Strana 37
37
odchyluje od textu Lassbergova a stýká se skupinou brněnského rukopisu
a sibiňského rukopisu Altembergerova. Tento výsledek nutno však hned
omeziti. Možno jmenovati jiné články, kde český překlad souhlasí s textem
Lassbergovým a nikoli s brněnským ani s Altembergerovým rukopisem.
Příkladem buďtež články podle Lassbergova vydání 174, 180, 314, 315,
325, 326, 331, 332, 361. V brněnském rukopise schází Lassbergův čl. 326
a článek ten jest v českém překladě. Kodex Altembergerův tam vkládá svůj
článek č. 459, kterého není v českém překladě.1
Vedle dokladů styků českého překladu s brněnským a sibiňským
rukopisem shledali jsme tedy i doklady opačné. Nutno se zmíniti i o tom,
že někde překlad se rozchází s obojí skupinou rukopisů. Něco přičteme
samému překladateli, jako když článek 362 Lassbergova vydání „der sich
dez riches gůt underwindet“ překládá „Ktož by sě v česká zbožie uvázal“ 2
Jinde těžko rozhodnouti, zda překladatel měl před rukama jinou versi
Švábského zrcadla či sám měnil znění nebo smysl ustanovení. K. Haiser
ve studii „Zur Genealogie der Schwabenspiegelhandschriften“ uvádí
na dvacet variant Lassbergova článku 366 („Ktož by v ciziem sadu dřievie
rubal“). České zpracování v Právech se ode všech liší, neboť vynechává
konec článku, který jest i v brněnském kodexu i v rukopise Altembergerově.
Ještě zajímavější jest srovnání Lassbergova článku 162.
Lassberg 162. Allez von erbe teile.
Ist das ein man ein wip hat und
kint bi ir, hat der si vil oder luzzel, der lit an sinem tode, daz varende gut daz
teilet er mit dem wibe und mit den kinden, mag er mit rehte einem me geben
danne dem andren ? Wir sprechen also, an dem tot bette muz er gelich teilen, ez
si denne alse verre: ob der kinde eines elter ist danne daz ander, dem mag er me
geben.
Praž. f. 99°. Otec z práva móž-li jednomu dietěti viec dáti než druhému?
Jestli že který muž ženu má a s ní děti, těch buď mnoho nebo málo, a ten
leží na smrtedlné posteli a má nábytkové zbožie, to on rozdělí mezi ženu a mezi
dětmi, móž-li z práva jednomu viece dáti než druhému? My pravími takto:
1) K edici Lassbergově jest srovnati pražského rukopisu f. 1017, 102, 104, 134,
1367, 1377, 1417. 142, vídeňského rukopisu f. 1287, 1307, 157, 159", 1607, 164, Pazaurkova
f. 1787, 180", 2057, 2077, 2087, 2117.
2) Praž. rukopisu f. 142, Víd. f. 1647, Paz. f. 2117, kdež opraveno na „říšské“.
Olomoucká „Práva zemská“ překládají: „Ktož by se v statek říšský uvázal“, kap.
CCCLVII.
3) II., 1877., str. 199 a d., srov. též I., 1876, str. 149 a d., brněnského
rukopisu f. 1097. Lindner str. 191 čís. 519, Praž. f. 143. Víd. f. 165, Paz. f. 2127.
Haiserova pracná sbírka variant rukopisů Švábského zrcadla skýtá jen málo pro-
zkoumání o původu „Práv rozličných věcí a běhů Velikého města Pražského“.
Haiser věnoval největší část své práce první části zemského práva Švábského
zrcadla. Z druhé části, jejíž překlad podávají „Práva“, uvádí jen Lassbergovy
články 306 a 366. Překlad čl. 306 až na drobnou odchylku se shod je s textem
Lassbergovým.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141