31 prokázal, že tento právní rukopis města Německého Brodu byl psán až někdy v prvé polovině XV. století, nejspíše v letech 1430—1440.1 Zdá se, že žádný z rukopisů nelze položiti před zmíněný již pražský rukopis, který Tomek klade do let 1413—1419 a jehož datování Vojtíšek posunul do válek husitských.2 Níže podávám některé ukázky z tohoto překladu a srovnávám je s německým textem i se zněním jiných dvou českých rukopisů „Práv rozličných věcí“. Srovnání nedokazuje, že by pražský rukopis byl předlohou ostatních rukopisů, a připouští možnost, že tyto české překlady Šváb- ského zrcadla měly nějakou starší společnou předlohu. Ježto však se ne- zachoval žádný rukopis ze čtrnáctého století, lze se domnívati, že překlad není podstatně starší než nejstarší zachovaný rukopis, čili že byl pořízen někdy na počátku patnáctého století. Důležito jest, že v pražském právním rukopise jsou stopy toho, že jeho původce měl vztah ku Praze a jejím písemnostem.3 Jsou tu jmenovaná kon- šelská práva, přeložená ze statut Starého města Pražského, jsou tu „sta- tuta pretorii seu consilii Maioris civitatis Pragensis de homicidio“, závěrem jest opsána listina krále Václava IV. o mýtu Malé Strany. Shledali jsme v klatovském rukopise „Norimberská práva“, kterých v Norimberce neznali. Avšak takovýto omyl se mohl přihoditi jen tím, že písař Brikcí z Kaplice byl vzdálen Norimberka a jeho práv. Přisuzuje-li však pražský rukopis práva Velikému městu Pražskému, nutno se domnívati, že město těch práv vskutku užívalo. Takto soudil již Tomek a na základě „Práv rozličných věcí“ vyslovil závažný závěr: „Dle mého zdání nedá se pojmenování toto jináč vyložiti, nežli že se Zrcadla švábského užívalo v Praze jakožto práva pomocného, a to již od tak dávna, že překladatel nebo opisovatel překladu do jazyka českého na začátku 15. století ani nevěděl, jakého původu bylo dílo pře- kládané, nýbrž za domácí právo Pražské je pokládal. Dobře tedy jest míti za to, že se rychtáři a konšelé Staroměstští na soudech spravovali na předním místě sice obecnými nálezy svými vlastními a svých předchůdců, ale vedle toho také Zrcadlem švábským a druhými pomocmi obsaženými v knize právě zmíněné, jak se co lépe srovnávalo se starým právním podáním 4 v Praze panujícím.“ 1) O právních rukopisech města Německého Brodu str. 17 a d. 2) Dějepis m. Prahy díl II. (2. vyd.) str. 313, Soupis rukopisů str. 25, O práv- ních rukopisech m. Něm. Brodu str. 18. — O datování Vojtíškově srov. Fr. Čáda, Nejvyššího sudího král. českého Ondřeje z Dubé Práva zemská česká, 1930, str. 90 a 91. 3) Čáda v uvedeném spise soudí, že rukopis byl pořízen pro městskou radu pražskou. 4) Dějepis města Prahy díl II., 1871, str. 309, (2. vyd.) 1892, str. 313. Hanka uv. st. str. 169 a po něm Rössler, Altprager Stadtrecht úv. str. 26 i Jireček, Právnický život str. 211 upozornili, že listy, na nichž jsou vepsána „Práva rozličných věcí“, v právní knize pražské na rozdíl od jiných částí toho rukopisu „jako netýkány zů- staly“, „že, jak vidět, nikterak jich nepotřebováno.“ Rössler z toho usuzoval, že tato