z 141 stránek
Titul
1
2
3
4
Předmluva
5
6
Studie
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
Edice
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
Literatura
123
124
125
126
127
128
129
130
Rejstřík jmenný
131
132
133
134
Rejstřík věcný a termínů
135
136
137
138
139
140
Obsah
141
- s. 9: … že obyvatelé Lubné mají napříště užívati práva města Norimberka, kterého Větší město Pražské od prvého svého založení požívalo a jehož užívá.“ 1) Privilegia…
- s. 10: … Köpl věřil, že král Jan r. 1315 věděl, jakého práva Větší město Pražské od počátku užívalo. „Právo města Norimberka“ podle Če- lakovského znamenalo…
- s. 14: … opírá o zmínku známé nám listiny z r. 1315, že Větší město Pražské od samého založení užívalo norimberského práva. Nad to hypothesa kladoucí…
- s. 27: … pramenech doví- dáme o Norimberském právu. Po prvé čteme, že Větší město Pražské od svého založení užívá práva města Norimberka, po druhé král…
- s. 27: … král Jan neb úředníci jeho kanceláře tenkráte věděli, jakého práva Větší město Pražské od nejstarší doby užívalo. Třeba však věřiti, že věděli, jakého…
- s. 27: … napříště i ves Lubná bude užívati. V té době mělo Větší město Pražské již pravidelně vedenou městskou knihu. Jest proto málo pravděpodobné, že…
- s. 32: … zrcadla není v nich zmínky. Možno se tedy domnívati, že Větší město Pražské užívalo Šváb- ského zrcadla již alespoň roku 1387, kdy podle…
- s. 33: … Shrnuji ještě jednou smysl předcházejícího výkladu. Historikové obecně uznávají, že Větší město Pražské a města, která k němu hleděla, užívala Švábského zrcadla, vyslovují…
- s. 48: … oblasti vlastního norimberského městského práva, naproti tomu v pozdější době Větší město Pražské patřilo k okruhu Švábského zrcadla, vzniklého v sedmdesátých a osmdesátých…
- s. 49: … ještě jednou vrátiti k tvrzení listiny z r. 1315, že Větší město Pražské od prvého svého založení užívalo Norimberského práva. Viděli jsme, že…
- s. 52: … město, Benešov.“3 Veliký počet míst, z nichž šla odvolání do Většího města Pražského, naznačuje zároveň rozsah vlivu Švábského zrcadla. Jest tím vysvětleno i…
Název:
Tak řečené norimberské právo v Čechách
Autor:
Mendl, Bedřich
Rok vydání:
1938
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
141
Počet stran předmluvy plus obsahu:
141
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Předmluva
- 7: Studie
- 75: Edice
- 123: Literatura
- 131: Rejstřík jmenný
- 135: Rejstřík věcný a termínů
- 141: Obsah
Strana 9
9
ckého jest položen důraz na právní stránku středověkého města. Není
již rozlišováno mezi městy a městským stavem, nýbrž městský stav,
samospráva, se stává základním znakem a podstatou města. Čelakovský
se především táže, jaký byl historický základ samosprávy našich měst.
Nesrovnává se s Tomkovou představou nenáhlého vývoje pražského měst-
ského práva z privilegií německé kupecké osady. Uznává sice, že privilegium
Soběslavské a jeho potvrzení od krále Václava I. lze pokládati za první
počátky městského práva na české půdě, popírá však, že by mezi těmito
výsadami a pozdějším městským právem pražským byla organická sou-
vislost. Podle řečeného privilegia němečtí osadníci si mohli voliti rychtáře,
byli osvobozeni od dávek, kdežto pražští měšťané ve třináctém století tak
dalekosáhlých svobod neměli. Zároveň život města v té době předpokládá
daleko vyvinutější právní řád, než jaký se zračí v právech německé osady.
Nadto král Přemysl r. 1274 potvrdil privilegia vévody Soběslava a krále
Václava I. výslovně Němcům Pražským, „nezmiňuje se ani slovem o tom,
že by snad pro všechny měšťany Staroměstské též platiti měly a syn jeho
Václav II. vůbec jich nepotvrdil.“ Kostel sv. Petra, u něhož podle Sobě-
slavovy listiny měli němečtí osadníci přísahati, nebyl ve městě, nýbrž na
předměstí. Z uvedených i jiných důvodů tedy Čelakovský dovozoval, že
svobody německé osady se ve třináctém století vztahovaly jen na její členy
a že město Praha mělo jiné, vlastní právo městské, které mu při jeho zalo-
žení od krále Václava I. bylo uděleno.1
To jest tedy v hrubých rysech theorie Čelakovského vyslovená po
prvé r. 1886. V referátu, který v zápětí otiskl Fr. Mareš v časopise ústavu
pro rakouský dějezpyt, čteme pak námitku, která byla na snadě a jež se
nutně vrací i v pracích novějších. Mareš pochyboval, že lze předpoklá-
dati nějakou zakládací listinu krále Václava I., jež by se nikde nebyla
zachovala. Shledával nápadným, že by se psané právo Starého města
Pražského, kdyby nějaké bylo, nevyskytovalo v žádném městě, které od
města toho přijalo své právo, a že by se sama Praha nebyla snažila o ob-
novení svého práva, kdyby jeho znění v Praze samé se bylo ztratilo."
Následujícího roku, 1887, uveřejnil K. Köpl z archivu bývalého
českého místodržitelství listinu, která se zdála šťastným rozřešením zá-
hady. Král Jan pro polepšení hradu Křivoklátu dává znova vysaditi
ves Lubnou, příslušející k hradu, kterou kdysi Vilém z Valdeka vysadil
právem německým, ale která dosud — listina jest dána r. 1315 — nebyla
dobře osídlena. Mezi právy a povinnostmi vesnice, jež se pak uvádějí, čteme,
že obyvatelé Lubné mají napříště užívati práva města Norimberka, kterého
Větší město Pražské od prvého svého založení požívalo a jehož užívá.“
1) Privilegia měst Pražských (Sbírka pramenů práva městského království
českého, díl 1.) úvodu str. 16 a d.
2) Mittheilungen des Instituts für oester. Geschichtsforschung VII., 1886, str.
175, 176.
3) Karl Köpl, Zur Frage nach der Herkunft des Rechtes der Altstadt Prag,
Mittheilungen d. Inst. VIII., 1887, str. 306 a d.