64 v níž m. j. potvrdil ono privilegium i pozdější jeho konfirmace.1 Ale to nezměnilo nic na skutečnosti, že staré svobody pražských Němců byly ve XIV. století již jen historickou památkou. Jen ve dvou opisech se zachovalo znění Soběslavova privilegia a jeho konfirmací, zatím co početná řada překladů Švábského zrcadla svědčí, že tato právní kniha — čili Norim- berské právo našich pramenů — byla „právy rozličných věcí a běhů Veli- kého města Pražského“. Pročítaje po čase znova tuto stať, shledávám, že třeba k ní připojiti zásadní poznámku. Poznali jsme nenáhlý vývoj města Prahy z někdejší kupecké osady. To však neznamená, že takový byl vývoj všech měst v našich zemích. Byla zajisté města v době kolonisace uměle založená, jejichž obyvatelé hned od počátku měli práva městské obce, — města, která rázem vznikla jako zvláštní právní a správní jednotky a kde zároveň nebo teprve později nastal městský hospodářský život. Avšak příklad Prahy ukazuje, že i u nás byl možný vývoj obrácený, a bude úkolem dalšího historického a archeologického bádání zjistiti, do jaké míry vývoj Prahy jest u nás ojedinělý, a zda také některá jiná naše města souvisejí s kupec- kými osadami staré slovanské doby. 1) Privilegia měst Pražských str. 27 čís. 12; Jos. Šusta, Dvě knihy českých dě- jin. I1. Počátky lucemburské (2. vyd.) 1935, str. 304, 305.