ších zpráv sestřenec Rokycanův. Byl nějaký čas v utrakvistickém klášteře Na Slovanech. Stanul pak v čele náboženských horlivců a posluchačů kázání Rokycanových. Když Jed- nota se usídlila v Kunvaldě, nesídlil tam stá- le, cestoval s místa na místo a získával nové přívržence. Za prvního pronásledování Jedno- ty r. 1461 byl uvězněn, ale nebyl mučen, jak pozdější historikové bratrští líčí. Propuštěn byl asi po velmi mírném prohlášení o moci světa. Brzy potom uvězněn byl po druhé v Mostě, ale i odtud byl propuštěn. Při vol- bě kněží bratrských r. 1467 byl činně účas- ten, ale zvolen nebyl. V Jednotě neměl urči- tého postavení, ač byl jejím zakladatelem a prvním organisátorem — v pozdějších spisech přiléhavě nazýván byl jejím patriarchou. Za svého života ji řídil a v Jednotě se uplatňo- valy jeho názory. V jeho četných spisech a lis- tech ozývá se Chelčický, jenomže Řehoř do- mýšlí a jde často dále než jeho učitel, takže názory obou se doplňují. Zemřel r. 1474 a byl pochován ve skalním hrobě v Brandýse nad Orlicí. R. 1495 zřekla se Jednota jeho spisů, neboť „jsou nad míru a bez středmosti některé věci položeny...“ Srov. Bartoš Bratr Ře- hoř. Kněz Michal byl farářem v Kunvaldě a Žam- berce. Vysvěcen byl v Italii, když uplatil ještě s jinými (na př. Michalem Polákem) bis- kupa, aby je nechal bez přijímání. Přistoupil k Bratřím a posluhoval jim, změniv ceremo- nie při mši. Po zvolení prvních bratrských kněží r. 1467 — sám nebyl zvolen, — byl poslán k Valdenským a byl potvrzen na bis- kupa. Vrátiv se, přenesl svou moc biskup- skou na zvoleného bratra Matěje a dal se od něho znovu vysvětit na kněze, nepokládaje své první, římské, svěcení za dostatečné. Za prvního pronásledování Jednoty r. 1461 byl vězněn na radnici Nového města Pražského, za druhého byl 11/2 roku ve vězení na hradě mostském, odkudž byl propuštěn při koruno- vaci Vladislava II. Po třetí byl vězněn r. 1480 v Kladsku, takže byl celkem 4 léta ve vězení. Za sporů v Jednotě byl na straně pokrokových 117