57 Praha jest největší obchodní místo v těchto končinách, není, proč bychom tomu nevěřili. Nemáme pomůcek, abychom Ibrahimovu zprávu v jednotlivostech přezkoumali. Praví, že město jest postaveno z kamene a vápna. Na půdě pozdějšího Starého města nebyly však nalezeny žádné pozůstatky staveb z desátého století. Nejstarší nálezy románských domů jsou kladeny do konce dvanáctého a počátku třináctého století. Arci i to jest stáří neoby- čejné. Birnbaum ve stati o „Románské Praze“ upozornil, že po celou románskou dobu byly kamenné domy v mimořímském Německu podle všeho velkou vzácností a že pražské nálezy mají po té stránce zcela mimo- řádné postavení.1 Birnbaumovi byly známy pozůstatky tří věžovitých domů, které podle jejich rázu pokládal za šlechtické dvorce.2 Po Birnbau- mově stati byly však učiněny ještě další objevy. Výzkumy a výkopy pod- nikané za vedení přednosty stavebního odboru města Prahy Rud. Hlu- binky odhalily více než dvacet pozůstatků románských domů na půdě Starého města.3 Jsou zcela podobné těm, které Birnbaum pokládal za zbytky šlechtických dvorů. Máme se domnívati, že koncem XII. a počátkem XIII. století na půdě pozdějšího Starého města bylo množství šlechtických dvorců? Do- mněnka taková byla by svrchovaně nepravděpodobná. Spíše se zdá, že to byla pevná sídla městských patriciů, jaká jsou nám z počátků městského vývoje i z jiných končin doložena. Co Birnbaum pokládal za příslušenství šlechtického dvorce, byly patrně kupecké sklepy, do nichž bylo ukládáno zboží. Opevněného domu potřeboval bohatý kupec v době, kdy nebylo ještě městského opevnění. I dlouho potom liboval si městský patriciát ve věžo- vitých stavbách, které byly oporou moci jednotlivých městských rodů i jed- notlivých měšťanů. Zmínil jsem se o překvapujícím počtu románských domů, které byly objeveny na půdě Starého města Pražského. Nutno upozorniti zároveň na dvě význačné okolnosti. Žádné pozůstatky románských domů nebyly na- lezeny při tržišti sv. Havla. Jsou tedy starší než založení „nového“ města. Jinou cestou se tak dostáváme k potvrzení toho, co bylo naznačeno v první části této rozpravy. Založením svatohavelského města vzniklo vskutku nové město vedle již trvající osady, o jejíž znamenitosti množství pevných sídel podává zcela nepochybný důkaz. Z archeologických nálezů lze odvoditi 1) Uv. st. str. 23. 2) Uv. st. str. 19 a d. O výkopu jednoho z těchto domů jest podrobná zpráva od Ed. Šittlera, Kostel sv. Linharta a dům „U černého orla“ na Starém městě pražském (Zprávy komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy sv. III.) 1911, str. 75 a d., o dalším domě jsou stati K. Chytila a Kam. Hilberta, Dům Andělské koleje na Starém městě (Zprávy sv. IV.) 1912, str. 39 a d., sv. V., 1913, str. 65 a d. 3) Tyto objevy nejsou dosud publikovány, dostalo se mi o nich ústní informa- ce od p. ústř. mag. r. Rud. Hlubinky. Publikace o těchto objevech jest chystána pro Zprávy řečené komise.