z 154 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
Edice
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Věcné poznámky
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
Různočtení
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
Slovníček
147
148
149
150
Obsah
151
Obrazová příloha
152
153
154
- s. 100: … města Tábora, jak uka- zuje pozdější jednání na synodě v Kutné Ho- ře r. 1443, jediné v dubnu 1437 bylo zaká- záno faráři…
- s. 101: … slepým — šíře oznamuje“. Míní se tu útěk Zikmundův od Kutné Hory 6. ledna 1422 a jeho poražka u Německého Brodu (8.…
- s. 104: … nucena ustoupiti Če- chům. Ještě téhož roku na sněmu v Kutné Hoře zvoleno bylo české poselstvo, v němž vynikající místo měli theologové…
- s. 113: … a Rokycanou, aby jejich kněží se dostavili v květnu do Kutné Hory, kam byl položen sjezd krajů a synoda kněží; kdo se…
Název:
Tůmy Přeloučského spis o původu Jednoty bratrské a o chudých lidech
Autor:
Sokol, Vojtěch
Rok vydání:
1947
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
154
Počet stran předmluvy plus obsahu:
154
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 45: Edice
- 95: Věcné poznámky
- 137: Různočtení
- 147: Slovníček
- 151: Obsah
- 152: Obrazová příloha
Strana 104
(Čechové) zasadili, zákon boží, praxis Kristo-
va, apoštolův i prvotní církve spolu s kon-
cilii a doktory v nich právě se zakládajícími
přijati budou za nejspravedlivějšího a nestran-
ného soudce na sboru Basilejském (to je
v dějinách českých známý soudce cheb-
ský; pozoruhodné je ustanovení, že nebudou
rozhodovati výroky všech církevních dokto-
rů, nýbrž jen těch, kteří se shodují s Písmem
— tedy kritika autorit církevních). Mimo to
zaručovalo ujednání Čechům svobodné sly-
šení, kdykoli o ně požádají. Čechové přišli na
koncil nikoli jako strana souzená, ale rovno-
cenná s koncilem. Tento „soudce chebský
byl největším politickým vítězstvím husitů a
možno říci, že mrtvý Hus zvítězil nad církví,
neboť to, co jemu bylo odepřeno, svobodné
slyšení, toho se dostalo zástupcům stran hu-
sitských. Autorita církevní za časů Husových
ještě neotřesená, byla nucena ustoupiti Če-
chům. Ještě téhož roku na sněmu v Kutné
Hoře zvoleno bylo české poselstvo, v němž
vynikající místo měli theologové Rokycana,
Payne (Engliš), Mikuláš z Pelhřimova zvaný
Biskupec a Oldřich ze Znojma, kteří měli brá-
niti čtyři artikule (články pražské), nábo-
žensko - politicko - mravní
program husit-
ství). Hlavou poselstva byl Prokop Veliký.
Vlastní jednání na koncilu začalo 19. ledna
1433 a skončilo se odjezdem Čechů 14. dubna
z Basileje. S nimi odjela do Čech i desetičlen-
ná delegace koncilu, aby dojednala tu podmín-
ky smíru. Byly dohodnuty ještě téhož roku
se stranou mírnější, pražskou. Výsledek však
pro Čechy byl velmi hubený, takže s úmlu-
vami nebyly spokojeny strany radikální (Tá-
boři a Sirotci). Porážkou jich u Lipan (v květ-
nu 1434) byla otevřena cesta k smíru husitů
s církví. Po delších průtazích a obtížích byla
kompaktáta slavnostně prohlášena v Jihlavě
5. července 1436 za přítomnosti Zikmundovy,
který současně byl přijat za krále českého.
Čechům dovoleno bylo přijímati pod obojí
způsobou, kdo o to požádá, ovšem s vysvět-
lením, že Kristus v každé způsobě je přítomen
celý, což odporovalo husitskému názoru, že
104