Strana 50
50
ve Větším městě soudili podle Švábského zrcadla, nebudeme pochybovati,
že i města, která odtud přijala městské právo, se řídila touto právní knihou
Doklady jmenovaných historiků nutno arci přezkoumati a některé
z nich vyloučiti. Tak hned nejstarší. Zycha a po něm Schultheiss počítají do
okruhu „Norimberského“ práva Doksy, jež obdržely při svém založení od
krále Přemysla r. 1264 m. j. právo, že rychtář, jeho dědicové i jiní oby-
vatelé města mají užívati práv města pražského i svobod, které mají města
a městečka českého království.1 V listině není o Norimberském právu nijaké
zmínky. Ostatně z toho, co pověděno, víme, že sama Praha tenkráte ještě
Švábského zrcadla neužívala a ani užívati nemohla. Možno-li ze slov listiny
něco vyvozovati, pak pouze to, že ještě před zavedením Švábského zrcadla
mělo město Praha městské právo, o čemž ostatně bychom také bez tohoto
listinného dokladu nikterak nepochybovali. — Zároveň nutno vyloučiti
i doklad další. Juritsch a po něm Schultheiss tvrdí, že r. 1264 obdržel pražské
právo také Duchcov.2 To jest pouhý omyl vzniklý tím, že Juritsch přiřkl
Duchcovu zprávu, která se týkala Doks. Vyloučení Doks a Duchcova jest
i zeměpisně zajímavé. Schultheiss tvrdil, že to byla jediná města v severních
Čechách užívající jihoněmeckého práva.
R. 1303 obdržel Beroun od krále Václava II. privilegium, v němž se
praví m. j., že měšťané mají jak na soudě tak při jiných svých jednáních
užívati práva Starého neboli Většího města Pražského.3 V té době asi již
v Praze užívali Švábského zrcadla a ovšem zcela nepochybno jest to o roce
1315, kdy král Jan vydal často jmenovanou listinu vsi Lubné. Následuje
privilegium města Písku, v němž král Jan r. 1327 měšťanům dopřává,
„aby práv Většího města našeho Pražského v svých soudných přech vždycky
budoucně užívali.“4 Písek byl pak prostředníkem pro šíření pražského
práva do jiných jihočeských měst: r. 1362 obdržel písecké právo Rožm-
berk, r. 1370 Prachatice.5 Z doby panování krále Jana máme svědectví
také o Klatovech, že r. 1336 obdržely list králův, „v kterémž jim mezi
jiným milost činí, aby právo Starého města Pražského užívati mohli.“
Juritsch uvádí v téže souvislosti také privilegium Hradce Králové z r. 1339.
Weizsäcker, Die Ausbreitung des deutschen Rechtes in Osteuropa str. 561; Schult-
heiss, Die Einwirkung des Nürnberger Stadtrechts str. 39.
1) Zycha, Uber den Ursprung der Städte str. 209; Schultheiss uv. st. str. 40;
Regesta Bohemiae et Moraviae II. str. 180 čís. 463.
2) Juritsch, Die Deutschen und ihre Rechte str. 166; Schultheiss uv. st. str. 40
Omyl s Duchcovem jest ještě na mapě Weizsäckrově, nověji však Weizsäcker uvádí,
že Duchcov užíval práva litoměřického, srov. Rechtsgeschichte von Stadt und Be-
zirk Komotau bis 1605 (Heimatkunde des Bezirkes Komotau IV. Bd. 3. Heft) 1935,
str. 33.
3)
Privilegia král. měst venkovských str. 141 čís. 76.
4) Tamže str. 243 čís. 145.
5) Val. Schmidt-A. Picha, Urkundenbuch der St. Krummau in Böhmen, I. 1908.
str. 36 čís. 136, Privilegia král. měst venkovských str. 628 čís. 436.
6) Tamže str. 308 čís. 186.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141