Strana 44
IV. Švábské zrcadlo a počátky našich měst.
Když jsem před lety tyto svoje poznatky naznačil vynikajícímu
našemu historiku, překvapil mne otázkou, co vlastně znamená norimberské
městské právo a čím se rozeznává od Švábského zrcadla. Dotaz tak infor-
movaného kritika mi připomněl, že jest záhodno o věci té tu stručně po-
jednati a přesněji vymeziti skutečný obsah pojmů, jimiž se tu obíráme.
Městské právo lze definovati jakožto právo, kterého užívali obyvatelé
města, kterému podléhali a jímž se spravovali ve všelikých případnostech
svého veřejného i soukromého podnikání. Pramenem tohoto práva byly
především listiny, kterými vrchnost (u říšských měst vrchností byl římský
král, u našich královských měst vrchností byl český král) buď dávala městu
a jeho obyvatelům jednotlivá nová práva nebo uznávala a stvrzovala do-
savadní právní zvyklosti. Vedle takovýchto vrchnostenských listin mohla
si města sama poříditi svody svého zvykového práva a soubory statut, jež si
na základě získané autonomie sama dávala.1 Podmínkou městského práva
bylo, že město bylo uznáno jako zvláštní právní oblast a že jeho obyvatelům
bylo přiznáno zvláštní právní postavení.
První zpráva o Norimberce jest k roku 1050. Jest jmenován jakožto
statek (fundus) královský, do něhož císař Jindřich III. svolal knížata
celého Bavorska, aby se uradila, co podniknouti k opětnému opanování
země.2 Tenkráte tam byl patrně již hrad, v němž se mohlo konati takové
shromáždění.? Při hradu vznikala kupecká osada. R. 1062 vydává mla-
distvý Jindřich IV. listinu, z níž se dovídáme, že jeho otec Jindřich III.
(zemřel r. 1056) odňal trh nedalekému Fürtu a s clem i mincovnou přenesl
jej do Norimberka. Jindřich IV. na naléhání duchovních knížat — Fürt
náležel bamberskému biskupu — ta práva Fürtu vrátil.4 Zdá se však, že
obchodní ruch v norimberském podhradí trval dále.
Za následujících sto let se norimberští kupci domohli význačného po-
stavení. R. 1163 dal císař Fridrich I. kupcům Bamberku, Amberku a jiných
1) Rich. Schröder-Eberh. Frh. v. Künssberg, Lehrbuch der deutschen Rechts-
geschichte (6. vyd.) str. 739 a d.
2) Annales Altahenses maiores, Monumenta Germaniae, Scriptores XX., 1868.
str. 805.
3) Ernst Mummenhoff, Nürnbergs Ursprung und Alter, 1908, str. 27 a d.;
Heinz Dannenbauer, Die Entstehung des Territoriums der Reichsstadt Nürnberg
(Arbeiten zur deutschen Rechts- und Verfassungsgeschichte VII. Heft) 1928, str.
1 a d.
4) Monumenta Boica vol. XXIX. pars 1. str. 160 čís. 406.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141