Strana 48
48
Eike von Repgow jest v pramenech doložen v letech 1209 až 1233.
Brzy po tomto roce nepochybně zemřel. Asi třicet let na to bylo jeho dílo,
psané dolnoněmeckým nářečím, převedeno do hornoněmeckého jazyka.
Překlad projevuje znalosti augšpurského městského zřízení a z toho jest
vyvozováno, že byl pořízen buď v Augšpurce — mínění Eckhardtovo —
nebo v Magdeburce od některého Augšpurčana, který tam pobýval. Volte-
lini upozornil na augšpurské minority, kteří byli vzděláni v magdebur-
ském lektorátě téhož řádu. Jmenovaný překlad byl pak v Augšpurce od
jiných osob přepracován, aby odpovídal právním zvyklostem jihoněmecké
oblasti.
Jest zachován zlomek jakéhosi „augšpurského Saského zrcadla"
a pak další důkladnější přepracování, řečené „Zrcadlo všech německých
lidí.“ Augšpurské Saské zrcadlo mohlo vzniknouti teprve r. 1265, neboť
purkrabí a purkmistr se v něm jeví jako jedna osoba, což odpovídá zvlášt-
ním poměrům, které byly v Augšpurce v letech 1265 až 1276. Německé
zrcadlo náleží do pozdějších let téhož časového období, neboť jest odvozeno
z augšpurského Saského zrcadla a mimo to lze v něm postřehnouti ohlasy
prvních vládních počinů krále Rudolfa z let 1273 a 1274. Německé zrcadlo
jest v rukopisech velice vzácné, což vysvětluje Eckhardt tím, že jeho spiso-
vatel, dohotoviv je, v letech 1275 nebo 1276 zemřel. Dílo bylo pak jinou
osobou opět přepracováno a tak vzniklo nejstarší zpracování Švábského
zrcadla. Jeho vročení vyplývá z toho, že toto původní zpracování Švábského
zrcadla bylo předlohou při novém zpracování augšpurského městského
práva, k němuž došlo r. 1276 nebo v letech nejblíže následujících. Pak bylo
Švábské zrcadlo ještě jednou přepracováno a z roku 1282 jest již zachováno
několik rukopisů konečného znění. Nejpozději toho roku nastoupilo Šváb-
ské zrcadlo pout světem, až se postupně stalo nejrozšířenější právní knihou
jihoněmeckých zemí i jihoněmeckých kolonistů v zemích jiných.1
Tyto údaje o městském právě norimberském a Švábském zrcadle
nutno spojiti s výtěžkem předcházejících kapitol. Objeví se nepravděpodob-
nost toho, že by Praha již ve třicátých letech třináctého století užívala práva
města Norimberka, kdyžtě tam městské právo tenkráte bylo ještě v po-
čátcích. V té době nemohla však Praha užívati ani Švábského zrcadla,
neboť právní kniha tato vznikla teprve o několik desítiletí později. Rozbo-
rem pramenných dokladů jsme se nadto přesvědčili, že není vůbec důvodu
předpokládati, že Praha kdy náležela k oblasti vlastního norimberského
městského práva, naproti tomu v pozdější době Větší město Pražské patřilo
k okruhu Švábského zrcadla, vzniklého v sedmdesátých a osmdesátých
1) Karl Aug. Eckhardt, Rechtsbücherstudien, I. Heft: Vorarbeiten zu einer
Parallelausgabe des Deutschenspiegels und Urschwabenspiegels (Abhandlungen
d. Gesell. d. Wiss. zu Göttingen, Philol.-histor. Kl. N. F. Bd. XX., 2) 1927, str. 89
a d., 132 a d. K tomu edice Deutschenspiegel und Augsburger Sachsenspiegel, hg.
von K. A. Eckhardt und Alfred Hübner (Monumenta Germaniae, Fontes iuris germa-
nici antiqui t. III.) 1933.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141