že s mládencem já půjdu v páru, a věru, však já dost mám všeho, abych měla mlaďoučkého. Myslete vy na mne, paní, máte-li snad o kom zdání, kdo je moudrý a pln ctnosti, měl by z toho zisku dosti. A vy si, drahá, hleďte díla, a budete-li ke mně milá, udělám vám pomyšlení, ví Bůh, co dím, to fortel není. Však co bych já vám slibovala, za jaký to konec vzala! Vězte, jak to zaděláte a hezky do trouby mi dáte, budete se mít jak v ráji. Poohlédněte se v kraji, v Novém Městě, u Bydžova, tam paní Jitka synka chová, též má syna měštan Děra; ten kysele se tvářil včera, když mu Adlu namlouvali. A kdybychom tu dva dny stály, jste mé potěšení zlaté, však zdá se mi, že dost už máte. A tak už zvu vás na neděli, přijde Stázka, vínka celý soudek mám a jablek dížku a pustíme se do oříšků. Tak se s Bohem berte, paní, a přijďte často beze zvaní. Ten ve vedlejším u vás domě hází nějak očkem po mně, chlapík je to jako skála, však já si dobrý pozor dala, 282