Strana 49
49
letech třináctého století, které u nás slulo Norimberským právem. Jen
takto lze vyložiti listinu z r. 1315 i ostatní doklady výše jmenované.
Naskýtá se především otázka, kdy asi Švábské zrcadlo k nám bylo
uvedeno. Nutno se ještě jednou vrátiti k tvrzení listiny z r. 1315, že Větší
město Pražské od prvého svého založení užívalo Norimberského práva.
Viděli jsme, že toto tvrzení nelze vztahovati na vlastní počátky pražského
městského zřízení. Přesto tato listina nepozbývá všeho významu. Kdo by
chtěl opustiti hranice střízlivé vědy a dáti se cestou dohadů, mohl by i tvrditi,
že písař listiny vskutku mínil konec třináctého století. Píše: od založení
„Většího města Pražského“ a Čelakovský zjistil, že název — či názvy —
Starého nebo Většího města Pražského se vyskytují teprve od osmdesátých
let třináctého věku.1 Dodati lze, že z těchto názvů „Staré město“ je starší a
„Větší město“ opět pozdější.
Dříve než se v pramenech objevuje název „Většího města“, bylo již
původní Pražské město významně rozšířeno připojením „nového města“
u sv. Havla. Bylo by na snadě vysloviti domněnku, že toto rozšíření původní
Prahy míní listina z r. 1315 „prvním založením“ Většího města Pražského.
Jsou závažné důvody, abychom právní spojení obou měst na pravém
břehu Vltavy kladli mezi r. 1282, kdy se ještě o svatohavelském klášteře
praví, že jest vedle Prahy, a r. 1287, kdy Velflovic Dětřich, v jehož rodě bylo
patronátní právo ke svatohavelskému kostelu, jest uveden mezi předními
měšťany, jimž král Václav II. svěřil odstranění nesvárů v pražském městě.2
Stalo-li se spojení měst až někdy před r. 1287, lze připustiti, že již tenkráte
město užívalo Švábského zrcadla. Takovým výkladem bylo by možno listině
z r. 1315 dáti přijatelný historický smysl.
Jest to však jen dohad a ponechávám čtenáři, aby posoudil jeho hod-
notu. Sám se kloním k mínění, že u písaře z r. 1315 nelze předpokládati ta-
kových vědomostí o počátcích Prahy a že z té listiny nelze vyvozovati více,
než že „Norimberské právo“ bylo r. 1315 v Praze již starým právem, ji-
nými slovy, že bylo zavedeno tak dávno před tím rokem, že nebylo již
obecného povědomí o jeho zavedení.
Nevíme-li přesně, kdy a jak Švábské zrcadlo k nám bylo uvedeno, lze
naproti tomu bezpečněji určiti, která města s Větším městem Pražským
této právní knihy užívala. Rössler, Haněl, Jireček, Čelakovský, Juritsch a jiní
sebrali zprávy o právních vztazích Prahy k jiným městům českého krá-
lovství, Weizsäcker a Schultheiss k tomu nakreslili mapy.3 Víme-li, že
1) Privilegia měst Pražských úv. str. 12. pozn.
2) Regesta Bohemiae et Moraviae II., str. 553 čís. 1287, str. 610 čís. 1418; Pri-
vilegia měst Pražských str. 722 čís. 352. Srov. též uv. st. „Vici Theutunicorum“ a „civi-
tas circa s. Gallum“ str. 256 a d.
3) Rössler, Das altprager Stadtrecht úv. str. 54; Haněl, O vlivu práva němec-
kého str. 71 a d.; Jireček, Codex iuris bohemici II., 3 (1889) str. 185; Grunzel, Uber
die deutschen Stadtrechte str. 150 (Mitt. Ver. XXX.) ; Juritsch, Die Deutschen und ihre
Rechte str. 165 a d.; Čelakovský v rejstříku k Privilegiím král. měst venkovských. —
Mendl: T. ř. Norimberské právo v Čechách.
4
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141