni E. 1, 80; Hřiech nebude odpuštěn, jeliž bude navráceno, co jest křivě vzato E. 1, 343; aby jich (bran) neotevřčli jeliž po svátku (= usque post sabbatum 2 Esd. 13, 19) E. 1, 132. — 2. leč: ač pán jemu nedá za službu, jeliž by mu dal kostel neb oltář E. 3, 250. jen (deikt.), ten: béda jemu, ktoZ... E. 2, 57; Ó blazć jim, ktefi... E. 2, 65; a béda jim, ktefi ... t.; byeda bude gemv, ktozt geho nedba Jistb. 77 (Nj. 492). jenž, jenžto, ježto, ješto nejčastěji absolutivně (jako v nč. co): ač bych kde psal, jenž ufám bohu toho nenie E. 3, 282; viera našě, jenž jest v dušech našich E. 1, 5; ti, jenž pohanóv nene- chají u pokoji E. 1, 168; (kněžie), ježto hodiny fiekají Káz. B. M. 310*; podlé korektora, jesto slove opravce bible E. 3, 260. — Jindy spojitě, s ivary dí- lem náležitými, dílem odchylnými: Otče náš, jenž jsi v nebesiech E. 1. 319; JenZ [A on] neodpovédé jí slova (— Qui non respondit ei verbum, Mt. 15, 23) E. 2, 95, 96; buoh jest dobré, na- deňž lepšie pomyšleno nemóž býti E. 1, 12 (= nad nějž, nad boha); jinak akk. zpravidla jíež m. jejž: (obraz), gíez zšeředí hříechem P. 106"; Pán ty reci jest sloZil, giez (dat. sg.) když sú nerozuměli, ráčil jest jim vyloZiti, w nížto řeči... nás napomenul P. 102*; Hod, veńż neb v který pamatují lidé posvécenie kostela E. 2, 417; wezy, Inieżto by [ie gie... protivili Sal. 4^; —jím2Z tiemZ(ty m2), jak-tlak, stejné, podobne: Mali enim dicunt: gymzz tymzz, id est, si alter mihi bonum facit, ego illi similiter, si malum ego illi malum, Káz. B. Kl. 92*. — jieti iéptiska, iéptiéka: knéZíe, gepticzky y mnilfie P. 28". jéskyni, jiéskyné: z gefkin Iwowych (Cant. 4, 8) Sal. 77"; gefkyni lotrowfku Sv. Strah. 424. jěsli, jesle: Osel jesle boží zná E. 2, 131; Poznal jest osel jesle t.; k gellem E. 2, 129 a 131. jésliéky: v jeslickách E. 2, 24; Po- loZila jest (Maria' JeZíse) v gellici P. 13? (omylem m. jesličky, jak má P. D.: w gellicky. Flśhs. Nase řeč 15, 1931, 179.) jésti-ab, jastiab: (knéZie) na konich krytie a jestraby, vrhcaby a také véci pilné strojie E. 1, 236; aby cierkev utoku diablova, toho iaftrzaba, vtekla Sal. 35%. jéStérka: geftyerky serpentes Káz. B. Kl. 225'*, 2267. jeSto, ieZto, co (absol.), viz jenZ. jézditi oc, proć: ten v poselství gezdil o tu bulu P. 53*. Jezi, jm. os., sluha Elizeüv: Elizeus prorok fekl jest k Jezí E. 1, 427. Jezenec, následovník sluhy Jezí: Ba- lamenci, Giezenci P. 212*. Jezita, Jezenec: Gezite [Gíezenci] ... su ti P. 212*. ihra, hra: (množí) běžíe onen k la- komství... onen ke ghrie..., onen na lov P. 14°; jako na jhře říekají P. 38°. jhrâti, v. hrâti. jhrec, hrec, heree: jako herczom P. 138). Jidáš v. Judáš. jiedlo: (chléb) wfci pfom k gíedlu P. 46^, jiesti, jisti: (chleb jećny) nechutny jest gíefti P. 52"; kdyZ bíeie viel Ježíš v dóm jednoho... gíeft chléba P. 165^; jesti s dfóva jablko E. 1, 103; nic ne- geducze ani pigice P. 42%; — jiesti tělo božie o sv. přijímání: Ten jeda tělo božie posvátně, nejie jeho du- chovně E. 3, 173; tělo (Kristovo) jiesti E. 1, 332; jiesti télo boZie t. Viz lé£ pfijimati, pożivati. jiezda. j/zda: pfed svü jézdü L. 207. jieti, jmouli: nejeli ste mne E. 1,185; jeli sü ho a svázali t.; an pak jem krá- le... nezabil ho E. 1, 309. 

Strana 41
jímati — jíti jímati: a jiní potom sü jímáni, mu- Ceni i Zalafováni E. 2, 60; (papež) jímal jest mé poručníky E. 3, 252. jimž — týmž v. jenž. jinak a jinak: (talentum) znamená v penčžích najvěčší ráz, jenž vedle roz- ličných zemí ginak a ginak lie mieni P. 179*. jHinoSstvie, jinoSstvo, věk jinošský (14---28 let): ginoftuie, od let étrnadcti do osmezcíetimého léta P. 31*; néktery v délinstvu, nékterv v jino3stvu E. 2, 65. jiný já, druhý jú: Amicus est alter ego gyny ya Káz. B. M. 257*. Hskrka, jiskérka: vyvolení mají jako gifkrku jasného poznánie P. 84". | jistě: (bohatec ztratil jméno své) pfed bohem. Proč? Protože byl boha- tým, jistě nic, ale proto, že byl pyšný E. 2, 239; Jistě | porro neb pakli neb | opét] E. 2, 100, 101; Spravedlivé gillie bylo P. 41^; v. i ovšem. listina, kapilál: ač sú brali požitky nad jistinu E. 1, 214; hiesí élovék, pakli, kdy co puojčí, více vezme nežli jest jistina E. 3, 185. tistiti, 1. zjisfovali, lvrditi: giltiti, která sta učedlníky byla, nenie uZitec- nć; o Kleofas jest jisto, o druhém nejisto P. 67"; (Odpoviedají nevédüce), o tem jistie IZ. 3, 219. -- .2. zajisto- vali: odplatu jistí pán Ježíš E. 1, 250. listost, jislola, bezpećnost: tam vždy bude živost bez smrti, ... jistost bez chyby E. 1, 11 bez pochyby. Jistota, pravda: aby (pán) giltotu vzvéda mohl právě tresktati P. 138", - securilas gislola Käz. B. M. 330"; j. od čeho, bezpečnost před čím: jistota od zamůúcení a násilí E. 1, 41. jistiuci, jislij: (bóh dušě jest) tak krásně stvořil, aby byly jeho gyltuczye podobnyczye S. 1, 71. listy: niżadny fie gilt nepokladai fka... PD. 112^; a budeš něco jistějí v naději E. 3, 159; životem jistu nebýti L. 332. iii, jiti, odejili: gdíž fatane P. 41°; Túž cieľtú geľt gíti P. 41": —- poslu- povali, šífili se: A v ten čas ihned šla otázka E. 2. 308, — j. ke komu: aby | 41 člověk félk Ježíšovi P.192';. -kčemu: jdi prvé k pokořě bratra svého [neb pokoru učiň bratru svému] (— vade prius reconciliari fratri tuo, Mt. 5, 24) E. 2, 281 a 287 (ve výkladu dále: pokoř sě bratru t.);-- jiti k mysli, na mysl: nejde vám 1o nynie k mysli? E. 2, 80; j. k svědomí, sahati k sv., dělati si z čeho sv.: že jim šlo k svědomí, že by druhdy zle dávali E. 1, 427; j. na koho, 1. nepřátelsky, proti komu: sluhy Erodesovi s braní sú na něho šli E. 2, 396; 2. vzłahovali se, nálezeti: na dobré světské nejde tres- ktání E. 1, 478; — j. nač, směřo- vali k čemu: A tento rozum [el by na to, Ze by... P. 33%; jade na smrt komu, o živol: pakli ne všem jde na smrt E. 2, 172; — j. oč: pakli viem knéZím gde o ziwot P. 81*; — j po čem, za čím, podle čeho: súd sboru [kféstanského] někdy po do- | mnění jde E. 3, 228; j. po kom, za kým: Poď po mně E. 1, 101, 238, viz i po; — j. proti komu, odporovali: Písmem sú proti mně nechtěli jíti E. 3, 287; — j. več, v léta, pricházeti do let: (Ježíš) rosil a Iel w léta P. 16^; — j. v čem, íráviti život v čem, zabývati se čím: v pečlivostech a v zbo- Zích a v rozkoSech Zivota jdüce (— a sollicitudinibus et divitiis et a volupta- tibus vitae euntes, Luk. 8, 14) E. 2, 71; -- j. éím, postupovali čím, v čem, drieti se èeho: A tiemto wykladem gde Svaty Rehof, protoż takto die P. 31*; poněvadž takým neřádem šel jest ten sbor L. 319; nejde nízcé pokorü E. 2, 220; kteříž jich obyčejem jdú E. 2, 221 (= jako oni, podle nich život vedou). — j dolów, slábnouli, scházeli, hynouli: V ten věk lidé již na konci v síle jdú dolóv E. 2, 64;—j. přčd sč, před sebe, kupředu, dále, pokračovati v cestě: šli sú bez ného piéd sé E. 2, 29; repci člověk, což chce, boží súd a ámysl vZdy jde préd sé E. 1, 227; — jíti okolo s čím, obcházeli co, zacházeti s čím, obírati se, zabývati se, oháněti se čím: konec, pro který pra- cuji, ońż stojie a I nímž okolo gdu, glu peniezi P. 135%; prve mněl jest 

Strana 42
42 jitie — jmieti diábel, by Kristus ho neznal a že by I ním, diáblem, jako s člověkem okolo fel P. 44% (čím viece) knčžie zbožie mají, tiem viece s ním okolo jdú E. 1, 182, knéžím neslušie s trhem okolo jíti E. 1, 219, (pohané, jenž) u modl svých s krví okolo jdú E. 2, 98, kletba, s níž okolo jdú knčžie E. 3, 225; snaZné jdú okolo s obchody svými E. 2, 304. jitie, jití: jeho jitie E. 2, 182; A v tom jiti t. jitřnie, jitřní (mše): lenochové svá- teční, dlúho ležiec, mše i kázanie, ne- řku jitřnie a rané vstánie zamešká- vajíc... E. 1, 124. imé, jméno: někteří řiekají jmě, druzí jmeno a třetí meno E. 1, 320; ve jmé otce t. 6; gifteho gmena newíem P. 17%; jmó bożie E. 1, 55; — z jmé- na. = se jmenováním (osoby n. věci), pod svým jménem, přesně: (umínil sem) z jmena vám ohlásiti křivé svědectvie i svědky L. 207; aby to vedl tam na mě z jmena svého L. 194; pakliť sě k tomu žádný ze jmena nezastaví L. 194; jest-li kto v celé této České zemi, jenž by věděl které kacieřstvie, aby sé na dvoié arcibiskupově ohlásil a tu sé z jména svého (ve vyd. Novolného var. zejména) proti mné zastavil. E. 3, 276. iménie, majeiek, majetniclví: krás- nych Zen jménie E. 1, 182; jménie ne- E. 1. 310; koneéné blahoslavenství, k němuž vérní táhnü, jest jméní v3eho dobrého E. 3, 167. imenovati modlitbu, ríkati: ktoZ ... Ji (modlitbu) menuje neb fieka E. 1, 311. jmenovitě, jménem, výslovně: Petr jmenován jest gmenovítie P. 64*; gmenovítie P. 212"; své ovcé jmenuje jmenovité E. 2, 218. imieti, mieti: nižádné nebudete jmieti pomoci ani slávy Fl. Odm. 5; slovo bożie at jmá svobodu mezi lidem božím L. 158; toho mají... za kacieřé jmieti L. 161; Pastýř dobrý tři věci má mieti (Douchův: gmieti) E. 2, 437; Wieru prawú magí míeti lidé P. 1*; konce nemá a na véky jmíti nebude E. 3, 154 (r. 1545); — jm. koho jak: (buoh) tiem viece má člověka vzácna E. 1, 244; — býti jměn (jmien): (zpověď) před knězem, když muož kněz jmien býti E. 3, 258; mezi kacieři za najmenšieho buď jmien E. 1, 414; (kněz) viece bude od lidí ve cti jmien E. 1, 280; skutek tento tělesný, bez něhož žena miena (= měna) býti nemóž E. 3, 198; — jm. dosti na čem: měj na těchto kusiech dosti E. 1, 46; mějte na svých platech dosti Kaz. B. M. 313"; — jm. s čím dosti Giniti: ti I panftvim doflti cziniti magi P. 32%; — jm. do sebe co: Ktož tyto věci do sebe jmá E. 1, 240; (ta země) muílíe míeti do ľebe pateru cztnoft P. 36"; — jm. v obec: (Jesei) v obec sú měli všecky věci k požitku E. 2, 367; — jm. péči o kom: aby synové měli péči o otci a o materi E. 1, 150; péči o niem mieg P. 150", viz i pééé; — jm. pilnost v. pilnost. — jm. koho poctivé: Cti otcé svého i matku svü! Cti, pocztivie ge mage P. 16; — jm. koho v mrzkost, v posměch: jeden má člověka w mrz- koft Káz. B. Kl. 33'*; (ti syna boZieho) v posméch mají E. 2, 80; jm. koho v posměchu: oni pak přikazatele ... v posměchu měli E. 2, 345; kteróż někdy měli sme v posměchu (= habui- mus...in derisum, Sap. 5, 3) E. 1, 36 a p. 2, 345; — jm. ve Ćsli v. čest; — jm. k éemu mrzkost: k nému (üdu mrtvému) mieti mrzkost a ohav- nost E. 1, 146; jm. koho manžel- sky: kněz, jenž manželsky vdovu měl E.1, 267;—jm. mysl, aby, myslili. louzili: tehdy měl sem mysl, abych brzo byl knězem E. 1,429; — jm. miesto: pravda miesta nemá E. 2, 113 a 252; — jm. v obyčeji: když tu žádost v oby- čeji jmá E. 1, 348; — jm. upříkladě, míti za příklad: tu drahú pohanku ma- jíce u příkladě E. 2, 96; — jm. skym skutek v. skutek; — jm. s kým do- brodénstvie v. dobrodénstvie; — j m. tesklivost oc: oc pak más tesklivost E. 1, 304; — jm. za.., za to, za zle: (úd mrtvý) mieti za umrlý E. 1, 46; neb všickni hřiechové proti kacieřství 

Strana 43
Josef — k 43 svatokupectvie jakoZto za nic sé nemají E. 1, 396; (v tom sü lidé) ulehli, majíce za to, a tak (sú pobéhli) E. 1, 353 — majíce lo za pravdu; existimo za to mam Kaz. B. KI. 222'*; Ale druzi magice (za to P. KI. B.), że s nebe ta moc jest sć stala... D. 18%; mnie za zle nemieite p. 31'; — jm. jako, za: kterych otec před dvěma dnoma snad byl jest přie- tel... i až smrt zajde, jeho dietky mají jako neznámé E. 3, 194. — Formulky konkluse: A tak máš E. 1, 70; také máš t.; Také z toho máme E. 1, 152; A z toho máš, že . . . E. 2, 49 a p. 50; —- jm. sč jak = chovali se, vésti si: aby vérní pocztivíe (sic) fie mieli P. 4"; když nerad, maje sč opatrně, z příhody zabie E. 1, 159; a tak dobře sč má v modlení zbor svatý řka E. 1, 50; též i v chvále dobře sč má (zbor), když die... t; zlí Jidé v světě a věrní ucedlnici Kristovi magi lie odpornie neb protiwnie P. 84"; člověk měl by k, ke, ku, předl. s význ. cílovým a účelovým: (spassitel) gde... k vplva- ní... ak zabití P. 37"; učiniece sobě oběd k pýše světa F. 1,128: póst dní 40 jest každému křčésťanu ku příkladu a vší svalé cierkvi k prospěchu E. 2, 87; ku duchovním otcóm E. 1, 139; — vzhle- dem k: kteracíz sü oni byli K vieré, tacíZ tito jsú k skutku E. 2, 124; (dovodí jim) svého z mrtvých vstánie... ktřém čichóm E. 2, 144; — dobrý, snadný, lehký k: čím kto jest k bohu lepší, Liem jest bohu dluznéjàí E. 2, 70; (svaté toto čtenie) je dosti k rozumu (pocho- pení) snadné E. 2, 278, (toto čtenie) jest lehké k rozumu P. 178%, mámť úmysl, abych, což mohu nailehcžegie vyložil k rozumv čtenie P. 3"; (nie) hodného k zatracení E. 1, 35; — učiti, věřiti k čemu, o cíli: kteříž učíe k [prave- dinosfti mnohé (— qui ad iustitiam erudiunt multos, Dan. 12, 3) P. 7%; Srdcem se věří k spravedlnosti (Řím. 10, 10) E. 3, 156; — radovati sé k zvuku, při: radugí fie k zwuku sě k smrti vždy hotově E. 3, 134; měj sě v kostele svatě E. 1, 303; ač kto chce sé právé mieti t. 300; A zpét sé má, ktoZ boha netbá t. 297; jenZ jako pohanstvo mají sé v tvém svatém miesté t. 300; méj sé k nim poctivé E. 1, 286; kterak sě máš mieti, aby v brání odmrtí nepochybil L. 20. Josei: Jozef P. 12"; Josefus, Josefus Flavius: neb píše Josefus E. 2, 307 a 308. Judas, Jidas: Judai P. 68"; O co jest gidalow lakomych t.; (mni&íe) nevérní diabelnici a gidallowe P. 14%; Judás E. 1, 184 (nékolikrát); Jidáš t.: Judas E. 1, 3; s Judášem E .2, 79 Judas E. 2, 145. Judasenee viz násl. Judita — Judášenec, následovník Ji- dáše Škariotského: Skariotite neb Judite [Skariotenci neb Judaľenci] P. 212" Ju- dafenci t.; od Judáše Judité E. 1, 398. jurista, právník: juristi L. 306. warhan P. 143%; — k smrti nasaditi, na smrl: k smrti života nasazením E. 1, 125; — k manželství oddá- vati: aby (kto) k manzelltui odda- val P. 208% — k obyčeji státi, dostáli obyčeji, zachovati obyčej: třetie lichva jest, kdyZ dluzník zavieZe sé, aby stál k obvéeji, a po tom zavázání požádá ten, jenž jest pójčil, něco, jenž stojí za ty penieze (sc. ačkoli obyčej, obecný běh — viz i toto — dovoluje pouze zlevněný prodej žádané věci) E. 1,217; —k svédomí jítiv.jíti; — ku potfébé, z potřeby: Ze mohu, pani světští jezditi i duchovní ku potřebě E. 2,126; — k oku, pro oko: dosti by učinil k oku lidskému E. 1, 421; — k vóli, k vůli, podle vůle, po vůli: k vóli Savlové P. 67*; k vuoli otce P. W. 97" k vóli manželky E. 3, 198; k vóli svatého Pavla krstěni sú E. 1, 51; k vóli lida svého E. 1, 309; k vuoli boží E. 3, 144; aby ne každý svatý k své vóli, když by on zamienil, s tohoto svóta vystúpil Šal. 96%; — k žádosti: nemohl 

Strana 44
44 jest mieti k fwe zádofti krápé vody P. 39°. kacieř, kacíř: Toť také kacieř! E. 1, 235; že jest kacieř L. 308; v. dávati. kaceřovánie: kacéřováním E. 1, 149. kaceřovati, Kacerovati: kacefuji obecně kaZdého E. 1, 351; Nu kaceru(j)Z nepfietel pravdy toto písmo t. 173. kaciersky, kacirskj: pismo, proti ńe- muž nemóž kto mluviti, jedné ač ka- cíerfkü ftranv chce drzieti P. 96*. kaciefstvie, kacieistvo: kacieríství jest držení neústupné bludu proti písmu svatému E. 1, 359; kacéřství L. 107; (ta chot) we mnoha kacíerzftwa (zavedena bude) Šal. 8". kád: bieše tu šest [tudvicz neb kadí neb cžberow P. 17*; (budte) kadie t.; sex vasa kady Káz. B. Kl. 121*. kádeé, malá kád, $Stoudev: ftudew neb kadcie P. 18*. kadeřavý: jiný s kadeřavými vlasy E. 3, 206; pacholek kadefavy Káz. B. M. 329", Fl. gl. 131. kairík: mulierum, que se exornant fuco kafrzykem Káz. B. Kl. 171*. kajiklér, kejklér, kejklíf: kaiklerzem P. W. 91*; slovń pochlebníci knéZie kejkléri E. 1, 261. kakati: máme jim (rodičům) slü- Ziti... obláciec, vodiec, a jest-li po- trebie, i kakat nosiec E. 1, 141. kakož, jakž: Kakož tehdy David v duchu nazývá ho pánem? E. 2, 366 a 374. kaks, jaksi: kaks klamajíce lid řkú E. 1, 123. káleti, znečišťovali, pokáleti: vepři nečistí, jiné jenž kálejí E. 1, 301. kalich: (Sv. Pavel nazývá) kalich posvátnü véc v kalichu, v níZ posvátné jest krev Kristova E. 1, 330; kteríZ jed- noho chleba a jednoho kalichu účastni jsme t. kalůús, kalous: (pln) ptactva nečisté- ho, jako sov a kalúsuov E. 1, 459; ka- lufowe et aves nocturnales Kaz. B. Kl. 22%; calulowe Kaz. B. M. 287"; vesper- tilionibus calussuom t. 332". kamen: (člověk) položil jest zalo- Zeníe na kameni P. 192". kamenný: Dvě dště (E.:-s-) byle sta kacieř — kapitola kamenně E. 1, 63; luczením kamenným P. 206" (= házením kamení). kamenovánie: (Sv. Štěpán) řekl jest v svém kamenování E. 1, 167. kancléř: kancléř (při dvoře papež- ském) E. 1, 400; y [ kanczléřem P. 129". kanec, obrazně o obráncích svatoku- pectví, nástrojích a následovnících ďáb- lových, jimiž se uvádějí námilky: Ale ihned se vypaří kanec z lesa, jenž ryje vinici Kristovu a vyvrací kořenie, řka.. E. 1, 465; a že snad opět kanec kúsavý klapaje zuby řekl by... t. 466. kánie, kání, pokání: daremné jest káníe, kteréž potomníe škvrní hřčšeníe P. 220"; kanie jest dopušťených hříe- chóv żelenie a od jinych ostřěženíe P. 70%. kanonika, kanonický text: dí svatý Jan v své kanonice E. 3, 163. kanovničský: w kanowniczkych ko- Itelech P. 129%; (to jest přikázaníe) kanowniczke a mnichowfke P. 38". kanovniéstvie: kanownicztvíe P. 148". kantiky, Cantica canticorum (Salo- mounova Píseň písní): die v kantikách E. 1, 25; řka v kantikách E. 3, 165; volá... v kantikách neb v písních Šalomúnových t. kapati: Ti rtové kapí mirrú Šal. 102". kápč, kapuce, kukla: (zákonníci) chudobu a zavržení svčta svými zna- meními, jako kápí (E.: -a-), plešem (vy- znávají) E. 1, 427. kapieć, malý tvar kápé, kuklice, odév S kapucí (capula Klt.): (zakonnikóm) některé věci jsú obecny, ale hrnéek, tobolicé, groš, peniez, měšec i kapice, to vše zvláštnie E. 1, 429. kapitola, kapitula, 1. oddíl, kapi- tola, (v. hlavizna): v téZ kapitole, Cesky: v téZ hlavizné E. 1, 134; v Matúšově V. kapitole E. 3, 230; v osmé kapitule Fl. Odm. 3. (tam zpravidla tak); — 2. sbor mnišský nebo kanovnický: v ka- pitole, to jest v zboru mnišském E. 1, 265; — 3. sebranka, sběř: neb jsú z jedné kapitoly, to věz zběři chlubné E. 1, 309; Bojím sě pohřiechu, že v té kapitule, to jest v zběři, mnozí nynie jsú E. 1, 300. 

Strana 45
kapitolka — klásti kapitolka, oddílek: ze tří malých rozdílcuov neb kapitolek E. 3, 164. kapla, kaple: kapla Betlém E. 2, 113; tu kaplu Betlém t.; w kaple P. 208°; v kaplach L. 158; kaply t.; kaplu L. 140. kaplieé, malá kaple: do kaplicé E. 1, 128. kapin, kapoun: $est kapünóv Kaz. B. M. 289". kary, viz (dvouspreini, = biga Klt): ucediníci Kristovi táhnüce w karách jeho... a nosíece kárv (neb vozataje sü méli pokorného) P. 26*; kary Treb. 39". kasati pod sé, podkasati si, podma- novali: (diabel) zlolti pod fie kalfe, kohoz móz P. 159"; (P. Nor.: kaše, Erben 2, 347 mylné kase). kasia, v. fistula. kat: kalíe a biíici P. 120"; dal jest ho katóm (= tradidit eum tortoribus, Mt. 18, 34) E. 2, 388. káti sě čeho, z čeho, zač: kajíce sé hřiechu E. 1, 88: ktož jich bude právě sé káti M. výkl. 10. katre, chalrć: w katrczy in tugurio vili Kaz. B. KI. 62%. Katun, Dionysius Cało ze 4. st. po Kr., složil Dislicha de moribus o 4 knihach: k tćmuż die Katun (sic): „Když dobře živ jsi, netbaj řečí zlých [L. lidi]; na vóli naší nenie, co by každý mluvil* (Dist. III. v rkp. SV.) E. 3, 228. kázanie: výklad „člení“ nedělních, jež Hus vykládá „ne lýmž obyčejem, jako kázi'* (E. 2, 2), nazývá sám přece kázáním: psal sem napfréd v 11. kázaní E. 2, 380; jakoZ sem psal v 25. kázaní t. 219 a p. 225. kazatedlna stolieć, kazałelna: na vrchu chrámu |na střěše, kde jest stála ftolice kazatedlná] P. 41*. kázati poručili: kázal jemu (bi- skupovi ssazenému) k roli (Vade... ad agrum tuum, 3 Reg. 26) E. 2, 258:- - koho z čeho, Kkárali: z htiechóv jich (lidi) nekażi E. 1, 156; Czo ty mye maff chlape kazati, zpraw(u)y Iwoy pluh aroly Kaz. B. KI. 173"; — kazati sě kým, vzíti si výstrahu z koho: měl by sé nynie člověk Adamem a Evú ká- 45 zati E. 1, 108; — kázati ve prospěch čeho: E. 1, 158. kazn, kazeń, poslusenstvi: dlużni jsme jemu vsickni kazni M. vykl. 3. každý, po záporu žádný: nebyl by spassen každy ćlouiek P. 8*. kbelík: kbelíkowe, lahvice neb báně P. 17 . kčicě v. kščicč. kdákati: jako slepice, když uslyší kokota kdakati Kaz. B. M. 299", kdyné, śvegruse: Alii dicunt socrus diversimodo, in vulgari appellatur zel- wycze, alii kdynie, alii [wyekrow Kaz. B. Kl. 204", kejkléř v. kajklér. keř: de u secundum Moravos we kiu, i. e. in rubo Treb. 39%; (rubus = ostružina). kéž, ať tedy, kéž by: (Kněz káže: Otevřete své měšce.) Znamenaj lež velikü...! LeZ (sic m. KéZ, Knč. 35 K: Kéž dije) die: Otevřete svá srdce a želejte hřiechóv E. 1, 81; Máš mě za pána, kéž sé mne bojíš, a máš-li mě za k čemu, nekáží ku pokoji | otce, kéž mé miluješ E. 1, 59. kláda, druh mučidla: i v žaláři i v klá- dě E. 2, 348; jenž bez viny v žalář, v kládu neb v okovy a u vézenie sázéjí E. 2, 393; vsaditi jeho v kládu L. 26 (vsad Fl. Odm. 8). klamať, kdo klame: smilníci, kla- marzy illusores Kaz. B. M. 307'. klamati kým, oklamávati koho: aby lidé neklamali bohem E. 1, 131; kla- maje Kristem a cierkví svatú E. 1, 209; srv. i zklamati kým; — klamati sé na kom, v kom.: dábel na dobrém ¢loveku velme sé klama E. 1, 310; — klamati sé v ¢em, mylili se: klama sé u vieré E. 1, 3; Ze v mnohych vécech sé klamas. E, 1, 96. klanénie: od klaniehíe praweho boha k klaniení diablu (by nepřátelé královnu) prichylili Sal. 4°. klanéti sé, klanéti se: (knéZíe sé) klaniegi diablu P. 44"; kuklu snimaje aneb sě kláněje bohatému E. 2, 385. klás v. klásy. klásti co zač, pokládali: neb sobě bojovníci za spravedlnost kladů, že... 

Strana 46
46 klásy — klokoč E. 1, 161; neklaď ihned za blud E. 1, 478; toho za hiiech nekladu E. 2, 362; — kl. osídlo komu: Spassiteli našemu ofidlo k fmrti kladuce mistři... P. 168*; — kl. pféd sebuü co, predloziti si, přčěd sebú věčný oheň E. 1,39; —klásti vinu na koho; nekladiZ nañ viny Kâz. B. M. 316"; — kl. co, uvádéti, stanoviti: Aj ted spasitel klade užitek viery, vččný Zivot E. 1, 10; — kl. poet, sklá- dali účty, uélovati, rationem ponere: A když poče (pán) počet kláľti P. 179“. klásy, marné řeči, vlipkování (klás = řeč žerlovná, pošklebek, šprým Gb., ~ klábositi): ásta jiné haniegi, klaly i jiné škodlivé a marné řeči vydávají P. 219"; TéZ v jinych stavíech, jenž frejóv, tancóv, zabylství, klafów (1 pre- déláno nové na v), her, stríháníe rücha... za hiíech nemají P. 214". klášter: mlčenie jest v klášteřiech položeno zákonníkóm E. 1, 265; v klá- šteřích t. 428, viz léž zákon. kláti ostrým, bodati ostrým žele- zem: (Kristus) pro ni (chot) ostrým klál E. 3, 165; v. i ostrý. klátiti, zmitati, másti, klamati: že sé jim (knéZím vérní) nedadíe kJatiti P. 76"; klatí ge (lidi) nedoviereníe P. 24^; Trest vietrem klacena P. 2%; (Sv. Jan) trltí vietrem kláczenv nebíele P. 11%; mnile, by jim (Janem) klatilo pochle- benstvíe P. 10"; (ďábel) některého člo- věka několiko těmi dóvody a některého jedniem klati E. 3, 115 = zmílá, uvádí jej v pochybnosti (Dc. 121: poráží). klécavý, kulhavý, chromý: kleczaví chodíe P. 9%; Vyjdi na rynky ... a kle- czave [léníe a jenž dobří chtíe býti a zlí spolu] uveď sěm P. 116*; přčdběh klécavy P. 127*; klécaví, jenZ sû jed- nak zle, jednak dobřě byli živi E. 2, 16. kléeéti, Kkulhali, napadati: klécieli (knéz) na stranu levü P. 127*; — klátiti se: DokovádZ klecete na dvě straně (sc. mezi bohem a d'áblem) Káz. Strah. 556'; díe, aby neklecege kto bludil t. kleit viz glejt. klektati, kidpali: platernisare klek- taty Kaz. B. KI. 176%. Kklesati, padali, pozbyvati platnosti: a tak prvý dóvodo svědciech klesl jest ... protož druhý dóvod klesá E. 1, 187. klesavý, padavý: casivus klelawy Káz. B. Kl. 22*. klesnüti, padnouti, viz klesati. kléSté, kle$ié: proto kowar ma klé- [tie, aby fie neozehl P. 32"; diabel ne- chage kléfti vezme kowárie t. Klestènee, eunuch: klesténci = eu- nuchi, 4 Reg. 20) E. 1, 162. klétba, kletba: vyobcovánie jest z ob- cé vyvrZenie a slove kletba E. 2, 200; klétba P. 94“ (zpravidla tak!); (diábel rozmnožil) tu klétbu P. 82%; kletby (= maledictiones, Deut. 28, 15) E. 1, 55; (sunt), qui ad sonitum folii volantis lyftye kletby teriti sunt Káz. B. Kl. 147". kléteé, klec: aves in avea w kletczy Kaz. B. Kl. 217° (klélcé = cavea Kll.) kléti, proklinati: aby (¢lovék) klél P. 206°; tot by malo i duchovni i svét- tí jiné kléli P. 95"; (prelát) sám by sé klel P. 95*. kletie, kletí, proklínání: ten člověk neměl by tbáti lidského zlořečenie neb kletie a haněnie E. 1, 31. klíč: mají druzí klícze toho králev- stvíe P. 27". klíčník, kdo chová klíče, klíčník, vrátný: jakožto klíčníci mocní nebes i pekla E. 1, 27. Klimeš jm. os. m.: Klimeš E. 1, 123. klobůček, koblúček, výmluva, chyt- rost, lest, klička, zástěra: ať oni někaký koblúček na ně vsadie, jímž by ten hřiech přikryli E. 1, 101; Ale tu mají klobúček Šimonuov, jímž sě přikrý- vají E. 1, 416; mají mnoho koblúčkuov, jimiž přikrýti chtie lakomstvie E. 1, 338; kdyby ty tři (předstírané) příčiny byly v pravdě, měli by (řeholníci) ně- kaký koblúček, že by jim byla jich žá- dost dopuštěna E. 1, 426; mají také jiní lstivý klobúček E. 1, 447. Tím nahra- zuje Hus Viklefovy lat. názvy sophi- sticari, mendacium a p. (Prohaska CMF. 1, 1913, sir. 220). klobuk, kobluk, klobouk: třapce zbarvené v kobluka P. 59*. klokoé(?): fluctus klokocové Káz. B. M. 306". 

Strana 47
klopotati — kochati sě klopotati, spěchali, chvdlali, řítili se: aby (kréstané) k hííechu neklopotali P. 6*. klopotný, spěšný, náchylný: (člověk) tak klopoten nebyl k oplzlé a prázdné E. 3, 175. klüb, podslavec (klüb — compagium KIt.): Hnatovć jeho slipovć mramo- roví, jenž založení sú na klubiech zla- tých (= fundatae sunt super bases aureas Cant. 5, 15) Šal. 105%. kluzky: tak jest tento svét kluzek a bieden E. 3, 133. kmotr: sobě přívuzní jako jsú: ne-, vésta ... kmotra, kmotr P. 19%. kmotra v. kmotr. km otrovstvo: a Ze tudy mezi sobü příbuznosti z toho kmotrovstva neza- vázali sú (Oldřich a Anička) E. 3, 207. knedlík: (Pražené řiekají) knedlík za šišku EE. 1, 131. kněhně, kněéhyné, kuchařka knézova: připravujíce krásně své kuběny, kněh- aby réei né neb Zenimy E. 1, 443. Viz i knieni. , knéz: Dicunt: Ja lem dnesbyl knyez, id est missavi Káz. B. Kl. 210^; knez P. 76*, 206"; knéze! E. 1, 184; Jhelu crifte ftyedrí knyeze Jistb. 53 (Nj. 464). knézie (fem. sing.), knézí: odsuzují věrnú kněží E. 2, 60; Ó běda bude nám knóżi L. 66; aby o kněží přčd lidem obecným nekázali t. 174; a zvláště bude tresktati zlà knézí t. 185; strach obklicil je jako knóżi Żidovsku t. 356; Tento kněz všichnu kněží starého zá- , kona znamená t. 337; na tu kněží E. 1, 134; vymrskal knézí lakomü t. 300; aby kto svetil kniezi P. 208; - - proloZ fekl jest (Jan) kniezí geruza- lemfkym P. 11"; všecky kněží E. 2, 328. knéZóv, knézüv: Jest i duchovní i léleslný meč: onen kněžóv a ten ry- lieřóv E. 1, 177. knieni, hospodyne knězova: by tak po jich vóli bylo, Iwe knienie by (knóżie) rozhréSovali P. 76"; viz kněhně. kniežatstvo, kniežčístvie, knížeciví, panování (svétské i duchovní): když (syn) vyvrže všechna kniežatstva E. 1, 324, kteráž jest kniežalľtwo nepfietelkyni své, t. angelskému pokolení odjala Sal. 5*. 47 kniezé, kniZe: knieze kacierské E. 2, 114; Annas, knieZe knéZské E. 3, 224; knieżatóm knóżskym [biskupóm a mi- strom] E. 2, 115; I tiem kniezetem 3al. 2°; to kńieże zloftne Sal. 9". knieżek, knížek, kněžíček, prostý kněz: nenalezneš k ňemu (kostelu) kníezka P. 39*; zavrZeny kníezek v své- té prédejde papeze a biskupy w ódpla- tie P. 33". kniezetsky, knížecí: v dworow knie- zetlkych, kralovych i panlkych P. 11"; w domiech kníezetfkych P. 38*. kniha: (všechny věci stvořené) jsú nám jako knihy (= sunt nobis libri V.) E. 1, 85; pl. knihy, spis, kniha: v kni- ;i hách českých o svatokupectví E. 3, 231; v knihách o přikázání E. 2, 39; v knihách hlubokých smyslóv E. 3, 208 (bis); knihy P. 56". knížky, spisek, knížka: K té otázcě udělal jest jemu sv. Augustin ihned celé knížky E. 2, 171; v knížkách o cierkvi svaté E. 2, 39. koblúček viz klobúček. koblúk viz klobúk. kobos, citera (nabulum kobos Kli.): Kobos, hüsle a buben a vino na hodech vašich (= cithara et lyra et Lvmpa- num et tibia et vinum in conviviis ve- stris Is. 5, 12) E. 1, 127; libia u H. neprelozeno (jinde cithara hüsle). koflik, pohdr: (oni sberüce) koflíky striebrné E. 3, 252; (ustavil sem sobě) CjeSe, koflíky a mísy (k nalévání vína) scyphos, Eccl. 2, 2) E. 1, 282. kochanek, miláček, rozmařilec: bo- hatec, kochánek neb hodoválek P. 111"; nad tohoto kochánka bohatce t. kochänie, polěécha, potěšení, libost: ne což jest k tělesné potřebě, ale (k) kochání čichuov, k vidění, k vonění, k slyšení etc. Káz. B. M. 289': v men- Sich kochanich E. 1, 43. kochati sé, těšili se, míli zalíbení: (aby) vóle sčím jiným sě kochala v men- ších kocháních svrchované dobroty E. 1, 43; kocha fye [totiZ v bohu, contemplatur in eo] Káz. B. Kl. 685; condelector cocham fie t. 26^"; nech se válejí a kochají po rorate Káz. B. M. 305". 

Strana 48
48 kojiti co, ukájeti: (bóh), jenž sytí a kojí všechny věci v duši E. 1, 63 (dguie- tativum V., přeloženo opisem). kokot, kohout: jako slepice, když uslyší kokota kdäkati Käz. B. M. 299”. koláč, úplatek: ibunt in ignem eter- num newywaze [ye kolaczem Káz. B. KI. 241%, kolba, kldani: (ktefiż sć zaneprazdnie) kolbü E. 1, 121; k tanci aneb kolbye Káz. B. M. 324*. kolébati sé, ukolébávati se: neb jinak nejsúc jisti, kolébali bychom sé s Zidy nevěrnými, (že by Mesiáš a jeho smrt byla budücie) E. 1, 111. kolee, kdo küle, zápasí na kolbách, zápasník: (lidé) miesto apoštolóv na- maží kolcóv E, 1, 77. kolej, collegium, sbor universitní a jeho budova, shromáždiště: Míltri [táli fü w óbeczné fkole w kolegi P. 28". kolekta, souhrnná, hromadná mod- litba: mohü-li kolektü, totiZ modlitbuü, vlože ji ve mši, dosti za celú mši uči- niti? E. 1, 436. koleno, na stará kolena: Absit, bych jižť na stará kolena lhal Káz. B. M. 308"; — pokolení, o stupni po- krevního příbuzenství: aby nebyli (na- stávající manželé) sobě v přirození do kolena, do rodu miením, čtvrtého, ani sobě přívuzní, jako jsú: nevěsta, svák, zeť, kmotra... E. 2, 39. koli, příklonka, se svým zákl. slovem ještě nesplynulá: jakž sě koli na smil- stvie oddá E. 3, 198; kteréž koli po- svátné věci E. 1, 415 aj. koliko(Z), kolik(Z): KtoZ die, Ze v Kristu prebyvä, mä jako on..., ko- likož móže, k milování nebeských věcí s sebú povzdvihnúti E. 1, 332; insir. kolik m. -a: (kterak mnohým zlým) často- krát sé poküsela, kolik obyceji, kolik chy- trostmi, kolik remesly Sal. 9". kolikokrát, kolikrát: kolikokrát tak darmo přísahají, tolikokrát hlúbě (sic) v jámu ďáblovu padají E. 1, 103; ko- likokrát do roka (přijímati) E. 1, 331; kolikokrát za den P. 93%. kolivěk, kolvěk: ktož by kolivěk E. 1, 341; ktož kolivěk chtie E. 2, 59; koliko kolivěk hřiechóv E. 1, 341; 3, kojiti — konieř 202; jáť chci rád přijieti, když mě koli- věk babka co dobrého ... naučí E. 2, 136; který kolvék dábel E. 3. 243 (bis); ktoż jsj koliwiek. Káz. Strah. 357". kolko, kolečko, vozík: tele v kolka Káz. B. Kl. 171". koltr, bílé plátno(koltra culcitra Kll.): koltr, plátno bielé, jest nevinnost E. 3, 165. kolüch, kolouch: (sedláci) stojie jako kolüchové E. 1, 131; frnkowi a kolu- chowi geleniemu (== hinnuloque cer- vorum Cant. 2, 9) Sal. 46"; k koluchovi geleníemu Sal. 157*; dwa koluchy t. 128^, komonüstvo, záslup jízdngjch: Ko- monftwu memu... pfíirovnal sem té (2 Equitatui meo, Cant. 1, 8, Vulg.) Sal. 29". komora: všecka stvořenie, blížiece sč ku porodu, mají některaků komoru, v kte- réž rodí Káz. Strah. 519". komórka, komůrka: k té peleši neb komórcie, v niż jest byl hrob P. 63". komorník: (čeleď) střelcóv, komor- níkóv E. 1, 442. kóň: rytieř, jenž kóň okovává E. 1, 72; ani jest vsědl na bujný kóň, ale na tichú osličku E. 2, 126. konati, do konce provádéli: (bóh jest) konec neskonaly, ale v němž sě všechny jiné véci konají E. 3, 106. konec, úmysl, závěr, cíl: učiň ten konec,zbav nászlého E. 1,355;—konec pfivésti, ukonécili: A jiz mají príslovie i sedláci: Aleť ten kněz konec střiebrný dobře přivede E. 1, 80 (. j. každé ká- zání zakončí vybídkou, aby věřící obé- tovali slfíbro (peníze); —konecučiniti čemu, ukončiti co: aby své zlosti konec ucinil E. 2,58; —bez koncé, nekoneéng: radost bez koncé E. 1, 41; — pracovati na konci viz pracovati. konečně, až do konce: (bóh) zacho- vává je (lidi) od zlosti konečně E. 3, 106; ač jeho obrazu konečně hřiechem nepoškvrníš E. 3, 107; věz, že nemóžeš hřiechóv konečně skrýti t. koneční, konečný: hřiech konečnieho nekánie E. 1, 118; koneczním nekaním P. 56*. konieř, sluha při koních (mango): konieř nesúdí koně po okování E. 1, 72. 

Strana 49
konieřstvo — kostka konicřstvo, konířství, zaměstnání ko- nírovo: mangonum officiis konyerz- ftwem Kaz. B. KI. 53%. konnicč, konírna (eguinarium Kll.): (Prazené řickají) marštale za konnici E. 1, 134. Konrád kazatel, K. viz Milíč. konský náhlavek viz lolo. Konstancie, /oslnice: Constancie neb Costnice, jich (Švábů) město L. 318; v Constancii na obecném sboru L. 194; v Constancí L. 196 a 224; do Constancie L. 207, 224; z Constancie L. 306 (Vdb.: Kostnice). konšel, radní,: ač vyřkneš odsúzenie prvnicho konšela [t. vladařé neb rádcě neb südcé neb purgmistra] E. 3, 227. kopa: aby měštěnín byl dražší de- líeli neb pieli kopami nez sedlák P. 1317, za niekolik kop Sv. Strah. 424. kopaé, kdo kopá: věř Amos pro- roku, kopáči (sic) krčóv a pastýři, jenž die I. 1, 236; agricola, kopacz vinee Kaz. B. Kl. 168"; kopacz agricola t. 168"; kopaczowe a dielnicy Sal. 23^; kopersky, kopérsky, kostkářský; miesto koperské, bankéřství ve hře (Gb.): kto «drzí míefto koperfke neb kofteczné, jest kostkár nad kostkári P. 188" a p. P. W. 88". kopeřstvic, koperstvie, Kostkdfstvi: Ó by zbořili hriechy, kopefrstvie, smil- stvie EE. 1, 320; při jeho koperltuí P. 188", kopíčko, malé kopí, lanceola: fezáchu Waldhauser, se nożmi a kopitkami (= incidebant se... cultris et lanceolis 3 Reg. 18, 28) E. 1, 290. kór, 1. kür: rozpusténie v kóré E. 1, 265; -— 2. sbor andelskj: nade všiem sborem angelskym «devieti kóróv E. 2, 264. Kóra, küra: (dfevo) má kuoru brunatnu Sal. 83%. korab: archam korab 331". korba, košina, rakev, truhla: již korba krátká mě (zavřčla) E. 1, 284. korciti sé oC, hasteriti se: Ale netíéba o to [ie korciti D. 190". kKoree, -rcé, korec, nádoba pro véci Káz. B. M. Ilusuv slovník. 49 sulé, pak míra obilní a polní: corus, cadus Kli.): žemlí po dvanadsti korciech a vína šest kádí E. 1, 123. korektor, oprávce: úředníci duchov- ní, jako oficial, korektor a jiní E. 1, 101: podié korektora, jesto slove oprávce bible E. 3, 260. Koÿñenie, kořání, kořeny: kanec vy- vrací kořenie E. 1, 465; viz kanec. kořenně, od kořene, plné, základně: které věci kořenně včěřeny mají býti E. 1, 2. Korinti, -ové, Korintané: (Sv. Pavel) přikazuje Korintôm E. 1, 143 a p. t. 251. kórka, kürka: drobty [otrufky, kuor- ky] P. 45°; Chudy nemohl míeti kuórky neb drobte P. 113". kórní, na küru: od Zákuov kuorních E. 1, 399 (= zpěváků na kůru). korporál, rouška bohoslužebná: jich hácé jsü Cistéjsíe neZ korporálove, t. j. než rúšky, na nichž božíe tělo léze P. 31%. korühevník, korouheuník: vódce a ko- ruhewnika (sú zahubili nepřátelé) Šal. 10%. koryandrový, koriandrový, (koliandr = rostlina Gb.): Cyprus mó siemé jako koryandrowe, bielé a násvétlé Šal. 82%. kosteéník, kdo hraje v kostky: koftecz- níci P. 120" a pod. 188*, 86^; kostećnici a pyśnici E. 2, 350; kostećnici, zjevni taneéníci t. 261; kostecníci (nehledie na boZie télo) E. 1, 127. kosteény, kostkárski, v. koperskv. kostel, 1. chrám: v kanovnickych koftelech P. 129*; — 2. diecese: kostel Pražský slovú všichni Čechové E. 1, 25;—- 3. církev: koltel vel cierkew Káz. B. Kl. 215^; viz i cierkev. kostelík: Ze u něho peniežky neb kostelík vyslúžíš E. 3, 248. kostelní, kostelný, 1. chrámový: Kos- telná příprava pase čichy E. 1, 369; — 2. církevní: nečiní kostelnie dósto- jenstvie kréstana E. 1, 183; právem kostelním, podle práva církevního: mrtvé hřiechem právem kostelním po- hrabati, t. j.zobce... vyvrci E. 1, 144. kostka, kostka, hra v kostky (= tes- ser Klt.): (ktefíZ sé zaneprázdnie) kost- kú E. 1, 121; v kostky hráti t. 133; 4 

Strana 50
50 kostkář — krápě (neb sú kněžíe desátkóv) ani w koftky vyhrali ani... P. 38^; že ho pudie od kostek E. 2, 258; inordinatus appetitus habendi temporalia zdradu (sic), kolt- ku, kterakkolivěk falešným obcho- dem Káz. B. M. 308“. kostkář, kdo hraje v kostky, (v. kos- tecnik): koltkar nad koltkäri P. 188%; (co jest) opilcóv, kostkářiev E. 3, 140. kostkarstvie, kostkářství, hry v kost- ky: koftkarftuíe jest hříech P. 68, kostnicé: Necht w koftnici rozeznají, které papeZovy, královy a sedlákovy jsú kosti P. 113%. Kostnieč: sbor z Kostnicč do Čech nepříde E. 3, 285. Viz i Konstancie. košilka: nynie nossíe (lidé) kofilky a čechlíky a již rubáši skoro i u sedlek budü vypovédieni P. 1115. kotiti kulí, kuliti (cf. kot discus Klt. mezi hrami): kulemi kotí, a ktoZ blíže přikotí, ten jest získal E. 1, 472; viz zmietka. koza (v protikladu proti království nebeskému, ráji): Však jest buoh kozám královstvie nebeského nestvořil E. 1, 86; však je kozám ráje nestvoril Fl. gl. 130. kozí: Tě dvě prsi sú dva kolúchy blížence Irní neb kozý Šal. 128%. Kozí, hrad toho jména, Kozí Hrádek u Tábora: (káži) podle hradu, jenž slo- ve kózí (sic) P. 118% u hradu, jenž slove Kozí E. 3, 241. kóžč, 1. kúže: mnoho koží teleczich P. 219%; švec zpóssobí kuóži, aby byla kóze tfevíczem P. 201*; glorians pelli- bus chlubny kozy Káz. B. Kl. 216^; — 2. kóZé zlá, Zena neciná, nevéstka; viz kóZka. KkoZieh: sobolovy, kuní, hranostajo- vý, bieližnovy kožich ješťe bez sukna jest dražší než purpura tam P. 111". kožíšek: (Bóh Evč a Adamovi) dal vieník ... a kožíľek, aby pťčd zimú sč ohradili P. 11". kožišný, z kožišiny: žáci vše opak kukly kožišné obrátili E. 1, 302. kóžka, 1. kůžička: na hrdle myšie kóžky E. 1, 236; — 2. nevěstka: (Marii Magdalenu) multe wladickones kozky imitantur Káz. B. Kl. 231*. kraboška, škraboška: strojiece kra- bošky E. 1, 302;i já v mladosti byl sem jednú pohřiechu krabošků t. krádež: 1. masc.: ten činí hrubý krá- dež E. 1, 209; ten krádež t.; krádež kněžský t. 219; v tomto krádeži t. 213; Jest jiný krádež obecný t.; 2. fem.: Troje jest krádež... Prvá obecná E. 1, 213; krádeži (sě dopustiti) E. 3, 157 (tisk 1545); (z srdce pochäzeji) smil, stva, krádeži, křivá svědectvíe E. 3, 112. krádežník, zloděj: Krádežník jest každý smrtedlný hřiešník E. 1, 370. krahujec: (někteří mají) sokoly, kra- hujce E. 1, 67. krajéí kraicí P. 201*. krajénín, krajan: compatriote Christi kragyenyne Káz. B. Kl. 104". krajina: v Kána Galilejské [tom městečku té krajinky] E. 2, 34, správné: krajiny P. Klem. A. král: králi a královny E. 2, 251. králík (dem. kekrál): bieše jeden krá- lík, jehoZ syn... (— Et erat quidam regulus, Jan 4, 46) E. 2, 383; jako jest želel (Ježíš) kralíka v 4. kap. S. Jana (46, 47...); kteryZto kralík prosil jest Ježíše E. 2, 45 (= královský služebník, Kral.). králová, královna: S. Řehoř králové Franské takto jest napsal E. 1, 467. královna, regina: neb tu budü an- gelé, svétí a jedné králi a královny E. 2, 251. královstvo, královsfvie, (-evstvo, -evstvie): v nebeském královstvé E. 1, 214; královstva t. 283; v králev- stvé t. 243; královstvie nebeské... znamená sbor svatych E. 2, 55; ne- befke kralewItwye Stok. 63, 124; sva- tého královstvie Ceského L. 157. králový, králevý, královský: (zá- konníci) posmíevali sú sě jeho krale- vému doftogenftuie u Piláta P. 38*; u dvoróv knieZetskych, královych i pan- skych E. 2, 18; králové knihy, to véz, jenž píší o králích E. 1, 360; zlatohlav královy (— purpura regis, Cant. 7, 5), E. 3, 86; z kraloweho pokoleníe Sal. 31". krápé, krüpéj: (bohatec) nemohl mie- ti k své Zádosti krapie vody P. 39". Viz krópé. 

Strana 51
krapet — krokev 91 krapet: a on nemohl míeti krapte P. 113". krásně, kompl. kráše = krásněji: kněžie smilní, jenž kráše odievají své ženy kuběny než Kristovy živé a svaté obrazy E. 1, 67; panen, jež kráše ma- lují, než sú byly tělestně zpósobeny E. 1, 71. krásný na čem: onenneb ona, uzfiec jiného neb krásnú jinú na vlasech, na tváři, závidí jí E.1, 124: kompl. krašší: Aj kraššie naučenie! E. 3, 287. krásty, prašivina, lišej: (Raní tč pán) i krástami i svrabem (— scabie...et prurigine Deut. 28, 27) E. 1, 56. kratičeč: (život svôj) aspoň kratícz- cze pfévrz v mysli své P. 220*; krátícz- ce (sic) P. 3*. krátký, siručný, nedostatečný: řeč česká v tom jest krátká E. 2, 123. kráva nesmrtedlná, železná: Také jsü v té lichvé, jenZ ustavují nesmrte- dlné krávy E. 1, 218; (před tím se praví, že lichvář pójčí dobytčete jinému k po- žitku, tak aby jemu neumřelo, ale aby on mél zjisk ..., aby Skody, umfrela-li by kráva, nevzeli t.). kraví, kravský: (mnoho) koží ... lovych neb kravich P. 219%. kré, -¢, masc., parez (cabo Kll.): ver Amos proroku, kopáči krčóv E. 1, 236. krčemný, kdo chodí do krčem, pobývá v krčmách: kněžie krčemní i zavření, mnisie i jeptišky E. 1, 263. kréiti sé: velikoIt fie krézí P. 215; krezylo sé télesenstvie Káz. B. Kl. 212%, VO- krčma: ne v krčmě, ani u tancč, ani v které hřč (= non in theatro vel foro V.) E. 2, 29. krěmář: Lo činíe zlí krezmaři P. 17%. krčmářka: Nebožátka druzí mnie, by bylos bohem jako [krezmařků P. 50). křemen, skála: petra... Ikrzemen (sic) Kaz. B. KI. 159* a Kaz. B. M. 339". kiest: na ktftu P. 159"; (aby jim nedali) krstu P. 7^, 110%; a jest trój křest: prvý ducha svatého, druhý vody, třetí krve E. 1, 50, 51 a p. E. 2, 233. křesťan: my křestěné E. 3, 271, M. výkl. 5; křesťané E. 3, 274; Křěsťané sloveme od Krista E. 1, 370, 15. kiestanek: O fidelis krzeftanku P. W. 91%; věrný křčsťánku boží! E. 1, 11. křesťanóv, křesťanův: Viera bez mi- lovánie marna jest, viera s milováním křesťanova jest E. 1, 5. křesťansky viz nekřesťansky. krestanstvo: (králevstvíe budedáno) dobrému krieftianftwu P. 27". krev: z krvi P. 185"; ve krvi E. 3, 86; krvi jeho vylitím L. 208. krevný, červený jako krev: (Červenec) ohnivú neb krewnu barwu má Sal. 69". kreh, krchnuií: krch Tfeb. 36^. křivochvalec, kdo křivě, neprávem chválí: neb die (Ježíš) krivochvalezom P. 182^. křivoradý, kdo křivě (zle) radí: Ó kři- voradí neb zlorádce E. 1, 87. křivota, křivda, nepravost, nepravda: že nás urazili křivotú slov (= qui nos offenderunt iniuria verborum) S. 2, 38-39. křivověřec, kdo křivě věří: za modlo- služníky a za křivověřce E. 1, 69. křižmo, svatý olej: křižma neb oleje svatého (dobyl jest) E. 1, 415; ani za křižmo t. 418; za braní křižma neb oleje t. křižovati, na kříž přibíjeli: když sú ho křižovali E. 2, 122; že ho křižují t.; krzyzowany... krzizugi Tieb. 40°; znova... v sobě křižuješ syna bozieho E. 3, 175. krkaë, lakotnik, lakomec: Ubi sunt krkaczy Kaz. B. Kl. 51"; krkaczowe t. 204". krkäéek: (demin. ke krkaë) krkacz- kowe Káz. B. Kl. 167". krkánie, lakomství: pro nékterych Kaz. B. M. 303". krkavee: nevérni krkawci P. 96% krmé: často krmč, které málo bude dáno, chutnějie bývá přijímána E. 2, 141; krmě vymyšlená E. 1, 265. krmiti: aby ho (Abraham Lazara) kfmil P. 113*; wlazil neb kfmil t. krmnik, misto pro vykrmování: por- co, gui conservatur wkmycze (sic) Káz. B. M. 307". krokev, krokva (tignus Klt.): opaze- ňíe domu k krokwam zavěšeno bývá Šal. 37". 4* krkánie 

Strana 52
or no kronika: Toto píši za vierný kroniku P. 29%. kropâë: ani kropâè ani sviecé dabla odrazí E. 3, 135. kropený: kropenym ruchem Káz. B. KI. 202"). kropé, krupéj (cf. krapé): jako kruo- pě krve E. 3, 158. kroš, viz groš. krstiti, kistiti, krtili: křest, jímž sě (kréstané) krstie E. 1, 6; miesto dietek nekrsténych t. 17; krítiti P. 7°; by kritili P. 8*. kistitel, kititel: krftitel P. 53*. krt, talpa: někteří modlili sě neto- pýřóm a krtóm (= Alii autem adorave- runt talpas et vespertiliones V.) E. 1,67. krumieśt, dno, zaklad (fundamen- lum KIt.): jako na dne neb krumfeśtu má každá ctnost založena býti E. 3, 153 (tisk 1545); basis zaklad neb zalozenye neb krumfeft Káz. B. M. 100'; Wkopay fobie krumfefit pokory Kaz. Strah. 516". krunéř, krunýř, brnění, chránící trup: (Pražené řiekají) pancieř za krunéř E. 1, 134. krüpy, kroupy: za chléb a za krupy P. 112% krvavý, krví zbrocený, okrvavělý: (bůh zapověděl Davidovi stavěti chrám) a pak krvavý kněz chce chrám duchovní bohu dělati? E. 1, 173; krvavý Vehe- mot E. 1, 124. krvotoky: Zena krvotoká E. 2, 403; aby (ty)... uziél tu krvotoku Zzenv P. 185". kryt, úkryt: a otec nebeský, jenžť vidí v krytě, ten odplatí tobě (= in abscondito, Mt. 6, 4) E. 1, 304. krytie, pokrývky: (kněžie) na koních krytie a jestřáby ... pilné strojie E. 1, 236. ksíti, xíti v. kšíti. kščieč, kštieč, kštice: kczycze capil- latura Kaz. B. KI. 231"), Kczyce jeho jako ratolesti palmové (= comae, Cant. 5, 11) Šal. 100%; Vlasy neb kščice E. 3, 65. kšíti, kýchati, kýchnouti, vzdechnouti, ducha vypustiti: k[(il za ny Orth. Vid. 78; klil Tieb. 40°; (kdy# jest umřel) xil za ny zziwotem Tieb. 35% kterak: Poznajž, o člověče, kerakť kronika — kuchmistrstvie drahá jest duše tvá, a kerak těžké rány na duši jsú E. 3, 143; — kte- rak daleko, pokud: I má věrný člo- věk pilen býti až do smrti poslušen- stvie prvého; ale druhü dvü ne tak; jed- né kterak daleko sjednáta sé s prvym pfikázaním E. 1, 92. kteraky, jaký: Kteraky jest tento, Ze moře i větrové poslúchají jeho (= Oualis Mt. 8, 27) E. 2, 48; Ó kteraká to bude stkvostnost E. 3, 127; ktera- číž [ú oni byli k wieřie, tacíz tito jsü | k skutku P. 58"; kteraky jest E. 2, 21. který, kterýžto, kerý: (osídla), ke- ráž E. 3, 145; A protož kerúž dáš od- méuu Za svü duài...? E. 3, 143; télo své drahými věcmi okrašluješ, keréZto po malých dnech červie budůú žráti t.; (duše), kerážto neuměla sebe plakati t. (r. 1469, écastéji); nerod málo váZiti ran duše své, kerejžto vidíš dáti sli- továnie od boha E. 3, 143. kto. chto, kdo: chto tě ujistí Káz. B. M. 313"; ve spojeni s ostatnimi zdjme- ny lázacími uvádí často disposici dal- šího výkladu v otázkách: kto, co, skrze koho, komu, proč, kterak E. 2, 214; Již máš ukázáno, kto, kterak, co, skrze koho a od koho má prositi, chce-li uslyšen býti E. 2, 192; Tu važme: kto, kterak, co, skrze koho a od koho má prositi, ač chce uslyšán býti E. 2, 189. kuběna, souložnice: (kněžie) jenž kráše odievají své ženy kuběny E. 1, 67; kubyena Kaz. B. KI. 185%; i s ku- bénami E. 2, 284; Zenimu neb kubénu t. 294. kubónańk, soulożnik: i kam by sé déli kubienári P. 131". Küdele, koudel (stuppa Klt.): (velicí lidé) jako küdele jiskrami budü po- páleni E. 1, 264. kúdelka, koudelka, provázek: každý pramének sežván ze tří kúdelek E.3,164. kuchař: (Faulfiš) poznal jest jednoho kucharie P. 45% kuchmistr, kuchařský mistr, přední kuchař: praví kněz kuchmistr E. 3, 241; kuchmistři, kuchynní písaři E. 3, 247. kuchmistrstvie, služba kuchmistrov- ská: aby (kuchmistr), opustě kuchmistr- stvie, vedl právě kněžstvie E. 3, 242. 

Strana 53
kuchtič — kúsavý 53 kuchtič, kuchtík, kuchař: najmenší kuchtič to vyzná E. 1, 227; habet cocel- los cuchtyczie Káz. B. Kl. 200"a. kuchynný písař: sudí, kuchmistři, kuchynní písaři E. 3, 247; Aj ... kněz sudí, kněz vladař v zboží, kuchynný písař (kněz) E. 3, 246 (Erben kladl mezi obě slova čárku, opravil Sčk.). kukla, kapuce (viz kápě): kuklu sní- maje (= capucium deponendo V. E. 1, 73; kukly kožišné E. 1, 302; neb sukné, neb kukla P. 201a. kuklík, zakuklený muž: Kuklíku (= cucullate vir) Doc. 176; kuklycorum Káz. B. Kl. 68'a; sub kuklykone t. 173'a kúkol, koukol: (nepřietel) naſal geft kukole mezi pšenici (Mt. 13, 25) P. 26b; aby nevytrhávali kúkole E. 2, 60; proti diáblovu kúkoli t. kúle, koule, hráti v kúle (viz kotiti kulky, zmietka): když hrají v kú- le E. 1, 472. kulky: (una) est in extasi, nec audit, quid alii loquantur, ana kulky wale Káz. B. Kl. 15a. kuní: kuní kožich P. 111b. kunštovati kým, žertovati s kým, tropiti si žerty z koho, posmívati se komu: A nerozuměj, byť Eliáš svatý tak mluvil kunštuje jimi, ale přísně mluví E. 1, 290; aniž mladý kvnſtvg ſtarým P. 215". kúpadlo: (ovcě) sú vstúpily (sic) z kupadla (= de lavacro, Cant. 4, 2) Šal. 68a; w kupadlach Šal. 68°; Wltupily sú (ovce) z kupadl Šal. 69a. kupčiti, obchodovati: druzí mezi ji- nými kupčili E. 3, 285; budú s lidmi kupčiti E. 1, 398; (falešní prorokové) budú na vás kupcziti P. 72a; kteréž nalezne, ani kupčie v duchovenství E. 1, 182 (— zneužívají duchovenství k obchodu); duši mamon kupčie (sic m. -i) [v duši mučí lakomstvie] E. 3, 259. Viz však dusiti. kúpě, koupě, zboží ke koupi: (kupec) má mnoho kúpie, jenž lodí tieží P. 119"; vědúce nuzného, prodají jemu kúpi: kořenie, vosk, sukno neb jinú věc E. 1, 218; (Kupci zdražují cizo- zemské zboží), řkúc, že kúpě nepřijde a že jie málo jest t. kupec: slovo kupecz znamená i toho, jenž kupuje, i toho, jenž prodává P. 2085, E. 3, 230. kupěl (m. i f.), koupel: očistě ji ku- pielem wody P. 18b; jedna kúpěl E. 3, 257. kúpiti za hotové v. hotový. kupovánie: pilná vóle k kupování neb prodávaní něco duchovnícho P. 209а kura, slepice: kolik kop platu, ospu, kvr, vagecz P. 152b. kuřenec, kuře: Gallina habet con- suetudinem, aby vyseděla kurzencze Káz. B. M. 321r. kurevský: (mnišíe činíe z domu) jeskyni lotrowu a kurewſku P. 188a. kurotva, koroptev: šestnáct kurotví Káz. B. M. 2897. kurva: kurvy neb ženimy P. 112"; nad kurwami kurwa P. 188a; kurvám, pištcóm, pochlebníkóm, polizačóm zbo- žie Kristovo dáváme E. 1, 128. kus, 1. díl, část: velmě jest těžké čtenie v tom kusu o reptání E. 2, 69; (Modlitebník nebývá uslyšen pro mno- hé věci: Prvé, že jest nehodný.) A v tom prvém a nehodném kusu jsú nynie mnozí kněžie E. 1, 309; A v tom mly- nářském kusu pohřiechu jsme my kně- žie t. 307; po kussu trháni L. 325, 107; ta dva kuffy P. 50b. — 2. článek (víry): artikuly, to jest kusy E. 1, 9; tito kusové tak sě mohú sebrati t. 3; každý kus, to věz každá pravda t. 5; bojuje proti tomu kusu víry: Věřím v boha E. 1, 390; — 3. věc, thema: Na ten kus mluví sv. Jan řka E. 1, 19; 4. stránka: A tiemto kusem (po této stránce) jsú i sprostní lidé z kacieřství vysvobozeni E. 1, 390; kněžstvie jest některým kusem dóstojnějšie než krá- levstvie E. 1, 8; tiem kusem jsú horší než ďábel E. 1, 102; tací jsú horší v některých kusích než Judáš zrádce E. 1, 401; co zvláště v tomto kusu mezi manžely zmatkóv běží E. 3, 201; Také k druhému kussu L. 107. kúsati, kousati: (proroci), kteříž ku- ſagi svými zuby P. 7. kúsavý, kousavý, hryzavý: (svědomíe) kulawe P. 8; (svědomie) kúsavé E.

Strana 54
= 1, 21; svědomie hrozné kúsavé E. 3, 124; kanec kúsavý E. 1, 466. kůúsek, kousek pro ozdobu: zlatými kúľky pčnivé uzdy okovav P. 59b. kút, kout: v kútiech uličných stojiece E. 1, 289. kúzedlník v. zaklínač. kvapiti: abychom k daróm tčlestným za naučenie nekwapili P. 67b. kvasnieé: málo kwafnicz P. 94%. kvétna nedéle: na kvietnv nedieli Р. 4% k kvietnie nedieli P. 5°. kviééti: kviczi Treb. 39°; kvièime-li jako sviné, aby dali jiesti E. 1, 300. kvieliti na koho, nafikati, plakati: na tu nemoc mládě, když sě rodí..., ihned kvielí E. 1, 293; (ona) kvielí na muže E. 1, 124; kwielte již bohatí P. 138*; Na ty kvielí pán buoh skrze Yzaiáse v 10. kapitule L. 23; tehdy Za- lují, kvielé..., Ze jim jich chudé zá- dušie berú E. 2, 81; — kvieliti sé: querulosi, jes$to sé kwyelije Káz. B. M. 307". kvik, kviknutt, kviceni:kvik Treb. 39^. Laborint, Laborinthus, stfedovéká příručka pro univ. posluchače od Eber- harda de Bethune (Tomek, Děj. univ. I. 99): Protož die Laborint: E křičie neb A, koliko jich porodila Eva E. 1, 294. labuziti, misati: (vôle arozum nynie) labuží neustavičně v stvoření E. 1, 43. Ladislav, král Neapolský: na zahu- bení krale ladiflawa napulfkeho P. 285. laciny: a jest [ lehka lacínieilíe purpura tam, neZ zde lewfké, a to plat- no laczinieilie nez zde platno podbielné P. 1115; kupuje-li obilé za lacina na draho E. 3, 185; za lacina na drahotu Hi. 246°. laénéti éeho, po cem: kteríZ laczniegí a Ziezníe spravedlnosti P. 195". lačný, lačný, hubený: cardinales sunt copiosi in mulis equitantes, ale jsü laéni Doc. 78. lahoda: aby sě nedal svésti (člověk) lahodám, liboftem ... P. 170%; nec blanda nec aspera curans ani lahodü 54 küsek — laik kvikati: kvika Treb. 39". kvísti: Nazaret slove ktwücí P. 39"; Vinice ktvücie (— vineae florentes, Cant. 2, 13) E. 3, 31. k vóli koho, k vüli komu viz vóleak. kydoechlév, kdo kydá z chléva hnůj (cf. hnojikyd): nusquam inveniuntur clerici domini, sed pastores kydochle- wowe Káz. B. M. 312". kyeh kychnuti: kych Tieb. 36% kyj (v. braň a tluk): žoldnéři, jenž kyji střiebrnými chudé od noh (pape- żovych) tepu E. 2, 126; vzdvihni je na kyjich E. 2, 200. kyjik, klacik, hulka: jat vam kygika postrużi Kaz. B. KI. 63%, kyjovati, biti kyjem: (jenZ su) mrska- ni i kyjovani na Pražském kostele od Zákuov kuorních E. 1, 399. kys, kvas: kys, id est fermentum Třeb. 40%. kysélka, pland réva, plané vino: la- bruscas kylyelky Kaz. B. KI. 168'*%. kyvanie: a to pożehnanie bylo jest chvály vzdáníe, neruku kywaníe P. 13*. ani ukrutenstvím mohli ji prelstíti Kaz. B. M. 275". lahodenstvie, l/ahodnost, lahodeni: ani skrze protivenstvie, ani skrze lahoden- Itwie Sal. 1325. lahvicè: védra, kbelíkové, lahwicze neb báné P. 17". lájcé, kdo laje: taký lajcč (škodí sobě) E. 1, 250; (Ó Iháťi, utrhači) lajce! E. 1, 87; aneb lapak, aneb lagcie, aneb modlofluznik P. 92°; a jsü lajcé E. 2, 198; neb lajcé, neb opilec, aneb lapák (= aut maledicus, aut ebriosus, aut rapax, 1 Cor. 5, 11) E, 1, 251; ani lajci ani lapáci královstvie boZie budü mieti (= neque maledici, neque rapaces, 1, Cor. 6, 10) E. 1, 249. lájě, smečka (psů), sebranka: A v té láji jsú nynější preláti, kněžie i laici E. 1, 87. laik, nekněz, neodborník: smíeš ty, biedny laice (sic), se mnü z písma mlu- viti ? P. 45*. Erben 2, 96 éte laice; Sck. 

Strana 55
lajkovský — láti JD dodává: není-li „laice““ vok. latinský; laik P. 58", layci Káz. B. Kl. 170*. lajkovsky, laický: (dvój lid, L. kněžský) a lavkowIky Sal. 5". lajno, /ejno: pytel lajnuov, pokrm Cervuov E. 3, 143 (r. 1469); sviné naj- prvé pysk vstrčí v lajno E. 1, 230. lakać, kdo láká, pokušitel: pokušitel |lakacz, ludar| (— tentator, Mt. 4, 3) P. 40"; diabel, ten chytry lakacz Sal. 59". lâkanie, pokušení: pokušením dá- belským, jenž slove zlé pokušenie neb lakanie E. 1, 345. lakati, pokoušeli: observabant Je- sum lakali fu secundum festum Káz. B. Kl. 271^; sro. stiepéti. lakomstvic, -5tvo, lakomství (ava- ricia KIL): v8ickni lezń po lakomftuí P. 1845; -— I. naé: lakomstvie netolik jesL na peníeZe, ale na povýšenie P. 42^; l. na éem: netoliko jest la- komfluie na penézich, ale jako na kravách neb kobylách, též i na ženách P. 35%; pro lakomstvo E. 1, 412. lakota, obZersivi (gulosilas KILL): sedm úhlavních hřiechóv, jenž jsú tito: pýcha, lakomstvie, smilstvie, lakota, závist, hněv a lenost E. 2, 104; po- kúšen jest Kristus od diábla třmi hřie- chy: lakotń, pychu a lakomstvím E. 2. 89; Kristus udusil jest pokušenie o lakoté t. 91; Postil sé proti lakoté t.; hriech lakotw t. 01: jenz présáhá lakotu I. 2, 783: 3. 139 a častěji v Zrcadle; 15. 3. 186 v 11i.; bohatec tento hiésil jest lakoli E. 2, 210; rozum odpuzie lakotu E. 2, 126; lakota je zde (v Post.) překlad lal. gula S. 273. lakotník, kdo se obžírá (v. obžerník): lakotníci svátecní E. 1, 123. Lala jm. os.: Unde quoddam est pro- prium nomen Lala 'Tíeb. 39": proti lala- lala /.; tolo palrné popévování détské po- dle Fl. Orth. 67; polské lala — panenka. lalok: anoľ mu laloky otvisnú Káz. 13. M. 289“, ano jim laloky odwyelllij t. 307". làmati, činili násilí, nuzili: jenż nádav činíte chudým a lamáte chudé P. 93". lampa: Lampy jeho, lampy ohné a plamenóv (Cant. 8, 6) Sal. 149*. laniéka, lanka: jako dvě laniczce, srny blíženci (= sicut duo hinnuli, ca- preae gemelli, Cant. 4, 5.) Sal. 72°. laní, lanie, lari: pohledte na lanye, offyerat bude Káz. B. M. 276" = po- hleďte na lanie (= laň, jak jde okázale), oférat bude FI. gl. 68. lani, (adj.): jenz sé lanimi Sal. 74°. lanie, zloreceni, nadavani: hnév [ la- nim neb s hanéním P. 132*. lanžovati, choditi žebrotou, po žebro- tě, potulovati se: české žákovstvo, jenž lanžuje po obrocích L. 224; (mnišíe), pakli sú žebráci, tehdy lanžugí, aby, což mohü najviece, na lidech vymluvili P. 32%. lapák, loupežník: aneb lapak, aneb lajcé, aneb modlosluZník P. 92%; když vSelikaky nespravedlivy a lapak vérné lecikteré a pokorné nuzí P. 80*; lapáci, cizoloZníci, nespravedliví (— raptores, injusti, adulteri, Luk. 18, 11) E. 1, 226; ani lajci ani lapáci (— neque male- dici, neque rapaces 1 Cor. 6, 10) E. 1, 249;lapák (— rapax 1 Cor. 5,11) t. 251; lúpežníci [neb lapáci] (= raptores Luk. menují [rnky | 18, 11) E. 2, 314. lapati, lapati, chylali: aby jimi (dá- bel osidly) lapal duże E. 3, 145; a ját Ly lapam na stolici P. 43". lapavy, chylavy: vlcíe hltavi P. 135%. lapka, loupeźnik: coź ani lapka, ani zloděj noční nevezme E. 1, 220; hybiet bude lapkam y panóm nemilolrdnym P. 180*; kdož se chlubí zlými činy, jako lapky neb smilníci E. 3, 178. láska: láska neníe popudná E. 1,163; v láfcie gfa P. 80^; caritas lafka Káz. B. M. 274%; Znamenaj láska vaše E. 1, 469 (= vy). laskavý: dí laskavý svatý Jan v své kanonice E. 3, 183 (o sv. Janu, miláčku Páně); — I. na koho: přietel jest na něho laskav E. 3, 129. láti komu, zlořečiti: aby jim (Ježíš mistróm) lal P. 62*; a ne ihned aby lali neb sé hnévali P. 15"; (Mélo by se psáti) mulier maledixit žena iala, (ale podle zvyklosti píše se, jak vyslovují chlapci, takto:) lala Třeb. 39%, lapaví neb 

Strana 56
56 latiné — leptati latině, latinsky: neb latinie Adventus česky slove příchod P. 4%. latinník, latiník: latinníci P. 17". latinsky: ríekajíce Cechové Advent po latínfké reci P. 4^; viz i latině. latr, lotr (latro): zloději sú a latrové E. 1, 183, 210; v. i lotr. Latrán, jm. místní, palác Laterän: jedúc od sv. Petra do latranv P 15°. Lazar, lazar: chudí lazarové E. 2, 242. lázn, lázeň: (měšťky psíky) do lazny noffíe P. 112^, le, ale: le aby rozuměl E. 1, 98 (Erben čte [ A ]le); (móž službu člověk naplniti), le dokud jedné duše jest v téle P. 159" = E. 2, 348. leci, lehnoutí si: (když sedneš), ležeš nebo vstaneš E. 1, 53; by otec i mátě dievku komu oddali za ženu a ona ne- přivolí, buď že s ní i leže, ana by vždy ráda utekla, ..., tehdy nenie manžel- stvie E. 1, 198; Proč činíte také věci, totiž žes ženami ležete E. 1, 245; rûiky, na nichž božie tělo leże P. 31, leeikam, leckam: aby do krémy a druzí leczikam v nehodné knézím oby- čeje sč obrátili P. 14b. lecikdes, leckdes: (aby lid) pochová- val sé leczikdes P. 81^. lecikterý, leckterý: lapák věrné le- ciktere a pokorné nuzí P. 80°. ledakteraks, ledajak: neb ne všetečně nebledakteraks m4 drzienabytilaska Sal. 42%, leh, lehnuii: leh Tteb. 38". lehkost, lehkomyslnost: spieše z leh- kosti než z rozumu a s rozmyšlením (dietě) ledacos slibuje E. 1, 269. lehký k čemu: (toto čtenie) jest lehké k rozumv P. 178*. lech, šlechtic: doch, lech, lich Treb. 36%. lékař: všem peněžným lékařóm E. 1, 293 (lékařům, kteří léčí za peníze). lékařský, léčivý: Ten kořen jest lekarz- [ky k mnohým věcem Šal. 1398. lekarstvie, lekarstvie, lék, léčení: se mnü hledaj lekarftuíe P. 75"; le- karftuíe P. 94*; z téchto fecí móz člověk lékařstvie velmě užitečné se- brati E. 1, 296. lekavy, bazlivy: (bud vždy) lekavy pro hrózu těch věcí (= stupens, Deut. 28,34) E. 1, 56. lekeie, lekcí, lekce, člení: když sč čte ta lekcíe o Jozefowi Sal. 18*. lektáníéko, lechiáníčko: potom bude lektaniczko v mysli P. 42%. lektanie, lechtání: najprve jest lek- tanie neb libost v srdci o hfiechu P. 162°; lektanye titillaciones Kaz. B. Kl. 16*; lascivia lektánie Káz. B. M. 289". lektati, loktati, lechlali: aby je lek- tali P. 87"; az ho bude lektati Kaz. B. M. 291%; (lidé zli) [beru [obie miltry pochlebne, aby ge loktali w vii P. 87°. #lektvať, lektvar: (placku) cum radi- cibus, posypanú neb netwarzy (sic m. lektwary?) Káz. B. M. 290'. lemiez, írám: lemizowe (sic) domow naffych cedrowj (Cant. 1, 16) Sal. 36*; Lemiezowe domu našeho sú cedroví Sal. 36"; lemíezove dom krygí Sal. 37. léné, lenivé: jini léné sé mo«dléc E. 1, 124. Jen (subst.), lenost: nebuď nám lén je (verše) druhé opětovati Šal. 112^. leni, linÿ, lenivÿ: at k napomínání jazyk nenie len P. 148%: onen léní sluha P. 10%; jenž jest hovado léníe P. 61*; my k hospodárské láscě léní jsme P. 66°; az do jedenadsté hodiny lením řečeno jest P. 31"; když léní jsú věřiti lidé E. 1, 98; aby lénie našě mysl... nebyla zpozděna E. 1, 294; Hus, lénie (sic) pták, domácí, neletavý vysoko L. 145. lenoch: prázdníci neb lenochové E. 1, 121; lenochové sváteční t. 124. lep: Aniž tolik osidla svá zlécel jest (diábel), ale i lepem nastražil jest. Lep jest... P. 219"; Aj tiem lpem duse jest v svém peri lpena P. 220"; aby nastra- zila jako na lep Kaz. B. M. 304". lépati, lipałli, nalepovati: że sem (o to) zevně listy lépal L. 196. lepiti sé, lep3iti se: jenZ jiné treskce a sé nelepí E. 3, 140. lepky, lepkavý: neb jest tento hríech tak lepky Hi. 251%. lepota, krása: (za) lepotu neb krásu těla E. 1, 313. leptati, hrÿzti, kousati, žráti, štípati: remordet lepczye an jako přes zuby 

Strana 57
lesknatý — Lidhéř mluví Káz. B. KI. 42”*; que sicut serpen- tes homines pruriunt lebtagi et deinde sicut serpentes pungunt t. 180"*. lesknaty, lesklý, stkvélý: (jablko) leľk- nale neb stkvělé jest Sal. 71". lesný, lesní: mezi dfievím lefnym (Cant. 2, 3) Sal. 39". lest: témi Istémi (Istmi OL, Trn.) na- plnili sú miesky své L. 24; lest či- niti v. činiti. Ма: vysoko úmyslem lecí jako ptáci E. 1, 259; (ptáci) k bohu lécí L. 145; (holubice) lece Šal. 35%, letka, lélavec: Krátká mezi letkami jest včela Káz. Strah. 472". léto, 1. aeslas: coť sú létě činili L. 306; -- 2. annus: dvě létě E. 1, 8;-- když (dielky) k letóm přijdú E. 2, 339; dokavad by (dietky malé) k le- tom lakÿm nepřišly, aby statek svój zpravovati mohly L. 24; — léto no- vé, Nový rok (pocta, dávka k Nov. roku Gb., lidé si dávají o novém roce navzá- jem „nového léla“, t. dárků Fl. gl. 131; „nové lélo“ s jiným významem — posvěcení chrámu Jeruz. — Kll. s. v. „nové““): Hodie fideles commemorant circumcisionem Domini... Boemi au- lem vocant nowe leto ..., sed conver- terunt hoc ad vicia, aby on neb ona jemu néco zaslala Káz. B. M. 329'; dám vám nowe teto (m. léto), ut Jesus sit militibus suis rex largissimus L 330"; - - léto milostivé, annus jubileus každého 50. roku v den očišťo- vání (Lev. 25, 10, 11 a nsl.): abych kázal léto milostivé pánu E. 2, 16 (= ut praedicarem annum placabilem Domino, Is. 61, 2, cf. i Luk. 4, 19). lev: okolo niež (dušé) ďáblové jako Jvové budu strepeti E. 3, 138. levied, levice: levice E. 3, 27 (cf. lewecz v rhp. Svalovilském 313). levské (sukno), lówské (z mésia flanderského Lówen, Zíbrl Kroje 224 mezi druhy lálek): a jest s lehka lacinéjsie purpura tam, než zde lewfké P. 111". lézti po čem, pachtili se po čem: vSickni lezú po lakomľtuí P. 184": po- chlebník, ješto leze po télesném užitku Káz. B. M. 258"; — rozlézali se: leze še- 97 redný hnis po kněžstvu E. 3, 237; to malomocenství leze s jednoho na druhé- ho E. 1, 394; — léztipo kom, za kým: lid jako slepý leze po nich E. 2, 154; pyšný leze také po těch L. 260; — projevovati se, vpližovati se, plížili se: Pak chytrá neb přikrytá lichva leze trojím obyčejem E. 1, 217. lež: mnohými Ižmi E. 1, 163. lháti: když lidé řkú všechno zlé proti vám, lžíce pro mě E. 1, 31; bóh vie, že nelži E. 1, 93. lhavy:lhavineblZivikazatele E.1, 15. líbati: (A já zpoleh) na radě mno- hých lidí, gichž nejsem hoden v paty libati, (ustúpil sem) P. 81*; líbezné sé vidíece, líbagíce P. 42°. libezné, chlipné, viz pfedch. líbezný skutek, chlipný: přieliš lí- bezný skutek mezi manžely (= libi- dinosus coitus, V.) E. 1, 197 (v dalším: potřebie, aby sě nechlipně měli). libiti, oblibovati si, v oblibě míli: aby (vóle) dobré líbila a zlé zamietala E. 1, 109; obětí proč buoh nelíbí na- Sich E. 1, 374; (kletie), jehoz pan Je- Zís nelibí P. 135^; kdyZ neprivolís, ani líbíš toho myšlenie E. 1, 346; — líbiti Sé: co [ie gemu (pánu) do mne libi Sal. 11°. libost: aby sé (Clovék) nedal svésti lahodám, liboftem P. 170'; Sedmé's libost télestnü ... učinil E. 2, 73. liby: konec byvá liby E. 2, 258, viz i neliby. libra: przigde ho (olejé) libra za nie- kolik kop Sv. Strah. 424. lice, gena (maxilla Klt.): jahódkv líci tvú (= genae tuae, Cant. 6, 6) E. 3, 75. líéidlo: zmazání líčidlem obličeje tvého E. 3, 179; (tesař dřevo) zmaZze Cervenü barvü azérvenielícidlem barvu jeho E. 1, 70. lid: ale jiZ zavrZena jest moc lidu, aby požádal a volil sobě hodného knéze E. 1, 461; — (pro)národ: a jisté v lidech mnohych nebyl jest král rovny jemu (Neemiáàovi) E. 1, 133; lid ve- Hky v. toto. Lidhéř jm. os. m.: pane Lidhéri E. 3, 290. (Pal. éte pane Lidefi, v prekl. Domine Lidhere, v slovníčku Liderus, 

Strana 58
58 Doc. 147, 148; Mareš píše Lideři, Lideř ML 235 a 343 s pozn., že o něm nic není známo.) lidičkové, lidičky: a my lidičkové nestateční (jsme) L. 208; sprostným lidičkóm E. 1, 1 (Knč. 1A: lidem). lieh, licha (proti „suda“, — impar Klt.): lich Treb. 36% líchati sě, nejasné: spirituales, qui cum prebendis lychagi Lie, ipsas scario- tice venundantes Kaz. B. Kl. 78", lichevnik: lichewnik zjevny P. 120°; lichevník E. 1, 214. lichevny (zpodst.): lichevní (sc. lidé) E. 1, 173. lichva, úroky, úroky nepřiměřeně vysoké: peněz svých nedáš na lichvu bratru svému (= pecuniam tuam non dabis ei ad usuram, před tím, že nemá přijmouti od něho úroků, aniž více, než dal, Lev. 25, 37) E. 1, 214; živ bude, ač na lichvu nepójčí (srv.: ad usuram non commodaverit et amplius non acceperit; — ad usuram dantem et amplius accipientem; — usuram et superabundantiam non acceperit, Vulg., Ezech. 18, 8, 13, 17) t.; mezi kupci a trhovci panuje paní lichva E. 1, 213; lichva tělestná jest z úmluvy pfevzétie pójéené jistiny t.; aby ot ného vzal to s lichvá E. 1, 215; bóh chce brati a bófe lichvu t.; Sluho zly, proč si nedal peněz mych na stuol mój, abych ja pfijda s lichvami vzal je (cum usuris Vulg., Luk. 19, 23) E. 1, 215. liehvenie, lichvení, lichvarstvi: (co jest na laikovi neknézi) lichvenie, to jest na knézi trZenie E. 1, 219. liehviti, bráli üroky vyšší, jislině nepřiměřené: o těch nepraví písmo, by byli zjevně lichvili, ač sú brali požitky nad jistinu E. 1, 214; aby lidé nelichvili t.; z toho nedovede nižádný, by slušelo člověku lichviti t. 215; bohu duchovně lichví E. 1, 216. lichý: (Apoštolové po Jidášovi zvo- lili Matouše, aby nebyli v počtu lichém.) Et sic secundum Boemos recte dicitur: Czert liche(h)o berze etc. Káz. B. Kl. 266°". liknovati sé, býti liknavj, zdró- hati se, váhali, štítiti se: (abychom) pro lidičkové — lízati něho umřieti sě neliknovali E. 1, 36; Abychom fie nemocznych neliknovali, když bychom jim prospéti mohli P. 166% (lidé) málo sé liknuji vééného zatracenie E. 1, 58; s dobrými příči- nami abychom sé přisaženie v potřebu neliknovali E. 1, 98; já za svú pravdu nechci sě liknovati ni malému, ni to velikému řádem odpoviedati L. 194; (Vida chot choti svú), ana [ie již jako práce liknuge Sal. 38". lilák, Kader, vrkoć: lilikowe mogi kro- piegi nocnych (si plni; cincinni mei, Cant. 5. 2) Sal. 91". lilium (lat. tvar, přejalý do č.), lili, lilie: ¢esky neumiem lilium jme- novati P. 161°; (aby) lilia zbieral (= ut... lilia colligat, Cant. 6, 1) E. 3, 71; mezy liliami (— inter lilia, Cant. 6, 2) Sal. 110"; jenZ sé pase mezi lilia (= inter lilia, Cant. 2, 16) E. 3, 33; Znamenaite lilia polfka P. 158%; jenż sé pasá mezi lilium (= in liliis, Cant. 4, 5) E. 3, 47; stoh pSeniény, obloZeny lilijmi (Cant. 7, 2) Sal. 127%; lilimi t., skrze lilia t.; (srnkove) pasi fie mezy lilími Sal. 74". lin, lin: lin ryba Treb. 399, lisicé, lis (torcular Kll.): Vidél sem mezi Zidy, ani tlacie lisicé v nedéli (= calcantes torcularia in sabbato, 2 Esd. 13, 15) E. 1, 132; Aj lisici jest tlačil pán (= torcular calcavit, Pl. Jer. 1, 15) E. 1, 336. list, listy míti, dáti sc. papezské listy na beneficia: Pakli (papeZ) die, Ze dá listy své, a který se prvé uteče, ten právo má: to opět uvede, že Jidáš lakomý, jenž nespí, uteče se prvé k biskupuom anebo k zboží,... nežli druhý, jenž také listy má E. 1, 406. lístek, malý dopis: maje vždy utěše- nie, že mohu k vám mluviti po lístku L. 325. litkupník: Aj prodavač, i kupec, i litkupník neb přímluvcě zevně po- haněni buďte L. 307; litkupníci t. lítostivý, přístupný lítosti, slilování: O gfuli w tobie litoftivá trieva P. 164*, litterat, literat: że jest (pan) vcze- nym litteratem P. 217^. lizati: psi prichodiechu a lizachu ne- žity jeho P. 110%, 

Strana 59
Ikánie — lüpezstvie Ikanie, Ikani: w pláczi a we Ikaní P. 43"; Ikagte jiZ bohatci P. 11". lkáti čeho, želeti čeho, oplakávati co: (žena Kananejská) lká pádu E. 2, 97. Initi k čemu, [nouti: (Zena se líčí), aby Inulij k nie jako múchy k smetané Káz. B. M. 326". 101, lüj: loi Treb. 38*. lokati, hllali: jenż jedie, żeru, lo- kaji E. 1, 438. loktati v. lektati. loni: co sé stalo lóni w prazíe (sic) p. 7". lóno, lino: A tato nadéje jest v lónu položena ve vSech protivnostech E. 1, 296. los: lo$ P. 81^, viz ndsl. losovati: (knéZie) mají loffovati a kterého lo$ ukáže, aby ten odšel Post. SI“ (první I vyškrabáno); — 1. sč oč: o nie (rúcho) Га fie lofovali P. 60%. lotr: toho (bóh) nazývá zlosyna a lotra E. 1, 216; viz i latr. lotrovsky: jeskyni lotrowfku Sv. Strah. 424. lotrovstvo E. 1, 303. lotrovy, lotrovskÿ: (mniàíe činíe z domu) jeskyni łotrowu a kurewlku P. 188"; aby domu božieho v jeskyni lotrovú nepřevrátili E. 1, 397. lotryně: spasilel hroznějie pomrští lakých lotryň a lotrovstva E. 1, 303; ale jest lotrynye Kâz. B. KI. 193". lov: low venacio Treb. 40^. lozee, lüzko: Aj lozce Salomünovo ostüpilo jest Sedesáte udatnych z naj- udatnéjsích Izrahelskych (Cant. 3, 7) Sal. 59"; lozce Sal. 36*, 365, na lozey t. 36". lóže: lóze jest prípravnéjsie než kostel P. 31"; lóże neb pary P. 162%; co ste w vcho Septali na lozéch P. 101%. Ipieti, [piti: kteïi by méli Zádostí Ipieti v nebesiech P. 7%; tvé vérenie nicí lpí (čli: ničí, lpí, v. s. v. ničěti) neb stojí v té pravdě E. 1, 3. Ipíti, lepili: Нет Ipem duše jest... lpena P. 220*. Istíti, obelslíli: kostel l[títi svato- krádeZstvíe jest P. 103%. Istivé: Iftivie P. 168^ (bis). lucek, lidový výraz za luciper, ďábel: 59 Ale die Lucek E. 1, 410 (bis); Luckovi t.; Lucku! t. Iucerna viz svétlnicé. luciier, luciper: s luciperem E. 1, 67; tak jest mienil angel lucifer, i učinil sé jiź jest luciper, to jest byv jasny, jest v temnostech P. 31^; viz i diabel. Luciicriáni (sekta): Luciteriáni, jenZ řkú, že Kristovo králevstvie zahyne E. 1, 19. luéenie, hození, kamennym P. 206^. láüééti, házeti: Tehdy vzéli Zidé ka- meníe, aby luczeli na ňeho [t. aby ho ukamenovali] P. 55*. luéiSéc, luciste: (diábel) ten napal jest luciftie (sic) twe P. 219”. lučiti, hodili: luč na mě kamenem 1, 274; kamenem lučití E. 1, 223. lüéiti, louciti, odloučiti, rozlučovati: (což jest bóh) spojil, toho člověk nelucz rözno P. 19”; mají (kacíeři) od lidu lúceni býti P. 158"; zrno slova božieho (od) plev lidských ustavení lúčiece E. 1, 236; ten je ot boha lúčí L. 105; — lůúčiti sě ot čeho, odlučovati se, odchylovati se: každý jenž lúčí sé od božieho přikázanie E. 1, 253: mezi židy byly sú tři roty, jenž sú sě lúčili (sic) od obecného zákona, to věz Fa- rizei, Saducei a Jesei E. 2, 367. ludať, kdo loudí (peníze), podvodník: pokušitel [lakacz, ludarz] P. 40%; lu- daři [wieta P. 71%; že sem proti jeho (papežovým) ludařóm se posadil E. 3, 252. luh: porubal luhy (= succidit lucos, 4 Reg. 18, 4) E. 1, 162; luh Třeb. 38". luna, měsíc: latrat ad lunam na lunu Káz. B. Kl. 83". lúpež (masc.), loupež: by k lakom- ství chvály lupež sč nepřídržčl, nikdy by... P. 42%; Ne lupezem chtél jest býti rovný bohu t.; Toho lúpeže velmě lstivého kněžie nepravie E. 1, 287; lúpežóv L. 25, k tomu lúpeži E. 2, 293; z lupeze egiplkeho Sal. 6°; — učiňen býti v lúpež viz učiniti. lúpežník, loupeźnik: lupeźnici (= raptores, Luk. 18, 11) E. 2, 314. lupeźstwie, loupeźstvi, loupeżeni: aby (kněžie) opustili lúpežstvie E. 1, 213. házení: luczením E. 

Strana 60
60 lúpiti — marnomluvenie lúpiti koho z čeho: olupovati koho oč: (ten) lúpí ho z najlepšieho zbožie E. 1, 223; z hrubých nohaviček nás našeho otcě lupíece, příelišné staveníe přípravy a pastvy sobě strojíte P. 103; vymyslivše nálezky i lupíe lid P. 80*. IuSéina, lustina, lusk, lustina, slup- ka: (bert) lustinu bez hrachu E. 1, 207. luséiti, lustiti, moci dobÿvali, vydt- rati: (pecunias) extorquentes luffezye- | cze Káz. B. Kl. 122; cf. sluščiti. macecha: cum noverca z maczechu Käz. B. M. 295°. máeéti, omakávati: kdyZ by na míftru svém rány maciel Káz. Strah. 498*. Magog: og, magog Trieb. 37°, Machometóv, Mahomedüv: Saraceni, Tateři, Turci a jiní, kteří obecně Ma- chometovo učenie držie E. 1, 180. makati, hmatati: Makaite a vizte, žeť duch těla (nema) P. 67°. maledušnost, slaboduchost: pusill- animitas maleduffno!t Káz. B. Kl. 147/*. malér, malír: (lidé) chválé maléfe E. 1, 71; maleri malugí... angela, an pozdravuje panny Marie P. 109^. malevänie, malování, obraz: divná malevánie E. 1, 78. malevati, malovati: maléři malugí P. 109"; (Kristovo) utrpenie malevati E. 1, 71. malina: (pivo) s malinami E. 1, 220. malitký, malinký: Sestra naše ma- litka jest (Cant. 8, 8) Sal. 150*; lišky malitké (Cant. 2, 15) t. 51*. malomoenéti: mnozí v duài malo- mocnéjí E. 1, 415. malomoeny: Leprosus... bene dici- tur boemice malomoczny et theutonice ausseczig Káz. B. Kl. 66. malý (subst., sc. clovék), 1. dité: Buoh neodluèuje ani Zeny ani malého ani kterého jiného člověka E. 3, 156; — 2. prostý (člověk): k naučení malým Kaz. B.M. 297"; — 3. kompl. men§i = nižší, podřízený: (biskup) rád by vzal pomoc... od svého mensieho ... nez by mu télestné milosrdenstvie jeho lvovy, li; viz pardovy. lyko: (Prażenć fiekaji) liko za lyko E. 1, 134; lyko Treb. 36"; a bez ozn. lvrdosti i. 38" (bis). lys, holohlávek, lysec: lys 'Treb. 40^. lzé viz nelzé. lžívě: Smie sobě to člověk přitáh- nuti neb sobiti lzivie P. 203"; Jżivie P. 44%. lživý: lhaví neb lživí kazatelé E. 1, 15; lživé svědectvie E. 1, 228 ( = křivé). M menší ukázal E. 1, 145; — 4. jest mi za najmenšie viz býti. mámiti: (antikrist) chytřě pode jmé- nem svatého poslużenstvie lidi mami P. 8%. mamon, Mamon, (viz diabel): Ne- móżete slńżiti bohu a mamonu( = mam- monae, Mt. 6, 24) E. 1, 130; nemózete slüZiti bohu a mamonovi L. 107. Maia (z Mandalena): mana Treb. 38°. (Semb. v Orth. 35 vykldda: tolik, co modla, srv. maňas.) mandragora, pokřín: Mandragora jest kořen lékařský E. 3, 91. Mánek jm. os:. slíbila sě Maňkovi (sic) Hosta E. 1, 198. mantlík, pláštík: (Pražené řiekají) mantlík za pláštiek E. 1, 134. manzelsky jmieti koho viz jmieti. mandZzelstvie, -stvo: nékomu sé lépe hodí manzelftuíe neZ státi bez man- zelftuíe P. 16*; (aby kto) k manzel- ftui oddával P. 208"; pojímání sebe v manZzelstvo E. 3, 200 a 205; man- Zelstvo L. 28. Margreta, Margarita, Markéta: s pa- ni Margretü E. 3, 290. máiréti, mdlíli, ochabovali: langues- cere marzeti Kaz. B. M. 276". mariti, promarnovati: nerodte... ¢a- sóv mariti P. 115"; nemarme naděje zlými skutky E. 1, 86. Markléta, Markéta: má-li Petr dvě milé, Katerinv a Marklétu P. 159*. marnomluvenie, marné řeči: (kteříž) marnomluvením... sě... zaneprázdnie E. 1, 121. 

Strana 61
marnoščě marnosSéé s/c. pl. k marnost, v. f. marnost: marnoščé E. 1, 79; i dadie sé k marnoftem P. 37* (Gb. i tu čte marnoslém). marnotracenie, marnolralniclvi: ne- popisi na ně každého marnotracze- nie P. 138". marnotrateé, marnolralnik: (èlo- vék) jest marnotratce E. 1, 119; syn marnolratcie P. 134^. mary, nosilka: mary, pary Tieb. 39°. masar, feznik: pro suo maccellatorio masarze Kaz. 13. M. 231". maso: duch téla neb mafla a kostí nemá P. 69% (lak i vrkp. P. D., P. Kl. A., čli ostré s). masojiedek. masojidek: jez chlu- páčky a mallogiedky k ničemuž ne- užitečné chovají P. 112), masopustník. kdo slaví masopust: | beda bláznivým maffopuftníkom P. AU masopustníci pójdü Kk smilství ]. 2, 78: Masopustníci kterak hřešie E. 2, 137. mastalér, kdo má na slarosli ma- šlale: (papežovi) kuchaři, vrátní, ma- štaléři E. 1, 105. mâté. mali, malka: mátě má E. 2, 76; spravedlivý hněv jest mátě poslušen- slvie E. 2, 285: mate E. 1, 327; E. 2,27; | matka E. 2, 20. mateřin, malčin: jenž by neposlúchal olcova neb materina pfikázanie E. 1, 112; proti vóliotcové a materínie P. 15". maternik, /uzko, je? vychází při po- rodu: nad malerníkem, jenZ vycházie z třiesl jejie (= super... illuvie se- cundarum, Deut. 28, 57) E. 1, 57. Matij (kazalel), Maléj z Janova, v. Miliè. mazanec, 1. druh pečiva: (aby kto) žehnal, mazancie svétil P. 208"; — 2. pomazaný: Kristus, česky mazaný neb mazanec E. 1, 15. mazanie, mazúní, pomazání: všechno mazánie od něho pocházie E. 1, 15. mazhaus, předsíň, síň: (Pražené řie- kají) mazhaus za svrchní sieň E. 1, 134. mdle, chabé: nékterí velmé mdle vérili E. 2, 49. mdléti, umdlévati: (v stáří) uši hlech- nú, hlas chřípí, srdce mdlé P. 215^. meškati 61 mdlíti, mdlým činili, zemdliti: aby mdlilo úsilé (= fatigat labor, V.) E. 1, 293. mdlý, chabý, slabý: jenž jest silen k pití a mdel k náboženství E. 3, 140; pacholíkové jakožto silnější . . . a děv- čičky jakožto mdlejšie E. 1, 294. medvěd v. nedvěd. méhodèk, měj toho (za lo) dík! Díky! Sláva! (Gb.): měhoděk všem peněžným lékařóm, ať zabránie! E. 1, 203; myeho- dyek Kaz. B. Kl. 38"; mihodiek (rkp. jiné: mehodyek, myhodyek) = euge Serm. 255, 28; Mehodek, sluho dobry! E. 3, 159; Tuto slušíe vědéti, že to slovo mčéhodíek druhdy znamená veselé... druhdy posmech... Káz. Strah. 454"; Rozšířili sú üsta svá na mé fküce: méhodíek, mehodíek t. méch: oni prikladajice a dabel jako kovář měchy svými podymuje E. 1,465. meň, mník (ryba): meň Třeb. 36" a 39°. (Cf. FL Orth. 361.) měnič peněz, penézoménec: mnél bych, by penčz měniči byli E. 1, 237. měniti oč,o prebendy, vyměňovati, v. obrok. Viz (éz míeniti. mensitico, zmen$ovali: dávnost hrie- chu nemenlly, ale wietffy Sv. Strah. 425; dávnosl časóv nemenší hřiechov, ale věčší E. 1, 438. mérieé: čber neb čtvrtce neb mie- ticie P. 126”. měřič: mieřicz, jenž pravidlem, pro- vazem neb loktem měří P. 126", mésiec: jednü v mielfíeczi P. 221*; nékoliko mésiecóv E. 1, 8. mest, mośt: A melt zrnatych ja- blek mých... dám tobě (= mustum Cant. 8, 2) Šal. 144" a p. 144". městečko: do hradku [miefteczka] P. 65*. mésto svalé, Jerusalém: do města svatého [do Jerusaléma] E. 2, 86. měšečník, kdo krade měšce, kapesní złodej: mordéřóm, myelecznikom i vsem neradnym lidem P. W. 91%. meskati, 1. otáleli: (ktoZ) bohu Ziv byti mefkal gefL P. 31°; jesté modliti sě Kristovi mešká E. 2, 82; (pán dobrý) nemóž neřádně meškati odplatü E. 1, 60; jenž mešká polepšiti (hřiešníka) E. 1, 241; — 2. m. co, zanedbávati: 

Strana 62
62 mešný — mihule když který knčz meľka své miesto P 32", lidé meškají svým dielem své spa- senie E. 1, 131, — 3. m. koho v čem, zameškávati: jenž svých nemeiká v dob- ré Zádosti P. 63"; — 4. m. sé, oláleti, zameskávali se: jenZ vSichni mefkagí fie jíti k večeři P. 117%; (Nikodém) meškal sě jest u vieřčě věččích věcí E. 2, 235. mešný, mešná košile,rúcho, alba: melna kollile P. 31°; chtiece sé obléci v mešné rúcho ke mši E. 1, 230; rúcho mešné a jiné kostelnie přípravy E. 1, 321. měštěnín, (měšččnín), měšťan: od nebeských měštěnínóv E. 1, 249 a p. E. 3, 203; mieltieninow P. 112*; aby měštěnín byl dražší E. 2, 283; mě- štěné E. 3, 197; měštěníné E. 3, 272; měšťané E. 3, 242; na měštěnech E. 2, 299; měštěnóv E. 3, 282; měščenóv S. 3, 16. měšťka, měšťanka: (žena) jest byla mieltka, z města, jenž slulo Cesarea P. 185"; (mnoho) y mieltieninow y mieitiek P. 112"; sá Zeny, urozené mielItky Jeruzalemské Sal. 20%, met, míra vécí ssuljch, korec: bud spravedlivy met (— modius, Lev. 19, 36), P. 126°; fto mtvow pienice (= cen- tum coros tritici, Luk. 16, 1) P. 137*. metati: (duch zly mü vóli) mece v oheň E. 1, 126; ratolesti z olivie mecí E. 2, 132. mezé, 1. okraj (v rkpe proti sloup- cüm písma): psal sem na meziech podlé záhonóv E. 1, 359; na mezech t. 478; na spacium, to jest na meziech t. 362 a p. 363; — 2. hranice (— meta Klt.): Olivie budeš mieti na všech mezích tvých (= in omnibus terminis tuis, Deut. 28, 40) E. 1, 56. Viz i svrchek. mezkyni, -yné: piéd nímZz oslici Zenü neb mezkyni P. 59". mhuürati, mhourati, mzourati, mrka- ti: kdeż sem i tam (záletnice, „mihule**) na své milíky ocima mhyragyczy (sic m. mhür-) péje pátefe Káz. B. Kl. 145*. mieniti, miniti, domnivati se, do- mýšleti se: tě dvě straně mienil jest zákonník do sebe E. 2, 318; —mieniti sé, mínili sé, vykládali se, znamenati: pycha Zivota ta sé sama miení E. 2, 72; (talentum) znamená v penézích naj- věččí ráz, jenž vedle rozličných zemí jinak a jinak [ie míení; protož já česky neumiem lépe řéci talentum než „hřiv- na“, a ta sč ihned miení v Čechách P. 179%; (tak podle rkp. napsání; Erben čte na obou místech mční E. 2, 390.) miera, míra: o nevérnych mierách sedlskych P. 126^; — u miefć, v ndle- žité míře: tak jest u mieře tu modlitbu položil (že nemohla býti ani kratší ani delśi) E. 1, 312; — v tu mieru, fouż měrou, potud: v tu mieru naplní druhé přikázanie E. 1, 43. mieriti, mifili, smifovali: mieré a smluvuje hnévivé E. 1, 122. miesto, místo: (nečistý duch) chodí po mieltach luchych P. 47*; — m. dáti čemu: dajte miesto hněvu (Řím. 12, 19, v. dáti) E. 1, 167; Ten dává miesto hněvu, kterýž pro křivdu, jenž sě bohu děje, v láscě sě hněvá t. (= misto nd- lezité); — nejmieti miesta viz jmieti; miesto drZéti v. drZéti; — miesto od miesta: vždy ji pudili mieľto od mieľta Sal. 222; — miesto ¢eho (piedl.): Mielto nie (kralovny) jest Zenima zvolena Sal. 2°. miesek, misek, demin. k méch, mésec, váček: miešek Żlućny E. 1, 84; těmi lstmi naplnili sú miešky své (= saccu- los suos) L. 24; miešky E. 1, 237 miešky neb váčky mějieše (= loculos habebat, Jan 13, 29) E. 1, 211; ani aby míelky od oltářě hromáždil P. 103". mieti v. jmieti. miezha, míza, šťáva rostlinná: jako ovoce, jenž má pochop w míeždie a v kořenu dřčva P. 135". miežditi, mámiti, klamati, očarová- vati: čert móž lidi miezditi (sic) E. 1, 72. Cf. omiezditi, zmiezditi. mih, mihnuti: mih Tieb. 38*. mihule, 1. jm. ryby (canellus Kll.): qui sunt sicut myhule, qui semel appa- rent in anno Kaz. B. KI. 226*; myhule, geltyerky t.; — 2. přezdívka fifle- nám: (V kostele byla vyhrazena určitá místa 1. pro kněze, 2. pro ministran- ty, 3. pro obecný lid.) Quo contrafa- ciunt nunc wyrowe a myhule, gelto [ye okrafflugy flogyerzky, que ad faciem 

Strana 63
Michal Súdný — místr 63 stant... sacerdotis (peccatum inse- rentes temptacionis) Káz. B. Kl. 211^. Michal Südny, Michael de Causis: od... nepiietele mćho Michala Südného L. 135 = Michaelem de Causis Doc. 465. MikéSka, jm. 0s. m.: s Mikeskü i s ji- nymi E. 3, 290. Mikšík (Miksik) jm. os:. xil, Mixik, Alexik, quae possent scribi per k et f: kiil, Mikiik, Aleklik Treb. 40^. miláéek: Johannes vero, mylaczek bozv Káz. B. M. 350". míle (adv.), mile: míle čaká E. 1, 22. Milíč, Jan Milíč z Kroměříže: hančli kazatele Milicze, (Conrada, Matigye Kaz. B. M. 321". milíček, miláček: omdlévámt, kdyžť svého milíčka nevídám FI. gl. 132; myliczka Káz. B. M. 315. miilik, milec, milenec: milik môj E. 1, 273: na [fwe mvlvky Käz. B. KI. 145%. militky, milouéky: militké panny! E. 3, 270; svého mylytkeho Jezu Krista S. 1, 71. milosrdný: šest skutkóv milosrd- ných tělestných E. 2, 269; sedmý sku- Lek milosrdný jest mrtvého pohrabati t.; Pak také jest sedm skutkóv milo- srdných duchovních t. losti, jeliž vyznaje dobrotu boží, sám s¢ bude viniti z hriecha E. 1, 88; první | (nadóje) jest k odpuštění hříchuov, druhá k milosti vzelí E. 3, 158. milostivý: voce pia hlaffem mylo- Itiwym Serm. Víd. 790; léto milosti- vé, v. léto; — poznánie milosti- vé v. poznánie. inilostnička, milenka: (abyste) ani procítiti kázali miloftniczce, dokudž sama nezechce(-— dilectam Cant. 3, 5) Sal. 56". milośćć, milośtć (pl.), milost, laska: żel pro milofftie neduzím (— amore langueo, Cant. 5, 8) Sal. 97”; on hori my- loftvemy S. 1, 71. milovanie, laska: Viera bez milo- vanie marna jest, viera s milováním kfestanova jest E. 1, 5; (viery sé jemu nedostává) a tak i pravého k synóm milovánie E. 1, 153; od milowaníe choti svého Sal. 9". milovné, s láskou: KdoZz vérí Zivé neb milovné E. 3, 154; kdož tak mi- lovně věří L.; (víra s láskou, lotiž živá, staví se proli víře bez lásky, mrtvé). milovník, kdo miluje: (Jan) jakožto milownik nesmilnosti P. 9"; které véci připravil jest buoh milovníkóm svym E. 1, 41; milovník lidí E. 2, 97; milov- níci boží E. 2, 427. milovný, láskyplný, z lásky: skutek milovný jiné ukazuje E. 1, 65; — zdroj lásky, milosti: (bóh) v lidech jest mi- lovny E. 3, 106. mimochodník, kůň, chodící mimo- chodem (mimochod = způsob chůze élvernozcü Gb.; ambulator Kll.): mimo- chodníci vasi chodie tuční P. 103". mina, láska, upomínka; píti svatü minu (Johannisminne — víno svécené na sv. Jana Ev., FI. gl. 131): kdyż sć sed- Jáci rozcházejí a mají píti svatú minu, tehdy jsú veselí a zpievávají; a já mám za lo, že také budete píti svatú minu, a protož sezpievajte také Káz. B. M. 322'. minemeistr, mincmisir: mily pane | Petre mincmejstre E. 3, 289. minovati, minouli,(po)míjeli: v3ecky véci minují E. 1, 284. minující, kolem jdoucí: A když usly- še zástup minvgící, tázáše (jeden slepý), co by to bylo P. 37%. minuty, pomijejici: potupiti svět jest všecky časné a minuté věci bez milovánie pominüti E. 3, 145; mi- nute [bożie a ¢eft tohoto světa Sal. 5°; , —minulj: a malo preterito, presenti et futuro od zlého minutého, nynéjsieho a budücieho S. 2, 38 a 39. mir (stsl.), svól: vSeho mira, t. j. svéta (v písni Hosp. pom. ny) FI. gl. 66. mísa, o mísu sedali, kolem misy: (sluhy) sédaji se pánem o mífu P. 87*. misera, mizerie, bída: psota, misera neb bieda E. 1, 294. miska, na svú misku, ve svůj pro- spéch (o misce, na niž vybírají peníze): To kněžíe na [wu milku takto vyklá- dají P. 133). misterny, misirnj: ktoż by sterné pochodně činil E. 1, 279. místr, mistr: mnozi Miftri P. 289; miltri, doktorové a jini knézie P. 15%; mi- 

Strana 64
64 mezi míftry t. (bis); (lidé zlí) sberú sobé míftry pochlebné P. 87"; Míftre, vieme, Ze pravdymluvny jsi P. 181*; nerod truditi míltra P. 184° (od) míftra P. 77^; — mistři sluli sú ti, jenž sú zákon boží vykládali lidu E. 2, 282; Kristus, místr veliký E. 2, 149; svého milého otcě a mistra E. 1, 314; — mistr hlubokych smyslóv, l. j. sentencí, Pelr Lombardus, v 12. st.: E. 1, 401, E. 2, 159 a p. 161;sv. Augustina, jehoZto privodí mistr ve čtvrtých kni- hách hlubokych smyslóv E. 3, 208;také | mluví mistr v knihách hlubokych smy- slóv t.; — prídet mistr na té, neb muž na té príde hrozné Káz. B. M. 306". mistrôv: pro kázanie mistrovo Hu- sovo L. 162. mistrsky, mistrovsky: [taw miftr{ky P. 158°; mistrské duostojenstvie E. 1, 397; hfiechy mistrské E. 1, 453 (= mistrů). mistrstvie, mislrovství: najpovýše- néj3í w miftrItví P. 1072. mistryni, mistryné, mistriné, mi- stryné: (Zena jest dáblova) reénicé a mi- striné E. 1, 385; Zena netolik jest posel zvláští a řečnice, ale i mistryně ďáblova E. 1, 278. Míšeň: w Mifni P. 7*. Mixik v. Mik3ik. mläd':mlâd, id estinventus Tieb. 37". mládec, mládenec: Mladcze, tobě pravi, vstaü P. 162*; mládec E. 1, 269; mrtvého mládce E. 2, 43. mladieé: mladice neb mládec E. 1, 269; mladice milovaly su té (Cant. 1, 2) Sal. 17". mladie viz vék. mladost viz vék. mladý, kompt. mlazší: cíerkev krmí své syny mlažlíe (sic) P. 51*. mléelivy, mléedlivy: mlčedlivá sména E. 1, 395; mlezedliwy vtrhacz, tacitus detractor Kaz. B. Kl. 122%, mléčný, mléčné (jídlo, pokrmy): když jest člověk nemocen a velé jemu... gielti mleczné P. 214". mleny: granis... mollitis mlenymy fit farina Kaz. B. KI. 141°%, mléti, mliti: jini (svéti) mleni mezi zrnovy L. 325. mistróv — mnoho mlsénie, misání: Haha, kozy..., nechte mlsenie E. 1, 86. mlüveé, kdo mluví: neb (bôh) pravdy mluvce jest a lži v ném nenie E. 1,36 a p. 265. Viz i ve slož. prázdno- mlüvcé, ámluvcé a smilnomlüvcé. mluviti komu: Aj mily mój mluví | mné (— loquitur mihi, Cant. 2, 10) E. 3, 30; — naé, proti čemu: co na tak velikú všetečnost lidskú mluví trpělivý odplatitel P. 105%; neodmluvas-li, kdyz sé na ten hřiech mluví E. 1, 247: lakomci nemohü na lakomstvie mluviti Káz. B. M. 312'; — ml. oč, za jakým cílem, proč: netrží ani o penieze mluví E. 1, 410;- -ml. od koho, za koho, z čí strany: jichž řečníkem jest milý otec Ježíš, a bude mluviti od nich, žaluje v súdný den na ty zloděje P. 103" (dva- krát podobně); a od nich (sc. od Čechů a za ně) mluvil Čech Holubář k Če- chôm P. 54}, — ml. près zuby, ne- jasně, ztlumeně: an jako przyez zuby mluwy Káz. B. KL. 42%; — ml. v kom, za koho: Tak v chudých mluví S. Ber- nard, jsa proti zlodějóm jich řečníkem E. 2, 222. mluvný, řečný: mezi mluvnými viece mluvnější jsú méně užitečnější E. 1,271. mnieti, domnívali se, míli za lo: mnéjí nedoucení E. 2, 43; ten křivě přisahá, kterýž mně lež, pravdu při- sahá E. 1, 95; — mnieti sobč, do- mnívali se: Ale z toho nemni sobč, byť... Sal. 75"; — mnieti koho čím (co), pokládati koho zač: já od židóv mněn sem byl člověkem toliko a ne bohem E. 1, 29; Zivot jich mnéli sme bláznov- stvie (— aestimabamus insaniam, Sap. 5, 4) E. 1, 36. mnich: mnilíe P. 32*, 28°, 14", 140%; czerni mnillie (= predicatores, V.) P. 12%. mnichovský, mnišský: takť vypra- vuje sv. Bernard rozkoš knčžskú a mni- chovskü E. 1, 236; (to jest prikázanie) kanovnické a mnichowlke P. 38°. mni$ka, jeptiška: u mnichuov i u mnišek neb jeptišek E. 1, 429. mnoho, (adv.), mnohem: Jistě menšie zlé a mnoho menšie bylo by nám E. 1, 128; vpadne v nemoc a v smrt mnoho 

Strana 65
mnohomluvný — mochodrž léžší než tělestnú E. 1, 331; — kterak mnoho, kolik: Kterak mnoho dlužen jsi? P. 137%. mnohomluvnf viz blekotny. mnohoobroéník, Ado m4 mnoho ob- roků (prebend, pramenu příjmových): onen stojí, aby byl mocným biskupem v zboží,.. . onen mnohoobročníkem E. 1, 11. mnohočečný, mluvka: 1 zdaliť muž | mnohořečný bude spravedliv učiněn? (Wumguid... vir verbosus justifica- bitur? Job 11, 2) E. 1, 271. mnohost, množství: (aby páni) nereptali pro mnohost zbožie tělest- ného E. 1, 165. mnohý, čelný, počelný, viz zástup. množiti řeči, šířili: netřeba jest množití řeči E. 1, 328. Moabitidský: (ženy) Moabitidské (= uxores Moabitidas, 2. Esd. 13, 23) | E. 1, 133. moc, moc. sila: moci neb ctnosti (=-virlules, ML. 11, prelożeno dvćma slovy na vybranou) E.1, 195: moc k pfikazani E. 2, 46; — mohutnost: (hřiech člověka) v mocech přirozených ranil Е. 2, 336. moci: jeden angel móž viece než sto tisícóv lidí E: 1, 171. mocnost, mužnosť, plnost věku: Čtvrtý včk, již prostředek života, slove mocnost E. 1, 116. mocný: zmohoucí, silný (viz i nemoc- ný): cum polente smocným Káz. B. M. 301"; (človék) jest najmocnějí E. 1,116. modla: co bóh položil na potupenie | mod! E. 1, 93: nenie-li model slúženie lakomstvie t. 66. modlić, kdo se modli, prosebnik, cli- lel: nékteré obrazóv modlièe uzfév ty obrazy si zlámal E. 1, 76. modlitva, -tba:zó użitećna modlitvo! IE. 3, 134; mü mocdlitvu t. 139; modlitvy 3, 290; modlitev t. (bis); modlitvami t. 294; --n.sefieká,zpievá, péje, vzdává nebo jmenuje: máme jeho modlit- bu... velmé rádi riekati i zpievati E. 1, 311; člověk pěje modlitbu t. 312; ktoż v smrtedlnóm hfiese ji (modlitbu „Olle náš“) menuje neb fieká Е. 311: bohu modlitby vzdávaj L. 303. modlitebník, kdo se modlí, modlič: Ilusuv słovnik. 65 a ty budeš pravý modlitebník E. 1. j 304, 308, 309. modlitebny, modlitebné miesto, modlilebna, místo modlitby: (duše jest) miesto modlitebné, neb v ní člověk má sě modliti E. 3, 123; Opúštiem modli- tebné miesto E. 1, 78; — slova modli- tebná E. 1, 308 (= modlitby). modliti se: aby nic rukú udělané nemohlo modleno byti E. 1, 76; nebt té uslvàí on v svém chrámé modlícieho | E. 1, 304. modlný, modlitbou vzývaný: (ducha sv.), jenž s otcem i s synem spolu modlny jest i spolu slavný E. 1, 46; Sed nos pastores modlni noscimus oves solum per vellera Káz. B. M. 350'. modloehluba, kdo se modlením chlu- bí: nynější modlochluby a svých přiká- zaní velebníci E. 1, 90. modlosluha, modloslužebník: každý modlosluha blúdí i v rozumu i v žádosti E. 1, 66; co jedné modlosluhy slúžiece 1ži? nenie-li model slúženie lakomstvie? t.; Z ničehož v písmě netupí bóh modlo- sluh, jedné proto... E. 1, 69. modlosluzebenstvie, sluzba mod- lam, modlosluzebniclví: pies püst modlo- fluzebenftwie [weho Sal. 57°, modloslużebnik: (mnoho) modlo- sluZebníkóv E. 1, 67. modloslüzenie, služba modlám: la- komstvie jest modloslüZenie E. 1, 65 a p. E. 2, 73; k modloslüZení E. 3, 157. modloslużnik, modloslużebnik: Je- ronym a Bernard drahné dotykáta modloslužníkóv E. 1, 66; pohané mají kfestany za modloslužníky t. 69; ta- kých modloslužníkóv mnoho jest t. 66: modloflużnik P. 92%. mohutnost, mocnost: (králové by řek- li:) pro mohutno[t naši povoláni jsme od Krista Káz. Strah. 484'. Mohuë: z Mohucze P. 15°. moehodrz, hráti na mochodrZ, jméno hry, podobné hře na slepou bábu, jinak nejasné (chomodrz — drula Kil. mezi jmény her): kdyZ sü (zákonníci) zavázavše jeho (Kristovy) oči, I ním na mochodrz hrali, Fküce ...: ,,Hádaj. Kriste, kto jest, jenZ lé bil*, jako na jhre fiekaji, zavieżice odi a udefiece: о 

Strana 66
66 mokrost — mść „Kto v tč?“ P. 38% (P. Nor.!: chodom- rež, P. Plz. mochadrž). mokrost, mokrola, vläha: srdce (po- hanóv) byla suchá, nemajíce mokrolti, múdrosti a milosti božie P. 49"; — voda (při vodnatelnosti): zacházie mokroľt za kuoži...iodme človčka P. 165": — pot: (aby) odporné věci v nás, jako mokrost, suchota, teplost a zima ne- měly pokoje E. 1, 293. mol: od molow P. 11%, Moral(?): Protoz Moral (Disticha moralia?, ,,Kalün'' 2), uče dietky, die: KakzZ v kostel vejde$, vzpomeii, clové- kem proé jsi uCinén: neb ¢ti, neb zpievaj, neb bohu modlitby vzdávaj E. 1, 303. Moravěnín, Moravan: Čechové, Mo- ravěné i Poláci L. 319. mord, vražda: pomsta, kterúž pře- pustí bôh, jest mord neb válka E. 1, 206. mordéř, zabiječ, vrah: mordéř neb zabiječ člověčí chápá sě pomsty E. 1, 157; vrah neb mordéř t. 154; jenž mordere zle propúštějí na penězích P. 131%; aby mordéré propustil L. 26, mordéř L. 308 (bis). mordéřstvie, vražednictví: vinu je- mu z mordéřstvie dám E. 1, 232; svo- bodný k mordéřství E. 3, 208. mordovati, vraždili: aby dobré mor- dovali P. 81°; mé vérné ste mordovali E. 2, 124. morský, mořský: v hlubokosti mor- ské E. 2, 284. mrav, v. nrav. mravné, moraliter, v. duchovné. mrdnutie, mżiknuti (Gb. pokynuti): racha jest znameníe, jímž člověk ukáže hněv srdečný, jako očí mrdnutie, nossu ukřiveníe P. 132%. mreha, 1. mrívola: A bud mrcha tvá v pokrm všemu ptactvu nebeskému (= cadaver, Deut. 28, 26) E. 1, 56; ně- která okrasa mrchy [mrtveho tiela] P. 113”; in cadavere na mrffe Káz. B. Kl. 153*; — 2. zvíře, zvěř: rohatá mrcha E. 1, 78; kterak spálené tělo neb od mrch snědené vstane E. 1, 40; Kóň mrcha řehtavá..., mezek mrcha ne- plodná E. 2, 130. mřiežka, mřížka: (stojí) wyhledage fkrze mrziezky (Cant. 2, 9) Sal. 46°. mrnau, cilosl. hněvu: když kto hněv ukazuje, řka bu, neb mrniav... neb ústa ukřiví P. 132% mrtviti, umrivovali: (toho faleśni proroci) Zalafují i mrtwíe P. 7"; (kné- žie) často mrtví, ano buoh živí E. 1, 31; proti hřiechu, jenž mrtví E. 2, 196; pravdu sú odsúdili i mrtvili L. 146. mrzkomluvenie, necudné řeči: | mrzkomluvenie také jest od ďábla uve- deno E. 1, 273; kteříž mrzkomluve- ním... sč... zaneprázdnie E. 1, 121; těmi třmi hřiechy mrzkomluví (sic, snad mrzkomluvenie; & m. mrzkomluvni?) prznie sě E. 1, 273. mrzkost, ošklivost: měj w mrzkofti všechny hříechy P. 220"; k nómu mieti mrzkost E. 1, 146; peccati detestacio mrzkoft Káz. B. Kl. 56'*; odium ne- návist, Ze člověka má v mrzkosti Káz. B. M. 302"; odientes mrzkosti (sic) majíce t. 310*; a turpitudine od mrz- kosti t. 330". mrzký, ošklivý: jeho obraz učiniv mrzek, jemu sč mrzek ukázal E. 1, 303; (by byl) bohu velmě mrzký E. 2, 43. mrzutý, protivný, nemilý: lichevník taký jest netoliko před bohem mrzutý, ale i před lidmi E. 1, 216; co jest li- dem mrzutějšieho nežli člověk mrtvý? E. 3, 136. mstíti čeho čím: hriechow dopu- itienych placžem mítiete P. 9%; — mstíti nad kym, msiili se na kom: bych chtěl nad ním mstíti E. 1, 342; tak jest činil bóh, prvé pro hřiechy mstě nad kněžími než nad obecným lidem E. 2, 117. mšál, misál: kuón drazľí neż mial P. 31^; ktoZ jest čtenie w mľal položil P. 187". mščenie, mšťenie, mšlěéní: neb nad tiem zlým konečným nekáním bóh ne- přestane mštěním E. 1, 355. mść: tfidceti msemi a jinymi béhy hledá zisku E. 2, 322; — mše raná, ranní: ihned na ranú mši jíti Káz. B. M. 255"; — mše nová, první mše novo- svěceného kněze (Winter, Život círk. 1, 461): mnišie na nové mši tancě strojie E. 2, 28; na nové mši L. 106. 

Strana 67
mučedlničí — na 67 mučedlničí, | mučednický: (získal bych) mučedlničí korunu E. 1, 185. mučedlničstvo, -etvo, mučednic- (vi: mucedlnictvem slavnym E. 1, 185; slavné muécedlnictvo t. 186; svaté mu- cedlnicstvo 1. 432. mučenie, mučení, muka: strach jest kat a rozkoši jsú mučenie E. 3, 107. mučitel: katóm neb mvčitelom P. 181". mudřec: mudrci E. 1, 61; mudřec t. 62, 277; mají mudrczy Kaz. B. M. 335". müdry, Salamoun, Ekleziaslikus (a- pokryf): ale znamenajme pismo mudré- ho, jenZ «die (Sed consideremus dic- tum sapientis V., a ciluje se pak Eccli. 19, 1: qui spernit modica, paulatim de- cidet; ciłace Husova Ecce. 29 je mylná) E. 1, 108; a také Ze die müdry (a cituje se Eccli. 23, 9) t. mucha viz Inüti. muka, mučení: Našě radosti množíe vaše múky a vaše muky množie naše radosti P. 114"; od mýky k óllavie pféstüpil jest (JeZí3) P. 64"; tíem viecz- čie muka nás czaká P. 216% vščeky muky L. 325. mukati, mučeli, mičeli: (mnozí) zné- mějíce mvkagí chtíece rozkázati, ano jim nerozuméjí P. 190". muséti, musiti: iá díem: mulfíem vćiniti, A gini fk: mulfim P. 2*; (ta ze- me) mullie mieli... P. 36 ; Musie sć vżdy modlili (=oportet... orare Luk. 18, 1) E. 1, 127; y kteraci my mulfime byti P. 8"; mulli býti pokrik P. 55%, iat fem mullil dati nalift Sv. Strah. 423. mütiti, rmoulili, trápili: pilnost prá- ce muti E. 3, 110; kdyZ nás ty véci nutie (sic m. mütie) E. 1, 85; tribulat Lruti, mulij, rmutij Kaz. B. M. 307*; Quid molesti estis czo mutite tuto zemi N na, predl.: 1. s akk. nać, k čemu: To- tot sem psal potomnim na vystrahu E. 2, 115; dobrým na výstrahu... a zlým na polepšení E. 1, 389; nám na pamět E. 3, 152; dáti na lift Sv. Strah. 423; tomu na znamenie E. 1, 317; — býti, Kaz. B. Kl. 131%; mütiece sé peniten- ciam agentes Serm. 314, 24. muz: y liedli ľú mvzíe P. 50^, muzatka, żena zmuiild (— virago); vocavit eam muzatkau... virago mv- fatka Káz. B. M. 292'. mużena, žena z muže pošlú (virago KU): Ta (Eva) bude slúti mužena, že z muže vzata jest (virago, Gen. 2, 23) E. 1, 199. mużnost, zmuzilost, slale¢nost: vi- del-lis zeny pilnost, vidél-lis muZznost, vidél-lis ustaviénost? E. 2, 97; — 2. mocnost, mužný věk, viz věk. my, st. akk. ny: pro ny E. 2, 27; za ny Treb. 35%. mykati, házeli: anoť potom mykagy do židuov sukněmi Káz. B. M. 304". myrrha: Mirra (myrrha, Cant. 4, 14) E. 3, 54; mirru t. 57, 61. mysl: světí w mylli rozkládali, kte- rak... P. 33"; (hříech) naiprwe tane na myll, potom bude lektáníčko w my- ili P. 42*; Jeité mi jest to v mysl padlo E. 3, 286; spiritus myll Káz. B. Kl. 116% myslný, myslící: aby mysl byla po- výšná, to jest o bohu myllná E. 1, 308; myš: s myšmi a žabami E. 3, 135. Noli litigare cum homine potente... jako my$ s kołku Kaz. B. M. 301". mySí:mylfyehnyezdo Káz. B. K1. 37". mysSleníéko: my[flenyczko cogitacio Káz. B. Kl. 275. mytnik, kdo bćfe milo: (Zacheus) jest byl vladafem nad mytniky, jenż su brali mýto a stáli zjevně po zisku P. 188%. mýtný, mýlník: A tak mýtní sluli sú zjevní hřiešníci E. 2, 260 (= mytní P. 1205. mzenie oka, okamżeni: ruce we mżeni oka Kaz. Strah. 469". jeti, jíti, vésti... nač, mířiti, smě- řovati k čemu: lakomstvíe netolik jest na penieze, ale na povylenie P. 42"; když sú židé na boj jeli E. 1, 168; též tobě na dobré přijde, když budeš ustavičný E. 3, 185; (diábel) najprve 5* 

Strana 68
68 vedl jest zlé lidi na to, aby... P. 81'"; A tento rozum šel by na to, že by Kris- tus všecko čteníe na to vedl, aby lidé statečně v cíerkvi svaté pracovali P. 33%; aby připravili sě na zahubeníe krále Ladislava Napulského P. 28°; — býti komu na hanbu viz hanba; — dáti, dávati na rok, na úrok, proti placení úroku: proč by pak ti nedali penéz na rok? E. 1, 215; — d. na pří- klad, za: apoštolové dávali vždy Krista na příklad E. 1, 6; — činiti co na peníze, za peníze, na náklad: kdyby na peníze královy měl vésti úředníky ...na dielo najlepsí E. 3, 249; viz i hřěšiti nač; — svédécitinakoho, pfí- sluseli komu, hoditi se na koho: Chod, stroj, řeč... na ni (na pannu) svědčí (L. j. ukazují, že je panna) E. 1, 203; — mluvitina koho, naé, proli: Toto díe pán na proroky P. 75; co na tak velikü v3etecnost lidskü mluví trpélivy odplatitel P. 105*; viz i mluviti; — státi nač viz státi; — čakati co na sebe: (rozuměj) co na sě v každů hodinu čakáš E. 3, 135; — laskav na koho viz laskav; —- netbaliv nač: hluší, jenž sú byli na slovo božíe ne- tbalivi P. 10", — o čase: na den urče- ný, v určitý den: když by dlužník na den určený nezaplatil E. 1, 218, — 2. s lok.: na zpovědi, na smrti, při: kteríZ na zpovédi sedají E. 1, 412 (bis); ikdy (Ježíš) na [mrti milostísvúk ňemu (člověku) pfichodí P. 4* a p. 216'; nékto... (něco) drží až do smrti a na smrti poručí jinému E. 1, 452; ani na oběti ani v modlitbě za něho buď prošieno E. 1, 173; — čísti na kni- hách, v knihách: kteříž ná knihách ¢isti nemohu E. 1, 76; — davati, pro- dati, propudtéti na penézich, na soli, za peníze, za sůl: (co nám vybo- jují dobrého biskupové), to na soli prodáme E. 1, 180; jenž mordéře zle propúštějí na peniežích, sami je be- rúce P. 131*; kteříž ty věci na penězích dávají E. 1, 418; vydal jest bulu na penězích E. 2, 112; — hrdlo složiti na čem, zač: druzí sú hrdla svá na tom floZilh P. 28"; — chybiti na čem, v éCem,.viz chybiti; — na ¢em, co do, na — nábytek pokud se týče: ani by rádi všechen svět na zboží pohltili E. 2, 198; aby nebyli na zboží od nich snědeni t. 297; jest-li kdo jeho (člověka) vyšší na některém dobrém neb na některé milosti E. 3, 179; starý na letech E. 1, 117; usta- vičný na boží službě E. 3, 185; krás- ný na čem viz krasny; — choditi na hlavě, na nohách, po: by všechen svět pro bóh na hlavě zchodil E. 3, 149; dosti by měl silný zchoditi na nohách stranu světa t.; — na pravé rucč, po: ta schrána byla na prawe rucíe vcházéjé Káz. Strah. 461". na (adv.), na, tu mas: Ej, na, pi Kaz. Betl. M. 290". nabadaé, ponoukaé, $lváé, popuzo- vač: biskup Jan Litomyšlský ... a jiní Čechové nabadači L. 318 (o protivní- cích Husových v Kostnici); od nabadače L. 135 == per instigatorem Doc. 465. nabodeníčko, 1. krátké, dečka: kdež nalezneš nad i krátké nabodeníčko E. 3, 260 (proti punctus rotundus Třeb. 36* nad souhláskami); — 2. dlouhé, éárka (gracilis virgula s pFíkl. á, €, í, 0,V, y Tfeb. 41?): a kde (nalezne$ nad i) dlühé (nabodenícko), véz Ze to slovo Ss prodlüZením má réceno byti E. 3, 260. náboženstvie, nábožná mysl, nábož- nosť: mnozí (neopatrně) slibují: někdy z bázni, někdy z tesklivosti, někdy z horlivého krátkého náboženstvie E. 1, 266; ač někdy nabozzen[twie nemóžeš jmieti Hř. 246"; nenáboženstvie Hř. 245"; — 2. náboženské projevy, obřady: nábožen- stvie v podobenstvích starého zákona ustavená již sú pominula E. 1, 111; v klekání, v modlení a v jiném nábo- ženství E. 1, 170. nábožník, zákonník, fariseus: pha- riseus [Naboznyk, zakonnyk] Káz. 1408, 212%. naboznikov, zákonníkův: pharisei [naboznykowye] Káz. 212°, nábožný: (synové a dcerky) budú nábožnějše E. 1, 279. nábytek, příjem: biskupové kostel- ními nábytky balsám ať kupují E. 1, 418; — majetek: A tak řemeslníci, oráči a jiní prodávajíc obilé, dielo, nábytky in domo 1408, 

Strana 69
nacétie — nadpodstatný 69 a jiné véci, neslovü trhovci E. 1, 219; kupujíce vsi, hledie na plat, ale ne na nábytky lidí L. 22. naččtie panenstvie, porušení: na- čelie panenstvie jest počátek jiných hřiechóv E. 1, 206. náéitedIny, smysly pojateing, viditel- nij: Chléb náš vezdajší obecný, naczytedlny, posvátný daj nám dnes (= Panem nostrum cottidianum da nobis hodie: doctrinalem, penitencialem et virtualem, i. e. sacramen- talem) S. 2, 38 a 39. (Srv. načitý, ná- = slavný, znamenilý, později též nadč-; podle Jg. z nad-čitý — čúti, podle Gb. snad z adverb. na-oko — srv. očilý — — zjevné, palrně; Sedlák čte ,nadéilelnij*, | Plšhs., lřeba-li opravy, „naučitelný.“ načítati koho čím, přiíčílati komu co: (aby nesúdili) z domněnie nejistého a z narčenie lZivého, naócítajíce jeho témi nebo ončmi hřiechy nebo bludy E. 3, 150. naérieti. natrfieti, nacerpati: Na- plüte stádvy vodü [neb natriete] P. 17?. nad pfedl.: 1. s akk.: nevznese sé nad pannu Maří E. 1, 14; pri kompt.: buoh jest dobré, nadeňž (sc. nad boha) lepšie pomyšleno nemóž býti E. 1, 12; — na rozdíl od: (človčk) má ctnostně živ býti nad hovado E. 1, 35; aby požíval věčnosti nad hovado t.; odkud v kně- žích pýcha nad světské? E. 2, 81; — panstvie nad co, nad čím: rodič má nad dietč jako nad kus svého těla při- rozené panstvie E. 1, 142; — 2. s instr.: nad kým, s kým, komu: co neníe sé děje nad těmi, kteříž Kristovu pravdu vedú P. 7"; věcmi, které sú sč staly nad Kristem dietětem E. 2, 24; učinil jest nemilosrdenstvie nad svym blizním E. 2, 394; — pomstiti nad kym, pomslíli se na kom, komu, zlrestali koho: byt nepomstil nad tebü E. 1, 60; — král nad králi E. 2, 386; hřiešníka nad hřiešníky E. 2, 409; kacieř nad kacieři neb knieže kacieřské E. 1, 458; pastýř nad pastýři t. 396; kostkář nad kostkáři viz kostečný; nad kurvami kurva viz hofarta. nadánie, nadání: pro nadání almuž- ny, aby jí kněz živ byl E. 1, 450; co kněz má nadání, že to jest chudých almužna t. 441; když přátely své ko- stelním nadáním bohatí t. nadaný, nadáním obdařený: faráři i jiní nadaní kněží E. 1, 450. nádav, úlisk: jenž nádaw cziníte chudym P. 93%; A pak ti cziníe nádaw, natifk a nvzi chudym t. nadávati koho, nadání činiti komu: (kněží) přátely nadávají, aby lidé mněli, že jsú urozeni E. 1, 440 (cf. t.: a druhdy jinym dävaji neZ prätelöm, aby z jich rodu byli nazváni); kterak zle utracují almužnu pro boha danú, přá(te)li nadawagicze Sv. Strah. 426. nádaveé, utiskovatel, ullacovatel: a tak jsü (päni) nädavce neb nuznici L. 26 (= nadävce Fl. Odm. 9). naddobry, svrchovaně dobrý: (buoh slove) naddobrý E. 1, 330. naděje, naději položiti v kom, pojmouti naději v koho: ktož by plnú naději položil v bohu E. 1, 296; naději jmieti k čemu, nač, viz násl. nadějný, v koho, več jest naděje: věcí nadějných, to jest věcí, k nimž naději máme (= sperandarum rerum, Žid. 11, 1) E. 1, 4; viera jest založenie věcí nadějných neviděných t. nádenní, denní (plat): (dělník) od- platu neb peniez nádenní vezme E. 1, 312. nadchnüti, nadchnouti: když Kristus duši věrnů svým vnitřním wdechnutím na- dchne Sal. 95°. nadieti sě, nadíli se: odnikudž ne- naděl by sě vysvobozenie E. 1, 298 (= nenadál); (dušě) nadiege fie gich (svatých) przimluvu obraniena byti Šal. 58". nadievany, nadivany: prase nadie- vané kořením, že mísa do dveří ne- mohla vníti Káz. B. M. 289'. nádobie, nádobí: pobravSe nádobie zlatá a stfiebrná E. 1, 210. nádobný, způsobný, úpravný, slušný: Kterak si krásná a kterak nadobna... w rozkolfech svych (— decora, Cant. 7, 6) Sal. 132*. nadpodstatný, nadpřirozený: Nad- podstatný proto slove buoh, že jest nad každú podstatu stvofenú E. 1, 330; Sv. Matúš nazývá jej chlebem nadpodstat- nym (= supersubstantialis, Mt. 6,11) t. 

Strana 70
70 ňadra — nakydati ňadra: [tír za nadry P. 181". nadstatný, nadpodstatný, nadpřiro- zený: (Tělo Kristovo) jest chléb nad- statný, nenieť jed E. 3, 173. nadutie, nafoukanost, nadutost, pý- cha: A že (zákonník z Luk. 16.) blízko měl zjevného hřiešníka, věččie jemu nadutie byla příčina E. 2, 317. nadymati sé: tumet nadyma [ye Kaz. B. M. 300". nahaé: blaznivych panen frejovanie a naháčóv nepoctivých E. 1, 77. nahančč: Ubi sunt krkáči a penyez nahanyeczy Káz. B. Ki. 51"). náhlavek, část postroje koňského Gb., chomout? (cf. náhlav — humerale KIt.): (Pražené fiekaji) hunškop za konský náhlavek E. 1, 134. nahlédati sč, nahlížeti, dívati se, zhlíželi se: Ti třie mužie v tom zrcadlu ohlédati sě zmeškali, často sě v ně nenahlédali E. 3, 133. náhlost, prudkost, ukvapenost: co- koli jemu náhlost a slina přinese k jazyku, to proplíští E. 3, 182. náhlý, ukvapený, prchlivý: bude-li (chot) opily, nahly, neb jinak biedny, tožť ďábla dosti L. 27. nahoniti, nahánéti: pripraví biskup kazatele k své vóli, aby nahonil (lidi, aby platili od biřmování) E. 1, 419. nahota: (Ježíš) oblúpen do nahoty E. 1, 17; koho to had oblúpi do nahoty? E. 2, 429. nahrabánie, nashromáždění: peněz nahrabánie E. 3, 176. najbliżni, nejbližší bližní: byl jest naiblizní P. 155^. nájem, dávati co v nájmu, v ná- jem, pronajímati: a odpustky dawagi w nagmv, jakoZ ktery antikristóv possel móZz utrZiti P. 7*; — nájem za práci, mzda, za niž byl kdo najat: jako dělník, vezma jeden nájem za práci, kázal by sobě druhý dáti E. 1, 417; — slúžiti na nájmu v. násl. nájemník, kdo pracuje za nájem, za mzdu: a tak slove nagemnik, že na nagmv fluzí, neb námezdník P. 78°; na- gemník utíeká, Ze nájemník jest (Jan 10, 13 mercenarius Vulg.) P. 77^. najemny, najatelny: (dielo sluZebné Kristus jest dielo), k němuž lidé jsú nájemni E. 1, 120; viz i rolný. najídati sé: (někteří) se příliš na- jídají E. 3, 187. najieti, najmouli: ktefiZ sú odpustky papeżovy najeli, aby penieze téZeli E. 1, 342. najímati: na zpovědi sedají, nají- majíce z určených peněz E. 1, 412 (= najímají od biskupa za peníze funkci zpovědní). najméňe, nejméně, aspoň: Tú věrú najméně každý jest zavázán E. 1, 6 (posiposice za výrazem vylýkaným); dru- há částka (jest) zpovied bohu, nagme- nie, nebylo-li by kněze P. 71"; i pa- pež je člověk hřiešný, najméně všedně E. 1, 9; (nemni), byť kto v tomto životě byl bez hfiechu, naymen všednieho Šal. 75%. najposlé, najposléz, nejposléze: nai- pollé P. 143*; Novissime [Najposléz potom] Kaz. B. M. 274". najposlední, nejposlednéj$í: v naj- posledni den E. 1, 10; (aby aspoń byl každý) v království boZíem naipo- Ilední P. 33". najprvy, nejpronejśi: (viery) jako najprvého v bohu zaloZenie E. 1, 1. náklad: ktery naklad pohriebi? véru mním, Ze mastmi drahymi byl jest (bohatec) obalen P. 113". nakládati, vynakládati: když zboží, jenž na chudé sluší . . ., na přátely na- kládá E. 1, 414; (jenž chudých statek) na psy nakládají E. 2, 242; (nechtě) peněz darmo nakládati lidských E. 3, 253. nákladitý, nákladný: (kněžie) sta- vějí domy přílišně nákladité E. 1, 442. nakonati, nadélati: (lidé) mnoho sü nakonali práv E. 1, 209. nakrmenie: A jeho tolik lida nakr- menie diwné znamená . . . P. 51". nakrmiti koho čím, koho čeho: chlebem nás nakfímil P. 69"; (tat té) jedu i své nečistoty nakrmí E. 1, 203. nakvašený: (život panny Marie jest byl) ani semenem mužským nakwalfeny Sal. 38". nakydati: nakydali su ustaveni ono jinych a ono jinych, że jim konce ne- nie E. 1, 240. 

Strana 71
nalévati — Napulský 71 nalévati: klož váží, nasýpá y na- lewa P. 126^. nalezaé, vynalezaé: (kardinál) jiZ mé poklada Iwodci lida, nalezaczem blu- dow P. 54*. nálezek, vynález, nalezení, ustano- vení: řemesla, nálezek a podobenstvie živočichóv (= artis inventionem et similitudines animalium, Vulg., Sap. 13, 10) E. 1, 70; zvoňením ... a jinými nalezky P. 206"; chytře vymyslivše nalezky i lipie lid P. 80%, nalezenie, ndalez: Poslusenstvie kneż- ské jest posluSenstvie vedlé nalezení kněžských, bez písma zjevného usta- vené E 1,92; proti panskému nalezení t. 149. naleznüti, nalézli: naleznuti zajeci stopu P. 31"; naleznüti E. 3, 62, E. 1, 262, I]. 2, 107; — ustanoviti: ne což by oni (kněží) sami od sebe na- leznúc kázali, ale což bóh přikázal jim, aby naučili E. 1, 92. nalezovali, nalézali: zatracenie do- bývají neb nalezují E. 1, 176; (jenž) zlosl nalezuje E. 3, 140. nalézti, vynalézli: obrazi nalezeni sü vymyśżlenim E. 1, 70. nalit, kdeżlo, ano, hle: mné, by bóh požíval v chudych, nalit bélité a bél- kvné požívají s bélenci E. 1, 123. naliti, nalili: (sluhy stúdvy) plny valili 1. 17%. naložiti, náklad vésti: (kněží) oboří-li se cov kostele, toho nedbají,by opravili, alechudélidi pudí, aby naložili E. 1, 142. namésieény, nameésiény: nebt ná- mésieény jest (syn mój, — lunaticus Mat. 17, 14, Vulg.) E. 1, 125. náměstek, náměstek, nástupce (suc- cessor): papež, die-li, že jest náměstek pravý Kristóv E. 1, 175; svým náměst- kom E. 2, 219; pod apoštoly a jich na- micflkow (sic) Sal. 10*. nániéstnik, náslupce:(králüv syn prvo- rozený), kterýžto má býti námíeltník w krá- lovstvi Käz. Strah. 508". nameéstny, ndhradny: Lo cténie (obra- zu míslo zobrazené cléné osoby) slove náméstné E. 1, 81. namezdnik viz nájemník; nájemník neb namezdnik P. 78" (bis). namiesti sé, namasti se, nahodili se, naskyinouli se: knéZstvie lehcé sé jim naméte E. 1, 267. namluviti, mluvením pohnouti k man- želství (Gb.): v den, když (sestra) na- mluwena má býti (= guando allo- guenda est, Cant. 8. 8) Šal. 150%. nánosek, část přilbice, kryjící část obličeje, tvář (Gb., Zibrt Kroje 164): jako by blaznivy bojovnik byl, ktery by prielbice nechtél vzieti na sé v hroz- ném boji, aneb otevrél nasosék (sic) bez potřeby, ano všudy šípi letie E. 1, 178. nápad čeho,právní nárok nač:O braní odmrtí neb nápadóv odumrlých věcí E. 3, 191; kteří by tak üplné sé odmrtí a nápadóv varovali. L. 22; bohatí to, což mají ..., aneb jim přišlo napadem anebo darem anebo na plínu, anebo lichvami Káz. Strah. 462v. napieti, napnouli: (diabel) ten napal gelt luëiftie [we P. 219^. nápis: (mudrci psali sú nad Kristo- vým obrazem) A tiem nápisem lidé byli sú odstrčeni od bludu E. 1, 76; dila- tant philacteria napylfy [we Kaz. B. KI. 96“. napisovati: (mnozí) což dobře jest psáno, shlazují a zle napifugí P. 2". napiti sé: gíez (vody) fie nikdy ne- napigi do vóle P. 18%. naplatiti, nastaviti: miesto Loho oca- ; sa naplatili penéz dávánie E. 1, 342; | již práci pustivše (biskupové) hodují a jinými chtie naplatiti E. 1, 421. napomenutie: Čtvrté pokládá (Ježíš) napomenutíe k vystrazé od zlého P. 6^. napomínanie: aby jazyk od napo- mínáníe (sic) nevItal P. 3*; Eroda Jan svatymi napominaními ne Zalobü na- pomínáte P. 9^. napomínati o éem: (spasitel) casto napomínal jest... o südném dni, kterak bude hrozny E. 1, 21. naprzniti, poskvrniti: kteríZ nechtie lakomstvím svého zbožie i své dušě naprzniti L. 22; i duši jedem naprzní E. 3, 199. Napulsky, Neapolskij: kraleladiflawa napullkého P. 28°; proti Napulskému králi E. 1,341; druzí jsú u vězení Napul- ského krále E. 3, 252. 

Strana 72
72 *nař — nástraha *nar (?) nejasné, v nař protivou ke v týl: et obsederunt civitatem a učinili jsú zálohu jedni v týl a druzí wnarzz Káz. B. M. 295" (= v tvdf, Sck.) náramně: tak nuzně, pracovitě a náramně o ni (čest) státi E. 1, 162; (nékterí) náramnie pilni gfu P. 212%. narčenie, nařčení: z domnénie ne- jistého a z narčenie lživého E. 3, 150; kteříž pro narčenie... pohánie sé a súdie E. 2, 120. nařéci, nařknouti: nároky, jimiž jsem narčen křivě i naříkán E. 3, 275. naříkati, pomlouvati, osočovali, v. nařéci. nařknůúti, nařknouti: nižádný svatý v súdný den nenaikne boha P. 32°, naroditi, zploditi: Synóv narodis a dcer a nepoživeš jich' (= generabis Vulg., Deut. 28, 41) E. 1, 56. národ, pokolení: od zlého obecného pokolenie neb národu lidského E. 1, 96. i| nárok, nařčení, pomluva: jsem hotov státi na dvoře kněze arcibiskupově o ty všéchny nároky, jimiž jsem narčen křivě i naříkán L. 194. narozovati sé: jímZ sé vérní jako z bii- chu druhé narozugí Sal. 127%; Kdyzto kte- rému...králi nebo kníeZéti narozuge fie [vn Káz. Strah. 508'. naruéest, náhle: narucelt... Käz. Strah. 468". nasaditi, 1. co čeho, nasázeti : na sadil sem je (štěpnice) všeho porodu štěpóv (= consevi ea cuncti generis ar- boribus, Eccl. 2, 5) E. 1, 282; — n. co: jako zahrádky nafazene od apatekar- zow (Cant. 5, 13) Sal. 102%; — 2. vy- dali v šanc: (člověk má) tiela Iwého na [mrt naffaditi P. 80°; (ktož) z mi- losti o Ipallenie bliznieho do [mrti febe naffadi P. 80° (prvni I vyškr.); aby druhdy, jest-li potiébie, nasadil pro spasenie svého bližnieho těla svého až do smrti E. 2, 372; dosti by bylo, kdyby kto sluhy naladil na Imrt, aj on dal syna P. 100%; (su jenż) nasadie svych Żivotóv k smrti pro pravdu L. 309; radějše sebe na smrt nasaďte wnahle E. 1, 166; laikóm, že sú hrdel svých | směle nasadili E. 1, 399; tradiderunt corpora sua naladyli [ebe usque ad mortem Kaz. B. M. 300". nasazenie Zivota k smrti, vydání v Sanc: (modlitbü), postem a k smrti Zivota nasazením E. 1, 125. násep, nasulý plot: obklíčie tě ne- přietelé tvoji náspem [nasutým plotem] (circumdabunt te inimici tui vallo, Vulg. Luk. 19, 43) E. 2, 306; näspem, to jest plotem nasutym prsti t. 307; učiním proti tobě nalep neb pofadku P. 141". nasielanie, posílání, posílky: (né- který muž) vzpytuje řečí, dary i na- sieláním, chce-li ho (Běta) pojieti E. 1, 345. nasieti, nasíti: (nepříetel) nafal gelt kukole mezi pšenici P. 26"; Všaks dobrého semene naflál P. 28"; jichž jest ďábel nassál L. 107. násilé, násilí, únos: raptus popa- denye, alias nafyle Káz. DB. M. 294". nasiliti sé, naléhati, llacili: nalyl [ye na nu y na nu stranu Kaz. B. M. 300". nasilnik: nuzitelé neb nasilnici chu- dych sirotkóv L. 25. následovánie, nápodobení: imitacio- ne nasledovanim Kaz. B. M. 297". následovník: dobry člověk, Kristóv následovník E. 1, 101. následovný, 1. následování hodný: diwná geft y nálledowná pána naleho pokora P. 185,; — 2. následováním, ná- sledující příkladu něčího: Zacheus „syn jest Abrahamóv“, t. následovný k spa- sení E 2, 414; buďto syn následovný toliko, aneb přirozený z daleka i násle- dovný, ale zvláště následováním, neb to synovstvie viece váží spasitel než tělestné E. 2, 415; diáblóv syn násle- dovný t. nastati, poëiti se, vzniknouti: od po- câtka, jakZ sû kféstané naftali P. 39°. nastavéti, naustanovovali (svátkuv), pozakládati (oltáfüv, erigere): jiZ sü lidé mnoho svátkóv nastavéli E. 2, 410; na- stavévSe svátkóv t.; (málo) oltáróv na- stavéjí E. 2, 305. nastojte: nafikaji: Bóda mnó, na- stojte! a na ńve E. 3, 167. nástraha: alectivo posito, vulgariter naftrahu Káz. B. Kl. 142*. 

Strana 73
nastraziti — naziti nastraziti, nasirahu učinili: Aniž tolik osidla sva zlécel jest (diabel), ale i lepem naftrazil gelt P. 219°; aby na- strazila jako na lep, zdali by koho přitrhla Káz. B. M. 304". nastréiti: callide naltrczycz suos servos Kaz. B. M. 257". nastroj, 1. naslrojeni: z nastroje mých nepřátel nepřátelé druzí vyjed- nali sú na mě kletbu E. 3,252; — 2. pří- krasa: naltroyowe ornamenta Kaz. B. Kl. 232'*. nastrojiti, pripravili: (diábel) tak naftrogi miltry, aby... P. 62*; Na- strojí stvořenie na pomstu nepřátel (= armabit creaturam ad ultionem inimicorum, Vulg., Sap. 5, 18) E. 2, 12. nasutý, nasypaný: nasutým plotem E. 2, 306; náspem, to jest plotem na- sulým prstí t. 307. násvětlý, poněkud světlý (sieme) biele a nalwietl ( ie) Šal. 82". nasyeenie: Nafycenie piel tilicow P. 1";sacietas nalvezenye Kaz. B. Kl. 2% nasýpali: ktož váží, nalypa y na- lewa P. 126". nasytiti koho čeho, koho čím: (člověk) fladkosti prawé bude na- Iycen P. 70%; rozum nasycen bude poznáním E. 3, 125. náš, náš otec, múj muž: hyn nals gde Käz. B. KL. 1217”, nätisk: Lo stavenie diabellké že ve- liky natilk w lidu czinilo P. 81%; ti cziníe nádaw, natifk a nvzi chudym p. 93%. náton, śpalek: securis est apposita ligno k natonij Kaz. B. M. 313". natura, pfirozenosl: bożi natury, t. pfirozenie angelského E. 2, 263. naučenie: Duchovnie naučenie jest, že... E. 2, 200. nauciti: czo ná$ chtiel navciti (JeZí3) LFmi, kteréz... P. 162"; nezapomínaj slov mych...: naucí3 jim i syny své i vnuky své (docebis ea filios ac ne- potes tuos, Deut. 4, 9) E. 1, 53 (Er- benův přepis „jimi“ jest mylný); To- máš jsa i vidéním i slySením... od dobrého míftra navczen P. 77"; aby je naučili sč a ucili své déti (verba Dei, lalinismus) E. 1, 58; Ze zde v svété 73 apo3tolóv ne všech věcí duch svatý E. 2, 187. náušky, náušnice: navllky (inaures) Káz. B. Kl. 112'*. navésti več, uvésti: dokadž nebude vsvój řád navedeno kněžstvo E. 1, 135; chtě ji (Balám oslici) na cestu navésti E. 1, 241. návod, navedení: on ge zlolyny [wym navodem učinil P. 27", máme sé va- rovati od navodu pfisahy ... tak aby- naučil jest chom... ani jinych navodili... ku pfísaze E. 1, 97-98. navoditi, navádéli, privádéli: aby- chom ani jinych navodili neb pudili ku přísaze E. 1, 98; (naučenie), jimiž fie hlupí k wierze nawodie Sal. 79". navSécievenie, navStievenie, navśli- veni: Prvćho nawitiewenie mame byti velině vděční P. 4%; Adventus česky slove pťíchod neb nawitievenie P. 4". navSéieviti, navStieviti, navs$tívili: Nawllczew nas Kaz. B. KI. 56"; ipsum rogitemus dicentes: Nawlltyew nas Krilte zaduczy t. 20"; decantabitis: Navštěv nás Kriste žádúcí Kaz. B. M. 302%, 325" a p. t. 3137, 319"; Na- wltiew nas Crilte zaducí Jistb. 54 (Nj. 467). nazad, do zadu: zavrhl si řeči nazad E. 2, 325. nazamyśleti si, nahromadili si zá- myslů, navymýšleti: což sobě sami na- zamýšlejí a zvolé nesnází a utrpení mé | E. 3, 148. Nazaret: do Nazaret P. 14", 15^. *naznamenanie, naznaceni: Třetie die znamenitě ,,vezdaj$i‘“ k naznamení (sic), Ze netoliko jednü ho potrebujem E. 1, 331 (cf. na znamenie t. 113, 317 a j.); k naznameníj Kné. 92D. naziieti, nahlédnouli, podívali se, dohlédnouli: jest-li bohaty nemocen, jde jich mnoho (sc. k němu), jest-li chudý nemocen, nenazří jeden P. 176"; druzí by do kostela nenazrieli P. 145^. nazvany, tak nazvany: tak na- zvaní kfestané (— nos, nominetenus christiani, V.) E. 1, 67. nazyvati: Čechové nazývají je (ty hřiechy) němé hřiechy E. 1, 194. naziti, obnazovali: (kterak syny) 

Strana 74
74 né — nébrž nažíš, vlekúc s nich i rúcho ctnosti i rúcho vlny E. 1, 199. né, ano, ano i, avšak; né brž, ano spíše, ba spíše: chtie lepší tvořitelé, neřku stvořitelé, nežli pán bóh býti, né snad některým padne v mysl, že by oni... lépe stvořili E. 1, 68; Ne- ostaneť nic, die Hospodin, né ji z tvých synóv... vzéti budá a budü klesténci ( Non... sed et... 4 Rcg. 20, 18) E. 1, 162; nebyl jest rovný jemu ze všech králóv Juda, né ani z téch, ktefíZ... (= sed neque in his, 4 Reg. 18,5) E. 1, 162; Né slysal sem jednü na kázání (tak úvádí Hus zvláště pozoruhodný doklad svatokupectví po jiných) E. 1, móž přikázati hřěšiti E. 1, 88; Viem, že jest těžko obyčeji vašemu, né i těžko bylo obyčeji mému E. 1, 96; Kterak chceme mieti jeho za štít a jako své spasenie? Né spieše tak budeme mieti ho hrozného súdci (Ouomodo ... ha- beremus Christum refugium, clipeum vel salutem? Ouin pocius iudicem, V.) E. 1, 109; — vrah télo zabíjie, a ten (kdo pudí k přísaze křivé) duši, né brž dvě duši E. 1, 97; (abychom znali život) k smrti přiblížený, né brž i v smrti položený E. 3, 133 a p. 251; Ne po- hřiechu taký rád vidí, když... L. 26. neb-neb, bud-anebo: musi każdy ¢lo- věk býti neb žákem božím neb da- blovým E. 1, 11; neb čti, neb zpievaj, neb bohu modlitby vzdávaj E. 1, 303. nebáznivý, nebojácný: Kterak ne- báznivé jest srdce, kteréž na to ne- pomní ? E. 1, 22. nebe: nebesa v písmě svatém někdy slovü ta téla okrühlá nad námi, v nichZ slunce, mésiec a jiné hvézdy bludné, jenž slovú planety, jsú; a jiná nebesa, v nichž jiné hvězdy jsú, jenž sé hýbají s nebem; neb nenie toliko jedno nebe E. 1, 318; v nebesiech t.; O ne- besách die David t. 263; jenž přebývá v nebích t. 256. nebezpečnost, nebezpečenství: Stati w nebezpecznofti owcí (- setrvati, když jsou ovce v nebezpečí) nemóž ten, kterýž ... zžisku zemského hledá P. 80%; periclitari w nebezpecznolty byti Kaz. B. Kl. 179°"; v tak mnohych nebez- pecznoftech Sal. 9^. *nebijeé, kdo nebije pro zisk, nelou- peží: musie biskup býti... neopilý, nebijce (oportet episcopum esse... non percussorem Tit. 1, 7.) E. 1, 172; nebigcze Knč. 48 C; musí biskup býti nebijce t.; = ne bigcze Kné. 48 C. Srv. násl. a viz i bíjcě. *nebijící, neloupeživý: (musí biskup býti) neopilý, nebijící, t. jenž nemá býti mrzkého zisku žádostivý (= oportet episcopum esse non superbum, non percussorem, Tit. 1, 7) E. 1, 414 a 172. nebludny, o cestě, po níž se neza- bloudí: cesta nebludná E. 3, 123. nebóh, nebih: każdy obraz ruki od člověka udělaný jest nebóh E. 1, 69 (= žádný obraz... není bůh). *nebojovny:aby byl nebojovny (sic), ale pokojný E. 1, 174 (čti: ne bojovný); neboyowný Knč. 48 E. nebožátko, ubožátko, chuďásek: ne- bozátka P. 50"; A ti nebozátka [piefe fie poftíe, neZ bohatí P. 43^; (jenZ) ne- opravují neboZátek E. 1, 213; sprostná neboZátka L. 25. nebožčík, nebožtík: nebožčík Sbyněk E. 2, 113; i zdali jest to neděli světiti, hráti, tancovati.. . .? nenie, ba nebož- tíku nenie to nedéle svétiti P. W. 88". nebožec, nebožák: ihned několik kop ztratí nebožec E. 1, 218; an nebozecz jest nuzny P. 125^. neboziéka, nebožačka: ó ráno těžká, od pána neboziczcie dána P. 46"; psem neboziczku nazýváš t. nebožka, ubožačka: (žena kananejská z Mat. 15) nebožka již během i křikem ustala E. 2, 98. nebrzký, nepoholový, nespěšný: jenž jest hotov k zlosti a nebrzek k ctnosti E. 3, 140. nebrzo, nebrzy, zřídka kdy, ne snad- no: A že nebrzo kto bude ctíti matky své,jedné až ji některak pozná, protož.. E. 1, 24; toho kusu lásky bojovníci nebrzy držie E. 1, 161; obchody, jenž nebrzo mohou býti bez hřiechu E. 2, 260. nébrž, ano i, ba: (zlí kněží) své knie- nie by rozhréSovali... a... spraved- 

Strana 75
néco — nechávati livé... do pekla by porazili, nébrz kto by jim neprivolil k jich zlosti, ihned by hfiechy jemu zadrźćli P. 76%; viz i né (né brž). něco, 1. něco: tak nieczo podobné (sic) jest v tomto pohrésení P. 106^; pilná vóle k kupování neb prodávaní nieco (= něčeho) duchovnieho P. 209"; — 2. trochu, poněkud: člověk jda do kostela něco sč utrudí E. 1, 299; (každý náš skutek) má býti něco s utrpením t. nečíslný, nesčíslný: neduhové ne- číslní v nás sč množie E. 1, 293. nečistiti, znečišťovali: Ona (pravá láska) jest ..., již křivá domnění ne- nečistí, neb nemyslí zlého E. 3, 164. nečistý: což bóh učistil jest, ty ne- říekaj neczilté P. 208%. nečitedlné viz eitedlné. neclovécky, nelidsküj: (smilstvie) mu- Ze s hovadem, bravem neb s jinü vécí neclovéckého pokolenie E. 1, 192. nečlověk: (v smrtelné nemoci) člo- věk bude jako nečlověk E. 3, 136. nedarmo: ani darmo ani nedarmo komu dáti mohůú E. 1, 4112: nedarmo | jest ztáhl ruky E. 2, 43. nedbalivy viz netbalivy. nedéle svatá, nedéle o sv. Trojici: tetka božie vel svatá neděle Káz. B. KI. 195%*; víz tetka, svátek. nedělný den, nedělní den, neděle: vešken den nedělný má naložen býti a zlráven v duài E. 1, 122. nedochódéé, nedochudce: Abortivus vulgariter dicitur nedochodczye Káz. B. Kl. 254". nedokonané, nedokonale: ten nedo- konané boha miluje E. 1, 103. nedostatečný, nepostačitelný: (bóh) ani móž nedostatečný svým synóm býti E. 1, 317; bych v nicemZ nedcstatecen nebyl t. 312; (buoh) nemóz také byti nedostacen (sic m. nedostatecen) svym sluhám t. 297. Sro. nestatecny. nedostatek: plně bez nedcstatku E. 1. 312; nedostatek zastati viz loto. nedosti učiniti za hřiechy: sva- tých, kteříž mrú, nedosti učiniece za hřiechy E. 1, 17. nedouéeny, nedouk: mnéji nedoučení E. 2, 43. m- o nedoufadlné, nelroufale: nedoufadlné kázali E. 1, 233. nedouianie, netroufání: z nedoufaníe Kaz. Strah. 457". nedouk: (kněžie neumějí rozděliti, več lidé mají věřiti a več nemají.) I chtěl bych, aby také nedouky... židé naučili E. 1, 10. nedóvěřenie, nedůvěra: nedověřenie zlé jest E. 1, 98; že klátí je nedovie- řeníe P. 24%. nedóvěřiti, nedůvěřovali: v člověku, jenž nedověří E. 1, 99; (ti) nedověřie (spasiteli) E. 2, 50. neduh v. psotny. nedužiti, býti neduživ, churavéli: (lidé) některak v duši nedužie E. 1, 61; pro milost nedužím (= amore langueo, Cant. 2, 5) Sal. 42" a p. 97". nedvéd, medvéd: (varuj sé) byka i nedvéda, kdvzt sé tekü E. 1, 201; béha nedvéd obzerny t. 301. (V nár. hbl.: nedvěd Vydra 21.) *nehnévivy: (musí biskup býti) ne- hnévivy E. 1,172 a 414 (čti ne hněvivý; a viz nebijcé); Knč. 48C: nehüewiwy. nehoda, nehodná véc, nehodnosl (flagi- tium): oba sta ucinila nehodu (— nefas, Lev. 20, 13) E. 1, 192; v takych a tak mnohych nehodách E. 1, 128; kterak veliké nehody trpéla jest matka (quae et quanta pericula passa sit Vulg. Tob. 4, 4) E.1,148: jenž vedú nehody t. 302; když vidí na něm kterú nehodu t. 241; at také nehody přestanůú L. 157; (člověk) má sě varovati lakoty a všie nehody, jenž by mohla jej na duši poškvrniti E. 3, 136; aby (vy) | vyznávajíce svú nehodu E. 2, 48. nehodnost, stav nehodnosti: kněžie vpadli sú v nehodnost kněžstvie [in irregularitatem] a v kletbu E. 1, 233 (= že nejsou hodni kněžství). nehospodainy, nepohostiny: bohatec nehoľpodarny...a nemilosrdný P. 113%. nehr&Senie: k nehfešení E. 1, 293. nehřiech: (má) hřiech za nehřiech P. 214". nehrubý: (svatých těla) budú ne- hrubá E. 1, 40. nechávati, zanechávati, opomíjeti: mullím těch smyslóv duchovních (ve čtení) nechavati P. 178%. 

Strana 76
76 nechlipné — nemáhati nechlipné sé jmieti: protož po- tfebie veliké jest manZelóm, aby sé ne- chlipné méli E. 1, 197. nechlubny: a tak byli by nechlubní E. 1, 168. nechut: (pokálený člověk) nesměl by před krále, aby jemu nesmrděl a ne- chuti neučinil. E. 1, 303. nechutný: (chléb ječný) nechutny gelt gielti P. 52". neehvíle, nepohoda: proti nechvíli reptal sem E. 1, 227. neehzt, necht: nechzt (zlodéji) wratíe P. 105". nejeden: negednomu Stok. 78. nejistota: in periculo w negiltotye Káz. B. Kl. 64"; jíti před súdci, když jest na cesté nejistotü (sic) Zivota E. 3, 253. neiménie: (jménie neprietele) jest častokrát užitečnějšie nežli nejměnie E. 1, 310; jsú temnosti i k nevidění boha i k nejmění milosti t. 17; nedostatek, kterýž pro nejměnie ruky máš t. 336. nekánie, nekajícnost: hřiech koneč- nieho nekánie E. 1, 118; hřiechem smr- tedlným a zvláště konečním nekaním P. 56%; po skutku vlece s¢... nekanie P. 42°; (élovék sklidi) z veliké milosti věčné spasenieaz hřiechu nekánie věčné zatracenie E. 2,154; chtě člověka uvésti k nekání konečnému E. 3, 115. nekázaný, neslušný: (z každého slo- va) nekázaného, utrhavého, lZivého ... E. 2, 390. nekazn, nekazen, -n, nekdzanosl, neslu$nost, rozpuslilosi: nekázen plo- díecze P. 59*; ne darmo, ani z nekazni jako dieté dechl jest na né (Kristus na apoštoly) E. 2, 157; Co pak činie zjevné nekázni v kostele, strojiece krabošky E. 1, 302. nekaždý: ač nekaždý vie neb zná všeho E. 1, 7. nekněz: člověk nekněz E. 1, 165; rytieř neb jiný světský, to věz nekněz t. 167; kněžie, ale i nekněžie t. 233; nad neknězem t. 241; svár bývá mezi kněžími a nekněžími t.; layk, to jest člověk nekněz L. 107. nekněžský: nekniežíkym olfobam [t. laikom] P. 209". nekojny, netikojny. neukojitelny: nez pomine Zivot zlaty, jenz jest v tomto světě nekojný E. 3, 153 (tisk z r. 1545). nékoliko, nékolik: nékoliko mésie- cóv E. 1, 8. nekonečný: nevážíme nekonečné chvály více než časné, hubené, kratičké E. 1, 455. nekradenie: přikázanie o nekradení E. 1, 274. nekřesťansky: Hra a skákánie na hody svatych nekrestansky jest E. 1, 302. nekrotky, neskromny. nemirnÿ: ani jest trpěl co nekrotkého E. 1, 293. některak, jaksi: obec sprostná divila sé a niekterak sé jiZ prídrzéla této pravdy P. 48*; — néjak (velmi): v dó- stojenstvie nékterak nesmierné E. 2, 75. nékteraky (-keraky), nějaký: Milost jest někeraká váha v duši E. 3, 145. nekúpedlný, nekoupitelný: (kteříž) nekupedlnü miloft [t. jenZ nemóz ku- pena penézi byti] peniezmi küpiti chtíe P. 212". nekyprost, nehybnosl, necilost: rych- lost proti nekyprofti Käz. Strah. 501". nelakomý: a tak byli by nelakomi E. 1, 168; élovék nelakomy L. 26. nelétavý: pták ... neletavý vysoko L. 145. nelíbeznost, nepříjemnost: in passi- one w nelybeznolti Káz. B. KI. 94”, nelíbiti, nemilovali, neschvalovati: reptati proti bohu jest též, jako nelí- biti, co bóh ... činí E. 1, 227. nelibý: bohu jsú nelibi E. 1, 185; ač počátek jest nelibý, konec bývá libý t. 258. neliény, nepékny, nevzhledný, ne- hezký: winnice zewnitrz geft fucha a nelicna (sic) Sal. 23%, nelúpežně: jsa nelúpežně bohu otci rovnym (P. Nor.!) E. 2, 431. E. 1, 24; feceno,... Ze nelzé byti přísaze od křěčsťana E. 1, 105; viz i 1zé. nelživě, pravdivě: (Ježíš) pořekl sě dále jíti nelzivie P. 66". nemáhati, churavéli, bjti nemocen: žena, když svým během přirozeným ne- máhá E. 3, 209. 

Strana 77
nemalomocný — nepadúcí 77 nemalomoeny: aby méli poznánie malomocného a nemalomocného E. 2, 159. nemanzelsky b y dleti: protoZ byd- lć zle nemanżelsky v smilstvi E. 1, 200. Němec: nemecz Třeb. 39%; Niemczi běhali na Betlém P. 1*; Byli sú počeli Niemezi P. 54^. némie, némy (¢lovék): aby jako né- míci (sic) o nich nic nemluvili E. 1,194. nemilosrdenstvie: pro nemilosrden- stvie E. 3, 292; — n. učiniti nad kým, býti nemilosrdný k někomu: učinil jest nemilosrdenstvie nad svým bližním E. 2, 394. nemilovánie: příčina člověka ne- milovánie E. 1, 155. nemluvnost, první doba lidského vě- ku: že jest prvý věk člověčí od jeho na- rozenie až do zubóv vzróstu a do řeči, a slove nemluvnost, protože dotud člověk obecným během nemluví E. 1. 116. nemnobý: nemnozí kněžie E. 1, 182. nemoc, 1. choroba, nezdraví: ne- mocmi E. 1, 346, - 2. nemohoucnost: moci shfósiti jesl viece nemoc neźli moc E. 1, 88. nemoenost, nemohoucnosl: vedle na- Sic nemocnol[ti Kaz. Strah 521", nemoeny. bezinocnij: że móżemy hić- Siti, máme slüti z toho viece nemocní, a bóh, Ze nemoz hresiti, má z toho sláti và3emohücí IZ. 1, 13: viz i násl. a nemožný. nemohly, nemohouci: pro všední hřiech jest (člověk) tak nemohlý neb bielny a nemocný k přemožení... jedné blechy E. 1, 84. némota: hluchost a niemota P. 147^. nemožný, bezmocný: (obraz) bez- dušný, neživý, nemožný neb nemocný E. 1, 70. nemrtvý: jenž sú byli nemrtví E. 2, 354. nemudry: (kdyź člověk jako) ne- müdry ... padne v hřiech E. 2, 220. němý: Niemy jest každý člověk v smrtedlném hiiese P. 1"; psi némi, nemohüce štěkati (Is. 56) E. 2, 274, E. 1, 233; (diábel) bieše němý [že člo- véka onémil] E. 2, 100a 101; — némy hfiech (hrieiník), sodomsky (sodo- mar) Gb.: némy hriech E. 1, 192, 193, 194 a 204: němý hřiešník L. 308; jiný výklad v Hř. (E. 3, 187): Pakli kdo hřeší proti svému přirození, jenž jest ze všech hříchuov najhorší, jenz pro svü mrzkost jména nemá sobé a nesméjí o ném mluviti. nenábozenstvie, nenáboznost: (Mod- litba nebyvá uslySána) pro nenáboZen- stvie toho neb téch, jenZ sé modlé E. 1, 309. nenadutý, nepyšný: blahoslavení... nenadvtí, nepyšní P. 195). nenáhlý, nespěšný, v adv.: ponenahlu P. 16", nenávist: tehdy k nemu nenavift mají (proroci) P. 7^: Nenávist, Ze nerad vidím na blizniem dobrého Káz. B. M. 302*; boha v nenávisti mieti t. 299", nenávistný, nenáviděný, protivný: mnohomluvenie činí člověka nená- vistného lidem E. 1, 271. nenie, nynie, nyní: co sč stalo lóni v Prazé i nenie sé déje nad témi... P. 7*: Toho nenie necinie E. 2, 60. neobeováànie: neobcovánie s żenami E. 1, 276. neohbitost. neohebnost, nehbilosl: (těla) z těžkosti, temnosti, neohbitosti sé proménie E. 1, 40. neokünavy, ne nemoc predslirajici: demptis infirmis veris, neokunawych Kaz. B. KI. 84' (sc. poslili se maji všichni: kromě: skulečně nemocných, ne pouze nemoc předstírajících, rozvrnélých, nevhodnych); cf. okunéti sé. *neopily: (biskup musi byti) neopily E. 1, 172 a 414; neopilý Knč. 48 C: ale podle lat. textu třeba čísti ne opilý: viz nebíjcě. neosézeny, neosażeny, nevysliźi- telný, neobsúhlý: bóh v sobě jest ne- ollazeny rozumem P. 213"; (buoh jest) neosażeny, bezkonecny E. 1, 12. neotpuséedlny, neodpustedlny, ne- odpustitelný: hřiech proti duchu sva- tému jest neodpuštědlný E. 1, 394. nepadůúcí, nepadající, nepomíjející, nepomijilelný: (má) nežádati zem- ských vécí, nepadücích ziskóv hledati, varovati sé ctí i najmenàích E. 1, 332 (— Kné. 92 F: nepadüczych zyfkuüo); cf. paduci. 

Strana 78
78 nepanic — neřád nepanie: bud panic neb nepanic E. 1, 268. nepéknost: 3karedá péknost a krás- ná nepéknost E. 1, 78. nepékny: poctivy zpósob ráje ne- dopustil jest nic nepékného E. 1, 293; jako vinice zevnitř jest suchá a nelícná, ...tak jest cierkev svatá zevnitt nepékná skrze trápenie E. 3, 14. neplodny: htiesi neplodní E. 1, 194; Sodoma vykládá sé neplodná t.; v ne- plodnych manZeléch E. 3, 209. nepočatý: (bóh jest) počátek nepo- čatý, ale od něhož sě všechny jiné věci počínají E. 3, 106. nepočstivost čeho, neúcla k čemu: (spasitel) počal najprve tresktati z la- komstvíe a z nepocztivolti domu božíe- ho P.14"; nepoctivost u oltářě E. 1, 265. nepoéteny, nesčíslný, nespocelny: Skrze tisíce štítóv znamenávají sč nepočtene obrany božské Šal. 72). nepokora: v nepokofe jsüc E. 1, 161; aby nepadl v nepokoru E. 2, 206. nepokusénie: et dicitur hec virgo celibatus nebefke nepokulfyenye Káz. B. M. 274*. nepomoe: ücasten... nepomocí t. Ze nepomáhá ru$iti svatokupestvie E. 1, 460 a p. 452; účasten jest někdo svatokupectvie nepomocí E. 1, 457. neporušedlný, neporušilelný: pro- měnili sú slávu neporušedlného boha v podobenstvie obraza porušedlného (= incorruptibilis, V.) E. 1, 67. neporušenie: musie to porušedlné (tělo) obléci sě v neporušenie E. 1, 40. neporušilost viz porušilost. neporušitelný, -tedlný: neporuli- tedlnymi věcmi non corruptibilibus P. Klem. 89". neposkvrieny: niená P. 19? (bis). nepovzdviżeny, nepovyśsujici se, ne- honosný, nenadutý: blahoslavení... ne- pyšní, nepowzdwižení P. 195". nepoznánie: Co škodí člověku, že Z té dcky chce ho shladiti lidské ne- poznánie E. 1, 31. neprazdny, zamésinany: pro sprost- né a neprázdné v práci krátký buď tento výklad E. 1, 357. swata a nepolkwr- nepióćstaly, nepreslavajici, neustdaly: majíce oči naplněny cizoložstvím a ne- přestálého hřiecha (= incessabilis, 2 Pet. 2, 14) E. 1, 242. nepřčtrženě, nepfeirzité: abychom nepfetrZené, co riekame, myslili E. 1, 311. nepiétrzeny, bez prefrieni: neprzye- Itrzyena (sic) continua Kaz. Klem. (XI. D. 9 z r. 1415) 60*. Gb. čle ne- pféstfeny s vykl., Ze souvisí se strieti. nepriestupny, nepfisluśny, neslušný: onen (běží) na low kniezi nepriltupny P.14^;—2. nevlídnjj: ne(jen ne)přístupně E. 2, 35 (= non solum extranee; podle toho opraveno člení u Erbena). nepřietel: neprzíetele a protivníci její Sal. 4^. neprietelkyné: neprzíetelkynie ... sé poküsela Sal. 9". nepřiezn, nepřízeň, nepřátelství: ti, kteříž sú měli vhlawný nepřiezen, byli sü vymluveni P. 53* (sc. nepřátelství mezi lidem). nepiiezné (z nepiiezn-né podle vý- kladu Sék.; konjektura Gb. nepiéjné, je zbylečná), nepřátelsky,v nepřátelství: hodné zabitie bývá trojím obyčejem: zákonně, nepřiezně a nevědomě. Ne- přiezně, když panoše neb rytieř ob- žalován křivě, musí své pravdy do smrti brániti, aneb když naň bez viny udeřie, an nemoha zniknüti i bráné sé zabie E. 1, 159. neprodajny, neprodejny: neprodajny dar E. 1, 401. neproménny: bóh jest neproménny E. 1, 294; (chléb) v príjímáni nepromnénny Nj. 476. nepyšný: musí biskup býti... ne- pyšný E. 1, 172 a 414 (= nepyliny Knč. 48C), čli ne pyšný a viz nebijcé; blahoslavení... nepyiniP. 95". neřád, nepořádek, nekázeň: takým nefádem šel jest ten sbor L. 319; světští jsú velmě kněžským neřádem vinni E. 1, 134; protož jest neřád v kře- stanstvu E. 1, 464; pychü, lakomstvím a jinym nefádem E. 2, 218; kdyZ ne- řádem klnú, kterýžto neřád mnohým běží obyčejem E. 3, 226; a tak o jiných neřádiech E. 3, 171; A to jest dobrá 

Strana 79
neřádně — - nestatečný 79 opatrnost, když z lásky bude učiněna a řádem; neb učinil-li by kto neřádem, již by učinil zlé E. 1, 279. neřádně: (diábel) sč vysokého stavu nerádnie chäpal P. 44”. neroditi, nechtiti: vedlé jich ¢inov neb skutkóv nerodte činiti E. 1, 92. nerozdielný, nerozdělitelný, neroz- lučný, nerozlišný: manželstvie jest sva- zek nerozdielny E. 3, 200; má býti v manželství 'nerozdielný obyčej v ži- volé a v bydlení E. 3, 200; věrnost ne- rozdielnü slibuje t. 202. nerozeznänie, nedoslalek rozeznáva- vosli, pronikavosli: (knéZie), jenZ zkla- máním a nerozeznáním südie E. 2, 159. nerozmnozny, nerozmnośilelny: Po- sviecen jsa nerozmnožný (chléb, Non augetur consecratus) Nj. 476. nescizolozenie E. 1, 206; viz scizolo- żenie. nescastny (psalo se lóż -zĆ-), neślasi- ný: ja nezčastná E. 2, 97; nezčastný jà èlovék E. 3, 120. Viz šťastný. nesééstie, neslésli: abychom neu- padli v některé nezčestie E. 1, 334; vždy sč člověk mění, i v zčestí i v ne- zčestí E. 3, 111; viz štěstie. nesëtie, neseli: Též slova božieho nelietie jest lidu k smrti duchovní p. 35". nesetrvavý, nevylrvalý: (člověk) bez- mocný, nemudry a neletrvavy P. 106"; nefetrwawi P, W. 100", neskonalý, nekonečný: v neskonalé bolesti E. 1, 443; konec neskonalý E. 3, 106. neskrovný, nemírný: A tak majíce býti najsmíernější v jedení a v pití, jsme nainefkrownieili P. 112". nesmélost: nefmyeloft pusillanimi- tas Kaz. B. KI. 216". Cf. maledusnost. *(ne)smeésny: nesmesna (sic) vée jest (— ridiculum est V.) E. 1, 94. Viz však i né, véru! nesmierné, 1. ne 5 mérou, bez míry, nesmírné: (bóh jest milosrdny) ne- smierné E. 2, 268; — 2. neskonale, nepomérné, daleko: A to jest nesmierné horší E. 1, 154; nesmierné vétcí hriech E. 1.109; nefmíernie vieczcíe jest moc boha Krista P. 22". nesmierný, nezměrný: bóh jest duch nesmierný E. 1, 318. nesmilné: nesmilné v čistotě sé drZeti E. 3, 211. nesmilnost: castilas nefmylnoft Kaz. B. Kl. 17" a Káz. B. M. 274", (Jan) jakožto milovník nefmilnofti P.9'; E. 1, 158 a častěji. nesmilny, ¢isly, cudny: (biskup) ne- smilny E. 1, 414; hrdlice jest pták ne- smilny E. 3, 31, 137. nesmilstvie, čistota: co su prisahli, l. nesmilství E. 1, 429 a p. t. 404. nesnázé, nesnáz, nevüle, nevolnost: (pán) nefnázi nékakü ukázal jest Lu, zamütil sé, kfical jest P. 163^. nesnázka, nesnadnost, těžkost, obtíž, trampola: potom ot diabla we mnohe bludy a nefnazky byla (chot) podrobena Sal. 6°. a p. 39*; pétemi a ne[nazkami tohoto svèta t. 92"; po nefnazkach t. 55°. nesnesitedlný: břemena těžká a nesnesitedlná E. 1, 453. nespösobnost, nezpüsobilost: nespó- sobnosti Cloveka E. 2, 349. nespósobný, nezpůsobilý, nepřipra- venj: a my jesté jsme nespósobni E. 2, 195. nesprostné, neproslé, nepoclivé: przi- gmagicze (sic) nefproftnie Sv. Strah. 428. (E. 1, 450: neprijímajíce sprostné). nesstihnuty, viz sstihnuty. nesstiżedlny, neposlizilelni, neuy-: neltvzedlny sûdové incomprehensibilia P. Klem. 93*. srv. nezstiZeny. nestánie, 1, nedoslavení se: byli sü vymluveni piód bohem od neltanie P. 53'; (Ze m6 klni) pro nestánie E 3, 251; -— 2. nesetrvání: nestánie v pravdé E. 1, 222. nestatečniti, neslalečným činili: vieže (lidi) lakomstvie, nestateèni lenost E. 3, 139. nestateénost, nedoslaleénost: vyzná- vajme svü nestatecnost E. 1, 312; pro svü nestateénost t. nestatećny, nedostalećny, neużilećny: jsme nestatečné sluhy E. 1, 312; że jsme nestatećne sluhy (= inutiles, Luk. 17, 10) E. 1, 408; tak biednym sluham za nestatećnć skutky dá odplatu E. 1, 312; kdy kto z milosti nestatečnému 

Strana 80
80 délníku dá plná mzdu t.; kněz nesta- | tečný L. 28; lidičkové nestateční L. 208. nésti: toho ďáblé v muku vččnú nesli súE.1,243;—nésti věnec, předstírati panenství: Druhdy věnec nesě (sic) a pa- nenstvie již ztraceno v lesé E. 1, 203; —- sná$eli, konali: bratřím, jenž jich práci nesú E. 1, 437; přinášeti, vy- nášeli: (role) plodné užitky nese E. 2, 265; nikdy hojného obilé nenese t. nestojte, nastojle: Nestojte! S. 2, 37. nestiiezvy, nestrizlivÿ: kněžie ny- néjsi jst obżerni a nestfiezvi E. 1, 123. nestydaté, nestudaté, neslydalé: ne- Itydatie P. 91^; neftudatie [neItydlivie] P. 209" a p. 105"; nestudaté E. 1, 212, 276; E. 2, 226; E. 3, 232. nestydaty, nestudaty, nestydatyj: lid nestudaty (= gentem procacissimam, Deut. 28, 50) E. 1, 57; nestudatym hlédáním E. 1, 127. nestydlivé:Zeny nestydlivé skákaly E. 1, 128. nestydlivost: porusitel panny jest počátek jejie nestydlivosti E. 1, 206. nestydlivy: pli neltydlivi P. 148'*. nesvobodenstvie, nesvoboda: a tudy v nesvobodenstvie vcházéjí E. 3, 198. nesvobodné: i kto nesvobodné brání pravdy L. 107. nesvój, cizí: (Ježíš) nazývá ji ženú, jako cizí a nefwu P. 17°; muže nesvého E. 1, 190. nmešietný, ne ve vysokém věku: když slíbí člověk stavu velikého pút ne- šietnú E. 1, 270 (= slíbí-li člověk, že vykoná pout dříve než překročí 70. rok veku, tedy aby ...! Gb.). nešpor, doba uprostřed mezi polednem a vecerem Gb., (= vespera Klt.), ne&po- ry, bohoslužba v lé době: na nešpoře panen svatých L. 28; vepř v rúcho sě obléká svaté, mše neb nešpory slúžě (E. mylně -ie) božie E. 1, 301. netáhnüti — az viz táhnüti. netbálivé, nedbale: netbálivie (cte) P. 152^. netbalivy, nedbalivy, nedbaly: hlu- ší, jenž sú byli na slovo božíe net- balivi P. 10^; (svédomie) netbalivé P. 162°; ne stráZní, ale netbaliví P. 128^; prelát netbalivy E. 1, 265; nedbalivy nésti — neuzitek sluha E. 1, 466; — netbanliwi Kaz. Strah. 471". netélestny, nelélesnij: duch netélest- ny E. 2, 186. netéSenie: nad détmi netéSenie E. 1, 151. netichy: inmites netisi Kaz. B. M. 308". netolik — ale, netoliko — ale i: lakom- stvie netolik jest na penieże, ale na povylenie P. 425, netopýř, netopýr: někteří modlili sé netopýřóm a krtóm E. 1, 67. netrpědlný, 1. nepoddaný utrpení, nemohoucí trpéti, netrpící: (svatych téla budü) netrpédlná, nehrubá, netéZká E. 1, 40; — 2. nesnesilelny: Byva ne- trpédlIná, to jest preukrutná véc (— Fit intolerabile) L. 24. netrpélivy, netrpédlivy, nepoddany utrpení: (boha) netrpélivého sjednal s člověčenstvím, aby byl člověk... trpělivý E. 2, 214; Kristus miloval boha nesmíerného, nesmrtedlného, ne- trpieliveho P. 100*; jsa bohem véènym, netrpédlivym . .. chtél byti člověkem ...trpédlivym E. 1, 15. neuëenÿ: knézie obecné stradie ne- učené otcem svatým E. 1, 8. neumné, nerozumné: knčžie zle a neumně sú ho zabili E. 1, 188; (kněžie) skrzé podtrZenie a nevinnie (sic m. ne- umně) častokrát súdie E. 1, 30. neumný, nerozumný: (bóh) mstí nad neumnými E. 1, 249; mnějí potupiti neumné E. 3, 219. neupřiemnost, neupřímnost: pravá zbožie bez neupřiemnosti E. 1, 41; nequicie neuprzyemnofty Káz. B. Kl. 142°. Viz i upriemnost. neustaviénost, neslálost: inconstan- cia neustaviénost IKáz. B. M. 289". neustaviény, neslálj: duże ne- ustaviéné (— instabiles, 2. Pet. 2, 14) E. 1, 242. neuzdravedlny, neuzdravilelnij: pro zakonniky, jenz su s¢ chlubili, by vi- děli, jsúce slepí, jedovatí a pyšní, a ne- vzdravedlný chlúbu P. 102". neužitek: pro tčch neužitkóv umen- šenie E. 1, 265, mlčenie zlé jest blízké k neužitku t. 232. 

Strana 81
neválečný — nic neválečný: Ježíš neválečný ... kojný E. 1, 174. nevěčný: (IKristus jest) nevéčný člo- vècenstvim E. 3, 256. nevčdčnie: (Ježíš) také poctivé tieže o jich neviediení P. 15". nevelmi: Néco sem tuto prodlil... a zdá mi sé, Ze nevelmi zle E. 1, 298. nevěra: ani ]ze shfíéSiti bez nevéry E. 1, 16: nevěru komu činiti, ne- verné s kým jednali: (ve hre nékdy) nevěru sobe činí L. 15. nevěřící: kto nevěřící jest synu E. 1, 10. nevěrně: že nevěrně by učinil k své- mu pánu E. 2, 303. nevérnost, nevéra: (rány) newíernoftí duchovníe Kidz. Strah. 498". nevěrný, nepravý, falešný, nepoctivý: o neviernych méerách sedlskyceh P. 126^, nevěsta: přívuzní, jako jsú: nevielta, sväk, zét, kmotra P. 19%. nevhod: nevhod přišli E. 2, 115. nevidénie: jsû temnosti i k nevidéni boha i k nejméní milosti E. 1, 17. nevinnost: nevinnost cierkve svaté po- E. 3, 21. nevinný, bez viny, nezavinéný: máme trpéti od otcóv a mater i nevinné bilie E. 1, 141: — nevinná obrana, obrana ,,bez hriechu smrtedlného** (sotva bez vsedniho): s skrovnosti nevinné obrany IE. 1, 166. nevod, vlecna sil, druh sili, veliká síť k lovení ryb (plaga Klt.): nemieti sieti, ani saku, ani nevodu E. 1, 362. nevolný v. volný. nevsemohuüci: (bôh) by byl nevse- mohúcí E. 1, 296. nevy¢iséédlny, nevyeistédiny, ne- vyčislilelný: neb nevyčiľčiedlna (či [t9) jest vina [L. že nemóž lehcč býti vy- èisténa] P. 211". nevýmluvně, bez výmluvy, nevymlu- vitelné: ti budû nevymluvnie zatraceni P. 78". nevýmluvný, nevýslovný: tu kdež nevýmluvné zdravie jest E. 2, 97; Tak veliký tu obyčej nevýmluvné mrz- kosti bieše t. 355; inenarrabile miste- rium newymluwne tagem[twye Káz. B. M. 332". Husuv slovník. 81 nevzáeny: nevzácen si bohu [ne- vzácnost bohu] Kaz. B. M. 320". nezaslüzenie: (ducha sv.) kteréhož jest dal učedlníkóm nezaslúžením lid- ským E. 1, 29. nezeizoloZenie viz nescizoloZenie. nezdarily: urodí-li sé dietky, strach mrtvého nebo jinak nezdařilého E. 3, 269. nezdrzédlivy, nezdrzelivy: inconti- nentes smylnij nezdrzedlywij Kaz. B. M. 308", nezhynuly, nezhynulelnÿ: (Pomni, že učinil tě bóh) věčnů, to véz nezhy- nvlv, neb na včky nezhyneš P. 214". neznámě, na zapřenou: (Kristus) ne- znamie sé jim ukázal P. 67°. neznamenánie: iudicii inconsidera- cio sádu nez(n)amenanye Kaz. 3. M. 299°. neznamenité, nepoznalelné: utrhne chudych a druhdy pána neznamenité E. 3, 250. neznanie: Neznanie pravdy y każ- / dem zlém člověku P. 1%. | | nezñiezenyÿ, nerâdny, nenâlezitÿ: pro tu nezriezenv prichylnost ostíé ho (Pe- tra) Kristus tresktal P. 86°; O slibu neztiezeném E. 1, 266. nezstizeny, neslizilelnjj, nevystihly, nedostižný: kterak (bóh) neImíerny a nez- Itizeny gelt poznati Sal. 112°. Srv. nessti- žedlný. než: bóh mój jest první otec než ty E. 1, 148; Nimis přieliš mnoho vezme, než jest potiébie tělu quando plus sumitur, guam oportet Káz. B. M. 290". Viz také ani. nežit: Raň tě pán nežitem psotným na kolenü i na lýtkách (= ulcere pes- simo, Deut. 28, 35) E. 1, 56. ni — ni to, ani — ani: Ze za svü pravdu nechci sé liknovati ni malému, ni to velikému řádem odpoviedati L. 194. nie, nice, 1. nic: niczt ho nespasí jich volänie P. 76*; svétlnicé, protože v ní víetr světlu niczé neb nicz ne- uškodí P. 123%; nice netrpie E. 3, 137; A oni nicz těch věcí nerozuměli sú P. 37% nic jiné nemá milováno býti (kromě boha) jedné pro něho (=nihil 6 

Strana 82
82 nicí — nuzenie aliud V.) E.1,155;to...za níc máme Káz. | u tvých střevíc (sic, HF. 240%: v trzziewi Strah. 475*; — 2. nikoliv: (élovék) hiíe- chem ztratí podobenstvíe trojice svaté, ale obrazu nicz P. 106”; Sluśie-li sć obra- zóm modliti? A zda sé, Że nic E.1,69; (světí) jiné dni sú sě postili, ale v neděli nic E. 1, 116; I zdali [jako by fekl: nic] zbieraji s trnie vínénky? (Numquid colligunt de spinis uvas. ..? Mt. 7, 16) E. 2, 292; Kryfte, tehdy [Ly ty faut (sic) vczynyl nycz Kaz. B. Kl. 156" (glosa nejasná). nici, lváří k zemi skloněný, viz. násl. niččěti, leželi, skloněn (přichýlen) býti, založen býli, zakládati se; viz i zničěti: tvé věřenie ničí (rkp. nyniči, Erben čle nicí), lpí neb stojí v té pravdě E. 1, 3 (oprava prof. Součka); Knč. 3 A: mcý (sic). nikakež, nijakž: kteříž nikakež úřa- du pastyrského nevedu P. 79%; aby ni- kakéž (sic) nebyl v duši zamúcen hně- vem E. 1, 167. nikam, nikoliv: ale přes deset nykam Kaz. B. M. 331". nikdez, nikdiez: nikdez E. 2, 112; nikdiez t. 113 a E. 3, 251; nikdiez E. 3, 280; nikdeż (nikdyż) L. 224. nikdy: nikdý P. 71%. Nikoláš (Nicolaus), Mikuláš: od Ni- kolále, jenZ slul Faulfi$ P. 45*. niktery, niżadny: nemóż niktery z ni (obou manželův) odvoliti P. 19). nit: stkvücíe niti vissíechu P. 595; na nitech E. 3, 165; omáéejí vlnu neb niti E. 3, 86. nízeé jíti pokorü E. 2, 220, viz jíti čím. niziti sé, ponižovati se: ktož sě niżi, ten bude povýšen P. 33; čím sé kto zde viece níží, tiem ho pán bóh vice výší E. 2, 94 a p. 319. noe, s nóci (sí noci), této noci: l nóci P. 63"; — noc veliká: veliká noc slo- ve noc, v níž jest velikú věc učinil ve- liký Kristus, z mrtvých vstav E. 2. 109. Noe: (královnu) noeowi jako mistru k uostřiehání poručil Šal. 4". nohavičky, kalhotky: z hrubých no- haviczek nás... lúpiece P. 103". nos: kdy laik dal by z nich jednomu w nos ftilecz P. 58"; z noffu P. 2159; dluhe nofi) krivé nosy E. 3, 179. nositi: noś, i. e. porta Treb. 40%. nosić: nolici čtyřie, jenž nesú člověka k zatracení P. 1"; nofici v hrob zlého obyčeje P. 164%; nolici (sic) P. 162*. nota, ndapév: mie vellele lie y Ilowem y notv neb zpievem poczina P. 51". novina, 1. novola: Noviny každé, jichž jest Kristus neučil, spravedlivě tupíme P. 211*; -— 2. nová zpráva, zvěst: neb sem to shledal, že prvé obec- nie noviny věděli sú v klášteřiech za- vřených, než v uliciech zjevných E. 1, 264; — 3. ühor: Novate vobis no- vale obnowte nowinu Kaz. B. M. 330". novy, nova mść v. mść. noZnieé (plur.), pochva: (David) na- vrátil meč v nožnice E. 1, 105; Obrat meč svój v nožnice (== in locum suum, Mt. 26, 52) E. 1, 171, 172, 173; (meč) vytržen z nožnic má býti E. 1, 177. nožový, nożni, nożem: a(by) ty pak dal sobé noZovü ránu E. 3, 181. nrav, mrav: něco jest ovšem mrav- né, to jest že mravy neb nravy neb ctnosti přikazuje E. 1, 111; když kto ani svatymi fie [tkwie nravy P. 209"; jelikožto učenie a nravi jich svčtí a včr- ni jsú E. 3, 223. nravni, nravný, mravný: Nravný neb příkladný ukazuje sč skutek E. 1, 150; chod do kostele jest památka a znamenie chodu nravného a nebes- kého E. 1, 299 a p. E. 3, 137; Nravnie máme nauécenie E. 2, 99 (P. Nor.: Z to- ho máme...). nu, citosl.: Nu, knéZe! prodada spa- sitele svého lacinéjé nez Jidá$, chlub sé E. 1, 184. nutiti, nuzili: (knéZie) nutie chudé Z desátkóv, poplatkóv, a mnohych nálezkóv, jimz by méli sami... de- sátky dávati E. 1, 338; nerepceme proti bohu, když nás ty věci (sc. nám škod- livé) nutie E. 1, 85. nüze, nouze: u veliké nüzi P. 8"; v nůúzi všechny věci ku požitku mají býti obecny E. 1, 210. nuzenie, (/rápení, sužování: Druhá krádež jest nuzenie pánóv světských (sc. když páni nuzí chudinu) E. 1, 213. 

Strana 83
nuzitel — obecenstvie 83 nuzitel, suéovalel: nuzitelé neb nâsil- níci chudých L. 25; když nuzitelé núzě shromažďují (= guando exactores pu- blicani exactiones accumulant) L. 24 a Fl. Odm. 7, 10. nuziti, 1. souZili, (rapili: co móz viece nvziti kiéstany P. 7^; Ze sü ucedl- nici tito nvzili Krista, aby I nimi ostal P. 67"; (sluha sluhu) nvziefe P. 180%; (dábel) pudí, nuzí a tiezí svymi... bremeny E. 1, 136; -- 2. vynucovali: dary nuziece [napomínáním] berü E. 3, 238 wynucujice DuchJ H.). nuzna, nalehavá potřeba (inslans ne- cessilas Menć. Rozman. I. 12 ze Slovn. | lfebońskćho): stkvie sć kostel na stó- nach a nuzna jest na chudych E. 1, 79. (Kn¢. 35 J: nuzny). O o predl. 1. s akk., okolo: (sluhy) sédaji se pánem o mílu a s ním chléb jedie P. 87* (= okolo mísy); oč, za kterým účelem: ten v poselství jezdil o tu bulu p. 538% -postaviti se o koho viz postaviti; — mluviti o peniezé v. mluviti; -— 2. s lok.: O prvém die spa- sitel E. 1, 1. o, 6 cilosl. (pfání, louhy): (i jedna litera lvofí slovo, na pr.) o, dum est adverbium optandi Tfeb. 41". obcovánie, způsob źivola, ivot: j klerací my mulfíme býti v svatých obczovanich a dobrotách P. 8"; (lidé málo) pamatují Kristovo obcovánie i umucenie..., protoZ potiebie jest (li- dem)... popsati jeho Zivot a zvláště je- ho utrpenie malevati E. 1, 71; od toho vyvedenie Babylonského aZ do Kristo- va obcovánie E. 2, 64. obcovali s kym, 1. o skutku tléles- ném: (když pro chlipnost) s sebú man- želé obcují E. 1, 200; — 2. o obcování svalých: obcovati, to jest všěm spolu vóbec dobrého požívati E. 1, 27. obdařitel, dárce: dnes narozen jest nám spravedlnosti obdarítel Káz. Strah. 508". obdařiti, popřáti: jednú v týden... neb jednú v měsíeci, neb jakož bóh obdaří P. 221". nuzné, nalehavé, nutkavé: dary nu- ziece...berü,...potom jako od dluż- nikôv nvznie Zádají P. 212^. nuznik, kdoź nuzi, nuzitel, sużovatel: a tak jsu (pani) nadavce neb nuznici L. 26. nuzny, 1. potřebný, chudy: aby nvz- nému pomohli P. 115"; a ty dáváš jim pokrm v čas nuzný E. 3, 160 (= nou- ze); — 2. nalehavy: nuzna potiéba E. 1, 41; Nenie tobě nuzno, každému pe- něžnému dlužníku odpustiti dluh, ale tomu, jenž by navrátiti nechtěl, tak daleko, że by chtél sé vaditi; a na sluhu bozieho neslusie sé vaditi E. 1, 338. nuž: Nuž my vezmůúce příklad na lom dobrém pohanu, buďme k milé- mu Kristovi pokorni E. 2, 48. obdarovati: (Ježíš) zvláštní milostí jeho (člověka) obdaruge P. 4%. obdrzéti co, 1. dosdhnouli ¢eho: chté obdržeti čest a zboZie E. 1, 310; — 2.0bdrZéti(vítézstvie), zvitéziti: Ta- ké uffám bohu, v tom neodbrZie L. 145; (ti) nad nimi vítézstvie obdrzie E. 3, 295. obec, 1. obec, sbor, společnost: obecz bakalářóv a studentóv k tomu potu- pení sü nepfistüpili P. 28"; A vešken lid [wfechna obecz] když uzřě, dal jest chválu bohu P. 37"; ktož by vyznal, že on jest Kristus, aby ven byl z obcě vyvržen (Jan 9, 22) E. 1, 251; aby ven z óbcie byl (sc. vyvrZen) P. 93"; malo- mocenstvie z obcě vymietá, aby s ní nebydlil E. 2, 42 (— ze spoleénosti); — nad obec sć vytrhnuli, nad obecny lid, viz vytrhnüti; — v óbec, spoleéné: (Jesei) v obec sú měli všecky věci k po- žitku E. 2, 367; toho všichni světí v obec požívají E. 3, 295. — 2. drahy, draha, obecní pastviny (pozemky): ty drahy slovú obec E. 1, 27. obecenstvie, spolupřebývání, spolu- žilí, obcování: od těch, jenž mají s obžalo- vaným obecenstvie L. 136 = ab illis, gui accusati ex conversatione habent no- titiam Doc. 466; falešný křesťan jest, kterýž obecenstvie svého s písmem 6* 

Strana 84
84 svatým nesjednává Doc. 704; ani v èem požívá obecenstvie svatých E. 3, 293 (r. 1413); (ižádný) nepožívá obecenstvie svatých t. 295 a p. 296; (ta zvieřata divoká) varují sé obe- cenftwíe lidfkeho Sal. 157,. obeenieé, hostinec; pán všeho světa neměl v svém městě w óbecznici míesta P. 13*; neb mu nebylo míesto w óbecz- nici, to jest w obecznem domku, v kte- rémz su ti byli, kteří sú jinde hospody nemohli mieti P. 13%; — obecnicé žákovská, jídelna ž., refektář: do obecznicze zakowlké P. 58°. obecní, obecný, 1. veřejný: w obecz- nem domku P. 13* (viz obecnicé); Mí- [tri stali si w óbeczne Ikole w kolegi P. 28" (— ve veřejné posluchárné); — obecný člověk, veřejný, veřejně pů- sobící: Ježíš, že byl člověk obecný, povolán jest byl s učedlníky svými E.2,34; — obecné kazanie, vefejnć: v obecném kázaní Fl. Odm. 7; —obec- né dobré, vefejné dobro: dobré obecné L. 26; (ciesař) brání jich a obecného dobrého E. 2, 398; — 2. společný: v núzi všechny věci ku požitku mají býti obecny, jakož učí obecný pán Ježíš E. 1, 210; zpósobil jest bóh, aby čas byl obecen každému E. 1, 214; za apoštolóv ... všecky věci tělesné k potřebě byly sú každému potřeb- nému obecny, jakož píše sv. Lukáš, řka, že byly sú jim všecky věci obec- ny. Ale tak nenie mezi zvláštními zá- konníky; neb netoliko jich sboží chu- dým nenie obecno, alebrž mezi nimi druhdy jedno dvéře kostelnie a k to- mu některé věci jsú obecny: ale hrn ček, tobolici, groš, peniez, měšec i ka- pice, to vše zvláštnie E. 1, 429; o ma- jetku soukromém, viz zvláščnost; — 3. obecná řěč, lidová (proti spisovné biblické): Nepokradeš! a obecnůú řečí: Nebudeš krásti! E. 1, 207. obecnost, obecná přístupnost: obecnost milosti jeho (communionis gracia) Nj. 476. obědovati,obědvati:snad tepruv (člo- věk) obieduge P. 125%. obélenie (6i -ie-2), obélení: ftkwieloft neb obielenie Sal. 76%, obêt: v prvých obětech (= in primi- tivis, Neem 13, 30) E. 1, 134; primicie obecnicé — objiesti sé prwa obyet bohu Káz. B. M. 326'; aby (člověk) obětoval kozu na obiet Sal. 113% obehoditi, obchdzeli: dabel iakozto lew rwawy obchodi Käz. Strah. 488". obětný: naplňeníe zákona starého, jenž ještě nebyl jest ovšem v podoben- stvích a w vftaveních obietnych [— in figuris et in cerimoniis] pominul P. 157*. obétovati: A aj obétováchu jemu, t. pféd ného podáváchu, aby uzdravil dnü trpícieho E. 2, 376; A aj obétováchu jemu dniu trpicieho (Mat. 9, 2 offere- bant Vulg.) t. 375. obezřčnie, pohled: pokořte sě w obc- zríení boZiem Káz. Strah. 488'. obezrati sé, o£rali se: velmi se... obzerü E. 1, 432. obchod, čím se kdo zabývá, zaměst- nání, stav: V nižádném obchodu [běhu] nemóž býti nalezeno odpočinutie E. 1, 346; A již pohřiechu Čechové velmě sč od diela táhnú k trhu, aby brzy byli bohati a nedělali a lehce byli živi; a tak ot dobrého obchodu, jejž bóh při- kazal, dali su sć na nejisty E. 1, 219; (synové) fu mie zapletli w Iwiecke obchody Šal. 24%. obchodný, obchod vedoucí: hyběť kněžím lichevným, krčmářóm a jinak neřádně obchodným E. 1, 219. obierati sé, o. sés cím, o.sé v Cem, zamésinávali se: (oltainici) spie neb hrají, aneb v krémé sé obierají E. 2, 67; ti lie gedné w prodavani obrokow obecznie obieragi P. 32%; vôle bude sč obierati s jinými věcmi E. 1, 43; kteříž s chytrostí v světě sě obierají E. 2, 52; an s Kananejskü velmé lehcé sé obierá E. 2, 98. obilíčko: jako obilíčko neb jiné zbo- žíce aby nezahynulo E. 1, 131. obinüti, zavinouli: w ruffky obinuti halerz Kaz. B. Kl. 122’¢, obiznost, hojnost: pro všech věcí obižnost (= abundantiam, Deut. 28, 47) E. 1, 57; obyznoft neb hojnost zbozíe Káz. Strah. 451'. objiesti sé éeho, pfejísti se éím: (ten chléb) neuškodí, ani když člověk objie sé ho E. 1, 329; ani (knéZí) objedüce sé fiekají ,,O kterak mnoho trpíme...“! t. 438; (prvým chlebem) by sě každý 

Strana 85
obláčěti sč — obrániti 85 objedl t.; sedneś k stolu, aby sebe po- krmil a neobjedl sć E. 2, 27; — objie- sli koho, vyjísli: prwet gi (vdovu) obgedie..., żel ji nic neostane P. 40°. oblácéti sé, oblékali se: (èlovék bo- halv) oblacíefe lie w zlatohlaw P. 110^; Neb jiZ knézie, jesté chtiece sé obléci v meiné rücho ke m3ài a obláciece sé utrhají E. 1, 230. obleé, nádoba s kahancem: die sv. Rehoř: jisté svétlnicé svétlo w obleczi [in testa] jest, a svetlo w óbleczi jest boZstvíe v télesenství, o kteréžto oble- czi svćho Lóla die sama mudrost: Vy- schla jest jako oblecz moc ma P. 123", oblehčenie, polehčení, ulehčení: ob- lehčenie od břemene E. 1, 333; ne- Lbánie, oblehcenie, lest E. 1, 277. oblehéiti, polehéiti: pochlebenstvie mi hfíiechu nic neoblehéí E. 2, 358; obl. sé od teho, ulehéiti si, oprostiti se, zbaviti se: oblehéiti sé od břemene E. 1, 333. oblehéovati, polehéovati: (duch sv.) oblehéuje trpénie E. 2, 196. oblénéti (sé), zlenivéti: quia in amore Dei oblenyel fy Kaz. B. M. 287"; oblenye fye Káz. B. Kl. 23*. oblíbiti, oblíbili si: a ty li żenv za boha oblíbil P. 35^. obliti, pokáleti: aby knih müchy nezcídily, aby jich neoblilv E. 1, 81; téžkým hřiechem oblit byvá E. 1, 400. oblożiti: stoh pšeničný, obloženy lilíjmi (Cant. 7, 2) Sal. 127". obluda, přízrak: neroďte sě báti mne jako obludy ani jako mrtvého E. 2, 146, — noční obluda: Také jeden hřích,jenž přísluší k smilství, jest noční obluda E. 3, 188. obludný, přízračný, klamný, zálud- ný: báli sč jako člověka mrtvého, a blú- dili sú, mnějíce co obludneho P. 68"; A tak obludné hřiešné duši die písmo E. 3, 202. oblúpenie, oloupení: (Jób) řka v ne- moci, v oblúpení i dětí i sluh ztracení: Pán dal a pán vzal E. 1, 228. oblúpiti koho od čeho, čeho, olou- piti koho oč: oblup od kněžství E. 1, 433; (svatokupec) netoliko bud kostela zbaven, ale i kněžství oblúpen t.; kněžského řádu [t. kněžstvie] buď ob- lúpen E. 3, 232; — obl. do nahoty: oblúpen do nahoty E. 1, 17; koho to had oblúpi do nahoty? E. 2, 429. obmalomoenéti, omalomocnéti: aby (Jezí) obmalomocnél télestné E. 1, 344. obmytie, omytí: obmytie ode všech hřiechóv E. 2, 234; w óbmytí vody P. 18"; per lavacrum skrze obmytye i. (e.) obmytim Kaz. B. M. 330". obmývati, omývali: (Kristus) ob- mývá duši E. 1, 30. obnažiti: (zákonníci) od pravdy [u bvli obnazeni P. 168°. obnoviti: reformabit obnowy Kaz. B. M. 259%; Novate vobis novale ob- nowle nowinu L. 330". obój, oboji: obog rozvm P. 77%; dobré věci v manželství... jsú tři, tocižto: věrnost, plod a posvátnost.. ; třetie dobré jest posvátnost a ta stává v obych (sic m. -í-), i v těch, kteříž sú nynie vypraveni E. 3, 209. oboriti, zbofiti: (Němci) chtěli sú jej (Betlém) obofiti P. 1* a p. t. 54" (cf. E. 2, 115: aby Betlém byl zbofen); peci by nesméli obofiti sásédu E. 1, 329; oboïiti sé, zbořiti se: spíše se most praźsky obofi E. 1, 413; — obo- řiti sě na koho, osopiti se: (kněžie) sč ihned naň (na člověka) oboříe P. 163%; et impetum fecerunt a oborzyli ľu [ye Kaz. B. KI. 51%"; oborzili su sie na nieho Kaz. B. M. 322", Serm. 366, 28; (větrové) obořili sú sě na ten dóm (= irruerunt in... Mt. 7, 25) E. 2, 420. obracovati sé: obraceli se: obracu- jemet sé k pohanóm E. 2, 381. obradovanie, zaradování, radost, ú- técha: srdce obradovánie... E. 2, 433; (JeZí$ praví) i zamüceníe budücíe i ob- radovánie P. 83^. obradovati, radostí naplniti: (víno) aby duše věrných lidí obradovalo E. 2, 294. obrana koho od čeho, ochrana před čím: obrana ovci od nâfile P. 78*. obráneé: jako by oni byli Jeli (sic) viery E. 1, 168. obraniti od ¢eho, 1. ochránili. pred čím: abychom byli obráněni od zlého E. 1, 86; — 2. zabránili: K pozehnání- 

Strana 86
86 obrátiti — obyknüti pfiveden sem [od boha], poZehnánie obrániti [bohu] nemohu (benedictio- nem prohibere non valeo Num. 23, 20) E. 2, 205; — obrániti sé: moha sé obrániti E. 1, 159. obrátiti nazisk: véci duchovníe jeZ jsü na zzilk tieleftny obrátili P. 144^. obraz: (ti peniezi) ráz neb obraz bozí prigeli... gfá P. 123*. obraziti: protoZ slove obraz..., aby mysl svü obrazé ofi vzdvihl ji E. 1, 75. obrazn, obrazdeń (srv. Gb. Hist. ml. I. 408 a Flšhs. ČČM. 72, 1998, 229 sl.), obraz, vyobrazení: někteří modlé sě obrazdni člověka, jako někteří modlili sú sě obrazu Herkuleše, někteří obrazu Bélé E. 1, 67. obrázéti komu co, vyčílati, narážky činiti (spílati Duch JH.): poněvadž L. 194. obřězati, ořezali: obřěž jazyky mar- nomluvné E. 1, 256; Srdečná vóle at sé neobieze Kaz. B. M. 209". obrézovany, obfezanjj: (Kristus) usta- novil jest Petra mezi obrzezowané, t. mezi Zidy Sal. 73". obriehatéti: (Astyages) dal svú dceru chudému rytieti, a k (!) tomu, když geho (sic) obrzichatiela, kázal stříeci porodu jejícho Káz. Strah. 527". obročný, jenž má mnoho obroků (viz násl.): (Ó co jest téch) hynItow obrocz- nych kniezí, jenZ... fehcí k ženám cizím P. 61". obrok,obroći, prebenda, statky, z nichz mají příjem kněží, roční důchod (Ma- reš, Listy 46): Měnění o fary neb o obroky zlé jest E. 1, 476; w óbro- ciech... svatokupćiti P. 82%; w pro- davaní obrokow P. 32^; kteryZkolivék kněz miluje pána kterého, proto že jemu dal obrok pro sluZbu télestnü E. 1, 155; każe-li biskup stvrditi k obro- ku E. 1, 344; české žákovstvo, jenž lanžuje po obrocích L. 224; obroky prodával L. 307. obrovnati, zarovnati: z manželóv jako z kamenie tesaného, jenž sú skrze šestero milosrdenstvie obrownani Sal. 8". obrué: obruczowe decidunt de ipsa (urna) Kaz. B. KI. 92'*, obsaditi zafiry, vykladali, vyložili: Břicho jeho slonové, obsazeno zafíry (= distinctus saphiris Cant. 5, 14) Śal. 103, obsiesti, obsednouli, obsadili: sbor zlostníkóv obsědl mě (Ž. 21, 2) L. 134 = concilium malignantium obsedit me Doc. 465. obtazenie, u/azení (odévu): opásání zlatem bedr tvých a obtažení přílišné tvé E. 3, 179. obtézovati, zalézovali, priléZovali, těžším činiti: obyčej hřiecha nepoleh- čuje, ale obtěžuje E. 1, 438; (Kristus) obtéZuje hfiech bohatcé E. 2, 241; — obt. sě, činiti se těžkým: proto obté- žuje sč hfiech rúhavého mluvenie E. 1, 225. obiti: (Kristus) v mysli byl obut od žádosti zbožie časného P. 12% obuv: (Kristus) někdy chodil w óbu- vi a někdy bos P. 12'; v uobuvi (Cant. 7, 1) E. 3. 81. obuüvati sé: v jich 3korné se obüvají E. 1, 398. obvlaženie, ovlažení, osvěžení: nalez- nete obvlaženie dušem vašim L. 191. obyččéi, 1. zvyklost, způsob: (ti, kteří sú měli úhlavnú nepřiezeň, byli sú vymluveni.) A tymZ obyécejem .. . jsem vymluven E. 2, 112; a tak nékakym obyčejem ty věci jsú prodlenie našich životóv E. 1, 84; jestli člověk obyčeiom (tak v rkp.) svatých miluje boha svého E. 1, 117; (aby) v nehodné kněžím oby- čeje sě obrátili E. 2, 28; — 2. obcování, coilus: muž a žena, mají-li spolu obyčej, sami s sebú nehřesí E. 3, 189; ženským obyčejem (= coitu femineo, Lev. 20, 13) E. 1, 192; viz i sjitie; — 3. slavný obyččjivizslavný;—4.vstúpitivoby- čěj, zobecněti: již tak jest v obyčej utrhánie vstúpilo E. 1, 230; per bo- nam exercitacionem obyczegem Káz. B. Kl. 17" a Kaz. B. M. 274"; jakoz pismo i vobyčej ukazuje E. 1, 443. obyklý, navyklý: od hříechóv obyk- lych P. 123^. obyknüti, navyknouli: i zdalit sem nebyl obykl każdy den pfisahati E. 1, 96; jako smakati obykl jest slepy ve tmách (= sicut palpare solet, 

Strana 87
obžalovaný — odčiniti Deut. 28, 29) E. 1, 56: obykli su... penieze davati E. 1, 418. obžalovaný: Tu mají naučenie páni a preláti, aby obžalovaného prvé. po- volali, než by nad ním mstili..., aby o té věci tázal, z kteréž jest obžalován E. 2, 301. obžerně, v obžerství: kteříž obzernie živi jsú P. 191". obzerník, Ado se ozírá: ti, jichz téla nad duší panují, jako jsû obzernici, smilnici a jini P. 161%; Ze jich bóh bři- cho jest, to vez obzernikow P. 35". obzerny, o£íravij, kdo se ozírá: kné- žie nynější jsú obZerní E. 1, 123; v roz- koSech smilnych a obżernych E. 1, 68 (++ smilslvím a obžerstvím | zpüsobe- ných). obžierati sč. ožírali se: al sć sedlaci neobžierají E. 1, 311. obžiti, ožíli: (IKristus) obžil E. 1, 18 a p. E. 2, 137: všichni obživů E. 1, 37; aby obZil t. 211; aby obziwüce míle... trpéli P. 91"; doufej, żet (syn) obziwe na duši P. 164%; že vSichni umfeme a tak obziweme P. 64^. obživiti, oživili: (Kristus) Lazara obzivil E. 1, 30: viera lasku obZivena | t. 11; od ného sü obZiveni E. 2, 261. obzivovati, ozivovali: (Kristus) ob- ziwuge na dusi hfíechem zmrtvené P. ; 91”; knóżie Casto fku, że obżivuji, ano buoh nezivi E. 1. 51. oéernati, zéernali: oczernala fem Sal. 20^. oci: ano vidíta oči tvoji a hyneta pféd tvárí jich (2 videntibus oculis Luis et deficientibus ad conspectum eorum, Deut. 28, 32) E. 1, 56; (dfévo) ocima utéSené E. 2, 429. ocisteovy : od ocziftezoveho... ohné p. 32*. oéistee: (inter limbum) Dicitur au- tem oczyItecz Káz. B. M. 100"; v oëist- ci E. 2, 302, 312, 334. očitě, na vlastní oči: zákonníci ne- mohüce zapfrieti toho dobrého skutku, gieź [i ocitie vidieli P. 48 '; jakoż to jest očitěsvědomo E. 1,235: aby jeho mladá poslava byla očítie proti ňemu (sc. proti Ježíšovi, chtěl-li by se činiti sta- rým) P. 58". od slunce viece 87 očitý, zřejmý, patrný: to viděnie ne- bude věřenie, ale jisté očité poznánie E. 1, 4; a toho jest ocity dovod P. 148". od (ot) piedl.: knóżie mnéji, by od svótskych ne tak vzacni byli P. 27%; má sě od některých nehodných věcí zdrżóti P. 43%; dcera ma od diabla zle sć trapi P. 46 ; by ho od hřiechóv učis- tili E. 1, 28: ucte séote mne E. 2, 53:(ot diabla Sal. 6": — od čeho sč varova- ti, čeho: varuj sě od křivé přísahy E. 1, 97: — od čeho, před čím: obrana ovcí od nálile P. 78%: zavřiž dverce čichóv svých od hřmotu E. 1, 304; — slovo od slova: slovo od slova E. 2, 3588; oltář od oltáře E. 1,302;den ote dne E. 3, 296; — tresktati od čeho, z čeho: od hřiechu ; buď tresktán E. 1, 103; čiem (sic) od dávnějí neb déle duši držie E. 1, 438: však od starodávna tak jest E. 1, 439; — zachovatisč od čeho viz zacho- vati: — mluviti od koho viz mluviti. odbčhnúti koho, od koho: (Ježíš) jest oblúpen, raňen a odpolu živ odbčžen (P. Nor.! )E. 2, 429. odbiti sé, bilim se zprostiti (urov- nali rozepři bitím či soubojem, t. j. násilím Dc. 123): nelzé sé bude vy: mluviti, ani vyküpiti, ani odhroziti, ani odbiti E. 3, 124; — kóZé odbiti stáhnouti kůži: vzdvihnú vás na tluky neb na kyje, aby kóžč odbili, jako činie volóm, a kosti jich v hrncích vfivych vafili (= levabunt vos in contis, et religuias vestras in ollis fer- ventibus Vulg. Am. 4, 2) E. 1, 236. odbyticeh o, ledabyle vykonati: (oltái- níci) odbudücze m]e... spíe P. 32%; — 2. zbaviti se éeho: zavrzme skutky temnos- ti, to jest odbudme hríechów P.5 ; ne- odbude-li hfiesny zlé vóle E. 1, 33; aby tebe mrtvého skoro odbyli E. 3, 135. odčiňenie, náhrada: (ten) neníe za- vázán k dosti učiňení... posty, almuž- nami, ani bliZníemu odcziniením P. 71". odćiniti, nahraditi, oplatiti: zakon vděčnosti jest, aby ten, jemuž sě dobřě činilo, tak mnoho aneb viece zasě od- činil E. 1, 148; mnozí velé sobě dáti a potom bratru odcziniti P. 133%; aby člověk odczinil bliżniemv, kdyż po- dobne móż, aby na ńem neseślo t. 

Strana 88
88 oddánie — odměniti oddánie, odevzdání, přepuštění: Tu moc (sc. podací kostela) mievají i děti, i jiní přátelé po dědicství, a někdy z poručenství, aneb z oddání, tak že ji dá jinému E. 1, 450. oddati sé nac, k čemu: jakž brzo sě oddá (člověk) na skutek těles- ného smilstvie E. 3, 198; jakž sě koli na smilstvie odda t.; (kdyż on)k zylku . . . fie odda Sal. 24^; — oddati v manżel- stvi: (cierkev chot) Kristovi v manżel- ství věčném jest oddana E. 1, 25; slí- benim zfiezenym za muż oddana Kaz. B. M. 317"; nez jie oddadie E. 3, 201. oddávanie, otdávanie, oddávání, od- davky: manZelóv otdávánie E. 1, 120. oddávati k manželství: (aby kto) | k manzelftui oddaval P. 208". odehnánie: hrozné odehnánie E. 1, 22. odénee, ozbrojenec: kdyZ silny odie- necz ostiieha sieni své P. 48". oděnie, zbroj: (Němci) sú w odiení s samostříely, s sudlicemi a s meči při- běhli na Betlém P. 54. oděvec (demin. k oděv): skrovný oděvec... majíce E.1, 280; majíce odie- wecz podobny P. 39%; majíce ztravu a odiewecz P. 32%; mimo potiébny... odiewecz P. 93". odezvati, navzájem pozvali: (nerod zváti) at snad i oni tebe neodzowü P. 165^. odhroziti, hrozbami odvésti: (protiv- níci) brzce by mé odhrozili od té prav- dy E. 1, 80; svatokupci chtie kaZdého, ktož jich dotkne, od božieho slova od- hroziti E. 2,314;— odhr. sé, hrozbami se vyprostili: nelze sé bude odhroziti E. 3, 124; Ale kterak jest to, Ze sé (bo- hatec)... neodhrozil smrti? E. 2, 244. odehoditi, odcházeli, odejíli: aby od nich (zastupóv) Jeżiś neodchodil E. 3, 241; (Asser) neodchodiefe od chramu P. 12. odchodné, (otchodné Klt., cf. nt. na odchodnou): (Ježíš) vstupuje na nebesa za odchodné jim (učedlníkóm) přikázal řka: Jdúce po všem světě kažte čteníe každému stvoření P. 36". odchýliti sě čeho, od čeho: světské chvály sě odchýliti E. 2, 118. odieti, odíli: i co ste vyšli viděti Covéka miekkymi [odievy, vSak v hüni chodí] odieneho (— mollibus vestitum, Mt. 11, 8) P. 9*. odivný, podiv vzbuzující: (aby bo- hatec) gim byl wzacen a odiven P.111". odjieti, otjieti, odníli: a já opravím vás, otejma ta obtieZenie E. 2, 53; aby tobé nic... neodjél E. 1, 288; odjata E. 3, 175. odjiti, odejíti: Přěsto moře odšel jest Ježíš, slyše, že Jan krstitel sťat, aby nebyl příčina k popuzení zlosti Eroda E. 2, 108; nechte jeho odjíti E. 1, 30. odjitie, odejili: jeho odgitíe nahóru znamená od svéta odstüpeníe P. 51". odklad, dostiučinéní, náhrada (=: de- posilum, termin právnický Kll. s. v. „otklad“): páni mordéře zle propúštějí na penězích, sami je berúce aneb pe- nieze za odklad odsuzujice P. 131" (za odklad = aby byly náhradou, jakožto náhrada); srv. odloženie a odčiňenie. odkřiknůúti, křiknouli navzájem, o- zvali se vzájemným křiknutím: hlásný, který by neodkřikl E. 1, 458. odküpiti sé, vykoupiti se: tuséchytry | nevymluví, mocny neodtepe a bohaty neodküpí E. 1, 21. odlozenie, dostiucinéni, nahrada: od- lożenie bliźniemu za vinu P. 1%; neb jemu (bohu) má býti prwe každé odloženíe P. 133". odloziti komu, dostiuëiniti, nahradi- li: (bóh) nechce nic od tebe vzieli, jeliż bratru odlożiś a I nim Tie Imieris P. 133*; učinil-li jest (člověk) křivdu brat- ru na zboží a má čím odložiti, tehdy má díetkám neb přátelóm odloziti t. odlúčenie čeho, odloučení od čeho: abychom sé káli hríechóv w ódluczení béhóv svétskych P. 41". odlüciti Ceho, odlouciti od čeho: když dusé byla odlücena téla E. 1, 17; dábel na véky nebeské radosti jest odlucen t. 88; (malomocný) jest všeho ücastenstvie svatého odlücen E. 2, 43. odluéovati sé: segregant semet [od- luczugy sye] Kaz. B. M. 307". odméniti, vymenili: aby (svatopro- davač) duchovní věc odmienil za tě- Jestnú P. 208". 

Strana 89
odmčra — odpověděti 89 odméra, odmírka: jízZ (méórü) kto méfí, vezme odmieru milofrdnv P. 126^; miera zlá slove skutek zlý, a odmiera muka vééného zatracenie t.; zlí, ča- kajíce na sč hrozné odmiery t. odmluviti, 1. domluvili: (kdyZ jest) spassitel tuto fec odmluvil (podoben- slví o koukoli a pSenici Ml. 13, 24) P. 26"; — 2. mluvili proti čemu, odpírali, odmlouvali: má odmluviti a proti tomu státi E. 1, 432. odinrt, otinrt, odümrt, odümrt, L. j. majelek nebo právo pripadlé pánovi po smrli majilelové, klerij zemrel bez pří- müch dédicü: o braní odmrtí Fl. Odm. 3; Obrání odmrtí E. 3, 191; v odmrtech E. 3, 102; kterí by tak üplné sé otmrtí a nápadóv varovali L. 22; otmrti Fl. Odm. 7; lúpili ste chudé... vinami, nálezkv, a odümrtí E. 1, 150. odpadati éeho, zanechávalti, přeslá- pali: (hledaj) v té kapitule, která sé počíná od Léž neb túž čtenú, a neodpa- daj nalezenie, až právě do druhé ka- pituly E. 1, 386. odpadnuüti éeho, odpadnouti od čeho, zanechali čeho: chtě jich v dobré řeči potvrditi,aby gíe(FéCi)neodpadli(ucedl- níci) P. 67%; (já) tvého milosrdenstvíe neodpadnv P. 46"; pomni, aby neihned odpadl řečí (L. j. výkladů), když k druhé čteně dojdeš E. 1, 362. odplata: (kníeZek) pfédejde papeze a biskupy w ódplatie P. 33". odpláteé, odplalilel: on jest všech vérných obránce, spasitel a odplatce (sic, lfikrál) E. 1, 85, 86; Ze jest pán . svyrchovany odplátce E. 3, 162. odplatitel: co na tak velikü vSetec- nost lidskú mluví trpělivý odplatitel P. 105". odplatiti sé komu: odplatiti sé dru- hému E. 1, 95. odplativy, kdo rád odpláct: pána... lak odplativého E. 1, 59. odpoéinüti, odpoécinouli si, spoci- nouli: pfijdü mnozí od vzchod sluncé a odpoCinv s Abraham P. 113*. odpocivadlko, loznice: vejdi v od- pocivadlko své a zavra dvércé mod] sé (— in cubiculum, Mt. 6, 6) E. 1, 289 a p. 304. odpočivadlo, ložnice, lůžko, pohovka: Odpoczywadlo zlate (— reclinatorium, Cant. 3, 10) Šal. 62b. odpoéívati, bjli v klidu? zmatkové v slibiech ... ti necht nynie odpoécívají ajáo jiném popíši E. 1, 271 (o přerušení výkladu o zmatcích a začelí něčeho ji- ného). odpolu, odpoly, zpola: odpolu živa opustivše (lotři člověka) P. 150"; jich děti odpolu mluviechu azoditsky (2 Esd. 13, 24) E. 1, 133 (dvakrát); slyšal jest děti, ani židovsky neumějí a mluvie odpoly pohanskými řečmi t.; odpoly česky a odpoly německy t. odpora, odpírání, rozpor: máš boha milovati . . . volí a tak bez odpory E. 1, 60; aniž jest odpora mezi Lukášem... a mezi Matúšem P. 48% — odporu dáLi, odporovali: (zákonníci) nemohli sú jemu dáti odpory v řěči P. 183). odporně sč jmieti v. jmieti. odpornost, odpor, neshoda: v nebi nepřebývá nižádná odpornost E. 3, 150; jenž strpěl jest od hřiešníkóv proti sobě odpornost (Žid. 12, 3) E. 1, 350. odporný čemu, proti komu: ka- cieřství jest učení bludné, svatému písmu odporné E. 1, 389; majíci vóli od- pornú proti bohu E. 3, 149. odpověd: Odpovied jedna jest P. 18^; (jindy psáno odpovied): otazují- cíemu... brzká odpovied jest P. 25"; — dáti odpověd zač, odpovídali za (míli odpovědnost): Strážný vida hy- nutie neb přiestrachu a nepověda, dá počet neb odpověď za krev E. 1, 241; — odpověď vzieti, obdržeti: vzěli sú odpověď od Krista E. 1, 309. odpověděti 1. čemu, k čemu: (že) nenie plně odpovědieno té otázce E. 1,72;—2. komu, boj, nepřálelství opo- věděti, dáti odpověď nepřátelům: Také kdy králi Ezechiáši odpověděl král Asyr- ský, lehdy rozedřčl jest rúcho své (Ouae cum audisset Ezechias rex, scidit ve- stimenta sua, 4 Reg. 19, 1) E. 1, 171; — 3. odp. sě čeho, zříci se: odpřisieci sé jest věřené věci sě odpověděti L. 140; — 4. komu co, odepříti, odříci: A všech věcí, kterých požádale sta oči moji, neodpověděl sem jima (= Et 

Strana 90
90 odpoviedati — odsuzovati omnia, guae desideraverunt oculi mei, non negavi eis, Eccl. 2, 10) E. 1, 282. odpoviedati, 1. odpovídati: když sem já otpoviedal L. 271; — 2. za koho, zač, míli odpovědnost: že musí za všecky duse odpoviedati E. 1, 422; — 3. odpírati: chot... milost svá gíe (krá- lovné) tak dlüho odpowiedial (sic), dokadZ ... Sal. 3"; — 4. odp. sé Ceho, zríkali se: viery pravé sé odpoviedá L. 140. odpoviedka, odpovéd: A strachová- chu sé vSickni... nad müdrostí a na odpoviedkach jeho (— Stupebant au- tem omnes... super prudentia et res- ponsis eius, Luk. 2, 47) P. 14*. odprisahati sé: ktoZ sé odprisahá L, 140. odprisieei sé, odprisáhnouli se, za- Fikali se: odpřisieci sě jest věřené věci sé odpovédéti L. 140. odpustek: odpustky nepravé E. 2, 151 a násl.; bude doufati tém odpust- kóm E. 2, 153; prodávaje odpuftky y dopultky P. 1485; f ódpultky peniez- nymi P. 79"; Vérné hrozné odpustky dává pán bóh kněžím tučným E. 1, 236; odpulky (sic) indulgencias Kaz. B. Kl. 174”*; odpustky L. 307; — od- pustky irhovské v. trhovsky. odpustitel, kdo odpusti: indultor od- pultytel Kaz. B. M. 330". odpustiti, z néjakého ustanoveni pro- pustili, dovoliti: protož móž rozumný prelát z příčiny hodné odpustiti svým poddaným podělati (v svátek) E. 1,131. odpustně, volně, snadno, lehce: Tyru a Sidonu odpustnějie, to jest lehčejé bude než vám (Mt. 11, 22 remissius Vulg.) E. 1, 196. odpušťenie, odpuštění, propusténi (ze služby): abych pravil vězeným od- puitienie P. 10*; odpusténie hfiechóv E. 2, 151; jeden kíést k odpusténí hfiechóm E. 1, 50; k odpuštění hřie- chóv t.; Ont nizádnému vérnému sluze odpusténie nedává, ac ho nepo- tfebuje L. 259. odpüsténie, odpousténí: odpüsténie hřiechóv jest troje: svémocné (boží), . . . podsvémocné, to věz pod svémoc- ným najprvé (Kristovo), ... služebné, to věz ... službú duchovní (kněžské, z moci pójčené) E. 3, 216 a 217, E. 2, 161; viz pójčiti. odpüstéti, odpouśleli, dopouśleli: Také my klanieme sé prelátóm a pá- nóm, jakož písmo starého i nového zákona odpůštie (= licenciat, V.) E. 1, 73; jakoż i my odpultieme svym vinnikóm P. 203P, odpustovati, odpustievati, odpous- téti: (Kristus) odpustuje (hriechy), kte- říž učiněni sú E. 1, 28; aby... byli od- puřtiewáni hříeši P. 75"; když (bóh) od- pultíewa neb zadržiewa hříechy P. 75%. odpüzéti, odpuzovali: (knéZie) dó- stojné odpüzejí E. 1, 32; ten dává mie- sto hnévu boZiemu a odpûzie hnév dáblóv t. 167; bázeň odpúzie pýchu E. 2, 4206. odranost: potvornosti neb odranofti rubow P. 111°, odreciti sé, odfíci se: A ty prifah na krľtu Kristovi odrieczil (sic) [i fie [milftuíe P. 35*. odriézati, odsíranili co, zproslili se čeho: Ve zlych slíbeních odřeš (sic m. odřěž) věrnost, v mrzkém slibu promčň ümysl E. 1, 105. Cf. Penitere est causas peccati abscidere Káz. D. Kl. 84". odsovád, odsud: utec odfowád do nebes Šal. 157%. odstrčenie, odpuzení: Prvé slušie k zlosti odstrčení E. 1, 73. odstrèéiti, odmitnouti, odpuditi: (né- kteří) zlé véci, jenZ na mysl vzbéhnü, ihned odftrcie P. 162^. odstrkaé, kdo odstrkuje, odpuzuje: a tak jsú (páni) nádavce neb nuzníci neb odstrkači protiv božiemu přikázaní L. 26. odsud; kteří chtíe odlud jíti k vám, nemohü, ani otonud sém piijieti (sic) P. 110%. odsúditi koho zač, jako: ač by je byli všichni Egyptští za zloděje odsú- dili E. 1, 210. odsúzenie, odsouzení: od nižšieho vezme odsüzenie E. 1, 31; kterak ho dali sú najvyšší knéZíe a kníezata náfe na odfuzeníe [mrti P. 65". odsuzovati koho oč, soudem připra- viti oč: sprostná nebožátka... odsu- zují o penieze a někdy i o hrdlo L. 25. 

Strana 91
odtepati sé — ohluséti 91 odtepati sè, zbraní, mocí se zbavili, vysekali se: tu sč chytrý nevymluvi, mocny neodtepe E. 1, 21. odtčšenie, úlécha, polécha: v tomto Kristovu slovu mají mieti odtčšenie tací hřiešníci E. 1, 195. odtrhnůúti, ulrhnouli, vzdálili, od- loučili: (bóh ruky), to věz moci své od tebe neodtrhne E. 3, 107. odtucha, úlécha: (Ježíš) zpozdilým dává odtuchu, aby nezufali P. 30*; damt gi (Zené) odtuchu, at by nezvfala P. 47%; pfetéZká taká odtucha L. 18. Viz i ottu3enie. odumrly,odumrelj, odumrlé véci, jimz odumiel majilel: O brani odmrti neb nápadóv odumrlych véci E. 3, 191. odumrt v. odmrt. oduüti, nadouli: mokrost... odme elovéka P. 165". odvésti, vzdálili, odslranili: (aby dobré bylo) dáno a zlé aby bylo od- | vedeno E. 1, 319. odvisnüti (odvésnüti?): ano jim la- loky odwyelllij Kaz. B. M. 307". odvoditi, odvadéli: abducit odvodi Kaz. B. M. 293"; kdyż od svornosti... je odvodi E. 2, 169. odvolävati, odmlouvali, odpirati, pro- leslovali: neb řú proti kazatelom od- volavali P. 28". odvoliti, vůlí zavrhnouti, svolení od- | činili, zrušili, odčíci: nelzč sč káti smil- nému..., jedné aZ odvolí E. 1, 191; musís hriech odvoliti a dobrost privoliti I. 1, 31; odvolilo srdce mé viece praco- vali (— Unde cessavi, renuntiavitque cor meum ultra laborare Eccl. 2, 20 Vulg.) E. 1, 283; slib hodný odvolati neb odvoliti hynutné jest E. 1, 269; A to svolenie jest nerozdielné do smrti jed- noho z nich (manZzelóv), tak Ze jiZ nemóZ nikterý z ní odvoliti, aniž jich kto móž rozdéliti, aby nebyli manželé P. 19". odvracčti, odvraceli: ihned plijete, tvar odwraćiele P. 113". odvratiti koho od čeho: zdali by mohla ji od milovánie choti svého odwratiti Sal. 9°. odvreci, odvrhnouli: svû vuoli od sebe odvrże E. 3, 144; když obyčej přisa- hánie od sebe odvržete E. 1, 97. oléra, obetování: kdy jdü k oféré E. 1, 79; — pohledte na lanye, offyerat bude Káz. B. M. 276' — oférat (!) bude F1. gl. 68. oiérovánie, obétování: (Nákladnymi obrazy) zapalují sé lidé viece k oféro- vání než k modlení E. 1, 78. olérovati, obélovati: oférujZ obét E. 3, 181; Kdeż viece bohatstvie sé vidí, tu oféruje sé radéj3e zlato E. 1, 78; aby od bifmovänioférovali po peniezi E. 1, 419. official, duchovni trednik: offcial, to jest úředník duchovní E. 1, 269. oh cilosl.: oh Ze sem já to smél kdy učinili Káz. B. M. 306". ohaë: psi tucni... ohati P. 112"; oharzy Káz. B. Kl. 125*. ohavenstvie, ohavnost: pod jménem svatym piikryto jest ohavenstvie E. 1, 302. ohavnost, byti v ohavnost: Żivot ten, jenž sú světí vedli, jest jim k či- nóni vohavnost E. 1, 433; byty w ohaw- noft Kaz. B. KI. 29; — ohavnost k temu jmieti v. jmieti. ohavny, hohavny: execrabilior ho- hawnyery (sic) Kaz. B. M. 295". oheň: věčného páleníe ohniom buďte poddáni P. 209; — pod ohném za- vázati: chtěli sú mneise pod ohněm zavázati E. 3, 252 = pod treslem upá- lení: -- do ohné sé zapsati v. za- psati se. ohlásiti: et vocabis oh(l)afyfs nomen eius Jhesus Káz. B. Kl. 47*; ohlásiti po psaní L. 207. . ohlasenie: to ohlafeníe cziní knéz... napfaním P. 206". ohledánie, vySelFení: chci sé k své pravdě ohledání v Konstancii (posta- viti) E. 3, 275. ohledati, popalfili, vySelfiti: Ohle- dajme, muoż-li papeź byti svatokupcem E. 1, 403; ad contemplandum aby ohledali Kaz. B. M. 325". ohledovati, spatřovali: nevidéné véci... rozumem sé ohledují skrzé stvořené věci E. 1, 83. ohleehnuüti, ohluchnouli: ohlechl jest člověk P. 147%. ohluśćti, ohluchnouli: ucho ohluśie E. 3, 136. 

Strana 92
92 ohmatati — okrásiti ohmatati, nahmatali: 1 kdes’ tu müdrost ohmatala? E. 2, 105. ohnáécek, ohnivácek, fenix: in fenice, qui bohemice dicitur ohnaczek od ohnye, rkp. Mus. E 15 1.233" (srv. Flajśhans, Klaret II. 367). ohnivý, řeřavý: na uhlí ohnivćm E. 1, 276; — ohnivý, červený, rudý: Czer- wenec ohniwu neb krewnu barwu má Sal. 69". ohraditi sé: (knézie) tak lu [fie z vílaveníe antikriltova ohradili P. 81”; (zákonníci) fü fie mnozftvím neb hlukem ohradili P. 168^. ohromenie, ülok (srv. pohrom): brání jim duch bożi utisknutie a ohro- menie E. 1, 165 (f. j. aby neuliskovali a neohromovali). ohromiti, prepadnouli: když vás ohromí kfik a truchlost E. 3, 139; — ohromiti séna koho,oborili se, úlok učinili: impetum fecerunt, i. e. ohro- mili neb oborzili su sie na nieho Serm. 366, 28. ohryzek: ohryzek perypsima Serm. 354, 27. ochochule, ochechule (ochochule = Siren, K lt.); mezi morfkymi ochochulemi P. 24. ochotnost, ochota, laskavost, důvěra: miloft neftrachuge [ie, ale ochotnolt czini (sic, = familiaritatem V.) P. 15% ochotný, milostný, milostivý: ochot- na i výtečná (= suavis et decora, Cant. 6, 3) E. 3, 72; aby tak pána svého ... sobě ochotna učinili M. výkl. 3. ochuditi: ont svého sluhy věrného neochudí L. 259. ochuzovati: conswete sunt mulieres, ut... vir emat sibi tunicam novam a tak se ochuzují proto, anot potom mykají do Ziduov suknémi, sukné stane za třiceti kop a zastaví v deséti, a tak tu ty ochuzují Káz. B. M. 304". oi citosl.: Og vazme to P. 100^; Og diwna viec P. 113*; Oj, prosíme, spas ny E. 2, 129; Oj skrovná paní, málo jie Kaz. B. M. 293". okamženie (adv.), hned, za okamžik, okamžitě: moha je okamženie poraziti P. 58"; okamzeníe do pekel sstüpili sü P. 143"; okamzené (sic) sstûpili sû do pekla (— in puncto ad inferna descen- derunt, Job 21, 13) E. 1, 127 — oka- mzenij Knc¢. 92 D; ktoZzkolivék netoliko den jeden, alebrź okamżenie zmeśka sé krmiti slovem božím E. 1, 331; in mo- mento okamzenye Káz. B. M. 105". okázati: o pravdách... v písmé okázanych E. 1, 5. okliéiti, obkliéiti, zkliéili, obstoupiti, obsáhnouli: nic ho (boha) nemóż okliczi- ! ti a ofahnýti P. 85%; Opět oklíčen budu koZi svü (= circumdabor pelle mea, Job 19, 26) E. 1, 40; Itrach byl oklicil ho (Petra) P. 128". oko: i proć pfód óci rozuma svého nepokládáte P. 209%; ale potom okem w uoko vzrzifs Sal. 65°; — k oku, pro oko: dosti by učinil k oku lidskému E. 1, 421; v. črt. okojiti sé cCím, v cem, ukojili se, upokojili se, spokojili se: (smilní) oko- giece [ie pychu, lakomstvim... na radost věčnůú netbají P. 118*; aby naść mysl... milovanim zlym nejsúc oko- jena, nebyla k modlení zpozděna E. 1, 294; v tělestné rozkoši kterak bych- me sě okojili E. 1, 126; guietasti te okogil fly fe w hrzyechu Kaz. B. M. 286". okolek, 1. okolnost: abych... všech- ny příčiny a okolky hříecha knězi pra- vil P. 218"; netoliko skutek . . ., ale i vokolci toho hříchu jsú smrtedlní E, 3, 190; — 2. ambit: v ambité, to jest v okolku E. 1, 220. okolo jíti viz jíti. okopati: Obkliczil fem gi (vinici) zdí a okopal Sal. 50". okopávati: oni mají tu vinnici oko- pavati P. 31". okovánie, (o)kování: konieft nesüdi koné po okování E. 1, 72; ten okovánie miluje viece než písmo (sc. u knih) t. okovati, okovy opatřiti, spoutati: Erodes... Jana jem okowal a do Za- lářé vsadil P. 9"; ne zlatými kúľky pieniwé vzdy okovaw P. 59"; jini oko- vâni L. 325. okovávati: ktož knihy zlatem neb střiebrem okovává, ten okovánie mi- luje viece než písmo E. 1, 72. okrásiti, okrášliti: okrásil mě korunú (Kristus) E. 1, 25; chtiec býti nad jiné oděni a okrášeni E. 1, 165. 

Strana 93
okrásliti — on 93 okrásliti: duch nalezne dóm...okrá- | lien P. 47". okraslevati, okruslovali: okrafflewati Sal. 20". okříkati sč, rozkrikovali se: aby sè (déti) na matku a na otcé neosopovaly, ani okríkali (sic) P. 15". okrotiti, ukrotili:'Tak jest chtél okro- tili pán Ježíš své bojovníky E. 1, 167. okrstiti, okřlíli: aby nas okrftil P. 11"; kazdy musi okrftien býti, ale bez vodného křítu P. 108"; co chcete mi dáti, a ját vám kostel posvétím, msi odslüzím, rozhreSím, okfrtím E. nežli sč okřtí E. 3, 206 (o něco níže: dokudź by sé nepokrtila). okrslek, okrslek: okrlllek Kaz. B. KI. 82%; v jeho okrslku E. 2, 63. okrúhlý: proměňuje étverohranaté w ókruhlé P. 1037. okrvaviti: toho, jenž kněze okrvaví | P. 81. okujé: peripsimata,oftruzkoweokuge a [mety Káz. D. KI. 235"; okuje vulga- | riter rasura metalli Serm. 354, 27. okünéti sé, okounéli se: okünie-li sé ona (žena), jesL (znuž, jímž žena vládne) nemocen E. 1, 202. okusenie, chul (gustus): pét smyslôv v Clovéku: zrak, sluch, okuffeníe... P. 219". okúščti, okoušeli, ochutnávali: Ježíš.. i slyżal, i okufal, i dotýkal P. 16%. olej: olej svatý E. 1, 120 (při svá- loslech). olejovanie, mazdani sv. olejem, po- sledni pomazdani: żehnanie, oleiovanie i pohřeb P. 144"; poslednie svaté ole- jovánie E. 3, 257; zpoviedáním, křtě- ním i olejováním E. 1, 287. olejovati, olejem pomazati: aby ole- ioval P. 208". olivie, olivi, stromy olivové, olivy: Olivie budeš mieti na všech mezích tvých (== olivas, Deut. 28, 40) E. 1, 56; ratolesti z olivíe mecí P. 62%. oltář: (aby kněz světil) kostely, ka- lichy, oltárie P. 208"; chodí oltáf od oltáre E. 1, 302. oltá&ník, knéz k olláři ustanovený: prázdní oltarnici P. 14" 32% omalomocnéti (viz i obmalomocnée- ti): aby (člověk) omalomoczniel na těle P. 21%. omámenie, omümení: Raü té pán omámením (— amentia, Deut. 28, 28) | E. 1, 56. omanovy: (víno má vóni) omanovü E. 1, 220. omelí, homilie, obecné kázání: sv. Augustin v omelí neb v obecném ká- zaní L. 24. omeškati koho od čeho: vóle bude sě obierati s jinými věcmi, jsúc za chvil- | ku od božstvie omeškána E. 1, 43. 1, 400; pojme-li křesťan židovku, prvé -© omiežditi čáry, očarovati (jestliže by někdo) trávením aneb čáry byl omi- Zdén, aby sě nehodil k skutku manžel- skému E. 3, 207. Cf. miezditi, zinieZditi. omladicé, omladnice, Sestinedélka: quando surrexit omladyczie Káz. B. M. 332". omladna Zena, omladnice: omladné ženy v své bolesti... imají pokuščníe P. 217". omoéiti: Nalezl jsem oponu...omo- ; Cenü a zmalevanü E. 1, 76. omylenie: bez omylenie E. 3, 296. omylně, mylně: móž v tom omylné byti E. 1, 8; Samuel prorok byl jest k voli Saulovć od baby vzkfieżen omylnie P. 67%; od klettie domnéného omylne L. 135. omylný, mylný: Takým omylnym vzkříešením vstávají ti... P. 67*; těla omylná, jéZ duch zly na sé vezma lidem sé ukazuje, nemohü jíesti P. 69". omyvati: (kteïi) hríechóv neomy vali P. 87". on (ona, ono), onaž vedle pravid. jež: choť Kristova, o niež v piesniech Šalo- múnových jest psáno písmo a také onaž die... E. 1, 25, — onen, minulý: k ónomu člověku P. 106"; Onu neděli byla památka o příštiem (sic) Kristovu E. 2, 8; — ono — ono, ło — ono, zde — onde, tu — tam: víno jich má cizí vóni: ono Salvéjnü, ono omanovü, ono pelynkovü... a pivo... ono s bob- kem, ono s malinami E. 1, 220, a p. 428; nakydali sú ustavení ono jiných a ono jiných, že jim konce nenie E. 1,240 ap. 426; — viz i jen. 

Strana 94
94 onde — opustiti onde: kdet sá od Krista... povoláni? Snad onde: Chceš li býti dokonalý ... P. 38%. Ondiéj: ondriei, bratr Simonóv Pe- tróv P. 50^. onéméti: A on onémé [umlknu] (— At ille obmutuit, Mt. 22, 12) E. 2, 379. onémiti: protoZe byl jest oniemil (diábel) člověka P. 48“ a p. E. 2, 100 a 101; viz němý. opadniti: moře, jenž sě vzdvihuje jednak vzhóru, jednak opadne P. 24^. opak, naopak, naruby: uzféch, ano žáci vše opak kukly kožišné obrátili a tancují v kostele E. 1, 302, A toho zákonník neučinil, ale opak neb zpět počal jest od děkovánie E. 2, 317. opásati koho čím: (Kristus svého rytieře) bude pasovati, to věz, opáše ho láskü E. 1, 165; — opásati sé čím: opaś [je żini P. 52%; (duże) ta sé má opafati L. opasovati: Kteráž (cierkev) k sobě při- cházejície opafuge palem pokaníe Sal. 129". opat: a Lo písmo neméné zavazuje opatôv, probostôv, prevoróv a jiných Zákonníkóv E. 1, 427. opati'enie, zaopatłfeni: Bez opatfenie duše s tělem sě rozlúčí E. 3, 111. opatřiti, 1. přihlédnouti, učinili opa- treni: (Na vas sluší) opatřiti. kto chce býti počestný E. 1, 468: není, kto by pozelel ... té veliké nehody (knéž- ského smilství). Starší neopatří, neb by musili prvé sami téhož nechati t. 443; — 2. spatřili: Každý, kterýž tě opa- tří, uteče od tebe E. 3, 144 (r. 1469). opatrnik, opatrovnik: opatrnici chu- dých E. 1, 220. opatrovati, spatřovati, míti co v patr- nosti, přihlížeti k čemu: to móž dobře (někto) učiniti, ale vždy také opatruje staré vykladače prvé slov E. 3, 260. opatstvie: opacztvie P. 148°, opazenie, zábradlí (pavlaé Op. IV sl.) : opazeníe nale cyprelowe (= la- quearia, Cant. 1, 16) Sal. 36%; Opazenie neb zabradla téch domóv Sal. 37"; lemiezové dóm kryjí, ale opazeníe toliko ozdobuje t. opééovati, opělovati: s těmi, jenž je (pověsti) opěčují E. 1, 264; slovo po- věstné je... člověku na hanbu, kte- rážto nemá míle býti opěčována t. opétovati, opakovali: Tito versové dřieve řečeni sú, ale nebuď nám léň je druhé opietowati Sal. 112". opilee: co jest... opily v. neopily. oplácěti sě čím zač: A že jeho dob- rota nikdy zlým za zlé sě neoplácie E. 2, 263. oplacovati sě čím zač: odplacovati se: (Clovék) neoplacuje sé zlym za zlé E. 1, 161. oplatek, hostie: že by oplatek ne- svéceny méli za svaty zpósob chleba P. 86"; prijímánie v oplatcé bozieho těla E. 2, 142; (kteříž chtie) krev Kristovu v oplatcě neb jeho tělo vi- děti t. 183; některého kněze krev, jiež jest ukropil na oplatek, měli by za Kristovu krev t. 184; v Litomyšl- ském biskupství, v němž sú byli knó- žie krví svú oplatek zkrvavili t. oplecie, opleci, oplecko, rukávec, lok- tuska (viz Zíbrt Kroje 92 a 377, opleëie — armilla Klt.): Opleczíe zlaté učiníme tobé (murenulas, Cant. 1, 10) Sal. 31°. oplzlost: mluviece oplzlosti nehodné a pohadky E. 1, 127; in pudiciciis [w oplslostech] Kaz. B. M. 300%; in scuri- libus [woplnoftech, sic] t. 285". opoka, skála, kámen (— petra Klt.): opoka horSenie (— petra scandali, 1. Pet. 2, 8) E. 1, 245; v dérách opoky (= in foraminibus petrae, Cant. 2. 14) Sal. 50%. opraveé, kdo opravuje: podle kor- rektora, ješto slove oprávce bible E. 3, 260; již nebudeš opravcě (sic) hřiecha, ale zrádcě E. 1, 248. opraviti, napraviti: ufajíc, Ze divem oprawí nedostatek P. 17^. opravovati, spravovali: (jenž) ne- opravují neboZátek E. 1, 213. opilcóv E. 3, 140. opustéti, zpusinouli: každé krá- lovstvíe v sobě rozdělené opultíe P. 48%; kralovstvie...opultie t. opustiti, 1. odloućiti se: (co blazni- vejšího, než) lásky a jiných ctností ... opustiti E. 1, 162; — 2. zanechali: ale Ze by dlüho bylo, musím opustiti E. 2, 355 (= toho zanechati); — vynechali: 

Strana 95
opušťenie — osléditi 95 (jestlize sem kde) Ilowce opustil Treb. 41*; 3. opustiti sé, zpuslili se: když v tomto životě rozkošném sč opu- stí E. 2, 311; (bohatec) vzem dané věci, sám sč zle opustil E. 2, 241; — ergo odpufky (sic) indulgencias accipiunt, quia opulftye (sic) postponunt meritum fidei sue Kaz. B. KI. 174" (— opustie, i. j. opuslí zásluhu pro víru svou; když (on) duchovni żivot opufftie (sic m. opuste) k zisku svěckému ... sé odda Sal. 24°. opustenie, zpusténi: ohavnost opu- Stènie neb zpuslénie v miesté svalém (= abominationem desolationis, Mt. 24, 15) E. 1, 301. opušťený, opusténÿ, zpusténÿ: in deserto na opusteném svèté Káz. B. M. 313"; vSie ctnosti präzdni a opusténi stojie na mieslé svatém E. 1, 301. oféchovy: do zahrady ořechové (Cant. 6, 10) E. 3, 78. Origenes: vedle výkladu Origena p. 13^. orudie, nádoba: jsa jako nástroj neb ' orudie boZie E. 2, 231; (lucerna) slove orudíe... P. 123% že sú sč často a orudie umývali P. 17%, a slove ydria orudie k wodie připravené P. 17”; téch šest orudí, buďte... kbelíkové lahvice neb bánč, stálo tu t.; Orudie hrnčieřova, to jest hrncóv, pokúšejí | kamna Iz. 1, 351. osada, osada, společnost: Lazar po- chován jest u své oľľady a bohatec u své, onen s bohem a tento s diáblem P. 113, osadny, osadni, osadnik: (knéZie) pohoniec svych osadnych z desatkóv E. 1, 338; (nelbánic) jest jich starším, i jim, i osadním, i pánóm na věčné zatracenie E. 1, 277. osáhati, objímati, zaujímali: bóh všecky věci osáhá a osáhl jest E. 3, 106. osáhnuüti, osieci, obsdhnouti:(nic bo- ha nemóz) olahnŸti P. 85"; Nestaëil mi svět ode mne osažen, již mě malý hrob osáhl E. 1, 284; takže již (kněžie) osáhnůú všecky úřady, v nichZ penieze ciji E. 3, 2-16. Osanna, Hosana: Osanna [t. pane spas] svnem Davidovym [skrze syna Davidova] E. 2, 3. osboženie, obohacení, hojnost, bo- hatslví: 4 hoynoIt bude mieti anebo ofboz- nie (sic) Káz. Strah. 459'/460" (=Nor.? 195": ozbozeni). osénie, osení: |herba, t. zelina, neb v tomto čtení herba pšeničné osčnie] E. 2, 54. osep, osyp, sypké plodiny, obilí: ko- lik kop platu, olpu, kur, vajec P. 152". osézeny, osazeny, obsažilelný, vy- stiżitelny: (bóh) nenie rozvmem ollaže- ny P. 213%; víz i neosóżeny a osahnili. osieci, obsáhnouli, viz osáhnüti. osídlo, osidlo, lenala: to osidlo, kte- róż oni su jemu polekli, to jim on na hrdlo vzdél E. 2, 361; zlécel jest... ofidla svá P. 219" (dvakrát); Prostred loliko osidl jsem E. 3, 145; plno osidl t.; v jeho ofídlach P. 219"; neb sú mi vždy osídla položili L. 158; — dáti se komu v osidlo, vlézti do tenat: (hřieš- ny) dá sé dáblu v osidlo E. 1, 261. oskuibsti, ośkubali: hus jest... od Béle oS8kubená E. 1, 124. oslava, sláva: od mýky k óllavie pféstupil jest P. 64*; Každý člověk | seno a všechna jeho oslava jako květ polský (Is. 40, 6, gloria Vulg.) E. 2, 21; Co prospěje... všeho světa oslava neb chvála? E. 3, 111. osláveé, oslavovalel: (bóh) jest ollawcie všech vyvolených ...,(neb on) slavny činí své milovníky P. 153*. oslavenie: oslavenie dusé i těla E. 1, 4. oslavné, slavně: Vstall jest buoh z mrtvých svú mocí, oľlawnyet do pekla kro- czy Jistb. 76 (Klem.: kročil, Nj. 491: a slavnč do pekla kročí, patrné pro rým, ale možné i kroči, jak ukazuje var. kročil a obdobné: Vstalť jest buoh). oslavnost, sláva: v oslavnosti dušč i těla E. 1, 19; (přijde syn člověka) w óllawnofti své P. 4"; gloriam oslav- nost Káz. B. M. 321"; sedebit in maie- slate sua w uoflawnosti [we t. 285'. oslavny, slavny: tu jest jim oslavny Zivot dal E. 1, 17; on najlepší, najkrašší . a tak najoslavnéjsi Е. 3, 107. osléditi, vysliditi: pochlebnici jsû slédníci dáblovi, Ze, coZz ďábel nepozná, oni oslédie E. 1, 261. 

Strana 96
96 oslepenie — ostřieti oslepenie: mentis oxcecacio rosomu oslepenye Kaz. B. M. 299"; oslibovati koho, naslibovali komu: Pad jest člověku oslibovati [devotare] svaté, to jest slibem svatých popůúzeti a potom slibu nedržeti (Prov. 20, 25) E. 1, 268. Srv. poslibovati. oslieé: synu oddané [t. oflicie, práci porobenć] P. 3%. osli¢ka: ani jest vsédl na bujny kon, ale na tichü ofliczku P. 59". oslík: spassitel vjed do Jeruzaléma na ofliku, pocal... P. 14^. osInüti, oslepnouli: kdyZ jest byl (Tobiáš) oslnul E. 1, 140. osmezcietmy, osmadvacdtÿ: v osmez- cietmé kapitole E. 1, 58. osoba: hříechu velikost má býti vážena po olfobie, jenz hiési P. 128“ == podle osoby; w uofobie holubiéie (sé jest duch sv.) ukázal Sal. 56" — v podobé, ve zpüsobé; w olfobie hr. 554. osobenie, pfivlastneni: A to osobeni duostojenstvi neb kosteluov E. 1, 426. osobiti si koho, co, přivlastnili, podmanili si: ať tvé vóle sobě (ďábel) neosobí E. 1,81; ktož bohu čistotu slíbí, jižť jest sobě jeho za svého manžela a za choti svého osobil E. 3, 205. osoliti: Dobrá jest suol; a zmisá-li, čím sě ozdobí (sic, m. osolí; srv. Luk. 14, 34: si evanuerit, in quo condietur) E. 1, 183. osopiti sć proti komu: aby (mistii) ofopili lie proti těm P. 62%; — na koho: haněním na nás sě Antikrist osopil L. 224. osopovati sé na koho: (aby sě děti) na otcie neoffopovali (pruní I vy$kr.) P. 15*. osrati: Auerrois ofra haczye Stok. 59. ostanie, zanechání: Kaz. Strah. 561°. ostatek: 3esty vék jest oftatek let od sedmidesáti aZ do skonáníe P. 31*; poZehnaní ostatkové tvoji (benedictae reliquiae tuae, Deut. 28, 5) E. 1, 304. ostati, 1. zůstati: (bóh jest uložil), aby druzí v manželstvíe vstúpili a ne tak oftali P. 16"; — 2. ostati čeho, zanechati: že jich (hřiechóv kajicník) hfiechôv oftaníe ostal E.3,120;neostane-li každý z nich bludóv E. 1, 86; hřiechu smrtedlného nechce ostati E. 2, 202; ktoz bi chtyel Oftaty bludu wlfelikeho Jistb. 77 (Nj. 493). ostati, odolati: Vóli jeho kto protivć sé ostojí (Řím. 9, 19 voluntati eius quis resistit)? E. 1, 325; nemóż ostáti t. ostatní: Paralipomenon řecky, česky: kniehy ostatnie E. 1, 360. ostávati na cem, züstávali na čem, pfestávali pri ¢em: Sv. Augustin olta- wa koneéné na této reczi P. 80". ostaviti, züslavili: list, kteryZ sem vám po ssobé ostavil L. 243. ostavovati, zisłavovali: Pokoi olta- wugi vam P. 13" ostraha, ostřežení, ostříhání: nauče- nie, jenž by člověka spieše připravilo k pravé ostrazé E. 3, 136; k ostrazč a ku potřebě hradu svého E. 1, 268; k oftrazie pokory P. 90"; Ikrze rozomu oftrahu Kaz. Strah. 305". ostrazenie, ostřežení: aby (knóżie) přišli k ostražení bran (2 Esd. 13, 22 ad custodiendas portas Vulg.) E. 1,132. ostrażiti, osiieżiti, strażi opalfili, opevniti: munierunt oftrazyli lu Kaz. B. KI. 138". ostié: oltrie ho Kristus tresktal D. 86*. ostiéhaéc, pozorovatel: Měl jest Ježíš knéZí vsvych Cinfechoftriehacze P. 165". ostrézenie, vysliíhání: od .jinych (hriechóv) oftiieżenie P. 70"; bez jehoż ostřěženie nižádný nic neostřčže (P. Nor.!) E. 2, 432. ostříci (střihu), ostfíhali: Ale oltrzi- zenu býti ne každému příleží Sal. 69". ostřieci sě, vystříci se: Od toho dvé- ho zlého jistě sě ostřežete E. 1, 97; že neostřeže se člověk brzo zlosti t. 394; tak by lakomstvie sé ostféhl, jehoZ sé nebrzy ostfeZe L. 26; aby mě ráčil ostiíci od poskvrnénie Doc. 71. ostiiehati prikázaní, zachovavali: pfikázaní jeho neostříhá, totiž nedrží E. 3, 160;—-ostř. sč od čeho: Jako od hada, tak fie oftriehal od hiiechu hi. 554. ostrieti, obestiili: ten ma krasen uci- niti ten dóm proftra na podlahu víery pokoru a oltra čtyři stěny naděje čtyř- mi ctnostmi P. 193". 

Strana 97
ostříš — otec 97 ostříš: jako lovci ostříšem přikva- čují pláky I. 3, 253; dřeveným ostřie- šem L. 145. ostrovsky: Krilové larffti Jí... čest jemu pfinosie (Z. 71, Tharsis et insulae Vulg.) Sal. 11". ostruzek, odpadek: oltruzek perypsi- ma Serm. 351,25: peripsimata oftruz- kowe, okuge a [mely Kaz. B. Il. 235". ostrý: když dábel vic o kom, že jest jemu ostr E. 1, 261 (= nepristup- ný. nesnadný k svedent); -— ostré, ostra zbruň, ostré železo: (IKristus) pro ni (cierkev) ostrym klal E. 3, 165. ostuditi s¢ komu, pozbyli oslychu pred kým (Sek.): fiedko nalezne sé křésťan, jenž by na smrt sč o boží zá- kon postavil a upfiemo sé protivníkóm bozím ostudil IZ. 1, 2254. ostü piti. obsloupili: Aj lozce Salo- münovo oflupilo geft 3edesále udat- ných (= ambiunt Cant 3, 7) Sal. 59^. ostuzenie, osluda, hanba: Zena poru- Sená jest v uostuzení lidském E. 1, 206. osutÿ, vrchovalé | nasypanij, vrcho- pali: (míeru) natlacenü a offutu dadie v lôno vase P. 123"; a slove (miera) osutá neb vrchovatá E. 2, 273; — 2. ob- klopený: septus correis virginum olfut Lancovymi pannami Kaz. B. M. 260” osvécenie, posvècent: o jména bo- Zicho v nâs osvéceni EE. 1, 321. osvéèdéovati, dosvèdéovati, prohlaso- Sovali: (mistii) osvédèuji, Ze nemíní nic kfivého drzeti IS. 1, 390. osvéliti, osvatili, posvélili: buoh ne- móż osveliti se viece, neźli jest svat E. 1, 320: aby (jméno) v nás sč osvatilo aneb osvétilo E. 1,322; (aby) nás v duši osvě- tilo asvalv uèinilo L: ten sedmy den sam pán buoh osvetil t. 110: Osvét sé jméno Lv 6L. 320,322: (bóh) pozehnaldnesedmé- hoaosvetiljej t. 135:vide, nesanctificeris varujse, al se neosvelis Naz. B. M. 271", osvieliti, osoilili, zazdakili: (kdyż mlhy jsú neb oblaci), tehdy dieme: Osvél sč, milé sluneèko! Co mienime, neż aby nam svielilo? E. 1, 322; aby Ji (Jezis cierkev) ofwietil ocziftie gi kupielem wody P. 18". osy pali, obsypali: ofypte mé jablky (stipale me malis Cant 2, 5) Sal. 42". a oftrow- 10 reges Husuv slovník. ošitka, ošatka: Mojžíeše nalezla dci fa- raonova na fece plovücieho w offitce Kaz. Strah. 526". oSkapély, osumélij (o Satu), nepéknij, ovsednély: Modlenie kněžské jest dosti oškapčlé E. 1, 373. oškeřiti sě, ošklíbnouli se: ollkerzy Ive Káz. B. Kl. 11"; oškeří se = vy- cení zuby do zadu Fl. gl. 132. ošklebiti sč, ośklibnouli se: si irrila- bitur offklebvly Ive Kaz. B. KI. 194"; jeden druhým strká aneb na něho oškle- bě sě krká E. 1,300; vlk ošklebíť sč zase Kaz. B. M. 350%; Si vero retrospicit olclebyt I've [osskerzzy [ye] L. 256'. ot viz od. otaz, plant, zeplani: (buoh) mocznie bez uotaza dyabla fwaza Jistb. 76 (Nj. 492: bez otaza). otázati o kom, olázati se na koho: otazali su o Zené E. 1, 39; kdy jest otazano, slużie-li piisahati, má býti to pójčeno E. 1, 98; kdyż otieże mne mój tólestny člověk E. 1, 162; — otá- zati sě: Páni, otiežte (sic m. otěžte) sč, mél-i promluviti E. 1, 256; OtieZ(!) sé, proé E. 1, 335. otázka: A v ten cas ihned [la otázka P.182);—otäzku ciniti:A tuto zna- menaj, Ze czíní otazku S. Augustin . . ., proc sá utíekali P 80"; — otázku zpraviti: Aj tak jest S. Augustin tu otazku zpravil tomu Honoratovi P. 81^; — olazku poloziti: (zakonnici) polozili fu gemu tu dawnv a popudnv otazku P.183*; —otázku premietati, pfemilali o otlázce: k té otažcie udělal jest jemu S. Augustin ihned celé kníZky a velmé dlüzé oLazku priemíeta a ostává koneécné na této reci P. 80^; W te otazcie jislá strana jest, že pánóm (slušíe změ- tené lidi puditi, aby ...) P. 119%. otazovati, olazovali se: olazugiciemu, proč jest bóh chudé vyvolil apoštoly, brzká odpovéd jest P. 25". oteovy, olcovsky, olcüv: z olcového poZehnánie E. 1, 151. otdávanie viz odd. otebrati, odebrali: od Lebe E. 1, 162. otee duchovní: slovü knéZie otcové duchovní E. 1, 138; — otec svaty: 7 budü otebrány 

Strana 98
98 otepřieti — pád papež slove otec svatý t.; — otcové světí: (nehodní duchovní nyní) slo- vú otcové světí t. 301; (pohané) obrä- tie sé k viefé a budü odpočívati f ótci Ivatymi P. 23% — otec čelední, hospodárf (pater familias, Mt. 21, 33): otec Celední t. hofpodar Káz. Strah. 489". otepřieti, zapříli: Ktož chce jítipo mně, otepri sám sebe (Mt. 16) Kaz. Strah. 487". otevrieti: nesméji proti dablovu ku- koli úst otevřieti E. 2, 60. otjieti v. odjieti. otměna, směna: kterů dá otménu člověk za duši (Mt. 16, 26 commuta- tionem Vulg.) E. 1, 281. otmrt viz odmrt. otonud, odonud: ti odsud jíti k vám nemohü ani otonvd sém P. 110^. otplata, odplata (páni) berú... ber- ně bez otplaty obrany neb jiného do- brodienstvie E. 1, 213. otpoëivati, odpoëivati: budú otpo- civati E. 2, 47. otrapa, trâpeni, trýzeň: kroky chodí- cích otrapa zimy Ikrocuge Káz. Strah. 475". otrápiti, omámiti, uvésti do vytržení: dábel jsa otrápen a zmámen svü zlostí, cpá na boha vinu E. 1, 88; nemá-li (mladý) toho (ukojení tělesných žádostí), tot jest otrapeny P. 215° (= otrapeny E. 3, 110 i Dc. 27); tehdy všecko tělo jeho poraženo některak bude a otrá- peno zapálením E. 3, 199. otrusek, drobet, úlomek: drobty [o- trufky kuorky] P. 45°; iako [tieniet otrufkow podai P. 47%; vlomky (otruf- ky neb oftatky] P. 51* (— fragmenta). ofstüpiti čeho, od čeho: Pravdu znám, té neotstüpím pro nic až do smrti E. 1, 188. ottušenie, úlčcha: oheň věčný tělo i duši páliti bude bez ottušenie E. 3, 124 (bez úlevy, Dc. 124.) Pabeš, jm. os. domácké z Pabian: ale již Hodek, Klimeš, Pabeš umějí to znáti E. 1, 123. Pabian: Troian, Třeb. 38% Burian, Pabian otvierati, odvierati: odvieráš E. 3, 177. otvisnúti, viseti od těla: anoť mu la- loky otwyffnu Káz. B. M. 289", otykati, opríli, oblociti: Otykayte mé kvietim (— fulcite me floribus, Cant. 2, 5) Sal. 42". ovčí: pastýři ovčí E. 1, 213. ovčička: (aby člověk poznal) ow- czicku tichu, békawú P. 122%. ovéinee: a oni budü jeden sbor, gíeZ Kristus nazywa owcínczem P. 83*. ovoee: po ovocích jich poznáte je (— a fructibus eorum cognoscetis eos, Mt. 7, 16) E. 2, 292; dřěvo dobré ovoce dobrá činí t. ovšem, vůbec: Alejápravi vám nepři- sabati ovšem (Mt. 5, 34 omnino Vulg.) E. 1, 97; — jistě: Ovšem neb jistě dieš (Luk. 11,28; lak Ježíš potaká k slovům ženy, velebící jeho matku) E. 1, 329. ozboženie, viz osboženie. oznámenie, výklad, viz násl. oznámiti, vyložili: Již po viery ozná- mení slušie božie prikázanie oznámiti E. 1, 52; užitečno jest tresktánie ozná- miti t. 239; — oznámiti hřiechy, vyzpovídati se: hřiešný . .. má jíti ke knězi múdrému a jemu hřiechy ozná- miti E. 2, 45. ozrieti sé, ohlednouti se: Nižádný, jenž se chopí pluha a ozří se zase, nenie zpuosoben k království božiemu. E. 3, 247 a p. 250. oZéei sé, opálili se, spáliti se: proto kowar má kléltie, aby lie neozehl P. 32‘; E. 1, 421. Viz i sZéci sé. ozidati, ocekavali: Ty, ješto by- dlíš v zahradách přietele svého, oži- dagi tebe, kaž mi slyšeti hlas svuoj (Ouae habitas in hortis, amici auscul- tant: fac me audire vocem tuam, Cant. 8, 13) Šal. 155“, čti: ožídají(t. přietelé). pád: Přisahání nepřivykajte ústa svá, neb mnozí pádové neb příhody v něm (= casus Eceli, 239) E. 1, 108; Pád jest člověku (= ruina, Přísl. 20, 25) E. 1, 268. 

Strana 99
padati — panošě padati več: kdy viece lidé padají v závist E. 1, 124. padenie, bogme fie padenie P. 167°; V padení Zádal (Tábel) klanénie E. 1, 73. padniti v (na) mysl komu, pfipad- nouli na mysl: Jest6 mi jest to v mysl padlo I. 317 (Nvt. cte u mysl, ale 3 rkp. maji v); padne .komu na mysl E. 1, 346. padúcí, padající: Šathana s nebe padúcieho (= cadentem, Luk. 10, 18) E. 1, 257; majíc žádost vyjíti z svě- ta... jako piébyvaé z domu padü- cieho t. 38; — pomijejici: neb jsme na mofi, na pûti v zemi cizie, v padu- ciem světu E. 1, 38. Viz nepadücí. páchati: (lidé) hřiechy páší E. 2, 212; co jimi proti bohu páší E. 1, 127. pachole, mládec, mládenec: přikazo- val-li by biskup. .., aby (panna) muže pojala, neb ty, pachole, aby ženu pojal, nejsi zavázán k poslušenství E. 1, 91. pacholek: (Prazéné fíekají) hauzs- knecht za domovní pacholek E. 1, 134; (knéZie) pacholkov mají mnoho a Záé- kóv málo P. 31%; (bóh) pokládá šeste- ro, jenž má od člověka v neděli od diela byti zdrZeno, to véz: syna, dceru, pacholka, dévku, hosti a hovado E. 1, 132; (tiem spiese pobéhne) pacholek k dievee a dievka ku pacholku E. 1, 117: diem sluzé [pacholek neb sluha] Iz. 2, 42; hledte, které chodíte v Serém a máte pak pacholka v zeleném neb v érveném Káz. B. M. 255*. pacholíček: neb všichni pacholíc- kové židovští měli sú choditi na tři hody do Jerusaléma E. 2, 28 (P. Nor. 1 i 2 má palrné sprévnéjsí pacholíkové. Srv. Flshs., L. fil. 59, 19532, 399). pacholik: a snad pacholikovć kfi- èie na olcè Adama a dév&ièky na mat- ku Evu I. 1, 291; pacholik place na Adama KB. 3, 142. Páleé: Stiepan pálecz P. 28"; Mistr Staník a Mistr Pálec L. 162. palicć v. brań. památný: hod památný posvěcenie chramu I. 2, 418. pamatovati koho,co, slavili pamal- ku koho, čeho, připomínati si koho, co: dnes je čteme, pamatujíce příchod jeho, 99 kterýž dnes pamatuje sbor křesťanský E. 2, 3. pamět: jiná věc jest rozum než pa- miet P. 106"; nám na pamět (popsal) E. 3, 152; i proé ku pamieti vaší ne- příde, což hlas boží die P. 209%; — přivésti sobě ku paměti viz při- vésti. pamětlivě: (miluje boha) pamětlivě E. 2, 371. pamétlivy: memores estote [pamat- lywy (sic) budte] Kaz. B. M. 308". pamětník, kdo pamaluje: (sluha) Kristóv, pamětník jeho umučenie E. 1, 30. pán, Pán náš, Ježíš, bůh, Hospodin: pána naleho pokora P. 185%; Holpo- din [t. pan] Tteb. 35% Orth. 32 (z Vid); srv. Fl. Orth. 362; — pan zemsky: da- dúce řečníku neb zemskému pánu kte- rakkolivěk velké penieze E. 1, 297; — pán světský: pánóm světským... slušie puditi světské i kněží k zákonu boZiemu E. 2, 257 a násl. pancé, pánek: pancie dominator Serm. 8, 35. pancieř, pancíř, léž brně, t. j. brnění, jež původně chránilo břicho Zíbrt, Kro- | je 146): (Prazéné fiekajf) pancier za krunér E. 1, 134; oblecte sé v pancief spravedlnosti (— loricam, Ef. 6, 14) E. 1, 177. panek, malj pán (pohrdavým smy- slem): kdyby měli pánka tohoto světa rozhnévati E. 1, 107; kto chceš slúžiti pankovi hubenému P. 159"; pán ne- besky hnévá sé na ty pánky E. 3, 240; též E. 1, 213; E. 3, 49 (několikrát). panenstvie viz paničstvo. panic: smilník kterak následuje či- stého panicie gezu Krifta P. 35"; panici a panně L. 28. paniéstvo, panietvo, panicivi: aby nám i panicstva i panenstvie potvrdil E. 104; drahé panictvo v Kri- stovi... jest vysvobozeno a panenst vie v jeho matcě L. 28. panna božie viz boží: — panna tancová viz tancový, panošě: studenti, panoše i žáci E. 1, 124; miesto těch panoší E. 1, 1582; Některý panoše t. 310. o 9, 7* 

Strana 100
100 panoška — Paterin panoška, panošík: (jakoby kto krále) zavrhl a panošku hubeného, lživého přijal E. 1, 104. panošský: stav rytieřský a panošský E. 1, 165; panošské zbožie t. 181. panský, pánův: bojovati neslušie ru- cě panské E. 1, 167. panstvie, panský statek: biskupové, a ti I panſtvím dosti činiti mají P. 32“ prodávají a kupují arcibiskupstvie drá- že, než mnohá v Čechách panstvie E. 2, 10; — panstvie nad co, panováni nad čím: rodič má nad dietě ... přiro- zené panstvie E. 1, 142. panstvo, pánové, panský stav: zbor z panstva, žákovstva a těžaróv E. 1, 175. papežátko: mlade papezatko Káz. »b B. Kl. 159" papežiti, býti papežem: (Agnes) kdy papežila, tehdy slula Johannes P. 15°. papežóv: czert gi (ženu) na pape- ževo míesto ... vsadil P. 15b. papier, papír: který by dal papier k listóm E. 1, 458; by papier neb vosk neb písmo tolik platilo t. 434. papu, papá, jísti: dietky .. . chleba tělesného prosie; jakožto dietky řiekají: Тata, papu! mama, papu! E. 1, 333. párati, rýpati, rýti: svině párá hlu- boce v lajně pyskem E. 1, 230. pardový, pardalový, pardalí, z je- skyň lvových a z hor pardowych (Cant. 77а 4, 8) Šal. 77 páry (Bahre), lože, máry: (Ježíš) do- tekl sě jest par, a ti, jenž (umrlého) ne- síechu, stali sú (= teligit loculum, Luk. 7, 11) P. 162a; lóže neb páry zname- b nají . . . t.; kary, pary, mary Třeb. 39" pásati čichy, hověti smyslům: Ale múdrý člověk ne tak pásá čichóv E. 1, 77. Viz pásti. pásce, pastýř: (kněžíe) jinak nebyli by páfcie, ale ſpáfcie, ne pastýři, ale a nájemníci P. 128a. pasovati: že tak slavně gli paſſovan P. 221; pro tu (čest) sě (bojovníci) pasují na rytieřstvie E. 1, 162. pásti čichy, tělo, sytiti smysly, tělo, hověti smyslům, tělu: (lid hlúpý v ko- stele) přieliš pasě(!) čichy své: viděnie v dívání obrazóv ... (= pascunt sen- sus, V.) E. 1, 77; pasúce zvláště tělo ve zlé vóli E. 1, 130; kto tiela ſveho rozkolmi paſſe P. 31b; aby břich a řit — pásti po passl Káz. B. M. 3257; čem: po hřiechu přieliš pasem L. 260; pásti sě, živiti se vypasovati se (cf. us.: „vypasený“): (sluhy) sědají se pánem o mísu a s ním chléb jedíe a na — pásti husi neho ſie paſſú P. 87a; s kým viz hus. pastuška, (demin. k pastucha): nale- zeno jest děťátko od paftuffek Káz. Strah. 528°. pastva, hody, peníze na ně: příelišné staveníe přípravy a paſtvy sobě stro- jíte P. 103b; mistři převzděli sú pe- nězóm, jež berú, pastus, to jest pastva E. 1, 339. pastviti sě, vypásati se, krmiti se: abychom sč rozkošně nepaſtwili Káz. Strah. 528°. pastýř: věř Amos proroku, kopáči (sic) krčóv a pastýři, jenž die E. 1, 236. pastýřík, demin, k pastýř: až do naj- poslednějšieho patýříka P. 148a. pastýřský, pastýrský: vřad paſtyr- ſky P. 79a; vřadu paſtyrſkého t. pašijě: čteme pašiji (passio latině česky jest umučení P. Nor.) E. 2, 128; kterak mohú čísti paligi, t. j. umučenie svého spassitele P. 60". paška, Pascha, památka přestoupení Židů z Egypta přes moře, kdy jedli be- ránka; vyvedení z Egypta: A tolik sě die paška, česky přěstúpenie E. 2, 109; Palka co sě vykládá P. 1 (v ukazateli). pata: lidí, jichž nejsem hoden v paty libati P. 81a; chřbet (starého člověka) sě krčí, tělo sě třese, již na paty czídí a smrt u dveří stojí P. 215). pátek: prvého dne, to jest pátka E. 1, 18. páteř, otčenáš, modlitba neb i nábož- ná píseň: ſpiel-ly ſem geden páteř bohu wzaczný P. 19"; ſpiegicze paterów nie- koliko P. 50b; (kdy sem) páteř spěl E. 1, 312; spěje-li člověk páteř t. 27, E. 2, 40; v Kristově modlitbě, to věz u pá- teři E. 1, 311. pateřík (demin. k páteř): jestliže spějí pateřík nábožně E. 3, 295. Paterin, Pataren, napřed stoupenec reformního hnutí vzniklého v Miláně

Strana 101
patriarcha — pěkný 101 poć. 2. pol. XI. słol.. pak Kalhar; Pa- terinové, jenž sú v Bosně E. 1, 39; viz i Bosna. patriarcha: (papež přikazuje) arci- biskupóm, patriarchám, biskupuom E. 3, 254. patiriti, hledéli, vidéli, pozorovati: Pa- tři smělosti německé! E. 2, 115; těch věcí nepatřie E. 3, 139;— p. k čemu, přihlíželi: svdnatý křesťan pilně pa- Lřili má k zákonu božiemu E. 1, 92; patř k časuom E. 1, 411 (= k minu- losti, minulým příběhům); těžce hřčšie, nepatřiece, proč a kterak mají bojo- vati E. 1, 161; aby člověk, když sé modlí ..., rozum řeči patřil E. 1, 308 (= smysl modlitby vnímal, pozoroval). patron, podaci pan: patronóm neb podacim panóm E. 1, 453. paučí, pavoučí: Neb v člověku sú žíly po všem těle sč rozpaly jakožto teneto paučie E. 3, 199. paučina, pavučina: L. 319. paük, pavouk: pauk, když sé teneta jeho kto dotkne, ihned sé hne a ucije E. 3, 199. Pavlóv, Paviàw: Ja glem pawlôw P. 107^. pazuch, pazucha, odnoź: pazuchy Kaz. BB. KI. 168", 168", pazuczy (1) t. 169": pazuchowe t. 168'*; pazuchy s ra- toleslmi . .. na vinici su smieścny Sal. 26 '; jako pochodi pazuchy winne Z bujnosti ko- rene vinného Sal. 48". pażlćr, djka (= pugio KU.) viz brań. pecen, bochnik: ad domum panis verbi Dei nechce sć jim, ale velikých bielych pecznow chcze sye gym Kaz. p. M. 324". péci: králi se pány bude nepečeno, nevařeno, i chleba se nedostane E. 1, 428. pecnec, malý pecen chleba, bochníček: Pecencow pét. P. 1"; potiébíe jest pe- czencow a rybic pojíesti P. 52^; pecnec t. (srv. Fl. gl. 132); aby jist byl pe- cencem E. 1, 424; z sedmi peczencow P. 13: jiný pro věčný pecnec do kláš- Lera sč dada E. 3, 171. péčě, jmieti péči koho, o koho, na koho, za koho, o kom, o koho: jako paučina Ktoż svych a najviece domácích péče nemá (2 Si quis suorum... ., domesti- corum curam non habet 1 Tim. 5, 8) E. 1, 153; maje péczi o [we vzcedlníky a o jiné lidi P. 9°; nenie tobě péče na | nizadneho (— non est tibi cura de ali- quo, Mt. 22, 16) P. 181"; (Clovék) má mieti péči za kaZdého E. 1, 252; aby synové měli péči o otci a o mateři E. 1, 150; péci o niem mieg P. 150%. peéetník, hotovitel pečetí: bulař, to jest pečetník E. 1, 400. pečlivost: w peczliuoltech a v zbo- žích a v rozkošech života jdúce (Luk. | 8) P. 34%. pečlivý čemu, oč: Nerodte býti peczlivi živolti we . .., nerodte peclivi byti o zaitrie (= Nolite... solliciti esse in crastinum, Mt. 6, 34) P. 24^. peéovati za, oc: nerod peczowati za odplatu krälovstvie vééného Sal. 154”. pekelni: mvk pekelnich P. 115°; tém sě zvláště muky pekelnie množie E. 1, 102; skrze ty tři věci znamenal jest Kristus muku pekelní E. 2, 286; (bo- hatec) muk pekelních byl nezkusil E. 2, 249. pekelník: a modléce sě nerodte mluviti, jako pekelníci činie (Mat. 6, 7 ethnici, Vulg.) E. 1, 289; ethnicus pekelnik Káz. B. Kl. 262^; pekelníci ze zlosti zatvrzené nechtíe radosti P. 115%; niZádné pomoci svétí neucinie pekelníkóm E. 2, 248. peklo: Čtyři pekla byla sú přčd Kri- stovým sstúpením (1. zatracencóv, 2. dietek nekrstěných n. neobřezaných, 3. očistec, 4. limbus, t. j. zavrženie svatých otcóv) E. 1, 17. pčknost, krása: škaredá pčknost E. 1, 78, pěknost božie spravedlnosti t. 227; kteréžto dřievie pickno[tí... jiné dřievie piésahá Sal. 62*. pěkný, Arásný, hezký: panoše hledie, kde jest pěkná E. 1, 130; přemietajíce ženy pěkné t. 300; jaká to pěkná dě- velka Kaz. B. M. 299"; jest-li tu která pěkná t. 309'; (Susanna) erat pulchra nimis welmy pyekna Káz. B. Kl. 109*; najspiese člověk požádá ženy, když jest pěkná E. 1, 287; — (nehody od boha jsou užitečné člověku) k pěknému po- 

Strana 102
102 mštění E. 1, 227 = postrestání. peleš, jeskyňka (ve skále vytesaná): k té peleli neb komórcie, v niż jest byl hrob P. 63%; A všedše ženy v hrob, to jest v tu peleš, v níž jest byl hrob E. 2, 135. pelynkový: víno jich má vóni...pe- lynkovü E. 1, 220. pei: pen Tfeb. 36" (znaménko nad p splývá poněkud s nadepsaným h ve výraze „in hac diccione“ takto: h; Hus slyšel a označil měkké p Fl. Orth. 359); pen Tfeb. 39%. pěna: Pěna jest nečistota, jenž z le- nosti v smilství pocházie E. 1, 125. penězoměnec, směnárník: (Pán) pe- niezomiencow rofypal peníeze P. 2092. penćżity: mnisie, jenż vrad w trh peniezity tahnv P. 144*. penézník: mél fy porućiti peniezie... penieznikom Káz. Strah. 458". penézny: v$em penéZnym lékafóm E. 1, 293 (= za peníze), penčnéžmu dluZníku t. 338 (— penéz); [ ódpultky penieznymi P. 79^. pénie v. pienie. peniez, peníz: dada chudému pe- niez P. 177%; kteříž nekúpedlnú milots [t. jenZ nemóZ Kküpena penézi byti] peniezmi küpiti chtie P. 212°; konec, pro ktery pracuji..., jsu peniezi P. 135%; kazatelóv, jenZ peniezie honíecze na lidu..., davaji P. 7%; tvá radost naj- vetsie v tom záleží: buďto (sc. radost) pe- nězí (!), neb koní, neb freje, aneb jedenie, aneb pitie E. 3, 297. peniežek, penízek: (že u pána) pe- niežky neb kostelík vyslúžíš E. 3, 248; peniežky vezmem t. 296. pěniti: (duch němý) tepe jím a pění, a skřípí zuby (= allidit illum, et spu- mat, et stridet dentibus, Mar. 9, 17) E. 1, 125 (k tomu ve výkladu: tepe člo- věkem, že pění t.). pěnivý, bronzový (cf. auricalcon = aurichalcum Goldbronze, KIt. s. v. »Zlalopénky''; pozlalka est oblitaurum, auricalcon zlate pyeny Klt. I. 69): ne zlatymi kü$ky pieniwé uzdy okovav P. 59" (= E. 2, 126; srv.: v uzdě zla- tem okované t.). k spravedlivému peleś — pik pórce, pirko: (kuchtić nemohl by husi) pércč najmenšieho vytrhnúti E. 1, 228. perla: brání pán Ježíš perel metati před ty svině E. 1, 230. péstan, pésloun (pedagogus pyesiun Kit. I. 53): Josef, otec domnély, ale pieftvn pravy Kristóv P. 12. pěš, pěšky: chodiv pěš E. 1, 124; nechodím pies kazat P. 156". Pesek, Pesko: Pelkonem, sanctum Petrum Kaz. B. KI. 157°", pestál, palice (pila Klt., ale nikoli míč): a řezníku ostrá sekera visí za pa- sem a palice, peštál nebo trdlo rukama se jiź nadzdvihuje FI. gl. 68. pěti modlitbu: člověk pěje mod- litbu . . . odplatu vezme E. 1, 312. Petróv, Petrův, Petra: Ondřěj, bratr fimonow petrow P. 505. piekovati sé, krmili se: (Lo oni) picku- jice s6 sżerń E. 1, 220; (mniżie) dobić lie [ami piczkugi P. 32'. pienie, pění (s odch. kvantitou, viz Gb. Hist. ml. IV. 105), zpívání: v chva- lách, w píeňí, v modlitbách Sal. 145". piesn, pieseň: posielám vám pieseň E. 3, 270; piesní... pilni jsúc E. 1, 127. pieti sé, pnouti se: (mame mieti po- koru), abychom [ie [ diablem nepali wzhóru P. 36"; vzhóru sé pne pychü E. 2, 220. piják: Aj člověk žráč a piják vína, totiž opilec E. 1, 237. pik, v pořekadle panna pik mezi všecky, t.j. žena pro všecky, proti ženě vdané, jež zvolila muže jednoho (pik-Cuk Kott, der Pick Jg.; cf. v Gb. nepik inierj. = nemějme vespolek! Jan- ko, Mvijua, sbornik prof. Jos. Zubatého str. 1—16, vykládá: z prastarého cito- slovce kořene pik vzniklo subst. s význ. pův. hrot, pak diblík, čert; při jarní hře o vejce, o něž se naráží, volali pik, nepik; pik mezi všecky je smlouvání o konečný zisk hráčů všech; o pik mezi všecky fcdná Janko v čl. ve Sborníku Máchalové (1925) 336—348): (Žena prázdná, nevěstka) est instabilior et vocatur panna pyk mezy wlfeczky Kaz. B. KI. 217", (lepší jest věrná žena než lehkováZná panna) než pik mezi 

Strana 103
pilnost — pláč všecky! (=na každého rovným dílem) Fl. gl. 68; ista virgo, que nullum vult preterire nez pyk mezi všecky Káz. B. M. 274. pilnost o kom, oč, horlivá dbalost, snaínost: o věčném blahoslavenství pilnost máš E. 1, 136; velikú pilnolt o ně (oveč) až do smrti má (pastýř) p. 82"; — pilnost čeho: ctnostmi a pilnostmi dobrých skutkóv E. 3,72; — pilnost v kom, ke komu položiti, vynaložili: (kněžie mají) všichnu svú pilnost v bohu a k bohu položiti E. 1,11.4;—p.jmieti: nebudůú pilnostitak veliké mieti non habebunt lam magnam curam Káz. B. M. 297'. pilný čeho, oč: nájemník tělestných žzitkow pílen gelt P. 79"; člověk (má) přikázanie božieho pilen býti E. 1, 55; | jenż jsu pilnieysse krav E. 1, 412; — | mátě Ježíšova, jsúc pílna, ... požalo- vala P.17"(= horlivě spoluúčastna, spo- lucinna): — by*li pilen proti komu, snažné pracovali, püsobiti: proti...ne- pfátelóm uécte sé pilni byti E. 1, 468. pinta, mira tlekulin, máz (— moda Kl): (stádví Sest) berücíe kaZdá mieré dvé [neviem, kterake fu byli tam míery. viedra-li Cili jiné jako pinty] P. 17?. pipek proti komu učiniti, po- smivali se komu, viz cibek. piplaé, kdo se piple, v. násl. a pipla- vicé. piplati koho, miliskovali, p. sé, m. se: kněz těma rukama, jimaž žeh- ná...,dolYká sé svého údu a piple kurvu! E. 1, 205; nech se válejí a ko- chají po rorate a pyplij Káz. B. M. 305". piplavieé, žena, klerá se miliskuje s mužem (o skulku lélesném): kostečníci, šachovníci, vrhcábníci, tanečníci a pi- placi (sie) s piplavicemi nehledie na bożie dielo E. 1, 127. pis, způsob psaní, pravopis, text, znéní: položil sem jména knih a sva- tých latinského pisu proti českému E. 1, 359. písař syna božieho, evangelisla: také pokánie Mathea, zjevného hřieš- níka, apoStolem ucinilo a písařem syna božieho E. 3, 122. 103 písemee, spisek: a w tom toto pí- [emcze konečně chci zawríieti P. 213*. písmo, výklad, spis: sv. Pavel..., na jehož sem řěči písmo toto založil E. 3, 210; — p. boží, p. svaté, bible (v. i zá- | kon): ti, jenž písmo umějí, mistři a kně- žie E. 2, 330; smieš ty, biedný laiče, se mnü z pífma mluviti? P. 45*; A opét die písmo E. 2, 332; ,,V zákoné", t. v boZiem písmé t. 331; muž pravdy- mluvcě písma svatého E. 1, 265; aby jim nevěřili, jedné v tom, což písmo svaté velí a světí, a což rozum pravý ukáže E. 2, 294. pištba, pískání: ano vzní stroj, t. | hudby, piltby, trúbeníe P. 113"; piesní, básní, pištěb, hudeb. ... pilni jsúc E. 1, 127. pištec: kurvám, pištcóm (= histrio- nibus, V.), pochlebníkóm, polizačóm zbožie Kristovo dáváme E. 1, 128. píšťala: tě dvě sv. ducha píštěle, Jeronym a Bernard E. 1, 66. pitancie, hojné pití a jedení (střlat. pilancia, pittancia pomila Kit. I. 196; »Dpilancie —— z pietancia — jest vlaslné denní spotřeba jídla a pití jednotlivým řeholníkům připadající, pak jídlo vůbec, Novotný Sv. 177): (zákonníci) podtočí dobrého z pitancie, aby jedna pitancie druhu piitahla a pitancie slove hojnć u nich a rozkošné jedenie E. 1, 428. piti: nicz negeducze ani pigice P. 42; polom na Jjiny dluh pie opilecz P. 50%; krev jeho (Kristovu) piti E. 2, 332; Kdo ji tólo mó a pí krev mu, ve mně přčbývá E. 3, 159. pivec, pivko, pivečko: (zákonníci) jim (světským) dají tenkého pivcě, aby mněli, že oni to pivce pijí E. 1, 428. pivnieé, sklep: Vypustí pán poZeh- nánie na tvé pivnicé (— cellaria, Deut. 28, 8) E. 1, 55; špižierny i pivnice E. 2, 271; radějše běžíme do pivnicě E. 1. 128; Taynice neb piwnice [u, v nichžto rozličná pitíe chovají Šal. 18. pivo tenké, řídké, slabé: mají pivo staré i mladé, husté i tenké E. 1, 428. plac (Platz): plac Třeb. 36. pláč: plac ... (m.) placzz Tfeb. 36"; tam věčný pláč očima bude a 3krehot zubóm (Mt. 13, 42) E. 3, 149. 

Strana 104
104 plačtivý: východ náš v svět jest plačtivý E. 3, 133; já plačtiv jsem E. 1, 336. plachočiti sě, plahočili se: serpere plachoczyty Iye Káz. B. Kl. 245% plachticě, rubáš:(črvi)prolézúc plach- tici, v které tě položie (do hrobu) E. 3, 135. plakati čeho, nač, proč: majíce pla- kati té psoty E. 1, 293; V smilství šest (sic) škod pláči neb želém E. 1, 202; (Kristus) plakal na hřiech E. 1, 272; majíce na své i na cizie hřiechy plakati E. 2, 409. plamen: mučím sč v tomto plameni P. 114%. planúti: nebesa hofiece planúti budú E. 1, 21. plany biskup, biskup in parlibus infidelium, svétící biskup: mnich Ja- roslav (— Jaroslav, biskup Sareptskÿ), plany biskup E. 2, 113. plast: Plaa[t slowe stred w wofku Sal. 79"; Plaaft (— mel Cant. 4, 11) t. plástka: (oni dali jemu) plaitku ftrdi P. 68*. plášť, jakmile obdržel nový biskup listy, svolá kněží, aby mu dali na plášť (pallium Nví. Sv. 183): aby bylo sukno plaít P. 2019; (dá-li ten, jenž jest svě- cen) za listy neb za plášť, t. j. za šle E. 1, 420; viz šle. plášťek, 1. pláštík: (Pražčné řiekají) mantlík za pláštiek (sic) E. 1, 134; — 2. záminka, zástěrka: pod plastkem spravedlivého pomstěnie E. 1, 208. plat, v plat dávati, pronajímati: (Klášlerníci vymáhají na papeži kostel svalokupectvim pod různými záminka- mi.) A když dosahnu, tehdy obecně ko- steltaký v plat jako v právo městské dá- vají a tak u věčný plat zavazují... oni berú bez práce a ten, který drží, musí druhdy od nich vykúpiti E. 1, 426. platiti, platnost,cenu míti: když obilé neb jiná věc bude kúpena lacinějie, než platí E. 1, 217; košile, šlojíeř ... víece zde platí než tam bissus P. 111"; — pfi sázce: Oc platí, pane, že nedáš mému synu kostela? A pán dí: Platí o padesát kop, že dám. A on dí: Platí. E. 1, 447; — platiti dluh viz dluh. plačtivý — plískanie platný, platící: kdyby ztratila pe- niez, rozuměj dost platný, jako by byl zlatý neb groš E. 2, 265. plee: pleci sé nad hlavu pozdvihují E. 3, 110; prsty, nohy, rámě, pleci E. 1, 12. plech, plechy, pláty, odění z plechu nebo z plíšků nad brněním nebo pancířem (Zibrt, Kroje 150): Jdi na Ryn, tu na- lezne$ na biskupiech jaky, prsné, ple- chy, mece... E. 1, 175 (Kn¢. 48 F má palrné spravné: yakky, prinij plechy). pleeháé, plesatec: O bychom to po- mnéli my plechaci P. 149". plénky: (matka) prala usrané plénky E. 1, 148. plesánie: pasüc oci... hlédáním, plesáním, 1, 127. plesati: Gloriantur eciam in pelli- bus... ille in pelle ursina ano plelfy (sic) pycha i pohlasuge gye ano myeka Káz. B. M. 326' (patrné jesl ćisli: plése i pychá, Sék.) plésti sé vec: niżadny, jenż bohu rytéfuje, neplete se v práce a obchody svétské E. 3, 250; neplet sé v dóstojen- stvie E. 1, 212; kteryZ... nestudaté sé plete (sc. v dóstojenstvie) L. ples, ples (tonsura): (zákonníci vy- znávají chudobu) kapí, plešem a jinými znameními E. 1, 427. pléška, pampeliška (demin. k pleš, srv. lat. název caput monachi): pro jed- no slovo neb dvé, ané za plefku nefto- gíta, vadíe sě (světští) P. 57% pletenie: člověk také bude tím pil- nějí pletení a táhnutí E. 3, 166. pléti, pliti (vytrhávali plevel): oni mají tu vinnici okopávati, bludy ven plegice P. 31”; srv.: vytrhame [vyplejem neb vybérem] jej (kükol) E. 2, 54. pleva: oslicé krmí sé plewami P. 61". plinüti, plivnouli: a plinvw (Ježíš) dotekl sé jazyku jeho P. 147*. pliskaë, mluvka: utrhaëi a pliskaci E. 1, 313. plískanie, pleskánt, Zvásty, vanéni: plískánie marné jazyka jest od boha potupné E. 1, 232; plískánie nestatec- né ubudí spanlivé t.; garrulacio plyIka- nestudatym tancovanim E. | nye Kaz. B. KI. 24°; Kaz. B. M. 289". 

Strana 105
pliskati — poblüditi plískati, pleskatř, žvanili: locuciones quas per diem Lotum plectunt plyfkagi Kaz. B. KI. 117" plíti, plivali: potom sü plili v tvár jeho P. 38"; ihned pligete P. 113". plnié, pinilel: plniczi... zakona P. 667. plnost, hojnost: (králové) nemají tak plnost k rozkoši v hotově E. 1,220; hlad od nich vyhnala dřéve řečená plnost t. ploditi, (ropili, zpusobovali, mnośżili: nekázen plodíecze P. 59%; dbají, aby veselé světu plodili E. 1, 465. płodny: jedna (chot) byla plodna, druha | byla dlüho yalowa Sal. 6". plostiti, plosce, pourchné mnoho mlu- i vili: (mnoho mluvili v modlení) jest užilečnú neb potřebnú věče přielišnými plostiti slovy IZ. 1, 306; protož jest (Kristus) čtenie tohoto... bez příčiny nemluvil, jako my bez příčiny a bez užilečného prospěchu ji (sic, řeč?) ploš- cime E. 3, 170. plot, ohrada: náspem, to jest plotem nasutým prstí E. 2, 307. plozenie viz ud. pluh: jenž se chopí pluha E. 3, 247; -— popluží: na každého dostalo by sč ... po pluhu a po rybníku E. 1, 426. pluk: pluky vojenské (= choros castrorum, Cant. 7, 1) E. 3, 81; král k jejie chvále ustavil zpěváky a pluky neb zástupy vojenské t. plútvati, plýlvali: (tajná myšlenie, kte- rémiz lilikové) nestydaté plutwagi Sal. 91°. plvati, plivati: dav sé... plvati I. 1, 166. Piznënin, Pl/zñan: Plznéné jsü naj- svornéjsi L. 106; pros za Plzñany L. 105. po předl. a) s akk., pro: dva učedlníky přišla... po onu oslici P. 61%; pon Třeb. 39"; když po dóstojenstvie ku papeži přijdú E. 1, 410; nechť pošlí po mě biskupové E. 2, 114; do Říma nenie pocz poltali(sic),ano tu jest vrch | vie Antikristovy zlosti P. 7%; — b) s lok.: 1. po kom, za kÿm: Pod po mné, Sathane (= Vade post me, Sa- lana! Mt. 16, 23) E. 1, 238; ty pod po mně E. 1, 101; —- 2. po čem, podle čeho: konieř nesúdí koně po okování 105 E. 1, 72; vedlé neb po jich činiech ne- rodle činiti E. 1, 92; hříecha velikost má byti vâZena po offobie, jenZ hfèsi P. 128"; — 3. skrze co, prostředkem čeho: byl sem umínil... vám ohlásiti křivé svědectvici svědky po psaní s jich svědectvími L. 207; mohu k vám mlu- viti po lístku L. 325; tu moc mievají i děti i jiní přátelé po dědictví a ně- kdy z poručenství E. 1, 450; neb sú jich ani po dědictví došli E. 2, 81; — 4. jak: po latínfské reci P. 4" — latiné, latinsky, — -5. sláli po čem, oč: [tali zgewnie po zzilku P. 188"; viz i stati. pobéhlee, odpadlík: Julianus po- béhlec nevérny a zrádcé svého pana E. 1, 209: (od néhoZ) pobíhá a tak jest pobéhlec E. 3, 161. pobéhlost, odpadnutí: v pobčhlosti od boha E. 1, 92. poběhlý, odpadlý: poddání buďte... netoliko dobrým a zřiezeným, ale i po- běhlým neb zlým (= non tantum bo- nis et modestis, sed etiam dyscolis, 1 Pet. 2, 18) E. 1, 92 a 87. pobéhnüti, 1. bézeti, postupovali, vy- lodreli se, béh, osudy mili: popsal jest stav kréstansky, kterak pobiehne az do sûdného dne P. 87); — 2. pobéh- nüti od koho, odpadnouti: Ze od ného nikdy nepobéhne E. 1, 60; pobéhnüc od Kristova přikázanie E. 1, 353; nedá vám odpadnüti ot své pravdy, ot niež sú mnozí pro bazeń pobćhli L. 142. pobiehanie, ubihani, ulikani: aby nebylo vaše pobiehánie v zimě a v so- botu E. 1, 353. pobiehati čeho, ubíhati čemu, uhý- bali, vyhybali se: mnozí pobiehají téch trpení E. 3, 148; kdyZ pobieháme... utrpenie E. 1, 186; nepobiehajíce od pravdy pro strach E. 2, 314. pobiezëti, pobizeti: a pobíezeli fü ho P. 65"; pobyezyege geho Kaz. B. KI. 25%. pobitie, bilky, boje (sedicio, strages Klt.): (bojovníci) jezdie na daleká po- bitie E. 1, 162; strages pobijtye Kaz. B. M. 300". poblúditi od čeho, zblouditi: poblú- dili sme od cěsty pravdy (= erravimus a via veritatis, Sap. 5, 6) E. 1, 36; 

Strana 106
106 (ani přivolíš tak), aby od pravdy po- blúdil E. 1, 187; cěsta převeliká, od niež móZzem lehce poblüditi t. 333. poblüzenie, poblouzení, blud, okla- mání: Najprvnie přiekaza (manželství) jest blud nebo poblüzenie, tociz kdyZ by jiná osoba podvržena byla, nežli ta, s kterú jest slib, již nenie manželstvie E. 3, 206. Viz blud. pobluzovati: nepobluzugete P. 204%; kterých (hříchy) zadržíte, tociž zadrže- ny zjevíte [ohlásíte], nepobluzujíce, za- | držieni sújim E. 3, 220; (člověk) tak da- leko publuzuge od césty pravdy P. 78%. poblysknuti, zabljsknouli se: tak člověk jedné chvalü Ivietfkü poblyfkne, a ihned zhyne P. 216%. pobojovánie, (-jev-), překonání, pře- moZení: pekla pobogewaníe Sal. 18°. pobojovati, přemoci: jenž jest peklo pobojoval E. 3, 139 a p. 293. pobýti, býti nějaký čas: aby (lid) bez jich služby pobyl P. 81"; nebť neníe tak veliká radost vyloku pobyti, kterak veliká jest žalost s vysoka upadnüti P. 102° pocéstné, pres pole (do ciziny): (fi- lius) peregre poczeftnye profectus est Káz. B. Kl. 100°, pocéstny, pocesiny: on byl jest velmě hospodáfny pocieltnym P. 113*. poeta: po veliké pocté na kvétnü nedéli vàed do chrámu... vymrskal knézí lakomü E. 1, 300. poctivě viz poócstivé. poctivost v. pocstivost. počakánie, počekánie, počkání: dáti dráže... na počekánie E. 1,215 (o pro- davači prodávajícím na dluh, a proto dráže). počakati, počekati, počkati: že má (Ježíš) poczakati hodiny k tomu divu přístupnějšíc P. 17"; ale toho přiká- zanie počekáme, až angel boží k súdu potrúbí E. 1, 170. poéestnost, cest: A te poczeftnofti Aristotiles pohan [ie dofmatal P. 167*; chtěl-li by sě činiti (Ježíš) starým pro poczeftnoft P. 58*. počet, 1. počet: i sédli sú mužie w pocztu jednak pět tisicôv P. 50°; — 2. číslice: počet hvězdářských běhóv poblúzenie — počítati proti počtu obecnému E. 1, 359 (4. j. číslice římské proti arabským, srv. kon- kordance arab. a řím. číslic 1—1000 na str. 62 tamže, Sčk.), — 3. účet, počet klásti, položiti, účlovati: pocžet položiti jest všecko, co jest člověk při- jal neb vrátil, zcífti P. 178"; počet po- ložiti s sluhami svými (rationem ponere cum servis, Mt. 18, 23) E. 2, 388; Z kaž- dého slova prázdného, kteréž promluvie lidé, dadie počet v den súdný (reddent rationem de eo in die judicii, Mt. 12, 36), E. 1, 87; vydadie počet v den súdný E. 1, 263; Strázny vida hynutie neb pfiestrachu a nepovéda, dá počet neb odpovéd za krev E. 1, 241 — bude od- povídati; Když sta se počet, telecí maso bylo tak draho v počet položeno, že i husi biechu drahé na placení E. 1, 416; racionem vult ponere počet chce učiniti Káz. B. M. 102'; pensam poczet reddere t. 104"; aby byl přčd krále k počtu povolán E. 2, 389; jenž by můúdřě přěslyšel v počtu své sluhy t.; že má králi tohoto světa počet vydati t.; (aby) dobrý počet vydal ze všech věcí t.; aby naše skutky všecky v počet a na váhu položil t., z toho... počet bráti L. 17, — v počet připsati viz při- psati. poččtie, počelí: ač mocí oteč i syna počat jest jelikožto člověk, však zvlá- ště duchu svatému to pocetie .. . pri- slusie E. 1, 15. počieti, počíli: Nechť pošlí po mě biskupové ... Byli [u poczeli Niemczi když sú... s meči přiběhli na Betlém P. 54"; dobřě počenše, zle konáte L. 105. počínati sě: mše vessele sč i slovem i notú neb zpěvem poczina P. 51*. počísti, 1. spočílali: ktož z nás... móž počísti, co jest smilníkóv E. 3, 140; — 2. trochu čísti: aby člověk jednak sě modlil, jednak početl, jednak podělal něco užitečného E. 1, 291; — 3. počísti koho mezi kým, poklá- dati koho zač: počteni sú mezi syny božími (= computati sunt inter filios Dei, Sap. 5, 5) E. 1, 36. počítati na koho co, sčítati, svá- déli: Eva na hada hriech počítala E. 2, 433; — 2. p. si co zač, pokládati si: 

Strana 107
počíti — podkasati sobě sú nepočítali toho za hřiech veliký E. 3, 208. pocíti, ucíliti, pocílili: aby síetí pLáci po vétru... nepoczili P. 82%; ktoż jie (smrti) na véky neokusí, to jest nepozná jie sobé a nepocije E. 2, 122. poèsèenie(poèsliti): veneracio pocz[- czyenye Kaz. 13. M. 336". počstivě, poctivě: Ježíš... také pocztivie lieze o jich nevédéni P. 15%; — poctivé sé jmieti viz jmieti. poéstivost, poctivost, ücía, uclivost; poctivost učiniti, úclu vzdáti: uči- ní3 poctivost klanénie neb modlenie pfed obrazem Kristovi E. 1, 81; -— (klanéjí sé dáblu) s věčší poctivostí nežli pánu bohu E. 2, 94; (má čest), že ho mají v poctivosti míti E. 1, 450. pod piedl. 1. sakk.: nerodte prisahati ...aby pod sad neupadli E. 1,97; tehdy jiz hriechem jest poníZen pod hovado TE. 2,130; — 2. s instr.: pod véénym ži- vota zachováním E. 3, 210; byti strázny m pod ńmluvu, zameśkal-li by..., aby byl oběšen E. 2, 275; bych pode všemi črty měla býti, vždyť mi jest jeho micti E. 3, 206; pod penézi, na penézích: pán poloZí pod penézi po- kutu L. 26; pod hrdlem, pod ztrálou hrdla, viz hrdlo, pod ohněm, pod tres- lem upálení: chtěli sú mne i se pod ohném zavázati E. 3, 252. podací (pán), patron, kdo má právo zadali koslel (patronát): patronóm, to- tiZ podacím pánóm E. 1, 433; podací latiné slove patronus, t. otec neb obrán- ce E. 1, 119; kdo za úřad boží peníze dávají, dadúce penieze podacim [tém, jenž podávají], kupují (sobě) hřiech E. 3, 234; Pakli těmi podacími pohrzeje biskup, faráře směl by . ustaviti E. 1, 468. podacie, právo podact, paironát: po- dacie jest moc duchovní E. 1, 449; nejisté a straàlivé jest... míti podací k biskupství t. podati čeho, 1. podati co: Sténéti otruskóv podai P. 47%; podati života na smrt, život vydali: bojíce se lčlestného živola na smrt podati 15. 1, 455; své tělo, jehož hotově poddal (sic) by na smrt E. 3, 128; — jako 107 2. zadati (učiniti podání), předložili: podal jest pić téch dievek osiřelých k sádu boZiemu Fl. Odm. 6; pakli má (sádcé) vyS3Sieho, má na ného podati E. 1, 189; (apoštolé) byli sú podali na biskupy řkúc: Slušie-li ... E. 1, 89 = zadali (dotaz); — 3. nabídnouti: když jim podal Pilát, aby vzěli Ježíše a sú- . dili E. 1, 188. podávati: (kupují podací), aby svým pfátelóm neb sluhám podávali E. 1, 450. podbéha, soulofnice: (Salomün) tti sta kubén neb podbéh mél (— concu- binae, 3 Reg. 11, 3) E. 1, 277. Srv. subst. pfédbéh. podbélny, bílj: plátno podbielné P. 111*; srv.: latiné stojí byssus, a to jest plátno bíelé t. podbojovati pod sé, sobé podmanili: Alexander, jenz jest veSken svét pod sé byl podbojoval E. 1, 283. poddací, poddaný: cožkolivěk při- káže prelát, to má jeho poddací učiniti z poslušenstvie E. 1, 87; za duše pod- dacích [neb poddanych] P. 139%; uzdra- vovati své poddacíe P. 78"; poddaci člověk L. 22; poddacím lidem neb poddanym L. 24. poddany viz poddací. poddati sč: tak Ježíš tu naplnil... dokonalü pokoru, že poddal sě niž- ším v poslušenstvie E. 2, 31; — pod. dati sé v sud, podrobili se soudu: ktož by v taký súd sě poddal E. 3, 253. poddávati sč, podvolovati se: pod- dávaje sé na dvór arcibiskupóv E. 3, 276; Ze sem sé k tomu poddával t. 277. podélati, trochu délati, popracovati: hodné jest člověku, aby... jednak po- četl, jednak podčělal něco užitečného E. 1, 291; prelát móž odpustiti svým pod- daným podělati (v svátek) E. 1, 131. podiáhen: byl-li by podjáhnem, to- ciz Ze by dvojie svécenie mél E. 3, 207. podjahnie: jáhen neb podjáhnie E. 1, 173. podkasati pod sé, sobé podrobiti, podfíditi: (chwtrost Zákovstva), jenZz chce... nad laikv sé v moci, v sva- tosti, v zbozí vznésti a tak je pod sé hrózń podkasati E. 1, 8; (diabel chce) 

Strana 108
108 vešken svét pod nie (knézi) podkallati P. 82% (první I vyškrabáno). podkomořie:buďte podkomoří, pur- krabie, sudí, kuchmistři, kuchynni písaři E. 3, 247. podlaha: prvá na kameni podlaha P. 192". podlaziti, podlahou opatřiti, vydláž- dili: Prostfedek (pokojíka chot) láskü podlażil (== constravit, Cant. 3, 10) Sal. 63*. podlé, vedle: Aj již máš napsaná jména knih ... a podlé kterak píšíce krátíme E. 1, 360. podlehnouti čemu, lehnouti pod co: Žena nepodlehne hovadu ani smiesí sě s ním (= Mulier non succumbet ju- mento, nec miscebitur ei, Lev. 18, 23) E. 1, 193. podlożiti sć čemu: žena, která pod- loží sě kterému kolivěk hovadu, spolu bude zabita s ním E. 1, 192; — p. hrdlo čemu: podložte hrdla svá za- chování jeho přikázaním E. 1, 186; (Knč. též przykázaníjm, patrně atlrakcí m. přikázaní). podnože, podnož, podnoží: neb (ze- mě) podnože noh jeho jest E. 1, 103; ažť položím nepřátely tvé podnož noh tvých (= donec ponam inimicos tuos scabellum pedum tuorum, Mt. 22, 44) E. 2, 366 a 374. podobenstvie, vypodobnéní, podoba, obraz: figura, česky podobenstvie E. 1, 110; podobenítuíe trojice svaté P. 106"; nemél podobenftuíe k ónomu člověku t.; Tito jsú, kteréž někdy měli jsme v posměchu a v podoben- ství pohaněnie (= in similitudinem improperii, Sap. 5, 3) E. 1, 36; A jest dosti blízké podobenstvie ďáblovo s an- tikristem E. 2, 94; A že ještě nebyla podobenstvie, ustavená v zákoně sta- rém, přěstala E. 2, 44 (= obřadná usta- novení); 'To podobenstvie [neb příslo- vie] E. 2, 218. podobně, slušně: aby člověk odčinil bližniemu, když podobně móž E. 2,287; Toto sem vám napsal, neb nemohu k vám podobně přijíti, aby kněžie služ- bú nepřčkazili vašemu úmyslu L. 141. podkomořie — podtrhnúti podobnieé, podoba, obraz: (bóh dušč jest) tak krásné stvoril, aby byly jeho jistücie podobnyczye S. 1, 71. podobniti k ¢emu, pripodobriovali: každý ¢lovék ma svi voli podobniti k voli bozi P. 169" podobný 1. k čemu, čemu: (žena líčivá jest) jako k czrtu podobna Kaz. B. Kl. 171%; (obraz), podobny k né- kterému člověku učiňený P. 106"; — 2. pravděpodobný: Jsú také jiní rozumové dost podobní E. 1, 20; jakož druzí pra- vie a jest podobné E. 2, 45: — 3. slušný: majíce odévec podobny E. 2, 81. podolek: Letigit fimbriam vestimen- ti eius, dotkla sé jest podolka rücha jeho (Mt. 9, 20) E. 2, 402, Káz. B. M. 270"; aby podolkové Zen$tí neumietali prahu Káz. B. M. 299'. podpora, opora: baculum senectutis podporu Kaz. B. M. 300". podrobiti k oho v ec, uvésti vec: potom ot diabla ve mnohé bludy a nesnázky byla podrobena Sal. 6". podruh: pacholkóm a dévkám brá- nie choditi na kázanie i podruhóm E. 1, 353. podstat, podstata, podstata: jeden buoh, jeden byt, jedna podstata E. 1, 12; sine substancia bez pocztati Káz. B. M. 291". podstrčiti pod službu, podrobili: že jedni druhé pod svú službu pod- strčie E. 2, 349. podstúpiti boj: (apoštolé) je (sic m. jej, sc. boj, Knč. 48 C: géy) sméle..., bojujíc mečem duchovním, podstúpili E. 1, 172. podsvémocné odpůúštěnie hřie- chóv, jímž odpouští Kristus jakožto člo- věk propůjčením svaté trojice (viz od- púštčnie): jedno (odpusténie) slove fwemoczné [remissio autentica]..., druhé podfwémoczné, to véz pod své- mocným najprve P. 202%, (Ježíš) od- púští mocí podsvémocnú jelikožto člo- včk E. 3, 217. podtočiti natočili: (zákonníci) podtočí dobrého (sc. piva) z pitancie E. 1, 428. podtrhnúti, k pádu pfivésti, okla- mali, polapiti: chtíece ho (zákonníci JeZíse) pochlebenftvím podtrhnvtí P. 

Strana 109
podtrženie — pohřeb 182"; antikrist velmé jest podtrhl lidi duchovnie i svétské chytrostí poslu- Senstvie svého E. 1, 93; aby lest dá- belská vás nepodtrhla L. 224. podtrZenie, s(rhnuli, zmaleni: nena- sleduje buoh knčžského súdu, jenž skrzč podtrženie a nevinnie (sic, m. neumnč) častokrát súdie, ale bóh vždy súdí vedlé pravdy IZ. 1, 30; ne upřie- mým úmyslem k dobrému, ale k pod- lržení sú otázali E. 2, 399. poduli, zavanouli: podme-li vétiik piiezni P. 10%; ale podme-li vótfik utrha- níeodtud, odkud dýmal větřík chvály t. *podvuky (?)asi ,podvleky,“Sñürky, na něž se navlékají korálky (olfa vonacka KIL, olfaclorium lahvička s vofiabpkou): Et sic de aliis sensibus dicit, ut odoratu, qui olofactoria pod- wuky et pomula na patetich odorant Kaz. B. M, 275". podymovati, dmychali, rozdmycho- vali: dokud budû svetSti viece almu- žen přikládati, dotud budú vždy žá- kovstva v té žádosti podpalovati: oni přikládajíce a ďábel jako kovář měchy svými podymuje E. 1, 465. pohśdka, hadanka (enigma KIL): mezi dvořkami, jenž dávají sobě s pa- cholky oplzlé pohádky IE. 1, 273; (za- konnici) sebrali si sč spolu proti Je- žíšovi a dali fu gemu tri pohadky neb olázkv DP. 168"; in verbis parabolicis w pohadkach Kaz. B. M. 300". polan: pohanóv LE. 1,168; od pohan t.; pohanć L. 306. pohanéníéko: kdyZ pobieháme, ne- sméjíce pro ného trpéti... hubeného pohanénièka Iz. 1, 186. pohlazovati: ano plése i pYchá a po- hlasuge gie (kóZé) ano měkká Káz. B. M. 3267... Viz plesati. pohlavie, pohlaví: nie neškodí panně Mariji a jiným svatým pannám i pa- niem, że jich pohlavie jsú tak zlé ženy I7. 1, 278. pohledati: rozplýlena sú stáda má a nenie, klo by pohledal (= qui re- quireret Ezech. 34, 6) Ez. 1, 246. pohlodek, (vl. ohryzek), nedochudée: lamquam aborlivo... jakožto po- hlodku Káz. B. Kl. 254". 109 pohnati, pohnali k soudu, zazalovati: (pakli dadie knězi políček v krčmě), ihned pożeniu a klniu E. 2, 173; Protoż pożenu, potom klnú t. 175; (přěd nímž oslici Zenû neb mezkvni) pozenv P. 59" (P. Nor.: po zemi; lak čte i Erben 2, 126 a Filšhs. též). póhon, pühon, obeslání k (boje sé) póhonóv E. 1, 246. pohonenie, pohánéní (k soudu): kte- iż toho sé pohonénie... driie E. 1, 338. pohoniti koho z ¢eho, pohanéli (k soudu) proč, obestlati; též p. sě: kně- žie súdiece sě a pohoniece sě pro obroky a pohoniec svých osadných z desát- kóv E. 1, 338; pohonie jich ven z jich země ML. 73; (nenie přikázáno), aby tak daleko, do Ríma, lidi darmo po- honili E. 2, 112; kteříž pro narčenie... pohánie (sic m. pohonie) sé a südie E. 2, 120. pohor$Senie: scandalum pohoršenie Kaz. B. M. 302“. pohórščti, pohoršovali: ano člověk móž uškoditi člověku pohoršeje ho E. 1, 296. pohostinu sč bráti, na cesty: Člověk jeden pohoftínu bera fie zavolal sluh svých (Mt. 25) Kaz. Strah. 445" a 446". pohostiny: Potom ji (chot) v Egyptu pohoľtinu ... mučili sú Šal. 10%. pohrabati, pohřbíli: kde by je (mrtvé) pohrabali P. 8'; kto pohrabal (bohat- cé) v pekle? P. 113": pohrabati mrtvého E. 1, 140, FE. 2, 269; prvé ať pohrabu otcě E. 1, 259; již smrdie jako pohra- báni E. 2, 356. pohrabävati, pohfbivati: Nechaj, at mrlví (se. na duši) pohrabávají mrtvé své (= Sine, ut mortui sepeliant mor- tuos suos Luk. 9, 60) E. 1, 259. pohřeb, -i fem,. též -u masc.: náklad pohřiebi P.113"; ku pohrzebi Kristovu (sic) Šal. 84"; Mirra . . . znamená jeho (Kristovu) pohfeb, gízto nás od smrti vykupil Sal. 32°; (aby knéz) pohrebi prodával P. 208°; aby jim (kfesťanóm) nedali pohrebu P. 7"; od pohťčbu svého E. 1, 18 a p. 344; (od) pohrzebu Sv. Strah. 423; kte- rak svatokupčí v pohřebě zákonníci E. 1, 432. soudu: 

Strana 110
110 pohřésti, pohřbíti: dóvod jest na o- nom bohatci, pohrebeném v pekle P. 39"; jako pohfebeni jsu E. 2, 355; Nepohrebli toho apoštola (Jidáše) v nebi E. 1, 205. pohñèsenie, zhreSeni: smrtedinÿm hříechem ztratí (élovék) podobenstvie Trojice svaté...; jako kdyby obraz... z3eredil..., tak něco podobné jest v tomto pohřielení P. 106" (E. 2, 229 čte — po hřčšení). pohřiechu, pohříchu, bohužel: i já v mladosti byl sem jednû pohtiechu krabošků E. 1, 302. Viz i hus a né. pohríziti, potopiti: submerget po- hrzyzy Kaz. B. Kl. 153%; jakZ sé koli na smilstvie oddá, tak ihned rozum pohříží E. 3, 198; pohrízéti, stápéti: sviné necistá v blá- to sé pohríZie E. 1, 301. pohrizovati: v Zádosti mnohé neuZi- tečné a škodlivé, jenž pohřižují lidi v zahynutie E. 1, 281. pohrom, útok, shluk: boje sé po- hromv velikého v lidu P. 81"; když pohrom byl na bratfi a kletby E. 1, 463. pohrzéti ky m, éím, pohrdali: témi podacími pohrzeje biskup E. 1, 468; oni pohrzéli sá mnü E. 2, 131; NiZád- nym nepohrzie (bóh) E. 3, 106; tu chutné pohrzej mocí E. 1, 90; — co na kom: když (laik) nic nenalezne, czo by pohrżiel na tobie P. 128%; (ona) od tebe nebyla pohrziena P. 35% pohubenie, záhuba, zahubení (cf. za- hubenie): aby dali toho člověka v po- hubenie těla, aby duch spasen byl (1 Cor. 5, 5 in interitum carnis Vulg.) E. 1, 251. pohyžditi komu čeho, pohanéli, za- zlíti komu co: aniž jim (lidem) jest toho Kristus pohyždil, protož i já ufám jeho svaté milosti, žeť mi toho nepohyždí, že káži P. 150%. pocházčti več, zacházeli: dábel v svých v horšie pocházie E. 2, 179. pochlebenstvie: mníte, by jím (Ja- nem) klátilo pochlebenItuie P. 10". poehlebiti komu, pochlebovati: że Kristus chudý bieše a nižádnému ne- pochlebil, protož nižádného v tak ve- likém městě nenalezl hospodáře E. 1, 260; Kristus nepochlebiw jim P. 183*. pohfesti — pochopny pochlebnik: neb ho (Jana) ani prie- zen chvály pochlebnikem vczinila, ani číkolivěk hněv P. 10^; pochlebník slove ten, jenž pro chléb ... člověka chválí E. 1, 258; pochlebník jest sladký ne- přietel L. 105. pochlebný, pochlebující: pochlebný kazatel E. 1, 260. pochlebovati: palpari pochlebowaty Káz. B. Kl. 254, pochod jmieti, pocházeti, míti pů- vod: A ti vlcíe pochod magí od velikého vlka antikrista P. 80". poehoditi, pocházeti: jenž z otce i syna pochodi E. 1, 49; jenż (duch sv.) pochodí od otcé i od syna E. 1, 23. pochop, počátek, vznik, zárodek, pod- nét, příčina, schopnost; pochop jmie- ti, vzieti: (hřiech) má pochop a hniez- do v vóli E. 1, 275; v němž (Kristu) má každé ctnostné milovánie pochop vzieti E. 1, 155; tak praví ten svatý, a má pochop z řeči pána Ježíše E. 3, 156; Však's dobrého semene nasal... i odkud má, to věz pochop a mocz, kúkol? P. 28%; (mladie) trva od na- rozenie aż do pochopu zlolti P. 31*; Odkud tento slepý vzal jest pochop, aby poznal Ježíše P. 39°; jako ovoce, jenž má pochop v míeždě a v kořenu diéva P. 135°; má pochop v slovu pána Jezu Krista L. 20; když Kristus die, že sstúpil jest s nebe syn člověka, mno- zí kacieři vzčli sú pochop, že sú řekli, že by syn boží v nebi tělo vzal E. 2, 236; Ewangelium, guod audistis, habet pochop inde, quia ... Kaz. B. M. 102". poehopiti co, uchopili: vstüpím na palmu a pochopím ovoce jejie (— ap- prehendam Cant. 7, 8) Sal. 133". poehopné, pochopitelné: duchu po- chopné E. 3, 266. pochopnost, pochopilelnost, schop- nosť: bóh v mieru a vedlé pochopnolti pfi- rozenie lidského měří slovo kazanie svého Sal. 151*; neb dar boží dáván bývá podle pochopnoItí každého Káz. Strah. 459" a p. t. 451", 456". pochopný, chápavý, schopný: neb ho- vada nejsú pochopna té světlosti věčné Káz. Strah. 538" (srv.:lidé mohü pochopiti tu svét- lost t.); angelć... jst pochopni jie (svétlosti) t. 

Strana 111
pochovati — pojiti pochovati života, zachovali živol: aby jim (otcóm) synové... čest dali a života, jakož mohůú, k prodlení po- chovali E, 1, 147. pochovavati sé, pohrbivali se: (aby lid) pochovával sé lecikde$ P. 81^. pochozenie, 1. chozeni, 2. pochd- zeni, vzniknuli: (duch sv.) z otce i syna pochodí. Rozuméj ne pochozením noh télestnym E. 1, 49; duch sv. pochodi od otcé i syna; nebt jinaké v této feci jest dychanie a pochozenie, o. némZ by bylo dlúho a tvrdo mluviti E. 1, 23. pochva: drahým kamením ... poch- wy maje položené P. 59%. poehvalovati čeho: budú všichni světí súdu spravedlivého proti hřieš- níkóm pochvalovati E. 3, 124. pochybenie, pochybnost: aniž měj pochybenie, byť Kristus nebyl smělejší než svatý Jan krstitel E. 2,112; všechno pochvbenie odvrha E. 2, 164; v božiem slovu pochybením (Nor.) E. 2, 430; -— bež pochybenie, bezpochyby, naji- slo: jinak bez pochybenie bude búřě E. 1, 470. pochybiti: (učedlníci) u vieřě, v níž sú pochybili, byli sú stvrzeni E. 2, 178. poehybovánie:s pochybováním mysl přichýliti k některému pravení E. 1, 6. pochybovati, 1. váhati: že sú pro ňeho i umrieti nepochybowali Sal. 144°; — 2. p. na kom, o kom: aby (lidé) na kriftovi nepochybovali, ale aby v ňeho věřili p. 0: — 3. p. v é6em, o cem: kto v tom pochybuje? E. 1, 425; aby v jeho z mrtvých vstání nepochybovali E. 2, 78. ślóli: i budeš pójčeti národóm mno- hým (= foenerabis, Deut. 28, 12) E. 1, 55; Toho pojeiem (= concedo), že jest lo lak, ale... E. 1, 172; Pak od- poved k dóvodu (że ne każda křivá přísaha jest smrtedlny hriech, kdyz řečeno jest: mnozí z lehkosti přisahají krivé velmé často, toho pójčiem. A dále pojičiem, že tací přísežníci mají mno- ho smrtedlných hřiechóv E. 1,106. póiciti, pojiciti, 1. dopřáli, poručili, propüjciti, dovolili: ktoZ ucinil jest, co mu jest zapovédéno, ujmi sobě toho, \ 111 co mu jest poiczeno P. 43%; (ktož) čassem od boha poiczenym sé modlí Р. 13°; Aniž mój pochybenie, kterak spálené télo neb od mrch snédené vsta- ne; než pójč toho moci boží E. 1, 40; v něm (bohu) se pokocháš, jakož on ráčí pojčiti(!) E. 3, 106; toho jemu pójčme E. 3, 116; kněžie odpůúštějí hřie- chy, když z moci pójčené súdie a ozna- mují, komu bóh odpůúští hřiechy E. 2, 161; — 2. půjčili: když kto pójčí pe- něz na zisk, tak aby byl účasten zisku E. 1, 217; pójčí sám svých peněztt. 218; jenž pojičil jest peněz E. 1, 218; — 3. pripusliti: O tom, jakoZ boh pojidi, chci o každém krátce pověděti E. 3, 200; ač Kristus právě Jid pohanský na- zval jest psem, avšak ona (žena Ka- nanejská) Kristovy řeči poicziwli při- dala jest P. 45"; kdy jest otázáno, sluiie-li prisahati, má býti to pójčeno E. 1, 98; Přím toho, ale pójcím toho, že by... t. 164. pojednů, najednou: který sě sám druhý... urodí pogedny od jedné matky P. 77%. pojiesti, pojisti: pottébíe jest pecen- cóv a rybic pogiefti P. 52"; hodné jest, aby ten den lépe lidé bez prielisnosti pojedli E. 1, 116. pojieti, pojmouli: (spasitel) pogóm (sic) gie (ucedlníky) fvkromie P. 37*; — najmouli: Neb niZádny nás nepojal — nemo nos conduxit, Mt. 20, 7) E. 2,61; — p. koho za manżelku: (sedm mužóv) jeden po druhém pojal ji (Sáru) za manželku E. 2, 41; viz poznati. pojímati sě, bráli se (k manzelstvi): tuto znamenajme, proč sě mají lidé pojímati konečně v manželství E. 3. 203; A ta jest najvěčšie příčina, pro kterúž konečně manželé sč pojímati та)! t.: co sé jich (manZelóv a manze- | lek) tak pro krásu neb pro chlipnost pojímá E. 2, 41; neb sé lidé v ten čas (v masopusté) najviece obecné pojímají a svatby mievají E. 2, 37; kterak sé mají pojímati t.; — pojímati sé v hromadu: když by sě oni pojí- | mali v hromadu Ixáz. B. M. 295*. poiíti, pojdu, 1. zajíti, pominouli: nebe i zemé pogdu, ale slova má ne- 

Strana 112
112 pogdu P. 6 (vyloženo: to jest, sé pro- méní E. 2, 12); — 2. pocházeli: v tu hodinu své, totiZ syny z sebe télestnym skutkem pojdücie, zmrtvili sü E. 1, 335; — 3. pójdu, půjdu: Oheň přěd ním pójde a páliti bude vókol všecky nepřátely jeho E. 2, 12. pojmieti, po čas míli: jenž sú zde za malý čásek ... své chlúbičky ... pojměli E. 1, 257. pokad, pokud: muož držeti, pokad chce, biskupství E. 1, 46. pokánie: pokánie, jenż jest vyznanie před bohem, želenie a dostiučiněnie E.1, 342; hodné pokânie E. 2, 151 ; (kteříž sú z pohanstva) u pokánie přišli E. 2, 106. pokáti sč, učiniti pokání: duše ta, kdyZ pokaje sé, bude spasena E. 1, 39. pokládati, 1. klásti: V té řeči trojí odplatu pokládá spasitel svému milov- níku E. 2, 209; — mezi koho: mezi psy ji pokládá E. 2, 99; — p. pféd oči rozumu, předkládati si: proc préd óci rozumu svého nepokladate... P. 209"; — slanoviti: pokládajíce sobé viece bohóv E. 1, 12; — 2. p. sé jist, jistÿm, za jistého se povatovati: ni- žádný sě gílt nepokládai řka... P. 112%; — koho čím, zač: již mě pokládá svódcí lida E. 2, 114; nečině sě dóstoj- nčjším nad jiné a nepokládaje sč s včč- čími svatými E. 2, 363, — poklá- dati co, předpokládati: od pohanóv, jenž nepokládajíce budůúcieho života, jsú živi jako hovada E. 1, 35.; — po- kládati, usuzovati, při-: podle počtu dvanadste kusóv takto pokládají, že Petr položil prvý tento E. 1, 3; hlava, ač v sobě jest plně zdráva, však, když údové pod ní trpie, to sobě pokládá E. 3, 126. poklička: jako poklička na hrnci viivém E. 1, 279. pokloniti čeho: někteří hlavy po- klonie M. výkl. 3. pokochati sě čím: někteří . .. sé ani pokochagí... zlymi vécmi P. 162". pokoi: Bóh milosrdny, jenZ svym dává pokoj jistý [čistý L. 208] v svor- nosti bez roztrženie E. 3, 278 (narážka na píseň ,,Navslév nds‘: genz [wym dawa zadoft cziftu, Jistb. 54, strofa 8); — pojmieti — pokrivenie pokoj učiniti: aby učinil pokoj mezi bohem a člověkem E. 2, 145; — u po- koji nechati, na pokoji: A tuto mili by znamenati ti, jenZ pohanóv nene- chají u pokoji, ani (— a oni) jim ne- překážejí E. 1, 168; in tranquillitate v pokogy Káz. B. M. 296'. pokojik: do pokogika (= in cubicu- lum, Cant. 3, 4) Sal. 56" a 143%; Uvedl jest mě král do pokojíka vinného (in cellam vinariam, Cant. 2, 4) E. 3, 26. pokolebnie, pokolebné, plat od ko- ićbky, t. j. od dilóte, kterjm se vykupoval knéz, mél-li dilé: v Moravé kdys ... kopu farář dával od kolébky; protož převzděli tomu platu cunabulales, česky pokolebnie E. 1, 444. pokolenie, pokolení (židovské), rod: misit quamlibet porcionem singulis tri- bubus dal kaZdü stranu jednomu poko- lenij Kaz. B. M. 204". pokopati, o kopání základů k domu ve smyslu přeneseném: ktož chce du- chovní dóm ustaviti... musí rozumem hluboko kopati... A tak pokopá roz- umem člověk, že Kristus jes bóh ne- smierny P. 192". pokora, jíti k pokofč, pokoru učiniti: jdi prvé k pokofč bratra svého [neb pokoru učiň bratru svému] (vade prius reconciliari fratri tuo, Mt. 5, 24) E. 2, 281. pokořiti sě pod co, čemu: pokořme sé pod jeho mocni ruku E. 1, 227. pokorný ke komu: buďme k milému Kristovi pokorni E. 2, 48. pokostní, dnou trpící, viz pokostník. pokostnie&, dna: od pokoftnicie, té nemoci, jíž říekají pokoftnicie, Ze po kostech sé tluée, a obecné flóve dna P. 172). pokostnik, dnou trpící: dnü trpí- cícho. A druzí Čechové fekli by pokoft- nícho neb pokoltníka (paralyticum, Mt. 9, 2) P. 172°, pokřik: mullí býti pokřik na voza- tage P. 55°; Clamor pokrzyk Káz. B. M. 275’; Media autem nocte clamor pokrzyk, i. subito, nullo sciente: rucze zhuoru, horzy, horzy! t. 276". poküivenie: z pokfivenie rozumu E. 2, 129. 

Strana 113
pokrmiti — položiti pokrmiti: aby milovníci boží v ne- děli méli čím duše své pokrmiti E. 2, 427; sedneš k stolu, aby sebe pokrmil t. pokrytstvie, -ctvie: pokryctvie, když pokryje obyčejem dobrým hřiech ktery Kaz. 13. M. 255". pokrytý, pokrytecký: komu Ježíš v ústech vznie a hřiech v úmysle leží, jako... ženám pokrytým E. 1, 102; abvste sé uméli Istivych a pokrytych kazatelóv varovati Doc. 72. pokryvati sé, skrijvati se: Ó kak má- lo se nynie před biskupstvím pokrývají E. 1, 449: Sv. Strah. 427. pokusiti, v pokušení uvésti: Pokulil Krista diabel timi hifechy P. 1"; had nalez Evu samu, jie pokusil E. 1, 231. pokusitel, pokušitel, pokušitel: po- kusitele EZ. 1, 345; pokulffitel D. £0". poküsèè, pokusilel: vedlé imysla pokuseèe (sic) neb pokusitele E. 1, 345: pravdy, jicž pokušeč nezná t.; | dale rku pokuleci P. 182^. pokušenie: pokušenie jest vytíkánie (sic m. -Ÿ) k seznání včci rozumné, abw sé vzjevilo lo, co prve bylo ne- známo neb skryto E. 1, 314; — poKu- | šenie zlé viz lákanie. pokúščti, pokoušeli, zkoušeli: buoh pokúšie svalých E. 1, 345; gdu poku- fiel gich (volóv) P. 116'; ti, jenž z ka- cieîstvie pokúšejí 1. 1, 100 (= vy- selfuji, zkouśeji);- -p. $ć: (nepiietelkyne) fie pokufela, zdali, by... Sal. 9"; aby Len, jehož sč pokúšic, byl v hiiech uveden E. 1. 851 (== jenž jest poküsen.) pokuta: pan polożi pod penczi po- kutu L. 26; Pátá lichva jest, kdyż pod jmónem pokuty mieni ten, jenż pojićil jest peněz, aby to dvć neb viece vzal, když by dlužník na den určený ne- zaplatil IE. 1, 218. pól světla, polokoule, hemisphae- rium: dies est lacio solis super nostrum emisperium wznelfenye sluncze na puol swiela INaz. B. M. 329); viz i odpolu, odpoly. Polák: Čechové, Moravěné i Poláci L. 319. pole: póle neb rolí jest svět P. 26^, poléci poléknouli, nastražili: to osid- | lo, kteréž oni sú jemu polekli P. 166%. Ilusuv slovník. 113 polední vietr, jižní vítr (jih): příd, polední větře (= Auster, Cant. 5, 1) E. 3, 56. polepšiti, zlepšiti, opraviti: Takt jest vyložil sám Kristus svú řeč, gehož nižadny nemóž polepfiti P. 26^. polezéti: Inad fu polezely na trawye vedle cesty quieverunt in via Káz. DB. Kl. 145*, Kaz. B. M. 100". políček: Pakli dadíe knězi políczek v krčmě P. 81%. poli¢kovati: (knéZie su je) policzko- vali P. 58°. polírovati: pollientes Káz. B. Kl. 4"*. polizać, ülisnj élovék: pochlebníkóm, polizatóm zbożie Kristovo dáváme E. 1, 128. pólnoe, sever: Tfetie sténa jest od puolnoci E. 2, 420; (aby byla) stateč- nost na stěně od pólnoci E. 2, 422. pólnoční vietr, severák: Vstaň puol- noční větře (= Surge, Aquilo, Cant. 5, 1) E. 3, 56. polodne, poledne, jih: čtvrtá stěna (domu) na polodne E. 2, 420; (aby byla) statečnost na stěně od pólnoci, skrov- nost od polodne t. 422. polomiti, oblomili, zviklati: aby lie (¢lovek) nedal polomiti protiwnoftem P. 170". polomuz, polomuzie (podle Fl$hs. CCM. 72, 1898, 229 sl. analogií k ,po- lübralrie', ,polüseslrie'): co potvorní centaurové, co polomužie (činí na ob- razech?) E. 1, 78. položenie, 1. ustanovení: nebyl jest hodný obyčej židóm vedle jich polo- ženie obcovati s pohany v domu v je- dení a v pití P. 22^; — 2. poznamenání, cilace: v položení napřed v tom, co jest věřiti v boha E. 1, 11: aby ihned utekl sé k tomu položení E. 1, 359; — 3. položenie prosté (= sensus literalis S. 209), t. j. smysl pisma sv. podle textu: polirugicze „ vedle poloZenie prostého v písmé zna- ! menává... E. 1, 111; — 4. poloha, podoba, stav, skutečnost: aby blahosla- vení čtli položenie věcí, kteréž jest pán bóh... stvořil E. 2, 63. položiti, 1. položiti, uložiti: Tu jest hluboký smysl Kristus položil E. 2, 8 

Strana 114
114 123; položiti osídla komu viz osídlo: — 2. ulo£ili, ustanoviti, stano- vili: Protož pomstu pro ten hřiech položil bóh smrt E. 1, 207; mlčenie jest v klášteřiech položeno zákonníkóm t. 265; ta jest každé duši položena úmlu- va, aby slib svój bohu držčla E. 3, 107; člověk položí pevně v srdci svém t. 128; když pán položí pod penězi po- kutu L. 26; — 3. složiti, stanovili, formulovati: jeden (kus) vždy ot jed- noho apoštola položen jest E. 1, 2 a 3; Sedmý kus tento položil sv. Filip t. 19; maje psáti vedlé abecedy k české řeči položené takto: celed E. 1, 359; (křivý súdcě) z poznané lži súd křivý položí t. 187; — 4. uvésli, poznamenati: tuto také mél bych poloziti (sic) o nevérnych mérách sedlskych P. 126"; poloZil sem jména knih E. 1, 359; 5. pokládati (zač): položí ho za kacieře E. 1, 433; (židóm) smrt Kristova jest u vinu po- ložena t. 158; a položí chytrý čert člo- věku i promluvenie za hřiech E. 3, 109; reptáci položili fú, jako by jim vládař křivdu učinil P. 33*; matka nepoložila geft w mylli, jako by... jíc neuslyšal P. 17°; (člověk) často položí člověka k spasení, an slušie k zatracení E. 3, 108; dobré položí člověku za zlé t. 109; když slyšíte (v kredu): otcovu pravici, neroďte mnieti, aby buoh tělestný byl, aneb údy člověckými položeného E. 1, 19 = nemyslele, že se tím míní bůh s údy lidskými; — 6. po- loZiti v obyécej, navgknouti si: A tak již v obyčej sú své smilstvo položili E. 1, 443; mnozí položili sú sobě ně- který hřiech v obyčej t. 438; — 7. p. otázku, předložili, učiniti, dáti: (Zákonníci) polozili sú jemu tu dávnü a popudnü otázku P. 183*; — 8. p. pilnost v kom, ke komu, vynaložili: kněžie mají všichnu svú pilnost v bohu a k bohu poloZiti E. 1, 114; —9. p. v počet viz počet; — 10. p. sé (proti komu), postaviti se: chtéli sá mne i se pod ohném zavázati, aby se nékto po- loZil: a niZádny se nepostavil E. 3, 252; dokud sé (Zbynék) straná . .. proti mně nepoloZil L. 158; — 11. p. sé vec, uvrh- nouli se: poloZí sé sám v zlorecstvie a poloZovati — pomlsek v kletbu E. 3, 225; — 12. poloZiti si co, předložili si, uvědomiti si, uvážili: měj na těchto kusiech dosti, polože sobě, že bez viery nelzé sé líbiti bohu E. 1, 46; — 13. poloZiec, poloZiece absolutivné o pripuslce, predpokladu (— posito): A poloZiece, Ze Kristovo pfikázanie toto... jest podobenstvie zpovédi,... tehdy vázím takto slova E. 2, 342; poloZíc rovné jiné příčiny E. 1, 43 = za okolností jinak stejných; — 14. p. drahým kamením, vyklá- dali: drahym kamením uzdu, prsosiny i pochvy maje polozené P. 59"; — 15. poloZiti napféd co, dáti přednost: poloZíce pravdu boZí a chválu napréd L. 141. polozovati, pokladali, nachylovali, skláněti: všechno tělo položuje, kuklu snímaje E. 1, 73 = totum corpus prosternendo, capucium deponendo, V.; — p. sé komu v základ, dávati se v záslavu: stvofenie bohu sé v základ poloZuje E. 1, 94. polský, 1. polní: jako květ polský E. 2, 21; Já květ políky (Cant. 2, 1) Sal. 37°; (skrze) jeleny polfke (Cant. 2, 7) Sal. 43"; — 2. divokij, dravý: stáda má učiněna sú v lúpež a ovcě mé v se- žránie všech zvěří polských (facti sunt greges mei in rapinam ... factae sunt in devorationem omnium bestiarum agri, Vulg. Ezech. 345, 8) E. 1, 246. polúbratřic, nevlastní bratr: polú- bratřie pojme polúsestřie E. 1, 206. polüsestrie, nevlastní sestra, viz předch. pomahati, ve formuli priseiné: Tak mi bóh pomáhaj! E. 1, 94 (bis); — po- máhati komu čeho: toho vám pán bóh... pomáhaj E. 3, 274. pomilovati (stsl.), smilovali se;v. s. v. Hospodin. pominüti, minouti: Malicko kdyz pominuch je (stráZné, cum per- transissem eos, Cant. 3, 4) Sal. 55"; bieše pominul (transierat, Cant 5, 6) E. 3, 62; nepomine non preteribit Káz. B. M. 296"; — projíti: Ale zda jim tak to pomine? E. 3, 139. pomlsek, pamlsek: lahodám, libo- stem a pomlíkóm P. 170*. 

Strana 115
pomluviti — ponuknutie poniluviti, mluvili: co dale s nimi pomluví (súdcč) E. 1, 101 = bude mluvili. pomnieti co, o ¢ em, pamalovati co, nać, pFipomenouli si co: Pomnélto svatý Ambrož E. 1, 171: (modlitba jest krátká), aby ji dobře pomněl E. 1, 313; bude$ pomnóti t. 22; pomnóte o mu- kách E. 2, 249; též o závěrečném shrnutí: již pomni, co jest viera, kterak sé délí... E. 1, 11 (pfedch.: ,,z toho viz); — quia flevisti feria sexta de Christo passo in cruce pro te, et si diebus in hiis pomny hody eum de sepulchro cordis tui ipsum abstulerint, queras diligenter et doleas plus quam feria sexta de crucifixo Káz. B. KI. 152", l. j. ,,Pomni hody ...'* (Sck.), coz jest začátek písně ze 14. sl. „Pomni hody na provody, žel sú svaté dni“ (Jireček v CCMus. 1879 str. 53). Podobné ibid. 135": Sed timendum est, quia multi, cum pomnyhodi, heu timendum est, ne Christum de corde perdant malis actibus. pomoc: [boží pomocí P. 5*;— p. dá- ti, učiniti komu, poskylnouti pomoci: abv dali jemu pomocz z toho zboZie P. 15'; niZádné pomoci světí neučinie pekelnikóm E. 2, 248; pomoc nebo poprava ctnosti exercicium virtutis Káz. B. Kl. 26" — pomoc vzieti, pomocnou sluzbu, prispént: móżeś skrov- nü pomoc vzieli L. 22. pomoci komu Ceho, k čemu: bóh by byl nespravedlivý, že by jim té kriwdy pomohl na svého věrného sluhu P. 905"; pomoz sobě P. 38% (V nář. doudl. i v husineckém se říká ,pomoz!', Fl. Orth. 359). pomrskati écho, zmrskati co: hfiei- | níkóv jest bičem pomrskal E. 2. 314; (auriga)... pomrfkagye geho oves Ixáz. B. Kl. 111'". pomrštiti čeho odkud, vymrskati co: (spasitel) hroznějé pomrští takých Jotryn a lotrovstva, nez jest pomrstil z chrámu bičem židovstva E. 1, 303. pomsta nad kým: pomsta jest nad temi, jenż... E. 1, 151. pomstiti nad kým, pomslili se na kom, ztreslati koho: byt nepomstil nad 115 tebú E. 1, 60; — p. z čeho, zač: (bóh) z každého (hřiechu) pomstí E. 2, 50. pomsèenie pomsfenie, pomštění, potrestání: (Utrpení od boha seslané jest člověku) k jeho dobrému a užitku: k vyčištění... k ode zlého vystřežení, aneb k pěknému pomštění E. 1, 227. ponadz, pokud: protiv sé, ponadz nezhyne3 (— donec, Deut. 28, 21) E. 1, 55. poňavadž, poněvadž, poněvadž: řekl jemu (Samuelovi) bóh: Dokavad ty želéš Saule, poňavadž já zavrhl sem ho E. E. 2, 193, Poňavadž L. 25 (bis), a p. E. 1, 180, — Pončvadž L. 320: ponč- vadž L. 319 a E, 3, 298, L. 143 (bis), L. 145. ponebie, poschodí, patro: (žena) všed- ši na ponebie i oblila jest jeho... vodü E. 3, 198; in pavimento na poneby Káz. B. Kl. 41'*; anot pod ním horí peklo, a tv si zde jako na ponebij, anot volají: Spas svú duši! Káz. B. M. 310”. ponechati, zanechali: że by gie (ztracené ovcě člověk) hledal, jiných ponechage P. 121°. ponenáhlu: (Ježíš) svü müdrost a milost ponenahlu ukazováše P. 16"; A tak chytíé dábel ponenahlu zlécel jest sieti P. 81" (Erben 2, 173 přepisuje po nenáhlu). ponížiti: pán bóh... pokorných v súdný den povýší, a pyšných poníží E. 2, 319. ponüeénie, ponoukání: (zlodéj) ji- ných duàé veda k hiiechu ponvczenim neb zlým příkladem P. 105". ponücéti, ponoukali: neslusí nižád- ného ponücetiu vieru neb v zákon dary E. 1, 429. ponuk, pokyn, popud, popouzení: (poněvadž na mě) poskřěk jest i s po- nukem L. 195 (s poślivinim DuchJ.H., = s drážděním M. L. 129). ponuknüti, pokynouti: A ponvkli fu (apoštolé) tovařišóm [t. znameníe dali sú jim) aby přišli (= annuerunt sociis, Luk. 5, 7) P. 128%. ponuknutie, ponuknutí: (bóh) po- nvknutim mohl jest pokuien byti P. 41°, 8* 

Strana 116
116 poostaviti, pozustavili, ziislavili: tak Ze nic nepoostavie E. 1, 344. poosfavovati, züslavovali, zanechá- vali: Uciní-li hfiešník pokánie ze všéch hřiechóv svých, nižádného ne- poostavuje v své vóli E. 1, 33. popadenie, uchvácení, únos: raptus popadenye, alias násilé Káz. B. M. 294". popadnüti, postihnouti, chytiti, za- | jmouli: Já (diem) popad ho A giní popad gei P. 2"; (vyšli ste) aby mě po- padli E. 1, 185; aby popadli Ježíše v řeči (ut caperent eum in sermone, Mt. 22, 15) E. 2, 395; aby v skutku neb v řěči popadnůúce ho, haněli E. 2, 42. popitie, popilí: spíeše posíelaje po- pitíe bohatému groš než dada chudému peníeZ P. 177* — na popilí. (Cf.: mlynář od lüpeZníkóv propitie brával v RoZmb. popravčí knize; Naše řeč I. 214). poplatek: berú poplatky E. 1, 213. poprava, čáslečné způsobování, ná- prava: pomocz nebo poprawa cztnolti exercicium virtutis Kaz. B. Kl. 26°", popráveč, správce (soudní), soudce (= liclor KL): diablom, jenž su vrednici a poprawcie P. 181*. popraviti čeho, napravili co, spra- viti: žiwota poprawte, obyčeje proměň- | te P. 9% pakli biskup zmešká toho popraviti E. 1, 103, (aby) dlužníka potresktal a popravil E. 1, 338. popravovati, napravovati: ale nepo- prawuget človčk, ale bóh Káz. Strah. 481". popřieti čeho, popřáti: ráčí-li mi toho (bóh) popřieti E. 1, 64. poprositi: (aby za mě) pána boha poprolili P. 3". popsánie, soupis, sčílání: descripcio poplanye Kaz. B. M. 319", popsati, napsati, vypsali, sepsali: (Jan) poplal gelt stav kréstansky, kte- rak pobéhne az do stidného dne P. 87%; ale ac já nepopíli na né (marnotratcé) každého marnotraceníe, však... P. 138%; (potřebie jest) popsati jeho život E. 1, 71; ti (zmatkové, o nichž se zmínil) nechť nynie odpočívají a já o jiném popíši E. 1, 271; (Šalamoun v Kazateli) nám na paměť popsal, že v marnosti svět tento jest potopen E. 3, 152. poostaviti — porobiti popuditi, povzbuditi, dohnati, do- vésti: nechtěl jest, aby židow proti sobě popudil P. 107"; chtěl jich k tomu popuditi E. 1, 9. popudný, popudivý, vyzývavý: (zá- konníci položili Kristovi) tu dawnv a popudnv otazku P. 183", láska nenie popudná (— caritas non irritatur, V.) E. 1, 168. popuzenie, popud, příčina: Čtvrté popuzenie E. 1, 53, 52; desčt příčin neb popuzení t. 58; z bláznového po- puzenie E. 3, 243. popúzčti, popouzeti: druhých pro jich křehkost popúzejí E. 1, 84; (pýcha) hněv jich popúzie na jiné E. 3, 139. popuzovati: (spasitel) žádostivě nás popuzuje k spasení E. 3, 132. poraziti, srazili: (kněžíe spravedlivé) do pekla by porazili P. 76"; moha všechny panose... do pekla poraziti E. 1, 185; poněvadž he Kristus do pekla porazí E. 1, 404; (hřicch smrtedlný duši) do pekla poraZi ht. 554; — postihnouti, sklíčiti: (Job) byl jest na zboží, na dětech i na tělu poražen E. 1, 345; — uvésti ve zkázu, v záhubu: (Adam a Eva) porazili sú potomky Káz. B. M. 297*. porázéti, sráZeli: dábel Sathan v le- nosti často člověka porážie v oheň a často u vodu E. 1, 125; aby přielišnůú chlipností tak neporáželi rozumu svého E. 3. 210. poražovati, poráželi: toho poražuje E. 1, 258. pořéci, pověděti, říci: (Ježíš) pořekl fie dále gíti nelživie P. 66'; a on porekl lie dale giti (— se finxit longius ire, Luk. 24, 28) P. 655; zdali kdy (člověk) pořekl na koho zlý skutek falešně E, 3, 180. pořehávati, pofehtávali (skrípati Dc. 118): (starý Clovék) zuby poreháwá, porknuüti sé, vymluvili se: (tat) na trh sé pofkne a k jinému do komory přijde E. 1, 203. porobiti v službu, v práci nebo práci: (bóh) porobil pána Ježíše... v službu a v práci E. 1, 16; synu pod- dané [t. oslicé, práci porobené] P. 3*: Subiugatum porobene mutum animal némé hovádko Káz. B. M. 312". 

Strana 117
porod — poskrék porod, rod, druh: nasadil sem je (vinnicé) vSeho poroduStépóv ( — cuncti generis, I:ecl. 2, 5) E. 1, 282. porokovati, karali, domlouvali: ne- porokuge, nelage Kaz. B. Kl. 176°", porozenie, zplozeni, zrozeni: Prva příčina (proč v manzelslvie vstupiti mají manželé) porozenie dětí E. 3, | 203; — narození, rod: (všichni jsú bratří) v duchovním porození E. 1, 431; porozený, zrozený: z panny Marie porozeny L. 208. porubati, posekali: (on jest) porubal luhy (= succidil lucos, 4 Reg. 18, 4) E. 1, 162. poruécenie duší, mezi funkcemi kněž- skými: Neprodávajte moci duchovnie, jenž slove duší poručenie, oltářóv, koslelóv a oleje svěcenie ... E. 2, 80. poručenstvie, 1. závěl, odkaz: když poddací umře bez poručenstvie nemaje nižádného přietele L. 22; (tu moc mie- vají přátelé) někdy z poručenství E. 1, 450; — 2. poručniclví: mnozí mají sirolky v porucenství E. 1, 215; a kte- rak pán smie dáti lakému v poručen- stvie mnoho duší? E. 2, 275; bez poru- čenstvie domuov, t. bez vladařstvie E. 3, 250; kněžic neb buďte bez poru- čenstvie domuov, neb poručníci bez úřadu kněžského t. porüceéti porouceli, doporouéceti: (Kné- żie) Porucegi ho diablom PD. 95". poručiti almuźnu komu, svefili: ahnuzny sobé porucenć nerozdal Iz. 3, 185. poručník, (právní) zástupce, (delega- lus KIL): A tymż obycejem... jsem | vvmiuven, że sem nestál v Římě. po- hnán jsa, přčd papežem: prvé proto, že sem své poručníky za tři léta po- stavil E. 2, 112; přišla pře před ny- nějšícho papeže, před nímž stáli sú mistíi, moji poruéníci, a při sú vedli E. 3, 252; neb jsem jměl své poručníky L. 158. porühati sé komu, posmívali se: (Pán) porühali bude sé jim E. 1, 257. porusSedIny, poruśilelny: neb musie toto porušedlné obléci sč v neporuše- nie E. 1, 40; proměnili sú slávu nepo- rusedlného boha v podobenstvie obraza 117 poru3edlného (incorruptibilis . . . ruptibilis, V.) E. 1, 67. porusilost, poruśilelnost: neporulli- loft proti porullilofti Kaz. Strah. 501" (bis). porušilý, porušilelný: tento porulfily žíwot Káz. Strah. 476". porusitedInost, porusitelnost: poru- Sitedlnost télesnosti E. 3, 132. porušitel: porušitel panny jest po- čátek jejie nestydlivosti E. 1, 206. porušiti: malý kvas všecko těsto zakwali neb porufi P. 94%; psi němí, preláti porušení, jenž nemohů štěkati E. 1, 301; fmylly neporuffene Káz. Strah. 478'. posaditi, 1. dosaditi: nad nimiż chce ho posaditi za biskupa E. 1, 406; (sy- nové) pofadili [u mne ftraznu na vin- nici (posuerunt me custodem, Cant. 1, 5) Šal. 20%; (člověk) bude v vieczné radofti poffazen P. 70"; — 2. stanoviti: (nékoliko bohatcóv), jakoZ chtie, tak v küpi cenu posadie E. 1, 218; — 3. posázeti, osaditi: do zahrady své, jiZto sobé ... posadil rozliénymi ctnostmi E. 1, 71; — 4. posaditi sě na smrt, vydali se na smrl: Ze fà fie pried ními gíní (miele na [nirt potfadili P. 295; — 5. p. sé proti komu, postaviti se: Ze sem proti jeho ludařóm se posadil E. 3, 252. posádka, vojsko někam na obranu vložené: učiním proti tobě násep neb poladku (munimenta Is. 20,3) P. 141; (nepiietelé) obklíGie té, to véz prie- kopem a věžmi a posádkami E. 2. 307; obklíčie tě [přiekopem a posádkami] (Luk. 19, 41) E. 2, 306. poseděti:(kněžícnesmějí pravdy mlu- viti), aby v Zalári nepolfedieli P. 149", poselstvie zdieti, 1. vyříditi, vy- konati: Neb kterak poselstvie pana svého dobře zděje posel nenaučený? E. 1,232; — v poselství jezditi oč: ten w polelltvi gezdil o tu bulu P. 53°, posieti, posíli: dusi ..., kteráž jest... nebeským naučením posáta E. 3, 72. posievati, osévali: pole nebywa... fe- menem lidíkym pofíewano Šal. 38'. poskočiti več: v veliku máme ra- doft polkocziti P. 207%. poskřék, pokřik: poněvadž na mě poskrfék jest i s ponukem L. 195. cor- 

Strana 118
118 poskvrna, poškvrna: macula po- skvrna Káz. B. M. 105"; sinceri bez po- skvrny t. 274"; budete očišťeni ode všech svých pofkwrn P. 109%; jakúž učiní po- škvrnu E. 2, 283; bez poskvrny (po- škvrny Vdb.) L. 208. poskýsti, poskytnouti: kterémuž chceš, pofkyt ruky své Káz. Strah. 451". poslé, posléz, posléze: boZskym sü- dem süzenie knéZie tak poslé potvrzeno byvá E. 1, 32; a bude poflé hóre jemu P. 50%; najprvé chtiece boha, druhé připravujíc duši, a třetie a najposlé télo E. 1, 116; naipolle P. 30°; naipoîlé P. 143"; o tom posléz bude řeč E. 1, 64. posledni, sup. najposledni, naj- poslednější, nejposlednější, nejzazší: z posledních krajin země (= de extre- mis terrae finibus, Deut. 28, 49) E. 1, 57; in novissimis temporibus na posled- nie časy Káz. B. M. 307'; najposlednie hodina jest E. 1, 235; protoZ vieme, Ze najposlednčjšie hodina jest t. poslibovati, slibovati: Protož pollibuge chot Kristus, že chce přijíti (ve výkladu Cant 4, 6) Sal. 75°. Srov. oslibovati. posluchač: posluchači žákona P. 66%. poslúchati: pauperes evangelisantur slova boZie poslüchají Káz. B. M. 302". posluSenstvie: pode gmenem fva- teho pollufenftuíe P. 8%; troje jest po- slusenstvie člověcské (!): duchovnie, světské a kněžské E. 1, 91; jest poslu- šenstvie dobré a poslušenstvie zlé: dob- ré v ctnosti a zlé v hřiechu E. 1, 88. posmáhnüti, poskvrniti se, srv. sma- ha (us. osmahnouli — opáliti se, ocer- nali): Pakli kdy (cierkev) kterym vsednim hfiechem pofmahne Sal. 76* (posmáhne E. 3, 49). posměch, v posměch býti, ku po- směchu: oslava anjelóv w pofmiech geft P. 38%; tiší jsú v posměch E. 2, 80; — jmieti v posměch, v posměchu v. jmieti. posměšně, na posměch: posměšně a rúhavč berú v svá ústa jméno božie E.1, 102. posměšný, směšný, posmívaný, na posměch jsoucí: Co činí ta posměšná po- tvornost? E. 1, 78; také učeníe učitele nenie slušné, ale poImiefné P. 127^; pro- poskvrna — postaviti tož posměšná věc, né brž i škodlivá strážný slepý, učitel neumělý ... E. 2, 274. posmévaé: ktoZ zpovíedaje sé opét hfésí, ten jest pofmiewacz pokaníe D. 71%; (Měl jest Ježíš kněží) v svých czi- niech oltřiehacze, v své řeči protivníky, v svém utrpení pofmievace P. 165"; illusores posmyewaczy Káz. B. M. 305". posmieti sé, vysmáli se: Tu fie nam pofmiegí náli nepríetele P. 188"; Ten posméje sé jim E. 1, 256; protoZz naj- vyšší posměje sě jim, kdyZ v südny den odhalí... jich bláznovstvie E. 1, 257. posmievanie: À nenie-li to boha mi- lého posmievánie E. 1, 300. pósobiti, konati, (o svałostech) udi- leti: posvátné věci pósobiti E. 1, 405. pospěšný, spěšný, rychlý: hnutie těž- ké věci dolóv... vždy pospěšnějšíe jest, čím jest blíže ta věc k svému cíli E. 1, 117; má býti vóle člověka pospěšnějšie t. postáti, dostaviti se: do Říma neníe poé poftati, ano tu jest vrch v&ie... zlosti P. 7%. postav, slůčka, složka (postavec sta- vimentum, postava, varianta k postav stamen Klt.): postav sukna E. 1, 424; (pro jednu tunu heryňkóv zlých) a též poltavow [ukna P. 28". postava: aby jeho mladá poftava byla očítě proti ňemu P. 58*. postaviti, 1. postaviti: (abychom byli) v radosti s Lazarem postaveni E. 2, 250;—2.p. sě oč, zasadili se oč, za- stati se čeho: o vieru... aojistú pravdu mohli by sě (bojovníci) postaviti E. 1, 168; statečnost jest ctnost, jíž kto ustavičně a vesele postaví sč o dobré t. 119; (nepravý rytíř Kristův) nesmie sě postaviti o při neb o pravdu boží E. 1, 86; kněžie, kteříž sě nesmějí poftaviti o pravdu boží statečně, lekajíce sě, by jich bóh nezapomenul P. 24"; sluhy mé jisté postavili by se o mé, abych nebyl dán Ziduom E. 1, 406; — p. sé oí na smrt, zasadili se oč s nebezpečím smrti: kfčsťan, jenž by na smrt sč o boží zákon postavil E. 1,234, —3.p.sč kam, kde, dostaviti se: kterým písmem neb pří- kladem já mám se postaviti za dvě stě 

Strana 119
postavovati — poskvrniti mil před papežem, svým nepřítelem? E. 3, 253; a chtěli sú mne i se pod ohněm zavázati, aby se někto položil: a nižádný se nepostavil t. 252; — 4. p. sé proti komu, opiiti se: nesmieme sć proti zjevnym nepřátelóm pravdy a zákona božicho postaviti E. 1, 233. postavovati co zač, pokládati: Pa- ne, nepostavuj jim toho za hřiech E. 1, 167; —— p. sč proti komu, opírati se: že sč nepostavujem proti... pro- tivníkóm t. 233. postěhovati, odstěhovali: (já) poltie- hugi ho tam P. 43^. postel: Na velikü noc tu nedéli zborzil (buoh) pekelnu polteli Jistb. 76, (Nj. 492). postélka, postýlka: Poltelka naše stkvücie (Cant. 1, 15) Sal. 36". postiti sé: poftme fie P. 43^; poftím lie dvakrát v tyden P. 144^. postny, pos(ní: v den poslny E. 2, 427. posirciti: A bohatým (sic m. boha- tými) postrčí do pekla E. 2, 361. postřěd, prostřed: miesto věčného zatracenie, jenž bude najníže postřěd země E. 2, 363. postrkati, poposirkovali, sestrkovali: (ženy sć vadie v kostele) postrkajíc jedna druhé s stolice E. 1, 130; člověk jiných poltrka P. 164*“. postrühati, ostrouhati, poostrouhati: (Salamoun radil nehodnou Zenu bíti holí, Cor durum baculo percute), ale vat wam kygika poftruzy, virga mo- derate percuciant Káz. B. Kl. 63^. postüpiti 1. po kom, jili za kým: neposlúpíš po zástupu (= non sequeris turbam Ex. 23, 2) E. 1, 187; — 2. komu, &emu, ustoupiti: Obycej dó- vodu postup E. 3, 237; — 3. čeho, po- sloupili, odstoupiti: mé srdce nemohlo by sé ukojiti bez boZieho zjevenie, kdy- bych zle v3el, dokavad bych nepostüpil (sc. svého místa) E. 1, 212. postupovati vzpót viz vzpét. posüti sé, posypali se: (du3é ta) má [ie pofüti prachem DP. 52%; polpi lie pra- chem L. posvátně, sválostně: (tělo božie po- čne) posvátně býti v zpósobu chleba I2. 1, 1-1; Ten jeda tělo božie posvátně, 119 nejie jeho duchovně E. 3, 173; tělo po- svátně pod zpósobem chleba jiesti t. 172; (věc), v níž posvátně jest krev Kristova E. 1, 330. posvátnost, důstojnost, svatost (sa- cramentum): iak veliké véci posvátnost E. 3,173; Tretie dobre jest posvatnost, anebo věc posvátná, kterážto manžel- stvie znamenává E. 3, 209; tři věci do- bré jsú v manželství: věrnost, plod a posvátnost E. 1, 199; v posvátnosti při- jímání E. 1, 332; vedlé zákona cierkvi svatć posvátnost manZelstvie má byti zachována E. 1, 197. posvátný: posvátné osoby uraženie E. 1, 197; — posvátná věc, svátost: posvátná věc neb duchovnie slove, jenž jest dar boží, daný zvláště k duší spa- sení E. 3, 231; sacramentum corporis Cristi, to jest posvátnü véc téla Kris- tova E. 1, 330; (S. Pavel nazyvá) kalich posvátnü véc v kalichu, v níZ posvátné jest krev Kristova t.; pri manZelství má byti viera, plod, a posvátná véc E. 2, 37; posvátná véc, to jest, Ze znamená véc svatü svolenie muże s Zenü t.; Sedm jest posvátných věcí: křest biř- movánie, manželstvie, kněžstvie, po- kánie, svátost těla božieho, poslednie svaté olejovánie E. 3, 257; — posvát- né véci dávati, svátosti udileti: davati posvátné véci, jako télo boZie, kázanie, kfest, rozhréSovánie, olej svatý, man- Zelóv otdávánie E. 1, 120. posvéeenie, posvécení: jiná véc jest posvécenie a jiná posviecenie: neb po- Sviecenie jest svélla ukázánie, ale po- svécenie... jest kostela pozehnänie neb hod.... E. 2, 417. posvédéiti čeho, dosvědčiti co: aby bóh jeho pravdy posvědčil E. 1. 94. posviecenie, posvícení, viz posvě- cenie. posvietiti, zasvitnouli: aZ den i po- svietí a dennice vzejde v našich srdcích (= donec dies elucescat et lucifer oria- tur, 2 Pet. 1, 19) E. 1, 50. poSkvrna v. poskvrna. poskvrnka: poskvrnka neni na tobé E. 3, 165. poškvrniti čeho: kterak poskvrnim jich E. 3, 60. 

Strana 120
120 poškvrňovati: poškvrnijí (= pol- luunt Neem. 13, 29) E. 1, 134. potáhnüti koho od čeho: král má kněží těch od hříchuov potáhnůúti E. 1, 469. potakati, přisvědčovati: všichni, kteří potakají E. 1, 456. potepati, pobíli: potepa lid, učiníš vóli jeho (královu) E. 1, 325. potíkati viz potýkati. potisknüti, naléhati: (Bude-li kdo žádati na soudci, aby soudil křivě, má odpověděti). A potiskne-li dále,... má řéci... E. 1, 188. potiskovati, fisknoufi, vtlačovali: (diábel) jako w bahno a w propaft gich potilkuge P. 84^. potiti sé v cem, čím: k úsilím, v nichZ darmo sem sé potil (— ad la- bores, in quibus frustra sudaveram, Eccl. 2, 11) E. 1, 282; v üsilé má, jimiZ potil sem sé t. pótka, pü(ka: varujíce sé pótek v ze- mi bojovnych E. 1, 236; o zamüceních a o pótkách vašich E. 2, 196; ten mile trpí všecky potky v tom biedném svété P. 84*. potkati, napadnouli (bojem, naice- nim alp.): ptietel mohl by potkan byti, . Ze jest mél otcé neb prietele ka- ciefe L. 141; ze (ucedlníci) tymz vyob- Cováním budu potkáni P. 93"; — spasitel ... vystriehá je (své vyvolené) od bu- dúcích zlých pótek, jež by mohli pot- kati od falešných prorokóv E 2, 292.; — p. sé, bojem se utkati: maje sé pot- kati s odénci biskupskymi E. 1, 171; ten jenż s zjevnu zlosti nechce se pot- kati E. 1, 470. potlüci, zatlouci: kdyZ potlukü (na bránu nebeskou) E. 1, 118. potomek: aby nali potomci (védéli) P. 29*; (Adam a Eva) porazili sú po- tomky Kaz. B. M. 297". potomni: Totot [em pral potomnim na vyltrahu P. 54^; daremné jest kanie, kteróż potomnie Ikwrni hiielenie P. 220". potomník, polomek, nástupce: lai- kové...sahali sü na Krista knéze a na jeho apoštoly a jich potomníky E. 1, 181. poškvrňovati — potupiti potratiti, zíraliti: aby (hříešníci) sil nabyli, kteréž sú svými hříechy potra- tili P. 134"; (člověk) potratie (sic) po- dobenstvie sv. Trojice E. 2, 229; (vedle: ztratí podobenstvie Trojice svaté t.). potřčba, čeho potřebují: dada jim po- třebu E. 1, 419. potřčbicč, potřebnost, potřeba: což zóstává mimo potřebný hodný odčvec a potriebici, vedlé níeZ mohl by knéz k spassení lid boží vésti P. 93"; ti... mají mieti malú potriebicy tielelnu Kaz. Strah. 450". potřčbie, potřeba: Tuto sem prodlil, Ze viem toho veliké potriebíe P. 20"; veliké jest potiébie cierkev sv.... po- znati E. 1, 24; protož veliké jest potře- bie, aby tato zpráva lidu sprostnému a hlüpemu käzäna byla E. 3, 210; po- tíebie jest veliké vérnym kféstanóm, aby... E. 3, 279. potresktati čeho, polrestali co: (když člověk) poftrelktce (sic) jich zlosti P. 163"; — p. koho z čeho: jenž ne jako Elizeus potreskcí z hřiechu slu- hy, alebrž s nimi sě dělé E. 1, 400. potrkoliti, (kyji) hnáli (cf. drkoliti, strkolna): malos vero adducent potr- kole iniquitates eorum Káz. B. Kl. 167". potrpéti, sirpéti: neb nechtiez pychy nic potrpéti E. 1, 338. potrabiti, zatroubiti: Uzii-li straźny meéó jdücí a nepotrübí-li hlédajelida,. .. v hfiechu popaden jest (si speculator non insonuerit buccina, Ezech. 33, 6) E. 1, 232; az anjel boZí k sádu potrübí i. 170. potuebnüti, ochabnouli: aby nepo- tuchli v své dobré Zádosti (— ne defi- ciatis) L. 143, (147). potupédIny, potupilelnj: pozívánie manželky proti přirození jest potupé- dlnějšie než požívánie prázdné ženy E. 3, 209. potupenie, pohana, osočení, pomlu- va: nemagice píľma, gímž by mohli do- veľti Iweho potupenie P. 28%; — po- lupa, zavržení: jehož svaté milosti po- rucil sem svü pri, aby ji dokonal, bud to i mým od lidí potupením P. 54^. potupiti koho zač, jako(žto): (jenž jest) od biskupóv dvakrát za kacieře 

Strana 121
potvornost — povonénie potupen E. 1. 80; (Sv. Jana) sbor knéz- ský dvój za kacieře jest potupil L. 305. potvornost, pilvornosl: Co činí ta posmé$ná potvorncst? E. 1, 78; aby (člověk) v posměch lidu nebyl, vytrhna sč príelišnú potwornoftí neb odranestí rubóv P. 111". potvorný, pilvorný: zvoněním po- tvorným a jinými nálezky (o obřadech při vyslovení klelby duchovní) E. 3, 225. potvrditi čeho: A již zjevně sú toho | potwrdili (knéZie) P. 28^. potvrzenie viz bifmovánie. potvrzovati čeho: To prosíme, to jistíme, toho potvrzujeme E. 1, 159. potýkati, polkávali: coZkolivék ho (èlovëka) potvka P. 169"; když nás po- tikaji (sic) pokušenie od lidí E. 1, 350. povážiti čeho, v šanc dáli, obělova- li co: O klerak biedny sluha jest, jenž nesmie pfiezni, zbožie neb hančnie pro takového Pána povážiti! L.259;—2.p. se, odvážili se: chtěl bych... odvážiti sé jich (kněží) stavenie služby, jenž mě najviece drží, protože lid nechce fie po- važiti pro pravdu boží, aby bez jich sluzby pobyl a pochovával sé lecikdes, a dietky by sami krstili v taka nuzi P. 81°. povédéti (hfiech y), vyzpovídati se: že by povieduce knézi a spéjíce páteróv nékoliko, Ze by již toho byli prázdni P. 50" (se. hříchu, bez želení!). pověst, 1. povést dobrá: pověst dobrá lepši jest než mast drahá L. 106; svü dobrú pověst t.; - -- 2. pověst zlá, klep: ktož jest pilen pověsti, .. .zjevně uka- zuje na sé, že jest pilnějí těch věcí, jenž k spasení nepříslušejí, než těch, jenž k spasení pomáhají E. 1, 264; - - 3. v povést byli, sldli se povésinÿm: i budeš zatracený v příslovie a v po- věst všem Jidem (: Et eris perditus in proverbium ac fabulam omnibus po- pulis Deut. 28, 37) EZ. 1, 56. povésti: k věčným radostem pove- deni jeho milostí aby došli E. 1, 468. povéstník, klepať: lživí pověstníci 1. 1, 264 a p. 380: v. násl. pověstný, pověstné slovo, klep: pak slovo pověstné, to obecně jest hřiešné E. 1, 261; Slova pověstného lži- vého povéstníci by měli pomstu E. 1, 121 380; také tieží sě slovo pověstné proto, že obecně jest některému člověku na hanbu E. 1,264; — člověkpověstný, klepař: ještě tieží slovo pověstné tiem, že i rozum i žádost člověka pověstného: lúčí ot duchovních věcí a k zemským tiehne E. 1, 265. povětřie, vzduch: A já urodiv sě obecné sem přijal povětřie (= commu- nem accepi ačrem, Sap. 7, 3) E. 1, 293; všickni týmž povětřím i týmž nebes- kým zpravením živi jsme E. 1, 317; živlové, to věz: země, voda, povětřie, oheň E. 1, 21; —2. podnebí: A přijde (Kristus v den súdný) v tu stranu po- včětřie i země, kteráž sě jemu bude líbiti E. 1, 20. pověžný, slrážný, hlásný: též nebrzo pán, který slepého učinil by poviežnym P. 127*. povidéti sobě o čem, ohlédnouti se po čem: před těmi věcmi člověk má po- viděti sobě o provázku, jímž by mohl vytažen býti E. 3, 153. povinný komu: svět zavrz... a ne- budeš povinen světskému kniežeti E. 1, 181. póvod, 1. původce: A toho všeho byl jest povod Štěpán Páleč P. 28%; — 2. vedení: sequentes novi sideris ductum povod Káz. B. M. 336'; — 3. vüdce, hejt- | man: (Přiběhli Němci), jichž powod byl jest Bernard Chotek P. 54"; (by měli) póvody, jimž po německu řiekají haup- many, zvéSeti na Sibenici E. 1, 168; i po- wod v boji víece toho rytíeré miluje, ktery... P. 122"; — 4. (o lanci) pred- tanečník: bene sciunt corisantes, si no- ]unt errare, quod semper primum co- raulam intuentur. Cum ergo Christus est coraula noster, powod, qui saltum dedit in celum Káz. B. KI. 52°, povodeň: Inundacione powoden autem facta Kaz. B. M. 309". povolati: Tehdy povolal ho (sluhy) pán jeho P. 178"; aby byl přčd krále k poétu povolán E. 2,389; — povolati na koho, zavolali: powolayz na Marygi Kaz. Strah. 557". povonénie, čich: (pět smyslóv:) zrak, sluch, okušeníc, powonieníea dotknutíe P. 219". 

Strana 122
122 povrei, 1. koho, porazili: nepřietele zhroziti, držeti, neb povrci E. 1, 185; — 2. éím, opovrhnouti: Ze sme povrhli tú zprávů E. 1, 240. povýšenie: Radujeme sč z powyle- níe, bojme sé padeníe P. 167%. povýšený, sup. najpovýšenější: ač jest byl Nikodem mezi židy naipovy- Ienieilí P. 107*. povySiti: pokornych v südny den povýší E. 2, 319. povyśna mysl, povznesena: aby mysl byla povyśna, to jest o bohu my- sln4 E. 1, 308; bud mysl povyśna t. povysovati: (Kristus) powyluge vdéénych pohanow P. 235; et homi- nem supra bestias effert povysSuje nad člověka (sic) Káz. B. M. 293". povzdáliti čeho, zdržeti, protdh- nouli co (cf. slov. povzdáliti éeho): pán taký neb řečník po vzdáli (sic m. po- vzdálí) přie (sic m. pf&), aby viece vzal, aneb z netbánie zmešká E. 1, 297. povzdvíhati sé, pozdvihovati, povzná- šeti se: mysl člověka v boha neb k bohu náboZné sé povzdvíhá E. 1, 291. povzdvihnüti éeho, pozdvihnouti co: (aby mysl) k nebeským věcem byla powzdvizena P. 42"; A kdyZ powzdvize oci Jezí$ P. 50°; (élovék) neumie po- vzdvihnüti rozumu E. 1, 61; musí vé- fící povzdvihnüti rozumu E. 1, 62; — p. kym, nadnésti, pozvednouti koho: Ani gim (Janem) zczaltne vieci w py- chu pozdvihly P. 10°. povzhrdati, pohrdati: jako niczymz powzhrdá gím (člověk statkem, Cant. 8, 7) Sal. 149°. pozapomenáüti: (Clovék v tu dobu) pozapomene svého boha E. 1, 197. pozdraviti: Celedi své pozdravte i jiných věrných přátelóv L. 336. pozdravovati: angela, an pozdra- wuge panny Marie P. 109%. pozlacený: (přípravami) pozlacze- nými P. 103%, poznalý, 1. jenž poznal, kdo má po- znání, znalý (zkušený): aby (ty) zvykal, aby byl poznalý, aby ty, jenž's sebe nevěděl, sám sě nalezl E. 1,350;—- jakož sv. Petr vykládá se poznalý, tak i člověk, když bude míti poznání, má sv. Petra v so- povrci — požalovati bě Op. IV. 46; poznalý znamená v člověku rozum... osvícený t.ap. 147; — 2. jejž kdo poznal, poznaný: Hřiech synóv poznalý E. 1, 153; Neb dobré, z daleka po- znalé, svým přiblížením člověka veselí E. 1, 117. poznánie, 1. poznání, přiznání: (když kto) neučiní sobě poznánie v hřiechu svém E. 3, 108; svědomie jest své po- znánie, to věz, jímž se člověk sám zná t.; — 2. milostivé, manželské obcování (z lásky): kdyZ bojieci sé žena, aby muž jinde nehledal, chtiec ho v manželství zachovati, i tiem spieše sě s ním pozná; též učiní-li on také, boje sé, aby bujná Zena jinde nehledala. To poznánie slo- ve milostivé, to jest proto, Ze z lásky pocházie E. 2, 40. poznati koho, o styku pohlavním: sedm mužóv poznali sú neb chtěli sú poznati Sáru, že jeden po druhém pojal ji za manželku E. 2, 41; — p. sé, p. sé skym, p.sétélestné: Zena bojieci sé, aby muž jinde nehledal, chtiec ho v manželství zachovati, i tiem spieše sě s ním pozná E. 2, 40; (manželé) pro plod poznají sě t.; neslušie manželóm nikdy pro plod tak sé poznati télest- né? t. poznávati sé, o skutku tělesném: Druhé poznávají sě manželé pro vý- strahu od hřiecha E. 2, 40; manželé čtverým obyčejem v skutku poznávají sé E. 2, 39. poznenáhlu: (Ježíš) milost pozne- náhlu ukazováše E. 2, 33; viz i pone- náhlu. pozpěvovati: jednak o ňem (o bohu Clovék) pozpiewuge P. 218*. pozvati 1. pozvati (k obědu, k veceri): spasitel v súdný den pozove za ně (za chudé, v jejich zastoupení) milostivých E. 2, 361; — 2. pozvati koho k se- dání, vyzvati na souboj: (panoše) po- zove druhého k sedání E. 1, 310. pożadanie: ktoż uzfi żenu ku poźa- dani jie, jiź sesmilnil jest ji v srdci svém (= ad concupiscendum eam, Mt. 5, 28) E. 1, 275. pozalovati, postesknouti si: (Mâté) jako z litosti pozalovala synu svému P. 17°. 

Strana 123
požehnaný — právě 123 požehnaný na čem: požehnaný na roli E. 1, 304. požehnati čeho: buoh požehnav dne sedmého jej osvětil E. 1, 136 (E. čte: je osvietil, ale Knč má: géy). požčleti čeho, politovati: nenie, kto by poželel statečně té veliké nehody E. 1, 143. požitek: některé (siemě) přineslo po- žitek stý P. 35". požiti čeho, užíti, míti užitek z čeho: nepoživeš jich (synóv a dcer, Deut. 28, 14 non frueris eis Vulg.) E. 1, 56. požívanie ženy, užití (o styku po- hlavním): požívánie své manželky proti přirození jest potupědlnějšie než po- žívánie prázdné ženy E. 3, 209. požívati těla Kristova, o přijí- mání: (ktož) Kristova těla nepožívá E. 1, 332; — 2. zažívati: když žaludek ne- požívá dobřč E. 2, 361. požřieti, pozříti: od zlosti těla, aby nás nepožřelo rozkoší E. 1, 356. prácč: dokonav práci o té owci P. 122a; ſ welikú prací... bez prácie P. 166". pracný, z práce, prací: pracné ustánie E. 1, 41. pracovati, 1. oč: kající pracuje o ra- dost nebeskú E. 3, 120; — 2. v čem, pracovati v čem, konati co, pilnu býti čeho: Také světští v té chlúbě velmě pracují, jiné v urození tupiece E. 1, 226 (bis); A v tom lúpežném domnění pra- cuje každý pyšný t.;— pracovati na konci, umírati: že (dcera) pracuje na konci a sv. Lukáš v 8. kap. die, že mřie- še (moriebatur) E. 2, 402; cf. Labora- bat in extremis gyz mrzyesye Káz. B. M. 270“. pracovitě, pracně: že jest pracovitě chodě kázal E. 2, 320. pracovitý, pracný: v životě duchov- niem a praczovitem P. 26a; (dadúce pánu) veliké penieze neb službu velmě pracovitú, budem zmeškáni E. 1, 297; dwa žiwoty, tocziś pracowity a bohomyslný Šal. 63. pracovník: pračowníci nemnoží... jsú P. 3a; jest... málo praczownikow Kristových P. 148; pracovníci (ope- rarii V.) E. 1, 163. práh: napíšeš je (slova) na praze dveří domu svého E. 1, 53. Praha: co sě stalo lóni w pražíe (!) P. 7a; Co pak činie nekázni..., kto by vypsal na Praze? E. 1, 302; Et eciam dici posset Praho, Praho, homines ma- los detestando, qui sanctos predica- tores persecuntur Káz. B. Kl. 50.a;, olim dicebatur Praga, sed iam dicitur Praha bohemice Třeb. 38a. prach: I co pýcháš, praše a země! E. 3, 143. práchnivý: putredo tabes prachnywy hnis Káz. B. M. 2557. pranéř, pranýř: Et statueris in con- spectu toti mundo, sicud in mediastinum jako by stál na pranerzij Káz. B. M. 265°; jako by stál na pranéři Fl. gl. 67. prašivý: uzdraviti... od hřiechu pra- liveho P. 78". prašný, prachu: přieval prašný (= im- brem... pulverem, Deut. 28, 24) E. 1, 55. přátelstvo: ruší přiezeň a přirozené přátelstvo E. 1, 207; viz i příetelstvo. práti na buben, tlouci: perú na buben P. 143a. pravda, 1. o přisvědčení, pravda: Pátý dóvod bieše tento: Moc mocí slu- šie otehnati. Pravda jest; ale přidávají práva: s skrovností nevinné obrany E. 1, 166; — 2. učení: od své pravdy aby mi nedal (Kristus) odpadnúti E. 2, 114; — 3. přeneseně Ježíš: milostivá řeč, která jest z úst pravdy vyšla E. 2, 291; Neb die Pravda L. 21. pravdymlúveě: (buoh) pravdy mluv- ce jest E. 1, 36; muž pravdymluvcč t. 265. pravdymluvnost: ctnosti, jako jsú: štědrost... pravdymluvnost E. 1, 119. pravdymluvný, pravdomluvný: praw- dymluwny (verax) P. 182b; vieme, že prawdymluwny gli P. 181b. právě, 1. po právu, správně, náležitě: kto tak každé stvořenie miluje, ten je právě miluje, a kto jinak, ten falešně E. 1, 63; aby právě sě kála E. 3, 104; žernov, když nenie právě zkřesán E. 1, 307; nemóž ho (zbožie) právě užívati E. 2, 305; právě převrhúce své svědo- mie, aby sě káli E. 3, 239; — 2. prav-

Strana 124
124 divé: Präves’ [pravdus'] odpověděl E. 2, 327; — 3. skutečně: Kristus vstal jest z mrtvých právě E. 2, 142; vstali z smrti duchovnie právě, ne omylně t. pravenie, vypravování: z písma neb z někakého pravenie E. 1, 5; mysl při- chýliti k některému pravení t. 6. pravidlo, pravítko: měřič, jenž pra- vidlem, provazem neb loktem měří P. 126^. praviti: 1. říci, pověděti: Mladcze, tobie právi, wItan P. 162*; — 2. vypra- vovali: Měl bych tu praviti, kterak díevčici jest Kristus vzkříesil, kterak mládcě, kterak Lazara E. 2, 355. právo, pl. práva, soupis práv, právní předpisy: Protož die ustavenie v prá- viech E. 1, 103; práva řkú: Moc mocí slušie otehnati E. 1, 160; Poslušenstvie světské jest poslušenstvie vedle práv městských řádných t. 92; práva du- chovnie i papežská E. 3, 253; pohonie jich ven z jich země: a to je proti zákonu božiemu, proti ustavení práv duchov- ních i proti ciesařským právóm M. L. 73. pravomluvný, kdo právě (v. toto) mluví, pravdomluvný: Mistře, vieme, že pravomluvný jsi (= verax Mt. 22, 16) E. 1, 258 (v Post. 181° prawdy- mluwny na stejném místě). pravoučec, právník: jdi k pravouč- cóm neb k juristám E. 1, 101. pravouk, právník: jako sú prawovci P. 148*; pravoukové E. 1, 456; druhü mají obranu od pravoukóv, jenž rkü t. 421. prázdnenie ot diela, zahálka: ku prázdnéní ot diela E. 1, 112. prazdnik, zahaleć: Protoż nezdajt sé, by prazdnici neb lenochové neděli svetili E. 1, 121. prázdniti, zaháleli: nemáme prázd- niti ot dobrých myšlení E. 1, 305; prá- zdníme hiéSiece t. 85; uzrél jest mnohé, ani prázdnie E. 2, 64; netbajíce lidu, Ze jest prázdnil t. prázdnivy, zaháléivij: mládec prázd- nivy E. 1, 265. prazdnomluveé, mluvka: jimaz v tu dobu měl by prázdnomluvcě užitečně slúžiti E. 1, 263. pravenie — prebyva& präzdnost, 1. prázdno, volný čas: prázdnosti také dlúhé nemám E. 3, 152; když mi buoh dá prázdnost a posla, na- píši vám viece L. 28; (tesař dřevo křivé a sukóv plné) vyryje pilně skrze präzd- nost jeho (= artifex... lignum... sculpat... per vacuitatem suam. Sap. 13, 13) E. 1, 70; — 2. zahálka: prazdnolt jest nepfietel duże Hi. 250'. prázdnozpěvec, kdo zpívá prázdné, daremné písničky: Ó Ihári... chlubníci, prázdnozpévci, lajce, básnici... E.1, 87. prázdný 1. čeho, proslý, zbavený čeho: chtiece býti prázdni jejieho kfiče- nie E. 2, 98, chceš-li smilství prázen býti (Nor.) E. 3, 189 (v HF. 250“ tento passus neni); a¢ by chtéla toho prazdna byti P. 20%; — 2. marny: prázdná chvála viz chvála; — 3. zahdlcivj: prazdni oltarníci P. 14" a p. 32*; — 4. prázdná Zena, lehká: Druhé smilstvie jest, kdyZ s prázdnú ženú nefádnč sč stane, bud běhlá neb tajemná, z peněz neb bez peněz za ten skutek E. 1, 197; prázdné ženy, kostečníci, svátečné tanečnicě ... jsú zjevní hřiešníci E. 2, 409. Prazénin, Prazan: Prazené... Pra- Zanóm E. 1, 133 a j. pražský: spíše se most pražský oboří E. 1, 413; Pražščí kanovníci L. 157. prdival, povaleč: Běda tučným prdi- valóm P. 87*. prdnüti v roh v. roh. pré, pii vésti: (kanovníci) spósobili jsú Michala faráře sv. Vojtěcha, aby při před sě vedl proti mně vessele L. 157; pře, kterúž já vedu E. 2,112; — při drZéti viz drZéti. přčbiechati, pročítati, prohlíželi: když s pilnosti pismo svaté przebiehame Sal. 56". přčbojovánie, podmanění, podrobení bojem: (uvedení v službu) přčbojová- ním, že jedni druhé pod svú službu pod- strčie E. 2, 349. přčbývací: nemáme zde mícsta przieby- vagicieho(!) Kaz. Strah. 568". přčbyvač, bydlitel: (majice Zadost vyjíti z světa jako) přčbyvač z domu padücieho E. 1, 38; vSickni priebyvaci sveta (= habitatores orbis, Pl. Jer. 4, 12) P. 141°; priebywacom geruzalem- fkym P. 109%. 

Strana 125
piébyvanie — prelát prébyvanie, bydlent, pribylek: Vyjdete 7 buiavého prebywanie Sal. 64"; — po- hlavní slyk: sv. Pavel tú řečí chtěl lidi otvésli ot nezřiezeného spolu pře- | bývánie kromě stavu manželského E. 3, 199. piéby vati, zuslápali, bydleli: ftiekáme onen sedí tři Jéla v onom miestě, to včz pfébyvá E. 1, 19; — 0 slycích pohlavních: (shledal jsem kněží), jenž s vlastnímí sestrami shřešili sú. A také sem nalezl, jenž (s) svými duchovními dcerkami též sú přebývali E. 1, 277, — prébyvati v skulku: ti nemají přebývati spolu v skutku, neb hřčšie, nemajíce naděje k plodu E. 3, 207. preč, pryč: preč zahánějí E. 1, 420. pred, píedl., pFéd se, prece, dále: ta vóle vZdy pred sé jest plná E. 1, 326; aby při před sč vedl proti mně L. 157. pićdati: cožkolivěk předás [t. nad : to vydás], já... vrátím tobě P. 150". prédbéh, bézec (cf. prédbéhaé precur- sor Klt.): ProtoZ posméSná véc, né brZ i škodlivá, strážný slepý, učitel neu- mély, priedbieh klécavy, prelát zmes- kalý a posel němý P. 127%. prédéiti préd kym, pfedchüzeti koho, jíti napřed: zástup, jenž priedczí pried gezifem D. 39". přčdehódeč, předchůdce, vůdce, před- slavený:Obedite prepositis vestris przed- chuodczvem wassym Káz. B. M. 337". prédiiti koho v čem: zavržený kniezek v světě priedeide papeze a biskupy v ódplaté P. 335. pićdkladati 1. čemu co, přednost čemu před čím, klásti co nad (pied) co: proč duši svú málo vážiš a jie předkládáš tělo? E. 3,143; —- 2. koho pféd koho, co préd co, dávali přednostkomu před kým, čemu před čím: tv bohy předkládají před boha pravého E. 1, 65; (lid) předkládaje přikázanie lidská před přikázanie božie, nadarmo sč modlí IE. 1, 87. přčdkůpiti, předejíti v koupi: jiní sú ho prédküpili L. 307. přčdložiti co čemu, dáti přednost čemu před čím: božstvic všem jiným věcem má przedloženo býti Šal. 103". prédinluva v. priemluva. davati | 125 prédpcekelní, -ny: v3em svatým slú- ží, nebeským, prédpekelnym i zdejším E. 2,349; z vèzenie prèdpekelnieho E. 3, 295. přčdpeklé, očistec: u prédpeklí E. 2, 152, 280, 288, E. 3, 204 (Castéji); v préd- peklí S. 3, 18; w predpeklí Doc. 705. pfédvédénee (viz násl): (aZt po- lożim) vsechny priedviediencie. . . pod- než noh tvých P. 171", přčědvěděný, o kom bůh ví napřed, že nebude spasen (praescilus): priedvie- dieny nizádny spasen nebude P. 83*; jest-li k spasení vyvolený, čili k zatra- cení předvěděný E. 1, 341; prédvédény slove ten, kteréhož jest (bóh) poznal, že jsa zle živ, bude zatracen E. 2, 177. prédvédéti, pfedvídali: a6 buoh ne- móZz... anibudücích vécí neprédvédéti, ani nám minulých zapomněti E. 1, 13. přčhlédati, přehlíželi: hlédaj i pře- hlédaj, zdali... E. 1, 423. pféhojnost: plást v sobé strdi prze- hoynolt zachovati nemóz Sal. 79*. pččehutný: Hrdlo jeho pfechutné (guttur illius suavissimum, Cant. 5, 16) E. 3, 70. přčjíti: zlosti mé přešly sú hlavu můú neb vešly sú na hlavu mú E. 1, 115. pi èjiedati sè, piejidati se: (ten chléb) pi éjiedà sè E. 1, 329. pi èkaziti: nizidny mi v tu dobu, | když sem psal, nepřekazil E. 1, 298. přčkážka: tři jsú překážky dobrého tresktánie E. 1, 244. prékazlivy, na překážku: (bude-li slib) lepšiemu dobrému překážlivý E. 1, 266. přčklopotánie, undhleni: consilii precipitacio rady przyeklopotanye Kaz. B. KI. 30% Kaz. B. M. 299F. přčkrásný, sup. pienajkraśśi: o przenaykrallie mezy ženami (ó pul- cherrima, Cant. 1, 7) Sal. 27°. prékupovati: nyni knézi pro lakom- stvo překupují odpustky E. 1, 412. přčkvapiti, ukvapiti se, unáhliti se: (duch sv.) radu dává proto, aby sta- te¢nost nepiékvapila, ale aby prvé rada ostréhla a ukázala, co statečnost má činiti E. 2, 425. prelát, církevní hodnostář (pfedsta- vený): prelati, to věz nad jiné v duchov- 

Strana 126
126 níem vřadu polazení P. 7°; prikazuje-li pán nebo prelát, to jest vyšší tvój E. 1, 89; od preláta, to jest od vyššieho t. 247; preláti, to jest nad jiné povýšení v úřadě E. 2, 167; na preláty, to jest na povýšené, jenž jinymi vladnu t. 298. přčlud, přelud, obluda, zlý anděl: přielud, hř. 554, v. s. v. běs. piémahati, 1. premdhali: zlá poku- Senie priemahaite P. 9%; (udcedlníci Kristovi) vítézie a vítéziece pfremáhají E. 1, 239; — 2. pfedéiti: Dfievie libanskć to krásü, zrostem . . . jiné drievie przemaha Sal. 83%; — 3. víléziti: pravda na věky pfemáhá E. 1, 224. prémietati, 1. pFehazovali, pfebirali: svině jsú, lajna přémietají E. 3, 138; — 2. pfemílati, rozvaZovati: (S. Augustin) velmé dlüZé otázku priemíeta P. 809; — 3. smýkati koho, nakládati s kým: přč- mietání jakožto zlořečení Odv. 200 = trac- tati tamquam malefici Doc. 466; — 4. p. co, mysliti nač: (kněžie) jiní (v kostele) šepcí... zpravujíce lidi dobré, přemieta- jíce v srdci i v řeči ženy pěkné E. 1,300. přčmlččti, pomlčeti: (abychom) v tu dobu priemlczeli P. 56°, premnoZiti se, příliš se rozmnožili: přemnoží sě zlost (podle Mí. 24, 112 abundavit Vulg.) E. 1, 245. pićmoci, překonali, předčiti: Pakli silnější nad ňeho (oděnec) přijda prie- móž ho, všecka oděnie jeho odejme P. 47"; (kdo pudí k přísaze křivé), pře- móže vražedlníka E. 1, 95 = předčí ve zlém, bude horśi neż vrażedlnik; (kdo pudí k přísaze křivé,) pfemóż vraha, neb vrah tělo zabíjie, a ten duši, né brž dvě duši E. 1, 97. přčnajkrašší v. přěkrásný. přčnocovati: (p. Ježíš) sám jest v takém modlení přenocoval E. 1, 306. přčplůti: který by chtěl na vodě hory veliké přčplúti E. 2, 121 (= supra aguas lacus loca alta transultare V., S. 277). prépotrébny: coZ kazdému jest pře- potřebno E. 1, 313. přčpustiti, dopustili: (bóh na mne) přčpustil nepřátely L. 243; nemóž na ni přčpustiti, jedné což jí jest hodné E. 2, 369; pan buoh na Ezechiáš krále přč- piélud — préstati pustil (velikú pomstu) E. 1, 162; přč- pustím (S. mylně -ie-), abyste byli uve- deni... v pokušenie (= permittam) S. 2, 37. přčpuščenie (-šť-), dopuštění: že- nich neb kto jiný z jeho přčpuštěnie E. 1, 26. přčs předl., proti: káži přes jich vóli jeho svaté slovo E. 2, 203; přes můú zá- pověď E. 1, 335; — po: přes vešken čas má každý k tomu bdieti t. 131. přčsáhati koho, přemáhati předsti- hovati, převyšovati koho, vynikati nad kým: a fiolu, která prielahä purpura? P.161"; ale w tom přielaha (antikrist) diabla P. 45*; pretulit przyefahla omnes virgines Káz. B. Kl. 46"; exsuperat bestias przyefaha t. 25"; v tu dobu chtieti opatrnu byti neb báznivu, vSech lüpeZníkóv ukrutnost presáhá E. 2, 222; kteréžto dřievie pěkností a trvavostí jiné diievie przefaha Sal. 62% přčsáhnůúti, přěsieci koho, předčili, přemoci koho, vyniknouli nad kým: A tiem jest všechny panny Maria přč- sáhla E. 1, 16 a p. 352; (bohatec) chodil jest v tom rúšě, aby jiné přiefahl, od jiných chválen byl P. 111"; Jich zima napřeschne (sic, čti: nepřesiehne, Sčk.), neb mají boty i kožichy E. 1, 428. pióskalka, na pfóskaćku: Żer- nov, kdyż nenie pravć zkiesan, nedobfe mele zrn, než na přeskáčku E. 1, 307. *pr6slib v. příslib. piéslysénie, výslech, slyšení: beze všeho přeslyšenie Odv. 200 = nulla peni- tus audientia praecedente Doc. 466. pitéslyséti koho v čem, vyslyšeli, vyslechnouti: pan Jezi$ tíse priellyfel diabla w pífmie P. 45%; (súdcě by měli) sprostně člověka přeslyšeti E. 1, 256; jenž by múdřě přčslyšel v počtu své sluhy E. 2, 389. přčstánie činiti, přestávky: (kněžie mají) prvá přestánie zpievání a čtení činiti, aby učeným i neučeným bylo mílo slyšeti a aby mohli rozum vzieti E. 1, 300. přčstati čeho, včem: (čert činí divy) někdy přestana trápenie těch, kteréž jest trápil E. 1, 70; nechci přestati ká- zanie E. 3, 251. 

Strana 127
piéstávati — príbytecny préstávati od éeho,véem: (abyity) od modleníe nepriellaval P. 46^. préstrihnüti, pferusili, zarazili: protoż aby vsechna vrtlanie zakonników s jeho rotu prelLfihI,.. .fekl jest Jeżiż P. 169*. préstup, pfesloupení: abv (synové EH) prícina bvli Kk prestupu lida božieho (— ut transgredi faciatis populum, 1 Reg. 2, 24) E. 1, 245. pićstupeć, piestupovać: (biskup) to- hoto božieho přikázání přestupce (sic) E. 1, 414. préstüpiti: Od pravdy vzniká-li po- horsenie, jistéjsie jest prestüpiti (sic m. . přepustiti), aby vzniklo nez pravdu opustiti E. 1, 244. poddaci sé co préstupné dopustí L. 26. pićstupnik, picslupovać: (pohané mají křesťany) za přěstupníky prvého | prikázanie 1%. 1, 69; kterak by to bylo, że by po tak velikć nevdećnosti piestup- | ników nelresklal? E. 1, 103; prestupní- ku (přikázání) nic k spasení... nenie užitečno IS. 1, 148; jakož k zachování přikázanie božicho vše dobré příleží, léž k přestupníkóm všechno zlé příleží prieftupník P. 209"; aby přestupník zákona umřel EE. 1, 206; kteří jsú pře- | stupnici prikazani bożich Is. 3, 148. přčěsvěděčiti koho z čeho, usvědči li: byl-li by z lichvy jistě přesvědčen E. 1,219. prétociti sviecé, prodali (cf. piré- mykali, -ać, -aćka): sviece krasnć każe obetovati, aby mohl je pretociti E. 1, 445. prétrzenie, přerušení: pretrZenic v feCl . . . hvzdí modlitbu E. 1, 311: bez pfetrZení I2. 1, 397. pićtrżka, přelržení: Aj tato řeč všechna bez přetržky, a ne má jest, ale sv. Bernarda Iz. 1, 79; aèkoli by po- sválné tela božieho neprijimali, vsak by jeho duchovné bez prétrzky poZívali I. 53, 174. préumély k boji: (vSichni) k boyom przevmieli (= ad bella doctissimi, Cant. 3, 8) Sal. 59". přčěvážiti co, míli větší váhu, pře- 1, 151; loho božského přikázaníe | pohoršenie, ; 127 vahu nad čím: hřiech smrtedlný všechny ctnosti . .. převáží E. 1, 115. přčveličiti sě, zveličiti se: skropí sé mód, aby sé rozmnoZila, a naloZí sé, aby sé prévelicila E. 1, 78. pićvracenie: (vóz) sć chyli k prie- wraczeni P. 55"; upriemnost bez pić- vrácenie E. 1, 41. pićvrei v mysli, promyslili, pie- mysliti: život svój každý den aspoň kratièce priewrż w mylli [we P. 220"; — p. svédomie, srdce, prezkouseti, prozkoumali, zpylovali: právé prevrhü- ce své svédomie, aby sé kali IE. 3, 239; Myšlenie svá pilně rozvažte, o všech věcech srdce svá přčvrzte: již-li ne- | návisti nemáte E. 2, 382. přčstupně, přestoupením: když jeho -© pièvzdieti, prezditi: tomu ihned ; priewzdiegi hancie kniezftuie fuatého, zkazitele svaté cíerkve P. 82^. prévzétie E. 1,213, v. lichva. piézvédény, predvédény (viz lolo): ale za svét neprosím, to jest za zlé prezvédéné E. 3, 155. pféziesiti, udésili: (cierkev) někdy strachem a nebezpecenstvím przeżelena, v tom dobrém prekáZku ... má Sal. 118". prehlivy: abychom dobrého tresk- láníe neproménili w prchlivé branieníe P. 56^. prehnüti, bjti prchliv, unáhliti se: | nékto má srdce hotovější než druhý a ten prchne a druhý také bude se hně- vati E. 1, 439; protož ten, tak prchna, i lehčejé shřeší t. Přibíkóv, Přibíkův: (Petr) jest žá- dostivě pilnějí služby Janovy než pri- bikovy P. 159% pribrati sé kam, odebrali se, přijíli: již sem do jiného kraje se přibral E. 3, 241. příbuznost, přívuznost, příbuzen- slví: a že tudy mezi sobú příbuznosti z toho kmotrovstva nezavázali sú (Old- řich a Anička) E. 3, 207; přívuznost E. 2, 76; mnoho přívuzností E. 1, 207. příbuzný: mezi příbuznými otce jich L. 23. příbytečný, příbytečné miesto, místo ku přebývání: Nemáme zde přie- bytečného (sic) miesta, ale budúcieho hledáme (Žid. 13, 14) E. 1, 299. 

Strana 128
128 příbytek: Opustí, rozuměj k pfie- bytku (sic, vzhledem k příbytku), že otejde od otcě a od mateře a bude přč- bývati s mužem žena E. 2, 38. příčina, 1. příčina (causa): ti byli sú prziczina, Ze sem... Sal. 23%; ktož sě s pfíCinü hnévá E. 2, 285 (maje příčinu); — 2. příčinek, přídavek (additamentum Kli.): A k tomu mají býti jiné pricziny P. 145"; mám chtieti jemu blahosla- venstvie s túto příčinů: jest-li vóle boZie E. 1, 64; mame pfedlożiti v prosbach tu příčinu t.; s prícinü tüto: jest-li tvá vóle E. 2, 190; bez příčiny t.; bez té příčiny (ač sě nepokaješ) t. 272; —- 3. výhrada, podmínka: tak každý kněz móž řéci člověku pod túto příčinú (želéš-li) 2, 377; A k tomu (sc. k správnému mod- lení vedle pokleknutí) mají býti jiné pří- cziny: prvá srdce čisté, druhá povýše- níe mysli, třetíe slov správné říekaníe, čtvrtározum říckaníe P.145"; — 4. okol- nost: circumstanciarum przyczyn Káz. B. Kl. 275; ten lehčejé shřeší, polożic rovné jiné příčiny E. 1, 439; abych všechny přícziny a okolky hříecha knězi pravil P. 218%; — 5. příležitost, příhoda: occasione mala przyczynu zlu Káz. B. M. 325'; — 6. záležitost, věc: (ktož) pilen jest priciny trhowltuie P. 210%. přičiniti si čeho, přidělati: přičinil sobě hřiechóv E. 2, 162. přidati, přičísli: máme to vše boží moci přidati, ale ne své E. 2, 232; zlost zákonníkóv, že sú Kristovi přidali křivě rúhánie t. 375; (jenž) divy tvé moci dáblové pridali E. 2, 197; nemohü jemu (bohu) přidáni býti skutkové viny hodní E. 1, 12. přidávati komu co, připisovati: při- dává sě tuto stvořenie otci E. 1, 13; kterážto láska duchu svatému zvláště sě připisuje neb přidává E. 1, 15; Aj přidávali sú bohu hřiech E. 2, 377. přidobýti: spieše jich (těch věcí člo- věk) přidobyl E. 3, 147. pridrzéti sé, pridrieli se, pripojili se: by k lakomství chvály lapez [ie neprí- držiel P. 42'; opustí člověk otcě a máteř svú a bude lie přídržeti ženy své P. 19%; v braní odmrtí aneb nápadóv veliké sě přídrží lakomstvie L. 21. příbytek — přiemo přidvojovati čemu co, zdvojnáso- bovali co: (nuzitelé) hfiechóm svym hrie- chy pridvojují — peccatis suis peccata congeminant L. 24, Fl. Odm. 10. přiekaz, překažení, překážka: obě slepoté jsta ku príekazu vódci P. 126"; pokoj svój... dávám vám [bez prie- kazu znamenitého nepřátel] E. 2, 207; každý z obcě má právo, aby těch drah bez přiekazu řádně požíval E. 1, 27; tiché pozivanie čassu bez priekazu znamenitého od neprátel P. 98". přiekaza, překážka: Tři přiekazy tresktánie E. 1, 244 (ve výkl. pak: pře- kážky); které jsú přiekazy ku pojímání sebe v manželstvo E. 3, 200; které jsú přiekazy, ješto překážejí sebe pojímati v manželstvo E. 3, 205; ktož co prosí, ježto jemu jest priekaza k spasseni P. 89%; když lidé nemají odnikud příekazy, rádi tancují P. 98"; i boho- myslní lidé často mají přiekazu E. 1, 114; Pakli by byli na příekazv P. 89%; z hlúposti i jiných přiekaz (P. Norl) E. 2, 432; beze všie přiekazy L. 224. přieckazný, závadný: (člověk) má sč v neděli ukojiti od hřiecha a od přie- kazného diela E. 1, 115. přickop, příkop: (obklíčili tě) přie- kopem a posádkami (= vallo Luk. 19, 43) E. 2, 306. prielbie&, piilbice: piielbici spa- senie (— galeam, Ef. 6, 17) E. 1, 178; vezúce s sebú hřiechóm mnohé věci, jako pyšné rúcho, pasy, přielbice E. 1, 168. přielet, přílel: přielet (čas vhodný k lapání ptáků) Fl. gl. 66: tempus bo- num ad aucupandum sc. przyelet (z vložky za fol. 68" v Reportátě). přielišnost, nadbylečnost: (aby člo- věk) ani na marnosti a prieliInofti utracoval P. 103"; spasitel brani nezfie- zenć pfieliśnosti v tom dvćm E. ?, 349; aby ten deň lépe lidé bez přieliš- nosti pojedli E. 1, 116. přiemě, přímě, přímo: directe přiemě Kaz. B. M. 291". piiemluva, předmluva: aneb předmluva E. 1, 319. přiemo, přímo: ex directo przyemo Káz. B. M. 325'. Cf. upfiemo. pfímluva 

Strana 129
přiesti — přijímanie 129 priesti, pfísli: priesti neb jiné cielo délati nez v svátek lancovati Iz. 2, 409. priestracha, piísirach, postrach: vi- da hynulie neb priestrachu E. 1, 241. prietelnieé, prílelkyné: (Zena) svo- lava prietelnicic a l'uliedy P. 120"; s prie- leinicí po krvi E. 1, 197; jako prietel- nice své velmi vzácné E. 3, 127. prietelnost, | přátelství: amicicia przyetelnost Kaz. B. M. 530", prietelstvie, -stvo, pfálelslvt, -stvo: proli zákonu pfielelstvie hřeší cizo- lozník E. 1, 206; zachovánie prikázaní jest velikć znamenie pfietelstva Kri- stova IS. 1, 53; ruší přiezeň a přirozené prätelstvo E. 1, 207. prieti komu čeho, přáli: Prosím, aby.. přicti čeho, popírati co: přím toho E. 1, 403: toho přím t. 172, 164; toho úmyslu jim pří IZ. 2, 119; (Kristus) nepfí, by v tom rozumu nebyl Sama- rilan L.: pii jim toho t. prietrž, pielržení: bez prietrži feči E. 1, 32: Tak plné bez prietrži mluví sv. Augustin t. 29; bez přétrži (= in- stanter IZecl. 9) E. 1, 127; to milovánie, nebude-li bez přietrži, nebude doko- nalé (— sine continuatione non sufficit, V.) E. 1, 62. piieval, pfival: piieval praśny Е. 1. 55; piieval (== imber, Cant. 2, 11) E. 3, 30. piievod, privod: pfievod (cas vhodny | k chytání ryb) Fl. gl. 66: tempus bonum ...ad piscandum quod dicitur przye- wod (z vložky za fol. 68" z Reportáty). piiczn, piiezen, pfizeń: neb ho (Ja- na) ani priezen chwaly pochlebnikem ; uciuila, ani... P. 10;" podme-li vétiik priezni t.: (Prívuzné dievky porušenie) ruší přiczeň a přirozené přátelstvo E. I 1. 207. prihárati, prikvapili: aby sé kazdy bál smrti neb hynutie k smrti, když prihárá E. 1, 59. prihlédati k čemu, přihlíželi k če- mu, dívati se nač: ktož k nim (hrám) ne- prihlédá, to jest, ktoz sé. . . jim nedívá E. 1, 302; ti sú k hotovu prihlédali t. 30: k obyčejóm svým přihlédajte E. Ilusuv słovnik. lépe by bylo ženě | „U pravdy každému přáli L. 273. | 2, 65; czo gelt knyezijm przyhledaty k tanczy aneb kolbye Káz. B. M. 323'/324". příhoda, co se příhodí, náhoda: když nerad, maje sč opatrně, z příhody zabie E. 1, 159; mnozí pádové neb příhody v něm E. 1, 108; dobrý ne z příhody, ale od věčnosti E. 2, 166; jiní jsú z pří- hody dobří, neb někdy jsú dobří, někdy zlí t.; — příležitost: A ze všech příhod ku braní (otmrtí) nevizi jistějšie L. 22. přihotovánie, připravení: Šestý (svazek jest) muky přihotovánie, neb die: přihotován jest E. 1, 22. přihotovati, připraviti v. předch. přihotoviti sě, připraviti se: když jedné ¢lovék sam s¢ prihotovi, prémoz diábla D. 218". přichoditi, přicházeti: (kteříž do ko- stelóv) přichodie E. 1, 80; (i kdy Ježíš) milostí svú k ňemu prichodí P. 4%, psi přichodíechu a lizachu nežity jeho P. 110". príchramie, pfíchramí: (Jezís) jest ...chodil v chrámé, w prichramí Salo- münové, to jest v tom miesté, kde jest stával na modlitbě Salomün P. 191". priehyliti, nakloniti: chtiece sobè otcé svého neb hospody vóli milostivü přichýliti E. 1, 315; přichyl ucho své E. 3, 104. příchylnost, náklonnost: pro tu ne- zfiezenü príchylnoft ostié ho (Petra) Kristus tresktal P. 86°. příchylný, nakloněný: glú príchylni. aby nuznému pomohli P. 115", přichylovati co čemu, obraceli nač, pfripisovati komu: (když kto) ctěnie, jenž na samého boha sluší, stvoření přichyluje E. 1, 74. Cf. přidávati. příjemník, přijímač: když bývá ně- kdo prijat, prígemníky sám napomíná P. 66^; jako prigemnik lichwy a lupeże P. 140"; ty jsi pomocnik a príjemník mój L. 134. prijieti, prijmouti: Jat chcei rad pri- gieti, kdyZ mé kolivék babka co do- brého... naučí P. 64" prijímanie tčla Kristova (sválost): za kfest i za boŻieho tóla piijimani E. 1, 418; psáti o tělu (sic) Kristova při- ;: jímání E. 1, 331. 

Strana 130
130 přijímatedlný člověk, prijimalel osob, kdo jedná podle osob, ne věcně: lidé přigímatedlní Káz. Strah. 450". prijimatel: Ze nenie prigimatel olob Kaz. Strah. 503". přijímati tělo Kristovo: jenž tělo Kristovo přijímají E. 1, 330; srv. i jiesti, poZívati; — přijímati osoby viz osoba. priiíti k letóm viz léto; — p. na dobré, k dobrému: tobé na dobré prijde, když budeš ustavičný E. 3,185; —-p. k od- platě: jeho bojovánie přijde onomu k velicie (E. nespr.-ě) odplatě E. 1, 310; prídut jako zlodéj P. 4°; v kterú ho- dinu prígdu k tobě t.; silnější nad | ňeho prigda pfómóż ho P. 47°; syn = sldti zać, cenu miti: przigde ho (olejć) libra za několik kop Sv. Strah. 424. příjmie, přijmí: od krále Cyra, jenž przigmim slul Kristus Sal. 8". přikazač, přikazovatel: a příkladem svým nás učí přikazač dobrý, aby... E. 1, 150; v. přikazatel. přikázanie: moc boha Krista k při- kázaní každému stvoření P. 22" (bis); dvé... pfikázaní, té máta tak býti zachováně E. 1, 136; — přikázanie plniti, činiti, chovati, držčti, za- chovávati, ostřiehati: aby člověk přikázanie božie plnil E. 1, 52; Ktož věří v mě a činí přikázanie otce mého l. 54; přikazuje pán buoh svá přiká- zanie chovati t. 53; aby božie přiká- zanie drZel t. 52; Zachovávaj ...priká- zanie t. 53; ostfiehaj vsech piikazani t. 54. prikazatel: Prikazateli! (Praeceptor! Luk. 5, 5) P. 128"; Ježíši přikazateli (— Jesu praeceptor, Luk. 1, 13) E. 2, 339. prikázati sé ke komu. zaslíbili se, pripojili se, pfidéliti se: k tomu pánuna křítu fi [ie prikázal P. 159"; prikázali smy sé krstu Káz. B. M. 315"; (clovék) od jeho (bozího) vojska odbéhne a k ďáblu... sě přikáže E. 1, 209; při- kázal sě ďáblu E. 2, 220. příklad, ku příkladu, upříkladě, na příklad, jako příklad, za příklad: póst (spassitelóv) jest každému křč- sťanu ku príkladu a vší sv. cierkvi k pro- přijímatedlný — přilípati spéchu P. 41"; To rku u príkladé E. 1, 37, E. 3, 108 a j.; — na příklad dá- vati: Apoštolové dávali vždy Krista na příklad E. 1, 6; ta dva člověky dávaje nám na příklad E. 2, 315; přivedl jest na příklad dva člověky t.;— vzieti priklad na kom: aby ne- vzal kněz všetečný příkladu E. 1, 29; Nuž my vezmůúce příklad na tom do- brém pohanu E. 2,48; — jmieti u pří- kladě viz jmieti. příkladný: Nravný neb příkladný ukazuje sě skutek E. 1, 150; i božie přikázanie, i přirozené, i příkladné nám to velí t. 148; židé na skonání světa obrá- cení tak budá przikladneho Zivota Sal. 122". priklásti, zaházeli: by byl pieskem zasut, by byl kamením prikladen E. 1, 264. prikotiti viz kotiti (kuli). prikradati komu, ukradali: (ve hic někdy) rodičům prikrádají L. 15 (0 lanci, 16. stol.). prikrytie, zaslfení, zásiérka, vimlu- va: (kdyZ) viece kto vezme pod kte- rymkolivék chytrým přikrytím neb kteru vymluvu E. 1, 217. přikrytý, zakrytý, zaslřený, lajný: jsúce zlosynové přikrytí E. 1, 168; lichva hřiešná některá jest zjevná a ně- která přikrytá E. 1, 217. přikvačiti, zachvátili, omráčili: a že tú kletbú prvé kněžie ustrašili sú a přikvačili, kohož sú chtěli, jako lovci ostříšem přikvačují ptáky, jenž mniece, by dřevěný ostřieš byl pták živý, ne- směli sú se vzdvihnüti E. 3, 253. prikvaéovati v. predch. přilezlý, přistěhovalec, přivandrova- lec: VSel si jako přilezlý (= advena, Gen. 19, 9) E. 1, 195. pitilezéti, prindlezeli, pripadali, pri- léhati, shodovali se: A k tomu příleží jeho slovo, jenž die E. 1, 40; jako drahé kamenie, aby k najdražšímu kamenu, Kristovi, v chrámě královstvie na věky příleželo E. 1, 239; A této prosbě pří- leží dar ducha sv. t. 355; dobřě příleží k tomuto čtení, že . .. E. 2, 60. prilípati: afleccio vm[i]ffl eorum in nullo afficitur przvlipa circa Christum Kaz. B. M. 100". 

Strana 131
přilnúti — přípravný prilnüti k čemu: přilnuli sú k ne- hodným ziskóm E. 2, 52. přiložiti, předložili: Přiložil jest tobě vodu a oheň (= Apposuit tibi aguam et ignem, Eccli. 15, 17) E. 2, 299; — p. pilnost k èemu vynaloziti: wfichnv Inaznoft k ['wému fpalTení libie priloziti P.188^; mluví... přilože pilnost, aby... E. 1, 222; pilnost přilož E. 3, 121. prima, 1. hodina půhonná, po kterou se o suchých dnech zvonilo, „když se pó- honové vysvědčují““ (Všehrd 568) u desk (Kotl): jako u desk, kto zamešká primu, ten vše ztratí E. 1, 149; -— 2. první hodinka (modliteb, u kněží): a io my knèzie říckáme vždy na prýmie P. 93"; A tak řiekají kněžie každý den na primě E. 3, 225; řiekajíce hodiny na primé l. 254; když řiekáš na primé: Zlořečení li... L. 247; jako vždy obecně zpieváme neb řickáme na prvé hodině, latině na primčě, jenž sě počíná: Ktož- kolivék chce spasen býti E. 2, 172. přimicniti, při lom zmínili, při- muyslili: Nevezmeš jmena pána boha svého nadarmo: to jest nepřimieníš ho ke lží, ani k marné řeči, ani ho budeš jmenovati z lehkosti, ani budeš jmenem jeho z lehkosti přísahati E. 1, 286; zemské zbožie, nebeskému blahosla- venství přimienčno, břiemě jest, ale ne pomoc; časný život, přimieněén k věč- nému, smrt má viece nazván býti než Zivol E. 1, 42. přímluvéč: kupec i prodavač, i pří- mluveë E. 3, 235; i kupec, i prodavač, i ümluvee neb pfimluvee .. . potupeni buďte E. 1, 415; ono přímluvciem, ono písařuom, ono řečníkuom E. 1, 426; ti jenž mají za nás přímluvcě býti E. 2, 249; za své hřiechy přímluwczow hle- dajte P. 115"; litkupnik neb přímluvcě L. 307. piimnoziti écho, pridali, rozmnozili co: pfimnnoz nám vierv (— adauge nobis fidem, Luk. 17, 5) E. 2, 50. prininoZovati 6 eho: zesilovali, stup- novali: (Zena odmítnutá) primnoZuje prosby E. 2, 97. přinosili, přinášeli: (li, jenž) uži- lek prinoffie v utrpení (= fructum alferunt in patientia, Luk. 8, 15) P. 131 34^; Muž přinosí za požitek její tisiece (!) střiebrných (= vir aflert pro fructu eius mille argenteos, Cant. 8, 11) E. 3, 101; (králové) éest jemu przinofíe Sal. 11". prinuziti, pripudili, prinulili, vynu- lili: přinuzený slib neslove volné slí- benie E. 1, 266. pripadnüti, napadnouli: kdyZ ne- moc veliká pripadne P. 148". pripásati: (cierkev má) dva meče, ale ne každému dvůú připásala, neb kněžím Kristus sám připásal duchovní E. 1, 176. přípasie, pomocný paslýř (compastor КИ.): Бу měl (hospodář) deset přípasí E. 1, 422. připodobniti sč komuvčem: Chtěl jest ve všech věcech bratřím sě připo- dobniti E. 2, 24. připodobnávati, připodobňovati: U- trhač proč sč připodobnává psu E. 1, 383. připozdievati sé: oftan [ nâmi, nebt pripozdiewá lie a fchylen jest jiZ den Р. 65°. příprava, 1. výprava, úprava, oděv: (kněžie) krásnú přípravu pilně strojie E. 1, 236; rúcho mešné a jiné kostelnie přípravy t. 321; Kostelná příprava pase čichy E. 1, 369; chovají koně krásné i přípravu pyšnůú na ně strojí E. 1, 442; slove veliká večeřč pro přípravu velikú E. 2, 252; musím mieti koně, pacholky, prelátsků přípravu t. 222; (mimochod- níci vaši chodíe obtíeženi) připravami hedvabnymi P. 103"; příelišné stavenie pripravy (sic) a paftvy fobieItrogítet.;- - 2. výmluva, záminka, příčina, důvod: ač jedna strana bude mieti přípravu, že na nibez viny sáhnú, ale... (přece bude kři- va) E. 1,161; (ktož) z připravy svatosti [t. ukazuje skutky, jako by byli svatí) pilen jest příčiny trhovstvíe P. 210*. připraviti: naučenie, jenž by člověka spieše připravilo k pravé ostrazé E. 3, 136. přípravně, úpravně, nádherně: (bo- hatec) jest jedl každý den [tkvoltnie, to jest příprawnie a rozkošně P. 112%. přípravný, úpravný. nádherný: mnich dvorný neb přípravný E. 1,265; jich ló- že jest príprawnieilie neZ koftel P. 31". 9* 

Strana 132
132 připravovati sě več: (ktož) v dra- hé rúcho sě připravují E. 1, 202. připsánie, přiřazení: připsániek věč- nému dědictví E. 1, 258. připsati, pfiradili: Ze su pripsani v počet rytieřstva nebeského E. 1, 258; neb jest nebyl připsán k dvoru jeho E. 2, 239 (= nepřináležel); (hned jest ženima) zvolena a k koruně královské przi- plana Sal. 2%. připuditi, donutili; aby (neposlušné) ku poslušenství připudil E. 1, 411. připustiti, o skutku tělesném: někdy sé (Zena) nemocna učiní, muž jinde lehne, a ona jiného připustí E. 1, 203. piipuzenie, donuceni: bez pripuzenie E. 2, 259; priraziti s6, vpadnouli, ozvali se, pFihlasili se: cini-li (duże) zle, ihned pfirazí sé svédomie E. 3, 107. přirovnati, p. sěk čemu: (Kristus) přirovnal sě jest k ženě E. 2, 265; Po- stava tvá přirovnána jest ku palmě (= assimilata est palmae, Cant. 7, 7) E. 3, 87; Przirownay fie k [rnkowi a k ko- lüchowi geleniemu Sal. 157%; — 2. p. co čemu, připodobniti, dáti podobu čeho: (tesar drévo) nékterému z Zivecichov pfirovná (— assimilet illud imagini ho- minis, Sap. 13, 13) E. 1, 70. přirovnávati co čemu, k čemu: zvučí moře, to jest lid tohoto světa, jenž sě moři přirownawa P. 7*; spasitel přirovnává stkvénie spravedlivých k stkvění sluncě E. 1, 37: přirovnávají- ce je k těm, jenž sú volání E. 2, 383. přirozenie, 1. příroda: přirozenietaké nám ukazuje ctíti otcě a máteř E. 1, 150 (uvádějí se příklady z přírody: ho- vada, pláci, čáp); — z přirozenie, při- rozeně: každá věc z přirozenie žádá toho... dobrého dojíti E. 1, 117; — 2. příbuzenství: A váže viece to du- chovnie přirozenie než tělestné E. 2, | 76; (manželstvie) řádné, aby nebyli so- bě v přirození do kolena, do rodu mie- ním čtvrtého E. 2, 39;z přirozenie, pro příbuzenství: (mátě) z přirozeníe byla jest dlužna, aby na [wadbie byla P. 17°; 3. tělesné, přirozené vlast- nosti, přirozenost: že jsú jich bratřie jim rovn iv milosti a v přirození E. 1, pripravovati se příslib 317: proto jest nevzal na sě syn boží natury, t. přirozenie angelského, ale vzal jest člověctvie E. 2, 263; (cierkev jest), jako holubice sedmi obdarována Šal. 34", přirozený, 1. vrozený: každému živo- čichu přirozeno jest báti se smrti E. 3,157: světí mají jednu chtivost priro- ženv, jíž jsú příchylni, aby nuznému pomohli P. 115"; — 2. příbuzný: daj nám dědičstvie mezi přirozenými otce našeho L. 23; — 3. přirozený jazyk, jazyk matefskÿ: 7e brânie knézie èisti przirozenim(i) . Étenie přirozeným jazykem česky neb německy L. 106. přisaditi, připojili, přidružili: žes najprve tomu vítězilému králi v ra- dosti prifazen P. 221"; (aby) k živosti tela Kristova (úd) byl pfisazen E. 3, 296. přísaha: Jest přísaha jistoty (= iu- ramentum assertorium)... a pfisaha slibovánie (— iuramentum promisso- rium V.) E. 1, 99. přisahač: věděti mají prisahaci E. 1, 94; přisahač má v tom utéšenie E. 1, 102. přisahati na čem, nač: přisahati jest, boha neb stvořenie jeho na svě- dectvie vzieti E. 1, 93: neb prisahají lidé na kříži, na čtení, na slunci a jiných věcech E. 1, 103; ktož přisahá na nebe, přisahá na trón boží a na tom, jenž sedí na něm..., přisahá na boha E. 1, 104; Prisahám na boziem téle! (a ostatní formulky prísezné) E. 1, 94. prisazenie, prisézenie, pfisaha: abychom sé pfisażenie v potřebu neliknovali E. 1, 98; krivé prisezenie E. 1, 95; pod ptisezenim (var.: po odprieseZení) L. 141. priséznik k riv vy, kfivoprisezník: kri- vý přísěžník E. 1, 94. priskvrniti, priSkvrniti, priostfili, zostřiti, zveličiti skvrny hříchův: nám knieżim (Jezis) prifkwrnil fka... P. 139%, příslib, přislíbení, za-,slib: (Drž sliby své, panno;) jinéť cesty lepšie neviem, než ačs' pojala příslib, aby vždy slib drżela E. 1, 268 (rkp. má, patrné omylem preslib, tak i Kné 73 D: prellib:; Erbeno- vo čtení pro slib opravil Sék.) 

Strana 133
příslovie — pfitrhnüti prislovie, piísloví, povésl, podoben- ství: i budeš zatracený v pfislovie i v pověst všem lidem (Deut. 28, 37; v. pověst) E. 1, 56: u přísloviech [v po- dobenstvích leżkych] (in proverbiis locutus sum, Jan. 16, 25) E. 2, 188; 'To podobenstvie [neb príslovie] t. 218. příslušětikčemu, kekomu: kteréž (veci) priflulegi k pocztivolti zewnitrni P. 16: A pfiislużie trój úřad k pastýři E. 2. 166: najemnik jest a neprillulie k niemy o owcich (= non pertinel ad eum de ovibus. Jan 10, 11) P. 77". příslušný: (nenie příčina slavnéjsie), . aniż zakon jest příslušnější křestťa- nu...,nezli pro Krista trpóti E. 1, 185. piisobiti komu co, prFivlastniti: pro- si. aby jim kostel nóklery pfisobil V. 1. 126. prispárénie. rozhojnování. rozmno- seni: augmentum przvsparzenve, roz- mnosenye Kaz. B. M. 332%. piispáréti. rozmnozopvali, rozhojno- pali: vlast nebeského královstvie ne- ujima lasky, ale prisparie (= augmen- lat V.) E. 1, 129; (Antikrist) vždy mi radosti a vesselé prispárie L. 140. přispěli. pfispéchati, přiblížili se: čas řezby przifpiege Šal. 48". prispojiti komu, spojiti s kym: (A ja jemu) przifpogena budu a sjednána společnů lasku Śal. 52. prisporenie. rozhojnení, vzrüst: bóh, jenz prifporzeníe neb wzroft dává DP. 107": bóh jest prifporeníe dal t. prisporiti čeho, rozmnožili, roz- hojnili co: netoliko nemá kázaníe slova boziíeho ubxli, ale má sé ho prilporiti P. 57": pfispofí pán ran tvych (— au- gebit, Deut. 28, 59) E. 1, 57; neumen- &ovati, ale prisporiti sirotkóm E. 1, 215: (pomni, at) hfíiechóv sobé viece ne- prispofís t. 358. přístrěka, překážka: když kaká pří- stréka sé pfidá, jenZ jest jako újma E. 1. 65. pristrieti / sé. ovpliżiti se (manć p muysl: De mansione autem huius sceuli nobis aliud. aliquando surrepit przvIirvIve (sic. asi m. prislfe sé. Sck.), ut hoc petamus, quod. nobis expedire nescimus Kaz. B. KI. 1697”. 133 prístroj, 1. nás(roj: (umucenie) jakoZ- to přístroj E. 1, 30; ty věci jsú orudie božie a přístrojové t. 84; —- 2. ústroj: (také sem mélty)sukné s krídlamiikápé s béliznami; neb tak sü zahradili to mi- de-li těch přístrojóv míti E. 1, 454. přístup. příležitost ke zblížení: prvá pokušenie kněžská jsú přístupové k že- nám E. 1, 276: ktož ženskými přístupy | jest svázán t. přístupa. příslup, příležilost, mož- | nost: (někto) by rád skutek učinil, ale | nenie priltupy P. 42*; kterym jest dal buoh přístupu, aby viece véfrili,...«dluZz- ni jsu viece v6fiti E. 1, 52. pristüpati. pfistupovali: abychom nepiistüpali k oltáři E. 2, 287; aby k ženě krvotoké nepřistúpal E. 3, 210. přístupně, příchylně, vlídně, laskavé: | (Ježíš) ne príftupnie, ale vážně a k na- učení fekl jest P. 17". přístupný, příhodný, příchylný: ani | jemu ani mateři ješťe nebyla k tomu divu příltupná hodina P. 17"; počakati hodiny k tomu divu priftupnieilie t. piisuzovatikoho temu: asnad jeho (člověka lidé) peklu přisuzují E. 3, 150. přisvětiti k čemu, zasvětiti čemu: jako by (kněžie) byli přisvěcení k té zlosti E. 1, 308. příští, (adj.), přicházející: uzříte syna člověka... příštího v oblaciech (venien- tem in nubibus Mt. 26, 64). E. 1, 393. nedeli byla pamatkao priltiem (sic) Kri- stovu P. 6". pritàáhnüti: (mne) przitichni k fobie svazkem milovánie Sal. 52*; — pf. ke zlé- m u, svesli: dabel (vóli člověka) ke zlé- mu pfitiehne E. 3, 113; — přisvojiti si: Smíe sobé to c¢lovek pritahnuti neb sobiti 1zive P. 203". přitovařišenie, přidružení: dáblóm věčné přitovařišenie E. 1, 22. přitovařišiti: coniunctum przitowa- rziffeneho Serm. Víd. 79. piitrieti, pfilisknouti: (oslicě) při- trela Balámovi nohu E. 1. 242. pritrhnüti k oho, uchválili, polapili: aby nastražila jako na lep, zdali by koho přitrhla Káz. B. M. 304". 

Strana 134
134 přitvrditi, připevnili: (učiní tesař dfévu) hodné stánie, na sténé postavé je a pfitvrdé Zelezem E. 1, 70. přivésti, uvésti: nechci dóvodóv ji- ných přivésti E. 1, 34; Aj teď sem při- vedl krátcě sv. Augustina E. 1, 42; Protož pán Ježíš přivedl na židy, že nedržie přikázanie E. 1, 148; přivedl jest na příklad dva člověky E. 2, 315; — přivésti sobě ku paměti, při- pamatovati si: když jeho umučenie so- bě ku paměti přivedete L. 224. pfivierati ástó m, p£ivírati üsla (va- rovali se prázdného mluvent): tiéba vftom privierati a mluviti rec boZí P. 67"; protož třěba očima přivierati E. 2, 88. přivoditi k rozumu, přivésti k po- rozumění, k pochopení, vykládati: (má- me slova našeho spasitele jiným) pilně k rozumu přivoditi E. 2, 2. privolenie: zachovava sé... volenie k hiiechu E. 3, 106. privoliti (k skutku télesnému): (Zena) privolecz plati dluh (manzelovi) P. 20"; (muz) chté, aby jemu k skutku pfivolila . . . a ona pfivoli E. 2, 39. piivozovati, uvddéti, citovati: (o kte- rýchž mluví mistr) rozličných svatých řěči přivozuje E. 3, 208. přivřieti čemu, co: múdrý člověk přivra druhdy očima i ušima, myslí o věčných věcech E, 1, 77. V. přivie- rati. přívuznost, v. příbuznost. přívuzný, pribuzny: (aby nebyli...) ani sobé priwuzni jako jsú nevěsta, Iwák, ziet .. . P. 19%; nékterí príwuzní, jako Zena, zét P. 170°; ptivuzné diev- ky ... porusenie E. 1, 207; Magdalena nebyla jemu v rodu tak piívuzna E. 2, 134. přivyklý, navyklý: (diábel) z [we priwykle zlofti díe fam k [obie P. 49*. přivzieti: Pakli tebe (bratr tvój) ne- uposlüchá, priwezmi Ifebi jednoho P. 94", priznati sé v čem, k čemu: (dábel) vždy sě u vině nechce přiznati E. 1, 88. přizřčnie, povšimnutí, dohled: po- tróbie jest prizrienie (sic) a trelktanie P. 53". od při- přitvrditi — prodati přižehnati, požehnati: jiné věci při- žehnané k boží chvále slovü svaté P. 151"; (lid), kterýž k uobietem božíkym gelt prizehnan Sal. 5". prkno: jenž drástku neb mrvu v ci- ziem oku znamená a v svém nevidí prkna E. 3, 140. prlenéiti, versovali, recrovali, řeč- niti: (S. Gregorius) in omnibus (dictis) semper prlenczavit [in bono sensu tamen verum, i. e. rhetorisavit] Doc. 165. prlenee, verSovník, písniékár: iocu- latoribus prlenczom Kaz. B. Kl. 68"; ipse fuit prlenecz; verum est, dixi... optimum esse rhythmisatorem Doc. 165; ego voco S. Gregorium prlenczo- nem, i. e. rhythmizatorem optimum Doc. 175; Quid Gregorius? fuit unus prlenczo [dixi], i. e. ut ioculator [non est verum] rhythmice dicta sua forman- do Doc. 174. Srov. Flajśhans, Ceska přísloví I. 2, 292. probijany, vySívanij (cf. vyraZovati): (induebatur) purpura probiganym et kropenym ruchem Kaz. B. KI. 202". probošt: (neméně zavazuje) pro- boštóv E. 1, 427. proboststvie, probostvie: proboft- uíe, opacztvie, kanownicztvíe y fa- rarftuíe P. 148". processie, procesí, průvod: když (bi- skup) piéd dveřmi kostelnimi [tane v proceffí, to jest w říezenem chodu žákovstva P. 59%; aby takú procesí měl E. 2, 128; procěsie zvěři, jež v podo- benstvích na stěnách malují, naplněna bude E. 1, 301. i procititi, procitnouti: abyste ne- zbuzovali ani procititi kázali zmilelíčce mé (= evigilare, Cant. 2, 7) Sal. 43"; O duše křesťanská, prociť E. 3, 123; třětí den po veliké bolesti proczítila ta Zena P. 84°. prodaj, prodej: (někteří ostatky) vy- stavují na prodaj E. 1, 80. prodajný, prodejný: prodajné věci (= venalia 2 Esd. 13, 16) E. 1, 132; ustanovujeme, aby staii ostatkovć... nebyli... vylożeni prodajni E. 1, 80. prodati: (kteříž) prodadúc všecko, což mají, a rozdadie chudým E 3, 44. 

Strana 135
prodavač — prospěšný prodavač: kupec i prodavać E. 3, 235; prodavači pravdy E. 2, 79. prodavanie: ti s¢ jedné w prodavani obrokow obecně obieragi P. 32%; pilná vóle k kupování neb prodavani nieco duchownicho P. 209'. prodavati: (aby kto) pohriebi pro- daval P. 208". prodlenie, prodloužení: ty věci jsú prodlenic našich zivotóv E. 1, 84; prosil jest za prodlenie a vzal jest všech hfiechôv odpusténie E. 2, 392 (= pro- dloužení lhůty, poshovéní). prodliti, prodloužili: aby prodlení byli dnové tvoji E. 1, 51: Tuto sem néco prodlil t. 81 a p. 298; křesťané mohu ji (modlithu) prodliti neb kratiti E. 1,313: ale již musím konce učiniti..., neb sem již prodlil E. 2, 165: Tu bych měl řéci, bych neprodlil. že...t. 150. prodluhovali, prodlužovali: (synové) prodiuhují Zivota otei a matefi E. 1, 116. prodéieti sè: sicti sè prodrû E. 2, 280. próduch, prüduch: si aliquis vellet claudere meatum produch. aque cur- renlis Kaz. 13. M. 258". prohluben, studnice: prohlubnie wod puleus, aquarum, Cant. 4, Sal. 85*. próchodisée, -5te. prüchod, vzdale- nosl: do hrádku, jenz bie$e w procho- difti honóv 3edesát od. Jeruzaléma (— in castellum. quod erat in spatio sta- diorum sexaginta ab Jerusalem, Luk. 21, 13) P. 65* (P. Nor.: vzdálí). proklaty: kaczierzftwie geft a pro- klate Sv. Strah 12.1. prokiiknüáti, ozkfiknouli: šíet baba prokrikne hy! P. 215". prolézti: (èrvi) prolézûe plachtici (s myšmi o tělo sč rozdělé) E. 3, 135. promónóedlny, promenilelny: zakon vččný, ne vedlć vuole lidské promě- nědlný L. 24. proměniti: casligans debet alternari má někdy proměniti Káz. B. M. 312*; Celum el Lerra transibunt [proménie sé] t. 296". pronáščli, vynášeli: protože na né (laiky) zpovied knézíe pronátegí P. 149^. neb 15) | 135 pronésti, vyzradili: (dábel) závidél jesl sv. Bartoloměji . .. vědomě vy- pisuje jeho krásu na těle... a tudy pronesl sv. Bartoloměje E. 1, 124. pronevériti sé k o mu, zpronevéfili se: pronevéfil sě jest svému pánu a při- kázal sé diáblu E. 2, 220; jim sč nikdy nepronevérí, aniZ móZ sé sstarati i pro- nevériti jim L. 27. proniklost, proniknulelnosl: tenkoft anebo proníkloft proti hrubofti Káz. Strah. 501". propadenie, propadnulí: nie pěti měst E. 1, 204. propiti: by jej (peniz) spolu propily E. 2, 265; — propiti v poèel, po- píti na účel: jako s krémárkü, u nież propige w poczet i zaplatí, a potom na jiný dluh píe opilec D. 50". proplístiti, proplesknouli, vybreblali. (cj. pliskać, pliskanie, plískati): (coko- livěk člověku) slina přinese k jazyku, to proplíští E. 3, 182. propustiti koho čeho, z čeho: kto vás umieněného slibu propustil? E. 1, 269. propüsééti (-Sté-): jenZ mordéře zle propultiegi na penieźich P. 131%. prorada, zrada: (bude Lresktan) vla- daf z prorady E. 1, 147. proroésky, prorocký: Máme pevnú prorocskú feč E. 1, 50. prosaditi, prosúzeli, prohráli: neb sem již prosadil své spasenie E. 1, 94. prosievati: (skutkové mají býti) jako sitem velikü pilnosti profyewany Sal. 59°. prositi koho: Prosim studentôv i žákóv jiných, aby... E. 3, 282; jenž tie [tebe] prolí P. 180'; — čeho ko- mu, na koho: pomoci jemu profíece P. 180"; svatý tento prosil pomsty ot boha na tu kněží E. 1, 134. proskoéiti, proniknouli: i kosti pro- skočí (oheň věčný) E. 1, 285. prospěch, 1. užitek: (póst jest) vší svaté cierkvi k profpiechu P. 41}; — 2. úspěch, platnosť: Tiemto dóvodem, by iměl prospěch, kněz dovedl by, že... E., 1, 179; — 3. pomoc, prostredek: Quid reme- dium ktery prospyech Kaz. B. M. 300". prospésny: kikol nékterak prolpie- fen gell plenici P. 29^. propade- 

Strana 136
136 prospievanie, prospívání: virtuose progressionis ctnostného prospievanie Káz. B. M. 332'. prospievati: bóh v svych vZdy v lep- Sie prospievá a dábel v svych v horsie pocházie E. 2, 179. prostovlasy: virgines proftowlalTe Káz. B. M. 275". prostrèdek, sifed: ve všech věcech, v nichž jest dáti prostředek neb smier- nost E. 1, 290. prostřieti: ten má krásen učiniti ten dóm proftra na podlahu víery po- koru P. 193". prostý, 1. zbavený, vyproštěný: světí v očistci mají pomoc, aby spieše byli prosti E. 1, 27; — 2. jednoduchý: tor- nicacio simplex prosté Káz. B. M. 298". prosüti sé èim, vysypali se, vyftliti se s čím: když věrní Kristovi učedlníci přestúpie jich přikázanie druhdy zlé, tehdy (zákonníci) prospú sě kletbami, póhony, kacéfováním E. 1, 149. proSenie: mrtvych profeníe za po- mocz od živých P. 139*. protiréciti, odporovali: protireczili fu, to jest protivné mluvili si P. 13" protiv, proli: Já (díem) protiw a giní proti P. 2"; pakli protiv Zivotu Kristo- vu jest Ziv E. 1, 352; protiv hfiechóm L. 105. protivenstvie proti komu: (jenž strpěl jest) proti sobě protivenstvie E. 1, 186. protiviti sé komu: protiv sé (pán tobé), pońadź nezhyneś (= persequa- tur, Deut. 28, 22) E. 1, 55. protivně sć mieti v. jmieti. protivnik: protivnikóm božím E. 1, 234; protiwnicy její Sal. 4". protivnost, protivenstvi: ftrach pro- tywnolty Stok. 31; (aby člověk) trpěl protivnosti míle E. 1, 11 a p. 349; aby sě (člověk) nedal polomiti pro- tiwnoltem P. 170%; Ta laska v protiv- nostech trpí, v štěstí skrovní E. 3, 164. provedenie svědkóv, předvedení, výslech: bez žaloby, bez Iviedkow prove- deníe (= testium deposicio V.) P. 58". provésti svédk y, pFedvésli: (svato- kupci) provedúce svědky falešné i žala- fuji E. 1, 471. prospievanie — prvorodny provieti, provunouli: puolnoëni vè- tie..., prowiey zahradu mu (Cant. 5, 1) Sal. 87*. proviniti, provinili se: (rodici) mají je (déti) tresktati a mrskati, kdyz pro- vinie E. 1, 152. provolávati, rozhla$ovali: aby he- roltové provolávali P. 21". prozlaeeny, zlatem prošívaný, vyšitý: (Zidé) oblekfe (Krista) w prozlaczené rücho P. 38*. prs: aby (diáblové) jeho duisi vydrüce z prli do pekla vzéli P. 95%; od prří neb cecikôv cierkvi svaté P. 51* (bis): w priech P. 215"; prsmi E. 2, 33: Tie dwie prfy fu... Sal. 128"; primi Sal. 19", E. 3, 20, 80; (aby ty mi syny) prly fwymi krmila Sal. 15". prsatý: len, jenž kabátu vlny při- dává, aby mnčěli, by byl prsatý a tak silny a smóly E. 1, 68. prsní, náprsní, prsní plech, část brnění, prsa kryjící (Kotl), Brustblech. prusplech Zibrt, Kroje 150: naleznes na biskupiech jaky, prsné, plechy (sic, čli prsnie plechy), meče... E. 1, 175 = yakky, prfníj plechy Kné. 48 E. prsosiny, prsní řemeny na koni (cj. anlela prsiny, anlena prsosyny Kli.): drahým kamením uzdu, prlofiny i po- chvy maje položené P. 59%. prst, země, humus: náspem, to jest plotem nasutým prstí E. 2, 307. prstek, prstík: svlaženie jazyka jed- nü krópíz prftka P. 115*; ot toho prstka jde Zíla jedna aZ do srdce E. 3, 208. prséti (o zubech), vypadávati: (v sta- robé) zuby prfie, rtovć hniji P. 215". prid, proud ( = torrens Klt.): prígde prud té vody P. 109%. první, první: prwníe fedieníe D. 165%; — prvnéjst, přednější: bóh mój jest první otec než ty E. 1, 148. prvorodní, prvofny: prworodním hiiechem P. 154"; — prvorozenskij: Esau, jenz jest dal svoj prvorodní sta- tek za chléb a za krüpy P. 112". prvorodnie (ci -é?), prvorozené, prvo- rozehátko: kaZdé prworodníe slulo bo- hu svaté P. 151". prvorodný, prvorozený: prvorodný samec E. 1, 321. 

Strana 137
prvovstánek — pustota 1 prvovstánek, vslal z mrlvých: Kristus jest... prvo- vstánek v oslavnosti E. 1. 37 a p. 370. prvovstánie, proní vstání z mrlvjch: vstánek E. vslánie, protoze on najprve vstal z mrtvých L.; Ale již jest Kristus vzkřiešen z mrtvých, voprvovstánie spicich jisté (— Christus resurrexit a mortuis primiliae dormientium 1 Cor. 15, 20) t. przniti: jednaovcé praàivá jiné przní E. 2, 202; hfiech knéZsky tu stranu cierkvi, jenZ bv méla byti najeistejsie, przní E. 2, 185. psalm, žalm: v zákoně Mojžiešové a v prorociech a v psalmiech Г.. 2. 1-19. Krislus, jenž proni | co SI ptáti čebo na kom, pláti se koho nač: vóle geho na niem ptáš P. 40%, ptyleti sè (iler. kptyliti)o rybë, hâzeli , se. mrskati sebou: palpitare pftvletv (sic) Kristus jesl prvovstanie, to jest prvo- , 1, 37; Krislus slove prvo- , Ive Kaz. B. M. 300". puéiti se, pučeli, vyráželi, rašili: kořen, od ňehož všecky ratolesti pu- . czíe lie P. 30°; Pullulaverat, id est psi: Ulrhacóv spolustolenie jest hor- , Sie nez psic, hadové a svinie E. 1, 383. psieti, ve psí pricházeli, kazili se, nicili se: ani (svetsti) ovsem hynû a pseji TZ. 1, 134. psík: svinka, psík,slepiéka E. 1, 157. psota, bídnost, soužení, špatnost: k všelikaké plotie P. 8%; (Adam) s Evü : psotu trpěl E. 1, 184; vystřčz nás bo- hatcova psota E. 2, 250; blaženie bez psoty 15. 1, 41; Na mě nerepci, žeť to píši, co duchem svatým jest nám na- © psáno k naučení, abychom psot pilně varovali E. 1, 195. psotiti s kým, pesky nakládati s kým: angelové, s nimiž oni (muži Sodomští) chtěli sú psotiti E. 1, 195 (podle Gen. 19, 5 a nsl. volali na Lota, aby jim své hosly —- anjeli vyvedl, neboť jim, chtěli zle učiniti). psotný, peský, (velmi) zlý: pro tvá vymyšlenie psotná (propter adinventio- nes pessimas, Deut. 28, 20) E. 1, 55: Rañ te pan neZitem psotnym (— ulcere pes- simo, Deut. 28, 35) E. 1, 56; prisporí pánrantvych..., ran velikvch i ústav- ných neduhóv . psotnych i věčných (augebil Dominus plagas tuas... pla- gas magnas et perseverantes, infirmi- lates pessimas et perpetuas Deut. 28, 59) E. 1, 57; ty psotné příhody L. 28 a p. E. 3, 194; jeho dietky mají jako neznámé, biedné a psotné L. 24. pstyleti sé viz ptyleti. s¢ lech | est pucylo fie autem in eo semen salutis Kaz. B. KL 200". puditi. hndli, dohanéli, prondsledo- рай: (knezie) hnévive lid pudie, aby v papeže věřili E. 1, 10: do pekla pu- diece t. 21: jakoż oni pudili sń Krista až do smrti E. 2, 105: budú puditi jeho zákon t.: Slušie-li pánu svétskému tak puditi, aby lidé změtení šli k té večeři P. 119% pudie ven kněžské ženy I.. 106: (protivníci cierkev vždy) pudili miesto od miesta Sal. 22", pühry, pouhý:stvořenípúůhému E. 1.1. puch: puch Tfeb. 35°. purkmistr: vladafé neb rádcé neb südcé neb purgmistra E. 3, 227. purkrabí: subcamerarii purgrabij Ixáz. B. M. 321'; Aj purkrabie knéz E. 3, 246; podkomorí, purkrabie, sudí t. 247. purpura (lat.) v. zlatohlav a sarlat; srv.: induebatur purpura, probiganym et kropenvm ruchem. Purpura ergo ostre(e) piscis sanguine pannus intinctus Kaz. B. KI. 202°", purpurový, śarlałovj: wltupadlo ; purpurowé (Cant. 3, 10) Sal. 62". pustina, poušť: mezi Jeruzalemem a mezi Jerichem byla jest někaká pu- Îtina P. 154", pustiti 1. ruku na koho, vložili: ‚ učiníte-li to v druhé, pustím ruku na i (Mar. 13, vás (2 Esd. 13, 21 manum mittam in vos Vulg.) E. 1, 132; — 2. uvrei: pustil jest ho v žalář (Mt. 18, 30 misit eum in carcerem Vulg.) E. 2, 388: — 3. vy- pustili, vyraziti: (cierkev) tolik jest ratolesti pustila E. 2, 63; — 4. pustiti dusi, vypustiti: (papeź Alexander) dusi jest pustil E. 3, 252; kdyż duli pu- til Treb. 35%; — 5. pustiti sé dolóv, spustiti se dolà: puit fie dolow P. 41°. pustota, zpusténí: ohavnost pustoty 14 abominationem desola- . tionis Vulg.) E. 1, 301. 

Strana 138
138 púšč, púšť: na púrt P. 40; przef purt Sal. 57°; na vétnà pult Sal. 2". úščě püstéti, 1. propouštěli: Hahá, již púštíš sluhu svého (= dimit- tis, Luk. 2, 29) Fl. gl. 131; — 2. p. sé, hnáti, puceli, vyrażeli: (Palmes) primo pullulat pufftye fTye, postea floret Kaz. B. Kl. 168"*. puska, nódoba (vaslica, fiala KIL): A z té antikriltovy puiky byli su knó- żie P. 118%; attulit [przynele] alaba- strum unguenti [pulku alabastrowu] Káz. 1408, 213". pütník, poutník: Ty sám putník jsi do Jeruzalema (= tu solus peregrinus es in Jerusalem, Luk. 24, 18) P. 65%. putovati: dokavad putujeme k bla- hoslavenství E. 1, 23; putovati až do najvyššie hory t. 333. pýcha nad co: pýcha nad světské E. 2, 81. pýchati čím, pyšniti se: ktož pýchá přikázaním, pýchá i tiem, jenž přika- zuje E. 1, 75; kněžíe velmě sassíe a ráčiti, přáli si: Což ráčí Kristus, to móž učiniti E. 2, 43; trpě, co on ráčí E.2,324; — sinf.: rácí-li mi toho (bóh) popiieti E. 1, 64. řád, 1. stav: jest-li kněžského řádu, buď ssazen, pakli světského, to věz laik, buď klet E. 1, 103; těžaři a všichni řádové lidští od sebe je pożeniu E. 1, 237; Sedmá přiekaza (manželstvie) jest řád anebo zákon (byl-li by který jáh- nem aneb knězem) E. 3, 207; — 2. uslanoveni: jakoż hbuoh timi řády učinil tři strany světa, to věz nebe, zemi, moře a jiné věci v nich E. 1, 135; řád slov tě nauč těchto: Dajte neb vratte ciesaři, co na ciesaře slušie, a které věci jsú božie, bohu E. 1, 181; rad, i. e. ordo Tteb. 39"; — 3. zákon: chce řá- dem smrti zlému E. 3,161; — ty mZ fá- dem jako, z téhož důvodu, podle téhož ustanovení, lýmž způsobem: týmže řá- dem jako... E. 1, 176; týmž řádem jako ... t. Viz i neřád. rada, radu vzieti, uradili se: potom puść — radośćć pychagi tiem slovem Kristovym P. 74”; (kral) poklady pychal E. 1, 162; at bohatí chudymi nepycháme t. 357 a p. M. vykl. 4; pychaje uzdravením E. 2, 42; — p. nad kym: pychaje nad jinými E. 2, 44; — p. v čem: pakli činí dobfé a v tom nepychá duże, nekara (svédomie) E. 3, 107. pýřie, chmýří, prach (favilla KIt.): činím pokánie w pyrzí a w popele (= in favilla et cinere Job. 42, 6) Sal. 83". pyšník, pyšný člověk: pyšnící, nad nimiž luciper kraluje E. 1, 75 a p. 123, 68; kostečníci, pyšníci E. 2, 350; pyl- níci a lhári P. 160'*; lakomci, pylníci, žráči P. 89%. pyšný zpodst., pyšník: velicí pyšní E. 1, 317. Viz i nepyšný. pytlovati, prosívali (skrze mlýnský pylel moučný), rozsívati, šířili (či podle Kotta roznášeli v pylli?): A tak dá- bel pytluje mezi lidem svatokupectví a bude je množiti až do skonání světa E. 1, 427. R sú Němci radu wzemfe chtéli Betlém obofiti IP. 54%; — v radu vjiti: v radu sû vesli (= concilium inierunt Mt. 22, 15) E. 2, 395; — rady strojiti: ne- ftrogyecze rad w kostelech Káz. D. M. 271'; in concilium w radu t. 321". radlieé: Volek pracovity, jenZ zemi oře, jest kněz dobrý, kterýž štiepí ra- dlicí, slovem božím, srdce lidská E. 2, 199. radnicë: na radnici P. 54°. radný dóm, radnice: na radném do- mu, jemuž německy řiekají rothaus E. 1, 133. radost čeho, z čeho: (světí) mají toho radost E. 1, 27; zvlášční z toho ra- dost mají (světí) E. 3, 295. radostivě, radostně: radoltívie kaž- dy má pracovati, aby .. . P. 33*; vidél jest je a oni jeho radostivé E. 2, 180; Zádá sé vecefé radol[tiviegíe P. 117". radosSéé: Rozmysl sé o to dobre svü myslí i svymi vérnymi radoftyemi S. 1, 71. 

Strana 139
radovati sé — repták radovati sě čemu: (pán) raduje sě někdy sččbě L. 26. radovník, účastník radovánek: že do pekel sstúpili radowníci P. 113". rafijě: jazyk jest rafije neb péro du- cha svatého E. 1, 263. "ano, velmóć rano, časně ráno: A velmě ráno... přišly sú ženy P. 62", raný: rané vstánie E. 1, 124. raroh, (plák) raroh (erodius KIt., ny- ní accipiter stellaris): někteří (modlo- služebníci) mají jestřáby, rarohy, so- koly, krahujce, psy, koně za bohy, jako lovci E. 1, 67. rataj, oráč, čeledín (coloneus Klt.): jako ratay někdy v déšť a u victr seje Hř. 2146% (E. 3, 185.) atoléstka: prvá ratoleftka P. 189*. raz, 1. podoba: (ti penieži) ráž neb obraz bozí prigeli... gláü D. 123"; 2. razba: (talentum) znamená v penč- żich najvčččí ráž P. 179^. řebří, řebřík: po kterém říiebří chce- me lézti..., vždy tíem riebrím kaž- dý z nás leze P. 111"; bude-li múcha | neb mravenec takého vstúpenie řebří, . bude tobě užitečnějšíc než of neb hynst E. 1, 83; (ty véci js) rebríkové, jimiz...t. řéci, říci: já česky neumíem lépe réci P. 179^: ten ho v pravdé rküc ne- navidi E. 1, 156; lenochové sváteční, dlúho leżiec, msc i kazanie, neiku jitimie ... zameśkawajic... slużie dablu IE. 1,121: — nazvali: Nenie hodné stvo- řilele jedné boha řóci E. 1, 13: (jsú) ka- cieři, jenž mají se řívi za pravé křesťany E. 1, 391. řčěč obecná, lidová (proli spisovné biblické): Nepokradeš! a obecnú řečí: Nebudeš krásti! E. 1, 207: — krásná fčč vymyšlená, báseň, skladba, pí- seň: lépe jest hřiechóv srdečně bez i66i želeti, než krásnú řeč vymyšlenů řie- kati neb zpievati Iz. 2, 316. reéenie, 1. slovo (cf. fek): Dictio vero dicitur receníe Treb. 41"; — 2. promluvení, výrok: pro to recenie dávanie recí IZ. 1, 341. Feceny: ti vSickni jiZ recení P. 201*. rFéCénicé, 1. obhajovatelka, prímluv- kyně: Panna Marie nám jest . . . recnice 139 ustavena E. 1, 352; — 2. mluvčí: žena netolik jest posel zvlá3tí a recnice, ale i mistryné dáblova E. 1, 278. Féénik, mluvét, obhájce: mluví sv. Bernard, jsa proti zlodéjóm... jich (chudých) řeczníkem P. 103"; dadúce řečníku neb zemskému pánu... pe- nieze E. 1, 297. řčěčný, úslní, mluvní: Třětí jest hněv s láním neb s hanéním riecznym neb pfanym P. 132*. řehola, řehole: upadne v řeholu Anti- kristovu E. 1, 423; od první řeholi (sic. m. -y), to věz zprávy E. 3, 161. řehtati: (kněžíe) rehczí k ženám ci- zím P. 61" (c/. Vulg. Jer. 5, 8: Equi amatores et emissarii facti sunt: Unus- quisque ad uxorem proximi sui hin- niebat.) FPehtavy: mrcha rehtava P. 61". rek: milý reku! E. 1,84; Pesku, hrdi- no, reku! FI. gl. 130. i'ck, slovo: rek, i. e. dictio Treb. 39". Rek, Řek: aten kus pravie pro Řeky, neb tak pravie, že by Řekové drželi, by duch svatý nepochodil od syna, jedné od otce E. 1, 49; — jako slyším, že to v Reciech (E. ćle mylne v feciech: opr. Sčk.) Ginie E. 1, 265. řemdih, palice (cava, mlat, palice KIL); viz braň. řemeslník; (ti) slovń remellnici P. 201*; rukü rzemeflnika (= artificis, Cant. 7, 1) Sal. 125*. řemeslo, práce, dílo, nástroj: kolik obyčeji, kolik chytrostmi, kolik rzemefly (se poküséela neprietelkvné) Sal. 9". Hemigiás, biskup Hajmo (Remigius): A k témuž mluví S. Remigiáš na též čtení jako S. Řehoř E. 1, 397; A svatý Remigius takto die E. 2, 325; viz i Hajmo. renlík, kulhan: Prazéné fiekají... renlík za tréroZku E. 1, 134. řčpicě, císe (craler Klt., patera rzye- pyczye Fl$hs. Dva sl. 6): Pupek tvój jako rzepice [ultruhova (=crater tor- natilis, Cant. 7, 2) Sal. 126". repták: reptáci položili sú, jako by jim vládař křivdu učinil P. 33"; každé- mu reptaku P. 33%; bóh dobře činí tomu reptáku E. 1, 227; reptakom P. 189"; 

Strana 140
140 pro tyto reptaky P. 48"; reptáci E. 2, 262. reptánie: susurracionem reptánie: Vždyť jemu dávají a mněť nikdy neda- die Kaz. B. M. 302". reptati na koho: na mie také ne- repczete P. 190"; —reptati z ¢eho, nač, proč: ktož repce z pokušenie, nechť repce také z odplaty E. 1, 346; slýchal jsem mnohé..., ani repcí z pokušenie, t.; když z chudoby a z protivenstvie repcí E. 3, 129. Ťeččvie, řeřavé uhlí: choditi na ře- řeví, to jest na živém uhlí E. 1, 276. retunk: retunk Kaz. B. M. 315". rez: rubigo rez Káz. B. M. 319"; Raü tě pán... rzí E. 1, 55. Fézánie: pulacio (vinee) rzvezanye Káz. B. Kl. 71". Fézba: čas rzezby přišel jest (Cant. 2, 12) Sal. 48%: ¢as rzezby přispěje t. Féznik: Cinie jako řezník volu E. 2, 396. řiediti: naučte sě kněží řéditi, aby v svém řádu stáli E. 1, 134. řiedkost, řídkost: říedkolt lidí k Je- žíšovi vděčných P. 157%. řickati: Což bóh učistil jest, ty ne- riekai nečisté P. 208%; žáci řiekají a zpievají hodiny E. 1, 307; řékati t. 29. řiezený, řízený, spořádaný: v pro- ceffí, to jest w ríezenem chodu Zákov- stva P. 59°, říhanie, říhání: rozkošně sě krmíme i do rihaníe gíeme P. 112?. kije, /vaní jelenü, fíjení: rig, i. e. boacio Tfeb. 39"; mislo chybn. rig md jing rkp. sprdvné rik Fl. Orth. 8 (ryk). Riménin, Riman: Riméné E. 1, 274; Rimené t. 67; Rimeniné E. 2, 308 (4 x) pohan usazeny od rímeninów P. 22* a p. E. 2, 308; k Bímanóm E. 1, 310; k Rimeninóm E. 1, 93, E. 3, 176, 273. Fit: aby bfich a fit pâsl FI. gl. 131; rzyt Kaz. B. M. 325". říšě nebeská: Tato piesnička jest sloZena... ke cti wffie rziffi nebeffke Jistb. 53 (Nj. 464); y wffeczka rzyffe ne- befka t. (Nj. 467: i vSéchna ríSé nebeská). mot v. hfmot. rmutiti: (vina) mysl rmutie neb za- mucuji E. 1, 331; zavist jeho muti (sic, reptánie — rohaty Knć.: nulij) ho, aby rmütil lidi E. 1, 122; viz i mütiti. robé: dieté robé, mladice neb mládec, spieše z lehkosti než z rozumu a s roz- myšlením ledacos slibuje E. 1, 269. robiti, k robolé využívati (cf. podro- biti): když (kto) dobytče, jako kóň neb vola, přielišně robí E. 1, 217. robný (?), robotný: a servitute od služby rowne (sic m. robné?) Káz. B. M. 330"; viz vsak i rolny. robota, 1. prace robotní: tibi ad ser- viendum vel ad robotas rescribendo Káz. B. Kl. 82^; — 2. (metonym.) ma- jetek robotlou vydélanij, vyrobolovany: (hus) chudych robotu Zrala E. 1, 124. robotèz, robotnik, otrok: tu budes za- prodán nepřátelóm tvým v robotézy i v robotnice (= in servos el ancillas, Deut. 28, 68) E. 1, 58. robotnieć, ofrokynć, podruhyné, viz předch. robotný: díela robotna Sal. 28". roční trh, výroční: roční trh E. 1, 416, —r. služby, na rok: faciunt testa- menta anniversaria fluzby rocznye Káz. B. M. 101*. rodieč, rodička: boží rodice E. 3, 256; (povedu tě) do pokojíku rodice své (Cant. 8, 2) Sal. 143"; Rebeku, kterdz se vykládá rodice Sal. 5". rodič: rodič má nad dieté... priro- zené panstvie E. 1, 142; rodici na3i dali sú nám tělo t.; rodiči naši t. 152; kteří rodiči mají býti viece cténi E. 1, 151 a p. E. 3, 162 (bis); rodiči jich, točíš otec, máté, neb déd, neb haba nebyvaji dopustieni k dédièstvi L. 24. rodiéna, rodilelka: do pokojíka ro- diczny mé ( —genitricis, Cant. 3, 4) Sal. 56*; tu poSkvrnéna jest rodiczna twa (Cant. 8, 5) Sal. 146": rodiéna t. 147" (bis). rodník, pohlavní úd: údóv rodných neb rodníkov E. 1, 190. rodný úd, pohlavní, viz předch. roh, kout, roh; dáti komu v roh, zahnati ho za roh, do koula, siranou: tuto dadye AristotylelIowy w roh Stok. 44; prdnu druzy w roh t. 55 (— zalezou do kouta). rohatý: onde šelma napřed kóň, kozy táhnüc z zadu puol; hyn potom rohota 

Strana 141
roch — rozdiel (sic) mrcha kóň nese z zadu E. 1, 78 = rohaltú mrcha, 1. koza, polvora opaéná nez dFivéjsi (opravil Flaj$hans v ĆĆ M us. 1898 str. 170); srv. Kně. 35 H: rohatá. roch: figurka v šachu, nyní věž (= rochus Klt.): roch Tfeb. 36*; v Orth. 32 vykl. Sembera: hroch = lresknuti aneb slon v šachu. rok, 1. rokování: kdy měl rok o [mlú- wu byt P. 81%; když v tom roku nic nebylo k vysvobození slova božíeho t.; 2. na rok dávati, prodávati, na úrok: všichni, jenž dráže na rok neb na čakánie davaji, jsu lichevnici E. 1, 214; proč by pak ti nedali peněz na rok kč. 1, 2155 pakli (člověk) prodá své obilé na roky dráže 13. 3, 185 — na rok Hr. 246^. rokovati o6, 0 cem: o néco rokovati E. 1, 130. roli (Tem.): na Iwem poli [neb na [we roli] P. 26^; póle neb rolí jest svět P. 26". volný, rolnický, polní: diela rolná a femeslna I. 1, 118; dólati diela rolna neb najemna a femeslna t. 128; to dielo, jenż jest najemnć, jakoż jest dielo rolné a řemeslné, zapověděno jest v ne- deli E. 1,119 (== opera ruslicalia, V.) rosmarin: (vino) s rosmarinem E. 1, JAN. róst, rüsl, vzrůst: ltřětí věk odtud až do slavu rostu a slove dorostlost E. 1, 116. rošt: by byl jako sv. Vavřinec na rošté pečen E. 3, 150. rota, strana, družina, stoupenci (cf. strana): Roty tři byly fu proti gezí- fovi I. 1%: mezi židy byly sú tři roty, jenž sú sč lúčily od obecného zákona, to včz Farizei, Saducei a Jesei E. 2, 367; i večas jsla Lě dvě rotě, to věz mistři a zákonníci E. 2, 282: a w té rotie gfü obecně žáci D. 575; V toho Simona rotě jsú kněžie E. 1, 342; V jeho také role jsú... t. 343: že sú ti doktorové [ rotú [wu prawdu polupili P. 28”; pase prelätv, knézie a tu rotu E. 1, 329; uvediü roty zatracenie (2 Petr 2, 1 intro- ducent seclas perditionis Vulg.; Erbe- novo člení (v) zalracenie je mylné) E. 1, 308. rotník, spolčenec, společník: radějše - D . 1 x . | abychme sè s svymi rotnikv ozrali a 141 tuéné pásli (2 sed nos ac nostros com- plices gulose pascimus V.) E. 1, 128. rover, subst. masc. i fem.: mnéi mym rovném (— michi et mei similibus V.) E. 1, 62; člověk pyšný . . . nechce sobě míti rovni E. 3, 179. rovně, rovina: jelenové v rovni a v blatinách neradi ostávají Sal. 45". rozbiti, rozloziti (cf. rozbiti slany = postawili): (pochlebnik) sieti jest rozbil bliźniemu svćmu E. 1, 261. rozbierati: I kto by sć dnes v duši to rozbieraje nedivil? E. 2, 126. rozbluditi sé, rozptyliti se: (aby) smyslové sé nerozbludili E. 1, 126. rozbroi: rozbroi v kféstanstvu Ciníte P. 98%. rozbrojený, v rozbroji jsoucí: z Plzně nynie rozbrojené E. 3, 272. rozeéditi, rozlisiti: (rytier), kteryz umie v skutku tak hněv rozcediti, hněv dobrý od hněvu zlého; ale ten, který neumie tak rozcediti, alebrž miesí jeden s druhým, ten... E. 1, 167. rozeéstie: in diversorio v rozcestí Káz. B. M. 3197; aby šli volat k věčné večeři i mezi rozcestie i mezi ploty E. 3, 252. rozčísti, rozpočítati: když by rozčetl vjich kláštěře osoby, pluhy..., shledal by, že na každého by se dostalo 20 kop E. 1, 126. rozdati: kteříž všecko rozdadie chudým E. 3, 44. rozdavač: dispensatores rozdawacze Káz. B. Kl. 37". rozdélenee, odpadlík: (lišky) rozdie- lence a kacíerze znamenawagí Sal. 51^. rozdéliti, 1. rozloucili: non dissolvit nerozdyely matrimonium. Káz. B. M. 274'; — 2. oddélili: resolvet rozdyely animam a corpore Káz. B. M. 284"; — 3. rozlisiti: (knéZie) neuméjí rozdéliti, več lidé mají věřiti a več nemají E. 1, 10; — 4. r. sě s kým oč, poděliti se: (èrvi) s myšmi a žabami o tělo sě rozdělé E. 3, 135. rozdělovati sě: segregant semet roz- dyelugy sye Kaz. B. M. 307". rozdiel: differenciam rozdiel Kaz. 13. M. 285"; — oddíl, záhlaví, kapitola (di- stinclio Lomb., kniha ML.): die mistr 

Strana 142
142 v čtvrtých knihách hlubokých smyslóv v tfidcátém rozdiele E. 3, 205; v rozdie- le sv. Jeremiá3e L. 191; a kapitulu, to jest rozdiel E. 1, 359; jména jich (sva- tych) i knih i rozdielóv neb kapitol t.; Jakož svědčí svatý prorok Naum v tře- tiem rozdiele E. 3, 144. rozdielee, kapitolka: ze tfi malých rozdilcuov neb kapitolek E. 3. 164. rozdiiemati sé, rozdfimali se: (duże) patří, aby sé v utéSení nerozdfiemala E. 3, 134. rozedrieti, rozirhnouli: rozedfél jest rücho své (—scidit vestimenta sua 4 Reg. 19, 1) E. 1, 171; rozedtre ty sieti E. 2, 175; rozdrü jim jich sieti L. 145. rozenie, narození: jeho (Ježíšovo) rozenie od otce i od matky E. 1, 5; Ro- zeníe geft dwoge P. 2?. rozestkvieti sé, rozzdrili se: kakz koli božie sláva sě jest po všem světě rozeľtwiela Káz. Strah. 529". rozhánéti: (vlk ovcé) rozhaníe P. 77". rozhodnüti: Dissolvit rozhodl gelt Kaz. B. M. 259". rozhoniti, rozhánéti: (dábel) rozpty- luje a rozhoní E. 2, 168. hřěším toho E. 2, 287. rozhréSovánie: (dávati posvátné věci jako) křest, rozhřěšovánie, olej sva- tý... E. 1, 120; vymyšlujíce divné řeči a rozhřešování... dávajíce E. 1, 399. rozhřčéšovati koho čeho: já tě toho rozhrésuji E. 2, 287; své knieně by rozhtielovali (knézie) P. 76°. rozklädanie, vÿklad, vyliéoväni: (d'â- bel) ukázal řečí a někakým rozkladaním králevstvie, bohatstvie jich (sc. když pokoušel Krista) P. 44%. rozkládati v mysli, pfemilali, uva- żowali: sv6ti w mylli rozkladali, kterak dlüho... P. 33*. rozkoš: kto téla svého rozkolmi passe P. 31*; jen* si veliké mél rozkofi P. 114%; w rozkollech [wych (= in deli- ciis, Cant. 7, 6) Sal. 132%, rozkošný, rozmařilý, -ec: rozkošní neradi ho (chleba ječného) jedie E. 2, 111; Člověk rozkošný mezi vámi a chlípný (= Homo delicatus in te, et luxuriosus, Deut 28, 54) E. 1, 57. rozdielec — roznośovati rozléci, nastrazili: keráz (osidla) jest rozlékl ďábel E. 3, 145. rozlépati, rozlípali, nalepovali: roze- slal sem mnoho listóv i rozlépal L. 195. rozličnost, rozmanilost, rozdílnost: Divná věc, ó divná u věcech rozlič- nosti! E. 2, 97. rozmárénie, oslabování, oslábnulí, oslabení: tehdy v rozmaření paměti lid- ské... uvedeni sú obrazi (= post eius absenciam diuturnam V., volné pre- lozeno) E. 1, 71 (sc. aby tu pamét post- lili); remissio rozmarzenye Káz. B. M. 312"; rozmarzenij t. 321". rozmáréti, ochabovali, oslabili se, zvlaznéli,ustydnouti, zmensiti se: Ze pre- množí sě zlost, rozmařie láska (= refri- gescet, Mt. 24, 12) E. 1, 245, 351, 352; Ze rozmnoZí sé zlost a rozmaríe láska k sádnému dni P. 80*; Refrigescet roz- marzye caritas Káz. B. M. 321", protoż v lásce rozmařeli sú E. 1, 353 (Hus sám vykládá opisem zmenšila se t. 352). rozmlůvanie: disceplacionem roz- mluwanye Káz. B. M. 285". rozmlúvati: když sta rožmlúvala P. 65%. rozmluviti s kym, porozmlouvati: aby s ním (Zena) rozmluvila E. 1, 203. rozmnoženie: to jest k jeho dobré- mu..., k odplatě rozmnožení E. 1, 227. rozmnožitel, kdo rozmnožil: roz- množitel kacieřstvie velikého L. 108; Augustus rozmnožitel... auctor roz- mnozitel Kaz. B. M. 319". rozmnožiti koho v dobrém, obda- Fili hojností: (pán bůh tě) ve všem dobrém rozmnoží L. 18. rozmysl, rozmyšlení, rozvaha: po- mni, aby křivě nepřisáhl, a zvláště srozmyslem, neb tak by jistě smrtedlně zhřěšil; pakli bez rozmysla událo by sč shřěšiti křivú přísahú, snad by neshféšil smrtediné E. 1, 106; umierá na roz- myslu Kaz. B. M. 272". rôzno luciti, rozlucovali: coZ jest bóh... spojil, toho člověk nelucz rózno (Ouod... Deus conjunxit, homo non separet, Mt. 19, 6) P. 19^. roznošovati, odnášeli: vlk (ovcé) lapá a rozptyluje [t. rožnořuge neb roz- haníe] (Jan 10, 11) P. 77". 

Strana 143
rozom — roztrhávati rozom viz rozum. rozométi v. rozuméti. rozomnost, rozumnosl: uménie, roz- omnost a spatfenie E. 3, 133; cf. roz- uménie. rozpásti sé, vypásli se: Vazme, kto sû najviece zhrubéli, ztuénéli a sé roz- pásli, a nenaleznem viece rozpasenych v rozkoši nežli duchovních E. 3, 137. rozploditi: mají tu vinici rozploditi příkladem svatým E. 2, 65; ve všech ctnostech rozplozeni E. 3, wlfye cznofty rozplozeny Jistb. 53 (Nj. 465). rozplüti sé, roziátli se: a potom jako v jasno led rozplovu sé hiiechové tvoji (et sicut in sereno glacies solventur peccata tua, Eccli. 3, 17) E. 1, 148. rozplyvati, roztékali se: ztvrdlé véci studeností horkem rozplývají E. 1, 148. rozpomenuüti sè: Rozpomeñ sé... proli tćm (=Recordare adversum eos 2 Esd. 13, 29) E. 1, 134; Rozpomein sé | na mé... k dobrému (memento mei in bonum, 1 Cor. 5, 30) t. (srv. Vzpomeñ na mé... v dobré t.). rozptyleti, rozplylovati, rozmelávali: jako by rozptylel zboZie (— quasi dissi- passet bona Luk. 16, 1) E. 2, 297; aby každý svú nadějí hříchy rozptýlel E. 3, 164; on jest rozptylel modly na horach (= dissipavit excelsa, 4 Reg. 18, 4.) E. 1, 162; Poškvrní-li kto chrám boží, roz- ptýlé jeho buoh IE. 3, 210; zbierafs, kde gfv nerozptylel Káz. Strah. 457". rozpustitel, rozpoustéé: olovo rozpul- titel rozpustil Kaz. Strah. 450", rozpustiti myšlenie, dáli volnost myšlenkám na jiné věci: V radosti ne- beské tu naplní (přikázanie), ale ne zde, neb mysl jinam myslenie rozpüstí (sic. m. rozpustí, Sčk.) než na pána boha E. 1, 24. rozpuséené (-St-), rozpuslile: lilikove jsú tajná myšlenie svatých, kterýmiž ne roz- pulltienie neb neftydatie plutwagi Sal. 91". rozpusdéenie, (-sl-), zpustlost, roz- pustilost: příčina k chlipnosti, k roz- pusténi a k světské radosti E. 1, 311; rozpuštěnie mysli E. 1, 264; rozpuště- nim hanebnym t. 263; rozpuštěnie v kófe, jako Septánie neb smiech t. 265. 263; we | 143 rozpuSéeny, (-st-), zpusléniÿ, roz- pustilý: (syn) jsa rozpuštěn ke zlému E. 1, 153; taký jest člověk rozpuštěný E. 1, 264; (duše) v zemských rozkošech rozpuštěná E. 2, 311. rozpůščěti (-šť-), poušlěti, spouštěti, uvolňovati, rozptylovati: pán bóh roz- púštie jazyky utrhačóv na své vyvolené | E. 1, 239; Ktož smiechem neb chechtá- nim usta rozpiśtie E. 1, 263; kdyż (duże zla) tólestnu rozkośi sć rozpiuśtie E. 2, 311. Srv. rozpustiti. rozsievaé: rofiewacz P. 36*. rozsievanie, rozsévání: kterak jest użitećne slova bożieho rofievaníe P. 35". rozsievati: vyšel jest ten, jenž ro- fíewa, rofiewat femene [veho P. 36%. rozsievka, lo (plachta, opálka, košík a p.), v čem rozsevač má zrní k setí: (bóh) jest pravy a prvy rofievacz, ale gini gli roliewky, z nichZ on rofiewa P. 36*; alii seminatores sunt tamquam eius instrumenta rofyewky Káz. B. Kl. 72°"; hrzie$-li mnü, rofiewku necziftü a koSíkem smrdutym, ale nezamíetaj semene slova boZíeho P. 36". rozsiliti sé, rozmoci se: zbíme o Kri- sta ty hanebné déti (sc. hříchy), prvé nežť rozsiléce(!) sé nás zdávie E. 1, 348. rozsporiti, rozhojnili: Rozmnozí sieme vase y rozpori (!) obilé Kaz. Strah. 452". rozsuti (sé), rozsypati (se): rozspe se védro nad studnicí E. 3, 152, 153; Rozespu na tvář vaši hovno svatkov vaSich (—dispergam... stercus, Mal. 2, 3) E. 1, 130. rozsypati: (Ze pán) penézoméncóv rofypal peníeze P. 209^; zbíerás, kde [v nerofypal Káz. Strah. 456", , rozšířiti sě: člověk ztučněl...aroz- [iril [ie geft P. 177". roztáhnůúti (na kříž, na mučidlech): Jiní světí roztaženi sú (distenti sunt, Žid. 11, 35) E. 1, 38. roztrhánie, rozervanosl mysli, roz- lržitost: činíš-li dobrý skutek s roztrháním a jsi-li lenivý neb ospalý na boží službě E. 3, 184 (= Hr. 245": s wrtranim, asi omylem). roztrhávati, roztrhovati sé na mysli, kolisali na mysli, státi se roze- rvaným: (někteří) i tam i sem pocházejíce se túlají, tudy chtíce . .. tesknosti zbýti. A ti, 

Strana 144
144 čím se více túlají, tím se více roztrhují, neb se roztrhují na své mysli E. 3, 184 (= Ale ti czzimzz [ie wiecze tulagi, tiem wiecze [ie roztrhawagí Hř. 246*). roztrženie, rozpor: (alii afficiuntur) circa res temporales, sed preponderant Christum; tales habent guandam dis- crasiam [in margine roftrzenye] fkralup et incidunt in venalia (t. j. tací mají té£- ké postavení, ühonu, rozdvojent) Káz. DB. M. 100*; v svornosti bez roztrZenie L. 208; máte mezi sebú roztrženie a nesvornost L. 105; — mieti v čem roztrZenie, pozastavovati se nad éim, hledali v čem rozpor: A neměj v tom | roztrženie, ženědky písmo die, že seděl jest na oslici, a někdy na oslíku E. 2, 126; roztrżitost: dissolutio mentis roztrżenie mysli Kaz. B. M. 289". roztrżeny, rozirzilj; dissecabantur roztrzeni byli, Ze onen jiné pomyslil a | onen jiné Káz. B. M. 321"; aby mysl roztrZena nebyla od náboZenstvie E. 3, 175; — r. v mysli, rozdvojenj: nena- vist, jenž člověka... v mysli roztrżena činí E. 3, 166. roztýkanie, (-tí-), rozjímání, uvažo- vání: pilným roztikaním sě strachujte P. 56*. Viz i násl. roztykati, (psáno éastéji roztikati), rozjimati, uvazovali, rozvazovati, roze- znavati: že to všechno (člověk) věří, ač neumíe roztikati neb vymluviti P. 107%; To roztikai, kto chce, kterak jsú pilni P. 88°; A to má müdry sádcé dobrotivé roztíkati L. 26: toho svatokupci ne- dbají, ani roztíkají E. 1, 457; protoz magi lidee roztik(ati) Sv. Strah. 429; ProtoZ majílidé pilni byti a roztíkati, kdy 6inie boZie prikázaní E. 1, 453; umie roztikati, jest-li hriech ¢i nenie E. 3, 108; roztíkaj to svaté písmo E. 3, 245 (Dc. 116 čte roztykati =rozvaziti); Sliby roztykati a v nich raditi téZké jest E. 1, 380; roztikaj, pravdu-li od sebe mluviś S. 3, 16. rozum, rozom, 1. rozum: (člověk) veš- ken svój rozum na to dá E. 3, 297; (in) raci- one consistit bonum záleží ctnost v roz- omu Káz. B. M. 289'; mentis excecacio rosomu oslepenie..., racionis privacio rozomu zbavenie t. 299"; — 2. smysl: roztrżenie — rozvrci A jistě běh nynějšíeho času dává věrným rozvm toho sv. čteníe P. 8%; Kristus nepří, by v tom rozumu nebyl Sama- ritán E. 2, 119. — Lat. názvy různých významů písma sv. překládá Hus mimo „položenie prosté“ a „skrylé“: rozum k ctnostem — sensus tropicus, roz- um druhy — sensus allegoricus, roz- um k nebeským věcem = sensus anagogicus, rozum duchovní = sen- sus spiritualis (S. 209): A že sedmého dne zachovánie vedle položenie pros- tého v písmě znamenává skrytě k roz- umu ctnostnému (sic, S. opr. mylně k ctnostem) zachovánie člověka od hřiecha a vedle rozumu druhého zna- mená odpočinutie těla Kristova v hrobě a vedle rozumu k nebeským věcem znamená odpočinutie věčné v nebi E. 1, 111; vedlé rozumu duchovnieho E. 2, 353; — 3. výklad: Jsú také jiní rozu- mové dost podobní E. 1, 20; A tento rozvm šel by na to, že by Kristus... P. 33*; obog rozvm móz [tati o Tomá- lovi P. 77%; — 4. pochopení: Svaté toto čtenie... jest dosti k rozumu snadné E. 2, 278; — Čtenie toto vedle slov (co do textu, slovného znění, sensus lileralis)... jest k rozumu snadné. A vedlé rozumu duchovnieho, jejž vede sv. Augustin E. 2. 353; toto čteníe... gelt lehke k rozumv P. 1785; jinym je praviti a ká- zati, pilně k rozumu přivoditi E. 2, 2; — rozum vzieti, smysl vzíli, pochopiti, porozumóli: jiź rozum (je)jie (modlitby) | mame vzieti E. 1, 314; (knéZie mají céle slova řékati), aby (i neučení) mohli rozum vzieti E. 1, 300. rozuméti, rozométi: Rozuoměj: bych se líbil E. 1, 474; Rofumyeg Stok. 75; Rozomieyg Sv. Strah. 430; rozuméj- me E. 3, 134; Ó by smysleli a rozoméli E. 3, 131, 133; skrze mleko rozomie fie navczeníe Sal. 79"; aby ty rozuměl slova pána, Ježíše napiód řečená E. 1, 42; rozvazati, odvazati: Rozvěžte jeho a nechte ho odjíti E. 1, 30; — 2. rozře- Siti, rozluśtiti, rozhodnouti: toho ja ne- smiem rozvázati, chodil-i jest kv (Kristus) v obuvi E. 2, 23. rozvrei v rozumu, rozvá£zili: rozwrz to v svém rozumu P. 59". 

Strana 145
rozžéci rozzéci (rojzéei). roziehnouli: roi- zhla bv svello. P. 123*; roizhucz t.: rozeizehti svéllo P. 123": v zdali (žena) nerozeize [vietla D. 1207, rozzéhati (rojż-): svétlo P. 123". rozziti v. rozzvali. vozzivati, rocivykovali: (lidé pecen- cóv) nechtíe rozzivali P. 52": inLellectu masticabtum rozzywane Ixáz. B. Kl.154*. rozzvali, rozziti, rozivykali: jich (pecencôv) nechlie rozzvali E. 2, 111; roižehá žena (chléb ječný) nedobřé sé dá rozzili b. 52%, różeny, riżovy, z rużi: Dat snad (pfielel) vénéek rózeny Iz. 1, 223. rub, ruby, Saly: odranosti rubow P. 111”; svěltník nedele svléká všednic ruby, Saly neb rücho IZ. f. 121. rubánie, sckáné: ¢lovek, od nchoz jesl najprvé rubánie I. 1. 30: rubáš, košile, spodní šal: (žena) by mohla w rubafi w lom neb v sukni do- lud chodili P. 140"; a giz rubáli [koro v v [edlek budu vypoviedieni P. 111"; at by byla tak chuda, że by i rubaż i suknici za smilstvie mela E. 2, 305; toho rubaśe neb suknicć t.; sirmate rubalfem mulieris Kaz. B. KI. 147”. rubati, sekali: kdyź člověk rubá dřč- vo E. 1, 30. rubrika, us/anovent (,,paragraf‘“): Ze to majf v své rubrice, to jest v svém ustavení E. 1, 302; Dokud sem byl mladý v lelech i rozumu, také sem byl z té rubriky bláznivé t.: ale již sem tu rubriku, to jest ustavenic toho zabyl- stvie, z své hlúposti vymazal t.: aj teď máš rubriku dobrú, jenž má založenie v písmě (o kanonickém záúkaze světského veselí v svátky) t. ruče, rychle: Kto to tlucze? Pant gest, otewrzy rucze Káz. B. M. 307'; rucze zhuoru t. 276"; ruce we mzeni oka Kaz. Strah. 469". rutián, svůdník, kuplíř: Plzněné... pudie ven kněžské ženy a ruliány L. 106; publicani rufyanowe et meretri- ces Kaz. B. M. 208". ruh, rouhání: vissal si s lotrem rû- havym, rub, placz, krzik, [mrt [myeles podftupyl Jistb. 54 (Nj. 467). lIusuv slovník. | l | i i i l | i - ruzna 145 ruhaé, rouhač: s těmi židovskými ruhači E. 2, 105; (zákonníci) řiekali sú jemu (Ježíšovi). .. svódcě, ruhać L. 2. 2852; kdvž sú chtěli ho kamenovati jako ruhace E. 1, 393:zlí ruhaci L. rúhanie. rouhúní: Ruhaníe bozíe trogim obycegem by wá D. 2*; pro rü- hání E. 1, 393. rühati (séj. rouhali (se): od nichż cesta pravdy bude rühána (per quos via veritatis blasphemabitur, 2. Pct. 2. 2 E. 1, 3938; bv se vühal E. 1, 305. rühavec, rouhavec, rouhac: dábelník i rihavec E. 1, 222; ruhavecz, to jest kacier P. 40", rühavy, rouhavÿ: blasphemi ruhawi INaz. B. M. 276". rúcha, rouška: tvář jeho byla rúchůú zavázána E. 1, 30. rúcho, roucho: (kterak syny) nažíš, vlekúcsnichirúcho ctnostiirücho vlny E. 1, 199; obleceného rüchem bielym (stola, Mar. 16, 5) E. 2, 133. ruka: (aby kto) rucie wkladal P. 208". rukoimé: bych mél Kristóv list na to neb dva rukojmé aspon E. 2, 152; rukojmi nebyvaj E. 3, 251. rukotrżne, (rhnulim ruky, náhle: jenž (Petr) z jiných byl sč rukotržně k brani mečem železným postavil E. 1, 175. rukotržný, klerý rukou trhl, náhlý, prudký, ukvapený, zbrklý: Petru ruko- tržnému... Ježíš hrozně řekl E. 1, 171; rokotrzny (sic) non apperientes ocu- los racionis, vident Káz. D. Kl. 36". růšee, malé, skrovné roucho: pokrmy a rulce (sic) mage P. 103"; podloživ rufcze ucedlníkóv svych, jenz nebylo jest drahé P. 60", ruśsić, rusilel: rusić panenstvie E. 1, 206. rusikvas, kdo ruśi hody: rullykwals Káz. B. Kl. 77". ruska, rouska : nez korporalové, to jest neZ rüiky, na nichZ bozie télo léze P. 31*. ružna, hadřík, cár (viz L. fil. 26, 1899, 451 a srv. ruské ruza — rubišče, budnič- naja prostaja, plochaja oděženka: U něgo i ruza-lo nět pušnago, Daljův rus. sl.): by (ty) byla jinému ruznu (sic) slíbila, 10 

Strana 146
146 měla by mu držeti E. 1, 268; (Erben čte ru<oyznu a mini asi ,,rüznou véc'*). rváti: bite ho, rugte P. 38"; (knézie) v kostele sü je bili, rwali... P. 58". Fváti: béhá nedvéd obZerny ... afeve hlasem velikým E. 1, 301; čím viece fevü t.; feve, i. e. boat Ti'eb. 39". Fvavy: lew rwawy Káz. Strah. 488*. rybi: (zlatohlav jest) rücho barviené rybi krvi P. 111*; ve krvirybie E. 3, 86. rybieé: potiébíe jest pecencóv a ry- bicz pojíesti P. 52^; Rybici dwie co zna- menáta P. 2^. rydánie, prchlivosl, zbésilost: Rani té pán...islepotüirydáním mysli tvé (— furore mentis, Deut. 28, 28) E. 1, 56; in furore w rydani vel w prehliwolti své Kaz. B. Kl. 130'*. rYl, rytina (fossorium Klt.): po za- bránéní rylóv a obrazóv E. 1, 82. rynéř, pojízdný pacholek, zbrojnoš (cursor Klt.): také nebyl jest Petr ry- néfem Kristovym, meć za nim nosé E. 1, 175; Isti igitur pueri sunt sancti facti in gremio Christi et vernuli rynerzij Kaz. B. M. 320". s, předl. s gen.: Iníezto (véZé) Sal. 4^; — sakk. sec, naé, proc: Já nic nemám, nez s potfébu svû E. 2, 222; — s instr. se pány L. 157; —s dobrými příčina- mi, za dobrych, ndleżitjch okolností: s dobrými příčinami abychom se při- saženie... neliknovali E. 1, 98; po- dobná diela mohú někdy dobře býti s hodnými příčinami (Husův výklad na | Jana 8, 34) E. 1, 120; slušie (bojovati) se všemi dobrými příčinami E. 1, 167. saditi, osadili, osazovali: Sadil jsem vinice E. 1, 282; mají (vinici) štiepiti neb saditi E. 2, 65; nesaďme sobě kláš- teróv a domuov prostřed měst najbo- hatějších E. 1,430. — saditi sé, po- sazovati se: (člověk) fadí lie na prve míesto svatby P. 166". sadnüti, sednouli si: neb tak [adnvce na zemi (lidé) jedli by z sedmi pecencóv P. 134%; viz i sédnûti. Saducei, Saduceové: Saducei, ti sû S rváti — saknoza rynk, náměstí: prosíme,aby (S. Pavel) nevychodil na rynk E. 1, 463; Vyjdi brzo na rynky [na nichż lid bývá obecný] a do ulic města (= Exi cito in plateas et vicos civitatis, Luk. 14, 21) E. 2, 250, 251. rys: rys Treb. 40' (mezi subst. v -s). rytěřiti, bojovali: (cierkev) má dva meče, dokavad zde rytěří proti ďáblu E. 1, 176; když jest (cierkev) rytěřila E. 1, 25; (Druhá strana) slove cierkev rytěřícé t.; žádný, ktož rytěří bohu, ne- plete sě v obchody světské (2 Tim. 2, + nemo militans Deo, Vulg.) E. 2, 304. rytěřovati, bojovati: (církev sv.) rv- tierugicie P. 83%; rytěřují proti nepřátelóm E. 3, 295. rytieř, rylíř, voják: Túž cčstu jest jíti jeho (spasitelovu) rytíeri P. 41"; ry- tieř Ježíšóv E. 2, 86; viz i braň; — žlutý rytieř, dukát: neb jest hledal (papež) žlutých rytieřóv a hus jich neměla E. 3, 252. rzavý, rezavý: co činí pila rzavému Zelezu a cép zrnu, to činí pokušenie do- brému ¢lovéku E. 1, 350. drželi, že nenie aniž bude z mrtvých vstánie E. 2, 367. sahati,1.na koho,činiti násilíkomu, zle se koho dotÿkati: že by laikové sa- hali na kněží, brali by jim a bili je E. 1, 181; sahají na né recí i rukü t. 182: — 2. s. viece, sahali po více: viece sahás$, nez máà3 mieti E. 2, 72. sáhnáti,1. na koho,uciniti komu ná- silí, násilné se dotknouli koho: nemají příčiny, pro která by na né sáhli E. 1, 182; — 2. vet, zasáhnouli: ne bych chtěl sáhnúti všetečně v boží řád E. 1, 37; Ježíš sáh jim božsky v srdce jich těší je E. 2, 146. sáhnutie, zásah, zasáhnulí: utisk- nutie.. neb sáhnutie proti lásce E. 1, 165. sak, méch, pylel, sil na ryby: ne- mieti ani sieti, ani saku, ani nevodu E. 1, 362. saknoza(?) nejasné: anot jim [aknozy naléva a trnky Kaz. B. M. 290". 

Strana 147
sám — sebrati sam: na lamoho boha P. 203'; na lamoho Krista t.; když famiem fie vám vašich skutkóv nedostane P. 1141". Samaritán: že Samaritán [pohan z téch pohanóv, jenž slovú Samaritáni od Samarie, té vlasti] jsi ty E. 2, 116. samohlas, samohláska: Et vocalis bohemice dicitur hlalie vel famohlas vel hlafuplod Treb. 41%; famohlas t. 42%, lolo se s pozménou ujalo, viz Fl. Orth. 68. samostriel, luk, kuše (viz Zibrt, Kroje 191): (Nćmci) Ii w odieni Ifamo- Itríeli, f Tudliczemi a I meczi pribéhli na Detlém P. 54^; v. i bran. samotne, o samole, sam pro sebe: (Jesei) sń bydlili samotne, manżelstvie v mrzkosti majice E. 2, 367. Sampson, Samson: silnější Sampson E. 5, 133. sápati, (rhali: muce a sápaje, dra a morduje Lólo E. 1, 297. saracen: Saraceni, Tateii, Turci a jiní, kteří obecně Machometovo učenie držie E. 1, 180. sasiti, pýchali (Kott): kněžíe velmé laflfe (Nor.: se pnau) a pychagi tiem slo- vem Kristovym P. 74" = E. 2, 158. Satan, Sathan, Satan, Salan: Jdi po mné, Sathane E. 1,124, 125 (nékolikrät); Viděch Šathana jako blesk s nebe padú- nežli cieho (videbam satanam sicut fulgur de | coelo cadentem, Luk. 10, 18) E. 1, 257; Jdi, Satane E. 1, 73; aby smilnika dali satanóm k zahubeni tóla E. 1, 143; Jdi Satane, to vóz prolivnice' E. 2, 04; viz diabel. Satanás: Salanás$ vykládá sé ,,pro- livník** E. 2, 93. sázčti na úřady, dosazovati: (páni) kněžie na panstvie a na úřady sázejí E. 3, 249; — s. v žalář, vsazovali: (papez) sázel je (mé poručníky) v žalář E. 3, 2352. sbézénie lidské, sběh lidu: stydiece sé lidfkeho k ním pro ni (Zenu) fbieze- níe P. 469, sbierati sé, shromazdovali se: kdyZ zástup mnohy sbierá3e sé (cum autem turba plurima convenirent, Luk. 8, 4) Iz. 2, 70. sbor, zbor, shromáždění, sbor, chrám: Maduj sé, Jeruzaléme, to jest fbore krieftianfky P. 51% [bor Iwatych (= 147 ecclesia) Kaz. B. KI. 215"; bez sboróv ucinie vás [vyobcují vás] (Jan 16, 2 abs- que synagogis facient vos) E. 2, 195; Zborové jsá..., kdeZ sé zberü lidé E. 1, 130; congregationem zbor Káz. B. M. 285"; chodíeše Ježíš po všech městech.. u¢e w zboriech P. 147"; in synagogis | zborzyech Káz. D. M. 320'; (cierkev) zbor neb hluk všéch vyvolených k věčné radosti S. 3, 17. Viz i cierkev. sborský, sborový, církevní: (ten) [bor- | [kv [lidská] kletbü jest svázán P. 207^ (t. j. kletbou sboru kfestanského). sbozíce viz zboZíce. sbožie, zbožie, zboží, majetek: sbožie E. 3, 71; Mbozíe Šal. 5%; jest-li člověk bohat, zbožie ho mučí E. 3, 109; sbožie | E. 3, 138: zboZí E. 3, 157 (r. 1545). | Sbyněk, Zbyněk (arcibiskup): knèz | Sbyniek arcibilkup... P. 53. sbytečný, zbytečný s k y m, spolecen- ský: (člověk) jest živočich tichý a zby- teczny I ginymi P. 145* (sbytećny E. 2, 315; = EQov moAirinów). Srv. zbyti s6. seati, mocili (mingere): az do toho, co ští na stěnu, t. každého pacholika i psa (3 Reg. 14, 10) E. 1, 447. scizoloženie: po scizoložení Davi- dově E. 1, 206; přikázanie o nescizo- ložení t. scizolożiti: nelcizolożis P. 42% sčakati, ščakati koho, čeho, vy- ékali co: mile [i flepého żebraka Iczakal P. 40%; (kněžie mají) koncě plně slov druhé strany, jenž čte, sčakati E. 1, 300. sčakávati čeho, vyčkávati: všeho sčakává E. 1, 163. sčastný, zčastný, viz šťastný. sééstie (Sé-), zéestie, v. Stéstie. séítati: [citag, co by kaZdy den uté- žeti mohl P. 179*. Cf. zéísti. sdieti, zdieti, vykonali, vyriditi: kte- rak poselstvie pana svého dobre zdéje i posel nenauceny ? E. 1, 232. sebránek, nalezenec: těch netba (bóh), jako sebránkóv neb cizoloZnych détí E. 1, 350. sebrati, zebrati, 1. sesbírati: Sberte ty (ülomky) P. 51*; p3enici sbéfte [neb sklidte] do stodoly mé (— congregate ! in horreum, Mt. 13, 30) E. 2, 54; — 10* láska 

Strana 148
148 2. shrnouli: A tito kusové tak sé mohü sebrati E. 1, 3; SbeïiZ kratiècé tuto kapitolu takto E. 1, 307; Aj tyto pří- činy máme v hromadu sebrati E. 1, 118; — 3. z. z čeho, vybrali si, pocho- piti co: A z toho zbéřeš E. 3, 105; — 4. z. S6, sjíli se, spoléiti se: KdyZ sé zbéte opilcóv neb brichácóv nékolik Fl. gl. 132 = Kaz. B..M. 308". sééba, bilka, pütka: (pán) raduje sé někdy sěčbě (aby vzal vinu) L. 26. sédati, sedati: (sluhy) fiedagí ľe pá- nem o míľu a s ním chléb jedie P. 87%; — sedati na zpovědi viz na. sedénie, sedéní, místo: vida, kterak (pozvani) prvñie Iedienie wolóchu (= quomodo primos accubitus eligerent, Luk. 14, 7) P. 165"; (ktoZ) sûkromé mâ mluvenie neb seděnie s ženami E. 1, 276; to seděnie E. 2, 374. seděti, 1. seděli: chceš almužnu dá- vati; a hfiech v srdci sedi Käz. B. M. 330"; -— 2. o poloze mísla: Jeruzalém výše sedí než Nazaret E. 2, 31; — 3. bydliti, přebývati: seděti jest bydliti neb préby- vati E. 1, 19; řiekáme: onen sedí tři léta v onom miestě, to věz přčbývá t. sedláček: Iedlaczek (predejde v od- plate) ciesate i krale P. 33". sedlak: 1 muoz rosuditi to sedlak E. 1, 422; aby měštěnín byl dražší než sedlák P. 131". sedlka, selka: již rubáši skoro i v [ed- lek budü vypoviedíeni P. 111^. sedlo: rytieř, jenž kóň okovává aneb sedlo E. 1, 72; w fedlach pozlaczenych P. 60*. sedlsky, selsky: (0) mérach fedl[kych P. 126". sedm nesklonéno: (uvedenie) sedm daróv E. 1, 357; sedm hfiechóv smrtedl- nych vyraženie t.; v každé těch sedm proseb neb modliteb vše dobré sé zavierá t. sedmdesát: šestý věk jest ostatek let od fedmidefati P. 31". sédnüti, sednoufti: Siedni a Icitag P. 179%; prigdu a liednv I Abraham, ylakem a [ iakob P. 20°. sekyra: rubá sekyra E. 1, 30; fe- kyra... nechlubila by sé, by ona ten dóm udélala P. 107. séèba — shniti selhánie: bez [elhaníe P. 67". selhati: jakoby on felhal P. 57": nemóż Krislus selhati IZ. 1, 29. sen, lenhle, viz noc (s nóci). séno: A biese séno mnohé na miesté (= foenum, Jan 6, 10) E. 2, 107. sesmilniti: Zc jest sesmilnila s mno- hými milovníky E. 3, 202; jiź sesmilnil jest ji v srdci svém (iam mechatus est Mt. 5, 28) E. 1, 275 a p. 3, 199; neb jakž kolivěk kto požádá cizie ženy, to jest ne své, k skutku bez manželstvie, tak ihned sesmilnil jest ji v srdci svém E. 2, 254; 2, 88; 1, 190. sestiéné, sestiénee, sestříně, sestře- nec (sororinus Klt.): sestíénala, se- stíénci filii duarum sororum Serm. 247, 13: ssetrzyenczy (sic) neb sses- srzyenata Post.sv. Klem. I. E 45, 142^. (VCAK. 1898, 50, Jos. Truhlár). setrvánie, vylroalost: in longanimi- tate v dlúhém setrvání, aby ihned ne- odbćhli Kaz. B. M. 272". seznati, poznali: Prijma jiné napréd recené véci a tak sezná$ v$emohücnost boží E. 1, 13. sezpievati, odzpivali, zazpivati, de- canlare: sezpievajte také Fl. gl. 131, Kaz. B. M. 322%; viz mina. sezranie: stáda má ucinéna sü v lü- pez a ovcě mé v sežránie všech zvěří polských (Ezech. 34, 8) E. 1, 246. sezvati, seZmolili: kazdy pramének sezvan ze tii küdelek E. 3, 164. Srv. i Zváti, rozZvati. shladiti, zahladiti, pfekonali: Vérné tací lehce by Krista shladili, kdyby ..., E. 1, 244,; Co škodí člověku, že z té dcky chce ho shladiti lidské nepozná- nie, poňavadž z knih živých neshladi zlé svědomie E. 1, 31. shlazovati, vyhlazovati, vymazávati: (mnozí), což dobřě jest psáno, Ihlazugi a zle napilugí P. 2°. shledati co: (aby) owcie zahynulé [hledal P. 3%; —shl. sě v čem: (světští jdú do kostela), aby sě shledali v freji E. 1, 130. shmatati, shrabali, schamliti: pona- vadž panošské zbožie sú shmatali (kné- žie) E. 1, 182. shníti v. zhníti. 

Strana 149
shóry — sjednati sć shóry, shora: lezü shóry dolóv E. 2, 319. shovéti komu. poshovéli: fhovici mi D. 1795; Pacienciam habe in me [sho- véj mi] Kaz. D. M. 102". shovievanie, shovivani: a my na jeho Ihoviewaníe netbáme P. 38": shovie- vánie boZieho sé lekaj E. 2, 124. shrabati, nahrabali: aby mnoho je- den shrabal obrokóv E. 1, 441. shrieti sé, ohfáli se: to sé stane, aZ had na ledu sé shfèje E. 1, 100. scházéti, nedostávali se: Paklit bvch nebyl připuštěn k slySenie, tehdy bud lo vědomo všemu Českému královstvie, Zet to mu vinti neschází L. 194. sehnúti: (nčmý duch) tepe jím (sy- nem) a (syn) pení a skňipí zuby a schne (= arescit, Mar. 9, 17) E. 1, 125. schod, páření (coilus Klt.): hovada v Cas svého schodu jsi velmé ukrutna E. 1, 201. schoditi, odcházeli: kdy (člověk) s světa schodí E. 1, 203; — s choditi svět, prochodili: by všechen svět... schodil E. 3, 149 = si universum mun- dum possit... perlustrare S. 255. schovati, zachovali: šest věcí scho- váš E. 1, 308; ty schoval si dobré víno až dolud E. 2, 34. schuknüti sé, spiknouli se: JiZ sü sé byli schukli Zidé (conspiraverunt, Jan, 9, 22) E. 1, 251: E. 2, 219 (Nor.: spikli); jiź sú s¢ byli schukli zidé, ze ktož by vyznal, že on jest Kristus, aby ven z óbcie byl P. 93" (sc. vy- vržen, podle E. 1, 251, kde je týž cilál). schuknutie, spiknutí: conspiracio- nem fchuknutye Kaz. B. KI. 125", sehyliti: nebt pripozdíevá sé a [chy- len gelt giz den P. 65"; dokudz nevzende den a neschyYlé sé stienové (donec... inclinentur umbrae, Cant. 2, 17) E. 3,33. sieci, sekali: rubaj hiiechy, s6c na obě straně E. 1, 178. sien, sin: (Pražčné říekají) mazhaus za svrchni sień E. 1, 134; na sieni krale Babylonského (— in palatio, 4 Reg. 20, 18) E. 1, 162; do ffeni a do tovaristva Sal. 2". siencè, sinka, svélnicka: vyšel z své sience E. 3, 198. (mudrc) 149 siesti, sednoufi si: sed brzo E. 2, 297; siesti na zemi t. 289; [yede za [tol Kaz. 1408, 213". siet, sil: když sím ta [fet diablowa neftatezi P. 82%; zperme [íeti lalky P. 129": (diabel) zleczel gelt lieti P. 81"; (o, v) sietech E. 2, 280; — sieti rozbiti viz rozbiti. sieti, sili: A prised neprietel i sal v nich kükol neposlu3enstvie E. 2, 55; żneś, kde fy nefal Káz. Strah. 456". sieto, síío: (skutkové) mají jako fytem weliku pilnofti (byti) profvewany Sal. 59". sikolee, zahnulá hůl, hůl pastyrska (manstruga Kli.): Pastor enim habet curvaturam, [vkolecz, tugam, flagellum Kaz. B. KI. 103°, silně, pevné: aby silnčjie stáli proti ďáblu E. 1, 27. silniti, posilovati: (Pán sluhy své) silní E. 1, 60; (láska) v tvrdých věcech silní IZ. 3, 164. — silniti sé, siliti: dietie roftiele a filniele lie (= confor- tabatur, Luk. 2, 40) P. 12°. silnost, sila: potvrzenie silnosti, na niż slu3ie pütníkóv posilovati E. 1, 356. silny: solida [vlna Káz. B. M. 275'. sipéti: had závistivy sipí E. 1, 301. sirny: (péti mést), jenZ s ohném sirnym v miesto hrozné stréeni E. 1, 204. sirotéí dóm, sirotéinec: kdyZ by do- móv nezklamali sirotéích L. 24. sirotek: Sirotku nesüdiea pré vdovy nevchodi k nim (pupillo non judicant, Vulg. Is. 1, 23) E. 2, 84 (= sirotku k spravedlnosti nedopomáhají Kral.). siry, osifely: orantes za [yre dulle, ponyewadz negfu [yre, cum habeant Deum patrem Kaz. B. M. 101" (= non sunt orphani); kterak ty (dušč) mohu siré byti, (kteréz maji otcé a matku?) E. 3, 294; Za siré duse t. sjednánie, spojení, shoda: jako živost tělestná jest spojenie duše s tělem, též živost duše jest sjednánie duše s bo- hem E. 1, 158; concordia sgednanye Kaz. B. M. 330". sjednaný, shodný: (znáníe) velmé [gednané (sic) [ prvnim znanim P. 83". siednati sé v tem, srozumćli se, shodnouti se: (lidé) brzy by sě sjednali 

Strana 150
150 v úmyslu, ač sě málo v slovách dělé E. 1, 49; když sě ty tři věci v duši tak sjednají E. 3, 105; boha sjednal s člo- věčenstvím E. 2, 214; — sjednán býti komu, spojen s kým (srv. spojiti): já jemu budu sjednána spoleénü láskü E. 3, 33 (dat. cilovj Geb. Hist. ml. IV. 373.). siednávati sé v é(em, shodovali se, srovnávati se v čem: my v Čechách ne- [gednaváme [ie w mierach P. 18": ucitelé sé nesjednávají praviec, ktery apoštol který kus položil E. 1, 2; že s nimi sě v rúše sjednávají t. 236. siíti, sníti, nesejde na kom, ne- schází na kom, není zaviněno kým: aby člověk odčinil bližníemu, když podobně móž, aby na niem neleilo P.133*; —sjítiséskym (sc.télesné) o smilném skutku: kterýž s hovadem a bravem sejde sé E. 1, 192; — sjíti sé v hromadu: sníti sé v hromadu E. 2, 108; (calligantibus oculis) sig- num est mortis kdyZ komu sejdü se oci v hromadu, znamenie jest smrti Kaz. B. M. 296'; — sjíti sé v jed- notu viz jednota. sjitie, souloż: mnójice, by toliko to jich spolu tělesné sjitie a kochánie v chlipnosti bylo manželstvie E. 1, 203; s mužem nesmiesíš sě sjitím ženským (= coitu femineo, Lev. 18, 22) E. 1, 193. Viz i obyčěj. skákanie: O tom [kakaní (Kristově) die David Sal. 45*. Skapati, skapali, spadnouli, sejíli: (Olovie) skapí a zhynü (— defluent et pe- ribunt, Deut. 28, 40) E. 1,56; jiZ scapye svét Kaz. B. M. 316"; zze gyz [kapy (sic) k konczy (svét) Káz. B. Kl. 46°, Skariotenee viz nasl. Skariotita, následovník Jidáše Ska- riotského: Skariotite neb Judíte [Ska- riotenci neb Judalenci] P. 212". skeřiti sě, Skerili se, śklibili se: at Sé neduzivy hnévá a skerí L. 105. Sketa viz cketa. skladač, skladatel, básník (poela KIL): a k témuz die jeden Ikladacz [auctor V clavium ecclesiae] P. 121"; die jeden skladać E. 1, 305: skladaći miluji sva skladanie a zpóvaći svá zpievanie E. 1, 314. sjednävati sé — skféhot skládanie, skladba, viz předch. skládati, vymýšleli: lži na něho skládali E. 1, 229. sklamati v. zklamati. sklesniti: (stary) Ikleľna zuby po- fehává P. 215). sklonovati, sklánéti: hlavu sklonije E. 1, 72. *Skóček (Skuoček) jest omyl místo Škopek (Nvt. L.): s panem Skuočkem E. 3, 290. skočiti přčs zahrádku, narážka ne dost jasná, palrně připomíná zvyk mé- řili na jaře — na sv. Jana — mrštnost skokem přes plot (Dc. 119): a Jan-li mi nedá fkocziti pfés zahrádku P. 215", skoénost, hbilosl, rychlosl: velocitas brzkost, skocznost Kaz. 13. M. 330". skok, piemet, skok: (knóżie) vedi (s) zbožím divné skoky E. 1, 182. skonánic, dokonání, ukončení: bez Skonánie — in perpetuum S. 2, 37 a 38. skonati, skonéili: kdyZ chtél (Kris- tus) Zivot skonati E. 2, 75; A skonal sem (sc. traktát) E. 3, 240; (toto vylo- Zenie) jest skonáno E. 2, 427. skořice: šafrán, fistula a skorice (= cinnamomum Cant 4, 14) Sal. 3, 53. skoro, skofé, brzo: èekaje, skoro-li sé pán vrátí E. 3, 134; Ptáte sé, skoro-li v králevství nebeském budü lidé E. 2, 56; Ze má skoro popaden byti t. 179; Jehožto života rač nám skoro (do- pomoci) t. 237; čekajíc, [koroly poyde k tanczy Kaz. B. KI. 171"; skofe s¢ shledámy L. 336; — v skóřě: Ale dá pán bóh w Ikóre lidu svćmu poznanie P. 82*; skovati, ukovati: zapony, kteréžto [kowany fu ruku řemeslníka (Cant. 7, 1) Sal. 1255. skovliti, kriucetli: kdyz skovlíme jako štěňata v pytli, nerozumějíce, co skov- líme (si conbalbutimus ut canes V.) E. . 1, 300. skréééti, skreceli, hluéné, pronikave se ozývati (pův. o křiku ptlačím): kterak dá skřečeti právu ciesařskému a velí mlčeti zákonu Kristovu E. 1, 255. skréhot, škřčéhot, skřípění: tam věčný pláč očima bude a škřčhot zu- 

Strana 151
skremen — skyvka bóm (Ibi erit fletus et stridor dentium : Mt. 13, 42) E. 3, 149; skrehot zubóm E. 1, 322; skrehot zubóv t. 285: skfé- hot zubôv E. 2, 379; Ikriehot P. 23*; | ffkrchot zubow Käz. Strah. 159". Cf. skfi- pénie. skřemen víz křemen. skrietek, Skrietek, d'ablik, diblik, čerl, rarášek (pův. pohanský domácí buzek): Ülomky hodinnych slov zbierá Skiietek E. 1, 307; snad se vypaří SKfielek a die, Ze nizádny nemá süditi skulkóv papeżovych L. 409. skříně, škříně, skříň: do [lupu anebo fkrinie . .., w tej [[kríní Káz. Strah. 460“, skřípěniec, (škř-), skřípání: (kriehot neb fKrípieníe zubóm P. zubôv E. 1, 37. skřípěti: (syn zlým duchem posedlý) skřípí zuby (= stridet dentibus Mar. 9, 17) E. 1, 125; skřipiechu stridebant Serm 366, 15. skrovně, mírně: I móž sě někto po- smievati s dobrými příčinami skrovně 12. 1, 256. skrovniti, uskrovñovati: Ta láska v protivnostech trpí, v štěstí skrovni 1. 3, 164; (aby člověk) rozumem skrov- nil jazyk, aby nevyrazil sé, kdvZ čas nenie E. 1, 225. skrovnost, uskrovneni: Moc moci slusie otehnali. Pravda jest; ale piida- vají práva: s skrovností nevinné obrany IZ. 1, 166 (= s uskrovnéním na nevin- nou obranu); ab aliis dicitur abstinen- cia zdrzenve a cibis, alii moderancia zkrownoft Käz. B. M. 293"; v piti a jedení máme mieti skrovnost E. 2, 76. skrovny, nevelikij, pravou míru za- chovávající, skromný: aby ji chválili: Oj skrovná paní, málo jie Káz. B: M. 205". skrasenie, skrouseni, skroušené že- | lení: má-li pravé na hřiechy želenie, jenž slove skrúšenie E. 2, 106. skrušený, sklíčený, nemocný (podle rkpu. a kontextu; E. čle -ú-, Kral: skroušené srdcem): abych léczil [krulené na [rdei (— contritos corde Vulg. Luk. 4, 18) P. 10*. skrytě, o přeneseném významu texlů písma sv., v. rozum. 23": škřípenie ; 151 skrytý od čeho: jenž jsú skryté od našich . ..B očí E. 3, 153. skrzé: skrzé nebe a zemi rozumie sé vSechno stvofenie E. 1, 13; Osanna [t. pane fpas] fynem davidovym [fkrze [yna davidowa] P. 4*. skrzéti, skrípali: Tepü buben, Ikrzie na hüsle ( — Tenent tympanum et ci- tharam, Job 21, 13) E. 1, 127: Drzv Buben: lepań na hulle Knó. 40 H. skuhrati: ullulant [kuhrzi Kaz. B. KI. 263%; skúla, skulina, záminka, důvod z nou- ze: Jesté jest sküla, jíZ zákonníci svalo- kupčí E. 1, 430; Ještě jest jedna sküla, jíž ďábel ve mnohé uvodí vraždu t. 186. skutečně: že (Ježíš) Ikutecznie prav- du uéí P. 182". skuteënik, uskuleënilel: ne posluchaëi loliko, ale lkuteenicy ospravedlheni budü Kaz. Strah. 554". skutek: jest sedm skutkóv milo- srdnych duchovních E. 2, 269; — sku- tek (manželský), styk pohlavní, coi- tus: přieliš líbezný skutek mezi man- žely (libidinosus coitus) E. 1, 197: manželský skutek t.; (panna) slíbí, aby nikdy s mužem skutku neměla t.; aby jemu (žena muži) k skutku přivo- lila E. 2, 39; privol mi k skutku E. 1, 95; Móżeś-li na mużi obdrżeti, aby s tebu bydlil jako angel bez skutku, bydli s nim E. 1, 268; bez smilného skutku E. 2, 254; — bydleti spolu tělesným skutkem viz bydleti; — výkon, funkce, povinnost: (úřad) při- jímáme, ale skutku úřada neplníme E22: skvrniti, Skvrniti, pośkoriiovali, zne- svécovali: knézí, jenZ knéZstvie hriechy svymi 3kvrnie E. 1, 134; śkvrnite den svátečný (= profanatis, 2 Esd. 13, 17) E. 1, 132: svině kostel škvrnie E. 1, 301: Žena podněcuje, když ji muž slyší, škvrní, když ji vidí, a jedovatí, kdyz sé jie dotyka E. 1, 273; daremné jest kanie, kterć potomnie fkwrni hie- żenie P. 220%; A zdaliť (pyšní) nelkwrníe nynie chrámóv P. 191". skýva: pro skyvu chleba E. 1, 353. skyvka: lepài jest skyvka chleba E. 1, 255. 

Strana 152
152 slamovati, zlamovali: hlavy slamují L. 18. sláti, posilati: (rühají sé knézie Fküc), Ze koho chtie, do pekla 3elí E. 1, 225. slavnost, sláva: (ktoby)chvály věčné slavnost . . . pamatoval E. 1, 257; (Ježíš) přčsáhl jest slavností všecka stvořenie E. 2, 423. slavný obyčej: (svatokupci) mají výmluvu, řkúc, že jest slavný obyčej, aby dávali (věřící) za zpověd E. 1, 438. slednik, slidnik, slidici pes (sagax KIt.): pochlebnici jsu slódnici dablovi, że coż ďábel nepozná, oni oslédie E. 1, 261; investigator Ilednyk Kaz. B. Kl. 125^. slehka, snadno: velmě hřěší a slehka smrtedlně E. 1, 337; neb slehka ústy svými tělestně pán Kristus ani latinč, ani česky, ani německy (tu modlitbu) neřiekal E. 1, 313. slepec: To vše slepec drahý Beda E. 2, 147. slepička: slepička brání svého plodu E. 1, 157. slepiti, oslepovali: jiż (pravdy) blu- dove neslepi E. 3, 164. sleptánie, snédení: jesto (Adam) Eve k sleptani jablécka povolil E. 3, 199. sleptati, snisłi, seZrali: mnozi [lep- czíce iako zwier vkrutna télo syna bo- Zieho P. 14”; kobylky vsecko slepci (= devorabunt, Deut. 28, 38) E. 1, 56. slepy čím, proč: kterak sú byli hřie- chem slepi E. 2, 16; — slepy hfiech, němý: A tak slovú (němí hřieši) také i slepí hřieši, neb slepy činie ty, v nichž jsú E. 1, 194. slíbiti sě, zaslíbili se: (záletná žena) die, Ze sé slíbila na püt, neslíbivsi, a v slibu ne náboZenstvie, ale smilstvie lezí E. 1, 203. slibovati sé, libym se ¢inili, nalklo- riovali se: südci, jenz ani strachem sé zhro- zuje (sic) ani přiezní slibuje. L. 135. (= iu- dicem, gui nec timore concutitur, nec amore flectitur Doc. 465). slibovník, slibovalel: ta prísaha jest v slibovníciech, jako v manželství a k jinym vécem, kteréZ byvají budücie (= ut contigit in voventibus vel pro- mittentibus V.) E. 1, 99. slamovati — sluha slina: cokolivěk jemu (člověku) ná- hlost a slína přinese k jazyku, to pro- plíští E. 3, 182. slinenie viz slzénie. sliniti: (v starobě) z nosu chlipi, ústa fliníe P. 215%. slitie, siok, confusio: pro slitie, pro stok etc. pre confusione (Luk. 21, 25) Kaz. B. M. 296'; pro slitie a pro stok mote t. 297". slitovanie dáti komu: kerejžto (duši) vidíš dáti slitovánie od boha E. 3, 143. slitovati sě čeho, nad čím: jejie biedy Hitowaw fie chot Sal. 3". slonovy, ze slonoviny: Břicho jeho slonové (= eburneus, Cant. 5, 14) E. 3, 68. Slovan: Slavi... Slovani Tfeb. 37", Hus píše, že vyslovují dewa proli našemu dewa Třeb. 37%, míněni ledy Jihoslo- vané; podle Fl. Orth. 65 jsou Slované u Husa patrné Chorvati. slovee, slůvko: (Ježíš nemohl dořéci) toho [lowcie P. 141"; chybil-li sem kde... sreku neb [lowce opustil P. 2". slovo: aby rozuměli lidé flovam P. 178'; toto čtenie w f[lovach, jakož vzní, jest lehké k rozumu t.; v slovách E. 1, 49; tyto pomsty položeny jsú slovo od slova v knihách Deutronomí E. 1, 58; protoZ nenie tfíéba ho Ilova od flova vykládati P. 178" (Erb. 2, 388 lé tak); — rozum vedlé slov, sen- sus literalis, v. rozum; — slovo po- věstné v. tote. slovutnost: slovutnost slavnosti E. 1, 41 (Slowütnoft s Slawnoľtij Kn¢. 21). slozenie, skladba: jichzt slozenic věříme jako svaté čtenie (o Nicejském vyznání víry) E. 1, 46; Tato viera slove složenie skutkóv viery E. 1, 2. složiti život, hrdlo, obětovati, dáli: chtěl bych život ten složiti E. 2, 173: druzí sú hrdla svá na tom fložili P. 28% — sl. řeči, lež, sestavili: Pán ty feci jest [ložil P. 102"; kto lež na koho složí E. 1, 229. sluha, (slúha): [lúha P.181* (a jinde Casto); vérnému sluzé božiemu E. 2, 206; — fem.: když sú sluhy kněžské vy- dali svědectvie spasiteli E. 1, 238: že 

Strana 153
slůp — smiera jsû sluhy nestateèné t. 354; Sluhv ne- slalečné jsme (servi inutiles sumus, Luk. 17, 10) E. 2, 281; sluhy mé jistě postavili by se o mě E. 1, 406; věrným sluhám t. 8; my sluhy zlostny, sluhy zmeškaly v lenosti, sluhy nestatečné a neuzileèné jsme pro své hfiechy E. 3, 131 (sic m. zlostní, zmeskali?); — sluha božie, duchovní: svčdomie slu- | hy božie má býti pokorné E. 3, 109, a jiní sluhv božic hněvali sú sé dobřč E. 1, 167; kněžie, jenž vyznávají, že jsú nestatečné božie sluhy E. 2, 163; Í kterakž tehdy (kněžie) jsú věrné buZie sluhy? E. 3, 249; věrné slúhy bo- zie L. 308 (bis). slap, socha: zetiel slipy (contrivit slatuas, 4 Heg. 18, 4) E. 1, 162. sluSéiti, slusStiti, sleptali, pozříti: slousknouti: (dietě) prvé smrt slustí, než života okusí E. 1, 203; guas (oves) lupus fluftyl geft IXáz. B. M. 324". Viz luščiti. sluščti komu, na koho, nač, ke komu, k čemu, příslušeti komu: díetkám Ilufelo jíti v obém zástupu (= licuit V.) P. 15“; klanénie... slużie na pühä stvorenie E. 1, 73; ta barva nellulie na gineho gedné na krále P. 111*; jenž na famoho boha Ilulie P. 203"; dávaje každému co na něho slu- šie T.. 22; někoho stvořiti moci jediné slušie na nesmiernú moc E. 1,13; zboží, jenž na chudé sluší E. 1, 414; — jinak bv (mec) k tobé neslu3el E. 1, 177; véci, jenž k boží chvále slušejí t. 121. služba, služba božie, služba svalá, bohoslužba, bohoslužebné ob- fady: stavenie sluZby boZie E. 2, 11; za sluzbu svatü penieze berü E. 3, 239; služba božie E. 2, 346; troje jest služba t. 349; bez služby nehodné E. 1, 395; -— faciunt testamenta anniversaria Iluzby rocnie Káz. D. M. 101*; službu dávati komu: by službu dával bohu E. 2, 437. služebničí, služebnický, služebníka: Proto sem sstúpil do zahrady, ofobu flużeb- niczí na fe prijav Sal. 119". slużebny: dielo sluzebné jest dielo, jímž člověk bez nuzé a bez potřeby slúží některému pánu neb paní kromě 153 boha E. 1, 120; pro bäzen sluZebnü, neb dělá ta bázeň jako bezděčného sluhu E. 3, 157; že jsem nemocný a služebný E. 1, 304; služebné od- púštěnie v. tolo. sluzenie model, modlám: nenie-li model sliżenie lakomstvie E. 1, 66. slüziti k emu, čemu: Kněžie jediné k oltáři a k obětem slúžiti mají E. 3, 250. slySénie, sluch: Tomás jsa i vidéním i Ilyfením i dotknutím od dobrého mistra naucen P. 77^: — sly$ćnie dali, vyslechnouti: Daj slvsenie E. 3, 252. slzčnie, přelvářený nářek (pláč): taký má býti pláč na hřiechy. ne falešné flinienie (Nor. slzeni), jez èinie Zeny P. 52). slzivy, s(zavy: v tomto slzivém údole E. 1, 272; po czassu [lziwem P. 56". smadceti, zalévali: ten, jenz [macie P. 107°; Ja sem štíepil, Apollo Imácziel, ale bóh jest prisporeníe dal t. smaha, šťáva, míza, skvrna (= squalda Klt., smáha Fl. sl. Op. IV.) sucus fmaha Káz. B. I1. 13275; (smrtel- ný hřích je horší než pekelný oheň; ten bez onoho ti neublíží) neb nebude na tobé té fmahy, kterü by oheň pekelný měl páliti nás, t. 41; succus [maha t. 152"; vyvrzmy fmahu Káz. B. M. 318"; Aloes... jest dřevo velmi sladké vóně, ale fmahu má hofkü Sal. 84*. smakati, hmatati: smakaj v poled- ne jako smakati obykl jest slepy ve tmach (= palpare, Deut. 28,29) E. 1, 56. smédy, imavj, osmahlj: żet Imieda glem (fusca, Cant. 1, 5) Sal. 19"; zet fem Imieda Sal. 25. smélost: Patri [mielofti niemeczke P. 54); (člověk nedá v mysli miesta) hně- vóm, nenávistem a smělostem všetečným E. 3, 150. směna, výměna: nenie rovná směna dáti zlato neb střiebro neb měď políbiti, a zasě zlato neb střiebro vzieti E. 1, 79. směňenie, výměna: mutuacionis Imyenyenye Kaz. B. Kl. 222’%, smésicé, chaos: (krâlovstvie Kristo- vo), v némž večas jest směsice E. 1, 324. smiera, naleZild mira, odmirka: nebude penézóm smiera E. 1, 417; - 

Strana 154
154 v smieru, s měrou: (proti vševědouc- nosti boží) světí védéti budü, jakož jim... bóh zjeviti ráčí časně a v smieru E. 3, 298. smiercé, prostredkovatel, smifovatel: on (buoh) smierce i svědek jest (= .me- diator, Jud. 11) E. 1, 100; (Ježíš) [mírcze boží P. 62"; po fmírcie, to véz po Kristové príchodu P. 33*. smieřenie, smíření: Imireníe neprá- tel P. 18". smieriti sé s k v m, oc: od mnichóv, jenž sú sě o Betlém smieřili s faráři E. 2,113; směř se s bratrem tvým E. 3, 181. smierně, s mírou: nesmierně (jest bóh milosrdný)... (a člověk) smierně E. 2, 268. smiernost, sifedni mira: ve všech věcech, v nichž jest dáti prostředek neb smiernost, taký dóvod sě nehodí (= de omnibus, gue consistunt in me- dio, est deduccio talis impossibilis, V.) E. 1, 290. smierný, mírný, skrovný: majíce býti naifmíernieifí w gedení a w pití, jsme najneskrovnější P. 112%. smieti, smíli, odvażili se: bazeń, pro niž mnozí nesmějí pravdy vyznati: kněžie nesmějí kázati a laikové i ženy nesmějí se zpoviedati. Kněžie nesmějí, aby obrokóv nezbyli,... a svétäti ne- smějí se pro stud velikých hřiechóv zpoviedati E. 2, 325; (člověk v čas boje) nesmie sě postaviti o při neb o pravdu boží E. 1, 86; nesmieme sě proti zjev- ným nepřátelóm pravdy a zákona bo- žieho postaviti E. 1, 233. smieti sě z čeho, čemu, smáli se: jenž se smějí z hřiechu E. 1, 272; vašemu zahynutí budu sč smieti E. 3, 139. smilňenie: co (prospčie) dlúhá zde rozkoš i smilněnie E. 3, 111. smilnieé: té smilnicé, s níZ si smilnil E. 2, 73; smilníci a smilnicé E. 1, 303. smilník: Cot chce smylnyk smyl- nyka tresktati? Káz. B. M. 312; v. i smilnicé. smilniti: v tu dobu sladcé spie, bych nefekl smilné (sic m. smilnie) E. 1, 237. smilnomliveć (s anal. odch.): smil- nomluvci, chlubníci, prázdnozpévci E. 1, 87 (= smilnomliwczj Kné. 36 G). smiercć — snad smilny viz skutek. smilstvie: fornicacio se u Slovanü nenazyvá smilstvie, ale nazyvá se blud Fl. gl. 66. smlüva, dohoda, smir: (rytieï radéjie) mél by smlûvy hledati (neZ sé biti a zabiti) E. 1, 159; nepřátely k smlúvě napomínati t. 160; kdy měl rok o [mlúwu býti P. 81". smluvovati, sinlouvali, smirovali: miefé a smluvuje hnévivé E. 1, 122. Cf. umluvovati. smoéovati, zavlazovali: abych smo- Coval les (— irrigarem Eccl. 2, 6) E. 1, 282. smrad: ten jed i smrad E. 1, 84. smrt: jenž sú hanebnými smrtmi sešli E. 1, 206; aui tisíce Imrtmi Sal. 3". smrtedlny: clovék zde, jsa smrtedlen E. 1, 61; hriech [mrtediny P. 35%; sedm smrtedlnych (ühlavních) htie- chóv E. 2, 104, E. 3, 178; viz hfiech, lakota. smysl: 1. smyslový ustroj, smysl (tè- lesný, v. čich): pět smyslóv v člověku: zrak, sluch, okuffenie, povonienie a dot- knvtie P. 219 '; — 2. rozum: (déti) jenZ smysla nemaji E. 1, 429; (vedlé vykla- du) mistra hlubokých smyslóv E. 2, 161 a p. 159 a j. (= sentenci, Petr Lom- bardus, Libri sententiarum); mistr hlu- bokych smysluov E. 1, 401; viz i mistr; — knihy hlubokých smyslóv viz knihy; hlubokých smyslóv čtenie E. 2, 249; Tu jest hluboký smvsl Kristus. položil E. 2, 123. smysleti, myslí pochopili: Ó by smysleli a rozoméli E. 3, 133. Cf. E. 1, 316: Ó bychom to znamenali, v lom myslili a to pamatovali! smysliti, pomyslili: mohli bychom sobé smysliti a féci E. 1, 186; smysliti [rozuměti] E. 3, 220; my všichni spolu smyslme a rozuméjme E. 3, 134. Cf. smysleti. snábdéti, pozorovali: Nerodié mne Inabdieti, żet smóda jsem (== consi- derare, Cant. 1, 5) Sal. 19". snad: (lidé) řkú: [nadt boh ne tak toho pomlti; protoż tiem Inadem a po- chybovanim glu k hriefeni hotovieiic P. 24^, 

Strana 155
snadný — spasitel snadný k rozumu, víz rozum. sňatka, (sňatek), vznik, počálek, (pa- lrně podle lat. conceptus): (Ježíš narodil se) z Marie panny, vzem bez mužského semene sňatku, to věz tu věc, z nież ihned... učiněn jest člověkem E. 1,16. snazenstvie, snaznosl (prolivou k 4. ühlavnímu hříchu, lenosti — acedia): a nemuożeś snażenstvi miti E. 3, 185. snażnost, snażivosl: (die ¢lovék mo- dlitbu) ne s velikü [naznolti P. 19°; ze wlech Inażnoflti P. 153%; wfichnv [naznoIl K svému spassení libé priloZiti P. 1887. snésti feci, pozorně vyslechnouli: Jesté mnohé věci mám vám praviti, ale nemóžete snésti [slyšeti a spamato- | vali] E. 2, 181, 182 a p. 186 (dvakrát). snétie, pojelí v manzelstvi: snétie IE. 3, 197; manZzelstvie jest snétie hod- ných osob, jímZto snétím slusie jim .. . svny roditi a dcery E. 3, 201. sněžný: u matky božíe [niežné P. 58". sniedanie, snídaní: (druzí) jdú na sniedanie E. 1, 128. sniedati: 1. 128. snimanie, pojimani, pohlavní styk: (sv. Pavel) otpüstie zriezené snímánie J. 3, 197. snübee, zasnubovalel, námluvéí: Ikrze Phubce Sal. 11. snubié, zasnubovalel: Jhesus coniu- gibus desponsator [nubiczz IKáz. D. Kl. 755 desponsator snubycz Káz. B. M. 350"; chci byti jeho vtrny Inubycz S. 1, 72. snuzenie, ułrpeni, zhubeni: umiieti (jest) snuzenie E. 3, 143. sobenie, czískavání (o shonu řehol- ních řádů po nových a nových farních koslelích): co z toho sobenie kosteluov pfichodie (!) dobrého E. 1, 425. sobiti, prisvojovali: aby sobé (niZád- ný) nesobil ani zvlástil, což samému bohu jest zvlástie E. 1, 214: nerodte fobie Tobiti zlata P. 15%; Nelobte sobé 7lata P. 184"; smíe sobé to člověk pfitáhnüti neb fobiti Izívie P. 203°; smie sobě to élovék. nezfiezené vzieti neb sobili? E. 1, 28; Kristus nesobil sobé lüpeze IZ. 1, 226: non vendicat reloby fobye alienum Káz. B. Kl. 167". sniedá-li kto lakotné E. 155 sobný, vlastní: (člověk) nemá v tu dobu sobného zaslúžení k blahoslaven- ství E. 3, 158; z zaslúžení sobných neb zvlastních (sic) t. sobolovy, sobolí: fobolovy (kožich) P. 111". sobota veliká, bílá sobota: v velikú sobotu E. 1, 150. socha, hůl, tyč, kůl: jako had byl pověšen na púšti na sość E. 2, 213; — socha: aby se byli zlaté soše klančli E. 1, 469. soehor: na lochoru Sal. 34% sól: (A co nám vybojují dobrého biskupové), to na soli prodáme E. 1, 180. spacium. mezć, viz lolo. spáchati: a tak mné, by jeden hríech smrtedlny ucinil, sedms jich fpachal P. 35*. spalivy, ospalý: jenZ jest bdici k bás- niem a spalivy k bożiemu slovu E. 3, 140. spanlivý, spící, ospalý: ubudí span- livé E. 1, 232. spamatovati, pripamatovali si: Dal nam pan buoh dlúhý čas, abychom lépe své hřiechy spamatovali a jich statečně želeli L. 325. spas (stsl.), spasilel: spase, L. j. spa- siteli (v písni I Iosp. pom. ny) Fl. gl. 66. spáseé, klefí spasou, pohllí sami: (knézíe) jinak nebyli by palcie, ale [pa- [cie, ne pastyri, ale nájemníci P. 128*. spasedlivy, spasilelny: modlitba, jenž by měla býti spasedlivá E. 1, 337. spasedlné, spasilelné: (Pán) [paľedl- nie nás (napomenul) P. 102^. spasedlný, spasilelný: k spasedlné- mu naučení E. 1, 151; spasedlné salu- taris Serm. 368, 13. spasenec, kdo budc spasen, viz za- tracenec. spasenie, spasení: o [paffenie bliż- níeho P. 80"; k [vému Ipalleni P. 188" a p. 89%; Ipaffeníe P. 9“ (dvakrál): spassenie L. 106 a 271; k [paffení hr. 555; k Ipaslenij Knć. 36. spasitedlny, spasilelnij: skutky milo- srdné a spasitedlné činil E. 3, 176. spasitel, spasitel: Ipallitel fpafli lid svój P. 12"; [palfitel P. 8" (bis), 

Strana 156
156 98,14" ald. vždy; spassitel L. 105; [parfitel hi. 555 (bis); Spasfytel Kné. 36. spasiti, spasiti: nebyl by Ipallen každý člověk P. 8"; lpalfenv... byti P. 110% z dluhu převelikého spasen býti E. 1, 125. spasovati, spasiti: (nadéje) spasuje E. 3, 160. spáti: (Kristus) móž divy činiti [pie jako nefpie P. 24*; cierkev spajících E. 1, 25 (Kné. 18 C: fpíczych); vedle stránky vítězné, rytěřície a spajície E. 1, 27; (cierkev) spících E. 3, 256 (bis); spáti... s mužem ženským obyčejem (Lev. 20, 13 coitu femineo) E. 1, 192. spatřiti, opalřili prohlédnouti: spa- třiti kněze, jest-li života dobrého E. 1, 434; — sp. sé, zhlížeti se: v tom zrcadle Sé pilné spatřme E. 3, 134. spatrovati: (král) srdce našeho zpó- sob fpatruge P. 175^; fpatruge Káz. Strah. 476" (vzdy tak). spéti, odzpívali, odfíkali (o recita- livním modlení Olcenáse): [piegicze pa- terów niekoliko P. 50"; [piel-ly fem geden páter P. 19"; kdy sem učinil který skutek neb páteř spěl E. 1, 312. Také řiekati, v. s. v. modlitba. spička (špička), stopka: Sic per cot- teridon spyczka vableczna pendet in arbore pomum Káz. B. M. 322'. spieSe, 1. dříve: (modlitbou) světí v očistci mají pomoc, aby spieše byli prosti E. 1, 27; — 2. rychleji, spěšněji, kompt. k brzy; viz toto. se: neb sü sé jiZ byli fpikli neb svolili židé, že ktož by vyznal..., aby z sboru byl vyvržen (= conspiraverunt Jan 9, 22) P. 82* (u Erb. 2, 174 chybná inter- punkce: spikli; neb); télo s dáblem proti mné sü sé spikli E. 3, 119; tehdy sü sé inhed spikli L. 308. spiknutie, spiknutí, tajná úmluva: [piknvtie f pohany proti spravedlivému P. 182*. spiti, vypili: że oni mají, co jest najlepsieho, sniesti, [piti P. 82%. spojenie, spojeni (okolek Kral.): Spo- geníe bedr tvych jako zápony (Cant. 7, 1) Sal. 125%. spojevati, spojovati: fpogewati Sal. 70^. spasiti — spolusluha spojiti: já jemu spojena budu pravým poslušenstvím E. 3, 33. společný: já jemu... přispojena budu a sjednána Ipolecznu láská Sal. 52^. spolek, spolkem, spolu, pospolu, zároveň, dohromady: na sboru všech svatých, jenž spolkem jsú jedno tělo E. 3, 168; všichni spolkem vzdajme chválu bohu E. 2, 85; aby spolkem všecky tři věci byly vzaty E. 1, 330; nižádný nemóž mieti spolkem i slávy nebeské i chvály světské E. 1, 284; Chrám boží my fpolkem wffichni [me Käz. Strah 462"; obec všech svatých spolkem E. 3, 293; všichni spolkem t. 295; —- v spolek, vespolek: Téch viéch v spolek vérímy obcovánie t. spolubézénie viz násl. spolubézéti, souviseli: Protoż spolu béZí to dvé: byti milosrdnu a prijieti od boha milosrdenstvie. A to spolu béZenie miení Kristus E. 1, 141; boha milovati a pfikázanie jeho plniti spolu běží E. 1, 141. spoludědičný, společný dědic: (sestra) jest fpoludiediczna královstvie jeho učiňena Sal. 91°. spoludrzélivost viz drZélivost. spoluhlas, souhláska (Klt. consona zvućna): consona dicitur fpoluhlas vel [poluwznie (sic) Tfeb. 41% (slova utvo- řená Husem v. Fl. Orth. 67.) spolukrestan: vérní spolukrestané E. 1, 355. spolukvašenie, společné kvasy, spolu- | hodování: (Syn váš) hodováním sě za- spiknüti sé, sjednolili se, umluvili | neprázdnil a smilstvím a spolukvaże- ními E. 1, 143. spolumóśććnin, (-$t-), spolumeślan: kdyż svć [polu mieftieniny vidite P. 64”. spolumluvenie, besedovani: Rusie dobré obyčeje spolumluvenie zlá (= Corrumpunt mores bonos colloquia mala (1 Kor. 15, 33) E. 1, 273. spolumodlenie, společné modlení: v kostele spolu modlenie dobřě sč hodí E. 1, 299. spolupodstatný, stejné podstaty: (Věřím v Jezu Krista) spolu podstatného s otcem E. 1, 46. spolusluha, soudruh ve službě: jed- noho z fpolufluh P. 178*; unum de con- servis suis z spolusluh Káz. B. M. 102'; 

Strana 157
spoluvznenie — srnek dluh sluhy k spolusluze E. 2, 392; jsem spolusluha tvój t.; mieli slitovanie nad spolusluhů E. 1, 141. spoluvznénie, souhláska, viz spolu- hlas (v rkp. Treb. 41* omylem psáno ..spoluvznie'*, ale piresuhuje fadek, pi- sab zkrálil). spomoci, vypomoci, pomoci: abych- me mohli jim spomoci ... illis iuvare; cierkev dostaleèna jest jim spomoci Kaz. B. M. 101*; neduhové rostü, jimz koncéné lékari nespomohü (P. Nor.) E. 2, 431. spósobenie, viz zpós-. správa, zákon, řehole, regula: ut ad- hereant prime regule zprawve Jhesu Christi Káz. B. Kl. 127", Cf. izpráva. spravedlivost: repleti fructu iusti- cie wzylka (sie) zprawedlywolti Kaz. BD. M. 274", spravedlivý: vkazati fie [prawedli- vvm,... fpravedliva [ie vkazati,... vkazati fie [prawedliw P. 154", spravedinost, spravedlivost: sprave- dInost jest ctnost, jíž člověk dá každé- mu. co na koho slušie E. 2, 282. spravedInx, spravedlivý: spravedlné spôsobiti, spôsobny jest, aby hfiesnik byl poküàen E. 1, ! 345: tehdy jest k bohu spravedlny neb spravedlivý E. 2, 282. spraviti v. zpraviti. spravovati, zpravovati, 1. zprávu podávali, odpovídati, správným učiniti, Fidili: A on die, spravuje (k otázkám ralracencu, = Et respondens Rex, dicet illis Mt. 25,40 Vulg.) E. 3, 126; (virtus), que dirigit omnia opera sua et regulat zprawuge sicut Deus precepit Kaz. B. M. 275'; (pán) zpravuje je (sluhy své, = dirigit suos servos, V.) E. 1, 60; A tak pravda, užitečnost a poctivost v přísaze zpravují přísahu E. 1, 99; — ten, jenž jest svatbu zpravoval E. 2, 36; viz vladař; — 2. pomlouvati: pra- viece sobé 17i. . ., zpravujice lidi dobré E. 1, 300. spřeženie, spřežení, spojení: [prie- žení(e) volow piet kúpil sem P. 116%; chlipné a přielišné spřeženie E. 1, 207. sprieci (sprähnüti), spřáhnouti: znamená lakomcč, jenž jsú jhem lakom- 157 stvie obtieZeni, Ipriehle pet telestnych čichóv P. 117°; ctnosti su spolu spie- Zeny proti zlostem E. 1, 357; — spfrieci sé s kym où, spojiti, dohodnouti se: du- chovní sé [priehli s pohany o Ježíše P. 182%. sprieziienie, spriznéni: [prieznienie lidí fpolu P. 18". sprostné, proslé, jednoduše: (súdcě by měli) sprostně člověka přeslyšeti E. 1, 256: jel jest sprostné na oslíku E. 2, 125: světští (hřeší) nedávajíce jí (almužny) sprostně pro boha E. 1, 450. sprostnost, prostota: pro jedno slovo z sprostnosti řečené L. 25. sprostný, 1. prostý, neučený, obecný . élovék, lid: sprostná neboZátka L. 25; aby (knézie) sprosiné uéili E. 1, 6: sprostnómu tóżko jest dlühü fec spa- matovati t. 44; élovék sprostny t. 46; obec sprostná divila sé E. 2, 101; — 2. prostý, jednoduchý, nevzácný, všední: jakož jest dopomohl tohoto sprostného výkladu na vSecka étenie nedélnie do- konati E. 2, 427; A to víno nebude fproftné Sal. 144%, spustiti, slevili: prosíme, aby pán buoh svój úraz otpustil a vinu spustil E. 1, 335. sráč: že sě i v sráč nehodie (= in sterquilinium, Luk. 14, 35) E. 1, 183; zmisá-li suol, ani v srác uZiteéna jest t. srdee: z [rdci neb z [rdecz Ivych P. 181"; ten křesťan volá z [rdcze bez stra- chu P. 39; k jich zlým Irdezöm ostřč | jest odpovédél P. 182". srdečný: (když ďábel) srdce, to jest vôli srdečnú, po své vóli má E. 1, 81; když (modlitba hlasitá) s modlitbůú sr- deénü sé sjedná E. 1, 306; aby přijatá féè v srdeèném usé ostala E. 2, 76. srdnaty: srdnaty kfestan E. 1, 92; Ó srdnati Kristovi synové E. 2, 320. sřek, slabika: syllaba vero dicitur Irek, quasi condiccio Tfeb. 41^; chybil-li sem kde éteny neb freku neb slovce opustil P. 2, srézati, ufíznouli, useknouli: Ze je- mu (Olofernovi) Judit, ta Zena, hlawu [riezala P. 112*. srnek, maly srn: Przirownay fie k [rn- kowi Sal. 1575; (Doktorové) sé menují [rnky 

Strana 158
158 laními Sal. 74^; Irnkowi t. 46'; jako Irnek a jelen t. 46°; ne jelenu, ale [rnku, jenZ jest malé zvieře, sě Kristus přirovnává t. 45°, srní, srnčí: dva kolüchy, blízence frní neb kozy Sal. 128". srósti, srüsli, ve vzrüslu se snížili, zakrnéli: aby (Zák) rosta dolóv srostl E. 1, 212. srozuméti, porozuméli: az tomuto bude srozumieno E. 1, 26. ssaditi, sesadili: buď ssazen E. 1, 103; Ssadil jest mocné s stolice E. 3, 256. ssánie: to ssánie jest ohavné E. 1, 260. ssati: cecikové, které [i [fal P. 48*; (bratr), jenz sle prly matky mé (= sugentem Cant. 8, 1) Sal. 140" (bis); racek chce [fati cecik Tfíeb. 42^, ssedák, účastník ssedání (sedicio, pugillum Kl): a tak Iledaci I obu ftranv obecné byvají kfivi P. 57*. ssédánie, jezdecký souboj, turnaj: (světští) vadíe [ie až do [fedaníe P. 57"; — pozvati k ssedäni, vyzvati na souboj: (panoše) pozove druhého k sedání E. 1, 310. ssčdati, polýkati se v souboji (bíli se Dc. 120): dva člověky Ifiedata o vytiez- [tuíe, aZ sé jeden druhému dá P. 217%. ssiesti, ssódniti, ssednouli: (ciesaf) ssědl s koně E. 2, 127. ssmraditi sě, zasmrádnouli: voda, když na jednom místě stojí, brzo sesmradí (sic; správně: se ssmradí,v. Flšhs.vČČM. 1898, 171) E. 3, 189. C/. zsmrděti sč (za vzsmrdéti sé). sstáti, odolati, odporovali: Vezměte odénie boZie, aby mohli sstáti v deň zlý a ve všech věcech dokonale státi (= resistere, Ef. 6, 13) E. 1, 177. sstarati, stárnouli: desiderans senes- centem mundum staragyczyeho swyeta Káz. B. M. 296'; — sstarati sé, ze- starnouli: neb on (choť pán Ježíš) svých chotí neruší, neprzní, neteskní, jim sě nesstará, jim sé nikdy nepronevérí aniZ móZ sé sstarati i pronevétriti jim L. 27. sstibnüti, poslihnouli, vyslihnouti: (nižádný) nestatčí, aby najmenší strán- ku (té modlitby) plně stihl E. 1, 314; (Ještě nemohli) tajemstvie božieho rozumem stihnúti E. 2, 31; který rozum srní — statečný móž stihnúti, kterak veliké jsú radosti nebeské E. 1, 42; žádný jeho (Krista) sľtihnuti nemože Sal. 45”, sstihnutý, sližilelný, dostižný: jenž si byl sftihnutý podlé člověčenstvic, buď již ne- s[tihnuty podlé bozstvie Šal. 157%. sstréiti, sesíríiti: uvedSe ho na huo- ru. .., chtiece ho sstrciti E. 3, 242. sstüpenie, sesloupení: pred Kristo- vym sstüpením E. 1, 17. sstüpiti, 1. sesloupili: sstüpiti do pekel E. 1, 17; v hlubokost sstüpil E. 1, 212; — 2. odsloupili, posloupili: (řeholníci) stojí o jeden kostel, davše faráři XXX kop..., aby jim kostela sstüpil E. 1, 425; nejlépe jest, aby sstúpil (sc. dóstojenstvie) ne jednomu, ale obci E. 1, 212; — 3. sstüpiti se, sesloupili se, srazili se, sevříti se: zdi fftupili [ú fie přěd ním P. 60%, sstupovati, odslupovali (üfad): ji- nému na penězích sstupuje E. 1, 423: viz vzdáti. stádo, sládo, hejno: W ftadach lece (holubicé) Sal. 35"; ty sé prirovnávají ftadam koz t. 67% 112°; po stádách E 3, 16. stáhnüti: stiehni je... provazkem I:. 3, 74. stanie, podstavec: i učiní jemu (tesaf dřevu) hodné stánie, na stěně postavě je (= et faciat ei dignam habitationem, et in pariete ponens illud..., Sap. 13, 15) E. 1, 70. Staník mistr, Stanislav ze Znojma: Mistr Staník a mistr Páleč L. 162. stanovišče, (-išťe): nade všechna [ta- nowifftie Jakobowy (sic) Šal. 139%. starost v. věk. starosta, šafář: což jest pověděno ono- mu ftaroftíe Káz. Strah. 453". Narážka na Luk. 16, 1; v. vladař, vladařstvie. Stašek, Stanislav: Martin, Jan a Stafek gIu ftieti P. 28" (Nor.: Stanislav). statéiti, slacili, doslacili: dvü stu [za dvé sté] penéz chlebové neftatczie gim P. 50^; kdyż gim ta fíet diablowa neltatczi P. 82*; niZádny z nás zde na světě nestatčí, aby najmenší strán- ku (té modlitby) stihl E. 1, 314. statečný, doslatečný: sami od sebe... nejsme statečni, abychom co sobě do- brého pomyslili (= non quod sufficien- 

Strana 159
státi tes simus, 2 Cor. 3, 5) E. 1, 327; od hřmolu čitedlných věcí, jenž překážejí |! modlení, aby nebylo statečné t. 304; nejsme stateční co pomysliti sami od sebe..., ale dostatečnost naše od boha jest E. 2, 231. stali, stanu, 1. zaslavili se: ti, jenž (umrlćho) nesiechu, Itali [u P. 162%; A stav Ježíš kázal ho přivésti k sobě E. 2, 77: 2. přestati: neb již vladar- slvie [lane, kdyż jiź nic v své moci elovek mieli nebude P. 139%; - - 3. býli, (rvali, exislovali: kterakž tehdy stane ta svoboda s bezděčným připuzením IE. 2, 257; žeť slanu v pravdě boží až do smrti L. 224; jich usltavenie stane jako paučina L. 319; dokud zde boj IKristóv a Antichristóv stane L. 144; A že ten běh stane do súdného dne t.; - I. cenu mili, stáli: že stane list za dva penieze E. 1, 434; sukně stane za triceli kop a (mulier) zastavi v deseti Kaz. B. M. 304": - 5. sláti dobřč, v dobrém slavu býti: má-li královstvie stali dobić E. 2, 102; tehdy nestane to dobie kralovslvie t.; — 6. stati oć, uchdazeli se oč: když biskup zemře, kterýžkolivék má čáku, ten o biskup- ství slane E. 1, 448; stálo (sic) jich o arcibiskupstvie jedné čtrmezcietma LE. 1, 149; 7. slalo by mi sć co, dostalo by se mi čeho: (na ceslě do Říma byl bych vydán nepřátelům); protož stala by mi sč pravda jako Ježíšovi E. 2, 111 (= dostalo by se mi spravedl- nosli, za pravdu). stáli, stojím, 1. sláli: a on [togíele podle jezera P. 128%; —2.stali(vcem), trvali, byli: dokud v nem (v malomo- censlví) člověk stojí E. 2, 42; v tako- vých zmatciech stojicce E. 3, 208; a v tom aby do smrti jako Kristus stáli E. 2, 314; tak dokonaně stoje L. 22 (= v lakovćm slavu jsa živ, lak se drže); v bohu vždycky stójte L. 224; stójte pevně L. 305; lépe jest samému v tre[lk- tani Itali P. 127"; vźdy v tom stojícím, že Kristus pravdu jest řekl E. 2, 47 (= na tom (rvajícím); Státi v nebez- pečnosti ovcí nemóž ten, který... zżisku hleda P. 80%; čta knihy o umu- čení spassitele, ne v knihách stojí my- 159 slí E. 1, 76; když stálv sú brány Jeru- salémské v neděli, řekl sem: Zavřěte brany! (= cum quievissent, 2 Esd. 13, 19) E. 1, 132 (doleji se di, że dostal penize, aby Jerusalém zase ustavil); někomu sě lépe hodí manželstvíe než [tati bez manzelftuie P. 16%; — 3. selrva- li, vytrvali: vítězíš, když pevně stojíš E. 1, 191; když sluha pevně stojí pro něho (boha) v těžkém boji E. 1, 60; páni milostiví, jenž sú stáli statečně, podlé pravdy božie..., Čechové, Mo- ravěné i Poláci L. 319; stojte pevně E. 3, 284; (pán z obrácených hřiešní- kóv vyznává věččí radost), nežli z stojí- cích spravedlivých E. 2, 264; těm kte- říž a které nechtie státi v panenské neb vdovské čistotě E. 2, 37; — 4. platiti, platnost mili, obslali: svolenie manżelstva vżdy stojí, aniž kdy má rozlúčeno býti E. 1, 199; tací lehcě by Krista shladili, kdyby jim ta řeč stála E. 1, 244; přikázanie, jenž ovšem jsú k ctnostem, ta plně stojie E. 1, 111; obój rozum móž [tati o Tomášovi P. 77%; státi zač, cenu míti: Za zlaty ftogy, czos Ilyffal Śtok. 94; tvoji dó- vodovć za nicz neltogie P. 219%; —- 5. dostavili se: že sem nestál v Římě, pohnán jsa, pfed papežem E. 2, 112; — 6. státi komu zač, ručili, dávali se v zástavu: (bóh) stojí za škody všem svým sluhám E. 2, 370: pán jenž stojí za škody bez omylu L. 259; (srv. v Písni Žižkově od Bhsl. z Čechtic: Kristust wam za skodi stogi Jistb. = Výb. 2, 283); — 7. stati jak, byli v jakém slavu: aby dobfe duchovenstvi stalo E. 1, 450; aby prvć dana almużna k chvále boží dobře stála E. 1, 449; tehdy by cierkev zle stála E. 1, 180; aby v manželství právě stáli E. 2, 37 (= správně trvali, žili); — 8. stali po čem, oč: (mýtníci) [tali zjevně po zzilku P. 188%; málo jest kněží, jenž by neltali po zbozi P. 184%; ten jenz zjevné po lakomstvi ftogi P. 145°; ne- tibaj mocí mnoho jiných, kak by po nich stál E. 1, 11; — 9. státi oč, usi- lovati: stój najviece o tu moc E. 1, 11; konec...,onž[togie P. 135%; aby (dobří) o prawdu [miele [tali P. 54"; hotov jest 

Strana 160
160 státi o pravdu E. 1, 119; o smilstvie frejem, tancem úmyslem stojíš E. 2, 73; — (Marie) fidencius procurat [Logi contra nostram indigentiam Káz. B. KI. 248%; — 10. stáli k obyéeji (se- cundum usum) v. k; — 11. státi na stravé, stravovali se: od kuchaić, s nimż jest (Faulfis) Ital na ztravie P. 45" — stál na ztravé E. 2, 95; státi na váze viz váha; — 12. státi nač, žíli, exislovati z čeho: vymlüvaji se plani biskupi, że by neměli nač státi a živi býti, by tak od svěcení nebrali E. 1, 420; — 13. státi s kým proti | komu, býti ve spolku proti komu: bóh proti všem nepřátelóm stojí se svými sluhami E. 1, 60: proti svému spasiteli s dáblem stojí3 E. 2, 74; —- 14. státi proti čemu, odporovali temu: z lisky stójme proti lži L. 141. stav, 1. zastavení: třetí věk odtud až do stavu rostu a slove dorostlost E. | 1, 116; — 2. postavení: čert popůúzie, abychme stavóv hledali vysokých E. 2, 94. stavenie, 1. zastavení, odpirani (boho- slużby): to ftaveníe diabelfké Ze veliky nátisk v lidu činilo P. 81*; když pohrom byl na bratří a kletby a služby stave- nie E. 1, 463; — 2. vyslavování (úpravy | nadhery): piieliśnć [tavenie přípravy a pastvy sobé strojíte P. 103^. stavié, zedník: tefar neb ftavicz P. 195". staviti službu, zasiavovati boho- službu: a vždy sú službu stavili E.2, 173. stavovati, zastavovali: neľtavugíce (kněžíe) [lužby P. 81"; slavováním služ- by božie L. 157; Primus error ponen- cium ftaw[u]gycich divinum officium Káz. B. Kl. 210%. stéblé (kollekl.), stébloví: (kükol) vieże spolu Itéble (sic), Ze móZ lépe státi proti vétru P. 29* — stéblé E. 2, 60. steskliti sé ko m u, zźeleli se, litovati: zbolelo ho neb stesklilo sé mu (bohu), že člověka učinil E. 1, 335. stesknüti sé komu, zastesknouti se: stesklo sě mi nad životem mým (= taeduit me vitae meae, Eccl. 2, 17) E. 1, 283; aby sé jie stesklo E. 3, 196 (— aby ji lo omrzelo Duch JH.); abychom stav — stovafisenie nezufali, stesknüce sobé pro «llühost césty E. 1, 333; neprodleway danie ftefftie- nemu (Eccli. 4) Káz. Strah. 463". stežejie, slěžeje: čtyři ctnosti, v nichž sě spravedlivý obracie jako dvéře v ste- žejí E. 1, 349. stihnuti v. sstihniti. stketa viz sketa. stklo, sklo: ve stkle E. 1, 284. stkmieti, ukrývali, schovávali, uklá- dati: dobré jest človčku, aby jsa živ dával chudým a nestkměl, aby po sobe věčnú almužnu ostavil E. 1, 451. stkvělost, skvělost, jas: ftkwieloll neb | obielenie Sal. 76%. stkvénie, skvéní lesk, jas: spasi- tel přirovnává stkvěnie spravedlivých k stkvění slunce E. 1, 37. stkvieti sč, skvíli se: když kto ani svatými fie [Lkwie nravy P. 209"; kamen Itkvíele fie P. 59". stkvostné, skrvos(né: (bohatec) jest jedl každý den [tkvoftnie, to jest pří- pravně a rozkošně P. 112". stkvüeci, skvoucí: ani Itkwüczi ka- men [tkvíele fie... ani [tkwücíe niti vissiechu P. 59"; a stkvücejsie než olej | hrdlo jejie E. 1, 277. stoh: Itoh pffeniczny (Cant. 7, 2) Sal. 127". stok, slití, smíšení, splynulí: pro [tok zvuku mofé a pro tečeníe (= prae confusione sonitus maris, Luk. 21, 20) P. 6“; pro slitie a stok moře Káz. B. M. 297'; Et erit in terris pressura dav mezi lidmi pro stok mořský t. stoletný, sloletý: dietě ve stu letech neb stoletné E. 1, 117; lamtéz o néco dále dvakrát: stoleté. stolieć, stolice, stolec: na dvanścti stolicech E. 3, 159; ante thronum przed stolyczy Kaz. B. M, 326'; — stolice soudní: Jiné jest stolicé zemská, t. moc súdu zemského, a jiné stolicč nebeská, t. moc súdu nebeského E. 1, 31; — stolice kazatedlná viz kazatedlný. stoliti, sfolovati: s hadem stoliti a s jedné mísy jiesti E. 1, 231. storytiernik, seíník: Centurio [Ito Rytierník] P. 20^, stovařišenie, spolčení: pro [tovari- fenie I diably P. 48*. 

Strana 161
strach — střěpěti strach: len křesťan volá z srdce bez | ilrachu P. 39";-- strach čeho: uro- di-li se dielć, strach mrtvého neb jinak nezdařilého L. 28; ftrach protyvnofty Stok 31; [rach brachu Stok 31. strachovati s¢ 1. báli se: miloft ne- [lrachuge fie P. 15"; — 2. Zasnouli: A [trachovachu lie wiiczkni... nad mv- drolti a na odpoviedkach geho (= stu- pebant, Luk. 2, 47) P. 14%. strana, část, díl, skupina (cf. rota): množí Míltri a takmień vieczcie [trana sich P. 28"; W Le olazcie gifla [trana gell, ze panom . . . sludie . . . lidi pudili P, 110"; vélèie strana z nas kréstanóv E. 1 68; musí Lo byli, aby strany lidi jedné vóle byly E. 2, 102; jedné ač ka- ciefskü stranu chce drzéti t. 205; A zdá mi se najjistójsie strana, kdyz pan položí . .. L. 26; - stranůú. stranou, slranicky: dokud sč (Zbyněk) stranů ... proti mné nepoloZil L.158;- -s strany čeho, co do, stran: Člověk s strany těla jesl neèistä ... vêc E. 3, 143. stránka, dílec, částka, skupinka: Třčtic stránka slove cierkev spajících FE. 1. 25; (Modlitba la) na dvé sé déli: Prvá stránka jest tato . . . Druhá strán- ka ostalek az do koncé E. 1, 314; tak sem [vto napsal knížky, v nichž jsú tři stránky: prvá učí výkladem viery právě verili E. 1, 358; A o tom šíře psal sem napred v uoné stráncé, co činí manżelstvie I. 3. 207: (niżadny) ne- statčí. aby najmenší stránku (té mod- litbv) plne stihl IZ. 1, 314. strast: bydliv v nüzi a v zstrasti E. 1, M. strastny, s(raslem podrobený: že již telestne jako straslný neobcuje v svété E. 2, 101. strašili sč kým, báli se koho: (lidé) ls. Klefí sé na tele zabijeji, maji za velmě zlé a strašie sč jimi E. 1, 158. strašivý, Dázlivý: (len) jest Itrafivy pad jiné P. 81%: dá tobě pán srdce strasiveé (7: cor pavidum, Deut. 28, 65) E. 1. 58. strázný, o slrázni, strádání jsoucí: Kristus slrázný, pracovitý v slovu otce svého... a tito vždy zpět, nice netrpie ]E. 3, 137. HFHusüs slov nik. P. 2155 161 AM Strázé, 1. s(ráz: knézíe mají vysocé drzéti ftráz nad lidem, aby diábel jich nezkradl P. 93^; (Ten élovék) měl jest w [trázi... sto ovec P. 122%; straz drzéti viz drzéti: — 2. slraZce: Josefa, pilného strazi a chovace E. 1, 139. strážný. slrážce: ne [tražní, ale ne- Lbaliví (byli by knčžie) P. 128"; (syno- vé) pofadili lá mie ftraznu na winnicy (= custodem, Cant. 1, 5) Sal. 20*; slepy nechtél by byti stráznym E. 2, 275. stréiti, vsiréiti: (péti mést), jenz s ohném sirnÿm v miesto hrozné strèeni E. 1, 204; Budü ... stréeni neb pora- Zeni E. 1, 262 (bis). stred, med: [tred v wofku jest P. 69"; zemi mlékem a strdí tekúcí E. 1, 54: Plást slove ftred w wolku Sal. 79"; (plast) v sobě [trdi prehojnost zachovati nemóż t. stirédmy. siredni: Sunt actus [Lrzed- mij Kaz. B. M. 276": od syna bozieho, jenž jest Itriedmá offoba mezi otcem a duchem sv. P. 78'. stredový. medový: jako plást Itredowy Sal. 79". střělec: (čeleď) střelcóv, komorní- | kóv E. 1, 442. stiélnicé, baśla (propugnaculum Klt.): Kterážto věže udělána jest s vYkusi neb s arkéři neb ftrzielnicemi Śal. 72'; vzde- lajme na tu zed... vyvkuSe neb [trziclnice stfiebrné Sal. 151". stiépéti (stiépiti). hledéli, zevlovali, pozorovali (cf. rus. strjapat): (sedláci v kostele) stojie jako kolichovć a stfe- pie, kam sé kto obrali E. 1, 131: — střěpěti k temu, pćći mili, starali se, dbáti oc: nestiepóli k tasnym věcem myślenim neb žádostí, jakož tělestní lidé střepie (== non attendere V.) E. 1, 62; a již lidé jedné k té službě obecně ftrépie P.160": jedné ku povýšení vsvětě střepíme E. 1, 243; a budete [trie- piti k ňemu P. 177"; (Jg. zachovává čtení rkpu., Erben 2, 3895 přepisuje i lu střěpěti): tu mulfi (chudy) ftrepieti. aby pánu neb paní ve všem uhověl budú čertie strěpěti, aby duch vzcli E. 3, 135: Antikrist stiepi, takže čaká i očekává E. 1, 1406: malum | proximo machinatur [trzyepy Kaz. B. KI. 154%: observabant... eum ftrzye- 11 

Strana 162
162 piechu k nyemu t. 282"; Observare ... est dictis vel factis insidiari Itrzepieti L. 274^. stiévo, tríévo, pl. stréva, vnitřnosti, vnitro, srdce (viscus, viscera Kll.): viděl by bratra, an nůúzi trpí, a zavřčl by stiéva sva (= clau- serit viscera sua ab eo, 1 Jan 3, 17) E. 1, 141; O jsú-li v tobě lítostivá trieva P. 164". stříci, střihu, slříhali: stáda [trzi- žených owcy (Cant. 4, 2) Sal. 68*. střicbro: I zdali moci budú duši zlúů zlata neb střiebra která vykůúpiti E. 3, 138. strieci, hlidati, ostfthali; Gehozt gffu ritverzi [trziehli Jistb. 77 (Nj. 493.) sti'iezvé, sirízlivé: abychom [tríezwie... żivi byli Káz. Strah. 448'. stitiezvy, strizlivy: stiiezvy a v je- deni skrovny E. 1,119; v srdcich sva- tych, stydlivych,sprostnych, stiiezvych t. 19. Též: střízlivý E. 1, 414. střihánie rûcha, stříhání roucha (/. j. módní výstřihy nebo roucho cipalé Dc. 117): Itrihânie rucha P. 214". stiíhati: (bohatci rucha) Seredné, marně a sobě &£kodlivé Itrihagí P. 111". strkati: Ó matko, strkáš dcerku do ohnó Kaz. B. M. 315"; Qui in precipicium suos mergunt auditores v pád, kterýž [n. ježto] je strká t. 312'. strkolna, palice (viz i drkolna): maje strkolnu vzadu Fl. gl. 67; et habens ftrkolnu retro Kaz. B. M. 258"; cambucam a tergo defert t. strnišče (-šť-): stipulam [trnyllcze Kaz. B. KI. 4’%; stipulam Itrnyltye [strnysscze] Kaz. B. M. 100". stroj, 1. nastroj: jako ftroi neb ud boZstvíe k Gińeni divóv (= organum V.) P. 21"; ano vzní ftrog t. hudby P. 113"; — 2. üstroj, úprava: Chod, stroj, řeč, oko, tanec na ni svědčí E. 1, 203. strojiti, 1. chystati, pripravovali: pfielisné stavenie přípravy a pastvy sobě [trogíte P. 103"; (knéZie) na ko- nich krytie a jestiaby, vrhcaby a také věci pilně strojie E. 1, 236; — 2. po- fádati: mni&íe tancé ftrogíe P. 14"; (mistři) hody strojie E. 1, 123; dlühé modlitby strojiece E. 2, 192; strojiti trèva, | , rady viz rada: 3. slřévo — stvdeti se pfedslírati: (du- chovní zlí z návodu dáblova) budü Je- žíše strojiti, aby ti (stoupenci reform- ního hnutí) byli kleti, řkúce: My klnem jmenem Ježíše všecky Uv... E. 2, 132. strpéti: (vérní) mile ftrpiegí (sic) ha- nienie P. 57*. strych: (buď) spravedlivý met neb Itrych neb êber. .. (= sextarius, Lev. 19, 36) P. 126". studénka, sludäanka: Strah. 478^. student: obec bakaláróv a FtudenLow P. 28"; Bakaláróm a [tudentom P. 215. stüdev, stüdva, 3loudev: Etudew neb kádcé P. 18"; w ftudvach t.; ftudwyv... Mudenky Kůz. ‚ рту nalili (sluhy) P. 17% A bîese lu kamenných ftuclvi [neb kádí, èberôv, věder neb lahví] šest t.; Naplňte [Lud- wy vodü t.; budte Itudvy, Кайе... Р. 17°. studéti sé komu, ošklivili se: (Hřiech), který sč tobě nestudí, ten se tobě líbí E. 1, 1353. stůdvicě, malá šloudev: bieše tu šest Itudvicz neb kádí neb cberóv, jistého jména neviem (pro překl. lat. ydria) P. 17°. stvořeníčko: najmenšie stvořeníčko E. 1, 83. stvořenie: E. 1,7. stvořitel: (ti všickni neslovú) ILwo- ritelé, ale slovú řemeslníci aneb činitelé a dělníci P. 201"; že kněžie jsú bohové, že jsú boží stvořitelé E. 2, 171. stvořiti, ulvořili: A žena v tvořidle Itvorí z syřeníe sýr P. 201“. stvořovati: (Tělo božie) nerodí sc ani stvofuje sé E. 1, 14; (bóh) stvořuje veéas lidi E. 1, 135. stvrditi, polvrdili (v úřadě nesoucím nějaký důchod): káže-li biskup stvrditi k obroku E. 1, 344. stý, slerý: některé (siemč) přineslo požitek [tv (centuplum, Luk. 8, 8) D. 35". styd, slydnulf, studenost, mraz: styd, i. e. gelatio Treb. 37". stydéti sé 1. éeho, zac: ftydíce fie lidfkého k ním pro ni (żenu) Ibieżenie P. 46^; (lidé najviece) toho hriechu sé nade všechna stvořenie 

Strana 163
slydnúli - slvdie E. 1, 202: 2.sl,se kÿm, fm, za koho, zač: kto se Kristem slvděl a jeho słoóxem I. 1. 117; slyde se sv ym po- kolenim U. 111: (kněží) stydie se jimi L Sslvdnüti. słydnouli: (styd), inde verbum: descendit f[Ivdne. i. e. gelat Treb. 57". sud: budle Iludxy. kadie, fudove p. 17". súd vydali na koho, vydali soud: A na zlé vydásúd (Kristus)řka E. 1,20; - súd činili p. činili. sûdeès bvl si... sûdcé 1. 21: pravých súdcí a svédkév L. 131. südec. soudcek: ktoz naplnil bv nekoliko od ne- Fudcow malých i velikých jednoslajným pi- Lim Kaz. Slrah. 156". sudí: buďte podkomoří, purkrabie, sudi, kuchmistii I. 3, 247. sudi¢, posuzopac: vseleeni sudici E. 1. 35. suditi koho po čem, vedle čeho, posuzovali koho podle čeho: konieř ne- sûdi koné po okování IZ. 1, 72: Nerodte súdili vedlé lváři, ale spravedlivý súd sudle IZ. 1, 137. sudlicé, kopí se dvěma hroly (nahoře i dole, na obou koncích, srv. Zíbrl Kroje 124 a ISS): Tu ani sudlice... dabla od- razi IE. 3. 135; Némei sá .. . f fudlicze- mi a I meczi piibóhli na Bellém P. 54^. súdný. sudičský (cf. soudná stolice Us.): nich dvorný neb přípravný, zá- konník südny E. f, 265: - - Michal Südnyv, po. Michal. suchliost: zemé má... l'uchoft P. 36^, suchota: mokrost, suchola, teplost E. 1.208. sukno: krajéí dá zpóssob Ivknv, aby było to fukno plášť neb [vknie P. 201“. sukně (0. předch.): fuknie Třeb. 36: tunica suknyve Kaz. B. M. 310%; Léla jest Kristus svi Krví vykúpil, ale své sukné nic ani Slojicée své matky E. 2. 320; mohla by v rubáši v tom neb v sukni dolud chodili t. 305. Suknicé: suknici za nékolik kop E. 1. 223; rubáà i suknici E. 2, 305; toho rubáše neb suknicé t. súkromé, v soukromí: (spasitel) po- jem je [vkromie P. 37%; aby (človék) sam nebýval mnoho súkromé E. 3, 115. -svalenie 165 . sû- s ženami IE. súkromný, v soukromí: klož .. kromné má mluvenie... 1, 276. Sunamitska: navral se, Sunamil- ska, (— Sulamitis, Cant. 6, 12) E. 3, 80. sunuti: lun, i. e. [trez gim Treb. 39". súsčd, soused: přijďa domóv svolává přátely a súsódy (Luk. 15,6) E. 2, 259: nesméli by süsedu obofiti peci E. 2, 115. súsčda. sousedku: (žena) svolává prielelnicé a süsédyw (— amicas et vi- cinas Luk. 15, 9) E. 2, 260 a 266; svolala by súsědy, aby sč s ní rado- valy... a vy pak jako zlé susèdy 7Z loho závidíle a repcete E. 2, 265. süstruh. v süstruh délati, na sou- slruhu: což fie w fuftruh diela Lo sť snadné rovná Sal. 103*. sustruhovy, vysousiruhovany: Ruce jeho fuftruhowe (— tornatiles, Cant. 5, 14) Sal. 103"; Pupek tvój jako řepice Fuftruhowa (:« crater tornatilis, Cant. 7, 2) L. 126%. saziti, slisniti, sklicili: neprietelć... sûZie tèà vsudy (coangustabunt te un- dique Luk. 19, 43) E. 2, 306. sváda, váda: byly o to [wady mezi hoftmi P. 166^. svadba, svatba: Swadba móž byti dobrie P. 2' (= E. 2, 439); aby na svadbie byla (telka) P. 17* (E. 2, 439 a 34 píše v obou případech s -t-): svadba choti Krista... ještě nebyla dokonána E. 1, 71: V ten čas svatba |hodové na manželství] stala sě v Kána G. (— nuptiae factae sunt. Jan 2, 1) E2,33;nahodech svatby E. 2, 34; Unde fwadba dicitur quasi Twa dwa... Et eciam Iwadba quasi febe dbagvcze I&áz. B. Kl. 63"; Nupcie enim fwatba vulgariter dicuntur, quod est [wa dwa 1. 287": slove dobie [vatba, L. [va dwa Kaz. Strah. 472". svaditi, do vády uvésli, rozvadili: (ten jenz) bliznieho ke zlému popudi, mnoho jiných svadí E. 1, 265. svak, 1. švagr: nevěsta, [wák, zěčt P. 19", žena, zčt, Iwak P. 170"; — 2. zel: svak biese Sanabalat (— gener, 2 Esd. 13, 28) E. 1, 134. svalenie, lólesnć spojení, soule (s hříčkou slovní proti svolenie, vic 11* 

Strana 164
164 toto; srv. léž Patera rkp. Svatovilsky 317: swalenye = cubex): hrubi lide mnie, by jedné jich (mużć a Żeny) Iwalenie bylo manZelstvíe P. 19". svatebnik, svalebéan: pocet [wateb- níkow, jenž slovú sedící P. 175* a jinde častěji. svatebny člověk, tebny &lovék P. 175". sváteéník, kdo svélí svátky: hněviví svátecníci E. 1,. 124. svátečný, sváteční: [wateczne ta- neénicé P. 188^; taneénicé [vateczné svalebéan: Îva- P. 120"; lenochové svátecní E. 1, 124: ' hod sváteční v. hod. svátek: v svátek (= in sabbato, 2 Esd. 13, 15) E. 1, 132 (před tím loléž přeloženo v neděli). svatokrädee, svatokrädee: (ten) jako falešný svědek boží a svatokrádce jmá jmien býti E. 1, 91; (kněžie) jsú svatokrádci E. 2, 222; ynhed [watokradec a pohan bývá učiňen Káz. Strah. 498". svatokradeżsky, svatokradeżny: [wa- tokrádezfku ukrutností sě jim utrhuje P. 103%. svatokrádezstvie, svalokrädezstvl: rovný hiíech [watokradezltvi jistć jest P. 103*; kostel lstiti [vatokradezf[tuie jest; vzieti, co má chudým dáno býti, . véech lüpeZníkov ukrutnost pre- sahá t. svatokupćiti v tem: ktoż każe.... aby nelvatokupczili (knézie) w [wa- tofti a w ôbrociech P. 82": [vatokup- cziece P. 59%; svatokupéiti E. 1, 395. svatokupee: svatokupec slove ten, jenž svatú vícku prodává, i ten, jenž kupuje E. 1, 394. svatokupectvie: [vatokupecztuíe P. 208”; svatokupectví... jest zlé přivo- lení k směnění duchovní věci za nedu- chovní E. 1, 393; svatokupectví... jest svaté věci kupování E. 1, 394. svatoprodavaé: [vatoprodavac P. 208"; [vatoprodavaez t. svatoprodavanie: [vatoprodavanie P. 208%; lüpili ste chudinu... svato- prodáváním E. 1, 149; svatokupectvie zavierá i svatoprodávánie E. 3, 230. svatorušenie, hřích smilný mezi kne- zem a jeptiškou nebo jinou ženou: sva- na svatbě | | úzkého t.; - - svatebnik — svěkrov torušenie, jenž jest mezi knězem a mezi jeptiskü, neb s jinü ženú, manželků neb svodobnü E. 1, 205. svátost: svátost téla bozieho E. 3, 257; o svátostech kostelních L. 161 Cf. véc, posvátny. svaty: svétí v nebesiech E. 1, 27; [wat czinie na nieho boi neb valku P. 7°; — svaté město viz město; svatu činiti viz činiti. svázati: [viežte (kúkol) P. 26"; vin- ceret Iwyezze Káz. B. KI. 159”. svazek, část, díl, článek: To hrozné súdu vydánie sedm má svazkóv: Prvý jest hrozné odehnánie... Druhy svazek od boha odlüécenie E. 1, 22. svécenie: svécenie na knéZzstvie E. ; 2, 313. svědčiti na koho, pro koho: Chod. stroj, řeč, oko, tanec na ni svědčí; kaká vnitř jest, poznáš z jejie řeči E. 1, 203: — svédèiti co, dosvédéovati: to svéd- čí pán Ježíš E. 1, 208; což vidíme, svědčíme (= guod vidimus, testamur Jan 3, 11) E. 2, 228 a 235. svédeetvie, svédeclvi; vzieti na svědectvie, za svědka: přisahati jest, boha neb stvořenie jeho na svě- dectvie vzieti E. 1, 93; —- sv lživé = křivé, v. lživý. svědek: Bóh mi svědek E. 1, 93; buoh jest mi svědek E. 1, 80. svédomie, 1. svédomí (conscientia). aby člověk zpravil své svědomie E. 3, 108: svédomiesSiroké a úzké: své- domíe široké často má... hriíech za nehtiech P. 214"; má sé varovati svédo- mie pfieli Sirokého i svédomie pfielis činiti si svědomie z čeho: a tak svědomie sobě z nich nečinie E. 3, 108; k svědomí jítí komu viz jíti; — 2. svědectví: aby mi (král a králová) ráčili dáti toho spravedlivé svědomie, že sem... L. 196: bráti stvořenie na svědomie E. 1, 94. svědomý, védomý, povědomý, palrný, zřejmý: jakož lo jest očitě svědomo E. 1, 235: svédomo jest, Ze... E. 1, 221 | a 2, 120. svékrov, Spagrová (socrus, svekrev, consanguinea, $vekruse KIL.) viz kdyné. 

Strana 165
svémocný — svolenie svémocný, ze své moci: jedno (odpú- | &Lénie) slove Iwemoczné P. 202^. Viz odpüstéenie. svériti, uvérili: Kristovi sveriti ne- chtěli sú z mrtvých vstalému E. 2, 249. svěsiti: anať (ovcě) zwyessy hlavu Ixáz. B. M. 350*. svésti, 1. shromáždili: o tom sem jinde mnoho řwedl písma P. 96" (Nor.: vedl): - — 2. aby fie nedal fwért (člo- vék) lahodám P. 170 '. svět: svět v písmě jinak a jinak sé béře: jako kdvž die pismo: boh jest stvořil svět, tu svět znamená všecky věci stvofené spolu: a když dice pismo, | že syn loží přišel na svět, lu svět míení sé země, jenž jest v světě, na níž lidé přebývají; a když die pismo: .a sv6t ho nepoznal“, lu svét sé miení zly lid. Též když Ixristus die: ,Otce, za nét [t. za vyvolené] prosím, ne za svět, tu svět miení zalracence; a když teď die Spasitel: „fak jest bóh miloval svět), . miení vyvolený lid k spasení E. 2, 214: vešken svět lidí E. 1, 224:- svět opušťený, poušť: in deserto na opu- | šťeném světě Káz. B. M. 313". světě, svalé: aby v manželství světě přebývali E. 3, 210. svétInieé, soílilna: lucerna... slove | orudie kozi neb plátnem neb jinú věcí oblečené . . ., řeeme jí česky fvietlnicie proto, že v ní víetr světlu niczé neb nicz ueuskodí P. 123*; gíftie rvietlnicie Iviello w obleczi geft t.; i zdali (žena) nerozejže světla [neb Ivietlnicie] P. 120% svétník nedéele, Kdo svélí nedéli: světník neděle svléká všednie ruby, šaty neb rúcho E. 1, 121. světský: k zisku lwieckemu Sal. 24"; světský (člověk), laik: od kněze neb od fwieckého, jakož od pána neb od obcé P. 93^; lidć I'wieczti P. 152"; kněžím y [vieczkym P. 28"; — svétsky pán (v. i pán): pan fvietlky P. 94%; sviecé: [viecz hasením P. 206"; ve- liké pochodně miesto sviec (sic. m. svěc) E. 1, 302. sviečky, hromnice: candelarum fes- tum [wyeczky Káz. B. Kl. 61". sviní maso, vepřové: jenž sú nechtěli svinieho masa jiesti E. 1, 38. 165 svinka: svinka, psík, slepička brání svého plodu E. 1, 157. svitézily, vilézny: cierkev svata ... již Ivitiezila P. 83"; cierkev svítézilá, jenž jsú světí E. 1, 25. svítěziti, zvílézili: Prvá strana sví- tězila, druhá vítězí E. 1, 25. svlazenie: fwlazeníe jazyka P. 115". svlażiti: aby (tv) jazyk Iwlázil P. 114 *. svoboda: svobodu svatého káza. nie, jenž . . . má mieti svobodu E. 2, 278; (slovo božie) ať jmá svobodu L. 158. svobodnost, :püsob svobodného, u$lechiilost. liberalitas: jiné ctnosti, jako jsú: 3tédrost, svobodnost, ochot- nost... E. 1. 119. svobodný, volný: svobodný k mor- déřství E. 3, 208. svódcě, svůdce: blázen, Ivodcze, zlo- činec neb zlosyn. P. 40": ne vodcie (byli by kneézie), ale [vodcie P. 128"; (Kardinal) jiź me pokládá [wodci lida P. 54"; kaciefi a svódcé prokletí E. 1, 235; zlí lidé a svódce prospívají E. 1, 349: že jest hřiešný a svódcě t. 225; (jenž sú ho) jako svódci a kacieié... zamordovali E. 2, 114; zlí lidé a svódce L. 144. svoditi, sváděli: kterýž svým zlým činem svodí mnohé od následování Kristova E. 1. 390; Diemy-li, že hřie- chu nemáme, sami sě svodíme E. 1, 23; kteříž [vodie lid mój P. 7"; nes- svoď L. 107. svódny, svůdný: věrný křěsťan, ne- thaje na ten chaterny, [wodny záftup P. 39". svój: papež, biskup .. rád by přijal pomoc od svého menšieho E. 1, 145; A tak řiekají Čechové: Svá vóle jest i ráj i peklo E. 1, 191. svolánie Zákovstva, synod, sném duchovenstva (concilium): v najbližším žákovstva svolání L. 194; než bych odjel k svolání do Konstancie E. 3, 277; po skonání svolánie t. 278; Nicenské svolání E. 1, 414. svolenie, přivolení, souhlas: v každé pravdě s bohem otcem i s bohem synem svolenie E. 2, 186; z [wolenie na kazani 

Strana 166
166 lidu P. 81"; manželstvie jest svolenie řádné muže a ženy E. 1, 198 (atp. něko- likrát). svoliti co s čím, sjednotiti, v soulad uvésti: poněvadž sú (světí) úplně svú vóli s bohem svolili E. 3, 298; — svo- liti sé, umluviti se, spiknouli se: neb su sě již byli Ipikli neb fwolili židé (= con- spiraverunt, Jan 9, 22) P. 82%; (Němci) fwoliwfe lie na radnici P. 54"; když žena a muž beze lsti svolíta sě, aby spolu bydlili manželsky E. 2, 39; faráři i mnišie tak sú sě svolili, aby mne nedo- pustili E. 2, 113; manžel a manželka sě svolí E. 3, 202; (Kristus s církví) sě svolil t. svorenstvie: božie jednoty svorenstvie (dei unionis norma) Nj. 476. svrab: HRaní té pán... i krástami i svrabem (= prurigine, Deut. 28, 27) E. 1, 56. svrehek, svršek, povrch: od svrchka země až do krajin jejie (= a summitate terrae usgue ad terminos eius, Deut. 28, 64) E. 1, 58 (od jednoho konce ze- mě až do druhého Kral.). svrehnieé, svrchovaný, vrchní stan, vrchní sídlo: od vrchu nebe východ jeho a vracenie jeho aZ do [wrchnice jeho (Z. 18, 7 ad summum eius Vulg.) Sal. 45*. svrehované, dokonale, üpiné: tu chy- trosti Antikrist [wrchowanie svû zlost vede P. 7". svrehovaný, dokonalý: svrchovaná má (— perfecta mea, Cant. 6, 8) E. 3, 76. šacovánie, odhadování, oceňování, vymáhání platu (taxacio Kli.): Šacová- nie jest křivdy učiněnie na zbožíčku pod plášťkem spravedlivého pomstěnie (sic) E. 1, 208; násilné branie, šacová- nie, dluhu zdrženie (bóh zapoviedá) E. 1, 207; ihned Jezí hotov k šacování E. 1, 344. šacovati, koho, vymáhati na kom plat: když (páni) šacují přielišně chu- dinu E. 1, 213. Safran: Safran (=crocus, Cant. 4, 13) E. 3, 53 a 54. svoliti — šachta synovský, synův: neníc dobré vžíeti chléb fynowfky neb fynom a wfci pfom k gíedlu P. 46; chléb fynowfIky P. 45": bázeň synovská E. 3, 162; milovánie synovské t. synovstvie, synovstvo, synovslvi: jméno toho synovstvie E. 1, 317; to [ynowftuíe viece vazi spassitel P. 190"; mé fynowftwie Sal. 39"; — aby rostl (¢lo- vék) w fynowftwu bozíem P. 36" sypeníc, význam nejasný: jest jedna osoba vččná, od niež druhá osoba se rodí. A od té druhé osoby (Nor., rkp. mú omy- lem druhá osoba) divného [ypenie... jest . Duch svatý Káz. Strah. 534“. sýr v. násl. syťenie, ssedlé mléko (sýřenie = sapa Klt.): žena v tvořidle [tvoří z [yrenie [yr P. 201*. Syrí, Syrie: proti Damašku, jenž jest město hlavné w fyrzij Sal. 129". syriansky, syrsky: bud Zidovsky.... bud syriansky... bud persky L. 107. sysel: vylejí duši z sebe jako sysla z dúpě Káz. B. M. 290", Káz. B. Kl. 24°, szobati, sezobali: (ptáci) szobali je E. 2, 70. sžéci sč, spálili se: Sed dicunt: ma kovarz klestye, aby sye nessyehl etc. Káz. B. M. 350"; viz oZéci sé. szeliti sé, sZeleli se: sZelilo sč jemu. že človčka učinil v zemi (poenituit eum, Gen. 6, 6) E. 1, 196; sželilo fie gie toho Sal. 3% S šach! cilosl. zvolání (ze hry šachové) asi jako v jiné hře: „„Úraz“: fach Tfeb. 40"; Sach lakomym! Kaz. B. M. 106". Sachovanie, hra v šachy: kteříž sé za- neprázdnie... šachováním E. 1, 121. šachovník, kdo hraje v šachy: šachov- nici... nehledie na boźie tólo E. 1, 127. šachta, jáma, propast: aby v šachtu věčného zatracení neupadl E. 1, 409; varujíce sě šachty, abychme v ni ne- upadli E. 1, 137 (= cavendo tamen a labili cataracto V.) a p. E. 2, 154; inci- | des in interitum w ffachtu Káz. B. Kl. 

Strana 167
sachy LU: homines debent vitare. [fachti hriechó t. 2277. šachy, 8 Sachs hráli: knéez umi s nim lovili, * 3achs neb jinak hráti E. 1, 117. šalvčiný, šalvejový: víno jich má cizí vóni: ono šalvejnú, ono omanovú... 1. 1.220. Sarlat, nädhernd lalka nebo roucho barvu červené: smel nešetří... ani far- lalu ani šeři P. 1158% omáčejí vlnu neb niti neb sukno ve krwi rybie, jenż polom purpura neb sarlal slove E. 3, 86. Sarlatnx, Sarlalovj: kazalelć toteniè- ce purpurové neb ffarlatne se pfirovnävaji Sal. 69". sarl, penízek nejmenší ceny, babka, halír (slips INUL.): obelujíce dva Sarty («duo minula, quod est quadrans V.) b. 1. 290: dwa farly P. 121" a E 1, 119: najmensicho żarlu Kaz. B. M. 105% reddas ad minimum quadrantem Marla Ndz. B. KI. 9%: by... jednoho sarla nemel b. 3, 186. Sala, sal: klo chceš slúžiti pánkovi bubenému, aby břicho naplnil a fatu hubenü mel P. £59"; (lotfi) oblékli sú ho (èlovéka) w [wû fatu P. 154". Sathan, viz Satan a diábel. Satlava: fathlaviam inferni carcerem Kaz. 3. KI. 166"; véezneni v satlavé seredné Odv. 200 == incarcerali lurpiter Doc. 166. šedesát v. šestdesát. Sedesáty, Sedesalerij: některé siemě pfineslo pozitek... l'edeffaty. (sic) P. 35". Selma, 1. dravec: bestia Ielma Kaz. 13. KI. 249%; że jest buoh nestvofil škodlivých šelm nebo žížal a tělesných vécí (—nocivas beslias V.) E. 1, 83; — 2. mor (epidimia KIL): Piidiń tobó pan šelmu, až tě i zatratí s země (= Ad- iungat libi... pestilentiam, Deut. 28, 21) E. 1, 55. Seplavy, šišlavý (= blesus KIL.): aè by řečí byl zajickavý, šeplavý neb bub- Javý E. 1, 313. Septaë, kdo šeplem pomlouvá: si ve- nient feptaczy neb virhaczv, obfeZ od użi Kaz. 3. M. 329". Septàk: pochlebníci, 3eptáci! E. 1, 87. Sei, šeré, hrubé plátno, látka barvy Seré (Zíbrl, Kroje 226); (grisea KIt.): — silink 167 smrt neselfi... 113". Seradnost: w fleradnoftech Káz. Strah. 179*. Seradny, Scredny, Serednij: k diablu feradnémv PD. S5' myślenie Seradné E. 1. 272; &eredné zmylenie E. 1, 302. Seredné, Seredné: ferednie, marne a sobě škodlivě P. 111". sery, Seré (sukno, roucho): cho- dite x serćm (o bekyntch) Ixáz. D. M. 255". Sestdesát, sedesal: Sestdesál E. 3, 75. 76 (éastéji): Sesldesäte (sic) E. 3, 75. Sestinedéle, šeslinedelí: Žena když svým během přirozeným nemáhá neb leží v šestinedlčléch..., nenie zavázána muži dluh platiti IZ. 3, 209 a 210. šetřiti koho, Aledéti na koho, pozo- rovali koho: ProtoZ nerodte mne ffetrziti. žeť sem smédá Sal. 25". Viz snäbdéli. Sibalstvo: Tent jest, geffto ffibalftwa snima Kaz. Strah. 504". Sibenicé: zvé$ je na 3ibenicéch E. 1, 168. šidlo: lidlo Treb. 36%. šiet, stařec nad 70 let, kmet, děd (Dc. 118 vykládá ,,poselilij** slafec): lietom Itarym a babam P. 164"; avéak fíet neb baba prokfikne P. 215%; A snad na- leznem 3ieta déda neb babu na téle seślć E. 1, 117; 3íetnost, od níeZ slovü lietove P. 31%; senes [[Ivetowe Kaz. B. KL. 70%*; [vetowe t. a 219"), Sietnost, slafeckosl, kmetství: (kdvz rucé se tfíeseta, oci blikata neb teku, přileze šestý věk, jenž slove šietnost E. 1, 116; šestý věk jest ostatek let od sedmidesáti aZ do skonáníe a slove Sietnolt, od níeZ slovü líetove a ženy baby fíetné D. 31*; [lyetnoft, que ab an- nis 70 usque ad finem vite durat Káz. B. Kl. 70%. Viz věk. šietný, slařecký, šietná viz předch. šíjě, bíti za šíji, zašijkovali (viz toto): dân mi jest osten satanôv, aby mè zaligi (sic) byl (sie) P. 90%, šilink, výprask, pardus: y dachu gym po fylynku (—caesis, Act. 5, 10) Káz. B. KI. 145"), Pavlíku, szobni ten šilink pro svého Mistra! (o veřejném mrskání, Pražané říkávali ,,pardus““, ,,Silink““, ani farlatu ani feri D. stařičký; baba 

Strana 168
168 „vyšaustnauli“ místo našeho „vyplatili pétadvacet''; bylo to rčení obecné) Fl. gl. 130; Pavlíku, szobni ten šilink židovský S. 164 (z Quadragesimale A. 79"). Šimáček: Šimáčkové, to jest Šimo- novi dědicové E. 1, 343 a t. 401 (= svalokupci). Šimoněnec, následovník Šimonův, simonisla, svalokupec: Simonienci P. 212"; Symoniaci [Simonienci] t. Simonita: Simonité simoniaci E. 1, 398. Simonstvie, svalokupectvi (simonia): Lehdy jest velmi zjevné Simonstvie E. 1, 433. Sín nejasné, deska (chir.) na zlomeniny či ráf u kola?: (Nemáme písmen jedno- duchých pro ch a š, jak viděti ve slo- vích:) chudý ac fIyn Tfeb. 35°; exem- plum in bohemico ,,ssyn'' neboli ,,hrzy- by wan“ (výklad němečtí opisovači po- rušili: ,,hfébí — wan‘ (?); šín kola býval hustě hřebíky pobit, ale dnes lze těžko uhodnouti slovo, jímž Hus „„šín“ tlumočil) Fl. Orth. 8. $ip: dyablow gelt tento lip P. 15%, Sirocè, obšírně: kompt. širočejie n. šíře: jakož širočejie dovodí sv. Au- gustin E. 3, 201; o tom šířě (sic) psal sem napřed E. 3, 207. šiška, knedlík: Pražené řiekají... knedlík za šišku E. 1, 134. škaradý, škaredý: Škarady konec po- loZil Fka (sv. Bernard) P. 105". Skaredost, Skaredosl: bez S$karedosti E. 1, 41. Skeripina, Skerepina, Skofrepina, skořepina: (opice) nekochá sč v ško- řepině, ale ihned jádra dobývá E. 1, 72 a p. 206 a 207; na ořechu [fkerzepina tvrdá jest Sal. 119^; jeliz ITkerzepina... sé rozbíe t. Sklebiti sé: Ze sé na vás dábel trhá a antikrist sklebi L. 140 škeřiti sě v. skeřiti. Skoda, dávati na $kody,na lichvu: Habundant thabernacula predonum, audacter provocant deum (Job. 12, 6) usuram commitendo, na ffkody dawa- gicze Kaz. B. KI. 39°, škódceě, škůdce: proti domácím škód- cém cierkvi svaté E. 1, 164; když die Šimáček — špalek (farisej): ,,Nejsem jako lüpezníci'*, tu dotýká škódcí bliežnieho na zboží E. 2, 317. Skola: MíItri [táli fà w óbeczné [kole w kolegi P. 28"; ti z [koly Kristovy ne- jsú P. 57%. Skorné, sífevíce: v jich škornč se obüvají E. 1, 398. Skralüp, śkraloup, pohana, ühona: Ikralupem pohanieníe budte poraženi P. 2105; aniZ jest bez 3kralüpu, t. bez po3kvrny E. 1, 470; tales habent quan- dam discrasiam roftrzenye [kralup Kaz. B. M. 100"; habent squalorem fkralup, qui debet exuri t. Skrietek v. skrietek. škříně viz skříně. škřípenie v. skřípenie. škřípěti, skřípěti: Škřípěli sú na me svými zuby E. 1, 230. Skvrniti viz skvrnili. Slapéiè, slépéje, ślćpej, vesligium Kl): abychom následovali ilapiege jeho P. 104"; abychom jeho [lapiegemi jíti byli hodni P. 52%; šlápěje noh jeho E. 1, 75; šlápěje Kristovy t. 332; abychom následovali šlépějí jeho t. 238; šlepějmi (sic) E. 3, 49; (Ezechiáš) neodstupoval jest od šlápějí jeho E. 1, 162. šle (plur. fem.), plášť biskupský (pal- lium Not. Sv. 183, gophus KU.): kdyby kto... za listy neb za plášť, to jest za šle, co dal E. 1, 420; šle, jež biskup na sobě, kdy mši slúží, mievá t.; místo šle kúpil by dvanadeti apostolôm... suk- né E. 1, 420. ślechtiti, činili ušlechlilým: (ta bar- va) flechtí rúcho P. 1118. šlojiež, šátek na hlavu (peplum KILL): Nogíier bčlný P.111", tčla jest Kristus.. vykúpil, ale své sukně nic ani šlojieře své matky E. 2, 329; před šlojieřem panny Marije E. 1, 73. šlojieřek, šáleček (na hlavu), závoj: v šlojieřku E. 1, 220; ježto sč okrašlují [llogyerzky Káz. B. Kl. 211". šočovicě, čočovice, čočka: ti mají po- mněti na Ezau, jenž sprostnú šočovicí zameškal své požehnání E. 3, 187. špalek: obraz, špalek neb jiné od člo- véka rukü udélánie neciní divóv E. 1, 70. 

Strana 169
špehéř špehéř, zpylák, špehoun, vyzvědač: (zákonníci) poslali sú [pehérie neb zpy- láky P. 182"; explorator [[peherz Káz. 3. KL 1327., šperkovati sč, zdobili se: proč sč sperkowala Kaz. 13. M. 3057; anat ji (matka dcerku) sperkuge na frev L. 315". Špička viz spička. Spizierna, spizírna: 3piZierny i piv- nice E. 2, 271: jich 3piZérny jsü plny E. 1, 220. Splechati, 3plechtati: patres spiritu- ales..., qui filiabus suis spiritualibus in confessione collocuciones multas inu- Liles... compluentes [fplechagice certe non permanebunt incontaminati Káz. p. Kl. 218*. Sprechér, mluvčí, fećnik: dvorno- mluvní a němečtí šprechéři E. 1, 87. šrám, jizva: aby makal fľramy boku... proklaného IXáz. Strah. 505". šťastně (sč-. zč-): odpočívali zčast- ně Is. 2, 138. Stastnost, Slésti, blaho, blazenost: ono mieflo, v němž jest pravý pokoj a FItiaftnoft Sal. 110", šťastný, zč-: Ó kterak zczaltna jest la duść P. 5%. Stebet: fficbet ptadi Kaz. Strah. 498". šťebetati: jeptišky, jenž štěbecí a ne- vedie co Iz. 1, 308. stedrodarce, šč-, šlědrý dárce: on iCedrodárcé milosti E. 3, 132. -E enklilické: jenzt E. 1, 304 (dva- krát), E. 2, 20 a 248; Snadt E. 2, 50; prvé neZt... nás zdávie E. 1, 348; Aj ledt dotyká dívánie téch zabylství t. 302; Lécht neumiem zpraviti E. 2, 36; Jant nenie pochlebník t. 18; Otée, za nét prosím [t. za vv volené] t. 214; Ale kterak tot? t. 172; lékar€ jest t. 261; lakét jeho opatrností t. 351; reptánie: vždyť jemu dávají a mnčť nikdy ne- dadie, a jáť dělám jako on Káz. B. M. 302“. táhnúti k čemu, 1. tíhnouti, smé- řovali: (mnoho) kněží, jenž táhnú, aby jim dávali E. 1, 149; (já) vždy tahnv, tahnuti 169 Stedrota: liberalitas ztyedrota Kaz. B. M. 288". Stenátko: P. 45". Stené: jako [tienieti P. 47". Stépitel: Kristus jest člověk zkazitel všech hřiechóv a [[tiepitel všech ctností Káz. Strah 527". Stéstie, zééstie: daj mi zéestie E. 1, 69; (bohatec) v svém zceftí nadutý Itieniatka jedie drobtv | jest byl P. 112^; tohoto svéta zcestie E. 2, 50: zèestie t. 128; zééstí(m) E. 2, 18. Stetiny: [fczetvny setas porcorum Káz. B. Kl. 39". Stiepiti, 3lípili: Já sem [tíepil P. 107"; Ze su (apostolé) cierkev svatü krví svü Stépili (sic) E. 1, 180; mají (vinici) štiepiti neb saditi E. 2, 65. Viz radlicč. śtilec, ślulec: kdy laik dal by z nich jednomu [tilecz P. 58". štipáček, úšlěpačník: Ale ješťe řekl by některý ftipaczek P. 22^. Stípati: LéZ vy mne chovajte..., ale neštipte od sebe, jako holubice neštípe E. 1, 166; bóh pustil jest na né... hady..., że su je řtípali do smrti P. 1092, Stipavy: hady Itipavć a jedovaté (pustil bóh na Zidy) P. 109^. štír: [tir za nadry P. 181°. Svee: l'wecz zpósobí kuoZi, aby byla koze tfevícem P. 201". Svihavy: bicik $vihavy E. 1, 131. aby rozuměli lidé P. 178"; A že k tomu mají lidé pilně táhnůúti E. 2, 408; táhla jest na konci k smrti E. 2, 402; labora- bat in extremis k smrti táhla Káz. B. M. 270"; srv. pracovati; — 2. t. po kom, po tem, nóasledovali, spéli za kým (čím): po těchto viděních táhne milovánie E. 1, 61; i mv, ktož táhnem po naší hlavě Ježíšovi E. 2, 138; aby údové táhli po hlavě t.; když pamětí, rozumem a volí najviece po ní (po milosti) tiehne E. 3, 106; — 3. t. k čemu, vztahovati se: to slovo táhne k jinému rozumu E. 2, 216 (= vztahuje se k ji- nému smyslu, má jiný smysl); — 4. t. 

Strana 170
170 koho k čemu, vábiti, vésti, nutili, při- méli: (aby) najprve táhl Kk míru nepřie- lele E. 1,160; - 5. t. koho nac, vésti, privadéti: apoštolové boží vždy táhli sú lid na to, aby věřili E. 1, 51; 6. t. co na sě, přilahovati k sobé, prisvojovali si: ktož ty pokuty na sč tiehne L. 26: — 7. blízko táhnuti k čemu, blížiti se: (nižádný nebyl jest živ) tisíc let, ač někteří blízko [ü tahli k tisíc letóm P. 84"; — 8. L. sě k čemu, tíhnouti, obra- celi se: Cechové velme sé od diela táhnü k trhu E. 1, 219; k němu (bohu) sě silně táhnüti E. 1,62; —9. netáhnüti— az, sotva — a již: (nový biskup) netáhne míti od papeže listóv, až ihned svolá žá- kovstvo, aby dali... za plášť E. 1, 461. tajemný, tajný: v hřiechu tajemném, jako v zabití člověka (= in crimine occulto V.) E. 1, 100; hiieśnici... ta- jemni E. 2, 261; Druhé smilstvie jest, kdyż s prazdni Zenü neradné sé stane, buď běhlá neb tajemná E. 1, 197 = ve- řejná neb tajná. tajemstvie, tajenstvie, (ajemsivi: tagenftuie o mém príchodu P. 25"; ze- wena tagemftwie Sal. 79". tajnicě, sklep, komora: Uvedl mě jest král do taynic ( —in cellaria, Cant. 1, 3) Sal. 17"; Taynice bozíe sá věčné blahosla- venstvie L.; Tajnice neb pivnice jsü, v nichZto rozliená pitie chovají E. 3, 11. Srv. pivnicé. tainy: pán, préd nímZ nelzé nic tagnv byti P. 139". ak, tak nazvaný, lak zvaný: tak nazvaní kféstané E. 1, 67 (— nomine- tenus Christiani V.); —. tak ostati, v stavu posavadním, bez toho: (bóh jest uložil), aby druzí v manželstvíe vstú- pili a ne tak ostali P. 16% — a tak, a proto, tedy: že jsi člověk, a tak že máš tělo a duši E. 3, 105. také, item, spojka, kterou se přiřazo- valy nové podobné kusy ku předchozím: | Také má sé élovék varovati E. 3, 109; 'Také véz... t. a p. 1294, 205; E. 1, 13; —- taky: taky E. 3, 154 (z r. 1545). takměř, léměř: množí Miftii a tak- mier vieczcie strana gich P. 28"; tak- mier vsecko kfestanstvo P. 38”, takové, fak: A kdyz takovie bude zavién dom téla naseho Kaz. Strah 506". | | | | tajemný — tatík taký, lakový: jakýž otec,tacíž synové E. 2, 322. talék, talif: ale chudému i talére ne- dadie P. 112". tam: a kto ho tam tak brzy donesl? P. 113"; tám P. 74". tancovánie: (pasüc oci) tancováním E. 1, 127. tancovati: (lidé) rádi tanczugí, ho- dugí P. 98%. taneovod, poradalel lance, predla- neéník (coraula): (knéZie) jsü vódcć a jako tancovod tancé dáblova proti Kristu E. 1, 222. Viz pôvod. tancovódeć, poradalel lance: coraula Łanczowuodcze Kaz. B.M. 260". tancovy, tancova panna, faneć- nice: septus correis virginum offut tan- czowymy pannamy Kaz. B. M. 260”. tanee: mnisie na novć msi tancie Itrogíe P. 14": tancóv pilni jsüc E. 1, 127; (aby knieZata) nedali... tancóv strojiti E. 1, 133; Cristus zavet«l geft ta- necz et primum saltum fecit in regnum celorum Káz. B. M. 322"; Tanec jest briech pieteżk a smrtedlny L. 17. taneénicè: [wateczne tanecznicie P. 188", 120". tanečník: tanečníci E. 1, 127; zjevni tanečníci E. 2, 261. taniti | zlémyslenie tane na myfl P. 12"; (hfiech) najprve tane na mvIl t. tanutie, vnuknuli (suggeslio): per suggescionem wnuknutym neb tanu- tym Kaz. D. Kl. 197*. tapart, plášť, na zadu s dlouhým pru- hem, na zem splývajícím (z lat. tabar- dum, Zíbrt, Kroje 432): (mistři) rozšiřu- jí své podolky v sukniech, v plástiech a v tapartiech a v kapiech (!) E. 1, 454: také sem mél ty taparty, sukně s kří- dlami i kápé s béliznami t. tapati: manżelć v nejistotach.. .bie- dúce tápají až do hrdla E. 3,197; lidé... v nich(hříších) vždy hlúbe tápají den ote dne E. 3, 296. táta: Tata, papu! E. 1, 333; tata Třeb. 40". Tater, Talar (Talerius Kll.): Tateli E. 1, 180. tatík: Tatíku, neb otče milý E. 1, 

Strana 171
lazali — lólestny 315: pamalujíce svého talíka naučenie EE. 1. 318: Začež jeho (boha) máš? Za svého milého Laliku, olce Doc. 705. tazati čeho. o čem, lázali se nač: (malka) tícže prícziny P. 15": tázati príčiny boZie spravedlnosti E. 2, 52: O tom líezele mezi febu P. 8 tbáti, doli: (mnozí) na Ježíše málo Lbagí D. 148": tomu bv zhodili vérní... netbagíce, kde bv. je pohrabali P. 8%; jako když kto netbá sebe poznati E. 5, oh P 108: nuznéjsích nebozálek za nic ne- (baji Ez. 1, 450. tčieti, doljkali se, Ikvíli, ostávali: jeste jako v hrdle čála (sic) lobe (vá prosba,... a ji? nechees sé zacas slito- vali P. 180" ( podobný obral o Židech, kleří: Ježíšovi dali olázku. sluší-li daň dávutí císuři, a lieti den po jeho kladné odpovědí naň pred Pilálem žalovali, že ji brání dávali ]:. 2. 100: Zlí Mháři! ještě jim v srdci i x üslech bylo ostalo, nač sú ho mienili vznésti, aby ho k smrti pripravili. (Puv. Leala. zde podle rkpu. èâla, ledy Lèâla; o léieli viz Lfil. 1884, 463 a Gb. Hist. ml. HI. 2, 292.) -tć encl.: Aj klerakte Marla fádné odpověděla! TZ. 1, 10. téci o oùich, slzeli: blikata y teczeta oczi P. 215". téci sé. párili se, behali se: varuj sé jelena, vlka, psa, býka i nedveda, kdyžť se tekú 17. 1, 201, (L f. v éas „schodu. tečenie víz stok. ted, (ulo, zde: Máte-li Led něco, jenž by sé jedlo? (Luk. 24, 11 hic Vulg.) E. 2,1411 a 147; Co teď stojíte? (= hic, ML. 20,6) E. 2,61; Jest dieté jedno ted t. 111 ( / hic Jan 6, 0): neniet Led L. 133 ( —hic Mar. 16, 6); výklad cildlu z Jana 6, 40 zaćind: AJ Led spasitel klade użilek vierv E. 1, 10; o tom jest Lód (fak časléji) zmíenka D. 51"; Hospodin .. . wzwola: ted fem Kaz. Strah. 466". tehdy, (edy: vymíetám-li prstem božím diably, Lehdy |profecto] piislo jest mezi vy. královstvíe božie D. 47": Čemuž tehdy jsú obrazy? (lak po vyvrá- cení modloslužebné úcty k obrazům za- číná výklad o jejich znázorňovacím vý- Leela TE. 2, 303). Sroenej 171 znamu) E. 1, 70; Ponavadz Mojzies... Aron... Salomün obóloval: proć by lehdy nynie króli a knieżala též neuci- nili, poňavadž kněžie nynější chtie bo- jovati proto, Ze knezie starého zákona sú bojovali? E. 1. 180; A jesi-li jich dóvod dobry, lehdy jistě králové mají vlásti biskupy t. 181. téi (sc. véci, cf. po Lé), lomu féci èso Léj, říci co k lomu: zlý mají obvčej Svel3tí i duchovní, jenž se obvřejem z hriechu vymlúvají, Čechové řkúce téj: V3ak od slarodavna tak jest! a Nemei... fkic: Ist unze rech E. 1, 439 (Sék.). těkař, rychlý jízdný posel: (papežovi) kuchaři, vrální. maštaléři i tekari IE. 1.405. tekst: Jini lekfloweimají...Šal.1254. tekutý: studnice lekutá, jenž činí mnoho rybnikôv Sal. 129"; — o slřeše, skrze niž leče, lekoucí, děravá: střčcha tekulá a žena svárlivá, dvé to sč sjednává (= Testa perslillantia in die frigoris el litigiosa mulier comparantur Prov. 27. 15 Vulg.) E. 1, 255. tólee, (élo: ty věci, kteréž těleč zdržic- vají E. 1, 331 (= téla udrzujt). teléek, /elátko: beránek, Leléek E. 1. 321. tele vodné, vodnalelnost, v. vodný. telecí: (mnoho) kozí Leleczich P. 219". télesenstvie, lélesnosl: nade tólesen- stvie E. 2, 82 a p. 335; (Nedaj bóh), abychom smilstvim télesenslvie prz- nili E. 1, 207: sensualitas... Lvelelen- [twye Káz. B. KI. 212; (Kristus) v Le- lesenství za ného (élovéka) trpél E. 1, 151; ktery mz télesenstvím (syn) menší jest v3ie Lrojice svalé E. 1, 45. tělestně, tělesně: tělesně E. 3, 170; tělestně E. 1,4. télestnost, télesnost: neda vuoli te- lestnosti E. 1, 445 rozum pohřížen bude v Lélesnosti E. 3, 198. télestny, télesny : lLieleftny Tfeb. 35": ja diem tieleltny a gini liele[ny P. 2"; zzilky tieleflné hromazditi P. 209*; pro chlipu tieleftnv P. 42^; k daróm tieleft- nym P. 67°; &ichem télestnym E. 1, 4; věci, jiež okem tělestným nevidíš t.; ku pozytku tyeleftnemu Káz. D. Kl. 160'*; 

Strana 172
172 w hnuty tyelefnem t. 156'*; carnalis tyelesna Káz. B. M. 310'; tělesného E. 3. 70. (Výklad odchylného tvaru Husova s -t- podal Flajšhans ve spisu ,„Náš ja- zyk mateřský“ na str. 223 a násl.) tělo, tělo, těleso: činy slyšíece na tie- lach, víece v duši sé divíe P. 162"; ne- besa... slovü ta téla okrühlá nad námi E. 1, 318; — tělo boží: Vidi corpus Christi Widiel fem buozie tielo Ich hob gesehen gocz laichnam Flšhs. Op. I. 2., 17. témě: (Eli) spadl jest s stolice a roz- raziv těmena, umřel jest (= fractis cer- vicibus, 1 Reg. 4, 18) E. 1, 245. temnost: w temnolti P. 219"; slovü ty temnosti zevnitřnie (u pekle, bez koncě) prvé pro rozdiel temností vnitř- ních, jenž jsú nedostatek milosti božie v duši E. 2, 47; že to činie mocí temnosti E. 2. 112. ten: já ten a ne jiny (— ego ipse... et non alius, Job 19, 27) E. 1, 40; tíem vieczcie muka P. 216*;— to, k označení konce citátu (není uvozovek): To sv. Augustin E. 1, 347. 350; To ten svaty t. 355; To len t. 346; To svatá zlatá ústa pravie t. 350; — to včz, toliž (vy- svétlovact), velmi často ve všech spisech vedle posud obvyklého to jest: když die čtenie, že „berúcě““ (!), to viež v sé kazdá ta stádev... miefé dvé neb tri P. 18"; tti osoby, to véz otec, syn a sv. duch E. 3, 105; velbláda poZieráte, to jest z malých věcí sobě svědomie činíte t. 109; Tat jest moc temnosti, to véz od dábla v vašem srdci položená E. 2,112. - -ten...to,i. e. illud Tfeb. 40". teneto, lenala (cassis Klt.): (Zily) sé rozpaly jakoZto teneto paucie E. 3, 199. tenký, hubený, řídký, slabý, v. pivce, pivo. . tento: A jest toto podobenstvie [tak- to sé vykládá] ( — Est autem haec para- bola, Luk. 8, 11) E. 2, 71. tepati, bili: (bojovníci) nemilostivé je(bliznie) tepá E.1,161; —tepati sé, bíli se, zápasili: dábel tepe sé s vólí člověka E. 3, 113; panoše tepe sě s ním o penieze E. 1, 310; (žoldnéři) kyji střiebrnými chudé od noh (papežových) tepú E. 2, 126—127. tělo — tetka teplost, teplota: mokrost, suchota, teplost E. 1, 293. tepruv, feprv: tepruv E. 1, 42, E. 2, 2770, 254, 127; L. 140; Káz. Strah. 477'. terčč, malý štít (z tarčě, z lat. targa Zibrt, Kroje 178; perma Klt.): nalez- nes na biskupiech terče i odénie E. 1, 175. tesák, E. 1, 417. tesař (carpenlarius Klt.): tesař E. 1, 70, E. 2, 125. tesee, lesa(: kamene tesci E. 1, 284. teskliti, bili teskliv: aby (vy) netesk- lili E. 1, 38. tesklivost, siesk: z téch vécí (bude) pféveliká tefklivoft... i v téle boleníe P. 23°; oé pak más tesklivost E. 1, 304: a tedio od tefklywofti Káz. B. M. 330". tesklivy: Tedebat quidem principes tefklywy bilv Káz. B. M. 257", teskniti, činili leskným: Ta také bázeň neteskní svatých E. 3, 157; on svých chotí neruší, neprzní, neteskní L. 27. tesknost, lesklivost: v království ne- beském nemuoZ byti tesknost E. 3, 157: třětí (schnú) majíce veliké teľknofti P. 7". teslík, sekyra (v podobě T s ostřím na- před i po stranách Jg.); viz braň. tetěnec, tetěně, tetieně, lelin syn, tetino dítě (letčénec, lelěnec materlinus Kll.); tetynata neb tetyenczy Post. sv. 142" Josef Truhlár z rkp. Klem. I. E. 45 VÓAK. 1898, 50); tetéñata, teténci filii duarum consobrinarum Serm. 247, 15; Et Johannes bvl tetyenye Kristuov Káz. B. M. 303'*. tetény, s teliny strany: prietel budto vlastní neb tetény bratr E. 3, 207; frater amitalis tetieny Christi sanctus Johannes Káz. B. Kl. 209*; et ita fue- runt cognatle... in secundo gradu de duabus sororibus tetyenye [eftrzye Serm. 278, 2 (lelenie sestré, du.). tetiené, viz teténec. tetka, leta (materlera Kil.): neb jest byla (mátě Ježíšova) tetka Janova P. 17%; matertera tetka Káz. B. M. 295", — tetka božie, sv. Trojice (obecný lid si představoval svatou Trojici jako lesaf: tesáka neb zedníka 

Strana 173
též — tolik 173 ženu, tetu boží): non dicamus cum rudi- bus, quod trinitas benedicta sit tetka bozye vel ſwata nedyele, quod dicunt rudes et indocti in fide Káz. B. Kl. 195'4; srv. E. 2, 228. též, také, taktéž: Ano kněžie tak jsú živi, proč bychom ne též živi byli? E. 1, 353; Ježíš řka ta slova...; též řka: „Tento kalich“. E.3, 214. těžar, těžař, obchodník, kupec (nego- ciator Kll.): zbor z panstva, z žákov- stva a z těžaróv ustavený; E. 1, 176; tě- žaři a všichni řádové lidští E. 1, 237; těžarovi (v rkpích: tiezarowi, tyerza- rowy, teffarzowy) = negociatori Serm. 105, 16. těžěti, těžiti (cf. lěženie = negocium KlI.): aby člověk sobě těžel ku požitku E. 1, 216; aby penieze těželi t. 342; bu- dú s lidmi kupčiti a v nich těžeti t. 398. těžkost, 1. tíže: země má... tiezkoft a vždy dolóv sč tichne P. 36b; — 2. obtíž: A jest tuto jedna těžkost (= diffi- cultas V.) v tom, co slove věc duchovní E. 1, 395. těžký hřiech viz hřiech. tiepati, nositi: ač diábel je (těla) tiepa neb noší P. 69"; ale musím je (tělo) tie- pati,... živiti je musím P. 219 (Lfil. 1928, 210). tiepiti, nésti: A tak y tiepíe ho na duši ti nosiči v hrob (pekelný) a chtíe, aby mládec zsmrděl sě P. 164 (srv. Lfil. 1928, 210). tiežiti, tížiti: Tiežíte číslo Třeb. 42a; (ďábel) pudí, nuzí a tieží svými . .. bře- meny E. 1, 136; nic k sobě netiežím tvého utrhánie E. 3, 248; — tiežiti sě, stávati se těžším (hříchem): lánie tieží se z nevinnosti osoby E. 1, 250. tchán, dchán: Laban, dchan geho (Ja- kubův) Šal. 67". tichost: a ſta ſie ticheſt veliká P. 24a. tichý: pekelnie miesta, ač tichá..., přijala sv. otce E. 2, 68 ( = předpeklí). tisíc: (Zmilelý mój) wybrany z tifí- ciew (Cant 5, 10) Šal. 99a; mnoho tisícóv let E. 1, 108. tisícekrát: tifícekrat radiege P. 21a tisknúti koho od čeho, odstrkovati, puditi: kteříž je od zbožíce jich mrtvých přátelóv tisknů L. 25. tista, čuba: (pohozenému Cyrovi) jedna tifta pastýřova ... z prsí svých pokrm dávala Káz. Strah. 527; — lehká žena: tisty, kurvy neb ženiny P. 112". tíšě, tiše: pán Ježíš tífe přeslyšel diábla P. 45°. tkadlec: herba fullonum, byl, zelina walcharzowa (jiný rkp.: tkadlcowa) Serm 10, 8. tkadlnicě, tkanice (textorium Klt.): zmalovánie tkadlnicz P. 161b. tkánie: (Anna Tobiáše živila) svým tkaním E. 1, 140. tlačiti, 1. šlapati: země, již tlačíš (= calcas, Deut. 28, 23) E. 1, 55:— 2. potla- čovati: tak aby tlačil žádosti E. 1, 348. tlúci sě, potloukati se: pokostnice, že po kostech fie tluce (!) P. 172"; která se myšlenie najviece v tvém srdci tlukú E. 3, 144. tlúk, kyj, bidlo, (contus Klt.): vzdvih- nú vás na tluky (levabunt vos in contis Amos 4, 2) E. 1, 221; na tluky neb na kyje E. 1, 236. tlumok, zavazadlo (mantica KlI.): (sluhy nesú) tlumoky a bidla rozličným zbožím naplněny E. 1, 237; rúcha, jenž na bidlách vilíe neb w tlumočiech ležíe P. 103a. tma, četa (legio Klt.): tma činí 6666 (sc. kusů) E. 1, 171. tobolice, tobolka: (zákonníkóm) ně- které věci jsú obecny, ale hrnček, to- bolici(e), groš, peniez, měšec i kapice, to vše zvláštnie E. 1, 429. tobolka (pera Klt.): (Pražěné řiekají) tobolka za tobolka E. 1, 134. točenicě, stuha (nitta): Jako tocze- nice czerwencowa rtowe twogi (= vitta coccinea, Cant. 4, 3) Šal. 69b; toczenice vlasy spojuje t. 70a. točenička, stužka: (rtové) toczeniczce červencové sč přirovnávají Šal. 69" (dva- krát podobně). točíš, tociž, totižto: točíš L. 24; tociž E. 2, 14, E. 3, 173 (bis), 295: tocižto E. 3, 296; totižto E. 3, 155. tok: pozdvihli sú tokové hlassu svého P. 73 tolik, toliko: Aniž tolik osidla svá zlécel jest (diabel), ale i lepem nastražil jest P. 219".

Strana 174
174 tolikokrát, lolikrál: tolikokrát hlübe v jámu padají E. 1, 103. Tomas: o Tomafovi P. 77%; Tomas t. | tot, a to, totiž: (bolesti) sč držie člo- věka až do smrti: toť jest-li zdráv a nemá zbožie, chudoba ho nuzí E. 3, 109. totižto v. točíš. tovařiš, společník, svědek: máš-li ka- kého tovařiše k té řeči E. 1, 79; o mistru Jeronymovi, mém milém tovařiši L. 272; také má žena ctíti muže svého ja- kožto tovařiše a pána svého E 3, 209. tovariSiti s kym, obcovali: pýcha is dobrymii se zlymi tovafiśćc vżdy $ko- du ¢inf E. 2.317; ze glta (Petr a Jan) Ipolu towafifila na hote Tabor Kaz. Strah. 548". tovariska, tovaryska, společnice, družka: žena, již's mi dal tovařišku (= guam dedisti mihi sociam, Gen. 3. 12) E. 1, 199; muž má ctíti svú ženu a ji v poctivosti mieti jakožto tovařišku od boha sobé danû E. 3, 209; towarvffky Iwe Sal. 65". tovariSstvie, tovarystvie, tovaris- stvo, společnost, společenství: A mnie- gíce, by on w towariltví [w zaltupu pratel na césté] byl (=illum esse in cc- mitatu, Luk. 2, 14) P. 14%; nékto dá pro tovarystvie, že kněz umí s ním loviti E. 1,447; (Petr, Jakub a Jan) pravice podali sú mnč, a barnabaffewi towarziftwie Sal. 62"; dobré tovaïistvo E. 2, 323; z zlého tova- fistva t. 324; do towariltwa kralovstvie svého Sal. 2. to-véz, totiž: to véz E. 1, 29; v. ten. tož, toZt, tedy(l): jest-li (¢lovék) ne- mocen, tožť bolest hubi E. 3, 109; bude-li krásný, tožť bolest, aby sě jiné nechopil; bude-li škaredý, tožť tesknost; bude-li opilý..., tožť ďábla dosti; po- čne-li od něho dietě, tožť bolest v no- šení L. 27; a toZ, a to: (jediny sé) vrátil, a toZ Samaritán E. 2, 343. tracenie, uirácení: Marné tracenie v Svátky E. 1, 371. trapee, prorok, (cf. slé. otrapa vylrzeni): preterita septimus prophe- tavit ab Adam etc., trapczy sciverunt futura etc. Kaz. B. M. 308". trapee:majetrzapcze zbarvenć u kob- lúka až do země P. 59"; ani stkvücíe niti visíechu ! trzapci krví barvenými t. tolikokrät — trhänie trávenie, jed (loxicacio Klt.): tráve- | nim neb čáry (omiždčn) E. 3, 207; žena muži trávením anebo zabitím hrozí t. 208. trávený, olravný, jedovalý: Voras, canes venefici traweny et impudici (Apok. 22, 15) Kaz. B. KI. 2268. twdlo, palice (tribulum KIL): trdlo Treb. 36"; pestál nebo trdlo rukama se jiz nadzdvihuje Fl. gl. 68. tréhranaty, {rojhrannÿ: tréhranaty štít E. 1, 178. třěmcecha, střemcha (=crepanus Kll.): jako trpka trzyemcha Káz. B, Kl. 239° trepky, dfevenky, chudy, viz chódy. trérozka, kuthan: (PraZené riekají) renlík za trérozku E. 1, 134. tresktaé, (res(aé: Tresktac potom mi- lcst má od toho, jehoZ treskce IZ. 1, 382. tresktänie, í(reslání: (obvéej) netrpi ; trefktaníe P. 1". tresktati, (reslati: jenZ trefktce svét | P. 86"; kdyz trefktces laika P. 128"; (ktoz) netrefktce jich hfíechu P. 121”; aby nemčla (vidua) z éeho trelktana byti Káz. B. Kl. 270"; Kto z vás tresk- tati mé bude z hriechu? E. 2, 115; ac netreskce E. 1, 239; treskci jeho t. 240; ktoZ koho treskce, ten toho miluje L. 105. tresktavy, /restavý, káravý: všecka feć trelktawa P. 33": trelktawy Kaz. BB. KI. 209"). trest, (rest: Treft vétrem klácená P. 2^; Sv. Jan trftí vétrem klácenü nebíe3e P. 11*. trétinàdety, (finacly: ve Ctení trie- tíenadczte neděle P. 169". trévi, tiévie, strevic: že Kristus chodil w trievich (— fuerat calciatus V.) P. 12%; (ne każdy mó) trieviczow zlatých P. 60"; aby byla kóze trieví- czem P. 201". tiévo viz strévo. trh, obchod: A již pohřiechu Čechové velmě sě od diela táhnú k trhu, aby brzy byli bohati a nedělali a lehce byli živi; a tak od dobrého obchodu dali sú sě na nejistý E. 1, 219. trhánie: ačť (lilium) mnoho bodenie a trhanie trpí Sal. 39". 

Strana 175
trhati - trhali sé na koho: že na vas dábel Lrhá 110. tehlý. polrhlý: hněv, jenž člověka einí jako Lrh])ého blázna P. 105". trhovec. obchodník: trhoxec slove. jenž Lrhem hledá zisku, kupuje na zisk a prodávaje IZ. 1, 219 a p. 382: lo slovo kupecz znamená i Loho, jenz kupuje. i loho, jenz prodává, jako to slovo trho- se vecz P. 208": kupei neb trhowci P. 120^: er neb kupci P. 188%, E 1, 102, 32 (7. negolialores, 2 Esd. 13, 20). trhovsky. obchodnickÿ: trhovské TE. 23, 1238. trhovstvie, obchodovani: (Kloz7) pilen jest příčiny trhowftufe P.210%. téideatx. léicalery: (nékleré siemé) přineslo požitek stý, některé Uridezaty p. 35". odpustky eit se, éislili se: (o padání hvézdad) fiekají: hvezda se třicbí Káz. D. M. 207 . FI. gl. 69. trieda, [Pda (velká ulice): obevdu miefto po trziedach a po vliciech (= per vicos, Cant, 3, 2) Sal. 55^ tiiedníécek, kaplánek: lakomy fararík peb Lriedniczek P. 148". tiiednik, kaplan: dělá-li věrně s li- dem Lriednik P. 32": farářové radí třied- níkóm, aby naháněli za tridceti msí E. 1. 156. třieslo, mezislehní(allutum Kli.: pl. - diafragma): nad mateřníkem, jenž vycházie z triesl jejie (= de medio fe- mirum eius, Deut. 28, 57) E. 1, 57. téiesli sé, lfaslise: (déblové)tfésû sè E. 1, 5: zimv fie Lralfu kolena P. 103". třiceti, (Fi: trlyczy truce Kaz. B. KI. 231"; — tLrieli so: trû sé prosiece (papeze) za obroky E. 2, 126; tf. sé vec, plírali se: niZádny nemá sé v dóstojen- slvísám titi IZ. 1, 462; — k čemu: kleříž sami se trú k kostelóm t. 427: oč: lrúce se o prvnie dóstojenství v duchovenství t. 4151. třípraumenný, re (ří praménků: Pro- vázek třípramený (sic) E. 3, 152 (disk z r. 1545); pramen první provázka tří- prameného L. 156. třístupný, o lřech slupních: ta muóž slúti jedna naděje, ale třístupná E. 3, 158. - trúbenie 175 trlicè, lrdlice, (naslroj, na nemż se tre len, fivortum Klt.): wlyczy truce Kaz. B. Kl 2831. trnka, (melon.) nějaký nápoj z trnek: anol jim naléva trnky Káz. B. M. 200. trói: Len trog hfiech P. 86": pro truogi lafku Sal. 76". Troja: źidć, jenż su byli od pohanóv premoZeni, né i krestanská (!) kválov- stvie a mósta su zkażena pro ten hfiech. jako Troja E. 1, 204. Trojan, jm. os.: Troian Trojansky, (rojskij: vánie E. 1, 77 Troiicè: den Urogice [walć D. 106". trojiti sé. délili sena (ré: Prvástrana trojí sé v utrhánie, v lzivé svédectvie a v křivú neb zlú radu E. 1. 228; žel se hriech mluvenie Lrojí L. 224. troiné, (rojím zpüsobem: viera v pís- mé trojné sé bére: Najprvé..., Druhé Třeb. 38. Trojanské bojo- Tiétie... E. 1, 4; prisahati kiive jest lháti s přidáním přísahy; a to troj- né: neb..., neb..., neb. t. 95 a p. 100 (— tripliciter V.). trpélivost, trpédlivost:k trpédlivc- sti E.1,84;—t. mieti nad kým, ským strpent mili: Trpielivo[t mieg nade mnv (= patientiam habe in me, Mt. 18, 26) P. 178" (dvakrdl): trpielivolt mieg nade mnv, t. nech mne v pokoji, aneb [ho- viei mi P. 179". Viz i shovéti. trpélivy, trpédlivy, 1. shovívavý: trpielivy odplatitel P. 105"; — 2. trpící: (boha) netrpělivého sjednal s člověčen- stvím, aby byl člověk... trpělivý E. 2, 214; (Jezus) jsa bohem věčným, ne- trpědlivým, nesmrtedlnym, chtél bxti člověkem Casnym, trpédlivym a smrte- dlným E. 1, 15. trpenie,trpění, utrpení: věři...v trpe- nie (Kristovo) E. 1, 9; skutkové trpenic. jako báti sé a boleti t. 12; osmé (blaho- slavenstvie) trpenie protivnost (sic) pro spravedlivost E. 3, 257. trpéti: všichni: vyvolení, trpějící E. 1, 25. trpkost: (ex) asperitate z trpkosti Káz. B. M. 312". trübenie: hudby, P. 113”. v očistci pistby, trubenie 

Strana 176
176 truditi, rmoulili, zarmucovali: nerod truditi míftra P. 184"; proc je tak Kristus trudil a zamütil P. 15". truehlost: bez tieZké truchlosti P. 3 ; den kvielenie a truchlosti E. 1, 126. trasiti: netrus na nas, az polezes do nebes Fl. gl. 68 (cf. „ptačí irus**). trütiti, /írudili, lízili: smrt mnohé trutí (sic) L. 224; bolest trütí t. 110; (hnis) trátít papeze t. 237; truty fati- gat Kaz. B. KI. 27*. Viz i mûtiti. trvalivě, /rvale: w híiesiech trvalivé píébyváte S. 2, 36. trvalost: (Dřievie libánské) i mocí neb trwaloItí jiné drievie premáhá Sal. 83". trvati, se(rvati (v ulrpeni): Trvajte, jakožto synóm vám ukazuje neb dává sé bóh (Zid. 12, 7) E. 1, 350. trvavost, trvalosi: kteréžto dřievie pěk- ností a trwawoltí jiné dřievie přesáhá Šal. 62^. trvavý, (/rvalý: jichžto sú skutkové trwawi Sal. 8"; dřievie cedrové trwawé t. 152%; to diievie obé trwawe jest t. 37". trzenie, kupéení, koupé i prodej (cf. trhovec): kteríZ sé zaneprázdnie ... lakomym trżenim E. 1, 121; trżenim Garu chtiece küpiti dar ducha sv., když peníeže dávají, aby... povýšeníe vzčli P. 210* a p. E. 1, 219; viz lichvenie. tržiti, kupčili: zbožie vésti a trZiti E. 1,120, když po dóstojenství biskup- ské... ku papeži přijdú, tehdy netrží nic ani o penieze mluví t. 410; — trZiti oč, kupčiti s čím: (jenž jest) o pražské arcibiskupstvie trZil L. 307; o tak svatü véc ... trZiti E. 1, 219; — trZiti sé o€ kupéením se ucházeli oc, vydrazovali co: když by se tržil kněz o tělo boží E. 1, 395; — na kom: budü na vás trZiti t. 469. tržný, prodejný: I nechali sú trhovci všech těch věcí tržných před Jerusalé- mem E. 1, 132 (2 Esd. 13, 16 venalia; lolo přeloženo před tím prodajný). tu, 1. (an: tu, i. e. ibi Tfeb. 40*; — 2. (uto, k tomulo předmětu (cf. tudiez): Také tu psáno E. 1, 173;—3. při výčtu, v tom, lotiž: WV tom přisúzení jest také sedm svazkóv: Prvý jest milcstivé po- volenie, tu pcdte. Druhy, božie po- Zehnánie, tu: poZehnaní.Tretí milovánie, tu: otcě mého... Sedmý věčné vyvo- truditi — tvořec lenie, když die: od počátku světa... E. 1, 22 (šestkrát tu, při sedmém bodé zaměněno výrazem když die; ve výkladu Mt. 25, 34). tuénéti sé, luénéti: tucnéjí sé a roz- Sifují bélí obilé E. 1, 236. tuéniti, činili tučným, mastili: Olej hřiešného netuční mé hlavy E. 1, 258. tučný: mimochodríci vaši chodíe tuczní P. 103". tudiez, luto, k lomulo predmélu: 'Také tudiež psána jest řeč sv. Ambrože E. 1, 173. tuhdy (?), tudy: jinému přikazuje, tuhdy chtě, aby sé ho bali E. 1. 173. tuchnüti čím, uluchali, uslavali v ¢em: varujeme s¢ ot dél télestnych v nedčli (abychom se mohli duchovními včemi zaneprázdniti). Protož kto by v těch věcech (duchovních) netuchl dielem hledé dobrotivě k užitku, ku potřebě a k núzi bliznieho, délaje v ne- déli télestné dielo, dobre by svétil. E. 1, 136; Dokavad víra veliká jest, vždy plodí neb rodí vyznání v ústech; ale jakž vyznání v ústech tuchne, roz- uměj bez pochybení, že víra srdce toho již rozťata jest E 3, 155. tül: z tûlu Antichristova L. 145. tuk, fuknuti: Luk in bohemico... esl sonus quidam Tfreb. 40". tuna (/artis Kli.): pro jednu tunv heryükóv P. 28". tupić, tupitel: Mezi fećmi chvaliczow a tupiczow P. 207". turnovánie, (urnaj: kleříž turnová- nim, kolbü...sézaneprázdnie I7. 1, 121. tużenie, loużeni, louha: by lak na- ramné túžením byl poražen muž po ženě E. 1, 273. tvář, 1. tvář, líce: twár sé vráská (v stáří) P. 215"; —- 2. podoba: duch sv. v holubičie tváři se ukázal E. 3, 22. tvárnost, 1. podoba: Twarnolt jeho jako Libanus (= Species eius ut Li- bani Cant. 5, 15) Sal. 105"; — 2. zvlášl- nost: curiositas twarnost z Opp. No- votny, Jan Hus I. 2, 464 nsl. tvaroh: formodium twaroh Käz. 13. KI. 131%. tvofec, tvoree, /viirce: Mily otce, dobry tvorče! E. 3, 268 (z písně.) 

Strana 177
tvořenie tvořenie, slvoření: Pak přeslalsedmý den pán buoh od tvořenie E. 1, 135. tvořidlo. nádoba na dělání sýra (fis- cella KU. I. 62): A żena w tworidle FLwori z Tyrenie [vr P. 2017. tvoritel: Lvoritelé, nerku slvofritelé E. 1, 68. tvrditi, ulorzovali: pozehnánie olco- vo tvrdi domy synóv I. 1, 147; (biskup) tak sobě ty sluhy své (k) honění peněz Uvrdi E. 3, 419. (vrilost, zalvrzelosl, tvrdohlavost: (mnozí) tvrdosl Zidovskü hyzdie E. 2, 121. tvrdý, 1. oblížný, léžký, nesnadný: '"Fvrdá řeč jest sprostným k rozumu E. 2. 38; Ale to tvrdo jest rozeznati E. 1. 131; Ta láska... v lyrdých věcech silní E. 3, 164; o němž bylo by dlúho a Lvrdo mluvili J2. 1, 23: 2. nemilosrd- nij: Ó, tvrdá odpovédi! E. 2, 98; — 3. pevný: siroltkóv žaloba těžká, dóvod tvrdý E. 2, 186. tvrzenie, ulvrzovani: in defensione et confirmacione w uobranye a w Uwrfenij evangelii IXáz. D. M. 273". u. piedl. s akk., v, do, za: kolikokrat má do roka, u mésiec neb v lýden při- jimati E. 1,331; neuvod nás u pokušenie (necbo v pokusSenie) E. 1, 9-41; -- u prvé, drive. za drípéjSka: u prvé lid volil sobě biskupa 1č. 1, 426. u, ciloslovce, on, ouha: Ale snad dies: Nemohu... Jistě slovo Kristovo od- poviedá k tomu... U! ale vejdi v od- počivadlko... E. 1, 30.4. uběhnůúti več, vběhnouli: (ti) v viecz- né zatraczenie vbiehnv P. 211°. ubodnüti, ubósti, píchnouti: (zboZíe) na sücdé vbódne (sic) P. 36"; Liem ostnem jsa David uboden křičí E. 1, 292. ubrman, rozsudi, rozhodći (arbiler Kt. i Dvasl.):kdyżtsć uda byti domnie- vacem, jesto fiekate ubrmanem L. 26; odsud inhed a nepud na domnievace neb ubrmany t. ubrus (mensale Klt.): aby kto svě- til... vbruii P. 208". Jlusev slovník. U účastník 177 týden: jediný den... do tehodne... příkázal bóh světiti P. 188"; do téhodne E. 1, 251 a p. 410. týkati,1.dolýkali se,dávati, navlékati: že sobě již na palec prsteny týkají E. 3. 208; — 2. hmaltati: věci, jiež. . . nevidíš., lělestně netýkáš, neslyšíš ani chutnáš E. 1, 4.— 3. zpylovati (cf. vylikati, roz- ljkali): (néktery muž) tíká (sic), vzpy- Luje fecí, darv a nasieláním, chce-li ho (Béta) pojieti E. 1, 345. ty1: nesmiem féci..., aby jim (Istivym pochlebnikum) jazyk tylem vyvlekli. jako slyším, že to v řečiech (sic m. Ře- ciech, Sčk.) činie E. 1, 265: učinili jsú zálohu jedni v týl a druzí wnarzz (sic m. v tvaf Sck.); Kaz. B. M. 295", stój Jan té ženě w tylu a Petr před očima, hř. 553. tyn, plot ohrada (sepur KIL): tyn Tieb. 38". tyniti, roubili (saepire KIL): tyn plot Třeb. 39%. týž: Túž cieltů P. 41"; (pro¢ by) knie- žata též neučinili? E. 1, 180; bohu též | jest piemoci jedniem jako mnohým. tisíci t. 172; Jdi, i ty učiň téz P. 201". ubrusee, rućnik (manulerium Kll.): (Prazéné fiekaji) hantuch za ubrusec E. 1, 134; (člověk) má se utříti ubruscem E. 3, 189. ubuditi, vzbudili: plískánie... ubudí spanlivé E. 1, 232 a p. 145 a 290; ktoż vida zahynutie bratra ve snu hiiecha, neubudi-li ho, hré3í E. 1, 1415. ubyti: netoliko nemá kázaníe slova bozíeho vbyti, ale má sé ho pfrisporiti p. 57". ucastenstvie, -stvo, účastenství: najtěžší účastenství hřiecha E. 1, 458: v tomto účastenstvě jsú pravoukové E. 1, 456 (ve výkladu o tom, kdo je účasten svatokupectvi). účastně mieti co, míti co jako účast- ník, míti účastenství na čem: (rozumná stvořenie) ctnost neb dóstojenstvie účastně od boha mají E. 1, 74 (= parti- cipant V.). účastník čí, kdo jest účasten něčích 12 

Strana 178
178 osudů: (Kristus) chtěl býti účastník lidu svého E. 3, 80. účasínost, účastenství: účastnost to- hosvatéhoobcovánie F,1,27; Nenietobě diel ani účastnost v řeči té E. 1, 342; hřiech zbavuje člověka všech véaltnofti svatých, hř. 555. účastný: radú účasten jest svato- kupecstvie, ktožkolivěk... E. 1, 456 a 457 (bis); aby boha té kořisti účastna učinil L. 21. učedlničí, učedlníkúv: pýchu učedl- ničí poraziv E. 1, 245. učedlník, učeník: učedlníče L. 336, k vezedlníkom P. 64"; dva vezeniky P. 67%; svým učeníkóm E. 3,176; — práv učedlník, právník (jurisla): prav ucedl- nici E. 1, 149 a 407. učený čehc, znalý čeho: jeden z nich zakona vceny P. 167". účinek, konání, výkon: ani čas ani miesto slove svaté, jedné pro účinky svaté neb pro život svatý E. 1, 118. učinitel, kdo co učinil, stvořitel: (věřím v boha) učinitele nebe i země E. 1, 46. učiniti 1. co: Páté si hněv učinil své duši E. 2, 73; aby své zlosti konec uči- nil E. 2, 58;—2. co več, co čím: kamen vczynien w hlavu vhelní Sal. 68"; stáda má ucinéna sü v lüpeZ a ovcé mé v seZránie všech zvěří polskych (Ezech. 34, 8) E. 1, 246; — 3. učiniti s čím dokonané v. toto; dosti u€. viz dosti; uč. pokoj mezi kým viz pokoj; uč. pomoc viz pomoc. uéistiti: Coz boh vciltil jest P. 208%; by ho od hiiechóv ućistili E. 1, 28; nedovedu-li ani zasé zemi uczzyllczye, jmají utrpěti jakožto zrádce cti lidu českého L. 161; neměli sú moci, aby koho učistili od malomocenství E. 2, 342 (łu slfida se se slovesem vyčistiti: aby koho v duši vyčistili od hfiecha ib.). Srv. vyčistiti. učiti k čemu: ktefíž učie k [pravedl- nofti mnohé (qui ad iustitiam eru- diunt multos, Dan. 12,3) P. 7^; — èemu: Kristus témuž nás ucí E. 1, 150; uciece lid zákonu E. 2, 54; by učil každé pravdét.186;— sě čemu: žáci, jenž sě pravom papezlkym vezíe P. 57*; — ücastnost — uhledati učiti co (a po záporu čeho):(Ježíš) pravdu vcí P. 182", p. E. 2, 186; cieftu bozí v pravdé ucí$ (— viam Dei in veri- tate doces, Mt. 22, 16) P. 181"; Záci, jenž sě právóm papežským ucie, ale co Kristus pfikázal, Loho sé nevcíe P. 57". üd: jeho ádóm sé vléliti E. 1, 7; jako stroj neb úd božstvíe k čiňení divóv P. 12" (organum V.); — údy k plození, genitalia: voluntas žádost mentis geni- talibus üdóv k plození abutendi danych neziiezené pozivanie Kaz. 3. M. 291". udáviti, zahubili, zardousili: smrti ho udáví E. 3, 111. udävati, davali (po édstech): éizieho nezadati a [wého vdavati P. 56" (ze svého rozdavati); a on (boh) z své vole udává světa každému E. 3, 151. udělánic, výrobek, výlvor: obraz neb špalek neb jiné od élovéka ruki udć- i lánie nečiní divóv E. 1, 70. udeřiti na koho, přikvačili: Inun- dacione powoden autem facta illusum vderzyla est ei Kaz. 13. M. 309". udol, dol, udoli: v idole biedném IE. 3, 133. údolní: lilium vdolníe (= lilium con- vallium, Cant. 2, 1) Šal. 37"; jablka údolnie (= poma convallium, Cant. 6, 10) E. 3, 78. udusiti: aby pšenice udussil L. 106. úľati, doujali: úľám bohu L. 140: vfam, nevfam, dovfám, zvfam Tfeb. 37’; (aby) najviece jemu (bohu) ufal E. 1,6; A mv vfáchme, Ze bv on vykü- piti měl Israel P. 65": kteríZ v sé ufáchu (confidebant, Luk. 18, 9) E. 2, 311: uffámt L. 142; uffám t. 145. uhanćti, pohanćli: kdyż člověka ne- mohü... v pravdé uhanéti E. 1, 231. uhaśovati: zlá žádost sé vhaluge P. 10%. ühel: diábelstál...naühlusvatého kríze E.3, 293. ühelní hlava, ühelní kámen: (Kámen) ucihen w hlawu vhelní Sal. 68"; viz hlava. úhlavný, hlavní: úhlavnému neb naj- vyššiemu pánu E. 1, 144; ti, kteříž sú méli vhlawnv nepriezen P. 53"; sedm vhlawnych hiríechóv P. 19%. uhledati k oho, vyhledati: uhledal ho, když jest byl lačen E. 2, 88. 

Strana 179
uhli — uleti uhlí ži vé viz řeřčvie. uhnojiti, způsobili uhnojení, uhniti: (jakož sú v Moravě officiál a jiní) knězi Martinovi, kazateli, nohy vhnogili P. 7%. uhoditi v pravdu, doznali pravdu, | nechybiti se pravdy: ktoz ste chybili, uhoďte v pravdu L. 106. uhoniti, 1. získali honbou, zjednali si sháňkou, hončním: chválu světa kterak bychme uhonili E. 1, 126; na lidech honiti, aby jim (prelátům) zaplatil a sobě laké uhonil E. 1, 426; - -2. doho- niti: který by chtěl uhoniti [tien préd sebü P. 57^. uhovčti, vyhovéti: aby (chudý) pánu neb paní ve všem vhoviel, a nelže wzdy vhovieti P. 215%. Uhři, Uhry: kteiiż su v Uhfiech by- vali E. 1, 444 (bis). uhroziti, hrozbami zakriknouli: ne- dajte sebe uhroziti L. 305. ucho: co ste w vcho feptali na lożóch P. 101%; aby je loktali w vii P. 87%; v uSí mych (in auribus meis, Cant. 2, 14) E. 3, 32; vIfi hlechnY P. 215". ujétie: drev od ohné ujetím E. 1, 279. ujieti sobě čeho: vgmi fobie toho P. 43*. ujistiti koho ceho, zajistili, zabez- pečiti komu co: (ty) věci uprošené ujis- tilv by pûtniky nebeského krâlovstvie E.1,334; — ujistiti sé: aby sé ujistili, te ... Kâz. B. M. 303". ujíti: mohůú-li všichni v jisté míesto vgíti, aby ušli P. 80%. újma: indefectibilis sacietas nasy- cenie bez vgmy Kaz. B. KI. 2%. uk, práv uk, právník, jurisia (cf. pravouk, pravoučec): jako sú praw vkowe, jenž slovú Juristé P. 168"; jako právě píší práv ukové, to věz... juris- tové E. 1, 188. ukazadlo, ukazatel, index (cf. zpra- vidlo): ukazadlo, jenž... ukáže tobě E. 1, 362. ukázka, monstrance: snad by (ty) ne- podával monstrancie, to jest ukázky, jíž ukazují, kdy jdú k otfěře, aby ji líbali E. 1, 79. uklinúti,ubodnouti: črt črta nevkline w uoko Káz. B. M. 320*. dovatá zvířata) uštnú... 179 ukojenie, upokojení: mentis tranguil- litas vkogenye Kaz. B. Kl. 156°. ukojiti koho,upokojiti, nakloniti si: dóstojenstvie napřed jmenují, aby tak pána svého ukojili E. 1, 315; aby tak pána svého neb otce ukojili a sobě ochotna učinili M. výkl. 3; — ukojiti sé (od čeho), uklidniti se: člověk má sě v neděli ukojiti od hřiecha E. 1, 115; nedajte sebe ukojiti rozkoši tělestné, jenž činí, abychom i své nemoci... za- pomněli E. 1, 294. úkol, na úkol, podle smlouvy, od kusu: quidam sunt, qui dietim laborant, alii super pactum na ukol Kaz. B. KI. 70%. ukráeenie: pro ukráceníe P. 178". ukrátiti čeho: ať bych řeči ukrátil E. 1, 285; a nebyli-li by vkráczeni dnowe ti P. 8*. ukiivenie, pokfiveni: nossu vkrivenie P. 132% uki'iviti, zkfiviti: vkfivi P. 132%, ukřižovávati: (pohané) každý den pět set jich vkrizovavali P. 142*. ükrop: ükrop vrücí E. 3, 188; ûkrop uhasiti t. 188, 189. ukrotiti: (aby chlipnost) byla v nás vkroczena P. 42^. ukrotnúti, zkrotnouti: ač začas dabel a svét ukrotnú E. 1, 355. ukrutenstvie: ani ukrutenstvím mohli ji prelstiti Kaz. B. M. 275"; v. la- hoda. ukusiti, ukousnouti: (syn) ukusil mu (otci) nos E. 1, 153; když koho (je- neb ukusie E. 1, 84; (lidé upadají v pokušení), ale jeho mysli (Kristovy) libost hřiecha ne- mohla ukusiti E. 2, 87. uléčenic, vyléčení: za uléčenie rány Fl. Odm. 8. ulééiti, vylécili: lékari vlecz fie [am P. 95"; (jenž si nás) uléčil E. 2, 261; aby... vzal... lékař za uléčenú ránu L. 26. ulehnüti v čem, spolehnouti nač: V tom sú velmě lidé nynějších časóv ulehli, majíce za to... E. 1, 353. uléti, ulili: a tak by ulel oheń smil- stvie E. 1, 279. když kto ústa 12* 

Strana 180
180 ulicè: po třiedách a po vlicíech (per plateas, Cant. 3, 2) Sal. 55*. ulićny, ulićni: v kutiech ulićnych stojiece E. 1, 289. úlomek, 1. ulomeni chleb: Sbefte... vlomky (fragmenta, Jan 6, 12) P. 51"; — 2. kus slova: Ulomky hodinnych slov sbierá skfietek E. 1, 307. uloZiti, 1. nafídili, uslanovili: den, jenž jest k boží chvále svat uložen E. 1, 126; — 2. upokojiti, usmířili, urov- nati: (nemůže-li bojovník pokorně při- vésti k míru nepřítele), tehdy má hle- děti, móž-li kterým zbožím, bez krve lidské prolitie, uložiti, aby z milosti uložil E. 1. 160. ulyzati sé, usmívali se: on vZdy vly- zage se dicit: Ó nechajte toho! Káz. B. M. 312". umdlely, zemdlely: Krátké slovo umdlelé ženy E. 2, 98 (o něco dále: ze- mdlelé t.). umensenie: (cierkev) vmenffeníe má Sal. 118". umensiti, zkralili, vynechali: ano umenšeno něco, ješto jiné některé bible . mají E. 3, 260. umeśkati, pomeśkati, prodliti: po znameních těch (o příchodu Antikristo- v6) nevmelka príchod syna boZíeho P. 8^. umienenie, vymínění, výhrada: za to máme prositi pod tiem umieněním, ač jest nám užitečné E. 1, 311. umieneny, 1. uminény: panny, vdo- vy, jenż jste tak ostati umienily,... kto vás umienéného slibu propustil? E. 1, 269; — 2. vymíněný: neb jiný vzatek časný, z úmysla za pójčenie umieněný E. 1, 217. umieniti, umínili si: umienil sem... Ctenie nedélnie... vyloZiti E. 2, 2; byl sem umínil vám kázati L. 207; viz i umieňený. umiesiti, vmísiti, přimísiti: (diabel) vmiefil tu také pýchu a rühaníe P. 44* (dvakrát podobně). umietati, umetati, zamelati: aby po- dolkové ženští neumietali prahu Káz. B. M. 299", umlknüti od čeho: aby umlk’ od rühání E. 1, 409; a on onémé [umlknu] (Mt. 22, 12) E. 2, 379. ulicé — upadovati úmluva, smlouva, ujednání: (bóh člověku dal jest dusi) pod tu amluvu, aby jemu věrně slúžil E. 1,209; pod túto úmluvůú: učiní-li hřiešný pokánie E. 1, 341; slepý nechtěl by býti strážným pod úmluvú, zameškal-li by..., aby byl oběšen E. 2, 275; A když úmluva sč sta s délniky z penieze dennieho (Con- ventione facta..., Mt. 20, 2) E. 2, 61. umluvati sè oč: když umlúváseo to | (biskup) E. 1, 415. ümluvcé:ikupeci prodavac,i ümluv- ce neb pfímluvce... potupeni budte E. 1, 415; byl by vinen i ümluvce S obü stranü t. 458; viz piímluvcé. umluvovati, umlouvali, smlouvali: A oni za penieze dávají umluvujíce, a nezaplatí-li jim. ..,svétiti nechtí E. 1, 415. umnieti, vyrozumeli: Z toho umni, Ze... E. 1, 340. umordovati: Krista umordovavse i pohanévs$e, zamordovali Iz. 2, 124. umiieti o dobyléeli, viz kráva. amrt, odumrt (viz toto): nehledaj z úmrti kořisti L. 25. umrtviti:tak ihned vierujest umrtvil E. 2, 49. úmysl, 1. úmysl: mámť vmyll, abych P.3';któm sć zaslibuje, ać toho v umysle nemá E. 1, 267; —- 2. smysl: aby mi (písař) pravého vmylla nepfevratil P. 2°; brzy by sě sjednali v úmyslu, ač sů málo v slovách dělé E. 1, 49. umýti sé: (sviné) umyjíce sé, opét v bláto sé uvalují P. 50". unáhliti sé, ukvapili se: aby sé ne- unáhlil na hfiesné Káz. B. M. 306'. uneprazdniti, uprazdniti, zbavili ne- prázdně, zaneprázdnění: lidskými péče- mi jsa zaneprázdněn, nemohl by k slovu božiemu býti uneprázdněn E. 3, 251. unořiti, prolíli: ktož jednu slzu na své hřiechy unoří E. 3, 149 (Ouicun- gue unicam lacrimam pro suis peccatis effuderit S. 255). upadnüti več: (aby) neupadl v žá- dost marnü E. 1, 284. upadovati već, padali: (ti) upadujit v pokuśenie E. 1, 281; vpaduji (sic m. upaduji) v pokusenie E. 1, 71; ti v ka- ciefstvie upadují E. 1, 418. 

Strana 181
upálenie — urozenie upálenie: (Ze má umrieti) upálením E. 2, 199. upáliti: (nynější náměstkové Pe- trovi) vzdějíce věrnému křesťanu ka- cień i vpalé P. 29^. upóci: mezi lotry na kiiżi upeceny E. 8, 176; P. Plz.: na kříži oběšen a | velikń laski jakożto na ohni upećen. uplésti sé vec, zaplésli, vplésti se do čeho: nynější náměstkové Petrovi vpletli lá fie w popravy P. 295; upletli sü se v mnohé bolesti E. 1, 437; upletl si se v úřad světský E. 3, 248. upliti, uplíli: upliji... knézie Krista E. 1, 182. uplvánie, uplivání: spassitel jde do- brovolné .. . k vplvani P. 37°. uposlüchati, poslechnouti: sluhy Krista... vpolluchaly [u P. 18%; Paklit obcé neupcslüchá E. 1, 240; uposlü- chajíce toho t. 465. upracovati co, vypracovali, zpra- covali: vše, což jsem pod sluncem pilně upracoval (Eccl. 2, 18) E. 1, 283. upiiemnost, upfimnosi: upiiemnost bez pióvracenie E. 1,41. Vizi neupiiem- nost. upriemo, upiiemé, přímo: upřie- mo E. 2, 255; aby upřímě k hospodinu šla (svatá obec) do nebe E. 3, 161; knéZie, kteříž lstivě pro penieze a ne- upřiemo (= ne upřiemo) a najprve skut- kóv kněžských pro pána boha nevedůú E. 1, 179. upi:iermost, pfimosl: (Sv. Jan) trsti větrem klácenú nebíeše, jímž od vprie- molti [tawu nižádná věc nehýbáše P. 11% ( = od přímého postavení). upiiemy, přímý: Upřiemí (recti, Cant. 1, 4) E. 3, 12. upřieti, upříli: (bohatec) byl jest oči vpriel w Zemi P. 114*. uprodávati, zaprodóávali, zrazovali: často zná ten, jehož pochlebník chválí, že uprodává ho, když lživě chválí E. 1, 261. uprositi (so b é), vyprosili (si): upro- sivše nádobí mnoho zlatých (u pohanů) E. 1, 208; a (Erb. éte ať) na sě sám za- lracenie neuprosíš M. vykl. 5; dabli jeho odpusténím uprosili sú sé v svině a ztopili sú je v moři E. 2, 375; ti-li milují 181 uprosie sobě i lidu kralevstvie nebeské? E. 1,300; aby milost uprosil sobě t. 303 ; vproftez nam ten chleb gielti Jistb. 53 (Nj. 465). uprosovati, vyprosovali: hodni věc, za niż prosi, uprosuje E. 1, 308. upSenie, píchnutí, bodnulí: bez vrazu y bez vplenie P. 77% uptati sé, vyplali se: exquisierat byl , Sé jest vptal Káz. B. M. 325'. upustiti co vec, vpusliti: diábla by v ni (duši) upustil FI. Odm. 3. arad: vradu pastyrského P. 79%; úřad rytieřský E. 1, 160; officium vrzad suum faciebat wedl Káz. B. M. 313". úřadný člověk: lidí auřadných L. 17. úraz, 1. poranční, nehoda, viz upše- nie; -- 2. urázka: prosíme, aby pán buoh svój üraz otpustil E. 1, 335 (— urážku sobé ucinénou); offensam vraz Káz. B. M. 104; — 3. pohoršení: neb to slovo Ifcandalum po riecku wzni vraz Kaz. Strah. 493“, srv. pohoršenie. urážčti sč o koho: (kfesťanóm, kteříž) vražíe [ie o nieho (Krista) P. 13". Viz i uraZovati sé. urážka: inpaccio pedum vltrka neb wrazka (!) Kaz. B. KI. 281%. uražovati: Ktož mnohých požívá slov, uražuje duši svú E. 1, 271; — ur. sě na kom, urážeti se kým: A křesťané uražují sě na Kristovi E. 1, 245. úřědník: úředníci duchovní, jako ofi- cial, korektor a jiní E. 1, 101; pánek drží panstvie ..., aby sláZil jemu ... jako jeho úředník, aby jemu počet vy- dal t. 213; diáblom, jenž sú vředníci a poprawcie P. 181*. úročec, úrok: (světští), jenž nuzným neodpůúštie úročce E. 1, 339. uroditi, zploditi: z tvÿch synôv, kte- fiż vyjdu z tebe, jeź urodis E. 1, 162; — uroditi sé, narodili se: ktery se vrodí P. 77*; pacholíkové urodiece sé E. 1, 294. Viz i urozenie. arok, dan ze stalkü duchovensküch: | (knézie nechtie poslüchati krále Čes- kého), aby mu dali po jednom üroku ML. 106; jenž berú úroky E. 1, 213; úrok roční t. 427. urozenie, 1. narození: jenž se jest po mně urodil, ale tajemstvie jeho uro- 

Strana 182
182 zenie plně neznám E. 2, 22; — 2. uro- zenost, rod: (světští v chlúbě pracují), jiné v urození tupiece E. 1, 226. urozumèti, porozumeti: po smrti urozumiem E. 2, 70; komuž (Kristus) rozum otevře tohoto čtenie, ten uro- zumie E. 2, 219. urubiti, urubati, useknouti, posekati: Tenť jest kněz statečný, jenž [mie chlapa f hufle vrubiti P. 81" — osekati lak jako housle (nechati jen trup s hla- vou) Sék. usédanee, v sedání poražený (pře- moženec Duch J. H.): v tu dobu již čert má za to, že již jest ten člověk jeho vliedanecz P. 217^. úsilé, úsilí, snaźnosl, prace: dal si mi úsilé v zlostech svých E. 1,16; vše- cko üsilé tvá rukü (omnia opera, Deut. 28, 8) E. 1, 55; uvieZe sé v üsilé má (in laboribus meis, Eccl. 2, 19) E. 1, 283. usilovati proc, oc: zdravie, pro néz sé usilovalo E. 1, 87. uskrovniti, umensili, umírnili: sua opera temperavit vfkrownyl Káz. B. Kl. 271". uslvyvščnic, vyslyšení: hotovost k víly- ření P. 21%. uslySéti, vyslySeti: Ze prisáhl Hero- des král, aby uslyšal dievku (= Ze vyslyší), . . . že, zač prositi bude, chce ji uslyseti E. 1, 105. uspiti, uspali: probudte se z... snu, jímž sú vás uspili knézí E. 1, 170. üsta: nesméjí proti dáblovu kükoli üst otevrieti E. 2, 60:— üsta zlatá, sv. Jan Zlatoustý: To zlatá ústa E. 2, 97; podobné t. 99, 243, 277 a j. ustánie, únava: nenie tam (v životě věčném) pracné ustánie, nenie nemoc... E. 1, 11. ustati, umdliti: nebožka během... ustala E. 2, 98; ustanü [neb zhynü] na césté (deficient Mar. 8, 3) E. 2, 289. ustavenie, ustanovení: w vItaveních obétnych P. 157*; tradicionis ustavenie Káz. B. M. 321". ustavicenstvie, uslavićnosl: Kristus ... přidává toho nápoje uménie a moci usta- vičenstvie E. 3, 83. ustaviénost, vylrvalost, stálost: trpě- livost, ustaviènost E. 1, 119 a p. 297; urozumeéeti — u' ecenic (cierkev) nepohnutá stojí w ultawicznofti Sal. 132". ustavičný, (rvaly, staly, casly: (kne- zie naši jsú) ustaviční v uliciech, řiedcí v kosteléch E. 2, 66. ustaviti, vystavéli: edificabo [vfta- wym] Kaz. 1408, 197". ustavovali, slanovili, narizovali: aby (pape) bludu ... neustavoval E. 3, 252. ustielati, usliÿlali: (Lolozce cierkev sv.) rozličným kvictim vitiela Sal. 36". ustíhati, doslihnouli, dohonili: (honil jest Jakuba) Laban a ticti den vItihal jej Sal. 67' (Gen. 31, 23 comprehendit). ustrasiti, zaslrasili: jeSté mají jeden kus, jímž chtie každého ustrašiti E. 2, 206: druhé aby (bohatec) pyšným ruchem ustrašil t. 240; tú klatbú prvé kněžie ustrašili sú a přikvačili, kohož sú chtěli E. 3, 253. ustrčiti sě, (viz ústrka): scandali- zantur vítrczie lye Káz. B. KI. 183". ústrka: Scandalon enim grece est pedum inpaccio vftrka noh Káz. B. Kl. 1835; vftrka neb wrazka (!) t. 281". ustrknüti: per scandalum pedem... inpangit vitrkne Kaz. B. Kl. 281°" ustrnüti: aby ten v nich velnul a ustrnul E. 3. 299; A oni vftrnuly sü na děveč- kách et sic peccaverunt (2 Pet. 2) Káz. B. M. 312'; defiget in eo intencionem suam vftrne w nyem Kaz. B. Kl. 55". ustupenie: aby dal příklad... k pro- spèsnému ustûpent IE. 2, 108. ustúpiti čeho, od čeho: až (tací) krádeze a lotrovstvie ustüpie E. 1, 211. ustydéti sé koho, zaslydéli se pred kým: aby (bludny) ustvdél sé obce E. 1, 240. usvadnüti: (aby svatí horkem) nev- Iwadli Sal. 26". uStnüti, u3/knouli: kdyZ koho (je- dovatá zvířata) uštnú neb nehty udrú neb ukusie E. 1, 84; ktoz vitnuty bude naň (na hada) hledéti P. 109". utéci sě, přihlásili se, uchazeli se: pa- pež dá listy své, a který se prvé uteče, ten právo má E. 1, 406. utečenie, úlék: který (rytieř) po vte- czení navráte se nepfielele... tiskne P. 122° 

Strana 183
utéšeníčko — uvésti utěšeníčko, poléseniéko: an zapo- védél kazdé vtieleniczko P. 217°. utéSenie, ülécha, polésení: vtieleníe minulo P. 216%; na dětech utěšenie E. 1, 147; vtyellenye consclacio Käz. B. Kl. 124"; (mncho vtipóv ve sv. čtení), jimiž by mohli (věrní) duši své utěšenie naleznúti E. 2, 107. utěšený čemu, proč: Uzřela Eva dřevo očima utěšené a k jedení chutné E. 2, 429; Dále die mistr utěšený Ježíš E. 2, 373; kóň k té věci, jemuž (sic m. jež mu) jest utěšena..., poběhne E. 1, 117. utóżeti, vyleżili, vydělati: (Petr) móž do roka utěžeti druhých sto (kop) E. 1, 215; sčítaj, co by každý den vtiežeti mohl P. 179%; Pavel těmi penězi... utěží, že dosti bude mieti... do své smrti E. 1, 215; (Šimon) chtěl na pe- nézich vzieti moe, aby viece utóżel (Sk. 8, 19) t. 343. utiekati čeho, od čeho: abychom uliekali pochlebenstvie E. 2, 49; — ut. sč od koho: utiekaj sé od něho E. 1, 90. utisknúti, potlačili: (Kristovo) slovo utisknúti E. 3, 274. utisknutie, úlisk: brání jim duch boží utisknutie, ... kterémužto utisk- nutí jsú páni... hotovější E. 1, 165. utlaéiti, 1. ullacovali: neutlaćte, necinte nasilé Kaz. B. M. 313%; — 2, utvrdili: tobč sú cestu utlacili E. 3, 123. utlüci penézi, pfemoci, zniciti: Non contendas cum homine locuplete s bo- hatym, neb té utluce penczi Kaz. B. M. 301". útočišče, Uloëisté: ûtotisée L. 306. utraeovati nač: (ani aby člověk miesky) na marnofti a prieliinoIti vtra- czoval P. 103"; (když zboží) nezřízeně na sobě neb na čeledi utracuje E. 1, 414. utrhaé: utrhaci a plískaci E. 1, 313; detractor vtrhacz Káz. B. Kl. 122''; vtrhaczy Káz. B. M. 329". utrhavy, u{rhaënÿ: lidem utrhavym L. 196. utrhnüti koho (Ceho), zkrálili, po- škodili: utrhne chudých a druhdy pána neznamenitě E. 3, 250; (Někteří ubr- 183 mani) pravé strany utrhnůú a křivé při- dadie L. 26. utrhovati: Jistě dědictvie chudých jest zbožie kostelóv, a svatokrádeZskü ukrutností sé jim vtrhuge P. 103*. útrobný, v útrobách: glla bohem bil [fy vtrobni Jistb. 54 (Nj. 467). *utrosili (nejasné): Magister, volu- mus, ut quodcumque pecierimus, des nobis vtroffyly naffy Káz. B. Kl. 233". utrpénie, utrpenie, u/rpení: mi- lym utrpéním získal bych (korunu) E. 1, 185; w ńtrpeni P. 70%; (Ježíš) přistúpil dobrovolně k utrpění E. 1, 16; Kristus měl veliké utrpenie z pohančnie E. 1, 18. útrpný, ulrpení působící: cožkoli- věk útrpného komukolivěk od boha sě přihodí, to jest k jeho dobrému E. 1, 227. utruditi sé, unavili, upachlili se: člověk jda do kostela něco sě utrudí E. 1, 299. utrüsiti: dábel kákol vtrüssil L. 106. utrZiti: odpustky dávají v nájmu, jakož který Antikristóv posel móž vtržiti, aby mohl viece na lidu sprost- nem vylüditi P. 7". ütulnost: nerozumnä pokora, to jest útulnost E. 1, 244. utvrditi: mezi námi a mezi vámi číl veliký vtwrzen jest (chaos magnum firmatum est, Luk. 16, 26) P. 110°. uvaliti sć već, uvrhnouti se nać: ny- nie biskupstvie uvalilo se v zboZie E. 1, 448; (biskupstvie se) vwalilo w zbozie Sv. Strah. 427. uvalovati sé vec: (sviné) v blato sé vvalugí P. 50*. uvázati, zavázali, ob-: (Samaritán) uvázal jest rány ieho E. 2, 327, pod. 337. uváznüti vec: kdyby veliký šíp uvázl v nohu knězi E. 1, 241. úvé, citosl. nářku, ouvej: (lidé) naří- kají: Béda mné, nastojte! a na uve! (sic m. na, ávé) E. 3, 167. uvériti, üvér poskyinouli: uvér na dluh bližniemu tak dada jako za pe- niez hotový E. 1, 215. uvésti koho k čemu: (aby Ježíš místry) k témuZ vvedl P. 15". 

Strana 184
184 uvoditi, uváděli: (aby kto) k man- | Zelství oddával, vvodil P. 208". uzda viz pénivy. uzdravitel, uzdravovalel: milostivý vzdravitel P. 166'; vzdravitel P. 186*. uzdraviti od čeho: vzdraviti... od hfiechu P. 78". uzdravovati: uzdravovati své pocl- dacie a jim pomáhati E. 2, 167. úzkost, 1. úžina, rozsedlina, propast (angusliae): aby noha tvá v úzkost v, předl. a) s akk., 1. o míslé: več, kam, mezi co, do čeho: ,„I neuvod nás v pokušenie“, nebo druzí řiekají „u pokušenie““ E. 1, 344; i upadl jest v lotry [neb mezi lotry] (= incidit in latrones, Luk. 10, 30) E. 2, 327, 328; Tento v boží moc sě vieže, nejsa bo- hem E. 2, 376, 377; — 2. o čase: v čas, v týden, do týdne, za týden, v potře- bu, v čas potřeby: v svatý čas tří dnóv, v něž tělo ležalo v hrobu E. 1, 17; gedný w tyden P. 221%; slíbí-li někto odplatiti sě druhému v týden pod přísahú E. 1, 95; (kolikokrát) v týden l. 331; dvakrát v týden E. 2, 314, 317: abychom sě přisaženie v potřebu ne- liknovali E. 1,98; — 3.0 ücelu: v hnév, na hněv: boží sluha jest mstivý v hněv tomu, ktož zlé činí (in iram Řím. 13, 4) E. 2, 257; - - 4. o příčině, na: v tvé slo- vo, t. poslúchaje tvého slova, rozestru sieti E. 2, 280 (in verbo tuo Vulg. Luk. o, 5); —- 5. v druhé, podruhé: učiníte-li to v druhé, pustím ruku na vás (= secundo 2 Esd. 13, 21) E. 1, 132; — v znak, naznak: A oni ihned v znak padnü (— ceciderunl in terram, Jau 18, 6) E. 2, 159; — v jasno, za jasna: a potom jako v jasno led rozplovü sé hfiechové tvoji (— in sereno Eccli. 3, 17) E. 1, 148; -— v obec, společně, viz obec; v spolek, vespolek, viz spolek; učiňen býti v lúpež, předmělem loupeže, viz učiniti; —-b) s lok.,1. o mís- lé: modl sé... v skryté (— in abs- condito Mt. 6, 6) E. 1, 289 (— v ükry- lu, v soukromí); I vece vladar v sobé uvoditi - - vaditi se nepadla E. 1, 06; — 2. sKklíéenosl, tíser dusevní: i po vzkoltech a nesnázkách tohoto svéta Sal. 55". uzlik: uzlik mirry zmilelik mój mne (= fasciculus, Cant. 1, 12) E. 3, 20. użitek: cibi exquisiti wymyTlleny... ad necessitatem k uzilkowy Kaz. B. M. 306". użiti, umensovali: Boże, ty, jenż télestnym postem hiiechy vżiś, mysli ; pozdvihujeś, ctnost dáváà P. 43*. V | (= intra se Luk. 16, 3) E. 2, 207, 302; | -—-2. 0 éase: gednv w miellieci P. 221"; — 3. o způsobu a pfíéiné: mluviti v chudých, za chudé, v jejich smyslu: Tak w chudych mluví sv. Bernard, jsa proti zlodějóm . .. jich řečníkem P. 103; — tak v obém v tom mám féci E. 1, 64: v slovu tvém |t. k při- kázaní slova tvého| (Luk. 5, 5, in verbo tuo Vulg.) E. 2, 277, 278; — aby bvli zjeveni skutkové jeho, Ze ! v bozé ucinéni sü E. 2, 213; v bozé, i. v milosti bozí t. 218; všecky věci vaše v láscě buďte... vše v láscě čiňte (= omnia vestra in charitate fiant Vulg., 1 Cor. 16, 14; druhé je z Husova výkladu) t. 203; — v hotově, poholove: (Králové) nemají tak plnost k rozkoši v hotově E. 1, 220; (v první církvi býti biskupem) bylo býti chudým a v hotově mučedlníkem E. 1, 448; srv. ktož jest měl biskupem býti, mél jest býti hotov, každú hodinu na mučení jíti t. Vaclav: ipsum rogitemus dicentes: Swati nafs Waczlawe etc. Káz. D. Kl. 278'*. váček, měšec: (Jidáš) miešky neb váčky mějieše (loculos habebat, Jan, 13, 29) E. 1, 211. vad'enie: Vadénie lücí od stavu ne- vinnosti E. 1, 385. vaditi sé: vadíece fie o obroky D. 132%; lakomcóm, jenZ sé vadie o zbo- žie E. 1, 344: an (kněz v krčmě) fie o koftkv neb o prazdnv ženy wadí P. 81". 

Strana 185
váha - - vče váha, 1. na váze stojí, nulno roz- vážili, přijde na lo, jest pochybné: To na váze stojí, nebo ne vždy... bývá bóh uctèn E. 3, 151; -- 2. rovnováha: (ty protivné věci) daly sú byly Adamovi a Evé tak váhu u miefé, že ani nemoc ... jich téla trápila E. 1, 292. vach, citosl., ach, aj: A sv. Matúš píše, že když jest na kfíži pnél, fekli sú: Vach, jenž rušíš chrám boží, spas sć, jsi-li syn boží (Vah Mt. 27, 40) E. 1, 238. val, valem jíti, valiti se: cum Lurbe irruerent walem fye walyly Káz. 13. KI. 223"; vallem gdu lyde do pekla Jistb. 54 (Nj. 467). valeti viz kulky. válka svatá: na ty... vydávají kříž a svatú nazývají válku E. 2, 11; valchář: fullonum walcharzow Serm. 10, 8. vápenník: (Co bych kováře neb vá- penníky a jiné dělníky vyčítal? E. 1, 237. varhaní: radují sč pro hlas varhaní (organi, Job. 21, 12) E. 1, 127. varmužka, příkrm, pochoutka (var- muie = pulmentum Klt.): alios... nutrit pulmentariis warmuzku Kaz. B. KI. 114'. varovanie: caucio warowanye Kaz. B. KI. 56°". varovati sé čeho: coz protivné, toho sé varují E. 1, 236; — od čeho: Varujte se od mistróv (— Cavete a scribis, Mar. 12, 38) E. 1, 454; od čeho má sě varovati t. 136; Varuj sě od křivé přísahy t. 97. vag: w vafich srdcích P. 64"; vieci vále P. 94"; mimochodníci vali P. 103"; Bohalstvie valie zhnila [zhy- nula] su a richa valie od molóv sńe- dena jsu, zlato a stfiebro valie (sic) zerzievielo P. 11%. . vázati sé vec: uvazovali se: (Tento) v boží moc sé vieZe, nejsa bohem E. 2, 376 a 377. vażili co, cenili, uvażili, vsimnouti si: aby viece (prelat) vażil prolpiech duchowni v cierkvi svatć neż kterć příčiny světské P. 15"; (bóh) velmé sobě váží svého sluhu E. 1, 60; proto 185 váží sobě buoh kněžské svátky za hovno E. 1, 130; aby život věčný vážila E. 3, 104; Chce-li kto vaziti, spatří, že . .. E. 1, 220; Ale važte, bratřie moji, važte, co die pán E. 2, 2; Jehož řeč... já váZe... umienil sem . t.: viece váZie tohoto svéta zbozie L. 25; važte hanbu a křivdu L. 140; — vážiti sč čeho, odvážili se: váživše sč všie hanby L. 319. vážný, plalný: skutkové viece jsú vážní rež slova E. 1, 223. vbožiti sč, spojili se s bohem: hodné kázaníe Lo czíní (sic), ze dufe niekterak wbozí fie a f kriftem v jednotu v mi- losti vejde P. 36". včera: wczéra P. 63“ (dvakrát). vdánie, byti na vdanie: (mladice) takové jesle nejst na wdani Sal. 116". vděčný komu, milý, vděku hodný: (lékařstvie bývá nelibé), ale když bude (nemocný) zdráv, tehdy bude jemu to velmě vděčné E. 2, 259; vděčen býti čeho, zač: Prvého nawitiewenie máme byti velmé wdieczni P. 4". vdechnutý, nadšený: duchem svatým vdechnuti jsúce mluvili sú svatí boží lidé E. 1, 50. vdechnutie, vdechnulí: když Kristus dusi věrnů svým vnitřním wdechnutim nadchne Sal. 95 '. vdesenie, vdechnuti: skrze tajné wdef- [enie Sal. 95°. vdole, dole: na nebi svrchu... na zemi v dole E. 1, 66 v dole E. 2, 343. (V nář. hbl. v dole Vydra 87, 122.) vdovstvie, vdovstvo: vdovstvo L. 28; vdovstvi L. 15. vdruhé viz v druhé s. v. v. vé cilosl., béda: Né, vé, vé! neb Béda, béda béda! (Ve, ve, ve homini- bus, V.) E. 1, 293; we, byeda, kto lebe nedba Jistb. 53 (Nj. 465.) vée, 1. veliká véc s gen. definiliv- ním o tom, co přesahuje obyčejnou míru, co je značné svým počlem nebo svou přesilou (cf. ně. usus: „síla“ peněz, „kus“ darebáka): jest mezi námi veliká věc pokrytcóv E. 1, 244; A těch (svatokupcův) jest veliká věc u pa- peže E. 1, 456; někto nabéře na se velikü věc poručenství těch almužen 

Strana 186
186 E. 1, 452; —- 2. věc posvátná, svá- lost: Sv. Augustin nazývá chléb v té modlitbě sacramentum corporis Cristi, to jest postvátnü véc téla Kristova E. 1, 330; v. i posvátny a dávati; — 3. véc rozumná, bytost, stvoření: (bóh) jinak jest v nerozumnych vécech a ji- nak v rozumnych E. 1, 318; svétu, to jest všěm rozumným věcem E. 1, 40; (cf. ve vší obci stvoření rozumných E. 1, 319); — w hodných viecích (sic) jich (rodiéôv) polluchage P. 16* = věcech E. 2, 31. večas, viz čas. večeřadlko, malé večeřadlo: A to weczeradlko (sic) jest Sal. 62^. veéeré, veliká večeřě, první den přesnic, beránka velikonočního (Mi. 26, 17): to jest řekl Kristus na veliké večeři svým učeníkóm E.3,176;— věč- ná večeřě: (spasitel) přikázal sluhám svým, aby šli volat k věčné večeři E. 3, 252. večeré, večer, západ: die David: Obratiet fie k veczeremu (židé) a hlad trpěti budú jako psi Šal. 122". 2 E. 3, 81. (Z. 58, 7 ad vesperam Vulg.) věčšiti, většiti, zvótsovali: dáv- nost časóv nemenší hřiechóv ale věčší E. 1, 438; dawnoft hrziechu nemen- ITy, ale wietlly Sv. Str. 425. vedlé, podle: Staň mi sě vedlé slova tvého E. 1, 15; vedle výkladu Origena P. 13%; těch jest mnoho, jenž umějíce písmo, nechtíe wedle ho (sic) živi býti P. 27"; činil jest, což bylo dobré před Hospodinem vedlé všech věcí, kteréž jest činil David (= iuxta + Reg. 18, 3) E. 1, 162; vedle domnienie babinIkeho P.67"; některé (smilstvie) jest obyčejem | vedlé přirozenie jako mezi mužským pohlavím a ženským, některé obyčejem nevedlé (=ne vedlé) přirozenie E. 1, 192. — býti, státi vedlé koho, při kom: mnczí, byvše protivní, jsú již vedlé pravdy E. 1, 235; srdnatě stojiece vedle něho E. 1, 186. vědérce, vědérko, džbánek: (ustavil sem sobě) čieše, koflíky a mísy neb védércé k naléväni vina (= urceos Eccl. 2, 8) E. 1, 282. védéti, ználi, poznati: aby védéli je- vecas — vék ho mec E. 2,112;—védéti koho èim: byť ho (Krista) člověkem diábel ne- viediel, Lehdy by ho nepokuüsél P. 44^ (kdyby nevěděl, že jest člověk);—- to véz, lo jest, loliz: Odpůúštějí sč tobě E. 1, 29 (a p. velmi éasto); . — odpovie- dají nevědúce E. 1, 29; neviediece (sic) P. 7%; vědúce E. 2, 78; listy, kým- kolivék vypravené, já nevédé L. 195; — nevédéti do sebe: nic do sebe ne- viem, t. hodného k zatracení E. 1, 35. védom: A z toho védomo jest, Ze velmé nyníe místii (hiéiíe) P. 15%. vědomě, zielelné, zrejmé: (dábel záviděl jest svatému Bartoloměji) vě- domě vypisuje jeho krásu E. 1, 124; zmaže sě vešken v hovnách, vědomě nesměl by před krále, aby jemu ne- smrděl E. 1, 303 (lak inlerpunguje Sčk). vedro: viedra... wieder P. 17“. Vehemot viz diábel. vei, ouvej: Haha, nvemcezw, haha, wey, wey Stok. 22. vejvoditi v. vévoditi. věk, na věčné věky, na věky věkův: na vieczné vieky P. 75; na véky vékoma Nj. 476 (z rkp. Treb.);- lidské véky: pet vékôv kazdého élovëka...: prvy vék, jenž slove mládie (asi od 1. -7. roku), E. 2, 65; věk dětinstva, jenž trvá do let čtrnadcti ... Druhý věk jest jinoš- stvie od let čtrnadcti az do osmezciel- mého léta ... Pak devátá hodina třčtí věk znamená, jenž slove mužnost a po- ¢ina sé od osmezcietma let a trva do čtyrydcieti a osmi let. Pak jede- nadstá hodina znamená starost a běží od let čtyřidcieti a osmi až do let sedm- desáti... Pak šestý věk jest ostatek | let, od sedmidesáti aZ do skonánie, a slove sietnost E. 2, 61n. —. Jinak E. 1, 116: prvý věk člověčí od jeho naroze- zenie do zubóv vzrostu a do řeči a slove nemluvnost... Potom druhý věk až do znamenie chlupóv brady a prsí a slove mladost. Potom třetí věk odtud až do stavu rostu a slove dorostlost... Étvrtx věk, již prostředek života, slove moc- nost... A pak... přileze věk pátý, starost ... a šestý věk, jenž slove šiet- nost. 

Strana 187
velebník — vésti velebník čeho, 'velebitel, kdo co velebí, chválí: svých přikázaní veleb- níci E. 1, 90. veliéiti, velebiti: Veličil sem diela svá (Magnificavi Eccl. 2, 4) E. 1, 282; Magnificat welyczi Káz. B. Kl. 218"",; (poslové) jenž . . . moc svú veličie L. 223. velikomocnost, velkolepost: magni- ficencia welykomocznost Káz. B. M. 310". velikost: velikolt sě krčí P. 215"; hřiechu zlost a velikost E. 1, 32. - veliký: veliká noc viz noc, veliká sobota viz sobota, veliká večeřě viz veceré, hod veliky viz hod, hriech veliký viz hřiech; — veliký, mnohý: lid veliký chvátal jest E. 2, 71; — kompi. věcší, věcčí, věččí, veličej- ší: vieczcí P. 96°; tíem vieczcíe muka | P. 216*; vieczcí diw P. 10%; vieczcíe Itrana P. 28"; viecczíe jest moc P. 22"; naiviecéí ráz P. 179*; (někteří lidé) naivieččíe véci hledéti nechtíe P. 162"; veliczeilie bozíe miloft P. 10*; (sádcé) jich (lidí kfivych) velicejsieho hriechu dopraví E. 1, 187. velnüti vec, prilnouti k čemu: gui occupati sunt nimium in temporalibus kteříž jsú velnuli v zbozíe Káz. B. M. 100": aby ten v nich velnul E. 3, 299. velryb, velryba: v břišě velryba E. 1, 18. věnček, věneček: vénček róžený E. 1, 223; za věnček Káz. B. M. 330". vénee viz nésti. věník, chomáč, listí na vélvi (tak i v již. Čechách): (Adam a Eva) udělali sú sobě z listí fíkového věníky (P. Nor!) E. 2, 429; vienik jima (Adamovi a Evé) dal, aby hanbu prikryli P. 11% veréjé, (postres Klt.): u vefejí dvéré sé obracují E. 1, 119; napsali nad vereji své školy E. 2, 22. veřéní (m. veřejní), stežejný, hlavní: A ty ctnosti jsú veřenie, že jako u ve- řejí dvéře sě obracují, též . .. E. 1,119; čtvři ctnosti veřenie t. věřenie, víra: dvě 3, 154. vériti: vériti jest mysl k pravdě prichyliti E. 1, 3; — vériti Cemu: véfení neb vífe E. 187 (ktož) věří jemu, jenž jest mě poslal E. 1, 10; — věřiti co: věřiti vstánie z mrtvých... dobrých odplacenie E. 1, 2; věřiti odpuštěnie hřiechóv E. 1, 2; věříš všechny kusy položené u vieré E. 1, 4; což vidíš, to nevěříš, ale znáš t.; věřiti boha jest vériti, Ze on jest bóh E. 3, 216; —věřiti več: věři v buoh E. 1, 2; věřiti v boha jest véré milovati E. 1, 7; v boha vétiti jest vieru majíce boha najviece milovati E. 3, 214; — vériti k éemu (lat.): Die sv. Pavel: Srdcem sě věří k spra- vedlnosti (ad iustitiam Řím. 10, 10) E. 1, 1. věrně, věru, opravdu, vskutku, jistě: A věrně divné jest, proč... E. 1, 8; věru, věru, ... věrně, věrně neb jistě, jistě pravi vám E. 1, 93. věrník, věrný (člověk): věrníče Kris- tóv! E. 1, 101; věrníče boží t. 107. věrný, pravý (křesťan): věrní v svá- tek v bohu odpočívají E. 1, 121. věrovánie, dokládání se víry, ujišťo- vání, zapřísahání, zaříkávání: tehdy by viece věřili lidé jich skutkóm než jich řeči neb věrování E. 1, 102; zloba, nepo- dobné věrování a křivé přísahání E. 3, 180. vérovati, dokládali se víry, říkati na mou vieru: neopatrné vérujíce (im- provide iurando V.) E. 1, 86. věru viz věrně. verš: Tento werls na počátce vyložen jest Sal. 78". ves: ve vsech (in villis, Cant. 7, 11) E. 3, 90. veselíčko: a bude-li kdy Iwieczké velfelíczko P. 215^. veseliti, činiti veselým, rozveselovati, ob-: (láska) v dobrých skutcích veselí E. 3, 164; (dobré) člověka veselí E. 3, 164; E. 1, 117. veselý čím: (nájemník) ctí prelátskú velfel geft P. 79"; vesel jest hriechem svým i cizím E. 2, 311. véska, víska: K Betfage [te wefcie] P. 3*. Vespesián, Vespasián: od Tita a od Vespesiana, Římských knieZat E. 2, 307. vésti, 1. uvádéti: A vedlé rozumu du- chovnieho, jejž vede sv. Augustin E. 2, 

Strana 188
188 353; aby to vedl tam na mě z jména svého L. 194; jenž by toho chtěl na mě vésti t.; veďte na mě bez strachu, kteréž ste ote mne slýchali kacieřstvie t.; — 2. vésti koho nač, naváděti: diábel vedl jest zlé lidi na to, aby dobré | mordovali P. 81"; — 3. vésti úřad, dielo, konati: úřadu svého nevedúce E. 1, 421; úřad boží vésti E. 1, 8; viz i úřad; aby své obchody právě vedli L. 271; aby věrně své dielo vedli t.; ktožť tak panstvie vede L. 22; — vésti skutky, bludy: sancte vivis a svaté skutky vede$ Káz. B. M. 2977; Ze date bludy vésti L. 108; slyším, že své vdov- ství řádně vedeš L. 15; 4. vésti prav- du, zachovavali: kteriz Kristovu prawdu vedu P. 7"; zákon boží veda L. 22; — o. v. lakomstvie, zlost provadéti: lakomstvie vedücze P. 59 ; lakcmstvie, jež vedú v chrámě E. 2, 124; A tú chy- trostí Antikrist svrchované fwü zloft vede proti svobodě P. 7"; v. pfi viz pfé; — 6. v. bydlo, vésti (míti) živo- bytí: aby (člověk) bydlo rozkošné vedl P. 104"; — 7. vésti, poučovati, vycho- vávali: A když tak obrazi lidi vedú, tehdy užitečni jsú jako knihy E. 1, 70. veš, všechen: to wie P. 106; vešken E. 1, 19, 335 a j. Viz i všecken. věštebný viz hadačný. věštec: aby... ani od wiesscow rady bral Káz. Strah. 498". vetenie, náhrada (cf. veliti, vel, vela, nahrazovati Kott): recompensacio we- tyenye Káz. B. Kl. 1 ; srv. vetovati. vétev: per surculos po wyetwech Kaz. B. Kl. 290°". vétovati sé, sdzeli se (vel = vadium Klt.):vetuje se neb zakládá takto E. 1, 447. : větřík v. podüti. vétrní, větrový: jakož od člověka větrnie dýchánie pochodí E. 1, 23. vévoda: králóm . .. vévodám E. 2, 257. vezdajsí: die znamenité ,,vezdajsí'* (chléb) k nazname(ná)ní, Ze netoliko jednú ho potfebujem, ale každý den E. 1, 331; Ale že miení všichnu potřebu tělestnú k živení zde na světě, protož nazývá ji chlebem vezdajším E. 1, 328. ve$ — vidomé vévoditi, vejvoditi, panovali: ne- dajte dáblu nad sebü vévoditi E. 3. 274; leZ bv vZdw vejvoditi chtéla t. 241. vézen: vvsvobodcé viezniow P. 38%. vézeny, vézen, kdo je ve vězení: abych pravil viezenym odpultienie (ut . . . praedicarem captivis indulgentiam, Is. 61, 1; — praedicare captivis remissio- nem Luk. 4, 19) P. 10" véziti. drieti ve vězení: tehdy ihned (kněžie) stavie službu boží, vězie-li (li- dé) cizoložníka neb lúpežníka knčze E. 2, 173 (Erb. čte vieže-li, ale P. Nor. 1i2 êle vézie-li). vézé, věž: Jako weže dawidowa (Cant. 4, 4) Šal. 71"; prsy mé jako věže (sicut turris, Cant 8, 10) E. 3, 100; kterážto wieže udělána jest Šal. 72" (ne- prietelé) udélali jst wezy Sal. 4*. vhod: die příslovie české: Vše vhod dobro E. 1. 290. vehodišče, vehodišťe, vchod, vstup, brána: skrzé pét Cichóv ... hfiechóm vchodisté v duài jest E. 1, 114. vchoditi, vchazeti: aby knéz do chrá- mu nevchodil, jedné maje... P. 79: svině vchodie E 1, 301; přč vdovy ne- vchodí k nim (causa viduae non in- greditur ad illos, Is. 1, 23) E. 2, 84. vidédiny, viditelnÿ: (stvorenie)okem télestnym vidédlné E. 1, 61; věřím v boha, učinitele nebe i země, vidéd!- ných všech věcí i nevidědlných E. 1, 46. viděnie, vidění, zrak, přízrak: že sú (Zeny) vidienie angelôw vidiely (vi- sionem angelorum vidisse, Luk. 24, 23) P. 65"; před viděním lidí E. 3, 234; že v tom viera vidéní (dat.) nenie E. 1. 4: očima tělestnýma zdá sě jako biskup veliký, a božím viděním vidí sč malo- mocný veliký E. 3, 235. viděti: (Ježíš) od učedlníkóv vidíen gelt P. 64"; líbezně sč vidíece (sic), líbajíce P. 42%; vidúce E. 2, 85; viďal neviďal E. 1, 4; ano vidíta oči tvoji (videntibus oculis tuis, Deut. 28, 32) E. 1, 56. vidomé, palrné: vidomé rozum móž poznati E. 1, 126; které jest Kristus vidomč z mrtvých vzkřiesil E. 2, 351. 

Strana 189
viecka — vladar viecka, vicka, mala véc: svatokupec slove ten, jenz svata vicku prodává E. 1, 394. viera, 1. víra: Viera jest zpósob, jímZ člověk hotov jest věřiti pravdě boží E. 1, 45; (Viera jest o věcech minulých, pří- tomných.) Třčtie viera nasé jest v prav- dách budücích E. 1, 5; viera mrtvá... Zivá (s láskou) E. 3, 154; Wíeru prawü magí míeti lidé P. 1^; (A vecas fiekají:) Na mû vieru! K mé viere! Na mé spase- nie E. 1,94; srv. vérovati; — 2. vyznání oiry: Protoż die dale viera (/. j. Nicejskć vyznání víry) E. 1, 49; —- 3. věrnost: při manželství má býti viera...: viera, aby ani on přčstúpil s jinú, ani ona s jiným manželstvie E. 2, 37; (chot), jemuz jsi svü vieru slíbila E. 3, 107. vietr bíli, marně bojovati, nadarmo, | , lebü E. 1, 58. nazdarbüh, do vétru präskati: Avšak jistejsie cesta byla by: bojovati du- | chovně, ne mečem železným vietr biti E.1,160; —vietr, vzduch: plíce jedva vietr k dýchání přijímají E. 3, 110. vigilie, 1. noční bohoslužby: zpievají hodiny, i já zpieval sem s jinými vigilie E. 1, 307; zpievati vigilie E. 2, 357; — 2. předvečer: přěčd vigilií svatého Petra u večer L. 326. viklánie, nerozhodnost, váhání: abyste stáli v té pravdě bez strachu a bez vi- klánie L. 207. viklati: Wiklef, nejednomu ty hla- vu zvikleš, an již mnohými vikle Doc. 168, 177. Viz i násl. Viklef: O Vicleff, Vycleff, nejednomu ty hlavu zwyklelf Stok. 78; myly Wycleph, dayt boh nebefke králevItvie Stok. 124; Boh day Wyclefowy nebelke kralewItwye, t. 63. Viklefista, słoupenec Viklefüv: tot viclefifta P. 44*; a nazyvají ty bludné Viklefisty E. 1, 54. vina, poplatek z viny, plat, pokuta: aby pán vzal vinu, lékař za uléčenú ránu L. 26; za uléčenie rány FI. Odm. 8. víněnka, jahoda, vinná, t. j. hroznová bobule: i zdali sbíerají [lidé] f trníe vi- nienky [iahody vinné] P. 134"; ne- sbierají s nich lidé viníenek, jenZ by víno daly P. 136"; (vitis) debuit ferre uvas wynyenky Káz. B. Kl. 168". 189 vinnieé, vinice (kde roste vino): na winnicy (Cant. 1, 5) Sal. 20"; win- nice nafe zakwetla geft (Cant. 2, 15) t. 51°. vinník: jako i my odpûstiemy vin- níkóm na&im (debitoribus) S. 2, 38/39. vinny 1., adj. od subst. víno; vinné jahody, hrozny vína, viz jahody; vinný 2., adj. od subst. vina; vinen komu, povinen, dlužen: málo jemu byl vinen E. 2, 392; jsi jemu vinen t. 287; jest-li jemu co vinen, aby pokorně od- činil t. 286. vinovatý, (po)vinen; (naše viny), ji- miž jsme vinovati, abychom trpěli za hřiechy E. 1, 334. visúcí,visící: Nalezlsemoponu visúcí na dveřéch kostelních E. 1, 76; a bude život tvój jako visúcí vršě přčd visuty,: pod viffutym dekem P. 59". vítéz: neb die ten vítéz (Kristus) E. 2, 87. vítézily, vílézni: Zes najprve tomu vitiezilemu králi w radolti prifazen P. 221"; srv. svítézily. vítézstvie: dwa clovieky [fiedata o vytieZItvíe P. 217^; — v. obdrZzéti viz toto. vizitovati, konali visitace, prohlidky, nóvśtevy: by (ty) nynie vizitoval, to jest navštievil kláštery E. 1, 265. viiti, vejiti: vyżeneś-li jej z jedno- ho hfiechu, weydet w druhi Kaz. B. M. 350'; — vjíti v radu viz rada. vkládati, vzkládati, pokládati: (aby kto) rucie wkladal, světil kněží P. 208". vkluzovati: myšlenie, jenž vkluzují v duši E. 1, 348. vláčěti za vrch viz vrch. vladař (vládař), správce: od vladafé svatby, jenž od Řěkóv slove architri- clinus, a byl jest ten, jenž jest svatbu zpravoval; a vedlé obyčeje židovského pravie někteří, že to byl kněz, vydaný na svatbu, aby ženicha a nevěstu učil, kterak mají bydliti spolu E. 2, 36; od duchovnieho vladaré, jakoZ od knéze, neb od svétského, jakoZ od pána neb od obcé E. 2, 201; kto z nich (z bohatcóv) vyzná, že oni jsú jedné vladaři, a chudí 

Strana 190
190 jsú dědici loho, což oni mají E. 2, 249; (Zacheus) jest byl wladarem nad mýt- níky P. 188'; což kolivěk sobě sluhy a wládari knčžie ... berú P.103": od wlá- darie [vatby P. 18%; qui potestatem habent super subditos, benefici wladarzy vocantur Káz. B. Kl. 255"; (člověk jeden) májiese vladaře (villi- cum, Luk. 16, 1) E. 2, 297; poznal... wládare svého P. 93%. vladařstvie, správa (slalku): Daj poczet wladarftuíe [veho (villicatio, Luk. 16, 1) P. 137'; daj počet wla- darftuíe svého P. 139"; odstrčen budu od vladarstvie E. 2, 297; kteříž v vla- dařství kostelniem jsú L. 24 (gui in pos- sessione Ecclesiae degunt) F1. Odm. 10. vládnüti éím: habere racionem wlad- nuti rozumem Káz. B. M. 291'; vládl tiem mieftem kafarnavm P. 22*; viz i vlasti. vladyéka, 1. demin. k vládyka: wla- dyczka Kaz. B. KI. 229" (proli laycus); wladyczkones t. 162", 198"; — 2. subsl. jem., žena původu vladyckého: multe wladiczkones, gue... Káz. B. K1. 231%, viz kóžka. vlàhnüti, viáhnouti: rozkośmi E. 1, 237. Vlach: Vlaši E. 3, 286. vlas: (v stárí) wlali lezü P. 215"; — za vlas, nic: (Antikrist jesté mi jest) za vlas neuškodil L. 140 — na vlasé, za vlas, ani za vlas, ani dost málo: (An- tikrist) ještě mnohým: na vlasć ne- uškodil L. 224. vlast, krajina: z dalekých vlaltí P. 111"; Galilea jest wlalt neb kragina gedna żidowIka P. 147%; w Galilei le wlatti P. 22"; v téch vlastech E. 2, 239; z daleké vlasti (de longinquo, Deut. 28, 49) E. 1, 57; z Pontu, té vlasti t. 17; i zde na cěstě i u věčné vlasti L. 333. vlásti: rozumem wlalty Káz. B. Kl. 25%; tehdy jistě králové mají vlásti biskupy E. 1, 181. vláščí, vláští, zvláštní: Všecky věci vale wlaitie budte P. 94"; nenie sjed- nán vlá$éé (sic?) s Kristem E. 3, 173; lamze; 174 se cte: jest sjednán s Kristem v láscě podle toho bylo by čísti: v láscě. knézie vláhnü vladarstvie —. vojna vlaziti, napájeli: (aby Lazara Abra- ham) wlazil neb kfmil P. 113". vleky, vléí, viküv: pravé wlczké vytíe P. 80^. vleky adv., jako vlci: (sedláci) vleky vyjí, kdyZ svü vóli mají E. 1, 311. vléei sé: po skutku vleče sč obyčej E. 2, 89; a hřiechové spolu sé vlekü E. 1, 126; svédomie vlece sé po mrtvém E. 3, 107 (jde za ním, pronásleduje jej i po smrti). vlézti: nevčdúce (lidé), že čím výše vlezú, tiem tieže padnú E.2, 50, — več, do čeho: vleziž v oltář Káz. B. M. 289". vIk: wlcie hltavi P. 79", 80%, 135%. vluzovati, vábili: vluzuji děti (do klášterů) E. 1, 429. vnada, lakadlo, vábení, vnadidlo: že kosti svatých na vnadu vystavují E. 1, 79. vnáhle: kdyZ sem w nahle vidéla kaZy ce cztenie Sal. 121"; wnahle Káz. Strah. 468. vnositi, vnáseli: nerodte břemen no- siti v nedéli, aniz vnoste skrzé brany Jerusalémské (nec inferatis, Jer. 17, 21) E. 1, 114. vnüéé, vnouce: učiti budeš dčti a wnvcata svá P. 153%; to písmo móž vnücatóm sé dostati E. 1, 54. vnuknutie: suggestio wnuknutve Káz. B. KI. 83"; per suggestionem wnuk- nutym t. 197*; surripit vnuknutie ta- gemne suggestio furtive Kaz. B. M. 202". vóbec, vůbec, vespolek: vesměs toho E. 3, 295. vóči, vůči, do očí: že jemu tak řie- kají vuoči E. 1, 404. vódeé, vüdce: (knóżie byli by) ne wodcie, ale [vodcie P. 128^; slepit jsó a slepych vódcé E. 1, 244; Krista, prvé- ho vódci E. 2, 419. vodnotelny, vodnalelnj: o clovéku vodnotelném P. 165"; člověk jeden wodnotelny bíefe [t. maje tu nemoc, jenž slove vodné tele] (hydropicus, Luk. 14, 2) P. 165". vodný: nemoc vodná P. 165"; na krstu vodném E. 1, 51; bez vodného krftu P. 108"; — vodné tele, vodna- telnost viz vodnotelny. vojna: (ti jenž) na vojnu jezdie E. 1, 161. všichni světí vobec požívají 

Strana 191
Vojtěch — vrčeti Vojtěch svatý: za časuov svatého Vojtěcha E. 3, 200. vól: volove tuczni P. 93% volati nač, křičeli, narikali na¢: A na tu biedu pocholíkové ... volají E. 1, 294; Písmo svaté velmě volá na pomstu těch L. 22. volavee, kdo volá: sv. Janjest volavec boží (volaje lidu ku pokání) E. 2, 21. vóle, vůle: kněžíe dotahují [vé vóle P. 81"; dá vuoli télu Käz. B. M. 299": —k voli ¢eho, k vúli čemu: Saul jem krále, k vóli lida svého nezabil ho E. 1, 309; Samuel prorok byl jest k wóli Savlovie od baby vzkříešen omylně P. 67*; — byti po vůli, na vůli: by tak po jich vóli bylo P. 76°; by na jich vóli bylo E. 1, 68. volek: Volek pracovitý, jenž zemi oře E. 2, 199; poznal jest volek wládare svého P. 93% volenee, volic: volenci... méli by Loho voliti E. 1, 464; pán podací naj- lepšieho nezná, téZ i volenci t. 462; nelze jest volenci pochybiti t. 463. volenie, volba: ne bezděčně, z volenie svaté Trojicé E. 2, 176. voliti: kterak prvníe sedéníe vo- léchu P.165*; —voliti ku papezství: Proč sú ho kardinálové ku papežství volili L. 308. volně, dobrovolně, z vlastní vůle: ni- žádný neměl by volně hřešiti, by měl vešken svět spasiti E. 1, 430; nižádný k bohu sč neobrátí, jedné volně E. 2, 257; (panna přinucená se provdati za muže) potom s ním ráda a tak volně bydlí E. 2, 258. volný, dobrovolný: týž skutek móž slúti i volný i nevolny .. .: nevolny na počáteč, a volný na konci (ve výkladé o lom, že: někdy bývá něco na počátku proti vóli, a potom s vóli) E. 2, 258 n.; volné i nevolné (protivné vóli) t. 257; lo vyvrženie jest volné t. 258. volový, volí, volský: mnoho koží... volovych P. 219%. vonénie, čich: k vidění, k vonění, k slyšení ete. Káz. B. M. 289 ; srv. čich, povoněnie. vonéti: (prfy tvé jsu) woniegicie maftmi najlepsimi (Cant. 1, 2) Sal. ale | 191 15°; mlékem woniegí prfv cíerkwe sv. t. 16^; svatým, jenž nevonie skutkem marnym S. 2, 39. vonavost, vůně: lecte woniawolti gegíe (aromata, Cant. 5, 1) Sal. 87%; z woniawoflti mirry (Cant. 3, 6) t. 57*; k zahrobci vońavosti Cant. 6, 1) t. 109%, vozataj, vozka (auriga Klt.): (Pra- Zéné fiekají) forman za vozataj. E. 1, 134; jede-li wozatai na koni a zle vóz zpravuje... muší býti pokřik na wozatage, ale ne na vóz P. 55": (učedl- níci) vozatage sú mčli pokorného P. 267. vpadnüti vec, upadnouti: má mieti opatrnost, aby v přivolenie nevpadl E. 1, 276; vpadne v nemoc t. 331; — vpadnuti s¢ več., upadnouti več: Modlte sé a nevpadnete sé v pokuSenie E. 1, 171. vpustiti, zapusliti: zdali by co chlüb- kv v né vpustilo E. 1, 239. vplésti sé: (jenZ ne sám sé v óvcé) wpletl P. 104^; vpletli sü sé v bolesti mnohé E. 1, 281. vrabec: (hříešný) měl by obětovati dva wrabcie P. 22". vracovati, vraceli: A ač co koho zkla- mal sem, wracugi čtverověččie P. 187*a 189); —vracovati sé, vraceti se: (Jakub) když sě jest wracowal z mezopo- tamye Sal. 67"; (NAman) se domóv vra- coval E. 1, 400; ven chodé i zasé sé vracuje (ingrediens et egrediens Deut. 28, 6) E. 1, 304 (зго.: vejda i ven (jda t. 55); jiZ sé vracoval [domóv] E. 3, 238 a 1, 304. vrah: vřah neb mordéf E. 1, 154; zly angel, jenZ jest... bés, vrah neb prélud hf. 554. vraskati sé, svraskovali se: tvar [ie wralká P. 215". vraziti v hrdlo viz hrdlo. vrażedlnik, vrah: piemóże vrażedlni- ka; neb vrażedlnik... E. 1, 95. vrei: (chléb) wfci psóm P. 46"; jinam sé neuméli aniZ mohli wfcezi P. 171"; Semene mnoho vržeš v zemi a maličko nažneš E. 1, 56. vrééti: Residuum locuste comedit brucus (Joel 1, 4, bruchus Vulg., chrüst K1t.), quitumultuans in se, wrcze 

Strana 192
192 sterquilinio volvitur et significat avarcs Káz. B. Kl. 79". vféd, vřed, nežit: Raní tě pán vře- dem egyptským (ulcere Aegypti, Deut. 28, 27) E. 1, 56. vrenie, vření: velikým wrzeńim Sal. 144", vrheáb, kámen, jakýmiž se hraje na | vrhcábnici (vrhcábní desce); vrhcáby, hra na vrhcáby: (kněžie) vrhcaby a také věci pilně strojie E. 1, 236. vrheabnik, kdo hraje na vrhcáby: kostečníci, šachovníci, vrhcábníci, ta- rečníci E. 1, 127. vrch, 1. vrchol: ano tu jest vrch všíe Antikristovy zlosti P. 7"; — 2. vrch hlavy, lémé (vertex Klt.): od paty nohy až do vrchu tvého (ad verticem, Deut. 28, 35) E. 1, 56; ať sedláci v svátky netancují, ať sě neobžierají a sami sé nevláčie za vrch, ale ať je jiní obierají a tlukú E. 1, 311. vřivost, var. horkost: pro wríwolt... Ze wie Káz. Strah. 479'. vřivý, vařicí, vroucí: na hrnci vřivém E. 1, 279; v hrncích vřivých (in ollis ferventibus, Am. 4, 2) E. 1, 236. vrst, vrstva (?): wrch wrlIt Třeb. 36% a 40“ (mezi příklady; v Šemb. překladu writ Orth. 29). vr$ć, velká síť: a bude život tvój jako visûci vrsć pfód tebü (quasi pendens ante te, Deut. 28, 66, ledy slovo „vrše““ přidal překladatel) E. 1, 58; v wrlí (sic) neb na vdici P. 28%; Nalezl sem hořčejší nad smrt ženu, jenž osidlo lovcóv jest, a vrš srdce jejie, páta jsü ruce jejie (sagena, Eccl. 7, 27) E. 1, 276. vrtěnie, vrcení: (nepobožní při mši šeptají, smějí se, vrtí se, v kóřě jest) vrtěnie E. 1, 265. vrtěti čím: newrtyz svú myslí i sem i tam S. 1, 72. vrtlanie, replání, pochybování: Červ ten jest v duši tesklivé wrtlaníe P. 23" a p. 24" (dvakrát); všechna wrtlaníe P. 169". vrtlati, pochybovati, váhali: (člověk hřěší-li) neb víery nemá aneb v víerie wrtla P. 24°; (élovék) vrtlà nevéda, má-li to učiniti ... čili nemá E. 3, 108. vřéd — však vrub, na vrub, na účel: pincerna, gui presentat super dicam na wrub Káz. B. KI. 93". vruei, vrouci: melt naywruczeylly geft Sal. 144^, *vrzükati (onomatop.),vrzali, povrzo- vali: z circa v raro invenitur, ut in wrzvka Tfeb. 40". (V rkp. v$ak jest v psáno s prodlouzením jakoby na y a r jest nejasné: wozyka?). vsaditi nac, dosadili: Julianus po- běhlec, jehož čert byl na ciesařstvie vsadil E. 1, 180; čert ji na papeževo miesto... wfadil P. 15^; — vsaditi v kládu viz kláda. vsiesti, vsednouli si: i kázachu jemu na nie (oslici s oslíkem) wlíefti P. 3". vsieti, zasíti: Kükol vsaty mezi pSe- nici E. 2, 436; kdyZ (diábel) v čistú zemi vsál jest leZ E. 2, 58. vstaly, kierj vstal: że by (bratří) z mrtvých wľtaleho poslúchali P. 115", z mrtvých witálémv (sic) t.; viděvše pána Krista w[taleho z mrtvych Káz. Strah. 499'. vstánie z mrtvých: též všech z mrt- vých vstánie a oslavenie ještě nejsú E. 1, 5, 36 a č. vstupadlo, vzchod, výstup: Odpoči- vadlo zlaté, wItupadlo purpurové (as- censum, Cant. 3, 10) Sal. 62“. vstüápeé, násiupce: (ClovéK) bude mieti vstupce v dědičstvie bratří svú L. 23. vstupen, síuperi: sv. Bernard v svo- bodě ducha našeho pokládá tři vstupně E. 1, 355. vstúpiti, vejíti: tak jest v obyčej utrhánie vstúpilo E. 1, 230, — naslou- pili: ať po ňem (otci) v dědičstvie vstú- pie (dcerky Salfatovy) L. 23; aby jako dědicové po nich v zboZice vstüpiti měli L. 24; — sesloupili: (kozy) sú vstúpily s huory Galád (ascenderunt de monte Galaad, Cant. 4, 1) E, 3, 43. vsûti, vsypati: Welpu na vali tvar vžitek vašich hodóv P. 188"; Tehdy pán bóh na tvář naši užitek svátkóv velpe t. však, však přece: ač jest byl Nikodem mezi židy najpovýšenější v mistrství, však nechtěl jest, aby židóv proti sobě 

Strana 193
všecken — vyctiti popudil P. 107": ač sú bojovali s pohany zle sú ten boj vedli E. 1, 168. vsecken, vsechen: ti wficzkni (sic) D. 201%; wiichny snażnost... pfilożiti DP. 188%; wiechno Treb. 40"; ja (diem) „všechny věci“ a jiní „všecky věci“ k E. 2, 440 z V. Nor.! (Flihs. Náš iaz. mal. 223 a Fl. Orth. 359; v rkpích Poslilly vynecháno). všední hřiech: bcz hřiechu ... wI[[ed- nicho Sal. 75". vsedobrovolici, nejvjś blahovolny, nejvýš dobrotivý (složením s vše se vy- jadruje stupňování naprosté Gb. Hist. ml. IV. 706): (buoh jest) vševědůúcí a vsedobrovolici E. 1. 82. všedobrovolnost, nejvyšší blahovol- nost (dobrotivost): (vlastnosti boží) vše- mohücnost, všeznámost, všedobrovol- nost, všudybytnost E. 1. 73. všejeden, vše jeden (Gb. Hist. ml. IV. 706): Chvála bohu, otci, synu, mi- lému svatému duchu, wIfe gednomv hol- podynu Jistb. 54, a p. 53 (Nj. 468a 465); otecisynisv. duch, vie jeden hospodin E. 3, 211; vše jeden hospodin Doc. 704; vie jeden hospodin E. 3, 299; v otcě, v syna, v svatého ducha, vše v jednoho hospodina E. 3, 295. všelicě, adv. k všeliký: Nalézají sě wielicić mnoźi P. 2104, všelikaký, všelijaký: všelikaké dobré E. 1, 62; kdyZ vfelikaky nespravedlivy a lapák vérné lecikteré nuzí P. 80^. všelikteraký, všelijaký: zlost všeli- kteraká E. 3, 139. všetečně, opovážlivě, nerozvážně: o to s¢ wletecznie ¢lovék hiehky nepokusej D. 34"; neb ne wffetecznie neb ledakteraks má drzíena byti (láska) Sal. 42*. vSeteénost, nerozvázlivost, opovázli- vosl, zbrklosi: co na tak velikü wfetecz- noft lidfkü mluví trpélivÿ odplatitel P. 105"; temeritas wlfetecznoft Káz. B. Kl. 147^; Siroké svédomie dává ve- likü v&eteécnost, to jest zlüà, prieli$nü smélost E. 3, 108. vSeteény: (aby panny a vdovy) ne- byly tak všetečny k stavu manžel- skému E. 3, 211. vševolný, svrchovaně svobodný, na- IIusův slovník. 193 prosto z vlastní vůle pochodící: z své vševolné dobrotivosti E. 1, 62. všeznámost, vševědoucnost, viz vše- dobrovolnost. všudy, všude: A oni sú kázali všudy, tak die S. Marek v 16. k., všudy, to věz, kdežkolivěk byl jest lid zpósoben, aby slyšal E. 2, 113. všudybytnost, všudypřílomnost, v. všedobrovolnost. vtáhnüti sé: jazyk v hrdlo sé vtiehne E. 3, 136. vtéliti sécemu: Véfiti v boha jest... jeho ádóm sé vtéliti E. 1, 7; — včem: když sě (Ježíš) jsa bohem w żivotie panny Marie wtielil P. 4%. vtip, důvlip: Jiných vtipóv a těž- kostí člověk sprostný nemóž-li stihnüti, měj na těchto kusiech dosti E. 1, 46 (0 tézkych kvestiich, Sck.); Svalého čtenie rozum jest dosti zjevný, ač mno- ho spasitel móž dáti svým věrným vti- póv u něho E. 2, 107. vtipnost: vzmrzela mě všechna vtip- nost má (industriam Eccl. 2, 18) E. 1, 283. Viz vzmrzëti. vtrhnüti: by (¢lovék) do tietieho nebe byl vtržen E. 3, 151. vtrženie: vtrženie do tfetieho nebe nenie v moci človčka E. 3, 151. vyběhati: Mohl jest dělati a vybéhati sobě (o chuďasovi) E. 2, 242. vybojnik: [ilny wyboynik Käz. Strah. 536". vybojovati 1. bojem získati: co nám vybojují dobrého biskupové ..., to na soli prodáme E. 1, 180; — 2. bojem vypleniti: Ale toho oni netbají, aby ... hřiešníky zjevné zákonem božím vy- bojovali E. 1, 164; — vybojovati sé z čeho, bojem se vyprostiti: (světí sú sě) z moci ďábelské vybojovali E. 1, 85. vyboriti, zbořiti: brány pekelné wy- borziw Sal. 7°, vybriesti, vybristi: chced-li vybfi(e)- sti z těchto povodní E. 1, 95. vycěditi: Běda vám, pokrytci, jenž komára vycedíte a velblúda požieráte, t. j. z malých věcí sobě svědomie činíte, ale... (excolantes culicem Mt. 23, 24) E. 3, 109. vyetiti, vzdáváním úcly vylákali, 13 

Strana 194
194 (poklonkami vymámili): sobě dary... vymodliti a vyctiti E. 1, 75. vyčísti, vypoëisli: mâlo-li jinÿch zmatkóv? kto by je vyčetl? E. 1, 200. vyčistiti: nalezna jej (dóm svój) chvoltifti vyciltien a okrállen P. 47" (= E. 2, 100: vyčištěn); dóm... vy- ciltieny chvostistémi P. 49* (— E. 2, 104 vytistény); kterak móž člověk mocí Kristovú od hřiechóv vyčištěn býti E. 2, 342; on (Ježíš) je... od hřie- chóv na duši vyčišťuje E. 2, 343. Srv. ucistiti. vyCiSéenie (.-St-): bývá přísaha k vyeisténí od zlého E. 1, 100; Dicitur autem (limbus) ocistec . . . illa expiacio wyczyftyenye Kaz. B. M. 100". vyčiščovati:čistcový (oheň)bude do- bré páliti, od všedních hřiechóv je vyčiščuje E. 3, 124; (vyvolené) kteréž .. .bóh... vyčiščuje E. 3, 298. vydánie súdu na koho: hrozné súdu jest na zlé vydánie E. 1, 22. vydati súd na koho: A na zlé vydá súd (Kristus) řka E.1,20; —vy- dati počet z čeho: kterak vydáte dobrý počet z každého slova před svým králem E. 1, 87; viz i počet. vydavač, vydavatel: jichžto zákonóv je- den jest mistr a wydawacz Kristus Sal. 128%, vydavati Ié¢i: (ústa) jiné hanéji, klasy i jiné škodlivé a marné řeči vy- davagí P. 219". vydáviti, vyllaëiti: Kterézto sieme s olejem vafiece a wydawiece bude mast drahá Šal. 82%. vydédenie: zlořečenstvím od otcě daným z domu vyděděnie E. 1, 151. vydra, kurva (scortum): kněžie, jenž vydrám dávají almužny a chudých zbožie. Protož die Šalomún: Kto že- nimu krmí, ztratie zbožie E. 1, 202. vydiieti: aby vydiieli dary P. 212%; vleziż v oltář, črtie tě vydrú Káz. B. M. 289". vyhlodati jádro: dyabolus wyhlodal jádro Káz. B. M. 275'; viz hviZdéc. vyehod: jdéte na vychody cést (ite... ad exitus viarum, Mt. 22, 9) E. 2, 379. vychoditi, vycházeli: prosíce, aby (sv. Pavel) nevychodil na rynk E. 1, 463. vyGísti — vymieniti vychvatiti viz zachvacovali. vyjieli, vynieti, vyjmouli: (Kristus) jest od toho pokuffeníe vyniat P. 42": Kterak se chcem my kněží vyníti z to- ho dvojieho položení svatých apošto- ]uov E. 1, 466; (dábel) vynme slovo Z srdce jich E. 2, 71; (al zly duch) z pamśti slova nevynme t. 76. vyiímati, vynímati: nebt [ie vyni- magí nemoczní... P. 43*: Z této řeči vynímám, Ze... E. 1, 311. vyiíti: vygdi ote mne P. 130". výklad, vyložení, význam, smysl: Pakli komu sé lépe co zdá neb vyklad nahodi P. 100"; výklad ne tak sč brzy přijme bez založenie E. 2, 2; výklad viery E. 1, 1. vykladaé, vykladatel: To vse sv. Remigius píše, svatého písma pilný vykladač E. 3, 235; vykladače staré slov E. 3, 260. vyklanéti: sobé... néti E. 1, 75. vyklekati: sob¢ dary neb obroky ... vyklekati E. 1, 75. vyklestiti, vyřezali, vyplenili: ty (hřiechy) z svych krajin kazte vykles- titi E. 1, 467. vykliniti, vyklovnouli: Ćrt ćrtu oka nevykline E. 1, 246; čert čertu oka nevykline P. 81". vykuehati, vyvrhnouli vnitřnosti: exentera wycuchay Kaz. B. M. 300". vykupovali: vykupovati svć hfiechv almužnami P. 158%. výkuš, bašta s otvory, střelnice (forile Klt.):s wykully (= cum propugnaculis, Cant. 4, 4) Sal. 71^; s wykulfy neb s arkéri (udělána jest veze) Sal. 72"; vzdólajme na tu zed... wykuffe neb ftrzíclnice t. 151": wykule neb arkére t. 151". vyléti, vylitii Wylem na wás vodu cziltń P. 109%. vyloženie, výklad: Vyloženie svatých čtení nedělních E. 2, 1; toto vyloženie svatých čtení t. 427. vymetati, vyházeli: (Ježíš) z chrámu trhovce vymetal jest E. 2, 307. vymieniti, oymínili, vyjmoulti: když uslyšíš v písmě údy božie jmenovali, vymieniec Ježíše člověka,. .. máš (je) duchovné vzieti E. 1, 12. dary ... vvkla- 

Strana 195
vymietati — vypovédéti vymiielati, vymélali: pocé vymietati prodavače (ejicere Luk. 19, 45) E. 1. 306; vymietati (diábly) E. 2, 100; - vymietati koho od čeho, vy- lučovati z čeho, zbavovati čeho: duosto- jenstvie v svété nelücí ani vymietá koho od biedy a smrti E. 1, 317. vyminati, iter. k vymnouti: učedlníci [uce lacní mufili wymínati zrna z klafow a jiesti Kaz. Strah. 478". výmluva, 1. vypovćdeni: vymluva tva (sc. jest) sladká (eloquium, Cant. 4, 3) E. 3, 44; bráně spasitel té dětinské péče a výmluvy každé věci potřebné E. 1, 328 (1. j. děli polřebují vypověděli, vyjmenovali každou věc potřebnou, říci si o chléb); — 2. vytáčka, omluva: nemají wymluvy bohatci P. 111". vymlüvaé, vymlouvač: z těch vy- mluvaczow prvý P. 117". vvmlińvanie: excusacione wymlu- wanńve Kaz. B. M. 253". vymlúvati. omlouvali: to více ho viní než vymlúvá (Z. chybné: výmluva) E. 1, 436. vymluviti, 1.0mluvili: bylisü vymlu- veni prféd bohem od nestánie E. 2, 112; ját jich neumiem vymluviti od hfiechu I. 1, 101; — - 2. ospravedlnili, zproslili obžaloby: (aby pán mohl obžalovaného) vvmluviti, jest-li nevinen E. 2, 301. vymuodliti: sobć obroky neb dary... vymodliti E. 1, 75. vymysliti: cibi exquisiti wymyfleny Kaz. 18. M. 306". vymyšlenie, výmysl: pro tvá vymy- Slenie, psotna (adinventiones Deut. 28 20) E. 1, 55; obrazi nalezeni sú vvmyślenim E. 1 70. vynesenie: südu spravedlivého vy- nesenie polvrzujíce E. 1, 21; nedajte sé uhroziti jich (sboru kostnického) vynesenim (sic) E. 3, 287. vynésti, vybrali, vyhlasili: (pravdu) vynessenü z písma L. 107. vynímati, viz vyjímati. vynosovati, vyndSeti: utrhaje a mezi jiné vynošuje E. 1, 145. vyobcovánic:vyobcovániejestzobcě vyvrženie a slove kletba E. 2, 200; o vyobcovaní P. 93"; že (učedlníci) týmž vyobéovaním budü potkáni t. 195 vy obeovati: spassitel ucinil jest zmie- nkuo vyobcovaní, pravé ucedlníkóm, Ze je vyobéovati budû (nepfietelé) P. 93". vyobeovávati: protivníci vyobcova- vagi ty, jenż... każi P. 82'; (ćlovók) sám jsa v hřieše smrtedlném ... vy- obcovává E. 3, 226. vypadati, vypadnouti, odpadali: laska nikdy nevypadá E. 1, 163. vvpadniti, odpadnouli (prestali): laska nevypadne (Charitas nunquam excidit 1 Cor. 13, 8) E. 1, 26; każdy kféstan, vypadna od paměti božie E. 1, 62. vypadovati, vymykali se, vylučovati se z čeho: (bojovníci) z lásky bratrské vypadují E. 1, 163. vypariti, vyláhnouti (cf. napařili = pfeláhnouli): (Kristus) vyparí na né tento bíczek P. 59*; — vvpariti sé na koho, vyfílili se: snad se vypaří Skrietek a die E. 1, 409; Ale ihned se vyparí kanec z lesa E. 1, 465. vypastviti, vykrmili: když je (tělo) vypaltvím P. 219". vypisovati, psáli, popisovali: (kné- Zíe) vypilugí na fie, coz mohü najhor- Sieho P. 132*; Viděl si, kterak (Ježíš) vypifuge lotra; patri, kterakt vypifuge paltyrie P. 103"; (ďábel záviděl jest sv. Bartoloméji) védomé vypisuje jeho krásu na téle E. 1, 124. vypiti dusi, pilim ztraliti dusi: Ze z sebe duši vypie Káz. B. Kl. 24'*, vyplatiti, vykoupili: (malka) vy- platila ho (Krista) dvěma holubičkama neb hrdlickama P. 13°, vyplaziti: (žena) jazyk nañ vyplazi , E. 1, 203. vypléti: ty (priekazy) jakoZto trnie.. vyplev3e E. 3, 208. vyplozenie, zplození: (abychom) mé- li vóli k vyplození synóv v dobrych skutciech viece, neZ synóv télestnych E. 1, 153. vypovédénie, výpovéď, (soudní) vý- rok, nález: když kto ruší jemu (svět- skému pánu) jeho vypověděnie neb ustavenie E. 3, 249; Toho vypověděnie netbavše Pražščí kanovníci L. 157. vypověděti, 1. vyřknouti, ustanovili: on (bóh) jest přikázal, ustavil a vy- 13* 

Strana 196
196 pověděl, aby kněžie nepanovali E. 3, 249; — 2. vyhostiti: (rubáši) u sedlek budü vypoviedíeni P. 111"; rescriptus wypowyedyen Káz. B. M. 323'. vypraviti co, pověděli, oznámiti: I budü slova tato... v srdci tvém a vypravis je synôm svým (narrabis ea, Deut. 6, 7) E. 1, 53; (tfetie dobré stává) i v těch, kteříž sú nynie vy- praveni E. 3, 209 (= o nichž bylo pověděno); — vypraviti sě z čeho, vyprostiti se: Pavel těmi penězi z dlu- hóv sč vypraví E. 1, 215. vypsati: (kto by mohl ty) příhody vypsati E. 3, 270. vypuščený, -šť-, zpuštěný, zpustlý: koni milovní žen a vypuštění učiněni sú (Egui amatores et emissarii facti sunt Jer. 5, 8 Vulg.) E. 2, 130; Ó co jest těch koní sytých a vypuštěných od diela hynstóv, obroénych knéZzí t. vy püSééti sé, -St-, rozlévati se: jakoZ moře často sě z břehu vypůúštie E. 1, 135. vypuSéovánie, -šť-, výhonek, výstře- lek: Wypulftiowaníe tvá ráj jablek zrnatych (Emissiones tuae paradisus malorum punicorum Cant. 4, 13) Sal. 31°. vyr, pfezdívka hejsküm (bubo Kll.): bubones wyrowe discant, ut coram deo suo genua flectant Káz. B. Kl. 66°"; wyrowe a myhule, jesto sé okra- Slují Slojierky t. 211“ (běží o hýsky, a kokety, sedící patrně v lavicích u hlav- ního olláře a rušící kněze z pobožnosti, Sék.). vyraziti, vypuditi: aby ten blud byl vyražen E. 1, 47; nepřátel zlost vy- raziti E. 1,356; —vyraziti sé, vyjeli: aby (člověk) rozumem skrovnil jazyk, aby nevyrazil sě, když čas nenie E. 1, 225. vyraženie, odražení: sedm (= sedmi) hfiechôv smrtedlných vyraženie E. 1, 357. vyraZovati, vypuzovali: to domné- nie Kristus z nich vyrazuje (sic) E. 3, 174; (trojí dobro z manželství) z něho hřiech vyrazuje (sic) t. 209; — vyražo- vati střiebrem, vyšívati, pestře zdo- biti: Oplecie zlaté... wyražowane | vypraviti — vysvatečený [trzíebrem (vermiculatas argento, Cant. 1, 10) Sal. 31*. vyréci, vypovedeli mezi spornijmi stranami: vyřekl mezi námi L. 157. vyřknutie,edictum (vy)řknutie Káz. B. M. 319°. vysadití, vyhostili, vyvrci, vyloučiti: člověk pokoje mého ... vzveličil na mé vyffazeníe, to jest vvffadil mé, mne cti nedávaje P. 87" (= zvysil, zosliil vyhoštění ze srdce svého). vysazenie, vyhoštění, předch. vysazeny, vyloučený, vyvržený: ně- mecky dobié slove ausseczik, to jest ven vysazený z svaté obce E. 2, 43. vysocě, vysoko: kněžie mají vysocě držčti stráž nad lidem E. 2, 199; — pronikavě: (vlk) vysocě vyje Káz. B. M. 350‘; — z vysoka: (ti) mluvie zlost vysocé E. 2, 170. vysoké (sc. mofe, jezero), hlubina: Vez na vysoké [na hlubokü vodu] (Duc in altum, Luk. 5, 4) E. 2, 277; Vez na vysoké neb na hlubinu t. 280. vysoko: s vysoka viz vysoky. vysokost, výška: dlühost i vylo- koft P. 192^. vysoký: nenie tak veliká radost vy- soku pobýti, kterak veliká jest žalost s vysoka upadnuti E. 2, 221. výsost, výška, u výsost, do výšky: dotud roste člověk u výsost a dále nic E. 1, 116. výstraha, výsiraha, vystříhání: vy- straha zlořečenství božích E. 1, 55; napomenutíe k vyltrazie od zlého P. 6"; Totot sem psal potomním na vy- Itrahu P. 54*; slušie nám dělati v ne- děli, jedné vždy s výstrahú hřiecha E. 1, 136. výstražný, opatrný, ostražilý: (člo- věk jest) radú (ducha sv.) vyltražny [cautus] P. 195". vystréiti, vyvrci: Ze diábel s nebe vyltrezen u věčný oheň E. 2, 250. vystřěženie: (to jest k jeho užitku, jako:) k ode zlého vystřežení E. 1, 227. vystiieci, vystrthati, varovali: Vy- siíéz nás bohatcova psota E. 2, 250. vysvateéeny, zlofecenj, prokletý: (kto) přikazuje činiti, což pán činiti výluka, viz 

Strana 197
vysvěcený — vyvraceti brání, vysvatečený [t. ohavný neb zlofečený] buď všem tčm, ktefíž mi- lují pána (= anathema) E. 3, 223; cf. vysvěcený. vysvěcený, svěcení zbavený, odsvě- cený: (kostel svatokupecky — za pe- níze — posvěcený) radějše vysvěcený než svěcený slúti má E. 3, 233; srv. vysvétiti. vysvédéiti, dosvédéili: Tu chléb télem, kalich krví vysvědčil jest svými slovy E. 3, 267 (z písně). vysvétiti, zbavili svěcení: Kostel, kterýž úmluvůú svěcen bude, raději vy- svěcen než posvěcen řečen má býti E. 1, 415; srv. vysvěcený. vysvobode&, vysvoboditel: Aj, vy- [wobodcie vézñôv zrazen jest P. 38“. vysvoboditel: pan buoh slove kaž- dého spravedlivého vysvoboditel, je- muż die David: Vysvoboditel mój z ne- pratel mych hnóvivych E. 1, 356. vysvobozenie: pominulé zlosti v(y)- svobození E. 1, 345. vySeZa vySez, cém dál, tím výš: wyIllež a wyl[eż wzhuoru Sal. 134^. vy&iti (sé), povysovali (se): Cim sé kto zde viece niżi, tiem ho pan bóh viece výší E. 2, 94; když (duše zlá) ctě- ními sě výší E. 2, 311; jenž ve cti se nevýší, neb se nedme E. 3, 164. vyśśi (substantiv. komparativ), nad- řízený, představený, prelát: Přikazuje-li pán nebo prelát, to jest vyšší tvój E. 1, 89. vytasiti sé, s namilkou vyraziti, na- mí(nouli: Ale snad vytasí sé knéz neb zákonník a die: Kak móž to býti... E. 1, 243; Ale vytasí se z nich mnohý a die E. 1, 471; Kněže, vytas sě a fci Káz. B. M. 317". vytie: vlcké vytie P. 80°, vytierati: (kající nepféstává) vytie- rati zla myślenie E. 3, 144. bude wydied en, od Syna wytowarylfen Kaz. Strah. 504". vytykanie, zpylovani: pokušenie jest vytikanie k seznani véci rozumné, aby s¢ vzjevilo to, co prvé bylo neznamo (V.) E. 1, 344. Viz i vytykati. vytykati, bádali, rozjímali, zpyto- 197 vati: pokuSenie jest vytíkánie k sezná- ní, jímž rozumné stvořenie tíká neb vytíká neb vzpytuje, aby bylo ozná- meno na rozumné věci, co prvé bylo neznámo E. 1, 345. Srovnej roztýkati (E. 1, 380). vytoćiti: Dals krew z [rdce vitoCity Jistb. 53 (Nj. 644). vytrhati meć, vylrhovali, tasiti: du- chovni toliko meć ... vytrhaj E. 1, 173. vytrhnüti met, vylasiti: (mec) vy- trżen z nożnic mó byti E. 1,177; —vy- trhnüti sé Gim, odlisiti se vystiedne: zakonnici sluli su ti, ktefiż nad obec vytrhše sě zvláštním obyčejem, i rúcho sú mčli zvláštnie i obyčeje jiné E. 2, 282. Viz i odranost. vyvázati, rozvazali: anať v rúšky obinutý haléf zuby wywyeze i dá jemu Kaz. B. Kl. 122%, vyvedenie: od Davida az do vyve- denie Zidóv z Babylona. A pak od toho vyvedenie Babylonského aZ do Kristova obcovánie E. 2, 64. vyvésti svědky, předvésti: svědky křivé vyvedše E. 1, 471; — na jevo vyvésti, vynésti: (pastýř nad pastýři) každého skutky na jevo vyvede E. 1, 396; — vyvésti plod, vydali: aby plod vyvedli E. 3, 209; vyvésti, vyvodil dokázati: nemóż niżadny dó- vod vyvésti, by mohlo bez hfiechu byti (pFestoupení zápovédi) E. 1, 215. vyvinovati z césty, vybocovali: (Je- žíš) z cielty prawdy nevyvinuge P. 182°. vyvinüti sé z ¢eho, vymknouli se: budem sé moci zahynutie (=z zahy- nutie) vyvinüti E. 3, 131. vyvoditi ovoce, vydávati: kdyZ (Sté- py) vywodíe jiZ z sebe ovoce P. 6*. vyvolenee, kdo byl vyvolen: vyvo- lencóv božích E. 2, 363. vyvolený: vyvolený jest ten, kohož pán bóh volil jest, aby dobřě jsa živ byl konečně spasen E. 2, 177; vyvo- lený nižádný nezahyne t. vyvolovati koho na úřad: (když světští člověka) na duchowní vrzad wywo- lugí Sal. 24". vyvraceti: (kanec) vyvrací kořenie E. 1, 465. 

Strana 198
198 vyvrátiti: Elias Adrian (— Publius Aelius Hadrianus) všecko město vy- vrátil jest E. 2, 308; Arbores.. era- dicate wywraczene z korzyen Káz. B. Kl. 38". vyvrci, vyorhnouli: (kdyZ) clovéka z obcé vyvrhü E. 2, 201. vyvrieti sé, vyklouznouli: (mnisie), když se ven vyvri, bývají smilni E. 1, 425. vyznánie: ústy bývá vyznániek spa- sení E. 1, 1. vyznati: O kdyby... král vyznal sedláčka sobě v rodu a učil ho, aby mu řiekal: ,,Otée** E. 1, 316 (— uznal za sobé rovného v rodu). vyznavati sé k y m, prohlasovali se: Lež jest knézem sé vvznávati, a pro- tivné věci kněžskému řádu činiti E. 1, 182: — v čem: (abychom) sami sě v hřiešiech pánu bohu vyznávali E. 2, 315. vyzpievati: (David všechny tajnosti) v Zaltáti o deseti strunách wyzpíewal Sal. 8^. vyZle: psi tuéní... vyzlata P. 112". vzácný, vážený: (kněžíe) mnějí, by od světských ne tak wzáczni byli P. 27). vzatek, co bylo vzalo, dar, užitek, úplatek: pro malý vzatek (propter retribucionem ... commodi temporalis V.) E. 1, 68; nehledáme prospěchu, ale vzatku E. 1, 78; jiný vzatek časný t. 217; z lásky, ne pro vzatek t. 131; odsúdí pro vzatek t. 187; (svatokupci) pro wzatek aneb príezen lidskú netreskcí lidí z hiiechóv Kaz. Strah. 472". vzbóhniuti na mysl, pfripadnouli, namanouli se: zlé věci, jenž na myll wzbiehnv P. 162", vzbüjéti sé, vzpouzeli se: (télo) sé proti mné wzbugé P. 219^. vzdáti dóstojenstvie. üfad, ode- vzdali, navrátili: kdvby vzdal (dósto- jenstvie) dobrým úmyslem, jako jest zlým přijal E. 1, 212; nevzdá-li (úřad) před smrtí E. 1, 424; že (svatokupci) jedné ač vzdadůúce (úřad duchovní) káti Sé budü, u vééné zatracenie ubéhnü E. 3, 237 — ac wzdadüce káti fie budü P. 211". — vzdáti vinu na koho, svésti, svádéli: Eva na hada a tak na vyvrátiti — vzezféenie boha vinu vzdala E. 1, 88, — vzdáti dieku viz dieka. vzdávanie: dieky vzdáváním E.1, 73. vzdavatikomu ctenie: kdyż (kto) clónie mensie viece stvoření než bohu vzdává E. 1, 74. vzdělati, zdělati: (ďábel) zdělal jest je (lidi) kükolem IZ. 2, 55: vzdělajme na tu zeď... výkuše Šal. 151". vzdieti, 1. vloZitli: to (osidlo) jim on na hrdlo wzdiel P. 166"; — 2. prezdíli: (nynéjsi namdstkové Petrovi) wzdiegice vérnému krestanu kacíef i upálé P. 29". vzdržčti, zdrželi, zadrželi: proč as- poň nevzdrżie sć nákladové ? E. 1, 78. vzdurmiti, : napojili, nasylili (dur- mili — kojili): si vero misso, abych wzdurmyl offyeru, iam est corrupta missacio Kaz. B. M. 256' (éli oférü). vzdvíhati: modlitba má oheň lásky. jenž ji k bohu silně vzdvíhá E. 1, 292: — vz. sě nad koho, vypinali se: ne- bozatka vzdwíhají sé dóstojenstvim nad pannu Mariji E. 3, 212. vzdvihnüti, 1. zdvihnouli: wzdwih- niete hlawy [we P. 6%; —— 2. vyvrdlili: v tu dobu Římeníné město a lid ži- dovský vzdvihli sü E. 2, 308: vzdvihnü naše město i lid t. vzdvihnutie: jemu (Ježíšovi) tak lehko bylo bez kamene wzdwihnutie Lazara vzkříesiti jako wzdvihnuce P. 18% (= jako kdyby jej zdvihl, absolu- tivní přech.). vzdvihovati, pozdvihovali: more, jenż [ie wzdvihuge jednak vzhóru, jednak opadne P. 24"; (ruce) vzdvihuje E. 1, 73; vóli svi ke vśemu dobremu zdvihuje, tak sé ukoji IE. 3, 297. vzdychati po čem: (starý) wzdychá po nich (po dávních skutcíech) P. 2155. | vzětíčko, malý vzalek: pro malé vze- tíčko E. 1, 58. vzětie k milosti, vzelí na milost: naděje ... první jest k odpuštění hří- chuov, druhá k milosti vzetí E. 3, 158. vzezrenie: milostive vzezrenie E. 1, 12; Troje věc na Ježíšovi sě tu uka- zuje: milosrdenstvie dobrotivé na vze- zíení, můúdrost na rozkázaní, a moc na uzdravení E. 2, 341. 

Strana 199
vzezrieti — vznésti vzezrieti, 1. vzhüru pohledéli: wze- zrietea vzdvihnéte hlavy své P. 6"; | vzezrel na né E. 2, 341; — 2. pohledéti več, do čeho: (když) biskupové vzezří v své svédomie E. 1, 414. vzhóru, vzhüru: zdolu vzhóru E. 2, 319; ruče zhuoru, hoří, hoří! Káz. B. M. 276". vzehod, výstup, východ: Čím vzchod vyšší, tiem pad tóż8i P. 167^; od wzchod IIvneze P. 192^; pfijdü mnozí od wzchod IIvncie a od západu P. 113*. vzchovati, vychovali: (Nazaret slove mésto Kristovo), že sě v ňem počal i wzchoval P. 172* a p. E. 3, 242. vzieti, vzíli: wzíeti chléb P. 46°; latinníci wzieli fu toslovo P. 17 ; —vz. koho nasvédeéstvie: prisahati jest boha na svédectvie vzieti E. 1, 93; -- vZ. naucenie: vezmüce naucenie, abvchom potom jinym prospievali E. 2. 49; — vz. cona sé: ¢lovéctvie na sé vzal E. 1, 295; sam sebe ponizil, zpósob sluhy vzem, to jest vzem &lovéctvie (n similitudinem hominum factus, kil. 2, 7) t.; m vz. odplatu: člověk má vzéti odplatu E. 1, 39; — vz. od- povčd: vzčli sú odpověď od Krista E. 1, 309; — vz. odsúzenie: od niž- šieho vezme odsúzenie (Aug.) E. 1, 31; —-vz. pomstu, ulrpěli pomstu: (propa- denie pěti měst), jenž sú pomstu vzala na sobě E. 1, 204; — vz. příklad (na kom), vzili si priklad z koho: aby ne- vzal kněz všetečný příkladu E. 1, 29; Na mně příklad ten plnějé vezmi E. 1, 326; Nuż my vezmice piiklad na tom dobrém pohanu E. 2, 48; —- vz. radu, uradili se: potom [i Niemczi radu wzemfe chtěli Betlém obořiti P. 54*; — vz. rozum: porozumćli: aby mohli (i neuceni) rozum vzieti E. 1, 300; rozum (modlitby)... máme vzieti E. 1, 314, — vzieti za zprávu, za zpra- vidlo, naučení, smérnici: A odtud vzal jest sv. Pavel za zprávu, že die... E. 1, 248. vzičvenie, zjevení: (ženy) zvláštnie od boha wzgevenie mievagí P. 64", bez vzjevenie E. 1, 152. vziéviti, zjevili: byla wzgewena PD. aby myślenie... +b. 4 i + 13°; pân wzgevil 199 gelt (Danielovi) tajemné věci P. 42"; Ja (diem) wzgeviti a jini zgeviti P. 2"; aby sé vzjevilo to, co prvé bylo ne- znamo E. 1, 344. vzjitie, vzejili: o vzjiti dne E. 3, 48. vzjiti, vzejiti: když viera wzgide P. 28%; dckudź nevzende den E. 3, 33; wzende (vám) slunce spravedlnosti P. 7°; (siemé) wzled (sic) . . . wled [t. kdyz jest wzello] učinilo užitek stý (et ortum fecit fructum centuplum, Luk. 8, 8) P. 34^; (siemé) vied uvadlo E. 2, 70. vzkládati: Léch trpení, kteréZ na ne bóh vzkládàá E. 3, 148. vzkréSovati, krisili: pro lidi, jenž każdy den s¢ wzkriefugi na duchu P. 162^. vzkriesiti: bóh wzkrielí nálie tiela P. 65%; Mrtvé tři proč jest Kristus wzkrielil P. 1%. vzkvisti, zkv-: vzkvetly-li su vinice (si floruisset vinea, Cant. 6, 10) E. 3, 79; zkvetla-li jest vinice (Cant. 7, 12) E. 3, 90; zkwetla-li sú jablka zrnatá (Cant. 7, 12) Sal. 138*; srv. i zakvísti. vzletéti: (orel) Kristus vzletél jest na nebesa E. 3, 119. vzlévati: soli vorantes almużny a dusiem wzlewagi Kaz. B. M. 304" (nejasné, ,,nalévaji‘“?). vzlapiti, uloupiti: (diablé) do ohné věčného ji (duši) wzlupíe P. 216%; (da- bel) břichem jeho duši vzlúpil E. 1, 205. vzmrzéti, omrzeli: vzmrzela mé vsechna vtipnost mó (detestatussum... industriam Eccl. 2, 18) E. 1, 283. vzmnoziti sé, oplÿvati: Pôjdu a vzmnozím sé rozkoà$mi (affluam de- liciis, Eccl. 2, 1) E. 1, 282. vznak padnüti viz znak. vznesenie viz pol světa. vznésti, koho nač, 1. vynésti, vy- lákati, navésti, nastrojiti: nacz fü ho mienili wznefti (zákonníci Krista), aby ho k smrti připravili P. 183%; — 2. koho nad koho, povznésli: ten by ho (papeže) mínil nad Petra i nad jiné apostelv vznésti E. 1, 403; — 3. vznésti sé nad koho, vynášeti se, vypínali se: nad laikv sé v moci... vznésti E. 1, 8. 

Strana 200
200 vznieti, zníli, znamenali: vzni hlas (sonet, Cant. 2, 14) E. 3, 32; to slovo Amen tolik vzní neb znamená jako to slovo: staň sč! E. 1, 44; A k to- mu vzní to slovo: Boha nikdy nižádný neviděl E. 1, 61; to vše vzní na penieze E. 1, 419; jakož slova vznějí E. 1, 136; toto čteníe w flovach iakoz wzní, geft lehké P. 178*; to slovo mundare by tolik v tom miesté vznélo, jak ocistiti (ale je to impl.: bud éist!) E. 2, 43; knéz má vznieti slovem boZím (umierá, nenie-li od něho zvuk slyšien) E. 2, 168; (pověst), jenž jest takto vzněla L. 106. vznositi sé, vynáseli se: (Antikrist) se nad boha vznosí E. 1, 404. vzpět, nazpět, nazpálek: (taký) ha- nebné vzpét postupuje (retrocedit V.) E. 1, 86 (— ustupuje v boji). vzpieti sé, vypnouti se: Elati superbi zepnu sye. Kaz. B. M. 308". vzpietiti sé, vzpříčili se: (člověk) wzpíetil [ie gelt, t. odstúpiv od mého přikázaníc P. 177"; (člověk) skutkem mluví proti bližniemu, když opustí po- moc, jíž by mohl tähnüti ho od zatra- cenie k spasení, a někdy přilože pilnost, aby ho k hřiechu přivedl, i vzpietí sě E. 1, 222 (= činí opak); viz zpiecenie. vzploditi zploditi: lehni s ní, aby vzplodil pokolenie bratra svého E. 1, 195; — vzpl. sč, pučiti, klíčiti: vzplo- dila-li sú sě jablka (si germinassent mala, Cant. 6, 10) E. 3, 79. vzpolehadlo, lůžko, pohovka: v jeslech nepoložila ho na vzpolehadlo zlaté, o němž die pismo Cant. 4 (sic): vzpolehadlo zlate učinil sobi kr4l Salomon Käz. Strah. 519" (= Cant. 3, 10); viz odpocivadlo. vzpomenüti na koho veé (latinis- mus): Vzpomeiü na mé ... v dobré (Memento mei... in bonum, 2. Esd. 13, 31) E. 1, 134; totéž ve svém výkladu podává Hus volněji: Rozpomeň sě na mě... k dobrému t.; — vzpomenüti sě zač, rozpomenouli se: za všechny hřiechy . . ., za všecky zlosti jeho já sé nevzpomenu tak, bych chtél nad ním mstíti E. 1, 342. vzpoviedati (sé), zpovídali ; (se): O by . . . knieZata chtëla... vzpovie- vznieli — vzvèdèli dati, rozhréSovati E. 1, 180. Viz i zpo- viedati. vzpupny, zpupnij: wzpupní gdu po antikriftovi P. 119, vzpytanie, zpyłovani, vyzvidani: wzpytaníe tajemné véci na IKristovi od diábla P. 42*. : vzpytovati, zpylovali: (slvorenie rozumné) vzpytuje E. 1, 345. vzróst, zróst, vzrůsl: bóh, jenž při- spofeníe neb wzroft dává P. 107"; (kto z vás) móž přidati k wzroltu svému loket jeden P. 158"; neb (Zacheus) po- [ftawu t. wzroltv (sic m. w zróftv) maliéky bieie P. 188" (E. 2,411: v zro- stu); Diievie libánské to krásü, zroftem i moci . .. jiné diievie premaha Sal. 83", vzrósti, vzrůsti: a když wzrófte (sic) zelina P. 26". *vzstáti: z mrtvych vzstáti E. 1, 36. vzstüpiti, vsloupiti: vzstüpil jest na nebe E. 1, 20. vzSkrípéti, zaskrípali: na maso ne- vzškřípie zuby E. 1, 230. vztähnüti, ztahnüti, vzlühnouli: prvé nežť stvořitel náš ruku svúů k bití ztiehne E. 1, 467; A ztáh Ježíš ruku, dotekl sć ho (Mt. 8) E. 2, 41; ne darmo jest ztáhl ruky t. 43; ztiehni ruku svü t. 299. vztazati sé na kom, oldazali se koho, vyplali se: Tretie, aby [ie na niem (obża- lovaném) famym (sic) wztazal (pan) P. 138”; aby vztazali sé proti obZalovanému na vinu od těch, jenž mají s obžalovaným obecenstvie Odv. 200 (ibigue inguirant contra accusatum ab illis, qui accu- sati ex conversatione habent notitiam Doc. 466). vztekly, ztekly: utrhaé jako ztekly jie a kásá sám sé E. 1, 230. I vzírübiti, zairoubili: vztrübí trüba E. 1, 40. vzvédénie, zvédéní: nych vécí E. 1, 65. vzvédéti, zvédéti: to má vzvédéno býti vzjevným ohlášením v súdech L. 22; aby (pán) jistotu wzvieda mohl právé tresktati P. 138"; (nic neníe) skryto, by nebylo wzviedíeno P. 101*; Tuto mají naučeníe matky a otcové, (sic) vzvédénie taj- 

Strana 201
vzvelebiti — z aby, když diete co ucini, wzwie- dieli příčiny, proč to ini P. 15"; vzviem, uciní-li to E. 1, 354; tehdy úplně vzvieme, kto jest ovšem druhého dóstojnější t. 152: nevzvieś, v kteru hodinu přijdu k tobě E. 2, 4 (rkp. ne- wzies, Douchüv: nezwíes). vzvelebiti, zvelebili: (Žena) tú řečí i Krista i jeho matku vzvelebila a zá- konníkv ... potupila. E, 2, 105; aby bóh byl vzveleben E. 1, 351; budeš vzvelebený t. 184: kterak jest vzvele- beny L. vzveličiti, zveličili, zvýšili: wzveliczil na mě srv. vysazenie. vzvésti, 1. uvésli: (všecky strasti) vzvede pán na té (inducet, Deut. 28, 61) E. 1, 57: aj já vzvedu zlé véci na (dóm Jeroboám (inducam mala super domum J., 3 Reg. 14, 10) E. 1, vyssazenie P. 87%; (člověk) ; 201 446; — 2. provésti, dovésti: A to (zruše- ní kupecstvie a neřádného nestatečných prelátuov nad lid sázenie) by (světská kniežata a páni) najspíše vzvedli, kdy- by svých otcóv almužen utracovati nedali E. 1, 464; přísaha na něho (bo- ha) vzvedená jest najvyššie E. 1, 104; | biz i zvedenie. | vzvěstovati, zvesłovali: Nazaret, | v němž Kristus byl vzvéstovan E. 2, 24 a p. 83; abych wzvieftoval P. 10*; neb sem neutiekal, abych vám ne- vzvéstoval kaZdé rady boZie E. 1, 233. vzvoliti, zvoliti: jenZ (Jidá3) jest byl , od Krista vzvolen k biskupství E. 1, 8 . a p. 211. | vzvykánie, zoykání: jazyk dán jest i člověku k vzvykäni (ad exercitium | V.) E. 1, 232. Viz i zvykánie. | vždy, každým způsobem: neb by vždy | konec přišel E. 1, 22. X xil Třeb. 35* v. kšíti. y» spojka i, v. lolo. z, předl. s gen. 1. očase: z mladosti, od mladosti: zachoval přikázanie všecka z své mladosti E. 2, 64; — 2. o příčin- nosti (příčině, důvodu, důsledku) z če- ho, proč, zač: z toho jest bóh velmi slavný E. 1, 191; aby (ten) chválil je (kněží) z toho P. 21"; aby z těchto daróv boha nechválili E. 2, 132; (bude tresk- tán) vladař z prorady E. 1, 147; ti, jenž z peněz na vojnu jezdie, těžce hřčěšie t. 161; (jedna strana boje) bude jinak křiva z hřiechu svého t.; (když sě sta- ne smilstvie) z peněz neb bez peněz za ten skutek E. 1, 197; v níž vinici velí Kristus hospodář dělati z penieze dennieho t. 312; — z práva, po právu, podle práva: má sé z práva ku prvnie Y YzaiásS v. Isaias. Yzrahelsky viz Isr. Z (manZelcé) vrátiti E. 3, 205; — z pri- kázánie, z rozkazu, na rozkaz: a pak (učedlníci) z přikázanie (Kristova) ži- vého (Lazara) sú rozvázali E. 1, 30; — z svolenie, na základě svolení: k žá- dosti králově a z svolenie na kázaní lidu opět sem ustúpil E. 2, 173; — z po- ručenstvie, následkem p.: tu moc mievají i děti i jiní přátelé po dědictví a někdy z poručenství aneb z oddání E. 1, 450; — o důsledku (závěru z ná- věstí) jsou u Husa výrazy typů: z toho más E. 1, 4, 13 (tzikrdt), 31, 326, 327 aj; E. 3, 167, 214, 215, 225 (dvakrát), 226; z toho zbéřeš E. 3, 105; z toho věz E. 3, 293, 294; z toho vezmi t. 292, 294 (dvakrát) 295; z toho znamenajme E. 3, 297. 

Strana 202
202 za, předl. s akk. 1. o vzdálenosti, na: kterým . . . příkladem já mám se po- staviti za dvě stě mil před papežem (když spasitel náš nestál jest na súdu u Kajfáse)? E. 3, 253; — 2. o éase, na, po: za čas v. začas, čas: za malý Cásek, po krátkou dobu v. čásek; — 3. o doplňku, jako(žto): židé Krista za kacieře zamordovali E. 1, 471; v. též sub potupiti; Aj Kristus prosí a Petr za přikázanie přijímá E. 2, 280; za odchodné jim přikázal t. 75; Máš mě za pana t. 59. Tolo písi za vérnü kroniku E. 2, 60; ty věci jsú vám za pokánie t. 84; — jest mi za najmen- Sie v. byti; — za zlodéje odsüditi viz odsüditi. zabiti: což móž bláznivějšiícho býti, než zabiti sč samému E. 3, 140. zabijeć, vrah: mordéř neb zabiječ člověčí chápá sě pomsty E. 1, 157. zábradlo, zábradlí: Opaženíc neb za- bradla těch domóv jsú... Šal. 37". zabrániti: ať (lékaři) zabránie (ne- duhüm) E. 1, 293. zabrísti: (du5é)sü v bláto hříechóv zabrídly P. 166". zabsti: zebe, i. e. gelat Tieb. 40°. zabylstvie, bláznovství (insania Kll.): (jenz) zabylltui (za hiiech nemaji) P. 214"; nékto sé sméje z závisti, nékto z nevéry ..., nékto z zabylstvie E. 1, 272; (muZ) nehledél jest na marnosti a nezabylstvie (sic m. na zabylstvie, in vanitates et insanias falsas, Z. 39, 5) falešné E. 1, 302. zabylý, bláznivý, zblázněný: zlí jako zabylí ujímají pomoci E. 1, 250. zubyvanie, bláznovslví (insania, cf. zabylstvie): za modlenie jest jemu pc- hrzenie, za modlitbu rúhánie, za na- bożenstvie zabivanie (sic, opr. Flśns. v ĆCMus. 1898, str. 170) E. 1, 300; viz i násl. zabývati sě, zapomínali se, stfecko- vati : tiehne-li jeden s jinými vóz a za- bYvá sé, a pro zabyvánie oni mají újmu pomoci E. 1, 250. zaepati: qui oblurat, zaczpa, aures suas Káz. B. Kl. 56". zacpávali: nos zaczpáváte P. 113". lajcé ! za — zahrádka zadas, adv, nějaký čas: ač odsúdíš za čas člověkem, to věz neškodí E. 1,31: nynie jsi milosrdně ze všeho dluhu pro- pušťen, a již nechceš sč zaczas slitovati P. 180"; Taký (rytieř Kristóv) za čas bojuje, ale hanebnć vzpót postupuje (ad tempus V.) E. 1, 86. zádav, překážka, násilí, nálisk: sla- veníe služby jest veliký zadav (lidu, jenž by rád slyšal) P. 7% (= úlisk Flšhs. Post., cí. E. 2, 173: a to stavenie dábel- ské že veliký nátisk v lidu činilo); mezi zadawy t. zadáviti, zadusili, zahubili: (zla matka) nohü zadáví dieté E. 1, 203; každého (z mužů Sářiných Tob. 6) dá- bel první noc zadávil E. 2, 41. zadek: v písmé üdy boZie... ráme, pleci, zadek, a také jiné údy, máš duchovné vzieti E. 1, 12. zadrżievati, zadrżovali: když bóh odpustieva neb zadrżiewa hríechy P. 795^, záduSie, zádu$í: řiekají jim (desálL- kom) zadusie E. 2, 81; (zaluji), Ze jim chudé zadusie bert t.; kto zadusi utracuje E. 1, 443. zalir, safír: Bricho jeho slonové, obsazeno zafíry (saphiris, Cant. 5, 14) Sal. 103^; Zafírus jest kámen I<. 3, 68. zahajiti, vyhradili: (bóh) jediny den zahagil aneb přikázal do téhodne své- Liti P. 188". zahnati prosbu, zamilnouli, od- mítnouti: jako by její prosbu zahnal (pelicionem eius repulsam, V.) E. 2. 35. záhon, řádek, sloupec: v knihách na mezech vedlé řádkuov písma neb záhonuov E. 1, 478; psal sem na me- ziech podle záhonóv E. 1, 357. záhoneck, řádek: v řádciech neb v zá- honciech psáti E. 1, 359. zahoréenie, rozpálení: hněv jest za- horčenie krve u srdeč, L. j. od zahorčenic srdečného pocházie hněv E. 1, 124. zahraditi: neb tak sú zahradili to 1, 454. zahrádka, zúhonek, zahrádka: jako zahrádky nasazené od apatekářóv (areolae aromatum consite a pigmen- 

Strana 203
záhrobec —- zaklínati tariis, Cant. 5, 13) Sal. 102"; - skoëiti pfés zahrádku viz skoéiti. záhrobce, záhonek: k zahrobcy vo- ńavosti (ad areolam aromatum, Cant. 6, 1) Sal. 109"; (lak i ve vÿkladu E. 3, 72; jinde prelozen yz výraz slovem zahrádka, viz lolo). zahubenie: (aby) piipravili sć na zahubenie krále Ladislava Napulského p. 285. zahubie, klin, lůno (sinus Klt.): v lóno neb v záhubie E. 2, 273. zahubovati, hubili: (bojovnici mnoho lilu) zahubuji E. 1, 163; (stary zakon lidi) zahubuge Sal. 15". zahynuly: aby (JeZí3) ovcé zahynulé shledal P. 35; ovci zahynulü E. 2, 264. zachopiti, uchopili, zachválili: pravé milovánie Kristovo, kohoZ jednû zachopi právé, nikdy potom nepustí Sal. 148". zachovaé, zachovalel: (bóh) jest za- chovacz (všech vyvolených) P. 153%; (láska) všem zachowaczom svým připravuje | věčný život Sal. 63". zachovanie: k zachowani bazni P. 6'; (südcè bude hleděti) na věrné svého přikázanie zachovánie E. 1, 21 a p. 1. zachovatel, uchovavaé: (aby) chvalil stvoritele, zdrzitele a zachovatele (cre- atorem, sustentatorem et gubernatorem V.) E. 1, 85; zachovatele, že všechny věci v řádu dobrém... chová t.; (bóh) jest stvořitel, vykupitel a zachovatel všeho sveta 17. 3, 291. zachovati koho od èeho, uchovati, zachránili: že mě již od toho zachová E. 2, 386; -- zachovati sć od čeho, uchonali se, vystřící se: (aby synové) od marnosti sč zachovali E. 2 78; (člověk) od hřiechu zachoval by sě čistě E. 3, 134 a p. E. 1, 114; kteříž by od svatokupectví se zachovati chtěli E. 1,411;- zachovati si, ponechati si: nékto ustaví, aby bylo sukno ku- pováno chudým ..., ani (kněží) pak sobě zachovají E. 1, 450. zachvacovati, uchvacovali: de igne rapientes wychatity(sic) neb zachwa- tugycze (sic) Kaz. 13. M. 308"; (knéZie) něco zachvacuji pychy zakonnikóv E. 3, 219. zachvatiti, uchválili: aby z tohoto ' dávati 203 světa nezachvátil zlého člověka E. 2, 272. zajééí: (knéZie jst) hotovi naleznuti zageci [topu P. 31' (t. j. chlice vysli- diti, vystopovati zajíce, raději psy shro- mažďují než chudé). zájem, půjčka, závazek: i budeš pój- četi národóm mnohým a sám nižádné- ho zájmu nevezmeš (foenus accipies, Deut. 28, 12) E. 1, 55. zajiekavy, zajikavj: ać by řečí byl zajiekavy E. 1, 313. zajiti, zasilali, zasłihnoułi: i až smrt zajde jeho (otce) L. 24; — zajiti za horu, zapadnouli: slunce za horu jest zašlo E. 2, 11. zaïtrie, zitri, zilrek: nerodte pećlivi byti o zaitríe P. 24"; chlo tě ujistí, aby byl do zajtfie żiv? Kaz. B. M. 313". zakazovati, nakazovali, prikazovali: onde zakazuje třidceti mší E. 1, 445. zaklad, 1. zdsłava, zcjiślóni, po- lorzeni; polożiti (dali) (v) zaklad, v záslavu: stvofenie bohu sé v zaklad polożuje E. 1, 94; KdvZ diem: „Na mó spasenie!**', tu jiź zaklad dal sem své spasenie bohu t.; viz leż s. v. záslava; —- 2. založení, podklad (basis): basis základ neb založenie neb krum- fell Kaz. B. M. 100"; Základu žádný nemóže jiného poloziti Sv. Strah 425; sur. zaloZenie;-- 3. záloha: druhdy vy- mlüvají, «ruhdy napomínají, i zaklady berü sluhy i písari, a ty, kteříž nemají neb nechtí dáti, pre& zahánéjí E. 1, 420. zakládati na čem, činili něco zá- kladem úvahy, slavěti na čem, opírati se oč: Na lé řeči všichni světí, kteříž sú psali o pokání, zakládají E. 1, 342; — Z. SÉ, sázeli se: vetuje se neb za- kládá takto: Oé platí, ze... I2. 1, 417. zakláti, prokláli: věrně železem sú s¢ ohradili (nynější papežové), aby jako Kristus v rucé, v bok i v nohy nebyli zakláni! E. 1. 175. zakléti, zaprisahali, zaklínati: za- klel sem je (contestatus sum, 2 Esd. 13, 21) E. 1, 132, 133. zaklínaé: aby nebyl zaklínac Káz. Strah. 498". zaklinati: Zaklinam was, dcery ge- kuzedlnik ani 

Strana 204
204 ruzalemfke, fKrze Irny a geleny pollke (Adiuro vos per..., Cant. 2, 7) Sal. 43". zákon, 1. zákonité ustanovení, zákon, zákonný řád: zákon, jejž sú slíbili v chu- době, v utrpení, od světa odlúčeni plniti E. 1, 428; zákon božích přiká- zaní E. 1, 89; — zákon (boží, starý a nový), bible, zákon Kristův, usla- novení, učení Kristovo: světí starého zákona E. 2, 328; v starém zákoně E. 1, 28; též v novém zákoně t.; zá- kon boží E. 1, 8, E. 2, 282; v zá- koně božiem E. 2, 332; v zákoně, t. v božiem písmě E. 2, 331; mistr zákona umělý E. 2, 327; budü puditi jeho (IKristův) zákon.. ., ač jsú z téhož zákona E. 2, 105; — 2. řád, řehole, klášter: v zákon vjíti E. 1, 425; slib se do zákona jíti t. 428; v zákon vlú- diti t. 429; Sedmá přiekaza (manžel- stvie) jest řád neb zákon; protož byl-li by který jáhnem aneb knězem, a slíbil které manželstvie, nenie to manžel- stvie E. 3, 207; kteříž v zákon zvláštní vchodíte E. 3, 237; kteříž jiné do zá- kona takového přijímají E. 2, 281. zákonničí, řeholní: (stav) žákonničí P. 158"; (z) zákonničieho prikäzanie E. 2, 200. zákonničský, zákonnický: mezi dva- nadcti ohavnostmi zákonnickými E. 1, 265. zákonník, 1. u Židů fariseus (viz i nábožník): zákonníci sluli sú ti, kteříž nad obec vytrhše sě zvláštním obyče- jem, i rúcho sú měli zvláštnie i obyčeje jiné E. 2, 282; kněžie a zákonníci E. 3, 109; mistři a zákonníci t.; — 2. ře- holník: mlčenie jest v klášteřiech po- loženo zákonníkóm E. 1, 265; papeži, biskupové a jiní preláti a zákonníci E. 3, 109. zakrvaviti: Kdy krvavý Vehemot viece zakrvaví lid než v svátek? E. 1, 124 (při pranicích). zaküpiti: nešlechetní (kněží) u pa- peže jako bravy lidi sobč... zakúpili E. 1, 461. (m. zakúpěli? Sčk.) zakvasiti: nakvasili, porušili: malý kvas všecko těsto zakvalí neb poruší P. 94%. zákon — založenie zakvísti (cf. vzkvísli): Zakwetla-li fu iablka (si floruerunt, Cant. 7, 2) Sal. 138^; vinnice na&e zakwetla geft Sal. 51". zaléèenie, ulééent, lék: O píesvaté za- lécenie (medicamen) Nj. 476. zalehnuti cóst u, zalarasili: neb bied- né světa zboží zalehlo jest cestu Iris- tovu E. 1, 410. zalévati, píli: (břichoplnci) zalévagí P. 93*. záležěti: jakož řeč Kristova záleží E. 2, 255 (= založena jest); to ke čtení, jakož slova zalezíe P. 134" (t. j.: To pověděl jsem ke čtení, jakož v něm slova položena jsou, se zakládají); z. na kom, příslušeti komu: Tehdy, což na lékaři záleží, přišel jest, aby uzdravil nemoc- ného E. 2, 215; — z. na čem, zakládati se: na čem záleží manželstvo IE. 3, 200; dostiučiněnie za hřiechy, kteréžto záleží na modlitbě, na postu, naalmuZné ... E. 3, 258; —z. v čem: Neb v tú dvu přikázaní záleží vešken zákon L. 192; in ipso consistit zalezzy Kaz. B. KI. 126": in racione consistit bonum zá- leží ctnost v rozumu Káz. B. M. 289'; — z. k temu, fahnouli se, vziaho- vali se, nálezeli: jedné k vyvoleným Kristova řeč záleží P. 90"; (Čtení na 1. neděli adventní, Mat. 21,1— 9, které vypravuje o příchodu Ježíšově do Jeru- salema na Kvélnou neděli) viece zá- leží k tomu dni ku paméti nežli k dneš- niemu dni E. 2, 3. zalknuüti sé: (JeZí3) plakal jest velmé, aZ sé zalknvl P. 59"; zalknvw fie plá- czem P. 141". zalknutie: (JeZi§)nemohl pro zalknv- tie (toho slovcé) doféci P. 141". záloha, 1. násiraha, zálohy činiti komu, osidla klásti: abychom byli za- chováni od nepřátel, jenž nám zálohy činie v cěstě E. 1, 334; — 2. obležení: et obsederunt civitatem a učinili jsú zálohu Káz. B. M. 205". založenie, zúklad, doklad, podklad, doložení, důkaz, odůvodnění: výklad ne tak sé brzy prijme bez zalozeníe P. 3°; (člověk) kopal jest hluboko a položil jest zalozeníe na kameni P. 192*; v které véci viera zaloZenie má E. 1, 6; neb každý kus má založenie 

Strana 205
zalożiti — zápojný v písmě E. 1, 46; všech ctností zalo- ženie jest pokora E. 2, 422; Založení jiného nižádný nemuož položiti E. 1, 440; ďáblovo jest zpětné založení t.; basis zaklad neb zalozenye Káz. B. M. 100'; fidei eius zalosenye t. 309". založiti: Kristus založil jest E. 1, 440; Kristus zalozil, aby duchovnie věci darmo dávali Sv. Strah 425. zameškati, zaviniti nepozorností n. nedbalostí, propásti: zamelkal-li by (slepy), Ze by hrad nepríetelé zlezli P. 127*. zameskávati: lenochové) m3ei káza- nie, nerku jitřnie a rané vstánie... zameikávajíc E. 1, 124. zamieniti, umínili si: kdyZ by on za- míenil Sal. 96". zamiesti sé, zaplésti se: zamátli sme se v osidla dáblova E. 1, 281. zamietati co: AniZ zamietaj tu ducha sv. E, 2. 53; — z. sé, zalaraso- vali, ohrazovali se lim: Też ty brań a zamietaj sé písmem, knéZe! E. 1, 179; (nékteri) préd nas kladu obycej [t. jimZ sé zamietají], jako by obyčej věččí byl nez pravda E. 3,236; —zamietati, od- miítali, popírati:tíemt nezamíeta (JeZís), by toho nerekl P. 102*. zamordovati, zavraždili: (hfiešní- kóv) nemáme zamordovati E. 1, 157; panna zamorduje dietě E. 1, 206; (jenž sú ho) zamordovali E. 2, 114, 124. zamřicti lačností, hladem zemříti: pojez chleba živého, těla Pána Ježíše, aby lačností nezamriela P. 221%. zamucovati, kaliti (cf. zatmievati): (vina) mysl rmütie neb zamucuji E. 1, 3831. zámutek, zármutek: bez zámutku E. 3, 167; v zámutku t.; bez zámutku = sine tribulacione S. 2, 38 a 39. zamütiti (sé), zarmouliti (se): lid bożi zamütili takymi kletbami M. L. 72; neb sć byl (Kristus) zamutil na zatracenie Jidásovo Sal. 102". zamysliti, usmysliti si: nemajíce toho v písmé sv., aby tak stavovali (služby božie), když zamyslé M. L. 72. zaněcovati sě k čemu, rozněcovati se: lidé sč jimi (slovy) k nebeskému milování zaniecugí Sal. 98". 205 zaneprazdniti, zaméstnali, zabrati, promarniti (oppos. uneprázdniti, v. loto): veSken den zaneprázdniti E. 1, 78; lidskými péčemi jsa zanepráznén E. 3, 251; — z. sě, zaměstnati se: kteříž péčemi sě toho světa zaneprázd- nie E. 1, 121; (Syn) hodováním sé za- neprázdnil E. 1, 143. zaorati: tak sme zpievali, jedné abychme odbyli: neb jiní sü penieze brali, a námi zavlácili i zaorali E. 1, 307. západ: jeden i bláznóv i mój jest zá- pad (2 occasus, Eccl. 2, 15) E. 1, 282. zápal, podpal: (Adam a Eva) cum autem peccaverunt, tunc fomitem, zapal a hnutye, suis posteris indiderunt Káz. B. Kl. 63^; in maligno w zapalu Káz. B. M. 315". zapálenà obét, zápalná: (synové) občtovali sú jemu zapálenú občt (ado- lebant ei incensum, 4 Reg. 18, 4) E. 1, 162. zapálenie, rozpálení: přibývá jim horkého k smilství... zapálenie E. 2, 64, zapálenie hnčvivé t. 76, bona igneitas dobre zapalenye Káz. B. Kl. 57". zapáliti, rozpáliti, rozníliti: (duch svatý srdce učedlníkóv) láskú k bohu a k bližniemu zapálil E. 1, 112. zapalovati sé k ¢emu, rozpalovali se, roznécovali se: (Nákladnými obrazy) zapalují sé lidé viece k oférování než k modlení E. 1, 78. zápis, dlužní üpis: Wezmi zapis Iwoi P. 137*; Cyrographum zapils Káz. B. M. 300'. záplata, zaplacení: Nic nemohlo, n kde bylo k záplaté té (dědičného hříchu) nalezeno E. 3, 266. zaplacovati: (takoví) spíš pánu svému auroky a platy zaplacují L. 17. zaplésti več: (synové) [u mie zapletli w [wiecke obchody Sal. 24°. zaplístiti, zapleskati, zamazati: (jako by utrhač člověka krásně) zmyl, a ihned hovnem jemu tvář zaplíštil E. 1, 231. zápojný, opojný: vinum et siceram, potum inebriatum, zapoyneho, non bibet Serm. 31, 22. 

Strana 206
206 zapomnieti éeho: buoh nemóz... nám minulých (věcí) zapomnéti (sic) E. 1, 13. zápona, náhrdelník: Spojenie beder tvých jako zapony, kteréžto skovány sú rukú řemeslníka (Juncturae femo- rum tuorum sicut monilia, Cant. 7, 1) Sal. 125". zápovéd, zákaz: (Nesédaj na prvém míesté) proti této Kristové zapoviedi P. 166^. zapovédénie, zápovéd' pro božie za- povédénie E. 1, 215. zapovédény, zakdzany: k jabloni za- powiediené Sal. 146", zapovédéti, zakázali: co mu jest zapoviedieno (oppos. pójéeno) P. 43*. zápovédny, zakázant: v deii od boha zápovédny E. 1, 123 (t. j. ve svátek, kdy je zakázáno lélesné pracovali). zapřieti komu čeho, odepříti: (Aniž móz Kristus v sé) vfagicim pomoci zapríeti P. 24^; pokrm télestny nebyl jemu zaprén E. 1, 429; aby (žena) zapřela dluhu muži svému E. 3, 209; slyšení, kteréžto nemá ižádnému za- pfeno byti L. 135. zaprodati: tu budeš zaprodán ne- pfátelóm tvym v robotézy i v robot- nice (venderis in servos et ancillas, Deut. 28, 68) E. 1, 58. zaprositi, vyżddali si: zaproliś mli P. 164*; zaprosi deset msi E. 1, 445. zapsati sě do ohně, zavázati se, že podstoupi smri ohnem (updleni): (moji poručníci) chtěli sé až do ohně zapsati proti každému, ktož by chtěl na mě bludy vésti L. 158. zářě: vzcházie jako záře (aurora, Cant. 6, 9) E. 3, 77. zaroditi sé, ujmouli se: Zarodilo [ie bylo v üem siemé k fpallení P. 188^. zasaditi, vysadili: Tu vinici chtě zasaditi syn boží E. 2, 63. zasáhnúti: bohatý lichevník zasáhna (do prodeje) i prodává, jakož chce E. 1, 218: — z. čeho, býti čeho z části účaslen: Protož když zpieváš: Ležal (Ježíš) tři dni v hrobě, rozuměj, že dvú dní zasáhl a třětí plný ležal E. 1, 18. zasazenie, založení, viz násl. zasazovati si platy, zakládati si: zapomnieti — zastati (knéZie) zafazugíce sobé platy (nedové- fie) spassiteli, by je nakrmil bez toho zalazenie P. 24". zasě, 1. zpěl: požehnaný budeš ven chodé, i zasé sé vracuje (Deut. 28, 6) E. 1, 304; revertantur ad eorum Jeru- salem herwydr zassye Kaz. 13. M. 337". — 2. vzájemné: Ze jsa popuzen zasé by hanél E. 2, 120; nehnévá sé ani zasé hanie t.; — 3. naopak, opačně, naproti lomu, s druhé strany: ktož nectí syna, necti otcě, a zasě též E. 1, 50; protož niZádnému takému obrazu neslušie sě modliti. Pak zasč k dóvodu té otázky jest obyčej... a křik kněží ..., jenž velé sě obrazóm modliti E. 1, 69; ktoz vstupuje lakomstvím..., ten jinudy vstupuje ... Též zasě, ktož jsa dobřě živ bude povolán, ... ten jest pastýř ovcí E. 2, 223. zasluhovati, 1. co, zasluhovali si čeho (co): (ten věk) ani sobě zasluhuje co k spasení ani také pohřešuje E. 2, 60: spící, že již sobě skutečně blahoslaven- stvie nezasluhují E. 3, 256; ti sob¢ zatracenie zasluhují (ipsi sibi damna- tionem acquirun!, Rim. 13, 2) E. 2, 257, — 2. zjednávali si zásluhu: netoliko nehřčší, ktož sč s príčinú hnčvá, ale zasluhuje E. 2, 285, kdy (manželové) nehfesie dluh platiece, a kdy zasluhují dluhu placením E. 3, 200. zaslůženie, co si kdo zasloužil, zá- sluha: (když poče pán sluh svých) zallużenie zkušovati P. 179"; aby (súdcě) každému odměřil vedlé jeho zaslüzenie E. 1, 21; guia augetur twe zasluzenye Káz. B. M. 332". zaslüziti na kom, zaslouzili od koho: nic sám od sebe... nemóž člověk na bohu zasliżiti E. 2, 69. zásobný, zásobený: vidíte je vesely, zásobny L. 24 (videtis eos laetos el accuratos Fl. Odm. 7, 11). zastarati sé v Cem: kteríZ sé v hiie- àíech nezaltaragí P. 164"; ktefíZ sé zaltaragí L. zastati co, nahraditi: (uťal-li ti ruku někto), má vešken nedostatek, kterýž pro nejménie ruky mas, zastati, tě s ženú i détmi krmiti a odievati E. 1, 336. 

Strana 207
záslava — zátratné zástava, v zástavě, v zaručení, zá- rukou: (A dal jest nám) milosrdný pán moci své v zástavě základ, a velikým svědectvím nadčji nam z mrtvých vstánie ukázal, že syna svého z mrtvých vzktiesil E. 1, 36 t. j. jako záruku (v za- ručení) potvrzení (ujištění) své moci. zastaviti, dáli v zástavu: sukně stane za třiceti kop a (žena) zastaví v desčti Kaz. B. M. 304 ; viz mykati (do ži- duov); — zastaviti sé, postaviti se: vystuple ..., vedte na mě beze stra- chu, kLeré ste ote mne slychali kacír- stvie, ...paklit sé k tomu (svolání na dvofe arcibiskupové) Zádny ... zejmé- na, jenZ by to chtél na mé vésti, neza- staví L. 194; jest-li kto ..., jenz by věděl které kacířství, aby sě na dvoře arcibiskupově ohlásil a tu sě z jmena svého proti mně zastavil L. 196; žádný v Léto zemi o Lo proti mné sé nezasta- vil L. 196. zastavovati co komu, dávati v zá- slavu: ktož přisahá na stvořenie, tak zaslavuje bohu stvořenie E. 1, 105. zástěra, ve sm. přeneseném, zaslření: (mlhy, oblaci) aneb jiná zástěra E. 1, 322; žeť mají zástěru své kletby křivé E. 2, 205; zástěra ohavnosti E. 3, 145. zástěrka: Pražčné fiekaji... $orc za zastórku E. 1, 134. zastienenie, zastinéni: noc nic jiného nenie, než zastienčnie země, jenž po- chazie... z Zzastienénie slunce pod zemí E. 3, 48. zastieńeny k rozumu, k pochopeni lemný, nejasný, zaslíněný: zákon zjevný, k rozumu zaslienčný L. 24. zástup, shluk, hlouček, četa, šik: Pro nižádný hluk neb zástup E. 1, 187; zá- stup mnohý sbieráše sé E. 2, 70; zástup vojensky (castrorum acies, Cant. 6, 3) E. 3, 73; nepostúpíš po zástupu (non sequeris turbam, Ex. 23, 2) E. 1, 187; chorus zaftup Serm. Víd. 78. zasijkovati, polickovati, pohlavko- vali: aby mé zasijkoval (2 Cor. 12, 7) E. 1, 351; colaphis eum ceciderunt za- [Tygkowali fu Kaz. B. Kl. 129". zasly ved, v čem: mámť lidi zašlé v hfiechy E. 1, 436; mamt lidy zallle w hrzieffich Sv. Strah. 424. 207 zatkävati si usi, zacpdvali: zalka- wali fu sobie uffy IKáz. B. M. 321'. zatmélost, zalméní: obscuritas za- tmélost neb zatménie z Opp. Novolnvy, J. Hus I. 2, 464 nsl. zatmievati zatemñovali, zastirati: (hiiechové) člověku rozum jako za- tmievagí P. 101"; (opilstva) zatmie- vají rozum člověka E. 1, 432. zatmiti, zalmili, zalemniti: a bude nad nimi zatmen den (et oblenebra- bitur super eos dies, Mich. 3, 6) P. 7"; večas spravedliví jsú zatměni mezi zlostníky E. 1, 323, zlosynové nebudú jich haněním moci zatmíti t.; Neb již zatmíli sú tak velmě pravdu E. 2, 10; zatracenci, zatmění v pekle E. 2, 47; — z.sé: kdyZ sé jest (slunce) zatmilo P. 6"; homines debent vitare Sachly hriechóv a sebe jimi nezatmiti Káz. B. Kl. 22'^, zátoka: a on stojieše podle gezera [neb zatoky] genezarel P. 128"; stabat iuxta stagnum zatoky Káz. B. Kl. 223°". zatracenee: spasenci i zatracenci vstanú E. 1, 314: (Kristus) bude súditi spasence i zatracence t. 20, zatracenci, zatmční v pekle E. 2, 47, Aj tu jest dóvod, že zatracenec nic sobč dóstojné k utěšení nemá E. 2, 391; A tomu všemu věřie židé i pohané a zatracenci, však proto spaseni nebudü E. 3, 291. zatraecenie, 1. z(racení: mnozí... se nesmějí postaviti o pravdu boží pro zatracenie tělesného pokrmu E. 2, 50; -— 2. zatracení: Nosiči čtyřie, jenž nesü člověka k zatracení P. 1"; všechna obec kféstanská jest k ni (vieré) zava- zana pod zatracenim E. 1, 6. zatracený, 1. zlracený: hledala jest penieze zatraceného E. 2, 266; skrze peniez zatracený t.; (ztraceného pe- nieze t. 265); — 2. prokletj: mnoho viece zatracenèjsi jest E. 1, 458. zatřásati: (starý vzdychá), zatraľľa hlawú..., sklesna zuby pofehává... P. 215). zatratiti, zíralili: viece sé bojíza- tratiti dietéte utěšenie nežli božieho slúženie E. 1, 153. zátratně, záhubně: tak hanebně asobě zátratně berúce to jméno najdóstojněj- šie (dampnabiliter V.) E. 1, 109. 

Strana 208
208 zatvrdilý, zatvrzelý: prelát netbalivy, mládec prázdnivý, stařec zatvrdilý E. 1, 265. zatvrzeny, zatorzelj: ze zlosti za- twrzené P. 115*. zavaliti koho vec, uvrhnouli: Ďábel zavalil jest veSken svét v zlost E. 3, 245. zavázanie, závazek: obligacio za- wazanye Káz. B. M. 105*. zavázali: (porucníci) chtéli sü mne i se pod ohném zavázati, aby se nékto položil E. 3, 252. zavazenic, závada, bez zavazenie, aniž zavadí, bez závady: vrata široká, jimiž bez zavazenie (rkp. zawazaníe) veliký kóň, velblúd neb vóz projede E. 3, 108. zavazovati v plat, viz plat. závaZie: závaZie (pondera, Lev. 19) E. 2, 273. zavdánie, dání zavdavku: (ten) ne- nie vděčen Kristovy krve zavdánie E. 1, 113; (před tím: Kristus dal jest závdavek za naše spasenie). zavdati, dáli závdavkem: aby (dluž- ník), co jest zavdal, ztratil E. 1, 218; Cristus effudit sanguinem araliter za- wdal Kaz. B. M. 330". zavdavek: Kristus dal jest zavdavek za naše spasenie E. 1, 113; počátek neb zawdawek té radosti P. 84". závdavně, závdavkem: deus effudit sanguinem arraliter zawdawnye Káz. B. Kl. 57*. } zavésti koho vec: on bude vinen, tak élovéka w hriech zaveda P. 15"; — zavésti tanec viz tanec. záviděti komu z čeho, proč, co: i závidí jemu z toho E. 3, 179; z toho závidíte E. 2, 265. zavierati, obsahovati zahrnovati, shr- novali, zabírati: qui eciam duo genera symoniacorum perfecerunt zawyeragi Káz. B. Kl. 115'; svatý Řehoř takto čtenie zavierá E. 2, 249; (čteníe, v ňemž) spassitel mnoho rozumóv zavierá E. 2, 182; v zákoně Mojžiešově a v pro- rociech a v psalmiech . .. Těmi třmi zavierá Kristus, mistr veliký, vešken starý zákon E. 2, 149. zavily, sfofeny: i dfevo zavilé ftaré nebrzy sé napravi P. 164°. zatvrdily — zber zavinenie: zavinénie proli člověku mnoho jest menšíe než proti bohu E. 2, 392; nesmie sč jemu zjeviti v zavi- nění E. 2, 288. zaviniti komu, proti komu, provi- niti se: Pakli sč komu přihodí, že proti bratru zaviní E.2,281; smieří sě s ním, jemuž jest zavinil t.; (abychom jim viny), kdyZ zavinie, odpüstéli t. 389; kdyż nad nim nemsti..., ać mu jest zavinil E. 1, 334; kdyż by proti jemu zavinil t. 337. závisky, závésky: dependencias, za- wiffkv, ut primo circumcidat Kaz. B. KI. 56'”; dependencia zawysky Kaz. B. M. 329'. závist: závist, ać chceś zle (sc. bliź- niemu) Kaz. B. M. 302'. zavláčiti: (jini) nami (sa) zavlacili i zaorali E. 1, 307; viz zaorati. zavolati čeho: zavolav i učedlníkóv svých E. 1, 123. zavora: Zaworu drzwi svYch cierkcv... otviera Sal. 95*. zavorka: Zaworku mych drzwi ote- vfela sem (Pessulum ostii mei Cant. 5, 6) Sal. 95". zavrei: kdyZ kto troje napomenutie zavrże E. 2, 202; hned jej (obyććj) za- vrhú Sv. Strah 425; zavrhl si řeči mé nazad E. 2, 325; pomněme na muky věčné a zavržem všechny žádosti zlé E. 1, 285 (také Knë.: zavrzem). zavRenie, zavér,zavrenie konetëné, summus finis (Sck.): zavfenie koneèné, pro něž všechny véci v svatém písmé psany jsu, jest milovanie boźie a bliż- nieho E. 1, 63. zavřieti, 1. (o závěru úvahy) uzavříti, ukončiti: a v tom toto písemce konečně chci zawrieti P. 213%; a konečně, ať zavru, ubi... E. 1, 319; —- 2. zavirali v sobé, zahrnovali, obsahovali: toliko jest přikázaní v tom slovu zavfieno E. 1, 64. zaZehati sé, rozpalovali se: čím by na to viece myslil, tiem by viece sé v hříeše zazehal Hi. 251". zbaviti od čeho, čeho: zbav ny od zlého E. 1, 355; zbav nás zlého t. zběř, sebranka, chaska (exercilus Klt.): neb jsú z jedné kapitoly, to véz zástupa 

Strana 209
zbierati — zdolu zběři chlubné E. 1, 309; Bojím sé po- hřiechu, že v té kapitole, to jest v zběři, mnozí nynie jsú E. 1, 300; (věřiti více Marii než) židovské zběři falešné t. 472. zbierati: (aby) lilia zbieral (Cant. 6, 1) E. 3, 71. Zbitel, kdo koho pobil: od zbitele, to véz od angela, jenż je zbil (ab exterminatore, 1 Cor. 10, 10) E. 1, 228. zbiti, pobili: aby v boji (Saul) zbil vsecky Amalechity i s králem E. 1, 309; zbime o Krista ty hanebné děti (hřiechy) E. 1, 348 (jinde: ztepejme). zbitie, pobiti: po zbití nepřátel E. 1, 162. zbiżnost, hojnost (cf. obiZnost): podle vsie plnosti a zbyżnolti Kaz. Strah. 526". zblázüeny: my zbláznéní (Nos in- sensati Sap. 5, 4) E. 1, 36. zblażńovali, bldznivjm činiti: bude blaznivy . Neb tak zblazńuje (sic) žádost zemská člověka, že sám sobě ži- vot odjímá E. 1, 216. zbleděti, zblednouli: (Gallina) zble- dye, zchurawye Kaz. B. M. 321". zbohatéti, zbohalnouti: abychom zbo- hatieli P. 5"; kaZdy chce lehko živ býti a zbohatéti E. 1, 447. zbohatiti, obohalili: (aby té spasitel) zbohatil P. 5"; nezbohatil... své E. 1, 441; (ciesaf Konstantin) zbo- hatil Římského biskupa E. 1, 415. Zboleti, zzeleli se: zbolelo ho (boha), że Clovéka ucinil (poenituit eum, Gen. 6, 6) E. t, 335. zbor, viz sbor. zbožíce, skrovné zboží: kdyby jim pro božie pravdy obranu zbožícze pobrali P. 24"; vezma zbožíce, lehcě je utratí Fl. Odm. 4, 6; obilíčko neb jiné zbožice (sic) E. 1, 131, E. 3, 192; vdova ... dadüci dary, v statečku neb zbožíci (sic) jedva ostane L. 24. zbozíéko: rodici... nebyvají dopus- tieni k dédicství, ale jich zboZícko neb věci ku požitku kostelniemu přitaženy bývají L. 24. zbožie v. sbožie. zbrániti čeho, ovládnouti: muž, kterýž nemóž v řeči zbrániti ducha svého (Prov. 25, 28, cohibere Vulg.) E. 1, 225. Husův slovník. matky ; 209 zbraňovati, drželi v kázni (křesťan- ské): (pán) zbraňuje jich (lidí) zákon boží veda E. 3, 192; — zbr. od čeho, obra- ňovati, ochraňovati: oděnie železné zbra- nuge člověka od úrazu Káz. Strah. 448". zbúůřenie pobouření: commocio hnu- tye neb zburzenye Káz. B. Kl. 272*. zbyteénost, nadbylek, prebytek: (bo- hatec dává) z veliké zbytečnosti E. 2, 268. zbytečný s kým viz sbytečný. zbýti čeho, zbaviti se čeho: zbuď naj- prve sám hřiecha velikého E. 2, 276; — Zbyti sé s kým, vyžíti s kým (cf. sbydleti sé s km; a viz sbyteény): zbud Sé s patronem i s ovcemi E. 1, 445. zeiditi, vyčislili: bráníš, aby knih müchy (ne» nezcídily, aby jich neoblily | E. 1, 81; „ne“ vypadlo piseckou haplo- logit, (Sék.), srv. Gb. Hisl. ml. IV. 645. zeizoloZiti viz sciz-. zéerniti: Ta kuoZe jest.. Sal. 21". zéervivéti: smilstvíe, jímZ sá (knéZíe) velmé zcervivieli P. 135^. zeisti, secísti, spocílali: všecko, co jest člověk přijal neb utratil, zcífti P. 1785; (kto by je) zczetl P. 79°. zéistitài sě od čeho, očistiti se: do- kud by sě (kněžíe) od toho Gézi malo- mocenftvíe pokáním pravym nezcí- ftili P. 158". zérveniti, zéervenili: (tesai) zérvenie (sic m. zérvené prech.) li¢idlem barvu jeho (dfeva)... zamaże E. 1, 70. zdariti co, zdarnijm ucinili, zpüsobili, aby se zdařilo: ať zdaří (bóh dietě) E. 1, 148. zdáviti, zahubiti: aby (dábel) zdávil šest mużóv E. 1, 123; Ó by všechny nynie cert zdávil E. 2, 41; že jich Azmodeus na téle nezdáví E. 1, 123; prvé neZt nás zdávie t. 348. zdeehnüti, zhynouli: an móZ zdech- nüti prvé, neZ dá E. 2, 189; ant opilec zdechne Kaz. B. M. 290". zdieti, viz sdieti. zdojiti, podojili, vy-: najemnik pilen jest, aby stfihl i zdojil ovce E. 1, 445. zdolu, zdola: ascenderunt de sub, fe zdolu Kaz. B. KI. 148%; z duolu E. 3, 88. . zczerniena 14a 

Strana 210
210 zdrážditi, podrážditi: Neb fu ho zdraz- dílí synové jeho a dcery w [leradnoltech Káz. Strah. 479". zdiiemati, zdriímnouli: dormitave- runt [zdrzzyemaly fu] et dormierunt [y vfnuchu] Káz. 1408, 209*. zdrzénie, zdrzelivost, viz skrovnost. zdržčti, dodrželi: všecky dřéve psané řeči lehce zdržíš E. 3, 128. zdržievati, udržovali: Potřebné věci mají žádány býti od boha, ne po- krmóv sladkosti, ... ale ty věci, kteréž tělcě zdržievají E. 1, 331; viz tělce. zdržitel, udržovatel: aby (ty) z toho | chválil stvořitele, zdrżitele (susten- tatorem, V.) a zachovatele E. 1, 85; zdržitele, že múdřě všechny věci drží t. zdvihovati sé viz vzdvih-. zdymující: zdymující conflans Serm. 10, 8. zed: zdi [[tupili [u fie préd ním P. 60^. zedrati, rozedrali: Ze oni mají, co jest najlepsíeho, sníesti, spíti i zedrati P. 82^. zechtieti, zachlili: (abyste) ani pro- cititi kazali milostnićce, dokud sama nezechce (Cant. 3, 5) Sal. 56°. zeihráti, promarnili, pokaziti: Ale pycha ta jest mu (zäkonnikovi) i puöst i jiné skutky zeghrala P. 146"; leghra- la P. Klem. A; — z. sé, rozehráli se, rozsvévoliti se: corisat, zeyhra [ye vako tele v kolka Káz. B. Kl. 171" (— roz- bujni se jako tele u voztku). Cf. Vyb. II. 1, 55 o Bruncvikovi: i zehra se mofe. zelenéti, zazelenávali se: (dfievie), jenż ctnostmi zelenie P. 122%. zelina: bylina: zelina [herba] P. 26"; zelina Serm. 10, 8; srv. byl. zelvieč, švagrová (cf. zelva — nurus, Kll.): socrus in vulgari appellatur zel- wycze, alii kdynie, alii Iwyekrow Kaz. B. KI. 204". zemdliti, uéciniti mdljm, unavili: (nic nebylo, by élovéka) prácé zemdlila E. 1, 292; ani která nemoc (člověka) zemdlila (P. Nor!) E. 2, 431; onť svého slúůhy věrného neochudí, nezemdlí L. 259. země: země má stálost pevnůú, že sto- jí, jako jí bóh přikázal E. 2, 76. zdrázditi - — zhoditi zemiplaz, plaz: zemiplazóv neb ha- dóv (serpentium, Rím. 1, 23, prelozeno dvěma výrazy) E. 1, 67. zeprati: zperme fíeti láfky P. 129". zervati sé, servali se: kdvz lie [ami zrugí (knézíe) P. 59". zerzévéli, zrezavéli: zlato zerzievielo gell P. 138%, 11°, zesnati, zesnouli, zemříli: kleříž ze- snuli sú E. 1, 38. zespati sč, vyspali se (do syla): ktož sč lépe zespí . .. než kněžie? E. 1, 221: ani [ie zelpi (chudy) P. 215": jiz se neze[pí3 P. 114^. zót, zel: ziet P. 19', 170". zetrieti, potříli, zkazili, zničili, roz- biti: zetřel slúpy (contrivit, 4 Beg. 18, 4) E. 1, 162. zévenie, zcvenie: pro zeweníe tajností Sal. 50*. zévili, 89". zévné, zevné: s niezto (veżć) by se jie (královně nepfietelé) zewnie prolivili Sal. 4°, zevniti:vinice zewnitrz jest suchá Sal. 23%, zevnitřní: Tělo slove člověk ze- vnitřní, duše člověk vnitřní E. 3, 105: — temnosti zevnitřní: v temnosti zevnitřnie [pekelné] E. 2, 42; v. i tem- nosti. zóvny, zevny, zjevny, vefejny: publi- canus zewni hiieśnik Kaz. Betl. KI. 262”*; v. i hiieśnik; prvć obecnie no- viny věděli sú v klášteřiech zavřených, než v uliciech zjevných E. 1, 2641. zevovati: (doktorové tajnost) Sal. 89*. zezrali, pozrali, sezrali: vlk navečer zezral je; co jest, že vlk navečer ze- zral (sic) lid? P. 80*. zhlodati v. zhryzti. zhniti, shnili: Bohatstvie vaść hnila (v rkp. opraveno mylné na ,,zhynula‘) fu a rûcha vasé od molóv snědena jsú (putrefactae sunt divitiae, Jak. 5, 2) P. 11* (E. 2, 18 zhnila); jméno zlych [hníe P. 111*. zhoditi čemu, učinili co přiměřeně k čemu: ale (kdyby kněžíe krstíti ne- chtěli), tomu by zhodili věrní a rozumní kiestané ... sami krstice P. 8". (zev-): zewená tagemftwíe Sal. zewugi 

Strana 211
zhroziti — zkusovati zhroziti koho, hrüzu nahnati, zpüso- bili komu: neprietele zhroziti E. 1, 185; ; zhrozyv neprzately Sal. 7" zhrozovati, désili, hrüzu nahánéli: nás zhrozuge nalfe wyna Jistb. 53 (Nj. 465 zhrozuje); súdci, jenž ani strachem sć zhrozuje ani pfiezni slibuje L. 135. zhrubóti: kto su najviece zhrubóli, ztuènèli,.. E. 3, 137 (dvakrdl); Zhru- bé] jest zmilely (incrassatus est Deut. 32, 15) E. 3, 137. zhryzti: (ti) netoliko maso jedie, ale i kosti zhlozí a zhryzü E. 1, 231. zhrzéti k Y m, pohrdali: niZádny aby m: nezhrzel (despiciat, Can!. 8, 1) E. 3. 93; despicietur bude zhrzyen Kaz. B. M. 291". zhynovati, hynouli, zhynujici, po- mijejici: nezhynvgicich czti... Zádajme P. 40". zhynulÿ, zahynulÿ: poñavadZ buoh všemohůúcí je (tólo) stvořil, takéť móž je zhvnulé zasě dáti (při vzkříšení) E.1,40. zhynüti, zajíli, pominouli, zmizeli: zhyne = evanuerit Serm. 266, 21. zhynutý, zanikající, osláblý: dá tobě pán srdce strašivé a zhynutie očí (sic m. oči) a duši žalostí zhynutü (cor pavidum et deficientes oculos et ani- mam consumptam mcerore, Deut. 28, 65) E. 1, 58. zchoditi co, prochodili, prechoditit pro bóh na hlavě zchodil by všechen svět E. 3, 149; zchodit na nohách stranu světa L zchuravéti: Gallina... Kaz. B. M. 321”. Zigmunt: král Zigmunt E. 3, 287. zima: žímyv sé tfasá kolena P. 103". zimomriivy: (JeZí3) chtél byti s námi laénym, zimomrivym P. 12^. zisk (psáno častěji zzisk, léz zjisk): zzilky tělestné hromazditi DP. 209"; (mýtníci stáli) po zzifku P. 188^; kte- ryż... zzilku zemfkeho hledá P. 80^ (první z vyškr.); nájemník .. . télest- ných žzifkow pílen jest P. 79"; věci duchovníe, jež jsú na zzilk tólestny obrátili P. 144"; k nehodnym zlilkom (sic) P. 25"; s ziskem... bez zjisku E. 1, 101; když kto pójčí peněz na zisk, tak aby byl účasten zisku a ne ztráty zchurawye 211 E. 1, 217; (trhovec) trhem hledá zisku, kupuje na zisk a prodávaje E. 1, 219; k zyIku Sal. 24^. ziskati (zisèu): zist (rkp. zzisk) dluż- nik neb nezist E. 1, 216; ať (člověk) vešken svět zjíště (Mt. 16, 26) E. 1, 281; zjiskal bych (korunu) E. 1,185; (panoše) zíště i čest i zbožie t. 310; (následovník spasitele) ziště odplatu t. 238; ten jest získal (sc. výhru, vyhrál) t. 472; vešken svět zíště L. 105. ziskovati: (Pýcha škodu činí.) Ale pokora zpět všudy zzilkuge P. 146". zjednati, způsobili: bóh jest to Kristus zjedral E. 2, 49. zjédovatéti, síáli se jedovatým, je- dem bili otrávenu: zgetovatielo a ztrá- veno jest nám takměř všecko křesťan- | stvo na duši P. 38". zjiesti: kto lepsie zjedie a zpiji neż kněžie? E. 1, 221; že najlepšie zjedie a zpíjí v rozkoši t. 236. zkazitel, kdo co zkazil, zhoubce: ti hřiešníci jsú zkazitelé plodu E. 1, 195; tomu knézíe přčvzdějí... zkazitele svaté cíerkve P. 82%; Kristus jest člověk zkazitel všech hříechóv Káz. Strah. 527 . zklamati 1. koho co, oč, v čem: A ač czo koho zklamal [em P. 187, 189%; (mlynář) zklamá bliZnie o obilé E. 1, 209; — 2. zkl. kym: aby (ty) bohem nesklamal E. 1, 107. zklamávati: kterážto (pravda) ani zklamava ani zklamána byvá P. 207"; pravda nezklamávající E. 3, 123; Isti bliZnieho zklamává E. 1, 95. zklamovný, klamný, ošidný: zkla- mownym dárkem [jímž zklamává knéz svatoprodavač) i sě i davače o duši] P. 209%. zkrásti, vykrásti, okrásti: aby diábel gich nezkradl P. 93*. zkrésati: Zernov, když nenie právě Zkfesán E. 1, 307. zkrvaviti: v Litomyślskóm biskup- ství, v němž sú byli kněžie krví svú oplatek zkrvavili E. 2, 184. zküpati sé, vykoupati se: aby sé zküá- pal sedmkrát v Jordáné E. 1, 343. zkusovati, zkouseli: kdyż poce pan... jich zasliżenie zkulovati P. 179": (jenž) zkušuješ ledvin L. 134. 14a* 

Strana 212
212 zkvísti v. vzkvísti. zlačněti: vezmi který chceš pokrm najrozkošnější neb nápoj, ješče potom zlačnieš ...; ale pokrm těla Kristova přijmeš-li dóstojně, na věky nezlačnieš E. 3, 172. zlamati, zbofili, zničili, zkrušili: zlámal hada měděného (confregit 4 Reg. 18, 4) E. 1, 162; žes' neměl obrazóv zlámati E. 1, 76; ty obrazy si zlámal t.; „dniu trpícieho““ (paralyticum, Mt. 9, 2) položil sem, že mi sě lépe zdá, než dnú zlámaného; neb neviem, byl-li jest zlámán E. 2, 376. Zlapati: Zlapayte nam liffky malitké (Cant. 2, 15) Sal. 51*. zlato: zlatto czyIteSal. 8"; —vpl.zlata v. střiebro. zlatohlav v. šarlat. zlatoństy: Chrysostomus, sv. Jan zlatoústý E. 3, 222. zlatý, zlalý, zlatka: (peniez) dost platný, jako by byl zlatý neb groš E. 2, 265; Za zlaty Itogy, czos Ilylfal Štok 94; — zlatá ústa v. ústa. zlécéti, nalíčiti, políčiti: (diabel) zléczel gelt všudy olidla svá P. 219" (dvakrát podobně); (diábel) zleczel jest síeti P. 81". zlézti hrad, zléci: že by hrad nepříe- telé zlezli P. 127%; o městu Kristovu nedbají, když zloději a lotři je zlezú, aby lúpili E. 1, 458. zležčti sě, vyleželi se: kto sě lépe zespí a zleží u pokoji než kněžie? E. 1, 221. zlobivost: láska bez zlobivosti E. 1, 41. zločinec: zloczinecz neb zlosyn P. 40*. zlodejsky: (člověk) vzal od boha duši a již ji zlodieiľky drží P. 102". zlodčistvo: z úst vycházejí myšlenie zlá, vraždy, cizoložstva, smilstva, zlo- dějstva E. 1, 347. zlomiti hlavu v. hlava. zlorádeč, zlý rádce: Ó křivoradí neb zlorádce! E. 1, 87. zlofeéenstvie. zlofecenslví, klelba: zlořecenítuíe [ynove P. 212%; Tréti (jest) zlořečenstvie E. 1, 22; zlořečen- stvím od otcé danym z domu vydé- zkvísti — zmarile dénie E. 1, 151; zlofecenství bozích (maledictiones, Deut. 28, 15) E. 1, 55. zloreciti koho (podle lal. maledicere aliquem, cf. dobrofeëiti): by všichni lidé zlořečili koho E. 1, 31; když jest zloreczil židy P. 25%; dobrořečte ty, kteříž vas zlorecie P. 180". zloreëstvie, zlorectvie, zloreéenstvi: Též jest i o zlořečství neb o kletbách E. 1, 31; pak o kletí neb zlořectví die svatý Matúš E. 1, 238; člověk i ďábel, jenž jest v hřieše smrtedlném, jest v zlo- řectví božiem E. 2, 201 (Nor.: zlo- řečenství); položí fie fam w zlořecztuíe a w kletbu P. 206%. zlost, zloba, zlo, hřích, nepravost: hřie- chu zlost a velikost E. 1, 32; ty jenž činie zlost (qui faciunt iniquitatem, Mt. 13, 41) t. 37; aby umél sé vystfieci od zlosti E. 3, 105. zlostník, zlostný, zlý člověk: mezi zlostníky E. 1, 323; zbor zlostníkóv obsčdl mě L. 134. zlostný,sup.najzlostnější, nejhorší ďábel: vezmůúc štít viery, jímž by mohli všechny šípy najzlostnéjšieho ohnivé (rkp. má omylem: ohně) uhasiti (omnia tela neguissimi ignea, Ef. 6, 16) E. 1, 177; ve výkladě pak vyloženo: ohnivé šípy najhoršieho ďábla E. 1, 178. zlosyn: toho bóh nazývá zlosyna | a lotra E. 1, 216; neguam boemice dicitur zlofvn, quod est zlofty [vn | Kaz. B. KI. 9%; zlosynove [Zlosyn quasi zlosty syn] Kaz. B. M. 104". zly, neutr. zpodsl. z1¢: mnohym zlym (neptietelkyné se pokusela od vratiti ji) Sal. 9"; — jmieti za z1é: mnie za zle nemieite P. 31"; — zlý, chatrný: když jest zlá střecha, ješto se všech stran teče Káz. B. M. 301'; (Tecta iugiter per- stillancia Prov. 19, 13, cf. sub tekuty; - — špatný, zkažený: pro jednu tunu he- ryňkóv zlých upalují někomu jiných mnoho dobrých E. 2, 59. zmalevati, pomalovali: Nalezl sem oponu... omočenú a zmalevanü obra- zem umuéceného E. 1, 76. zmalovánie, pomalování, obarvení: které zmalovanie tkadlnicz móz fie kvíetí přirovnati P. 161". zmařile, ochable, chabé: filii Eli, nolite 

Strana 213
zmafiti — zmilely hoc facere, remisse zmarzyle correxit Kaz. B. M. 312'; avšak potom zmarzile toho (někteří) zapomanůú Sal. 90". zmariti, ochabnouli: Videns enim homo mortem ante se languet, zmarzy, ab opere salutari Káz. B. Kl. 19'*, zmatek: málo-li jinych zmatkóv? E. 1, 200. zmatenee: paganus zmatenecz Káz. B. Kl. 119"*, zmek, éert (Belial Klt.): páni ... mordéře zle propüstéjí na penézích ...; y kde u žemka naučili sú sč, aby za sedláka dali pět kop? P. 131%: zmek hř. 554 v. běs. změřiti v. s. v. zmieřiti. zmeskaly, zameškaný, opožděný: (Síetóm a babám) u viefé a v boZí césté zmefkalym P. 164"; Slvite zmefkali, slyšte neužiteční P. 136"; když lidé ... zmeffkalí budü v svém spasení Káz. Strah. 468". zmeškánic: zdali sme v hřiechu neb v zmeškání spali prvé E. 1, 129. zmeškati (sé), zameškati, opozdili se: poďte na svatbu! A oni zmeškali sú a odešli sú E. 2, 379: v čem sč zmeškala (trétie strana) E. 1,25; A diable Lie take nezmeikagí P.216^; —zme£kati koho čím, obmeškati koho v čem: nemóž zle zmeškati odplatú svého sluhy E. 2, 370; běda knězi, který zmešká koho, nepravě jemu slova božieho E. 2, 301-302. zmeškavě, nedbale, s omeškáním: Zlořečený, kterýž činí skutek svój zmeškavě neb nestatečně E. 1, 131. zmétenec, zmalenec, kdo není podle řádu obecného (křesťanského) živ: Sama- ritán jsi ty a tak zmietenecz u vieré P. 56"; málo jest pravých manželóv, mnoho zmétencóv a zmétenic E. 1, 200; (stav) zmétencuov a zmétenic, ale jiZ kajících E. 3, 257; Primus est status virginum, secundus viduarum, tercius matrimonialium coniugatorum, quartus est zmietenczow in illis tribus statibus, qui prius fuit desperatus... et iam est conversus (inlerpunkce podle Séka.) Káz. B. Kl. 137'*; zmyetenczy a zmyetenicze Kaz. B. M. 337". zmótenieć: panna neb vdova změtenice E. 1, 197; viz i předch. neb 213 změtenička: zmieteniczka Kaz. B. Kl. 137'* v. zmétenec na témž místě. zméteny: et si sunt zmyetene, rever- tantur ad eorum Jerusalem Káz. B. M. 337. zmienka, zmínka: otom hodu... jest téd zmíenka P. 51%; spassitel vczinil gelt zmíenku o vyobcování P. 93; V tomto čtení jest zmienka o Ježíšovi, o desěti malomocných a o kněžích E. 2, 340 (častěji uvádí tak disposici vý- kladu). zmieriti, zm&riti, zmírnili, uvésti do míry: (člověk) má láskú zmieřiti, aby sám nejsa nepřítelem božím pro hřiech smrtedlný, v lásce bojuje miloval ty lidi neb toho člověka, s nimiž neb s nímž bojuje E. 1, 160; Sčk. čte: lásku změřiti v pravou míru uvésti, v tu míru, kterou udává věta další, aby... zmiesti, zmásli: A kto by mohl vše vypsati, co sú řeč českú již změtli? E. 1, 134; Slušíe-li pánu světskému tak pu- diti, aby lidé zmietení fli k té večeři P. 119". zmietka, cíl, k němuž se koulí: když hrají v kúle, tehdy zmietku mecí na- před a potom kulemi kotí, a ktož blíže přikotí, ten jest získal; a když se při- hodie (sic), że nemohi rozeznati, čí kúle jest bliże k zmietce, tehdy vezmú míru i měří od zmietky k kulím, a miera ukáže, která jest bližší kúle. E. 1, 472; A že Kristovo jest slovo toto: Darmo ste vzeli, darmo dávajte! jakož zmietka před učedlníky a přede všemi kněžími vržená: protož měř, kto chce, od té zmietky k těm, jenž se vzdalují skut- kem i řečí, a k těm, jenž té se zmítky (sic) skutkem držie, a ihned Kristus ukáže, kteří sú získali, řka: Skutkóm věřte! E. 1, 473. zmiezditi, ocarovali: sed ncs heu su- mus fascinati zmyezdyeny Káz. B. Kl. 254^. Cf. miezditi, omieZzditi. zmileliéka, milá: zmilelíczce mé (dilectam, Cant. 2, 7) Šal. 43"; [wym zmi- lelickam Káz. Strah. 551". zmilelík, ;nilj: zmilelik moy (di- lectus, Cant. 1, 12) Sal. 32°, zmilely, mily: zmilely muoy (Cant. 1, 13) Sal. 33* a p. E. 3, 137. 

Strana 214
214 zmisati, zmizeli: A on zmilal z očí jich P. 65"; A to dobré v neplodných manzeléch zmisalo zmisá-li suol (si evanuerit, Luk. 14, 34) E. 1, 183; zmisa — evanuerit Serm. 266, 21. zmlknuati, umlknouti: usta zmlknü E. 3, 136. zm oecei, zmohutneéli, zesíliti, zmoci se: zmohli sá convaluerunt Serm. 322, 21; jiZ-li ten hlas v u&e srdeéném zmohl jest I. 2, 118. zmordovati, povrazdili: zmordovati E. 3, 243. zinofiti: aU vás nezmoríe P. 81^. zmrly nedomr lij: (sLary člověk) chválí lidi staré, zmrlé P. 215"; kteríZ hries- níkóv na duši zmrlych nezelejí E. 2, 358. zmrtiviti: (Kristus obživuje lidi) na dusi hfiechem zmrtwenć P. 915. zmýti, umýli, v. zaplíštiti. znajimati, pronajimati: znajima (pre- bendář) kostel i pase se v městě bez práce, a nájemník pilen jest, aby střihl i zdojil ovce E. 1, 445. znak, v znak, naznak: a oni ihned v znak padnü (ceciderunt in terram, Jan 18, 6) E. 1, 159. znamenánie, pozorování: žádost ta má pojíti z pilného nemoci znamenánie E. 1, 292. znamenati, 1. pozorovali: znamenay, czos Ilyflal Stok. 116; znamenajme, které jest pravé zdravie E. 1, 292; (Ka- jicnici) Ze su od boha pobludili, to zna- nemají E. 2,265; — 2. oznaéovati: skrze ty tfi véci znamenal jest Kristus muku pekelní E. 2, 286; — z. sé: Ten jenZ znamená sč pastýfem, on znamená sé i skrze ženu E. 2, 265. znamenávati, znamenali, význam míli: slovce „ale“, jenž znamenává plnost modlitby E. 1, 355; — zn. sé: co skrze stoly penézoméncóv? jedné oltári sé znamenávají E. 3, 234; Skrze tisíce &tí- tóv znamenawagi [ie nepoétené obrany bozské Sal. 72". znamenitě 1. významně: protož vel- miznamenitě die přede mnůú (signanter, V.) E. 1, 65; v ten věk člověk znamenitě jest najmocnéjí E. 1, 116; — 2. znaéné, jest E. 3, 209; | | znaním P. zmisali — zpět velmi: kdyż zemdleji moci znamenile E. 1,116. znamenitý, významný: Ještě jest mi velmě znamenité, že pan Ježíš tíše pře- slyšel diábla v písmě P. 45"; Ještě zna- menitá řeč jest Kristova, že... E. 2,76: Znamenitee geft jesté toto velmi, kterak ... Sal. 9°. znanie: V Kristovi jest dvoje znanie P. 12%; (Kristus) jelikožto člověk má znaníe otcé, velmé sjednané s prvým 83 ; oči boží (znamenají) znánie božské, jimiž všecky věci vidí E. 1, 12 (že búh vše zná, vidí -— obrazné): v moci, v znání a v dobrovolenství E. 2, 352. znáti: buoh má býti... chválen a znan E. 1, 155; -- dozndwali: blaznive zná, že jest přemožen od ďábla E. 1, 442. znéméti, oněměli: (mnozí) zniemic- gíce mukagí P. 190*. znepoznánie, nedoslaleéné poznání: nenásleduje bóh cierkve suüda, kterázto zklamáním a znepoznáním druhdy súdí E. 3, 220. zničěti, poražen býti (pronum esse Gb. Hist. ml. ITI. 2, 288): tak velmé mél by sě (člověk) varovati hfiechu smrte- dlneho, aby gim w milofti nezmcziel (sic) P. 61"; jeśtć maż sć varovati viece, aby smrtedlnć nezhićsil a nezmcziel (sic) w bozí milofti t.; P. Klem. A. má na obou místech: nezniczel a Erb. 2, 130 přepisuje: nezniččěl. znikati, unikali: neb tudy (mnišie) znikají poslušenství starších svého zá- kona E. 1, 420. zniknüti ¢eho, uniknouti čemu: aby | jich (muk) znikli E. 2, 249. zóstati, zbýti zbývati: kteříž su zóltali P. 51'; Do dneśnieho dne zóltal jest ten trój hfiech v svété P. 86". zóstávati, zbijvali: coz zoftawa mimo potfebny... odévec P. 93*. zpět, naopak: svatokupci činí zpět (symoniaci faciunt contrarium V.) E. 1, 401; (člověk neoplacuje sě zlým za zlé), ale zpět dobře činí těm, jenž jemu "zle činie (sed e contrario bene- facit V.) E. 1, 161 a p. E. 3, 249, E. 1, 40; pýcha škodu éiní..., ale pokora 

Strana 215
zpětně - - zpósobiti zpiet vSudy ziskuje P. 146^; kdy člově- ka vyobcovávají, méli by knóżie napomenáüti lid, aby prosili pána boha za toho člověka, ... aby hřiechu ostal: ani pak činie zpiet, porücejí ho dáblóm, . aby jeho duši ... do pekla vzéli P. 95^; chleba (télestného) brání pán Ježíš peclivosti ... Ale dábel zpét: prvym chlebem netbal by, by sć każdy objedl E. 1, 329; A zpět se má, ktož boha netbá E. 1, 297; A toho zákonník ne- učinil, ale opak neb zpět počal jest od děkovánie E. 2, 317. Viz i vzpět. zpětně, opačně: A tak majíce (kněžíe) z přikázanie svého vykupitele za ně (za kleté, kletbou stižené) boha prositi, pak zpietnie Ginie P. 95'. zpětný, opačný: první světí křěsťané neslavujíce služby, viece sú sč modlili .. knóżie tak su sé z ustavenie Antikristo- va ohradili, Ze ... inhed stavie sluZbu P. 81"; protož ďáblovo jest zpětné zalo- žení E. 1, 440. zpěv v. zpievati. zpěvač, zpěvák: skladači milují svá skládánie a zpěvači svá zpievánie E. 1, 314. zpěvačka, cantatrix E. 1, 282,v. násl. zpěvák: Ustavil sem sobě zpěváky a zpěvačky (cantores et cantatrices Eccl. 2, 8) E. 1, 282. zpiecenie, vzpiceni, vzpirani, odvra- cení: aby opět potom zpěčenie (sic) aneb hrvzenie svédomie nezóstalo E. 1, 461; ad apostasie crimen k zpieczeni od boha Káz. B. Kl. 2345; (cf. zpíceti se Us.). zpieti sé viz vzpieti sé. zpievanie, zpívání, píseň: hodin zpie- vánie E. 2, 318; hrdlice za zpíewaníe huka Sal. 48°; v. i zpóvać. zpievati piesné: (protoZe Ezechiá3) bohu piesné nezpieval E. 1, 162; ProtoZ zpievá cierkev svatá: O spasitedlná obé- ti! E. 3, 177; kteříž zpíevají: Vstalť jest bóh...,Jezu Kriste..., Navštěv nás... E. 2, 132; když zpievají Čechové: Ležal tii dni v hrobě, dal proklati sobě [bok, rucč, nozě obě, na spasenie tobě] (tuto strofu Hus vykládá v lat. Postille nedélní z r. 1409, Klem. III. B. 3. f. 216") S. 3,17; Neb lak sé vesele .: a pak nynější zpietní světí | 215 zpievá na mši: Sejděte sě všickni, kteříž milujete ji (cierkev) E. 2, 108; protož mše vesele sě i slovem i notú i zpěvem počíná, neb die knéz: Raduj sé, Jerusa- léme! E. 2, 108; — zp. hodiny viz hodiny, zp. vigilie v. vigilie; — smie- me fieci i zpievati: ,,Olée ná$...*'' E. 1, 316; zpieváme neb fiekáme na prvé hodiné E. 2, 172; — zp. modlitbu: máme jeho modlitbu... velmé rádi fiekati i zpievati E. 1, 314; viz i mod- litba. zpiti, vypili: klo lepsie zjedie a zpiji než kněžie? E. 1, 221; — 2. zp. sé, opíti se: když sč (hosté) zpigí P. 17*. zplvaný, poplivaný: pro nás ohavně | zplwani Jistb. 53 (Nj. 465). zpoléhati v čem, nač: aby v odpoči- nutí lidského ustavenie nezpoléhali E. 1, 353. zpolehnůúti na čem, zpolehnouti nat: A já zpoleh na milosti boží a na radě mnohých lidí E. 2,173; (v) ustavení lid- ském, naněmž súlidé zpolehli E. 1, 353. zpodpierati: (slüpy cierkev) zpodpíe- ragí Sal. 62*. zpósob, 1. uzpisobeni, üprava, po- doba:krajéí dá zpoffob [vknv P. 201"; (kněz) dává zpósob chleba lidem E. 1, 205; (Ježíš) vzal zpósob sluhy na sč, člověctvie E. 1, 16; ab habitu salvandi od zpolobu Káz. B. Kl. 57"; — 2. usta- novení: ktož protiví sě moci, božiemu zpósobu sč protivi (Dei ordinationi resistit, Rim. 13, 2) E. 1, 176; — 3. po- stavení (posice): v boji tělestném, když přední padají, tehdy rušie zpósob bo- jovníkóm jiným po sobě, že také hřmotně na ně padají E. 1, 170; — 4. způsobilost: jenž i v tělestném zpósobu i v rozumu jiné převyšuje E. 2, 349. .zpósobiti, 1. pfizpisobili, uzpůso- biti, upravili, pfipraviti, navésli: tak fwói ziwot geft zpóffobila, Ze... P. 5%; (abychom) fie w étnoftech zpoffobili P. 4^; Iwecz zpolfobí kuózi P. 201"; neb cierkev svata [pollobena a dostateéna jest jim spomoci Káz. B. M. 101"; spó- sobili su Michala,... aby pfi pred sé vedl protimné L. 157; (kralovstvie) vam zpósobeno jest E. 1, 22; (k apośtolóm) byl by duch sv. nepřišel, by sć byli... 

Strana 216
216 posty, modlitbami a svatým myšlením nezpósobili E. 2, 184; - - 2. pomluwili: (světští) utrhají, vešken svět zpósobie, živé i mrtvé E. 1, 230. zpósobný, pěkný, způsobilý: (rybí krev) jest velmě zpolobna barwa a Slechtí rücho P. 111* a p. E. 2, 239; lidé Cichem a rozumem zpósobní E. 2, 349; aby taký člověk jiným lépe zpósob- nějším slúžil t.; aby (Tomáš) byl zpolob- niegi k jeko (Krista) vidéni Kaz. Strah. 501". zpósobovati, pomlouvali: hanéjíce, jiné zpósobujíce... den svátecní zma- ríme E. 1, 127. zpovéd, zpovéd: zpovied bohu P. 71"; proto Ze na né (laiky) zpovied knéZzíe proná&ejí P. 149°, zpovédlniéka, zena, jeż se zpovídala: neméj jemu za zlé, milý kněže, jenž s svú zpovědlničkú neb s kubénü tak pěkně okolo jdeš E. 1, 277. zpovědlník, zpovědník: múdrým zpo- vědlníkóm E. 3, 208. zpoviedati sě čeho, z čeho: člověk sě... hřiechóv zpoviedá E. 1, 75; aby hřiechóv sě nezpoviedal E. 2, 105; v. i vzpoviedati. zpozdilý, opozdilý: Ó blážni a zpo- zdili srdcem k véfení (O stulti et tardi corde ad credendum Luk. 24, 25) P. 65°; (stary jest) brzký k mluvení a zpozdily k Ilyfeni P. 215^; (Jeżi$) zpo- zdilym dawa odtuchu, aby nezufali P. 30%; (knóżie naśi jsu) zpozdili k poznani hfiecha... a hotovi E. 2, 66. zpozditi: (aby naść mysl) nebyla k modlení zpozděna (sic) E. 1, 294. zpráchnéti, zpráchnivéli: nos zprách- nie E. 3, 136. zprašivěti: aby (ovcě) tú špínů, kte- ráž na nich jest, nezprašivěly E. 3, 44. zpráva, naučení, směrnice:A odtud vzal jest sv. Pavel za zprávu, Ze die:... E. 1, 248; A tato jest jistá zpráva k odplaté t. zpravenie, náprava, správa: v tresk- tání zavierá sě zpravenie E. 1, 239; (všickni) týmž nebeským zpravením živi jsme t. 317. zpravidlo, ukazatel (index): zpra- vidlo neb ukazadlo, jenž tě zpraví a ukáže ti E. 1, 362. zpósobný — zpýchati zpraviti 1. koho čeho, poučiti koho o čem: (lidé) nejsú toho zpraveni, že... E.3,203; Ta dva kussy zpravíta člověka, má-li pravé na hfiechy Zelenie P. 50°; técht (mér) nevmíem zpraviti P. 18*; — 2. napraviti, opraviti: 1ékar moz zpraviti nohukiivu E.1,239; ktoż chce tresktati, ten má zpraviti, ale ne zasé ovSem, neb nékto móZz zpraviti bez tresktánie t.; — 3. vyloziti, vyFídili: A tak jest sv. Augus- tin tu otázku zpravil tomu Honoratovi E. 2, 172; -- 4. zpr. (sé), spravedliva uéinili, ospravedlnili (se): aby člověk zpravil svésvédomie E.3,108; A on chté zpraviti lie [[pravedliva učiniti] řekl jest (Luk. 10, 29) P. 150" a p. E. 2, 327, 328; iustificare se ipsum tolik sć mieni, jako zpravili [ie P. 154* a p. E. 2, 335; zpra- viti sě před lidmi takć jest spravedliva sě ukázati... čili naučen býti E. 2, 335. zpravovati, viz spravovali. zpryStiti sé, wvypryślili: zpryftila fie geft Sal. 81*. zprzńenie, poskorneni: bez zprzné- nie E. 1, 41. zprznily, poskorneny: (pro) biedneho i zprznileho L. 27. zprzniti, poskvrniti: když hřiech prvé diela nezprzní E. 1, 129; maculaverunt zprznyly gfu mundum Káz. B. M. 260"; pofkwrnyena neb sprznyena (macu- lata) suknye t. 310'; aby jinych ne- zprznil E. 2, 202. zpustéti, zpusłnouli: każde kralov- stvíe v sobé rozdélené zpuftie (desola- bitur Luk. 11, 14) P. 47". zpustily, zpustly, pusly: ohavnost na miesté zpustilém L. 308; na miesté na zpustilém L. 309. zpustiti co, puslým učinili, zpuslo- šili: v obležení i v chudobě, jímžto zpu- stili sú tě nepřietelé tvoji (vastave- rint, Deut. 28, 55) E. 1, 57; miesto jeho zpustili sú t. 219. zpušťenie: ohavnost opuštěnie neb zpusténie (abominationem desolatio- nis, Mt. 24, 15) E. 1, 301. zputovati, procestovali: zputovati vse- chen svét E. 3, 148. zpychati, zpysnéli: aby (¢lovék) ne- zpychal E. 1, 310; aby v tom nezpychal E. 1, 450. (studnice) 

Strana 217
zpyták — ztučnéti 217 zpyták, vyzvědač, špeh: (zákonníci) ! (propter formidinem, Deut. 28, 67) poslali sú špehéře neb zpytáky P. 182%. zrada: (lakomství), gue est inordi- natus appetitus habendi temporalia zdradu (?), koftku, kterakkolivék fa- lešným obchodem Káz. B. M. 308*. zrádeé: (ti) mají utrpéti jakoZto zrádce cti lidu českého L. 161; aby utrpěli jakožto hánce a zrádce cti krá- lovstvie Českého, t.; svatokupci a zrádcé E. 2, 79. zreadlko, zrcálko: v tom zrcadlku E. 3, 141. zéeimé, ocité: svétí v nebesiech vidie boha zfejmé E. 1, 61; trojím obycejem móž býti viděn bóh, totiž zřejmě,... dôvodné..., vérû t. zřčtedlně, zřetelně: aby to zrietedl- niegie ukazal pan P. 203". zřiediti, zříditi: nezřeď tvých cest (non dirigas, Deut. 28, 29) E. 1, 56. zřiezeně, řádně, náležitě: sliby bláz- nivé... zřiezeně slibeny nejsu E. 1, 266; proč mají sč zřiezeně lidé pojímati E. 3, 204. zrnatý, jablko zrnaté, granátové: jablka zrnatého (mali punici, Cant. 4, 3) E. 3, 45; Yablko zrnate slove, jenž v jedné kuoře mnoho zrn zavicrá Šal. 144“ a p. 70%, zrnee, zrnko: jedno zrneć (sic) E. 1, 285; Gallina... naleznüci srncze svolá kuřátka Káz. B. M. 321'. zrno: mnohymi zrnami Sal. 70^. zróst viz vzróst. zrozuméti koho o kom,vyrozuméli: Nechceme vas nezrozuméti o téch, jenZ spie (Nolumus vos ignorare 1 Thes. 4, 13) E. 1, 38. zsilnéti, zesíliti se: neb sü (nepríetelé) zlilnieli proti mnie P. 220". zsinaly: lividi zfynaly Kaz. B. KI. 165'*, zsinalost: zlinaloftí jeho (Kristovou) uzdraveni jsme (livore, Is. 53, 5) P. 203^. zsmrdéti sé, zasmradnouli: aby mla- decz zlmrdiel rie P. 164; (vody), jenZ fie brzo z[mrdíe Sal. 85"; voda z[mrdi [ie Hr. 250%. zstraSenie, ustrasení, za-: pro ztrase- nie srdce tvého, jímžto strašen budeš llusúv slovník. E. 1, 58. zstrašiti, zasirašiti: aby zstrašil ry- tiefe E. 2, 135; aby (Jeżi$) zftralil zlć P. 64"; (by člověka) hróza zstrażila E. 1, 292; conteriti zltralleny Káz. B. Kl. 147°, zstydnüti, ustydnouti: Vérné zstydla jest láska v lidech svétskych E. 1, 15. zščípati, zštípati, poštípati: raňení, t. zftípaní od hadóv byli sú uzdraveni P. 110*. zSeféditi, zSeraditi, znecistiti: kdy- by élovék obraz... zleredil... i zleredí to vše P. 106° (tfikráte tak); aby (ty, dcerko) podoben[tuie nezleradila hiíe- chem P. 214*. z&típati viz z5cípati. ztenéiti: (cierkev jest) tak dary ducha sv. ztenczena Sal. 59%. ztesati: diievie krásné ztesané E. 1, 26. ztieženie, zalížení: zde všechna ži- vost naše jest smrti kakés ztieženie neb ustavičně nám živosti ubývá E. 1, 146. ztieZeti, vzdelati: do zahrady své, jižto sobě připravil a ztiežel E. 3, 71; (duši), kteráž jest zákonem božím ztiežena t. 72. ztlušččti, ztluštěti,zíloustnouli: (člo- věk) ztučněl jest a ztluitiel P. 177". Ztracovati, ztrâceti: (bojovnici) boj ztracují E. 1, 170; (člověk zbožie) těžce ztraczuge P. 36°; neztracuj toho véè- ného bohatstvie E. 1, 470. Ztrava: (žena vpustila v pokladnici) vSicku ztravu svü (Mar. 12, 44 totum victum suum) E. 2, 269 = vSe, co mela na żivobyli. ztráviti, oírávili, vyssáli: zjedovatélo a ztraveno gelt nam takměř všecko kťčsťanstvo na duši P. 38%: (páni vdovu, i majici pti) roky ztravie P.40 , L. j. odro- ćovanim, słanimi vyssaji, także ji ,,mdlo neb nic neostane“. ztřiezvěti, vystřízlivěti: (bratří) vrá- tiece se z bratrských hodóv, za několiko dní neztřézvějí E. 1, 432. ziruditi sé, ulrudili se, unaviti se: ztrudili sme sé na césté E. 1, 36. ztuénéti: (Lélo) ztuczníe P. 219"; (&lo- vék) ztuczniel geft P. 177. 14b 

Strana 218
218 ztupenie, olupení: mysli ztupenie E. 3, 175. zubr: (co centaurové činí na obra- zech), co škaredí zubrové? E. 1, 78. zúfalec, zoufalec: kteříž hledí toliko k spravedlivosti boží, a hřešivše a mi- losrdenstvie nehledají, že ti naděje ne- mají, a ti zvláště slovú zufalci E. 3, 158; viz i násl. züialstvie: (Ježíš) zvfalezow necha | w zufalftui P. 163". zúfalý, zoufalj: zufaly Treb. 36%, zianie: poznanie téch muk a zu- fánie, jenž bude najviece duši trápiti, to bude přehrozná muka E. 1,285; Pátý (svazek ze 7 obsažených v Ježíšových slovech k zatracencům, Mat .25, 41, jest) zufánie k vysvobození E. 1, 22 (= zoufani do vysvobozeni);k zuffani Kné. 81 H. zafati, zoufati: zufam Treb. 37"; abychom nezufali E. 1, 333. zustávati, uslávati: abySte nezustá- vali, úmysly svými hynúce (ut ne fati- gemini Žid. 13, 3) E. 1, 350; ani zustá- vaj, kdyZ... tresktán jsi (neque fati- gaberis Zid. 12, 5) t. zváti: zove je spassitel rka: ,,Podte ke mně ...“ E. 2, 53; (bohatými), jenž sč sami (na hostinu) zovú achudých nic, postrčí do pekla E. 2, 361. zváznüti, uváznouti: abychom v jeho ofídlach zwazli P. 219". zvedenie, zvednuli, príprava: zvedení hlavy tvé E. 3, 179. zvěř: všech zvěří polských E. 1,246. zvěščti: (by měli póvody) zvěšeti na šibenici E. 1, 168. zvieifé: jenž ľu zwíerzata divoká Šal. 157%, zviklati: Wicleff, negednomu ty hla- wu zwycleff Stok. 78. zvláščě, zvláště: varovali by sé (lidé) hřiechov, a zvláščě smrtedlných E. 3, 174; Hospodine, co zvláště v tomto kusu mezi manžely zmatkóv běží! t. stvo najprvé a najzvláštějé kázaním, divy a jinými činy navštievil E. 1, 150. zvláščií, zvláští: vezmú zvláščí ko- runu E. 3, 270; zvláští milostí E. 2, 4, 6; má v tom zvláští libost E. 1, 68. ztupenie — zvykalý zvláščiti (-šť-) si, osobovali si: aby sobě (niżadny) nesobil ani zvláštil, což samému bohu jest zvláštie E. 1,214. zvláščně, zvláštně: zvláště v svátky a najzvláštnějé v neděli E. 1, 305; zvláštně proto, že... E. 2, 122: že boha znají a že jich jest zvláštně t. 123; Ale však zvláštnějie tuto řeč Kristus mluvil jest proti biskupóm t. 116. zvlagéni (-8t-): (Zeny) zwlaltnie od boha vzjevenie mievají P. 64"; zvlástní z toho radost mají (svétí) E. 3, 295; svato- kupci jako najprvnéjsi a zvlástnéjsí kacieři E. 1,468; ať vás na súdu ne jako pütníkóv nezná, ale jako své zvlástnie přijme v králevstvie E. 2, 141; z zaslü- Zení sobnych neb zvlastních (sic) E. 3, 158; z daru božího a z zaslúžení zvlast- ního (sic) t. 156. zvláščnost, zvláštnost, 1. zvláštní vlastnost: bóh jest pán milostivý ..., neb to jest jeho zvlaitnoft, aby on smiloval sé a odpüstél P. 180"; a to jest bohu samému zvláštnost (quod est deo proprium, V.) E. 1, 295; — 2. sou- kromý majetek: Drží krásně zákonníci o zvláštnosti přísahu E. 1, 429; praví, že nemohů býti živi bez zvláštnosti t.; (srv.; všecky věci mají jim býti... obecny t.). zvolenec, kdo byl zvolen, vyvolen: s božími zwolenczi Hř. 244", zvoliti k čemu, nač: Proč sú ho kardinálové ku papežství zvolili? E. 3, 285; hned jest Zenima na duoftogenftwie ! zwolena Sal. 2°; viz vzvoliti. zvonee: (maje kněz) zvučné zwoncie u rücha svého P. 79*. zvońenie: zwonienim potwornym P. 2060. zvftati, provríali: (Zidé) nohy i rucé zwftali P. 84"; červ zvrtal škořepinu E. 1, 207. zvuény, v. zvonec. zvuk: hlas vétru, t. j. fvk P. 108^. zvykalý, zvyklý: Srdce zvykalé la- komltvim magice (cor exercitatum avaritia habentes 2. Pet. 2, 14) P. 212*; cf.: srdce majíce v lakomství zvyklé E. 1, 242, 398. zwuk neb 

Strana 219
zvykánie — žalovník zvykánie dávati v čem k čemu, navykati čemu: jmčnie nepřietele, jenž zvykánie dává v boji k slavnému ví- tězství E. 1, 310; viz i vzvykánie. zzadu, vzadu: druzí zástupové, ti. z zadu šli E. 2, 129. zžéci sě, popálili se, spálili se: Má -ż enclilické: chléb, zaňž prosíme E. 1, 329; Číž mocí ..., takét jeho opa- Urncstí E. 2, 351; kto nepfébyvá v Kri- stovi, a v komż nepiébyvá Kristus E. 3,172; — Otée, v téZ véríme E. 1, 315 (IFi- krát); otée k tobéZ láskü vzhóru tiehne- me M. vykl. 3; mnčéž jest mál byl svčt E. 1, 284; —- Poňavadž nemáme od svatého oleje bráti, nechťž nám nosie nemocné do kostela E. 2, 384; když sem dobfč zpraven, žež listy sú přišly L. 195-196 (/říkrát, v rkp. Mla- doň.: zez). žáček: (kněžíc) pacholkóv mají mno- ho a zaczkow málo P. 31". žádný, žádoslivý: (láska) není chlúby žádná E. 3, 164. žádost: pakli včččie jest žádost k pe- nčzóm E. 2, 346, — býti v žádosti viz býti. žádostivě, s žádostí, snažně, horlivě: żel žádostivě pracoval sem s vámi L. 244; angelé v boha... žádostivě rozumem hledie E. 3, 106; (Petr) jest žádoltívie pilnějí P. 159". žádostivý v. násl. žádostný, žádostivý: láska nenie cti žádostna a bojovníci jsú obecné cti žádostivi E. 1, 162. žádúci, -eny: desiderabilis zzaduczy Serm. Víd. 78, fratres carissimi et de- siderantissimi nazaduwczyelly (= naj- £ádücéj$t) Káz. B. M. 261'. Viz na- vščieviti. žák: musí každý člověk býti neb žá- kem božím, neb dáblovym. A ten jest žák boží, kterýž slyší slovo božie a skutkem plni E. 1, 46; —duchovni (cle- ricus Klt.)); Kterykolivék Zák, to jest knéz neb biskup, neb jáhen neb pod- jáhnie v boji ... umřel by E. 1, 173. Ne 219 kovář kleště, aby sé nezZehl Fl. gl. 133; viz sZéci sé. zzenile: mdle... nestatecné... azzenyle Káz. Strah. 566'. zZierati, zZírali: káral zákonníky lako- mé, kteříž zżierali domy vdovské Káz. Strah. 460". žákovský, słudeniskj: do obecnice ZákowIké P. 58^. žákovstvo, duchovenstvo: z panstva, žákovstva a z těžaróv E. 1, 176; v naj- bližším žákovstva svolání L.194;k svo- lánie (sic) žákovstva L. 20 (= sněm cirkevni); kdyżby české žákovstvo ... lidí na cestách nesvodili M. L. 145; chytrost žákovstva, jenž chce tudy stav svój... vzvelebiti E. 1, 8; zakoftwa (sic m. Zákovslva) L. 135 = clericorum Doc. 465. žalář: w zalári P. 149"; v žaláři v uokovách E. 3, 286; prosím vás já v žaláři sědící L. 243. žalářný, uvězněný: (nav&tieviti) Za- lářného E. 1, 140; navštivieti nemoc- ného, vyküpiti [vysvoboditi] zalarné- ho P. 124^; Zalárné dáblovy vysvobodi- ti E. 1, 144; vyküpiti Zalárného (in car- cere, Mt. 25, 36 a nsl.) E. 2, 269. žalařovati: (toho proroci) zalarugí P. 7%; (jiní jsú) zalarowáni P. 29'. žalobný, naříkavý: (starý jest) smut- ný a žalobný P. 215%. žalost jmieti nač, želeli čeho: má-li hfiešník pravú žalost na své hfiechy E. 3, 220. žalostivě: protož die žalostivě Kris- tus skrze Davida E. 2, 185. żalostivy, żalost majici: z nábožen- stvíe zaloftiweho P. 13”; tehdy (bo- jovnici) jsu żalostivi a mnóji, by buoh zle s nimi učinil E. 1, 163, Toho gľuc welmi Zaloftiwa Sal. 269. Zalostnieé má, žalost mající nade mnou: tunc videbit Jhesum dicentem sibi: Maria, má zaloftnyczie, vade ad fratres meos Káz. B. Kl. 152. żalovnik, żalobnik: querulosi (alias queruli) zalownyczy Kaz. B. M. 307". 14b* 

Strana 220
220 žalovný, Zalobnicky: Querulosi za- lowny Kaz. B. Kl. 39°". Zebráetvie: neb Zebrácztvíe a bieda s psotü, ta jest na Lazaru pominula P. 112. žehnánie: Zlořečiti budu vašě žeh- nánie E. 1, 31. žehrati na koho: Jidáš na ni (M. Magdalenu) žehral pro mast E. 3, 183. žel, jest mi žel, žalno, líto: ale jiní, ač jim žel, ale mní, by nebyli povinni polepšiti E. 1, 443. žčlenie čeho, nač: hřiechóv želeníe P. 70"; na hřiechy zelenie P. 50°. žčleti čeho: želéš-li hřiechu E. 1, 33; želej sebe E. 3, 121; ktožkolivěk ne- želé hřiechóv E. 1, 33; zelei hřiechóv P. 220^"; musie uciniti pokánie ze viech hiiechov, Zeleje jich srdečně E. 2, 151; kteříž hřiešníkóv neželejí t. 358; mě již hfiechóv Zelegícy ... polib Sal. 14% żemle: żemli po dvanadsti korciech a vína šest kádí E. 1, 123. žeň: Proste pána žni E. 2, 1. žena biedná, prázdná, nevěstka: mulieres ociose que vero dicuntur prazdne zeny Káz. B. Kl. 2175; a tak prázdné ženy kostečníci, svátečné ta- nečnicěé ... jsú zjevní hriešníci E. 2, 409; žena, která chová ženim jiným neb prázdných žen, ta jest kněžna nad zjevnými hřiešnicemi E. 2, 409; (ně- kteří mají) ženy biedné, jako všichni smilníci E. 1, 67. Zenima, lehká ženština (concubina KIŁ): kurvy neb żenimy P. 112^; o kte- rém jistě vědie, že má ženimu neb ku- běnu E, 2, 294; die Šalamún: Kto že- nimu krmí, ztratie zbožie E. 1, 202; osmdesate Zenim (concubinae, Cant. 6, 7) E. 3, 75; královny i Zenimy chválily sá ji (Cant. 6, 8) t. 77; Miesto nie (krá- lovny) hned jest Zenima na duostojenstvie zvolena Sal. 2". Zenka: Tenká Zenka (Tenera mu- lier, Deut. 28) E. 1, 57; (knéZie) od ženek krásné rúcho přijímají, to věz, že s nimi sě v rúšě sjednávají E. 1, 236. žernov v. žrnov. žhář: zharzy combustores Káz. B. Kl. 410, : Zid, do Ziduov mykati, u Zidüv Zalovny — Zivost zastavili: mykají do Ziduov suknémi Kaz. B. M. 304"; viz zastaviti. zidky, ridky, zredény (o lekulindch), rozbredly (v KIL. ozidky): svini, jenz zidka jie howna P. 61". židovka: mnoho żidowek P. 49%. Zieznéti: Lacnél, Zíznél E. 3, 267. žiezniti čeho, po čem: (kteříž) ziezníe fpravedlnolti P. 195". žieznivý: (Ježíš chtěl býti) zieznivym P. 12^; byl sem Ziezniv (bis) E. 2, 361. žíně: měl jest žíni z koňských chlu- puov neb štětin Káz. B. M. 313'; opas (sic!) sě žíní (accingere cilicio Jer. 6, 26) E. 2, 110. žíněný: Et sol factus est sicut sol cilicinus [ynyenij Kaz. B. M. 296". žíti (živu), užívati: dotavad vždy jest (člověk) zloděj boží, živa jemu zle jeho zbožie E. 1, 213. živenie, výživa, žití, živol: miení všichnu potřebu tělestnú k živení zde na světě E. 1, 328. živěti, živ býti, ožívati (reviviscere): Živost těla jest duše, že jí živí (sic) E. 1, 335. živitel v. předch. Ziviti, alere; Zivící, živilel: (věřím) v ducha svatého, pána i Ziviecieho E. 1, 46; dále die sé: Zivícieho neb Zivitele E. 1, 49. ziviti, oZivovali: knézie casto fku, že obživují, ano buoh neživí, a často mrtvie, ano buoh živí E. 1, 31; ducha, jenž živí a obživuje mrtvé E. 2, 196; k životu jenž jiné živí, sú přišli a od něho sú obživeni E. 2, 261. živnost, Zivol: ztratiti Zivnost té- lestnü E. 1, 455; aby bylo nad télesnü Zivnost E. 3, 164; dává jim Zivnost, tak Ze nemohü bez hlavy Zivi byti t. 256; nepoZívají Zivnosti duchovnie t. 292; všecko má svój život, y ty věci, kteréz v sobé ziwnosti nemají. Ale... v tom slovu věčném majíziwnoft Káz. Strah. 537". živočich: (člověk) jest żiwocich P. 145"; živočichu, to jest živé věci, jenž čije E. 1, 59; všecky živočichy, to jest všecky věci, jenž jsú živé a mají čich E. 2, 129. živost, živol: tam vždy bude živost bez smrti E. 1, 41; co viece žádáme 

Strana 221
živostný — žváti nežli živosti i zde i po smrti E. 1, 146; neroďte býti pečlivi žiworti své P. 24"; živo[t tiela P. 80"; živost člověka (vita hominis V.) E. 1, 293; Ktož nenávidí živosti své E. 1, 455; a vite brevitate od krátkosti zywosti Káz. B. M. 330'; byla jest v člověku živost bez umřenie E. 2, 431; ani které živosti požívá E. 3, 293. živostný, živolný: bázeň přirozená a Zivostnä (timor naluralis et animalis V.) E. 1, 59, 363. živótek, demin. k život: hyne také rczkośny živótek E. 1, 284. živý, živá vicra, křeslonská: viera żiva Doc. 703; - . Zivé uhlí, ferave, v. fetévie. Zizn, hojnosi: Ziz(n), t. j. v písni Hospodine pomiluj gl. 66. zizala (slelio, repłile KU.): że jest buoh nestvoril... zizal E. 1, 83. žlab: spojený k žlabóm (vincta ca- nalibus, Cant. 7, 5) E. 3, 86. žlučný, žlučový: miešek žlučný E. 1, 84. žold, plal, nájem, mzda: kdy cizo- hojnost ny) FL Husův slovník. 221 zemec krávu vezme neb vola na žold E. 1, 164. žráč: opilec, zracz, hřiešník, ďábel- ník, blázen P. 40*; svatokupci, kosteč- níci, zráci, pyšní a pijáci P. 86°; Aj člověk žráč a piják vína, totiž opilec (vorax Mt. 11, 19) E. 1, 237. Zráti: antikrist žéře ovcě P. 808. žravý: die Job: Oheň až do skonánie žravý (Job. 31, 12) E. 1, 279. žrnov, žernov: zrnow mola asinaria Káz. B. KI. 2299; Ó by lživí pověstníci do toho času nosili Zrnovy na chrebté, dokud by nedovedli E. 1, 264; (mlynář) pustě na žrnovy vodu, i jde pryč, a když zrno vyprší, tehdy sě bez užítka jeden žrnov o druhý kazí E. 1, 307; jakož ve mlýně žernov hřmí, vzně: tr, tr, tr t.; žernov, když nenie právě zkřesán t.; (jiní) mleni mezi žrnovy L. 325;... ant mele jako Zernov Káz. D. M. 310'. žváti (žiji), 1. žvýkali: jakož zuby pokrm zygemy sobé Sal. 68"; v. i rozZíti; — 2. évanili: Zráti, hráti... a mnoho Zváti zbranuje Kristus E.3, 259; v. i. seżvati. 14°