11 zrazuje plánovité založení nové osady. Čelakovský usoudil, že toto „nové město“ bylo založeno teprve na sklonku vlády krále Václava I., když již dříve kolem starého tržiště bylo vzniklo původní pražské město, nadané od třicátých let třináctého století právem norimberským.1 Jul. Lippert ve své „Social-Geschichte Böhmens in vorhussitischer Zeit“ vyslovil hypotesu odlišnou. Co do vzniku původního města soudil s Tomkem, že „jaksi samo sebou vyrostlo“, naproti tomu „nové město“ bylo plánovitě založeno a právě jemu při založení bylo uděleno norimberské právo, které teprve při spojení bylo na celé Staré čili Větší město Pražské přeneseno.2 Opět jinou možnost naznačil Ad. Bachmann, totiž, že po spojení obou měst „zvětšená Praha užívala norimberského práva.“3 Tomu blíží se Fr. Vacek v „Sociálních dějinách českých doby starší“: „kdysi ve druhé polovici 13. století příslušníci obou měst spojili se v obec jednu, zachovávající normy “ 4 práva norimberského. Jmenovaní spisovatelé se i jinak s výklady Čelakovského dosti pod- statně rozcházejí. Vacek rozeznává města a městyse, nazývaje městy jen obce s plnou samosprávou, kdežto městysi jsou mu obce jen z části auto- nomní. Podle Vacka veliká většina měst se vyvinula z městysů a vznik pražského města se udál tak, že trhovci, usedlí vůkol Velkého náměstí, získali právo měšťanské, „tak totiž, že král propůjčiv jim výsadu samo- správy, povýšil sdružení jejich na obec městskou, čili na místě bývalé trhové osady pražské založil město pražské.“ Lippert zná dvojí města: jedna, která z daných poměrů sama vyrostla, druhá, jež od vlastníka půdy uměle byla založena. Do první skupiny zařazuje z našich měst jen jediné, totiž Staré město Pražské či přesněji Staré město bez Havelské čtvrti.“ Bachmann rozlišuje města nově založená a města, která vznikla na půdě někdejších podhradí, kde panovníci nahradili původní poddané obyva- telstvo nově přivolanými německými měšťany. V této souvislosti třeba ještě jmenovati další dvě práce německých autorů: článek Jos. Grun- zela o německých městských právech v Čechách a na Moravě a stať G. Juritsche o Němcích a jejich právech v Čechách a na Moravě ve XIII. a XIV. století. Grunzel přiznává slovanským Čechám, že měly města ve vo- 1) O začátcích ústavních dějin str. 38 a d. 2) II. Bd. Der sociale Einfluss der christlich-kirchlichen Organisationen und der deutschen Colonisation, 1898, str. 141 a d. 3) Geschichte Böhmens I. Bd. (bis 1400), 1899, str. 488. 4) (1905) str. 323. 5) Tamže str. 320, 321, pak 344 a d. — K problému počátků města Prahy se Vacek znovu vrátil v článku Soudnictví v Čechách, městské a vrchnostní, až do XV. století (Časopis pro dějiny venkova IX., 1922) str. 65 a d. 6) Social-Geschichte II. Bd. str. 128 a d., I. Bd. Die slavische Zeit und ihre ge- sellschaftlichen Schöpfungen, 1896, str. 95 a d. 7) Uv. sp. str. 483 a d.