Strana 16
16
Tomu se blíží i německý historik práva Otto Peterka ve svých
právních dějinách českých zemí. Rozeznává města založená a města
vzniklá nenáhlým vývojem, při čemž i založená města se mu rozpadají
ve dvě odlišné skupiny. Staré město Pražské vzniká mu nenáhlým vývojem,
kdežto Svatohavelské počítá k městům založeným. Při Praze se zmiňuje
o vlivu franského norimberského práva, avšak o významu toho nic po-
drobnějšího nepraví.1 Méně opatrný byl Wilh. Weizsäcker. Uznává
sice, že se nezachovaly stopy odvolání z Prahy do Norimberka, přesto
nepochybuje, že Staré město Pražské se připojilo k norimberskému právu.
Také mapa, kterou r. 1926 uveřejnil Eberh. Frh. v. Künssberg, vychází
zřejmě z představy, že v Praze a v jiných českých městech platilo právo
města Norimberka."
V častěji již jmenované stati r. 1932 jsem stručně naznačil, že „No-
rimberským“ právem u nás jest rozuměti právo Švábského zrcadla.“
Toto upozornění nedošlo však valné pozornosti. Teprve v poslední době
zaznamenal je W. Schultheiss v článku o působení norimberského
městského práva.5 Schultheiss si nadto i sám povšiml, že v sibiňském
kodexu Altembergerově Švábské zrcadlo sluje Norimberským právem.
Schultheiss však z této okolnosti nevyvodil dalších důsledků; na jeho
mapě měst s norimberským právem jest Praha zakreslena stejně jako
Cheb, jako Hof, Neumarkt, Weissenburg, Rothenburg a jiná města ve
Francích a Horní Falci. O Praze vykládá podle Zychy, že asi r. 1234 si
dali obyvatelé německé osady uděliti „příkladně vyvinuté městské právo
6
Norimberka.
S tímto řešením nelze se však spokojiti. Slulo-li u nás „Norimberským“
právem Švábské zrcadlo, nutno se tázati, zda lze tu důvodně předpoklá-
dati ještě další norimberské právo, které by bylo norimberským právem
ve vlastním slova smyslu, jakého užíval Norimberk a které od Norimberka
Čelakovského kritické stanovisko. — K tomu srov. též Boh. Baxy, Dějiny práva
na území republiky československé, 1935, str. 21.
1) Rechtsgeschichte der böhmischen Länder in ihren Grundzügen. I. Geschichte
des öffentlichen Rechtes und die Rechtsquellen in vorhussitischer Zeit, 1923, str. 66
a d., 163. Tam čteme: „Auch das fränkische Nürnberger Recht griff auf Böhmen über.
Solcher Einfluss lag, allerdings des näheren nicht mehr feststellbar, für die Altstadt
Prag vor.
2) Die Ausbreitung des deutschen Rechtes in Osteuropa (Volks- und Kultur-
geschichte, Bücher des Deutschtums) 1927, str. 559, téhož Egerer und Nürnberger
Stadtrecht (Jahrbuch des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 3. Jg.,
1930-1933), 1934, str. 272.
3) Rechtssprachgeographie (Sitzungsber. der Heidelberger Akademie der Wissen-
schaften, philosoph.-hist. Kl. Jg. 1926-27 1. Abh.) 1926, 20. Deckblatt.
4) Uv. st. str. 258, pozn.
5) Die Einwirkung Nürnberger Stadtrechts auf Deutschland, besonders Fran-
ken, Böhmen und die Oberpfalz (Der Nürnberger Stadtrechtskreis) (Jahrbuch für
fränkische Landesforschung, 1936) str. 18 a d.
6) Tamže str. 38 a d. a 44.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141