zjištění o struktuře cen domů a z ediční přílohy převzal údaje, které již nemohl vyhledat v městských knihách. Většina trhových knih totiž v roce 1945 shořela. Počátkem 60. let byla také kniha nově zkoumána z diplomatického hlediska. Takřka zároveň publikované stati R. Nového32 a M. Bělohlávka“ nebyly věnovány pouze jí, ale byly koncipovány obecněji. M. Bělohlávek se soustředil na plzeňské berní knihy z let 1418 a 1471, sledoval však téma v širokém kontextu; pokusil se vytvořit klasifikaci tehdy známých českých a moravských berních knih a rejstříků, do níž začlenil i staroměstskou knihu. Zařadil ji do skupiny pamětních knih berních, tedy knih, do nichž se pro paměť přepisovaly berní rejstříky, případně vybrané částky a jejich vyúčtování. Do téže skupiny zařadil také knihu Nového Města pražského z let 1411-1544 a zlomek plzeňské knihy zadržených berní. Studie R. Nového byla tématicky ještě obecnější. Pojednávala o městských finančních knihách v před- husitské a husitské době. Charakter staroměstské berní knihy pokládal R. Nový za nejasný; přikláněl se spíše k tomu, že jde o knihu berních rejstříků, vedenou zvláštním způsobem v jednom svazku. Z uvedeného přehledu je patrné, že rukopisu byla dosud věnována pozornost jen v rámci obecně zaměřených studií. Tím lze snad vysvětlit poměrnou stručnost a po- všechnost údajů o něm; charakteristické je např. tradování let 1427-1434 jako datace. Lózunka a její vybírání Lózunka, někdy označovaná též městská berně, sbírka či dávka, byla daní vybíranou městem od jeho obyvatel. Její ukládání souviselo v mnoha případech těsně s berní, kterou byla královská města povinna odvádět panovníkovi. Počátkem 15. století se speciální berně z měst měnila v podstatě v pravidelný každoroční plat ustálené výše. Lózunka byla vybírána převážně k získání prostředků na jeho za- placení. Způsob jejího ukládání i výběru byl tímto účelem výrazně ovlivněn. Těsná závislost lózunky na speciální berni nebyla však pravidlem ve všech městech a v kaž- dém období; záleželo na struktuře městského hospodářství. Staré Město pražské, jehož dochovaných berních knih se tato edice týká, tento plat počátkem 15. století neplatilo. V letech 1427-1434 jeho placení nebylo ani možné. Zachované záznamy o výdajích z lózunky vybírané roku 14293 podrobně dokládají způsob využití daně; vybrané prostředky byly průběžně utráceny za běžné výdaje. 32 33 34 35 36 39 Srov. pozn. 12. Srov. pozn. 11. M. Bělohlávek, Berní knihy, s. 91. R. Nový, Městské finanční knihy, s. 32. Srov. přehledně F. Hoffmann. České město ve středověku. Praha 1992, s. 169-170, starší literatura na s. 409-410. 37 K. Krofta, Začátky české berně. Praha 1931, s. 73, 76. 38 R. Nový, Komorní důchod za krále Václava IV. in: Historia docet. Sborník k 60. narozeninám prof. PhDr. I. Hlaváčka, CSc., Praha 1992, s. 332. AMP, rkp. 20, fol. 66'—72°. XII