z 154 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
Edice
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
Věcné poznámky
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
Různočtení
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
Slovníček
147
148
149
150
Obsah
151
Obrazová příloha
152
153
154
Název:
Tůmy Přeloučského spis o původu Jednoty bratrské a o chudých lidech
Autor:
Sokol, Vojtěch
Rok vydání:
1947
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
154
Počet stran předmluvy plus obsahu:
154
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 45: Edice
- 95: Věcné poznámky
- 137: Různočtení
- 147: Slovníček
- 151: Obsah
- 152: Obrazová příloha
Strana 115
byl propustil. — Václav Hrůza z Chelčic byl
zprvu ve službách Rožmberků a potom pur-
krabím na Poděbradech, (tamtéž III. 2, 677.
pozn. 1). — Jinými myslí tu Tůma Bratří
uvězněné za prvního pronásledování.
„... řeč Izaiáše proroka: Přikryjí... lidi“.
Iz. 60. 2.
„Tehdy za krále Jiřího ... neučené, řemeslní-
ky ..., kteří byli při mistru Rokycanovi.“ Ná-
boženští horlivci, kteří nebyli spokojeni s teh-
dejším stavem husitství, slyšíce vzájemná
obviňování obou stran, počali míti obavy o
své spasení. Proto hledali pomoci na různých
stranách, na př. u Martina Lupáče, kněze
Opočny ve Vilémově, v Divišově, v Chelči-
cích, kde se vytvořily kroužky neboli bratr-
stva těch, kdož chtěli dobře křesťansky býti
živi; v Praze hlavně chodili na kázání Rokyca-
nova do Týna a rozmlouvali s ním na faře o
tom, co kázal. Odtud přišlo nejvíce kvasu
k založení Jednoty. Bylo to r. 1453 neb 1454.
Hlavou jejich byl Řehoř. Nebyli to však asi
jen prostí, neučení lidé, jak tvrdí zde Tůma,
nýbrž i někteří studenti a učení. K dokladům,
jež snesl Urbánek Č D III. 3. 982 přidal bych
ještě svědectví ve spisu Krasonického O uče-
ných (rkp. Národního musea V. F. 41. l. 9a):
„I odstoupili od něho (Rokycany), kteříž se
v té hromádce drželi pospolu, učení i neučení
a sprostní, jako byl Řehoř krejčí, zemanského
stavu a řádu, Matěj mladý z Kunvaldu, Eli-
áš mlynář a jiní, z učených Halar, bakalář,
Jíra Kostelecký, učený a moudrý, Veliký Vít
a jiní latiníci jako Tůma Přeloučský, potom
Jíra bakalář z Jindřichova Hradce.“ — Ovšem
Krasonický chce dokázati, že učení byli vždy
v Jednotě, tedy již od samého začátku. — O
počátcích Jednoty viz Go11, Chelčický a Jed-
nota v XV. stol., str. 61 sl. a 78 sl., Urbá-
nek D č III. 3, 980 sl. a týž Jednota bratr-
ská a vyšší vzdělání až do doby Blahoslavovy,
Müller-Bartoš, Děj. Jedn. bratr. I.
„a náboženství vilémovském.“ Nábožní Vilémov-
ští, kroužek náboženských horlivců, nazýváni
byli tak podle svého sídla v utrakvistickém
klášteře ve Vilémově. Tam nejedouce ani pi-
Str. 53
115