z 154 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
Edice
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Věcné poznámky
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
Různočtení
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
Slovníček
147
148
149
150
Obsah
151
Obrazová příloha
152
153
154
Název:
Tůmy Přeloučského spis o původu Jednoty bratrské a o chudých lidech
Autor:
Sokol, Vojtěch
Rok vydání:
1947
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
154
Počet stran předmluvy plus obsahu:
154
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 45: Edice
- 95: Věcné poznámky
- 137: Různočtení
- 147: Slovníček
- 151: Obsah
- 152: Obrazová příloha
Strana 97
Str. 47
předními theology husitskými, na př. Jakoub-
kem, Rokycanou a j. Rovněž Bratří často se
ho dovolávají. — O životě Matějově viz
Vlastimil Kybal Mistr Matěj z Janova
(Praha 1905) a populární práci Loskoto-
v u Mistr Matěj z Janova. (Praha 1912), nej-
nověji O. M. Petrů Matěj z Janova o čas-
tém svatém přijímání. (Olomouc 1946).
„a falešné odpustky“. Odpustky podle učení
církevního jsou prominutí časných trestů, to
je těch, které má člověk si odpykat ještě za
života zde na zemi (nebo v očistci). — Tá-
boři a Bratří neuznávali odpustků a proto je
nazývají falešnými.
„a v ruce králi Zikmundovi... dán“. Prohlá-
sila-li církev někoho za kacíře, byl podle
středověkých zákonů upálen. Rozsudek ten
byl vykonáván mocí světskou. Říšský foit Ha-
nuš Hagen, který byl na znamení Zikmundovo
zavolán Ludvíkem Bádským, odevzdal Husa
městským biřicům a katu. Z majetku Hu-
sova nesměli nic vzíti. Popravy se zúčast-
nil i Ulrich z Richenthalu, kostnický purk-
mistr, který ve své veršované kronice o kon-
cilu nám zachoval vedle mistra z Mladoňo-
vic zprávu o popravě Husově i nejstarší jeho
podobu.
„a potom i druhého“; míněn je tu Jeroným
Pražský upálený 30. května 1416.
„Zdaliž Ezau... požehnání“. — I. Mojž. kap.
27.
„Zdaliž Šalamoun... Izdrahelským“. — L
Král. 11, 29 sl.
„Zdali Asverus mohl zjednati, aby Cyrus
z dcery jeho nepovstal“... Asverus je med-
ský král Astyages II. (585—550 př. Kř.). Zba-
ven byl trůnu místodržícím v Persii (Hyrka-
nii) Kýrem. — Podle pověstí zaznamenaných
Herodotem (kn. I. kap. 107—127) byla dcera je-
ho Mandana matkou Kyra III. — Cyrus je
Kyros III. (560—530 př. Kr.), zakladatel říše
perské, první světové říše. Spojil Peršany
v jeden celek, podmanil si Medy (r. 550 př.
Kr.), zmocnil se r. 546 Lydie a záp. pobřeží
Malé Asie, a r. 539 dobyl Babylona a říše
babylonské. Při tom dovolil judským (židov-
97