71 byl měl v Norimberce právo rozsuzovati tyto čtyři druhy pří, naproti tomu jest listinný doklad, že to právo v českých městech vskutku měl podko- moří. R. 1383 potvrdil král Václav IV. práva čáslavského rychtáře, při čemž vyňal právě to čtvero soudních pří, které podle Stručného poučení právního náležely podkomořímu: ouch in allen sachen richten sollen in aller masse, als andere erbrichter richten und andere gerichte in den steten zu Beheim besessen werden, ausgeno- men alein die vier sachen: todesleg, fewer oder brant, jungfrawen oder frawen notpressen oder noczoge oder gewalt tun und valsse, die wir und unsere amptlute, ein camerer oder die wir dorzu seczen, und nicht ein richter, richten sollen. Myslím, že by bylo zbytečné dále se šířiti o věci, která jest sdostatek zřejmá. Co pověděno, poskytlo již dostatečný důvod, abychom Stručné pou- čení právní zařadili mezi právní památky našich zemí. Zmínka o podkomo- řím dovoluje i tvrditi, že památka vznikla v Čechách a nikoli na Moravě, a český termín „lhota“ místo německého „holung“ dává tušiti, že původ- cem byl Čech. Podobně jest v kapitole o ševcích český termín „dratva“. Německých termínů ve Stručném poučení právním jest arci daleko více a snad by někoho mohlo udiviti, že ze dvou českých slov vyvozuji český původ památky, a pomíjím větší počet slov německých. Důvod jest, že starší prameny městského práva u nás byly vůbec z veliké části německé, a jest proto pochopitelno, že i český pisatel přejme některé německé názvy. Naproti tomu českých termínů u německého pisatele by nebylo možno nijak vyložiti. — Možno dodati, že některé německé termíny jsou ve Struč- ném poučení právním zkomoleny, takže je zřejmo, že buď původce právní památky nebo ti, kteří ji opsali, dobře německy neuměli. Zbývá určiti, ve které asi době tento právní spis vznikl. Východiskem zkoumání musí býti rukopisy, v nichž se jeho text zachoval. O Pazaurkově právním sborníku netřeba se obšírně šířiti, neboť v Bartošově „Soupisu ruko- pisů Národního musea v Praze“ jest podrobný jeho popis.2 Tam jest ruko- pis také datován XV. stoletím. Již výše byla zmínka o tom, že na konci Stručného poučení právního na listě 30. v musejním rukopise jest datum „Anno Domini millesimo CCCCOXI° die quarta mensis aprilis“,3 ale hned na listě 34' jest zapsán nález panský „za slavné paměti krále Ladislava krále českého.“ Zdá se sice, že tento panský nález byl zapsán později než Stručné poučení právní, jakož vůbec Pazaurkův právní sborník má několik celků různého stáří, nicméně nelze tvrditi, že by onen letopočet 1411 byl vskutku dobou opisu, spíše se zdá, že byl přejat již z předlohy, ze které písař toto Stručné poučení právní opsal. Klatovský právní rukopis Brikcí z Kaplice jest v literatuře znám, není však posud podrobně popsán. První jeho část se stýká s obsahem Pa- 1) Privilegia král. měst venkovských str. 753, 754 čís. 590. 2) Sv. I., 1926, str. 190 čís. 974. 3) Srov. výše str. 24.