XX. Dopisy pana Jiřího z Poděbrad. 269 rozpisowáním přikryli tu swú zjewnú zradu; ale na toť jim bohdá nepřijde. Dat. Poděbrad fer. III post Luciae, annorum oc. XLV°. Jiřík z Kunstatu odjinud z Poděbrad. 3. Pání čeští, a zwláště jednoty Poděbradské, králi Fridrichowi: omlauwají se, že žádané od něho přiznání se ku papeži Eugeniowi odložiti museli, ažby celý sněm král. Českého byl pohromadě. W Praze, 8 Aug. 1446. (Kopie arch. Třebon.) Najjasnější knieže a králi, pane milostiwý! Služba naše WM“ napřed. Dálť jest pod listy wěřicími od Welebnosti Wašie poselstwie k některým z nás statečný p. Prokop z Rabšteina, Jasnosti Wašie žádost wznášeje, abychom naj- swětějšiemu w Kristu otci a knězi, knězi Eugeniowi papeži čtwrtému poddánie a poslušenstwie našeho přiznánie učinili, jakož i Wel. Waše s jinými králi a knie- žaty oc. při hodu s. Jiljie najprwé příštiem we Frankfurtě učiniti ráčí. I račiž Waše Jasnost wěděti, žeť jest to poselstwie Waše pánów i jiných dobrých lidí a obcí tohoto králowstwie, tak jakž sě wšech dotýče, pohromadě nezastihlo, aniž jest tak w úzkém času mohlo to býti, bychom pohromadě byli. Neb sněm obecní před sebú máme, a jedněm sě bez druhých některak stranně w tom ukázati nezdá sě nám bezpečno. Pro wšecno podobněje, znamenitěje i užitečněje, a k wětšie také cti otce swatého, byloby nám to učiniti wšem zespolka. Jehožt Wel. Waše i wšecko téměř křesťanstwo wie, že když s najjasn. kniežetem slawné pa- měti cies. Sigmundem, pánem naším milostivým, toto králowstwie w smlúwy jest wcházelo, kdežto i legatowé a poslowéí znamenití od swatosti swrchupsaného papeže Eugenia i od koncilium byli sú přtomni, že tu jménem celého králow- stwie i wšech nás w témž králowstwí poddánie a poslušenstwie křestanské plné téhož papeže Eugenia swatosti a stolici apoštolské podlé kompaktat tudiež smlu- wených i sepsaných znamenitě u welikém hluku jest slíbeno a seznáno. A z tohoť sme newystúpili pánu bohu děkujíc nikdy, aniž bohdá wystúpiti mieníme. Protož ačkoli žádost Wašie Jasnosti jest poctiwá i slušná: wšak zdálo sě nám podobné i k wýstraze rozličných puotek w tomto králowstwí z takowého ukwa- penie stranného jíti mohúcích užitečné, tu wěc odložiti až do sněmu králowstwie obecného. Welebnosti Wašie pokorně prosiec, aby neráčila sě z toho nic domnie- wati neslušného, ale toto králowstwie i nás wšech jakžto poslušné a upřémné bohdá syny cierkwe swaté aby ráčila před obličejem též Jasnosti swé i kdež 35* XX. Dopisy pana Jiřího z Poděbrad. 269 za pána přijat byl, slibuje s nimi w tom zuostati: potom zjewné jest, kteraks jinak učinil. Skrze kteréžto twé zjednánie a nawedenie weliká búřka w zemi s záhubú nemalú této země strhla sě byla. A kteraks nad nebožtíkem Smilkem z Křemže i nad jinými nešlechetně učinil, ježtoby dlúho bylo wypisowati; než když bych sě s tebú před dobrými lidmi shledal, wieceť bych w prawdě mnohých twých neprawostí přičinil, nežli ujal. A poněwadž žádná twá rčenie, smlúwy, mírowé ani zápisowé skrze tě učinění mně i mým přáteluom nejsú aniž mohú býti zdržány ani zachowány, a wšelikterakými lstiwými úklady mého i přátel mých zlého hledíš, lépe mi sě zdá, aby ty také na mě péči měl, nežli bych twými úlisnými řečmi škodliwě s swými přátely podweden byl. Protož s swými se wšemi služebníky a lidmi poddanými wystřiehám sě a ohražuji swú čest proti tobě i twým wšem služebníkuom a lidem poddaným, dále tobě ani twým ni- čímž powinen nechtě býti. Dán na poli u Buštěwsi, w středu před s. Trojicí, let božích oc. padesátého. 11. Pan Jiří p. Jindřichowi z Rosenberka (do Wídně): že wyprawí brzy posla jeho, a žádá, aby Znojemští teprw po náwratu jeho do Wídně slyšáni byli; gubernator Uherský že wolán jest ku králi. W Nowém městě (zawídeňském) 27 Mart. 1455. (Orig. arch. Třeb.) Urozenému pánu panu Jindřichowi z Rosenberka, haitmanu w Slezí kniežetstwí Wratislawského, Swídnického a Jaworského, bratru mému milému. Službu swú wzkazuji, urozený pane a bratře milý! Pozdržalt sem ještě u sebe twého Hřebenáře, abych zde porozuměje mohl něco na twú žádost po něm wzkázati; chystámť se brzo jej k tobě wyprawiti. Také došlo mne, že Znojemští přijeli k Králowě M“ o to, což se stawení Jewišowic skrze pana Zaji- mače strýce mého dotýče; prosímť, aby se přičinil k KM“, aťby nebyla dána jim odpowěď do mé příjezdy. Také preláti a páni z Uher, kteříž jsú zde, i se mnú, obeslali sme pilně gubernátora Uherského, aby nemeškal déle přijeti k Králowě Welebnosti. Dán w Nowém Městě, we čtwrtek před kwětnú nedělí, let božích oc. LV°. Jiřík z Kunstatu a z Poděbrad, zpráwce a hofmistr král. Českého. 36*