z 154 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
Edice
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Věcné poznámky
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
Různočtení
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
Slovníček
147
148
149
150
Obsah
151
Obrazová příloha
152
153
154
Název:
Tůmy Přeloučského spis o původu Jednoty bratrské a o chudých lidech
Autor:
Sokol, Vojtěch
Rok vydání:
1947
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
154
Počet stran předmluvy plus obsahu:
154
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 45: Edice
- 95: Věcné poznámky
- 137: Různočtení
- 147: Slovníček
- 151: Obsah
- 152: Obrazová příloha
Strana 101
Jiřího Poděbradského při změně poměrů utek-
li se kněží táborští ze svých měst na Tábor,
o jehož nedobytnosti byli přesvědčeni, když
je měšťané táborští ubezpečili svou ochra-
nou. (Palacký IV. 1, 268; Urbánek, Dějiny III.
2, 665).
„a po smrti krále Václava“ — 16. srpna 1419.
„jako pán přirozený právem ... uvázati.“ Zik-
mund byl pravým dědicem Václava IV., kte-
rý nezanechal potomků.
„pod poslušenství římské uvésti“ t. j. pod cír-
kev římskou.
„ ... i táhl do Čech ... s mocí velikou, maje na
sto tisíc jízdných popsaného žoldu lidu.“ To
je těch, kdož byli zapsáni v registrech, aby
jim byl vyplácen žold, tedy nečítaje v to ty,
kdož zdarma, jen pro čest, sloužili. Líčení tý-
ká se tažení Zikmundova do Čech r. 1420
(první výprava křížová) a bitvy na Vítkově
hoře (Žižkově) 14. července 1420. Vévoda Ra-
kouský je Albrecht V., který byl zasnouben
s dcerou Zikmundovou, pozdější král český
a uherský. — „Kníže Míšenské“. Výpravy
zúčastnila se dvě knížata míšenská: Fridrich
Bojovný a Vilém. — Biskupem vratislavským
byl v letech 1417—1447 Konrád. — „Dva
hrady v městě Pražském“ totiž Hradčany
(hrad sv. Václava) a Vyšehrad. — O této bit-
vě vedle celkových zpracování u Palackého
III. 1, 386 sl., u Tomka D P. IV., — viz i spe-
ciální práce: Toman: Husitské válečnictví a
Frankenberger: Naše velká armáda I. 62 sl.,
R. Urbánek, Bitva na Vítkově (vyd. Spolek
pro zbudování pomníku na Žižkově), týž, Bitva
na Vítkově (Průvodce po bojištích seš. 1), Pe-
kař, Zprávy pramenů o boji na hoře Vítkově
14. července 1420. — Různé údaje o síle bo-
jovníků viz Palacký III. 1, 387 pozn. 453.
„Potom pak lid ten chaterný i s svým hejt-
— česká kronika nová
manem slepým —
šíře oznamuje“. Míní se tu útěk Zikmundův
od Kutné Hory 6. ledna 1422 a jeho poražka
u Německého Brodu (8. I. 1422), kdy Žižka
byl již úplně slepý, neboť Tůma rozlišuje tu
101