14 obehnáno hradbami. Opevnění města se později pokládalo za „prvé jeho 1 založení.“ Kniha Zychova jest obměnou někdejšího výkladu Tomkova. Nověji také Čelakovského theorie o počátcích pražského města došla nového zpracování. Podal je v několika různých pracích Václav Vojtíšek. Také jemu město vzniká založením. Ježto známe v Praze na půdě Starého města založené město jen u sv. Havla, klade Vojtíšek tam založení pražského města. V jeho rozpravě „O vzniku pražského města“ čteme: „A král Vác- lav I., syn Přemyslův, skutečně se stal otcem a původcem pražského města, vymeziv mu hranice a zajistiv mu právní postavení. Ale neužil k tomu obyvatelstva, již usedlého na pražské půdě, poněvadž by nebylo ani k podniku počtem stačilo, ani nebylo vlastními řády k tomu připraveno, ani pokud šlo o cizí kupce, natož o domácí lid, nýbrž povolal proto kolo- nisty, a to hlavně asi z jižního Německa, kteří v novém městě od počátků zavedli norimberské právo za normu právního života, jak jsou na to bez- pečná svědectví.“ „A nebylo v Praze dvojího založení, jednoho při velkém tržišti dříve, druhého při kostele sv. Havla později, nýbrž bylo jen jedno založení, a to za krále Václava, kteréž mělo středisko u kostela sv. Havla, 2 třebas jeho obvod byl mnohem větší.“ Ve stati „K počátkům pražského města“ vyjadřuje Vojtíšek touž myšlenku takto: „K dílu, které se připojilo k prostranství nynějšího Ovoc- ného trhu, Havelské i Rytířské ulice i Uhelného trhu a zabralo i místa na západ odtud, byli přivedeni němečtí kolonisti z jižního Německa, a proto město bylo vysazeno norimberským právem, a král při založení ať ústně 63 nebo privilegiem daným lokátoru vytkl hlavní zásady jeho ústavy a řádů. Poznamenati třeba, že v listině z r. 1265 o příchodu německých kolonistů z jižního Německa nic se nepraví a že jest to pouhá kombinace, která se opírá o zmínku známé nám listiny z r. 1315, že Větší město Pražské od samého založení užívalo norimberského práva. Nad to hypothesa kladoucí jádro města k sv. Havlu opírá se jen o pochybné čtení listiny z r. 1265 u Palackého a naráží na výslovné znění listiny z r. 1282. V té se o sv. Havlu praví „apud s. Gallum iuxta civitatem Pragensem“, tedy „u sv. Havla vedle města Pražského“, z čehož jest podle vší pravděpodobnosti souditi, 1) Prag zejm. str. 212 a d., 226 a d. Uber den Ursprung der Städte str. 204. Tu se Zycha vyslovuje o udělení norimberského práva Praze takto: „Das Recht von Nürnberg wählte, vermutlich um die Mitte des 13. Jahrh., die Altstadt Prag, später Vorort der Städte des Nürnberger Rechtes. Was die Prager bestimmte, sich gerade an jene Stadt zu wenden, nachdem altere und allem Anscheine nach lebhaftere Be- ziehungen sie mit Regensburg verbunden hatten, ist unbekannt. Ebenso, welche anderen Städte etwa schon im 13. Jahrh. das gleiche Recht von Nürnberg annahmen." 2) O vzniku pražského města (k 700. výročí jeho založení), Sa mosprávná knihov- na hlav. města Prahy sv. VII., 1930, str. 13, 14. Srov. též V. Vojtíšek, O vývoji samosprávy pražských měst (téže knihovny sv. I.), 1927, str. 10, 11. 2) Časopis Národního musea roč. 104, 1930, str. 34.