Strana 1
IVČESKY ČILI STARÉ PÍSEMNÉ PAMÁTKY ČESKÉ I MORAWSKÉ. CE — R R Z ARCHIVŮW DOMÁCÍCH I CIZÍCH SEBRAL A WYDAL FRANTIŠEK PALACKÝ, ČESTNÝ DOKTOR FILOSOFIE A PRÁW NA WYSOKÝCH ŠKOLÁCH PRAŽSKÝCH, HISTORIOGRAF KRÁLOWSTWÍ ČESKÉHO, POSLANEC NA ČESKÉM SNĚMU ZEMSKÉM, DOŽIWOTNÍ RADA ŘÍŠSKÝ A AUD SNĚMOWNY PANSKÉ W RAKAUSÍCH, SKUTEČNÝ AUD CÍS. AKADEMIE NAUIK WE WÍDNI, ŘÁDNÝ AUD A STARŠÍ KRÁL. ČESKÉ SPOLEČNOSTI NAUK, WÝBOR SPOLEČNOSTI MUSEJNÍ A SBORU PRO NÁRODNÍ DIWADLO, ČESTNÝ MĚŠŤAN A OBECNÍ STARŠÍ MĚSTA PRAHY, ČESTNÝ SETNÍK WŠECH BRANNÝCH SBODŮW MĚŠŤANSKÝCH TÉHOŽ MĚSTA, ČESTNÝ MĚŠŤAN A SAUSED WÍCE NEŽ TISÍCERA MĚST I OBCÍ WESNICKÝCH WE KRÁLOWSTWÍ ČESKÉM A MARKRABSTWÍ MORAWSKÉM, ČESTNÝ PŘÍSEDÍCÍ STOLIC ŽUPNÍCH KRÍŽEWECKÉ A POŽEŽSKÉ W CHORWASTKU A SLAWONSKU, ČESTNÝ AUD Cí- SAŘSKÝCH UNIVERSIT PETROHRADSKÉ A CHARKOWSKÉ W RUSÍCH, TÉŽ CÍS. RUSKÉ SPOLEČNOSTI HISTORIE A STAROŽITNOSTÍ W MOSKWĚ, HORNOLLŽICKÉ SPOLEČNOSTI NAUK WE ZHOŘELCI, HISTORICKÝCH SPOLKŮW W ZÁHŘEBU A LUBLANI, I HISTORICKO- STATISTICKÉ SEKGE C. K. MORAWSKO-SLEZSKÉ SPOLEČNOSTI W BRNĚ, PŘESPOLNÍ AUD KRÁL. BÁWORSKÉ AKADEMIE NAUK WE MNICHOWĚ, DOPISIJÍCÍ AUD KRÁL. PRUSKÉ AKADEMIE NAUK W BERLÍNĚ, KRÁL. SPOLEČNOSTI NAUK W GÖTTINKU, KRÁL. UHERSKÉ UČENÉ SPOLEČNOSTI W PEŠTI A POLSKÉ W KRAKOWĚ, ŘÁDNÝ AUD KRAL. DÁNSKÉ SPOLEČNOSTI PRO SEWERNÍ STAROŽITNOSTI W KODANI, UČENÉHO WÝBORU GERMANSKÉHO MUSEUM W NORMBERKU, AUD KRÁL. PRUSKÉ JEDNOTY PRO HISTORI BRANDENBURSKA, SLEZSKÉ SPOLEČNOSTI PRO WLASTENSKAU OSWĚTU WE WRATISLAWI A HISTORICKÉ JEDNOTY DARMŠTATSKÉ A T. D. DÍL PÁTY. W PRAZE. W KOMMISSÍ U KNIHKUPCE FRIDRICHA TEMPSKÉHO. 1862.

Strana 2

Strana 3
Swolením a nákladem weleslawného Wýboru zemského w králowstwí Českém bude se pokračowati zase we wydáwání tohoto „Archivu českého,“ kteréžto počawši r. 1840, potom po ukončení čtwrtého dílu a swazku dwadcátého r. 1849 zastaweno bylo. Wydawateli na tom záleží, aby listiny wšelikého druhu půwodně če- ským jazykem sepsané, pokud wůbec slauží k objasnění dějin národa na- šeho, aspoň z nejstarší doby až po r. 1526, wyšly na swětlo w nejwětší co možná auplnosti. Při welikém jejich množstwí nelze owšem podati wšech w celém jejich obsahu a znění. Protož staráno se jen o wýbor z nich, a méně potřebné neb méně důležité podáwají se we krátkém toliko wýtahu, we kterémž obrácen zřetel zwláštní na starý rodopis a místopis wlasti naší. Naproti tomu wěnowáno tím wíce pozoru a péče písemnostem, ze kterýchž nabýwají swětla wšeliké poměry práwní a odwěké proměny jejich w ná- rodu našem. Ostatně celá wnitřní i zewnitřní auprawa díla tohoto má zůstati ta- táž, která byla od počátku. W Praze, 21 prosince 1861. Wydawatel. 1*

Strana 4

Strana 5
D. XI. ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ KRÁLOWSTWÍ ČESKEHO za krále Wladislawa r. 1500 wydané. Zřizení zemské r. 1500 jest jedna z nejskwělejších a nejdůležitějších památek kra- lowání Wladislawa II w Čechách (1471—1516). Po zmařeném někdy úsilí krále Wáclawa II i císaře Karla IV byloť ono prwní zdařilý pokus prawého zákonníka českého, a wynikajíc nad příbuzné téhož wěku díla Stibora z Cimburka w Morawě (1481) i Stěpana Verböciho w Uhřích (1514), jak základní ideí a ústrojím, tak i auplností pro- wedení swého, stalo se wzorem, dle kteréhož později strojena býwala wšecka zřízení zem- ská netoliko w Čechách, ale i w jiných zemích sausedních. Hlawní jeho známka wyswitá z toho, že w něm newyprawuje ani rozumuje nižádná osoba o tom, co w Čechách bylo za práwo, ale že podáwají se zákonowé, nařízení a nálezowé sami v půwodním swém znění, tak jak zapsáni byli w deskách zemských, tomto skladě odwěkém českého práwa i jeho přisluhowání, a že sestaweni jsau do systematického pořádku. Skladateli potřebí bylo netoliko důkladné známosti weškerého obsahu desk zemských, ale i ducha ustrojiwého čili daru organisatorského, aby utwořil celek zdárný a zpráwný. W úwodu čili we předmluwě prawí se, že práce ta swěřena byla dwěma pánům ze Sternberka, Petrowi na Léštně i Zdeňkowi na Zbiroze, a wládykowi Albrechtowi Rendlowi z Aušawy. Ale ačkoli zwlášlě pan Petr Holický ze Sternberka, (syn Petra již 1454 zemřelého z paní Anny ze Swarcenberka, i wnuk slawně známého p. Alše († 1455), wlastence w bojích husitských proslulého), dokazowal newšední spůsobilost we wedení wěcí zemských, jakož pak i jmenowán potom 1507 nejwyšším sudím, 1510 nejw. komorníkem králowstwí Českého, we kterémž auřadě i 1514 zemřel; pan Zdeněk pak, (bratr Ladislawa, nejw. kancléře 1510—1521, syn Jaroslawa † 1492 a wnuk Zdeňka † 1476,) také často se připomíná v jednáních a saudech zemských swého wěku: wšak nelze owšem pochybowati, že hlawní o dílo to péče i zásluha byla wždy při Albrechtowi Rendlowi z Au-

Strana 6
6 šawy, tehdáž r. 1498—1509 prokuratoru králowském, potom 1509—1510 nejw. písaři zemském, posléze 1515—1516 podkomořím král. Českého. Muž tento uznáwán byl od přátel i nepřátel za přední politickau kapacitu wěku swého w Čechách, a nepřestáwaje ani na okamžení býti nejoddanějším a spolu wždy nezištným radau krále swého, prowo- zowal působení téměř rozhodné we welikých oněch rozmíškách stawowských, které značily wěk Jagellonský u nás, a to wíce přewahau ducha i známostí, nežli mocí postawení swého. Známo jest, že (jakož mu to prospěch králůw kázati se zdál) propůjčowal se s počátku wíce ku prospěchu šlechty, později (tuším od r. 1510) wíce ku prospěchu stawu městského; a tudíž protiwníci jeho, nejprw měšťané, potom šlechtici, agitowali proti němu tím náružiwěji, čím wíce jim bylo se obáwati důwodůw od něho wedených; tak že roz- křičowali jej za práwnického sofistu, a slowo „Rendlowání“ stalo se w Čechách asi tím, čím až podnes sluje „Macchiavellismus“ welikého jeho wrstewníka we Florencii. Také známo jest, že staw městský ze zřízení zemského r. 1500, kterémuž potupně jen „práwa Rendlowa“ spílal, bral sobě hlawní příčinu ke mnoholetým oněm rozbrojům, kteří teprw smluwau Swatowáclawskau r. 1517 stíží urownáni jsau. A wšak důkladný obraz wšech těchto poměrůw a půtek jest úlohau prawého a nestranného dějepisu: zde nedoložíme wíce, nežli že wládycký rod Rendlůw z Aušawy znám byl již za wěku krále Wáclawa w Čechách, a že po smrti krále Wladislawa (1516) pan Albrecht ustaupil téměř cele s politického jewiště, i panowaw některý čas na Roztokách a nebyw nikdy marnotratným, po smrti swé 9 září 1522 nepozůstawil hojným synům swým než dosti skrowný sta- tek Myšlín w Kauřimsku, kterýž tuším sám byl zdědil po předcích swých. Zřízena zemské za krále Wladislawa r. 1500. Překladatel díla jeho do latiny byl Rodrich Daubrawský z Daubrawy, doktor obojích práw a řečník při zemském saudu w Praze, známý zwláště z pochwalných psaní od pana Bohuslawa Hasišteinského z Lobkowic k němu a o něm daných. Byw horliwým katolíkem, nabyl téměř sedmiletým přebýwáním w Italii, tuším w Bononii, hojné učenosti; odtud wrátiw se do Čech, wyučowal několik mladých šlechticůw latině, a již 1500 připsal dílo swé de componendis epistolis témuž p. Bohuslawowi, 1501 latinskau báseň (prosaickau) o Wlastě králi Wladislawowi; později teprw zdá se, že oddal se cele na práwnictwí. Přá- telé tehdáž očekáwali, že stane se welikým oprawcem literatury, owšem latinské, we wlasti naší, ale skutek neosprawedlnil naděje té: neb mimo přítomný překlad, o kterémž již Fabri- cius a Possevinus jakauž takauž známost měli, a kterýž r. 1527 podán jest nowě zwolenému králi Ferdinandowi I jako na přiwítání w Čechách, též mimo tištěné r. 1525 Annotationes in epistolam D. Pauli ad Galatas, w nichž i proti Lutherowi polemisowal, newí se o nižádném znamenitém díle, ježtoby složil byl později, ačkoli umřel teprw 3 srpna 1548 w Praze, kdež i w kostele S. Jakuba pochowán jest. Ohled při tom pro nás nejdůležitější jest ten, že byl skutečným praktickým práwníkem a měl také dostatečnau známost práwa římského: to zajisté ručí, že rozuměw dokonale i wěcem i jazykům, o kteréž mu činiti bylo, nad jiné powolán byl pokusiti se o wěrný a zpráwný překlad prwního zákonníka českého.

Strana 7
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Obsah překladu nesrownáwá se cele s originalem r. 1500 wydaným, podáwaje na mnohých místech interpolace a dodatky, (ku př. čísla 3, 20, 24, 26, 33, 35 atd.), na jiných zase mezery a nedostatky, (ku př. o přísahách w kapli mezi č. 219 a 220) — i nelze toho wykládati z nějaké snad překladatelowy libowůle, powážíli se, že wětší díl do- datkůw těch nachází se doslowně také w pozdějších zřízeních zemských, ku př. r. 1530, 1550, 1564 atd. Wědauce tedy, že ku př. nálezem sněmowním ještě 2 máje 1522 nařízena byla kommisse zwláštní „k naprawowání práw,“ do níž jmenowáno z každého stawu, panského, rytířského i městského po 14 osobách: nemůžeme nedomýšleti se, že mezi 1500 a 1527 wyšlo několikero „naprawených“ wydání zákonníka od r. 1500, a že dr. Daubrawský předložil králi Ferdinandowi překlad wydání posledního, kteréž asi od dotčené kommisse r. 1522 spůsobeno bylo, ačkoli za našeho wěku newí se již o žádném jeho exempláru. Owšem kdokoli srowná podrobně oba texty mezi sebau, přeswědčí se, že latin- ský podáwá recensi nowě ustrojenau i dokonalejší, ana značí pokrok wěcný w zákonodár- stwí českém. My zde přídawky její klademe drobnějším písmem, wybrawše text je- jich český tu z wydání r. 1530, tu z exemplaru musejního od r. 1500, ku kterémuž na konci jeho písmem starým a téměř sauwěkým připsány jsau. Exemplary wydání českého, jichž nám užíwati bylo, musejní a knížat Lobkowských w Praze, neliší se od sebe nežli prwním listem toliko, a na něm variantau owšem důle- žitau, kterauž podáwáme na swém místě. Latinský text bereme celý z rukopisu c. k. wídeňské dworské bibliotheky pod číslem 3269, (někdy juris civilis 273) we 4, listůw 180, jenž jest prawý original od překladatele králi Ferdinandowi I r. 1527 podaný, ja- kož dokazují slowa zewnitř na deštkách od knihaře v samých uncialkách wtištěná: Sere- nissimo. nec. non. et. potentissimo. principi: domino. domino. Ferdinando. dei. gracia. Bo- hemie. regi. infanti Hispaniarum: archiduci. Austrie. duci Burgundie oc. marchioni. Mora- vie oc. comiti. Tirolis. oc. domino. suo. graciosissimo: Rodericus. Dvbravvs. a Dubrawa. S. D. anno. dni. M. D. XX. VII. Zachowali sme wěrně prawopis překladatelůw, nedowo- liwše si změny leda w interpunkcí a we wynecháwání majuskulí, kde jich netřeba, — obě jen ohledem na čtenářowo pohodlí. Dále přidáwáme w textu českém, jen kde se uwodí kwaterny starých r. 1541 zho- řelých desk zemských, ona léta, do kterých asi padají ony kwaterny a zákonowé w nich obsažení, pokud totiž dle jiných zachowaných zápisůw o tom domýšleti se lze.

Strana 8
8 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Rod. Daubrawského přípis ku králi Ferdinandowi. Serenissimo nec non et potentissimo principi domino domino Ferdinando dei gratia Boemie regi, infanti Hispaniarum, archiduci Austrie, duci Burgundie etc. marchioni Morauie etc. comiti Tirolis etc. domino suo gratiosissimo: Rode- ricus Dubrauus a Dubraua S. D. Qui contemplationem rerum naturalium, serenissime rex et domine, domine gratiosis- sime! qui et causarum cognitionem tenent, quid sit iusticia definiunt: aiunt esse perpetuam quandam constantemque uoluntatem, que ius suum unicuique tribuit. Iurisperiti dici hoc autumant de diuina iusticia, que sane in proximi dilectione completur, quem quidem ut nos met ipsos diligere conuenit; ea efficit, ne quorum nos odium tenet id alteri afferamus. Cuius laus tam excellens est et egregia, ut iusticie nomine omnis uirtus intelligatur, Aristotelesque dicat, complecti in se uirtutem omnem, qua procul dubio proxime ad deos acceditur. Vnde illud psalmographi: beati qui faciunt iusticiam, et Salomon in prouerbiis: in semita iusticie vita. Huius M. Tullius meminit et inquit: iusticia est, qua societas hominum inter ipsos et uite quasi communitas continetur. Et Vlpianus: iusticiam qui colit, boni et equi noticiam profitetur, equum ab iniquo, licitum ab illicito secernit. Nos dum proximis superioribus diebus aduersa fortuna et domesticis dissensionibus iactaremur laceraremurve, non nullorum- que auaricia uastaremur, eam aridis faucibus sitiebamus admodum, eiusque in singulos dies eramus ardentissimi. Non tam igitur, rex inclitissime, claritate nominis aut principatu, non opibus aut potentia, quam illa ipsa iustitia, qua magnus ac preclarus es apud nostros, nec tam suffragiis procerum siue heroum, quam communi omnium consensu ac uoce in regem Boemie creatus es, ut iam cum illo sancto populo animo hilari atque leto uociferare nobis liceat: aduenisti desiderabilis; quod ipsum tue maiestati Christus opt. max. fortunet ac bene uertat. Ceterum hanc ipsam iustitiam, nisi quis iuris cognitionem teneat, iusti atque iniusti scientiam, que in iuris intelligentia consistit, habeat, non facile intelligi datur, quomodo quis depromere in omnes possit. Quum igitur regnum Boemie leges iuraque longe ab alijs diuersa habeat, non mihi est ui um fore alienum, ne tuam maiestatem illorum cognitio fugeret, illa de no- fstro sermone uulgari in latinum traduxisse, ut his cognitis, quasi gubernaculo salutari et felici tua maiestas ad regendam istam gentem ferocientem et superbientem utatur, simul et tuam ut maiestatem cum primis isto exili munere feliciter exciperem dominumque mihi futurum et gratiosum et beniuolum redderem. Non autem tua maiestas hic speret quitquam eloquentie Romane inesse, sed quandam indisertam et inornatam prudentiam; atque ut fides laboris mei constaret, neue unguem transuersum ut aiunt a recto abirem, pro meis uiribus elaboraui in hac tralatione, ut uerbum uerbo corresponderet, adeo quod etiam nonnunquam consulto et studiose barbaris et iurisconsultorum uoculis, prout res accidit, sim usus, ut exempli gratia dicam estimationem pro taxatione, litteras tuitionis pro executorialibus, con- tradicere pro prohibere, pignora capere pro pignorare, et id genus. Si igitur tua maiestas squallidam barbariem et incultam hic leget nonnunquam, minus mirari dignetur, necessario quia id fieri oportuit; est tamen opere precium tue maiestati hic regnanti ea ut ut sint cognoscere. Sed quandoquidem ista iura nostreque iste constitutiones tue maiestatis aucto- ritate abrogari plereque debeant, aut his aliquid derogari oporteat, noueque aut adiungende statuendeque sint, tue maiestati aliam huiusmodi operam accuraciorem offero atque pro- mitto semper promptam atque paratam, tanquam domino suo gratiosissimo, cui me humillime totum trado, quidquid ipse sum atque commendo. Cristus optimus maximus tuam maie- statem nobis uelit esse quam maxime longeuam et felicissimam. Ceterum si continget, quod causas latino sermone orabunt, et rursus in eadem verba boemice, futurum est, quod tam tua maiestas, quam etiam iudices et alienigene astantes causas intellecturi sint. Ex quo orandi modo aliud commodum nascetur, quod causidicorum longa et sepe inanis inutilisque loquacitas, qua unam causam ad integrum diem aut eo plus protrahebant, cessabit, et iudicibus equior erit labor diiudicandi et causas determinandi, tuaque serenissima maiestas sua auctoritate et omnes et maximas causas audiendo, et sen- tencias iudicum confirmare et ratificare poterit, ne demum cauillandi occasio cuiquam innascatur, tuam serenissimam maiestatem nihil a se, sed tantum prudencia consiliariorum res transigere.

Strana 9
Zřízení zemské králowstwi Ceského. U w Léta božieho tisicieho pótistóho: za naj- jasnějšícho kniežete a pána, pana Wladislawa Uherského a Ceskóho króle oc. a markrabi Morawského oc. kterýž jest rozmnožitel po- koje, řádu a práw, sauduow a sprawedliwostí mezi wšemi swými poddanými, a skutečně to chtě a dokonce řiedě, aby bohatý i chudý pod Jeho Milostí pokoje a sauduow a spra- wedlností mohl užiti, a k tomu aby se mohl każdy wystfieci a wywarowati, kteróż pokuty jsú, kdożby pokoje a prów a sauduow a spra- wedlnosti ruśitel byl : ráčil jest JM' powolenie dáti pánuom a rytiefstwu 'w koruné Ceské, aby swá práwa po wáech dskách (i privilegii na Karlšteině) *) wyhledali, a to w jedny knichy wšecko sepsali ; a to s pilností pfe- hlednüe, aby wážili, práw swých aby přiči- nili nebo ujali, tak jakZ od starodáwna by- walo, a to aby w jedny kniehy složili ; a ty kniehy aby tisknüti rozkázali, aby je mohl mieti bohatý nebo chudý, ktožby chtěl, aby se tiem uměli wšickni zprawiti a wystřéhati, aby žádný newěda neupadl w pokutu, pro kterůžby měl čest ztratiti aneb hrdlo a statek. Tu pak páni a rytieřstwo (toho času jakož se nahoře píše) na sněmu obecniem s pilností sú wáZili, což w těchto knihách psáno stojí: naje prwé, pročby měl člowěk čest ztratiti, hrdlo anebo statek ; a potom sü to wáZili, kterak jest saud zemský w swé moci a w swé sláwé od starodáwna 1i nynie držán byl, kterýmžto saudem najwětší řád a pokoj w zemi české zachowáwán byl. Protoż páni a rytieřstwo, znamenajíc tiem saudem takowý základ řádu a pokoje, kazali su wiecky wóci sepsati, kte- rakby měli bohatí i chudí pfi tom saudu se zprawiti, počnúc od puohonu až do žaloby, a po rozsúzení aneb po staném práwu, kte- rakby každý mohl swého dosáhnůti ; a skrze by kohokoliwěk zlehčenie toho saudu přichá- zelo, skrze toho by řád a pokoj rušen byl. Jura et consliluliones regni Boemie. od. Anno Domini MD. Serenissimo principe et domino domino Wladislao Vngarie et Boemie etc. Rege et marchione Moravie ete. regnante, qui et pacis, ritus et moris iurium, iudiciorum ac equitatis inter omnes suos subditos autor est, uolens id in effectu et finaliter ordinando, ut tam diues quam pauper sub sue maiesta- tis pace ac iudicijs equitate frui posset, insu- per ut quisque, qui pacis iuris et iudiciorum ac equitatis turbator existeret, custodire se posset et cauere penas que hic insunt: sua maiestas suum consensum ad hoc baronibus et equestribus regni Boemie prebuit, ut iura sua per omnes tabulas regni inuestigarent, idque cum diligentia exquirentes perpende- rent, eaque omnia ad unum librum curarent conscribi, iuraque sua ut possent et augore aut diminuere, itaut ab antiquo fieri solebat; eum in unum librum congerent, ut etiam in- primi mandarent, ut tam diues quam pauper hune librum habere posset, omnesque ut sci- rent se regere custodireque, ne quis igno- ranter incideret in penam, ob quam et hono- rem suum aut uitam uel bona sua perdere posset. Tum igitur barones et equestres hoc anno supra commemorato in congregatione uniuersali diligenter ea, que in hoc libro conscripta sunt, examinarunt: inprimis ob quam rem deberet aliquis honorem, uitam aut bona perdere; dein quoque qualiter iudicium regni in sua auctoritate et maiestate ab an- tiquo usque nune tentum et habitum est, quo uidem iudicio maxime ordo et pax in regno Boemie stabiliretur. Quocirca barones et eque- stres tale fundamentum ordinis boni et pacis hoc iudicio animaduertentes, mandarunt omnes res conscribere, quo pacto non tam (sic) diues quam pauper sciret, se circa illud iudicium regere, incipiendo a citatione usque ad que- relam, et deinde a lata sentencia aut post contumaciam qualiter quisque id, quod suum % „I privilegii na Karlšteině“ — dodatek ten čte se jen w exempláru tištěném, kterýž nachází se w bibliotóce kniżat z Lobkowic w Praze. 2 

Strana 10
10 A nato jsü znamenité pokuty dolepsané, kdež se jich každý wystřéhati muož. A také o saudu krälowském komorniem, a o mensiem saudu zemském, 0 saudu dworskéni, a 0 saudu purkrabie Pražského: o těch wšech saudech jest s pilností zawřieno a wáženo, kterak se při nich každý zachowati má. A také jest S pilnosti zfiezeno a wáZeno, kterak napřed pansky staw pfi üfadech zemskych a pri sau- dech zachowán byti má; a potom staw ry- tieřský při úřadech zemských a pfi saudech zachowán býti má; a také Pražané a staw městský, pokud při swých městských saudech o méstskü wéc zachowáni byti mají. A také jest zfiezeno o dskách kladenie a sve dsky psánie a o zpráwách, a o wedeni präwa, a 0 wšech wčcech, což jest komu ke dskám po- trebie, od čeho co placeno býti má od desk, jest to wše položeno zwláště. A pilně jest to wáženo, což se wdow a sirotkuow dotýče, kterakby ti k swým sprawedliwostem přichá- zeti móli, Také jest to s piluostí wázeno od pánów i od rytiefstwa, i od PraZanuow i od mést swoleno, kteráby zfiezenost po zemi státi méla, pokudby se pfi poprawách jedni sta- wowé proti druhym zachowati mili; a zhübciem a zločineuom aby mezi sebú miesta nedali. Jakož to pak wšecko w náleziech w tčchto knihách psáno stojí, pokud se má pfité wéci za- chowáwáno byti. Páni (2) rytierstwo, tyto kniehy k zřiezení a w pořád složenie a k tisknutí wy- dánie a zase prijetie a mezi lidmi rozdánie, poručili a swérili sú toho Petrowi z Štern- erka a na Lištni, a Zdeňkowi z Sternberka a na Zbiroze, z pánuow, a. Albrechtowi Ren- dlowi z Aušawy, prokuratorowi krále JM", z wládyk. Jsû pak tištěny tyto kniehy w slawném městě starém Pražském, léta téhož jako swrchu psáno stojí ; také i dotištěny jsů téhož léta w sobotu před swatů Máří Magdalensků (18 terwence), a krälowstwi kräle JM“ uherského desátého léta a českého třidcátého. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. est, assegui posset; per quemcunque autem huius iudicij auctoritas diminueretur leuiorue fieret, ut cognoscerent, quod per illum ordo bonus et pax turbetur. Ob hoc igitur sunt pene insignes infra scripte, quas quisque tam facile cauere possit, constitute. Ac etiam de iudicio regio camere et de iudicio regni minori, de iudicio curie, de iudicio purgrauij Pragen- sis, de his omnibus iudicijs est diligenter conclu- sum ac perpensum, qualiter quisque in his se con- seruare debeat. Insuper diligenter constitutum et perpensum est, quo pacto imprimis baronum ordo, itidem et ordo equestris circa regni officia et circa iudicia conseruari debeat; nec non ciues Pragenses statusque ciuitatum, quo usque circa suarum ciuitatum iudicia de rebus ciuitatem spectantibus conseruentur. Et etiam ordina- tum de intabulatione et in tabulas prosrip- tione et de cautela euictionis, de executione iuris ac de singulis rebus, quid cuique apud ta- bulas opus sit, pro quo et quid cuique solui a tabulis debeat, sigillatim omne id exponitur. Diligenter quoque est hoc animaduersum, quod ad uiduas et orphanos attinet, qualiter ius suum assequi possent. Demum non minori diligentia consideratum est a baronibus et equestribus, a Pragensibus ac a ceteris ciui- tatibus, et ad id consensum est, qualiter hec ordinatio in regno isto diu durare ualeret, in quantum ad iurisdictiones malefactorum atti- net, quomodo ordines erga se inuicem habere debeant, atque predatoribus et malefactoribus locum inter se non permitterent, prout omne id in constitutionibus libri istius perscriptum est. Quocirca barones et equestres hunc librum ordinandum ordineque componendum et in- primi dandum ef rursus recipiendum, ac in- ter homines distribuendum commiserunt et crediderunt Petro de Stenberga et in Lestna, et Zdenkoni de Stenberga et in Zbiroh ex baronibus, et Alberto Rendel de Aussaua, procuratori regie maiestatis, ex equestribus. Est autem liber iste impressus in celebri ci- uitate antiqua Pragensi anno ut suprascriptum est, et finita impressio eodem anno est sab- bato ante festum Marie Magdalene (18 Jul.) regnorum uero sue maiestatis Vngarie decimo et Boemie trigesimo. 

Strana 11
ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ. 1) Za práwo jest, kterak w saudu zemském sedají. Najprwé král JM má seděti na duostojenstwí stolice swé w saudu zem- ském; a mezi nohami JM“ najwyšší purkrabie Pražský, a po prawé ruce králowské pan z Rožmberka, kterýžby w saudč sedčl, a podlé nčho najwyšší hofmistr zemský, a trefiloliby se kdy, žeby zemský maršálek w saudu sedal, má sedati pod hofmistrem zemským. A na lewé stranč králowské má sedčti naj- wyšší komorník zemský, podlé něho naj- wyšší sudí zemský, a potom najwyšší kancléř. zemský. A potom na obojie straně mají páni po létech sedati, jakož obecní nález w sobě to šíře ukazuje. A osm z wládyk, kteříž sedají w tom saudu, po každé straně po čtyřech, a také po starších sedati mají. A z wlá- dyk z žádného kraje nemá wiece sedati nežli jeden w saudu zemském, než tito aby tak dosedali, jakZ sá do téhoZ saudu wsazeni NeZ kdyZby král JM' w saudu neseděl, aneb ráčil wstáti aneb odjíti, tehdy purkrabé PraZsky na miesté JM" sedéti má. O saudu. 2) We jmeno božie a trojice swaté nerozdielné. Amen. Wladislaw z božie milosti král český, markrabě morawský, lucemburské a slez- ské knieže a lužicský markrabě: známo činíme wšem, tak budúcím jako nyněj- ším, že znamenawše některé ruoznice znamenité mezi pány a wládykami w králowstwfí našem 'wzniklé, kteréžto za CONSTITUTIONES REGNI. 1) De iure est, guo ordine in iudi- cio regni sedere debeant. Imprimis sua maiestas regia sedere debet in solio suo; ad pedes autem sue maiestatis supre- mus purgrauius Pragensis. A dextra regis dominus de Rosis, ille, cui in iudi- cio sedere ius est, luxta illum supremus magister curie regni; et si contingeret, quod marschaleus regni in iudicio hoe sederet, sedeat post magistrum curie regni. À sinistra uero regia sedere de- bet supremus camerarius regni; iuxta illum supremus iudex regni et supremus cancellarius regni. Demum in parte utra- que debent alj domini iuxta etatem se- dere, uti constitutio generalis latius id in se continet; et octo ex ordine eque- stri, qui etiam sedere debent in hoe iudicio in qualibet parte qmattuor, ctiam iuxta etatem. Sed ex equestri ordine non plures quam unus ex unaquaque regione sedere debeat in isto iudicio; istique uti ita assideant, quo ordine in hoc iudicio sint collocati. Ceterum si regia maie- stas in isto iudicio non sederet, aut sur- geret de iudicio aut abiret, tunc pur- grauius Pragensis in loco sue maiesta- tis debet sedere. De Judicio. 2) In nomine domini et indiuidue sancte trinitatis amen. Nos Wladislans dei gratia rex Boemie, marchio Moranie, Lucenburgensis ac Slesie dux marchio- que Lusacie: notum facimus uniuersis tam futuris quam presentibus, quod anim- aduertentes nonnullas dissensiones in- gentes inter barones et equestres in regno nostro exortas, que tempore superiorum 9% 

Strana 12
12 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. předkuow našich z dáwné chwile, i také za nás (k) znamenité překážce jednánie obecného dobrého byly sú, a potomně k zkáze a ke zlému králowstwi tomuto takowá neswornost pfijfi by mohla: i majíce péči ustawičnů o poddaných na- šich, a chtiece rádi, aby takowé neswor- nosti w dobrů jednotu uwedeny byly, kteréžby obecnému dobrému nynie i bu- daucně nepřekážely, s pomocí boží a s powolením wšech pánuow i také wlá- dyk králowstwie našeho českého, tyto artikule dole psané ku prawému a celému konci jsme přiwedli; o kteréž na nás oboje strana mocně sú přestali, a nynie i budüené za se i za swé budücie nám sü pfirkli Ze se tak podlé wyrčenie to- hoto našeho bezewšeho přerušenie za- chowati mají. Najprwé co se osazenie saudu zem- ského dotýče a waynosuow panských a wládyckých nálezkuow, to takto wypo- wiedáme a na wüéné časy za práwo ustanowujeme: aby wZdycky, kdyZby se koliwék nám anebo budácfm na&im krá- lóm českým saud zemský osaditi událo, w takowém saudě aby byli napřed po- sazeni úředníci, kteříž z práwa při saudu zemském seděti mají, totižto najwyšší purkrabě Pražský, najwyšší komorník a najwyšší sudí králowstwie českého; a k tomu dwanáct osob z pánuow, muZuow k tomu hodných a na cti zachowalých, a k tomu osm osob z wládyk také hodných a na cti zachowalých, kteřížby od nás aneb od budúcích našich k ta- kowému saudu wybráni byli. A kdyžby panský potaz a wládycký wynášen býti měl, tehdy k wynášení potazu najwyšší sudí králowstwie českého nynější i bu- dúcí má kázati wstáti dwéma z pánuow a jednomu z wládyk; a tak ti tfie spolu, kteří powoláni budá, pansky a wládycky potaz wynesti mají. Wiüak to wZdycky regum alongo tempore ac etiam nostris temporibus ad bonum publieum trac- tandum magno impedimento fuerunt, quodque in futuris temporibus in per- niciem et in magnum malum regno huic talis dissensio euenire posset: habentes curam instantem pro subditis nostris, te cupientes huiusmodi dissensiones, que publico bono nune et in futurum im- pedimento esse possunt, in bonam uni- tatem adducere, auxilio diuino ac cum consensu omnium baronum ace etiam equestrium regni nostri Boemie hosce articulos infra scriptos ad uerum et in- tegrum finem deduximus, de quibus utra- que pars nostro arbitrio plenarie permi- serunt, et nunc et in futurum pro se et pro suis futuris nobis promiserunt ita iuxta edictum hoc nostrum sine omni controuersia sese conseruaturos. Imprimis quod pertinetad iudices regni locandos et ad relationem baronum et equestrium decretorum, in hunc modum edicimus et in perpetua tempora pro iure statuimus: ut semper et quando- cunque nobis et futuris nostris regibus Boemie iudices regni locare contingeret, in huiusmodi iudicio ut essent imprimis locati officiales, qui de iure in regni iudicio sedere debeant, uidelicet supre- mus purgrauius Pragensis, supremus ca- merarius et supremus iudex regni Boemie; insuper et Xij uir ex baromibus, uiris ad hoc munus dignis et honeste con- seruatis, qui à nobis uel a futuris no- stris ad huiusmodi iudicium eligantur. Et cum sententia baronum et equestrium efferri deberet, tunc ad relationem sen- tencie supremus iudex regni Boemie presens et futurus debet precipere, ut surgant duo ex baronibus et unus ex equestribus, ut hi tres simul baronum et equestrium sententiam exponerent. Ce- terum hoc semper tabulis sedulo obseruari debet, quod hi duo ex baronibus, et hic 

Strana 13
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 13 dskami znamenitě zapsáno má býti, že tito dwa z pánuow a tento z wládyk, panský a wládycký potaz wynesli ; tak aby po wěčné časy beze wšeho omýle- nie znamenitě rozdiel byl mezi stawem panskym a stawem wládyckým. Coż se pak dotyce saudu dwora našeho u dworskych desk, to takć ustanowujem, aby dole psanym spüsobem wosazowán byl nynie i budácné: a na tom saudu aby seděl na miestě našem najwyšší sudí dworu našeho po Čechách, pak k tomu páni, kteříž k tomu jmenowáni budü, podlé toho a s nimi aby seděli čtyřie z wládyk w témž saudu. A kdyžby panský a wládycký potaz wynešen býti měl, tehdy sudí dwora našeho nynější i budúcí má rozkázati dwéma z pánuow a jednomu z wládyk wstáti ; a kter káže, ti mají panský a wládycký potaz wynesti; a to také má znamenitě dskami zapsáno býti, že tito dwa z pánuow a tento z wládyk, panský a wládycký po- taz wynesli, aby jedenkaždý bez omý- lenie w swém stawu panském nebo wlá- dyčiem oznámen byl. Což se pak dotýče relaci a nebolito posluow ke dskám, to také za práwo nynie i po wěčné časy ustanowujem: že komužkoliwěk relaci my i budúcí naši králowé čeští poručieme, buď z pá- nuow neb z wládyk, ktožby byl naše rada přísežná, ten aby mohl poslem ke dskám býti zemským i také dworským; a relaci F- úředulkuov desk obojích od takowého od nás poslaného má při- jata býti beze wšie odpornosti. Wšak to také úředníci desk obojích s pilností opatrowati mají, ktobykoliwěk relaci ke dskám udělal, bylliby z stawu panského, aby to tak dskami znamenali: posel ke dskám tento z pánuow ; pakliby byl z stawu wládyčieho, aby bylo zapsáno : posel ke dskám tento z wládyk. A pro- tož my, Wladislaw král, znajíce že tito ex equestribus baronum et eguestrium sentenciam exposuerunt; ut in hunc mo- dum perpetuis temporibus sine omni dubio clare discrimen foret inter statum baronum et statum equestrium, utque unusquisque in suo statu baronum aut equestrium specificaretur. Quod autem ad relationem uel ad relatores tabularum attinet, hoc etiam pro iure nune eft in perpetuum statui- mus, quod cuicunque relationem nos et futuri nostri reges Boemie committemus, sint ex baronibus aut ex equestribus, nostris consiliarjjs iuratis, quod tunc is relator ad tabulas regni aut curie nostre esse potest, et relatio ab eodem a no- bis misso ab officialibus utrarumque ta- bularum assumi sine omni contradictione debet (de his rebus, que ad nos spec- tant aut ad futuros reges spectabunt). Verum etiam officiales ambarum tabu- larum diligenter prouideant, quicumque relationem ad tabulas faciet, si is cx statu baronum fuerit, ut id tabulis in- scriberent: relator tabularum iste ex ba- ronibus; sin autem fuerit ex equestribus, 

Strana 14
14 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. prostředkowé, kteréž sme mý od dne- šnieho dne po wóćnć časy za práwo ustanowili, králowstwií najemu českému nejsu k ujmś ani Żadnemu zlehCenf stawu panskému ani také wládyckému, ale Ze mohń nynie i budúcně k obecnému do- brému a k zachowání lásky a sworno- sti tomuto králowstwí slúžiti, tyto wšecky wóci swrchu psanć listem tiemto naším utwrzujem, a pro wěčné časy za práwo ustanowujem; tak Ze strana žádná z pá- nuow ani z wládyk w takowém spuosobu pies toto naáe zfiezenie na wlece se táh- nüti, ani také strana strané toho ují- mati nynie ani po wěčné časy nemá. KteréhoZto ustanowenie list Jeden pod pečetí naší dali jsme pánóm a druhy wládykám, a pro wětší pewnost a wóli wšech pánuow i wládyk na obecniem sněmu králowstwie našeho kázali sme dskami zapsati toto naše zjednánie a ustanowenie. Dán na bradě Pražském, w středu po swatém Rehoři, *) léta božieho tisícieho čtyřstého osmdesátého sedmého, králowstwie našeho léta šestnáctého. "Tento majestát wložen jest we dsky z rozkázanie najjasnějšího knieżete a pána pana Wladislawa českého krále oc. a s powolením pánuow a wládyk krá- lowstwie českého, wšech jich s powole- nim a dobrń woli. Poslowé ke dskám od krále JM" byli jsú Jindřich z Hradce, najwyśśi komornik kralowstwie Geskcho, Puota z Rismberka a z Swihowa, naj- wyšší. sudí králowstwie českého, z pá- nuow ; a Jan z Raupowa, najwyšší písař králowstwie českého a hofmistr dworu ut inscriberetur: relator tabularum iste ex equestribus. Quocirea nos Wladislaus rex considerantes, quod ista media, qualia nos ab hodierno tempore in perpetuum pro iure constituimus, regno nostro Boemie non sint ad diminutionem, ne- que ad dehonestamentum statui baronum aut equestrium, sed ut possent nunc et in futurum ad publicum commodum et ad conseruandam charitatem et concor- diam huie regno deseruire, has omnes res supradictas literis presentibus con- firmamus ratificamusque et in perpetuum pro iure constituimus, ita quod nulla pars neque baronum neque equestrium in tali modo ultra istam nostram con- stitutionem maiora affectare, neque etiam pars parti id diminuere nune neque in perpetuum debet. Cuius quidem consti- tutionis literas unas sub nostro sigillo baronibus dedimus, alteras autem cgne- stribus, ac pro maiori firmitudine cum consensu omnium baronum et equestrium in communi congregatione regni nostri iussimus in tabulis inscribi hoc nostrum decretum ae constitutionem. Date in arce Pragensi die Mercurij ante festum Georgii, anno domini Mcecelxxxvij, regni nostri anno XVj. He litere intabulate sunt ex mandato serenissimi principis et domini domini Wladislai Boemie regis etc. et cum con- sensu baronum et equestrium regni Doe- mie omnium eorum eodem consensu ef uno animo. Relatores tabularum a regia maiestate fuerunt Henricus de Noua do- mo, supremus camerarius regni Boemie, Puta de Ryzmberga et de Schwihoff, su- premus iudex regni Boemie, ex baroni- bus; Johannes de Raupow, supremus no- tarius regni Boemie magisterque curie *) W tištěném exempláři stojí datum „w středu před S. Jiřím,“ což dle swědectwí nejen originálu této listiny, chowaného podnes w korunním archivu českém, ale také ku př. Zřízení zemského saudu od r. 1550 a jiných, chyba jest, a nesrownáwá se s dalším datum, dle kteréhož list tento králowský „we středu po S. Řehoři“ (14 března 1487) netoliko wydán, ale i hned také do desk zemských wložen jest, My jej dali také již w Archivu českém (IV, 518) otisknauti. 

Strana 15
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 15 krále JM" z wládyk; wyprawujíce na- depsané wéci, od jnenowaného pana krále К tomujsáce zwlásté wysláni, Stalo se w středu po sw. Řehoři. (III Andr. F. 8.) 3) Nalezli wuobec za práwo: že král JM' nemá na Zádnü zemskü wéc obecní Zád- ných relatoruow činiti; a by pak JM' komu to z rady JM" poručiti ráčil, nemá tě relací žádný k sobě přijítií; a úředníci desk té re- laci pfijiti nemaji. Pakliby tu relaci piijali, bud co wepsali obecniho bez relatoruow na to od zemé z obecného swolenie wyslanych Z pánuow a z wládyk; a tóż żeby wymazali co obeeného bez relatoruow na to ode w&i země wyslaných, tak jakž se nahoře píše: tehdy ti úředníci mají Ind beze wšie milosti na hrdlech trestáni být, a ta relaci tak za- psaná nemá žádné moci míti. Než budeli jmíti jaká relací zemská obecní ke dskám k úředníkuom učiněna býti, aby učiněna byla při přítomnosti wšech úředníkuow desk při dskách, kteřížby toho času tu byli. А rela- torowć na to byti mají páni úředníci zemiti, a z pinuow a z rytiistwa z każdóho stawu čtyři osoby mají k nim přidány býti. A jináč relací obecních potřeb zemských přijímána býti nemá, lečby kterého úředníka zemského z těch tří tu nebylo, *) 4) Nalezli za práwo: saud o su- chých dnech adventních má minúti, než puohonowé mají předse jíti a k nim žádný státi nemá, a ti puohonowé mají tepruw o suchých dnech postních wy- swédéowáni byti. A ti puohonowé k suchym dnóm adventním mají napřed před těmito puohony, kteříž od suchých dní adventních k suchým dnuom post- ním, budú napřed wyhlášení (sic). A páni o suchých dnech postních tři neděle pořád súditi mají, lečby pří wiec ne- bylo; a to má tak na budücie časy státi a trwati, **) „5) Nalezli wuobee za práwo: že páni mají w saud zemský ráno zasedati a súditi wedle starodáwnieho obyčeje. regie maiestatis ex equestribus; expo- nentes res supradictas nomine jam dieti domini regis ad hoc specialiter missi. Ac- tum est die Mercurii post festum Georgii. 3) Pro iure publico constitutum est: regia maiestas non debet in ulla re communi aut regni ullos relatores facere; et si sua maie- stas hoc de coneiliariis sue maiestatis com- mittere dignaretur cuipiam, non debet tamen quisquam hane relationem ad se suscipere. Sin uero quisquam huiusmodi relationem sus- ciperet, aut aliquid, quod esset commune, proseriberetur sine relatoribus in hoc a regno communi consensu emissis ex baronibus et equestribus; vel etiam quod aliquid cancel- larent quod commune esset, relatoribus in hoe a toto regno non transmissis, ita ut su- pra scriptum est: tunc hi officiales mox de- bent absque omni gratia capite plecti. Cete- rum si foret aliqua relatio regni communis ad tabulas ad officiales facienda, relatores in hoc esse debent presentibus omnibus officialibus, qui illo tempore apud tabulas adessent; et do- mini officiales regni et ex baronibus et cque- stribus ex quolibet ordine quattuor debet (sic) illis adiungi. Et aliter relatio in generalibus negocijs regni suscipi non debet, nisi aliquis offi- cialium regni ex his tribus tunc non essct presens. 4) Pro iure constitutum est: iudi- cium regni quattuor temporum in ad- uentu teneri non debet, attamen cita- tiones suum progressum habere debent, sed ad illas tunc nemo debet comparere, illeque citationes primum in quattuor temporibus quadragesimalibus publicari solent. Verum ille citationes quatuor tem- porum aduentus imprimis debent ante ci- tationes quadragesimales publicari. Et do- mini iudices iudicaturi causas nominare, quas pre se iudicandas accipere uelint, de- bent, et has omnes, quas nominabunt, diiudicare debent, et omnia contradicta. 5) Pro iure constitutum est: do- mini iudicium inchoent mane, horamque nominent, ad quam partes litigantes con- *) Paragraf tento nečte se w exempláru 1500 tištěném, ale jen we psaných k němu přídawcích a w pozdějších wydáních, ku př. 1530 str. A. 4, 1550 lit. A. 36, 1564 A. 20 : důkaz to, že teprw mezi r.1500—1527 ustanowen a sepsán byl. Smysl jeho jest, že král sám osobě nomůže a nemá ukládati obecných zákonůw zemských wübe c. **) Dodatek rkp. „A páni kdyžby súditi chtěli, mají pře jmenowati, které před se wzíti chtí, a ty dosúditi wšecky, kteréž jmenowati budů, a wšecky odpory.“ 

Strana 16
16 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. W prwních Wáclawa Hindráka, B. 3. (— 1491) 6) Nalezli wuobec za práwo: což se křikuow při saudu zemském dotýče, aby z zadu žádných křikuow nebylo ; pakliby kto kdy křičel, má naň zawo- láno býti jménem, nemluw tak welmi, jednau, druhé až do třetie. A křičelliby wždy přes to a mluwil, má do wěže wzat býti, a má den a noc seděti ; pak- liby nechtěl do wěže jíti, ale daj jednu kopu grošuow českých purkrabi hradu Pražského ; a purkrabie má tu býti a wokřikowati aby mlčel. W prwních Wéclawa Hindréka, B. 3 (= 1497.) 7) Nalezli wuobec za préwo: což se dotýče cizozemeuow, kteříž k koruně nepřislušejí, aby wšickni před saudem zemským českým jazykem swé pře wedli sami skrze se, neb kohož sobě zjednati mohů. W prwních Wáclawa Hindráka, B. 8. (= 1497.) 8) Nalezli wuobec za práwo: páni a wládyky na plném saudu na plném snémé natom jsá zuostali a we dsky pa- mátné sü zapsati kázali: ktoZby koli do śrańków wstüpil, kdyZ páni sádie, jeZtoby nebyl zawolán aneb wedle strany ne- wstúpil, ten každý aby jednu kopu gro- šuow českých dal purkrabi hradu Praž- ského. W památných T. 15. (— asi 1496.) 9) Nalezli za práwo páni na plném saudu wšem wuobec, a Petr z Michalo- wie a Petr ze Zwieřetic panský potaz wynesli: aby již wiece žádný král český negleitowal, ani gleitowati mohl nižád- ného před saudem zemským. Panským saudem stalo se léta tisícicho čtyřstého šedesátého pátého (IV Mathiae E. 23). Též o tom w třetích Wáclawa R. 12 — 1410). 10) Nalezli wuobee za práwo : naj- jasnčjšie knieže a pán pan Wladislaw z ueniant ; judicaregue debent iuxta anti- guam consuetudinem. 6) Pro iure constitutum est: guod ad clamores circa iudicium attinet, ut retro in triclinio iudiciario nulli forent clamores; si uero quis clamorem ede- ret, debet ille admoneri nominatim: noli tam ualde loqui, primo, secundo usque tercio. Et si insuper adhuc clamaret et lo- queretur, tunc is in turrim duci et diem unum et unam noctem ibi manere de- bet. Si uero in turrim ire recusaret, det attamen purgrauio arcis Pragensis unam sexagenam grossorum alborum. Et is purgrauius debet circa iudicium adesse et ut taceant admonere. 1) Pro iure constitutum est: ut alienigene, qui ad regnum non attinent, et hi etiam, qui attinent, omnes coram iudieio regni Boemico sermone suas cau- sas agant, seu per semet, seu per alium, quem sibi possunt disponere. 8) Pro iure constitutum est: baro- nes et equestres in pleno iudicio et in plena sinodo constituerunt et in tabulas memoriales proscribi mandauerunt: qui- cunque intra septa cum domini iudica- rent non uocatus ingrederetur, et non ingrederetur eum aliqua parte litigan- tium, is quilibet unam sexagenam gros- sorum alborum purgrauio arcis Pragen- sis dare debet. 9) Pro iure constitutum est a do- minis in pleno iudicio uniuersis, et Pe- trus de Michalowiez et Petrus de Zwierze- ticz dominorum decretum exposuerunt : ut iam ultra rex Boemie nemini daret aut dare posset saluum conductum ad iudicium regni. 10) Proiure constituerunt: serenissi- mus princeps et dominus dominus Wla- 

Strana 17
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 17 boZie milosti král český sc. se pány a wládykami na plném saudu: jakož Je- ronym Šlik z Lažan předstúpil před saud zemský, a okázal list s majestátem slawné paměti Sigmunda ciesaře Řím- ského, kterýž někdy Kašparowi Šlikowi, jemu a bratřiem jeho, swědčí na obda- rowánie swobod jich, a zwláště což se saudu dotýče; w kterémžto majestátu také tento kus znamenitě jest položen, takto slowo od slowa: „Chceme také, a mocí ciesařskú ustanowujem, aby ty a bratří twoji žádnému owšem saudu, buďto saud náš dworský neb jiného kte- réhoZkol, neb k zemskému obecnému neb zwláitniemu, puohony tažen neb při- prawen, ani w tom saudu posüzen byl, ani býti mohl, pro kterúžby to koli při bylo, jediné před osobů majestátu na- šeho, před našimi budúcími králi a cie- saři Římskými, anebolito poručníky, kte- řížby na jich dwořiech usazeni byli“ oc. Tu JM' králowská se pány a wládykami pilně powážiwše, shledali sú, že ta mi- lost, což se toho kusu saudu zemského dotýče, nenie dána než Kašparowi a jeho bratřím. Protož JM' i se pány při wšech obdarowání w tom listu polože- ných je Šliky zuostawuje, kteréžby ne- byly k ujmě a ke škodě swobod a práw králowstwie českého, kteréž jsú staršie a prwnčjšie nežli jich obdarowánie. A poněwadž JM' králowská ani JM" před- kowé králowé čeští té swobody jsú ne- uZíwali ani uZíwajf, by k práwu zem- skému státi neměli: že také též swo- body žádnému dáti jest JM' nemohl, ani mohů, proti řádu a swobodám králow- stwie českého. Stalo se léta 1486 w pátek po přenešení swatého Wáclawa (10 března). W památných, J. 8. 11) Nalezli wuobec za práwo: že dislaus dei gratia rex Boemie ete. cum baronibus et eguestribus in pleno iudi- cio: ubi Hieronymus Schlik de Lazan accesserat ad iudicium regni, et ostendit literas cum regio sigillo preclare memo- rie Sigismundi cesaris Romanorum, que olim Caspari Sehlik, illi et fratribus suis, protestantur supra donationes liber- tatum eorum, presertim quod pertinet ad iudicia, in quibus literis etiam iste articulus manifeste scriptus est de uerbo ad uerbum : ,,uolumus etiam et autoritate cesarea constituimus, ut tu et tui fratres ad nullum omnino iudicium, siue sit illud nostre curie, uel cuiuscunque alte- rius, uel ad iudicium regni generale uel speciale, ullis citationibus traharis aut adducaris, diiudicandus in qualicunque causa, nisi coram nostra persona nostre maiestatis ac nostros (sic) futuros reges et cesares Romanos, aut commissarios eorum, qui in eorum curijs constituti forent etc. Hoc sua regia maiestas cum baronibus et equestribus diligenter perpendens, animadvertit talem donationem, quan- tum ad illum articulum iudicij regni pertinet, non esse condonatam, nisi Caspari ac fratribus suis. Quocirca sua maiestas cum heroibus suis circa omnes donationes in his literis contentas eos Sehlikones relinquit, que non forent in preiudicium ac. incommodum libertatum et iurium regni Boemie, que priora et antiquiora, quam eorum donationes, sunt. Et quando quidem sua regia maiestas etsue majestatis antecessores reges Boe- mie tali libertate non utebantur neque utuntur, ut ad iudicium regni minus com- parere deberent, quod etiam huiusmodi libertatem sua maiestas nemini dare po- tuit neque potest, contra ritum et liber- tates regni Boemie. Áctum est anno etc. lxxxvj, die Veneris post translationem sancti Wenceslai. 11) Pro iure constitutum est: qui- 3 

Strana 18
18 Zřízení zemské za krále Wladisluwa r. 1500. ktožby koliwiek požádal pána z lawic neb wládyku k swé při, když se saudie, má jemu dán býti, kromě úředníkuow, kteříž w prwniem nálezu wymienčni jsú, za ty prošeno nemá býti; ale ten pán neb wládyka, kterýžby byl wyprošen, powinen jest raditi; neZ wuoli má mlu- witi, chceli, neb nechati. 12) Nalezli wuobec za práwo: Ze Zádny z pánuow ani z wládyk z saudu zemského, když jest která potřeba, mlu- witi nemá, než pan sudí aneb komu pan sudí by poručil. A též k nálezu žádný wstáwati nemá, než komu pan sudí káže. W tom kwaternu trhowém (sic). 13) Nalezli wuobee za práwo páni a wládyky, Ze Zádného, ktoZ se před saudem zemskym saudí, na prátely po- dáwati nemají, leéby se cti dotykalo, a toho každého mají na přátely podáwati, wyslyšíce při a neboli po puohonu wy- rozumějíce, že se cti dotýče ; aneb lečby se strany dobrowolné swolily wo kterü pf. W kwaternu trhowém (sic). Nez na kterémZby koliwék saudu král JM' seděti ráčil, že JM' to sám z swé wuole bude moci uéiniti, a na pfátely podati o kazdü wéc. (Přídawek MS.) 14) Nalezli za práwo: že žádný otázek nemá z saudu zemského činiti, než pan sudí aneb komu by poručil, a to má učiniti s radúů a wólf wšech pá- nuow a wládyk z plného saudu; pak- liby se o tu otázku w saudu páni a wlá- dyky dělili; tehdy na kterú stranu jich wiece bude, přitom má zuostáno býti W quaternu trhowém léta 1499, w pá- tek o suchých dnech adventních (20 prosince). 15) Nalezli wuobec za práwo: že žádný ústnieho swědomie dáwati nemá cungue petierit aut baronem ex subselijs uel equestrem ad causam suam ut ei assisteret, debent tunc illi exhiberi, ex- ceptis officialibus, qui in priori constitu- lione excepti sunt, pro his rogari non debet. Sed is baro vel equester, qui foret exhibitus, teneretur parti illi con- sulere, attamen liberum esse illi causam agere uel non agere. 12) Pro iure constitutum est: nemo ex baronibus aut equestribus a iudicio regni cum opus fuerit loqui debet, nisi iudex aut cui iudex demandauerit. Iti- dem ad sententiam efferendam nemo surgere debet, nisi cui iudex idem de- mandauerit. 13) Pro iure constitutum est: ba- rones et equestres nullum, qui coram iudicio regni litigat, debent ad amicabi- lem concordiam delegare, nisi in causa criminali, et talem quemlibet possunt ad amicabilem concordiam delegare, post- quam hane causam audierint, aut post citationem, cum intellexerint, quod talis causa pertineat ad bonam famam, vel etiam cum partes sic in quacunque causa sponte in hoe conuenirent. Verum in quocunque foret iudicio, in quo sua maiestas sederet, sue maiestati ex suo proprio motu licebit hoc facere et par- tes ad amicabilem concordiam in quali- cunque causa remittere. 14) Pro iure constitutum est: nemo potest ex regni iudicio partes percunctari nisi judex, aut cui ile demandauerit, idque facere debet de consilio et con- sensu omnium dominorum et equestrium pleni iudicij. Si uero de illa percuncta- tione partium in iudicio differentia esset, cui seniencie plures inherebunt, illi stan- dum etiam est. 15) Pro iure constitutum est: quod nemo debet ore testimonium coram iudi. 

Strana 19
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 19 před saudem zemským, než učině pří- sahu, má písař jeho swědomie zapsati a potom éísti, komuZ toho potřebie by bylo; lečby se strany dobrowolné swo- lily, Ze to swědomie má přijato býti bez přísahy a ústně seznáno. Než páni a úředníci a súdce zemští tak swědčiti mají, jakož nález o tom od starodáwna swědčí. W guaternu trhowém léta 1499, w pátek o suchých dnech adventních (20 prosince). 16) Nalezli wuobec za práwo: syn nedielný otce swého nenie powinen w saudu zemském žádnému odpowiedati z dědictwie otce swého. A také žádný otec zsynowych záwad nenie powinen statkem swym za něho platiti, dokudZ jest otec žiw ; jakož bylo za práwo prwé nalezeno, w quaternu III Zdislai, B. 17 (= 1348) *). 17) Nalezli wuobec za práwo: kto- by se saudil koli o dědiny, z nich jsa pohnán, a zpráwcóm swým nedal úmluwy wedle práwa zemského od úřadu zem- ského, a potom by dědiny prosaudil, že jemu zpráwce powinen nenie těch dědin zprawowati ; aten ktož ty dědiny prosaudí, nemůž se pro nezpráwu na swého zpráwci neb na swé zpráwce wésti, Pakliby jemu umluwu dal prwé neZliby se saudil, a zprówce Żeby jeho w tom nezastúpil, tehdy by pak i dědiny prosaudil, můž se pro nezpráwu wésti; jakož nález o tom w mistra Viktorina knihách, A. 23 (— 1493.) 18) Nalezli wuobec za práwo páni na plném saudu: omyl we dskách, jestli- žeby se stal bezelsti, že páni Jich Mi- lost a wládyky to budau moci napra- witi na plném saudu, jakož prwé bý- walo. I Wenceslai, J. 9 (= c. 1387). 19) Nalezli wuobec za práwo: když ten saud tak osazen bude, tehdy naj- wyšší písař zemský s menšími úředníky má na katedře býti se dskami, s swě- *) Wiz o tom nález w Archivu českém, II, 338. cio regni dicere, sed debet iuramentum ante prestare, et testimonium illud nota- rius debet scriptis notare ac demum le- gere cui id opus fuerit, nisi partes sponte ad. hoc consenserint, ut testimonium illud ore proferatur sine iuramento. Domini autem officiales et judices regni ita den testimonia, prout iura antiqua testantur, 16) Pro iure constitutum est: filius in potestate patris existens non tenetur in iudicio regni alicui respondere de he- reditate sui patris aut de alijs omnibus bonis quoad pater uiuit. Rursus etiam nullus pater tenetur ullis obligationibus filj sui quamdiu uiuet satisfacere. 17) Pro iure constitutum est: qui- cunque citatus litigare pro agris in iudicio, suisque fideiussoribus pro horum euietione monitionem non daret iuxta constitutiones ab officio publico, et quod postea illos agros ex iudicato amitteret, quod tune is fideiussor non erit obliga- tus pro re euicta; et qui hos agros ex iudicato amisit, non habet actionem contra fideiussorem. Sin autem illi fideiussori monitionem daret ante litem contesta- tam, et fideiussor pro illo sese non oppo- neret, tunc si ilh agri euincantur, tunc conpetit tali actio contra fideiussores pro euicta re siue pro agris illis euictis. 18) Pro iure constitutum est in pleno iudicio: error si aliquis in tabu- lis contingeret, citra dolum, quod baro- nes et equestres de pleno iudicio illum possunt restituere. 19) Pro iure constitutum est: cum iudicium regni ita ut suprascribitur erit ordinatum, tunc supremus notarius regni cum minoribus officialibus debet adesse 3* 

Strana 20
20 domiemi i se wšemi potřebami, ktožby co w nich zapsáno jměl ke swému saudu a pfi A kdyZby kto při swü wedl, mají mu wšecko darmo éísti NeZ kdy- by pře newedl, chtěl-liby sobě co ká- zati čísti; má od toho platiti jako jiní. A pan písař zemský nemá z katedry odcházeti, dokudžby páni a wládyky saudu newzdali. 20) Nalezli wuobec za práwo: že ko- morník najwyšší, sudí najwyšší a písař naj- wyšší, kdyžby měli w súdu zemském zapiso- wáni býti, když sedí, mají přede wšemi pány napsání býti; než w relací při dskách sami toliko komornik a sudí najwyšší před jinými wšemi pány mají wpisowáni býti. À purkrabie Pražský má při zahájení súdu i při wpiso- wáni, když w súdu sedí, po zemském písaři státi. Než písař zemský nemá sedati se pány w lawicech w súdu, než ten obyčej wešken má zachowáwati, jakož o tom prwé wypsáno stojí. Než jiní páni a wládyky, kteříž w súdu zasedů, mají potom pořád napsáni býti. 21) Nalezli wuobec za práwo: kto z dědictwie pohnati chce, má tento řád zachowati, Ze má do Prahy prjeti wedle starodáwnieho obyčeje (a má přijíti naj- méň osm nedělí před suchými dni aneb před S. Jeronymem), *) a má jíti na dwuor najwyššieho písaře zemského, tu kdež dsky zemské jsú, kdež úředníci menší při nich sedají. A tu najde sta- rostu komorničieho, a bude od něho žá- dati trojieho puohonu, a zaplatí od tří puohonuow; a co od téch puohonuow má dáti, to se dále píše. A zaplatě od těch puohonuow, jestliže jest puohon před adventními suchými dni, tehdy pówod i pohnany mó tu o suchych dnech post- ních státi w pátek ráno na hradě Praž- Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. in cathedra cum tabulis, cum testimonijs et cum omnibus necessarijs. Et quicun- que in his quid proscriptum haberet ad causam suam et litem, et quis iam cau- sam suam ageret, debent tunc ei omnia gratis legi. Sed cum causam suam non- dum ageret, si uolet, ut tunc sibi ali- quid legatur, debet ab hoc (ut ceteri) soluere. Notariusque supremus non debet de cathedra abire, quamdiu barones et equestres in iudicio sedebunt, nisi cum uenia supremi camerarij aut supremi iudi- cis; nam ob causam licitam cum con- sensu illorum poterit abire. 20) Pro iure constitutum est: qucd supre- mus camerarius, supremus iudex, supreinus notarius, cum debent in iudicio regni con- scribi cum sedent, debent ante ommes domi- nos scribi ; sed in relatione tabularum soli tantum supremus camerarius et supremus iudex ante omnes alios dominos scribi debent. Et purgra- uius Pragensis debet circa sutorisationem iudicij et circa inscriptionem, cum in iudicio sedent, post supremum notarium stare. Supremus autem no- tarius non debet in iudicio cum dominis in subselijs sedere, debet autem omnem ritum et morem tenere, prout ante inscriptum est. Alij uero domini et equestres, qui in iudicio consedebunt, debent postea ordine inscripti esse. 21) Pro iure constitutum est: qui pro bonis hereditarijs citare quempiam uoluerit, huc (sic) ordinem obseruet, ueniat Pragam iuxta morem antiquum, (debetque ad minus octo hebdomadas ante quat- tuor tempora uenire, aut ante festum sancti Hieronymi), et debet ire ad edes supremi notarjj regni, ubi tabule regni sunt et officiales regni, cirea quas solent sedere, ubi inueniet procuratorem came- rariorum, petetque ab eo triplicem cita- tionem, et soluet a trina citatione; quid autem ab his citationibus solui debet, iufra scribitur. Cum itaque soluerit ab ills citationibus, si citatio fuerit facta ante quattuor tempora aduentus, tunc ot actor et reus debent in quattuor tempo- *) Wkladek tento w tištěném exempláři později pérem přidán. 

Strana 21
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 21 ském k wyhlášení puohonu, w té swět- nici, kdež král se pány a wládykami na saudu sedají; a tu dostoje pówod wy- hlášenie swého puohonu, stojí-li pohnaný, má sobě pówod žalobu we dsky wlo- žiti u písaře desk zemských menších, prwé nežli jeho pře k slyšení přijde. A jestliže jeho pře bude předsewzata ty suché dni, má čekati až na jeho při za- wolají. A když jeho pře přijde a naň zawolají, má do šraňkuow s přátely wstúpiti a žalobu kázati řečníku čísti. A wyhráli při, ktož pohánie, má po dwůú nedělí zase do Prahy přijetí; ne- postúpíli mu těch dědin, které jest wy- saudil, má od starosty žádati komorníka na úmluwu, a starosta má tu úmluwu do registr zapsati; a komorníka na tu úmluwu poslati. A. nepostüpfli mu po té úmluwč, má zase do Prahy po dwú nedělí přijetí k úředníkóm ke dskám, a má žádati zwodu; a úředníci mají jej w ty dědiny zwésti, a ten zwod mají zapsati u desk. A nepostúpíli mu těch dědin, které jest wysaudil, po tom zwo- du, má zase po dwú nedělí do Prahy přijetí k úředníkóm. a má žádati wo- brannieho listu, a úředníci mají mu dáti, a toho listu w pamět u desk zapsati, kterého dne ten list wyšel jest. A puo- wod wezma ten wobranní list, má s ním jíti k purkrabi Pražskému, a purkrabě Pražský má s tiem wobranním listem na ty dědiny poslati toho, ktož jest ty dědiny wyhrál, a má w skutečné drže- nie jej uwesti. Pakliby wždy tomu dě- diny nebyly postůpeny po tom wobran- niem listu, ani po uwedení najwyššieho purkrabí, tehdy ten, ktož jest postüpiti nechtěl, odboj jest proti práwu učinil. A na takowého má napřed král JM' swú mocí se wší k hrdlu i k statku jeho hleděti; a byloliby potřebie, má wšicka země na takowého pomoci odbojníka práwa. A ten, ktož jest ty dědiny wy- ribus quadragesimalibus comparere die Veneris mane in arce Pragensi ad publi- cationem citationum in eo loco, in guo rex cum baronibus et eguestribus sedere solet in iudicio; et ibi actor, si reus ci- tationi comparuerit, debet apud notarium tabularum minorum, ante guam sua causa ad audiendum uenerit, querimoniam suam deponere. Et si causa sua his guat- tuor temporibus iudicanda assignabitur, expectare tunc debet, guamdiu non uo- cabitur sua causa; et cum uenerit iam causa et super eam uocauerint, debct cum amicis intra septa ingredi, et gue- rimoniam facere sibi legi. Si tune uictor euadet actor, (aut reus factus fuerit con- tumax), debetinfra duas hebdomadas rur- sus Pragam redire; si reus nondum cesserit de possessione agrorum ex iudi- cato, tum debet a procuratore camerari- orum camerarium petere in admonitio- rem rei, et is procurator monitionem illam in librum suum proscribere debet et camerarium cum monitione ad reum mittere. Et si post illam monitionem nondum ei cesserit de illis agris, debet tune rursus Pragam post duas hebdo- madas redire ad officiales tabularum, petereque debet, ut inducatur in posses- sionem, et officiales debent illum in hos agros inducere, et hane inductionem debent in tabulas inscribere. Et si non- dum cesserit adhuc illi de his agris ex judicato post inductionem, debet iterum post duas ebdomadas Pragam uenire ad officiales aut mittere aliguem, et debet petere lítteras tuicionis ; et officiales de- bent illi dare has literas, et memoriam ilarum consignare, gua die tales litere exierint. Tune actor cum his litteris irc debet ad purgranium Pragensem, uel ad eius locumtenentem, purgrauius uero de- bet cum his literis tuitionis ad illos agros mittere actorem et in realem possessionem inducere. Si uero adhuc de possessione 

Strana 22
292 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. hrál, má w skutečné drženie uweden býti králem a nahoře psanú mocí; jakož o tom rozsudek w Památných, A.15. *) Najprwé najwyšší purkrabie Pražský má swů mocí táhnůtí a toho w skutečné drženie uwesti. A bylaliby toho potřeba, aby na ta- kowého práwu odbojného dále mělo saženo býti, tehdy napřed ten neb ti, komuZby to od krále JM" pána našeho nynějšícho neb budůcího poručeno neb rozkázáno bylo, s zámky králowskými, s městy, s kláštery, s many (m) sażeno a taženo býti skutečně. A nebyloliby na tom dosti, tehdy bylliby král JM' w zemi, aby pány úředníky JM' ráčil i wšicku zemi obeslati ; pakliby krále w zemi nebylo, tehdy najwyšší purkrabě má obeslati pány úředníky zemské i wšecku zemi; a páni úředníci zemští a jiní páni zemětí a rytířstwo i wšecka země má na takowého sáhnůti; a statek jeho JKM' wziti. A cožby přes spra- wedlnost toho, komužby se odboj stal, zuo- stalo, ten má statek JMK“ obrátití na obecné dobré wší země, s radau pánuow a ief- stwa; a on má z obce králowstwie Českého býti wypowědien, jako zhůbce a rušitel práwa, a žádný jeho fedrowati a přechowáwati nemá, pod pokutů swrchu dotčenů. Než jestližeby milost na králi JM" a na zemi pro takowý účinek obdržel, to se takowému nezawirá, že o to státi moci bude. **) 22) Nalezli wuobec za práwo: jest- liže kto chce ze škod z jaké sumy po- hnati, kromě škod útratních pro při, ten má pět neděl najméň před suchými *) Za krále Jiřího. illorum agrorum actori non cederetur uigore illarum litterarum tuicionis, neque per inductionem supremi purgrauij, tunc in hune modum is, qui noluit cedere, iuri rebellis factus est. Et contra talem debet inprimis supremus purgrauius Pra- gensis suis uiribus proficisci, et illum acto- rem in realem possessionem introducere. Et siforet necessarium, ut in hunc iuri rebellem maiores uires assumerentur, tune imprimis ille uel illi, cui id a regia maiestate domino nostro graciosissimo, uel futuro rege commissum et mandatum foret, cum arcibus regijs, cum ciuitati- bus, monasterijs, vasallis in talem per- gere et proficisci debent realiter. Et si adhue non sufficeret, tunc si sua maie- stas in regno foret, ut dominos officiales sua maiestas ac totum regnum conuoca- ret; situm regia maiestas in regno pre- sens non esset, tunc supremus purgra- uius uocare debet officiales regni totum- que regnum; et officiales regni ceterique barones et equestres et regnum totum debent contra illum iter assumere; et regia maiestas debet illius bona illi adi- mere. Quiequid autem ultra equitatem ilius, cui rebellio iuris facta est, super- esset ex bonis rei, illud omne sua maie- stas conuertere debet ad publicum com- modum totius regni cum consilio baro- num et equestrium; etf reus ex commu- nitate regni Boemie exterminari debet tanquam uastator et turbator iuris, nemo- que debet ili adesse aut eum receptare sub pena superius commemorata. Sed si gratiam a Sua maiestate et a regno ob tale facinus obtinere possit, ea uia illi non pre- cluditur, quin in hoe elaborare potent. 22) Pro iure constitutum est: Si quis uelit ad interesse ex quacunque summa agere, preter expensas causa litis, is, qui causam adiudieatam habet, ad **) Přídavek ten připsán rukau sauwěkau w exempláři musejním. 

Strana 23
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1800. dni anebo před swatým Jeronymem do Prahy přijeti, k starostowi komorničiemu jíti a žádati póhonu. A zaplatě od jed- noho póhonu, má státi na ty časy a na ty roky a w témž miestě, jakož se na- hoře o dědictwí píše. Než pro každů jinů wče muož každý dwě neděli před suchými dni neb swatým Jeronymem pohnati. A na ty roky a w témž mie- stě, k wyhlášení puohonu i k pře we- dení, má puowod a pohnaný státi tak, jakož se o jiných puohoniech na- hoře píše. 'Tertio Wenceslai, R. 12 — c. 1410). 23) Nalezli wuobec za práwo: k swédomí muoZ pohoniti kdy kto chce, coby jemu jediné mohli swědkowé sta- čiti přijíti aneb přijetí k swédomf. 24) Nalezli wuobec za práwo: že roz- sudkowé krále JM" mezi stawy učinění, pře- dešlí i potomní, ti mají w swé mocnosti zů- stati a předsejíti ; a rozsudkowé panští a wlá- dyčtí, predeśli i potomni, ti takć maji jiti pfed se à w swé pewnosti züstati. (Poslowé: na to byli sů Jan z Šelnberka a z Kosti, najwyšší komorník k. Č., Zdeněk Lew z Rož- mitálu a z Blatné, najw. sudí k. Č., Jindřich z Hradce najw. purkrabie Pražský, Petr z Rosenberka, Wilém z Pernsteina najw. hof- mistr k. Č., Albrecht z Kolowrat na Libšteině najw. kancléř k. Č., Ladislaw z Šternberka, Kristof z Gutsteina z panuow, a tito ze wlś- dyk: Mikuláš mladší Trčka z Lipy a z Lich- temburka, Bořek z Dohalic, Jiřík Karlík z Nežetic, Albrecht Rendl z Aušawy prokurator krále JM", Zdeněk Malowec z Cheynowa a na Witimberce. *) Alius iuris 25) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby pówod wyhrál při wo kterü sumu, a nebylaby mu we dwü nedělí dána od toho, na komž mu je přisauzena, mó piijeti k starostowi komorniciemu po dwü nedélf po rozsudku, a žádati, *) Dle jmen relatorüw sauditi jest, Ze wklad tento stal 23 minus quinque ebdomadas ante quattuor tempora uel ante festum Hieronymi Pra- gam uenire debet, ad procuratorem ca- merariorum, ac petere citationem ; a qua et soluere debet et comparere his tem- poribus et in his terminis ef in illo loco, ut supra de bonis hereditarjs scribitur. Sed pro unaquaque alia re sufficit, ut quisque duas ebdomadas ante quattuor tempora aut ante festum Hieronymi cita- ret et in ilis terminis etloco ad publi- cationem citationum compareret, prout de his citationibus supra scribitur. 23) Pro iure constitutum est: citare testes potest quis quando uult, nisi ut uenire sufficerent ad protestationem ; et officiales discernere debent, si uenire ad tempus sufficere possint. 24) Pro iure constitutum est: quod sen- tencie regie maiestatis inter ordines late, an- tecedentes et sequentes, he debent suum uigo- rem retinere et procedere. [tidem sentencie baronum ac equestrium et antecedentes et sequentes procedere debent, ac in sua fir- mitate manere. processus. 25) Pro iure constitutum est: si actor euaderet uictor pro qualicunque summa, et ea illi in duabus ebdomadis ab eo, qui condemnatus est, non per- solueretur, debet uenire ad procurato- rem camerariorum iufra duas hebdoma- se asi l. 1505. 

Strana 24
24 a bude mu dán komorník na úmluwu. A jestliže mu po té úmluwě ta suma we dwú nedělí nebude dána, tehdy při- jeti má k úředníkóm ke dskám, má žá- dati za zwod, a tu úředníci mají s ním jeti na zwod, jeden z úředníkuow a komorník, a on jim mó dśti ztrawu sem i tam, a zaplatiti tak, jakož o jiném pla- cenf nazad se píše. Pakliby po tom zwodu jemu wżdy sumy nedali i s nśklady, což k úřadu naložil: tehdy má zase we dwú nedělí přijetí k starostowi, a má wzieti komorníka na panowánie. A jestli- žeby mu pak suma wždy po tom pa- nowání dána nebyla, tehdy po tom pa- nowání po swatém Hawle nebo po swa- tém Jiří najprw příští, má we dwů ne- dělí přijeti, jestližeby mu dáno nebylo, má opět komorníka na panowánie wzieti druhé. A nebudeli mu po tom druhém panowání dáno we dwůú nedělí, má při- jeti a komorníka wzieti na třetie pano- wánie. A po tom třetiem panowání ne- budeli mu ještě dáno, tehdy po kterém swatém Hawle anebo před kterým swa- tym Gifiem trefi se to tfetie panowśnie: tehdy má hned po swatém Hawle aneb po swatém Jiří we dwú nedělí přijetí zase k úředníkóm ke dskám, a žádati, aby mu dáni byli listowé wobselacie na wodhádánie, i budú jemu dáni. A tu po těch listech we dwú nedělí aby byl na tom zboží s přátely a s súsedy ráno na těch dědinách, na kterých wodhado- wati mají, a tu kněmu úředníci od desk na ten den na to zbožie přijedau, a je- mu wedle práwa wjeho sumě odhádají, a k tomu s náklady i útratami (wedle nálezu w památných, ©. 19); a při tom odhádání má w skutečné drženie puštěn býti. A když bude (sic) w skutečné drženie puštěn, má ještě po dwú nedělí přijetí k komorničiemu starostowi, a ko- morníka wzieti a poslednie panowánie učiniti; a po tom posledniem panowání Zřízení zemské sa krále Wiladislawa r. 1500. das a iudicato, uel aliguem mittere, et petere sibi dari monitionem, et dabitur el camerarius ad monitionem. $i uero post illam monitionem illa summa in dnabus ebdomadis uietori non dazetur, dein uenire debet ad officiales tabula- rum, debetque petere iuductionem in bona illius. Ibi tum officiales debent illum inducere in possessionem et cum eo proficisci unus officialis cum camera- rio, debetque is soluere expensas eundo et redeundo, ita ut pro aliis solutionibus infra scribitur. Sin uero post talem inductionem hec summa adhuc non da- retur cum impensis illis, quiequid apud tabulas impendit, debet tune iterum red- ire infra dnas ebdomadas ad procura- torem camerariorum, et accipere came- rarium in dominium. Si autem post illud dominium summa penitus data minus foret, tunc ab illo dominio post festum Galli aut post festum Georgij proxime uenturo infra duas ebdomadas redire debet et petere camerarium in dominium secundum. Si adhuc post dominium se- cundum non dabitur infra duas ebdo- madas, debet redire iterum et camera- rium petere in dominium tercium. Ft post tercium illud dominium si adhuc 1lli datum non fuerit, tum post quod fe- stum sancti Galli aut sancti Georgij continget illud tereilum dominium : tune mox debet post festum sancti Galli aut sancti“ Georgij infra duas ebdomadas uenire ad officiales tabularum, ac petere ut illi darentur littere uocatorie ad esti- mationem bonorum, et dabuntur illi. Ft post litteras has infra dnas cbdomadas ut esset in bonis illis cum amicis et uicinis mane in agris, in quibus estima- tio fieri debet, et officiales a tabulis istic illo die in illa bona ad enm uenient, illique iuxta iura et summam eius bona illa, estimare debebunt, insuper et sum- ptus et expensas; et in hac estimatione 

Strana 25
Zřízení zemské 5a krále Wladislawa r. 1500. ji£ jemu dédicky zuostane. Pakliby pres to po odhádání nebyl w skutečné drZe- nie puštěn, což mu jest odhádáno: teh- dy pówod we dwü nedělí potom po odhádání má přijíti opět k úředníkóm .ke dskám, & má Zádati obrannieho listu; a wezma ten obranní list, má: pówod s ním jíti k purkrabi Pražskému. A pur- krabě Pražský má jej swú mocí tiem listem w ten odhádaný statek w skuteč- né drZenie uwesti. Pakliby wZdy w sku- tečné drženie nebyl puštěn, tehdy král JM' a wšecka země, mají jej w skutečné drženie uwesti, tak jakož se nahoře píše o dědictwí. (Dodatek tohoto čísla wiz dole č. 28.) 26) Nalezli wuobec za práwo: Jestliže kto z čehožkoli pohnal a potom práwo stané měl, a po tom práwu staném by mělo práwo uštěno býti a zwod, a ažby mělo odhádáno býti : tu sobě muož peněžitů pokutu položiti jak kto chce; a jestližeby kto po tom půhoně práwo ustál, nemá jemu na tu summu, kterüZ sobě pokutu penéZitü poloZil, práwa dopu- štěno (a) wedeno býti; než aby před úřed- niky menšími ode dne práwa staného we čty- řech nedělích stál a prowedl, zač jest to stálo, z čehož jest pohnal; a tu což prowede, aby jemu na tu summu práwo puštěno bylo. Než tož požene zejména z summy peněz, a prá- woby ustál, ten má toho práwa stanóho użiti. 27) Nalezli wuobec za práwo: jestli- Zeby kto kterů sumu kterým saudem na kom obdržal, a ten na komžby ob- držal, nemělby na dědinách dědicských anebo zápisných, má naň zatýkací list 25 in realem possessionem mitti debet. Sin autem post istam estimationem nondum in realem possesionem missus foret, de- bet tunc infra duas ebdomadas ad pro- curatorem camerariorum uenire et petere camerarium ac ultimum dominium fa- cere ; et deinde post ultimum dominium iam ili iure hereditario, quicquid in esti- mationem cessit, manere debet. Si ite- rum uero in realem possessionem missus non foret illorum, que in estimacionem uenerunt: tune actor infra duas ebdo- :madas debet ire ad officiales tabularum et debet petere litteras tuicionis et cum ilis ire ad purgrauium Pragensem uel ad eius locum tenentem, qui illum sua auctoritate et illarum litterarum in bo- norum illorum, que sunt estimata, reali- ter in possessionem mitteret. Si etinm nondum in realem possessionem non esset intramissus, tunc in illum ea forma proficisci ac si ob hereditaria bona se iuris rebellem faceret, debent. . 26) Pro iure constitutum est: si quis citaret aliquem, sit pro quacunque re, et ius contumacie contra illum haberet, ac post illud ius quod actori in illum iuris processus con- cedi deberet, et inductio in possessionem usque ad estimationem bonorum illius: potest actor Sibi rei illius pro qua citat in citatione esti- mationem ponere prout uult: et si actor de- mum in talem reum ius contumacie haberet, non debet illi pro tali estimatione rei iuris processus concedi, nisi ut prius infra quattuor ebdomadas a die contumacie ante officiales tabularum staret, ac illius rei estimationem, quam in citatione posuerat, probaret eam rem tanti fuisse. Et ibi quicquid probauerit, debet primo pro illa estimatione progressus iuris concedi illi. Qui autem citauerit aliquem no- minatim pro certa quantitate pecunie, dare- turque illi contra reum ius contumacie, talis potest frui iure suo contra contumacem. 27) Pro iure constitutum est: quod si aliquis coram quocunque iudicio sum- mam certam ex iudicato obtineret, et condemnatus nulla bona haberet heredi- taria uel sibi aliquo iure proscripta, 4 

Strana 26
26 dán býti při tom úřadu, kdež se pře wyhrá. 28) Než jestližeby kto chtěl lepší sprawedlnost mieti podlé práwa k těm dědinám, kteréž se odhádají, muož od- por wložiti proti odhádání do dwú neděl toliko po odhádání. Než ten odporu klásti nemuože, čiež se dědiny odhádají, neb na kohož se nález stane, než jim muož. A po dwü nedělí již žádný od- poru klásti nemuož, když panowánie po odhádání učiní; wšak proto učiň odpor neb neučiň, má pustiti w drZenie po odhádání. 29) Nalezli wuobec za práwo: ktěm nahoře psaným wšem puohonóm puo- wod i pohnany mohíü poručníky každý k swé při na zisk i na ztrátu udélati, stojiec prwé každý sám k wyhlášení puohonu. Než prohráli ten, kterýby po- ručil při, buď nestáním aneb prosauze- ním, nemá ten, ktož wyhrá, k poruč- níku hledéti, neZ puowod má hledéti, k tomu, ktož jest jeho pohnal; než po- hnaný wo škody k puowodowi hleděti má a ne k poručníku. 30) Nalezli wuobec za práwo: ktož požene z moci, tu mají oba státi k té při a poručníkuow k nie nemohů dě- lati. Než nestäl-liby pohnaný, pokuta jest prwním swolením znamenitá; a pro tu pokutu má naň král sáhnuti a wšecka země má králi pomoci. A nestálliby kto z moci pohánie, tehdy má obe- slán býti od pánów a wládyk z plného saudu, aby stál a pokutu trpěl wedle nálezu konečně na druhé suché dni; pakliby nestál, aby naň saženo bylo, jako který by se práwu protiwi. W památných, T. 14 (= po r. 1493). 31) Nalezli wuobec za práwo: na tomto také konečně na témž sněmu obec- niem ode wšie země zuostáno a swoleno Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. debent tunc in condemnatum littere arrestationis dari ab illo iudicio, coram quo talis causa diiudicata sit. 28) Pro iure constitutum est: Si quis crederet se melius ius habere ad agros illos qui estimantur alicui, potest contradicere contra talem estimationem infra duas tantum ebdomadas post illam estimationem. Sed is contradicere non potest, cuius agri estimantur, uel contra quem lata sentencia sit, alius autem po- test. Exactis autem duabus ebdomadis, et cum iam post estimationem bonorum dominium fecerit, contradicere amplius non potest. | 29) Pro iure constitutum est: ad omnes supra dictas citaciones actor et reus possunt constituere procuratores quisque cause sue ad lucrum et ad damnum, comparendo imprimis quisque ad publieationem citationum personali- "ter. Attamen si causam amittet 1s, qui procuratorem constituit, siue per contu- maeiam siue per abiudicatum, non debet is qui uicit, procuratorem pro abiudicato querere, sed debet respectum habere ad illum qui condemnatus est, et non ad procuratorem, et etiam pro expensis. 30) Pro iure constitutum est: si quis aliquem pro ui sibi illata citauerit, tune ambo personaliter adesse tenentur coram iudicio, neque possunt pro se pro- curatores constituere. Et si tum reus non ecomparuerit, rapiendus est, ut ille, qui ob ius hereditarium iuris rebellis factus sit. Si autem actor non compa- ruerit, debet tunc in ius uocari de pleno judicio ut compareat et poenam ferat luxta edictum finaliter in proximis quat- tuor temporibus. Sin autem iterum nollet comparere, debet etiam arripi ut ille, qui iuris rebellis factus est. 31) Pro iure constitutum est, et finaliter in generali congregatione ab omnibus decretum est, ut nemo iudicum 

Strana 27
Zřízení zemské za krále Wiladislawa r. 1500. 27 jest, aby žádný z pánuow i z wládyk, kteříž w saudu zemském sedají, po wy- slyšení stran o ty pře, o kteréžby před týmž saudem činiti měli, by pak i ta pře do dalšieho rozsudku odložena byla, nemá žádné straně z těch stran, kteréž- by prwé w saudu sedě o jich pře sly- šel, rady ani kterého naučenie ke škodě druhé strany dáwati, a to pod poku- tami na to od starodáwna uloženými. 32) Nalezli wuobec za práwo: také toto swoleno jest na témž snčmu, jestli- žeby se kdy prihodilo, a který člowčk aneb která strana, buď zdáním králowským neb kterúkoli jinúů wěcí s potřebů swü před saud zemský přistúpil: tehdy jestli- žeby který z pánuow z wládyk, sedie- cích w saudu zemském, s tú os8bú aneb s tú stranú, w tom očby se před týmž saudem súditi jměl, jaký spolek příslu- šel, aneb co jemu w takowé při nalezlo (sic): tehdy takowý, buď z pánuow neb z wládyk, nemá w saudu zemském při té při seděti a súditi; než má z saudu wstáti, a bude-li chtieti, muoże s tń stranü státi i radit, w takowé jeho i swé potřebě, a po dokonánf té pfe zase w saud zemsky zasesti, Pakliby kto, maje s kym jaky spolek a wyprosu, i sedél w tom saudu a newstal, a takowá wěc naň byla uwedena, tehdy tako- v. kazdy wedle pokuty nadepsané trestán 1 ma, , A bylaliby která wina neb pokuta pfi kterémkoli saudu králi JM" pfisauzena, Ze té winy neb pokuty Zádnému JM' dáwati nemá, než sobě zachowati, aneb s radau pan- skau a wládyckau na obecné dobré obráceti ; aneb JM' tu winu neb pokuiu muo£Z odpustiti komuž ráči. 33) Nalezli wuobec za práwo: úředníci ex regni iudicio, uel ex alio iudicio, ubi sunt iurati iudices, partibus auditis in causa illa que agebatur coram illo iudi- cio, etiam si illa causa in aliud tempus iudicanda translata foret, debet alicui partium litigantium, ex quo in iudicio sedendo partes illas audisset, consilium dare, aut quampiam informationem in detrimentum alterius partis. Et hoc sub pena ab antiquo de hac re constituta. 32) Pro iure constitutum est et decretum in illa publica congregatione: si unquam contingeret, quod quispiam uel aliqua litigantium pars ex regia do- natione aut ob aliam quamcunque rem, cum necessarijs rebus suis ad iudicium regni accederet: tunc si cuiquam ex iudicibus assidentibus in regni iudicio cum tali persona aut parte, in ea re, pro qua litigabatur coram eodem iudicio, quepiam communio foret, aut aliquid in €» causa ad eum pertineret: tunc talis, siue sit ex maioribus officialibus, siue ex baronibus aut equestribus, non debet in hoc iudicio in causa tali consedere, neque iudicare. Sin autem haberet cum aliquo aliquam communitatem aut con- donationem, et in tali iudicio sederet et non surgeret, et huiusmodi communio contra illum produceretur, tunc talis iuxta penam supradictam puniri debet. Sed talis tunc a iudicio surgere debet, et si ei libuerit, potest illi assistere et consilia dare in tali et sua et illius causa; finita uero causa rursus. in iudi- cio assidere potest. Si autem aliqua muleta coram quocunque iudicio regie maiestati fuerit adjudicata, quod illam mulctam sua maiestas nemini dare po- test, sed sibi retinere eam debet, aut eum consilio baronum et equestrium in commodum publicum conuertere; uel etiam potest hanc mulctam aut penam cui uult sua maiestas condonare. 33) Pro iure constitutum est: officiales 

Strana 28
28 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. wětší zemští, páni a wládyky, kteří při kte- rémkoli saudu sedají, nemají žádných win a pokut, w kterémžby koli saudu seděli, ježtoby ty winy a pokuty k tomu saudu příslušely, wyprošowati, ani s žádným o ty winy a po- kuty s jakýmikoli wýprosami spolku jmiti. | 34) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby kto koho z nářku cti pohnal, tu mají také oba státi, a kté při nemohau poručníkuow dělati. Jestližeby pohnaný nestál, tehdy má obeslán býti od pá- nuow a wládyk z plného saudu, aby stál a pokutu trpěl wedle nálezu ko- nečně na druhé suché dni; pakliby ne- stál, aby naň saženo bylo, jako kterýby se práwu protiwil. 35) Nalezli wuobec za práwo: což se půhonu z nářku cti dotýče, ten každý wůli toho má pohnati buď pred krále JM, bylliby JM' w zemi: pakliby JM“ w zemi nebylo, tehdy před zemský aneb komorní saud toho každý wůli měj. Než swědky o čest toliko před krále JM' neb k komornímu saudu aby wodl tak, jako k saudu zemskému, s přísahau. 36) Nalezli wuobec za práwo : jestli- žeby prišla přísaha pro kterükoliwék pfi, buď do kaply aneb před pány, tu pówod i pohnaný má každý osobně kté přísaze státi a poručníkuow sobě dělati nemohůú. Ale aby stál puowod u dwéří u kaply, a nekráčel do kaply, než má řéci a prositi pánuow úťedníkuow wščtších i menších za wstúpenie. A pohnaný má státi také u dwéří, a má s sebú očistníky dwa mieti, aby byli dielni od otce i od swych bratif, a m4 mieti na swobod- nych dódinśch. A tu mó puowod (sie) téZ prositi za wstüpeniei s ocistnfky. A když bude prositi, úťedníci mají řéci: jmenuj očistníky ; a když je bude jme- nowati, mají hned zapsáni býti. A po jich prosbě má jim rozkázáno býti: wstupte oboje strany i s očistníky. A když wstúpie, jestliže se w kaple ne- regni maiores, barones et eguestres, circa guod- cungue iudicium assideant, non debent pro cul- pis aut poenis rogare, cui iudicio he culpe et pene attinerent. Neque in illis culpis aut penis rogandis cum aliquo ullam communionem ha- bere debent. 34) Pro iure constitutum est: si quis alterum ob infamatum honorem ci- taret, tunc uterque, tam actor, quam reus debent personaliter comparere, neque procuratores pro se constituere in tali eausa possunt. Si uero reus non com- pareret, tum uocari debet a baronibus et equestribus de pleno iudicio, nt. com- pareret et penam ferret iuxta edictum omnino in quattuor temporibus proxi- mis. Si autem adhuc non compareret, tunc arripiendus est ut ille, qui se iuris rebellem. faceret. 35) Pro iure constitutum est: quod atti- net ad citationes ob infamatum honorem, cui- que est liberum citare aut ad iudicium regie maiestatis, Bi sua maiestas in regno adesset, si autem sua maiestas in regno non esset, tunc ad iudicium regni tantum. Et testes pro- ducantur ad regie maiestatis iudicium, sicut ad iudicium regni, jurati. 36) Pro iure coustitutum est: si contingeret alicui in quacunque causa iuramentum facere, siue in sacello, siue ante iudices, tunc actor et reus ambo debent ad id iuramentum personaliter comparere, et procuratores sibi consti- tuere non possunt. Actor autem stet ad ianuam sacelli, nec ullum gradum in sacellum faciat, sed petere debet officia- les tam maiores, quam minores pro in- gressu. Reus uero itidem stare debet ad fores, habereque secum debet duos expiatores, bonos nobiles et in honore integros, utque essent a patre emanci- pati et à fratribus in bonis partiti, ha- bereque debent in agris bona libera. Et reus debet itidem petere pro ingressu cum expiatoribus. 'l'unc officiales man- dare debent, ut expiatores nominaret ; qui nominati mox inscribi debent nomi- 

Strana 29
Zřízení zemské sa krdle Wiadislawa r. 1500. 29 smluwie, tu má napřed puowod wedle práwa přiesieci. A když puowod při- sáhne, chceli pohnaný, zač pówod při- sahá, jemu to dáti, muož dobře: pakli nechce dáti, tehdy má napřed pohnaný přísahati wedle práwa, a potom za ním očistníci. A když pohnaný přísahu pro- wede, a očistníci také budů přísahati, tehdy puowodowi nemá pohnaný nic dáti. A když k přísaze mají jíti, žádné brani u sebe ani na hlawě nic nemají mieti. 37) Nalezli wuobec za práwo: když se puohonowé wyhlašují, a na tom wy- hlášení že zawolají na kterého pohnané- ho: nestojíli k swému práwu, tiem prw- ním wolániem nic neztratí; než puoho- nowé mají se wyswědčiti až do konce, A když se puohonowé až do konce wyswědčice, tehdy má wolíno byti po druhé, kterí pohnanfí nestojie k prwnie- mu a k druhému wyhlásenf pii témž wyswědčowání puohonuow: tehdy chwil- ku zanecháno bude, a potom když páni rozkážic zawolati prwé, druhé, třetie, stojí- ten anebo ti k swému práwu. Wohlásíli se tu na třetiem wyhlášení, tehdy nic neztratí. Než nestanüli k to- mu třetiemu wyhlášení, tehdy swú při ztratí. A ten puowod má čekati toho staného práwa, až páni těch suchých dní wšecky pře i s odpory wodsaudie. Te- pruw kážie zawolati úředníkóm: a kteří mají staná práwa, aby sstupowali do šraňkuow a wstúpili: a.puowod jsa wolán do šraňkuow, dadie mu stané práwo, kteréž jest na wyhlášení puo- honuow wobdržel. A nestaneli puowod, tehdy to práwo stané zdwiženo bude, a on (ze) swé pfe zase poZeii, chceli; pakli- by tu puowod nechtěl čekati toho sta- ného práwa a poručil komu, na jeho místě bude dáno stané práwo. A jestli- nibus suis. Post huiusmodi petitiones mandari debet, ut ambe partes et rei expiatores ingrederentur. Si tunc ingre- diantur e& non componentur amicabili- ter, actor imprimis iuxta iura iurare de- bet. Post eius iuramentum reus si uult id persoluere potest, pro quo actor iura- uit; si autem dare noluerit, tunc reus imprimis de iure iurare debet, dein ex- piatores. Cum igitur reus iurauerit et itidem expiatores iurauerint, tunc reus actori in nullo obligabitur. Et cum ituri sint ad iurandum, inermes esse debent et capite aperto. 31) Pro iure constitutum est: cum eitationes publicantur et nominatur reus, si tunc non comparuerit ad ius cause sue, illa prima uocatione nihil perdit ; alie relique citationes tamen ordine pu- blieari usque ad finem debent. Cum uero omnes citationes publicate fuerint üsque in finem, demum secundo debent uocari, qui non comparuerunt prius ad primam, et iterum ad secundam publi- cationem citationum ; dein parum debet cessari et postea cum maiores officiales mandauerint uocare, uocet primo, se- eundo, tertio, si comparet ille uel illi ad ius cause sue. S1 tum responderit in tertia uocatione se adesse, tunc is nihil perdit, quod non in prima neque in secunda comparuerit. Sin autem non comparuerit neque ad tertiam sui uoca- tionem, tunc talem causam amittit, Et interim actor expectare debet reum con- tumacem declarari usque in finem judi- cij illorum quattuor temporum. Dein mandatur ab officialibus minoribus, ut cui ius contumacie contra reum dari debet, ut intra septa ingrederentur; et tune actori intranti septa dabitur ius contumacie contra reum, quod obtinuit in publieatione citationum. Sin autem actor non comparuerit, cum citationes publieantur, tunc istam citationem tan- 

Strana 30
30 že pohnaný stane, když na jeho při za- wolají, hojemstwie muož wzieti do dru- hých suchých dní; a budeli mu se zdáti, muož opět o těch suchých dnech ještě druhé hojemstwie wzieti. Než wtom se opatřiti má, z kterého dědictwie jest pohnán, aby swé zpráwce obeslal, aby jej zastúpili ; a to obeslánie, aby přijda k starostowi, poslal k zpráwciem ko- morníka na úmluwu. A zastupte jej zpráwce neb nezastupte, má on předse k tomu puohonu stáwati a wo tu při se sóditi. A jestližeby prosaudil a práwem z toho dódictwie byl wyweden, tehdy se bude moci na swé zpráwce wćsti, tak jakoż o tom swolenie o zprś- wě ukazuje. Pakliby k zprówci nepo- slal úmluwy a saudilby se sám, tehdy zpráwce nebudû mu powinni toho dě- dictwie zprawiti, by je pak prosaudil. À téZ jestlizeby stanÿm práwem to dě- dictwie prohrél, nebudû mu zpréwce po- winni tau zprźwau, 38) Nalezli wuobec za préwo: kdyżby koliwók k saudu pohnany zawolśn byl, ne- ohlśsili se pohnanÿ a newstaupi do érañkuow, tehdy proto pohnanÿ ten den, kterýžby naň. k saudu woléno bylo, dokudZ päni a wlédyky w saudu sedí, nic tím neztratí, jestliže se ohlásí k swému puohonu a při, dokudž páni Zřízení zemské sa króle Wladislawa r. 1500. tum amittet, poteritque denuo pro eadem causa aliam citationem accipere. Si autem actor, donec ius hoc contumacie dabitur, expectare noluerit, potest procuratorem uice sua constituere, et procuratori uice actoris dabitur contra reum ius contu- macie. Postquam autem reus compa- ruerit, cum sua causa pronunciabitur, dilationem accipere potest usque ad pro- xima quattuor tempora; et si adhuc illi uidebitur, alteram potest dilationem ab illis quattuor temporibus ad proxima quattuor tempora petere. Sed in hoc reus sit cautus, pro qua hereditate cita- tus sit, ut fideiussoribus, quos pro euictione illorum bonorum haberet, de- nuntiaret et uocaret, ut in causa euictio- nis eum defendant et opponant. Et hec uocatio est, ut iret ad procuratorem ca- merariorum et mitteret ad fideiiussores camerarium cum monitione. Defendant nec ne fideiiussores illum ab euictione, debet denique perseuerare in compa- rendo istius cause et litigando. Si au- tem reus noluerit perseuerare expectando suam causam, potest uice sua procura- torem constituere. Si ergo abiudicaretur et iure de possessione illius hereditatis ejiceretur, potest tunc in suos fideiusso- res iuridice procedere, ita ut constitutio de euictione declarat. Si autem ad fidei- iussores monitionem non mitteret, ac so- lus litigaret in iudicio, eo modo fidei- iussores non tenerentur iure euictionis, etiam si illam hereditatem ex judicato perderet. Similiter etiam, si contumax foret factus et per hoc amitteret hanc hereditatem, non erunt fideiussores obli- gati pro hac euictione. 38) Pro ‘iure constitutum est: quando- cunque reus ad iudicium uocaretur et se adesse non responderet, neque intra septa ingredere- tur, tamen non ideo ille reus die illo quo uocatus est ad iudicium, quamdiu iudices se- dent, aliquid perdit, tantummodo si se adesse protestabitur, prius quam iudices de subsellijs 

Strana 31
Zřízení zemské za krále Wladislawa v. 1500. 31 a wládyky sedí. Než neohlásilliby se ten den prwé, neZliby saud zdán byl, tehdy na něm uowodowi práwo stané týž den dáno bude. Nez což se puowodu dotýče, na toho KAY zawoláno bylo k saudu, a on se tu neohlásil, tehdy jemu hned po takowém neohlášení bude jeho puohon wymazán; neb puowod pohotowě s potřebami swými býti má. 39) Nalezli wuobec za práwo: též o každů jinů při, ktožby byl pohnán, má se zachowati při wyhlášení puoho- nech aby stál, a když na jeho při za- wolají, též; a wezma dwoje hojemstwie, wiec mu žádného potom nedadie, než již swé pře braň, jakž umie, wedle práwa. 40) Nalezli wuobec za práwo. wy- hráli puowod kterů při wo dědictwie anebo wo sumu, dada na úmluwu a zwod učině, muož swau při prodati neb dáti dskami komuž se jemu zdáti bude; komu bude dáno neb prodáno, muož práwo dowesti jako on sám, anebo po- ručníka udělati k dowedení práwu. 41) Nalezli wuobec za práwo: usto- jíli kto práwo na kom wo dědictwie aneb wo jiný jaký statek, to stané práwo hned muož dáti aneb prodati aneb poruč- nfka k doweden{ préwa udélati dskami ; wo tom rozsudek léta 1492 w bielÿch puohoniech. 42) Nalezli wuobec za préwo: .wo- brénfli se pohnanÿ, muoZ wo ty škody ûtratnie poručníka k pruowoduom těch škod udělati; než přijdeli k přísežení, tu sám stuoj. 43) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby kto swuoj statek dskami zastawil 2 wyplatu by sobě pozuostawil, tehdy přišelliby čas té wýplatě, aneb řeklliby ten prwé penieze wzieti, nežby rok wý- platě přišel, a nechtělliby potom sumy wzieti a statku postúpiti a zápisu pro- & iudicio surrexerint. Si uero illo die non adesset et iudices de iudicio surgerent, tunc eontra illum dabitur illo die ius contumacie. Sed quod ad actorem attinet, si ille tum ad iudicium uocaretur, et se adesse non diceret, tune mox illi post talem non protestationem citatio sua deletur; quoniam actor paratus eum rebus necessarijs ad iudicium esse debet. 39) Pro iure constitutum est, quod etiam similiter in qualibet causa cita- tus debet se conseruare, ut ad publica- tionem citationum compareat, et ad ju- dicium cause pariter; et cum acceperit duas dilationes, plures ultra ei non con- cedentur, sed demum causam pro ut scit defendat. 40) Pro iure constitutum est: si actor obtinebit causam aliquam pro bo- nis hereditarijs, vel pro summa pecu- niaria, dando monitionem ac inductione facta ante, potest dein hanc causam uen- dere aut donare per intabulationem cui- cunque uoluerit. Cui uero data aut uen- dita fuerit, potest 1s ius reliquum exequi prout met ille potuit, aut potest procura- torem ad ius exequendum facere. 41) Pro iure constitutum est: ac- quiretne aliquis ius contra aliquem pro bonis hereditarjjs per ipsius contuma- ciam, aut pro alijs bonis, tale ius suum etiam potest alteri dareaut uendere, aut procuratorem ad exequendum per inta- bulationem constituere. 42) Pro iure constitutum est:.si reus victor fuerit, potest pro expensis procuratorem ad producendas expensas constituere. Sed si uentum fuerit ad prestandum iuramentum pro illis, tunc compareat personaliter. 43) Pro iure constitutum est: quod si quis sua bona per intabulationem op- pignoraret, iusque redimendi sibi exce- perit, tunc iure redimendi adueniente, aut si diceret creditor, quod ante termi- num redimendi pecuniam suam mutua- tam acceptare uellet, si demum accep- 

Strana 32
32 pustiti: tehdy ten, ktoZ jest zastawil, má penieze u desk poloZiti a od úřed- nfkuow list wzieti, aby byl ten obeslán, ktož statek drží, aby sumu přijal. A neučinilliby toho po tom obeslání, tehdy ten, ktož wyplatiti chce, má peněz u desk nechati, a má pohnati toho, ktož jich přijieti nechtěl. A budeli mu to přisauzeno, aby penieze wzal a statku postaupil: tehdy musí, což jest statku užil od toho času, jakž penieze u desk ležie, to nawrátiti tomu i s škodami. Pakliby ten pohnal, ktoZ wyplatiti chce, a penéz by u desk nenechal: tehdy mu ten puohon bude zdwizen, a on se drZ zase swého zápisu, nedáli zemským lé- tóm projíti. W tom rozsudek w lwo- wých 1496 léta. 44) Páni wuobec nalezli za práwo, a Wilém ze Zwieřetic panský potaz wy- nesl: že každý, ktož pohoní koho z wiece nežli sám má, chceli puohon wésti předse, má zaručiti do té summy což wýš jest nežli má; pakliby nezaručil, tehdy práwa nemá jemu dopomoženo býti; lečby ten byl zahuben od toho, kohož pohoní, to má bez zaručenie předse jíti; aneb jestližeby komu dě- dietwie jeho bylo odjato; a wdowy, kteréžby z wěna. poháněly, též také ne- mají urukowati; a ti kteříž k menšiemu úřadu pohánějí z desíti hřiwen bez lotu, nemají urukowati. Tertio Wenceslai, Q. 2 (— 1410). 45) Páni wuobec nalezli za práwo, a Woldřich z Hradce panský potaz Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. tare nollet suam pecuniam, neque de bonis oppignoratis cedere, neque pro- scriptionem tabularum emittere: debet tune is, qui bona impignorauit, pecuniam eius mutuatam sibi apud tabulas depo- nere, litterasque ab officialibus accipere et uocare creditorem, ut pecuniam suam acciperet, ac de bonis eius cederet. Si tune per tales literas id facere creditor recusaret, debet debitor, qui bona uoluit redimere, pecuniam illam apud tabulas relinquere, creditoremque citare ad iu- dicium nolentem pecuniam suam mu- tuatam recipere. Si tunc iudicatum fuerit, quod pecuniam tenetur capere et debo- nis oppignoratis cedere: tunc creditor tenetur debitori omnem usum pecunie ilius temporis, quo pecunia apud tabulas iacuerat, reddere cum expensis. Si uero debitor creditorem citaret, qui debitor bona sua redimere uolebat, et pecuniam apud tabulas non reposuisset: tunc talis citatio leuari debet, et creditor inhereat proseripto suo, ne ius suum per iuris silentium amittat. 44) Pro iure constitutum est, et Wilhelmus de Zwierzeticz dominorum decretum exposuit: quod quicunque ali- quem citaret ob maiorem rem quam ipse actor haberet, si actor uult suam actionem prosequi, satisdare debet pro ila summa citata, quo usque excedat bona actoris; si autem actor non satis daret, non debent illum in iure iuuare; nisi actor fuisset pessumdatus a citato, tune hoe modo debet progredi sine sa- tisdatione, aut si alicui bona heredi- taria ablata forent. Uidue que citant eausa dotis sue, etiam non tenentur sa- tisdare; itidem illi, qui ad iudicium mi- norum officialium citant pro decem ta- lentis minus uno lotone, hi quoque non tenentur satisdare. 45) Pro iure constitutum est, et Vlrieus de Noua domo dominorum de- 

Strana 33
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 33 wynesl: jestližeby kto nařekl druhého chlapstwem a řekl jemu chlape, a on se z toho wywedl před hofmistrem neb maršalkem, aneb ačby se kto pod- wolili před purkrabí Pražského řádem, jakož země za práwo má: tehda když se wywede, tu i hned před hofmistrem neb maršalkem neb před purkrabí Praž- ským má jemu řéci, žes selhal, a ten jemu to má smlčeti. A cožby na to naložil, wywodě se z těch škod, muož jeho pohnati před pány aneb před úřed- níky; pakliby neměl na dědinách, tehdy hofmistr: neb maršalek neb purgrabie Pražský má jej stawiti a jej držeti a wüzeti, aZ se tomu dosti stane za jeho škody wedle nálezu a rozkázanie hot- mistra neb maršalka neb purgrabí Praž- ského. Tertio Wenceslai, Q. 2. (= 1410). 46) Páni nalezli wuobec za prá- wo: pówod nestaneli k wyhlášení puo- honu, bude mu puohon wymazán. 47) Nalezli wuobec za práwo: ne- wložíli žaloby prwé než jeho pře k sly- šení přijde, tehdy jemu ten puohon zdwižen bude. 48) Nalezli wuobec za práwo: ne- srownáli se jemu žaloba s puohonem, ten puohon bude jemu zdwižen. Jakož o tom při pnohoniech mnoho we dskách. znamenáno. 49) Nalezli wuobec za práwo: kto- by pohonil z jaké pře i ze škod jed- niem puohonem, a z těch škod žeby z jeho statku něco užíwáno bylo, ten puohon bude mu zdwižen. Jakož otom rozsudek w biclých puohoniech léta 1485. 50) Nalezli wuobec za práwo: že každý z jedné smlůwy, z jednoho kšaftu, z maje- státu, z listu, z zápisu, bude moci z těch swrchupsaných wčcí z každé té wéci jednim puohonem pohnati, by pak w té smlüwé, w šaftě, w majestátu, w zápisu nob listu mnoho eretum exposuit: si quis alterum diffa- maret, appellando aliquem ita: chlape, et si ità appellatus se purgabit a tali appellatione coram magistro curie, aut ante marschkalkum, aut si in hoc ambo consentirent ante purgrauium Pragensem ordine et iure regni: tum si se pur- gauerit a tali appellatione ante iam dictos officiales, dicere debet tunc illi, a quo ita appellatus sit, quod mentitur, et is debet contra silere ei et non respondere ad id. Et si quas fecisset impensas pur- gando se, pro illis impensis potest eum citare ad dominos aut ad officiales mi- nores. Si tunc ille non haberet bona in agris, magister curie uel marschkalkus uel purgrarius Pragensis debent arres- tare illum et tenere et uincire, donec ilii, quem appellauit, impensas iuxta edietum magistri curie et marschkalki aut purgrauij Piagensis satisfaciat. 46) Pro iure constitutum est: actor $i non comparuerit in publicatione ci- tationum, citatio eius tunc deleri debet. 47) Pro iure constitutum est: si querimoniam ante non imponet, quam sna causa ueniet iudicanda, tunc citatio sua erit irrita. 48) Pro iure constitutum est: si de alia re erit querimonia quam citatio, talis citatio erit quoque irrita. 49) Pro iure constitutum est: si quis citaret pro aliquibus bonis et de damnis uua citatione simul, que damna dum fruebatur illis bonis fecisset, huiusmodi citatio est nulla. | 50) Pro iure constitutum est: quilibet ex uno pacto, ex uno testamento, ex unis litteris regijs, ex uno proscripto, ex litteris, ex his rebus iam dictis sigillatim una citatio fieri debet (sic), quamquam in illo pacto, testa- mento, litteris regijs et litteris in proscripto 

Strana 34
34 Zřízené zemské za króle Wladislawa r. 1500. kusuow neb artikuluow bylo, Że proto jedním puohonem pohnati moci bude. 51) Nalezli wuobec za prawo: kto- by z dwojie neb trojie pře pohnal jed- niem puohonem, ten puohon takć bude jemu zdwiżen. 52) Nalezli wuobec za prawo: jestli- žeby kto před který koliwěk saud jinde pohnal, a newezma tam konce ani ne- dočekaje aby tam póhon jeho konec wzal, wo tu při hnalby před saud zem- ský, také mu ten puohon bude zdwi- žen. Jakož o tom rozsudek w bielých puohoniceh léta 1484, a k tomu mno- ho jiných rozsudkuow w týchž dskách o túž wéc. 53) Nalezli wuobec za práwo: kto- by mana z manské wčci před který jiný saud pohonil Ze mu ten puohon bude zdwižen. Wo tom rozsudek w bie- lých puohoniech léta 1492. 54) Nalezli wuobec za práwo: kto- by zlistownie wéci jinam pohonil než před najwyššicho purkrabí Pražského, ten puohon bude jemu zdwižen, a to toliko wo ty listy, kteréž s pokutami leženie pro penieze swědčie. 55) Nalezli wuobec za práwo : jestli- žeby kto měštěnína z městské wěci, kteréž pod šos příslušejí, k kterému- koliwěk saudu jinam pohonil, kromě před městský saud, aby naň žalowal, ten puohon také jemu bude zdwižen; a škody jim má bez puohonu zaplatiti, což před úředníky menšími prowede. W prwních Wáclawa Hindráka. 56) Nalezli wuobec za práwo: jestli- Zeby kto pohnal jináée, neZli jedniem kmetem z pśnuow z lawic, najwyśsieho purkrabí Praźskóho, najwyśsieho komor- nika zemskóho a najwyśsieho sudieho zemského, ten puohon bude také zdwižen ; jakož o tom obecný nález šíř ukazuje. aliguo multa puncta et articuli forent, attamen una citatione poterit fieri citatio. 51) Pro iure constitutum est : si quis ex duabus aut tribus causis una cita- tione citaret, talis citatio erit nulla. 52) Proiureconstitutum est: si quis alterum citaret ad iudicium sit qualecun- que, et priusquam aníte illud iudicium finem sue cause caperet, citaret ex eadem eausa eundem ad aliud iudicium, talis citatio posterior etiam irrita erit. 53) Proiure constitutum est: si quis feudatarium ex feudo ad aliud iudicium citauerit, quam adiudicium feudi, huius- modi citatio erit irrita. Attamen feuda- tarius ob infamatum honorem, aut ex ob- ligatione literarum potest citari ut reliqui. 54) Pro iure constitutum est: si quis ex obligatione litterarum alibi quam. ad supremum purgrauium citauerit, talis cl- tatio erit nulla. Ft hoc intelligitur de his litteris, que penas expensarum, que ob pecuniam non solutam in hospicijs iacendo inferuntur (sic). 55) Pro iure constitutum est: si quis dere ciuili, que tributo ciuitatis subiacet, ad aliud iudicium qualecunque citaverit aliquem, quam ad iudicium ciuile, talis citatio erit etiam irrita. Et ad expensas actor reo tenetur, quascunque producet absque citatione coram officialibus mi- noribus in terminis constitutis. . 56) Pro iure constitutum est: siquis aliter citaret supremum purgrarium Pra- gensem, supremum camerarium, supre- mum iudicem, quam per unum scabinum dominum ex subselljs, hec citatio erit irrita. 

Strana 35
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1800. 35 57) Nalezli wuobec za práwo: naj- wyšší písař zemský má poháněn býti jedniem kmetem z wládyk, kteří w sau- du zemském sedají; pakliby jináč byl pohnán, tehdy ten puohon také bude zdwižen. Jestližeby nahoře psaní wšichni úředníci nechtěli pnohonu po kmetu při- jieti, tehdy má komorníkem dohnán býti k druhým suchým dnuom. ' 58) Nalezli wuobec za prówo: také nahoře psaní páni úředníci najwyśśf, jestližeby koho chtěli anebo jeden z nich pohnati chttl z které wéci, jeZtoby se desk dotýkala, mají najprw toho, kohož- by pohnati chtěli, třikrát před zemský saud obeslati listem od úředníkuow men- ších, a jemu před saudem oznámiti, z čeho winiti chtie; nechtěl-liby jim od- powiedati, tepruw ho majf pohnati. Pakli- by jináč pohnali nežli se nahoře píše, také jim má ten puohon zdwižen býti; jakož o tom obcení nález šíř ukazuje. Než z jiných wěcí mají pohnati jako jiní. 59) Nalezli wuobec za práwo: kdež otec sám statek má, a má děti neod- dělené, nemají děti podlé něho z toho statku poháněny býti; pakliby kto děti podlé otce z toho statku poháněl, ten puohon bude mu zdwiżen. 60) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby kto čím dětem statek odkázal, by jej pak otec držal, nemá z něho pohá- něn býti; a byl-liby pohnán, tehdy ten puohon bude zdwižen; lečby děti let neměly, tehdy má otec pohnán býti a za děti odpowiedati. A též zase jestli- žeby otec, nedrže toho statku ani děti jeho, pohnal-liby otec od dětí z toho statku, Ze mu ten puowod bude zdwi- žen. Než mají wšickni děti pohnati, kte- říž léta mají; pakliby který nepohnal wedle nich, a léta maje, z toho což jim jest odkázáno, tehdy ten puohon bude jim zdwižen. A též zase, jestližeby 57) Pro iure constitutum est: supre- mus notarius regni citari debet per unum ex scabinis equestris ordinis iudicij regni ; sin secus citatus fuerit, hec citotio erit irrita. Et hi officiales debent mox ab ilis scabinis citationes acceptare. 58) Pro iure constitutum est: ex supra nominatis officialibus supremis, si quis aut. aliqui quemque citare uellent prohis rebus, que ad tabulas pertinerent, debent imprimis illum, quem uolunt ci- tare, uocare semel litteris officialium mi- norum ad regni iudicium, et uocato in- dicare in iudicio, de qua re illum cul- pare uelint: si tum uocatus nollet ad eorum accusationem respondere, tunc primo citari debet. Si autem hi offi- ciales alia uia citarent, guam ut supra scribitur, tunc etiam ills eorum citatio erit nulla. Sed pro alijs rebus debent citare, ut reliqui citare solent. 59) Pro iure constitutum est: ubi pater solus est bonorum possessor, ha- beretque filios non emancipatos, non de- bent filij simul cum patre pro bonis ills citari; si uero citabuntur, tunc etiam ila citatio est irrita. 60) Pro iure constitutum est: si aliquis sua. bona alienis filijs testamento legaret, quamuis illorum bonorum pater possessor foret, non tamen debet ob ila bona pater citari; si uero citabitur, ila citatio erit nulla, nisi filj adhuc essent impuberes, quia tunc pater citari debet ac respondere pro filijs. Rursus si neque pater, neque filj sui illa bona legata possiderent, et pater nomine fi- lorum ratione illorum bonorum quem- piam citaret, talis citatio erit nulla; sed fili omnes puberes debent citare. Si autem aliquis horum, habens annum pu- bertatis, non cum aliis fratribus pro bo- nis ills legatis citaret, hec citatio est nulla, nisi aliquis horum sponte nollet citare. Ita etiam si quis de illis bonis 5* 

Strana 36
36 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. kto čích dětí pohnati chtěl (ze statku) kterýž jest jim dán, z toho statku má také wšech pohnati, kteříž léta mají; pakliby kterého z těch dětí nepohnal, ježto léta měl, ten puohon bude mu zdwiżen. 61) Nalezli wuobec za prawo: jestli- Żeby kto otci a dótem statek dal a od- kazal wedle prawa, tehdy mó otec i se wšemi dětmi, kteříž léta mají, z toho statku poháněni býti, jestližeby je kto z toho winiti chtěl; a nebyl-liby který pohnán z nich, kterýmž jest odkázáno, an léta má, ten póhon také bude zdwi- žen. A též zase jestližeby z toho od- kázaného statku otec a děti winiti chtěli, toho mají wšickni otec i děti, kteříž léta mají, poháněti; pakliby kteří ne- pohnali, ten puohon zdwižen bude. 62) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby synowé po otci zuostali, ti a ta- kowi, kteříž léta mají, z otcowých zá- wad jakýchkoli mají wšickni pohá- něni býti; pakliby nebyl který z nich pohnán, tehdy ten póhon bude zdwi- žen. A též zase z otcowých sprawedl- ností wüickni synowé po ném zuostalf, kteříž léta mají, (mají) wšickni pohá- něti; pakliby který nepohnal, tehdy ten puohon bude zdwiZen. O tom rozsudek w bielých léta 1493, kdež Bartoloměj Buben. Jestliżeby kteří rodowé byli neb jsu w králowstwi, jezto mezi sebau mají zřízení učiněna, nebo potom míti budau s powolením králowským, wedle kterýchžto zřízení jedna osoba žeby byl zpráwce statku a zboží toho rodu: tehdy takowého kazdy kdożby zpráwci statku byl, muože samého polinati: a on bude powinen odpowidati a prów byti sim od sebe i od jiných bratří a strycuow swych rodu swého. A též také chtól-liby ten, ktoż zpriwce statku jest, koho pohnati, že to učiniti bude moci a sám pohnati o kterúžkoliwčk potřebu téhož rodu. legatis uellet citare illos, debet tunc omnes, qui puberes sunt, citare; sin uero aliquem ex his supradictis fratri- bus, qui pubertatis annos habent, non citaret, talis citatio est nulla. 61) Pro iure constitutum est: cum- aliquis patri et filis bona sua aut da- ret aut legaret secundum iura, si quis pro illis agere uellet, tune pater cum omnibus filijs, qui puberes sunt, pro ilis bonis citari debent. Si uero ex ilis, quibus huiusmodi bona legata sunt, cum puberes sint, aliquem non citaret, talis citatio etiam nulla est. Contra si ex illis bonis legatis pater et filius quem- piam citare uoluerint, debent hunc et pater et filius uel filij, qui puberes sunt, simul citare; si quis autem horum non citaret cum illis, hec citatio etiam irrita est, nisi quis horum sponte citare recusarot. 62) Pro iure constitutum est: quod si filij post obitum patris relicti forent, hi qui solum puberes sunt, debent pro omnibus obligationibus paternis, quales- cunque sint, citari; si autem quis illo- rum non foret citatus, hec citatio irrita est. Contra ex iure paterno omnes filij post relieti puberes citare debent; si quis autem horum non citaret, talis ci- tatio est nulla, nisi quis illorum sponte citare recusaret. Sin autem essent familie in regno, que inter se haberent constitutionem factam, uel si postea alique habiture sint cum regio eon- sensu, iuxta quam constitutionem unus ex fa- milia quod haberet regimen in bonis et in substantia illius familie: tunc illum (sic), qui rector bonorum sue familie foret, solus citari debet; et is, qu regimen habebit tantum, obligabitur ad talem citationem respondere, et id quod equum est à semet ipso facere, et nomine aliorum fratrum aut. patruorum suorum qui ex illa familia forent. Ac rursus etiam is, qui habet regimen familie, potest solus aliquem citare ad quodcunque iudicium in negocio illius familie. 

Strana 37
Zřízení zemské sa krále Wladislawa r. 1500. 63) Nalezli wuobec za práwo: ostrý- ciech nedielných anebo o dalších přá- telích, kteřížby sebe dielni nebyli, má se též zachowati jako při nahoře psa- ných bratří při puohonech, kteříž po- hánčti mají i kteří poháněni by byli. A ktož tak nepohnal aneb pohnán ne- byl, ten póhon bude jemu zdwižen, tak jakož se nahoře píše. 64) Nalezli wuobec za práwo: jestli- Zeby ktery syn oddělen od otce byl, ten z toho statku má sám poháněn býti, coby sám tiem dielem toliko zawadil na tom; než byl-liby otec z toho poháněn, coby syn zawadil, ten pnohon bude zdwizen. NeZ zawadil-iby prwé co otec na tom dielu, neżliby syna oddelil, zdluże se, tehdy z toho dluhu otec má pohá- něn byti; a syn byl-liby poháněn z záwady takowé otce swého, ten puohon bude zdwiżen. A byl-liby ten dluh na otci pfisauzen a nedostalo se co toho dluhu předešlého na oteowě statku, tehdy ten, ktož jest wysaudil, muož se wósti inaten statek, kterýmž jest syna oddělil. 65) Nalezli wuobec za práwo: bra- třie, kteřížby byli sebe nedielni po otci by zuostali, a potom žeby se rozdělili, tehdy z těch záwad, kteréžby záwady w swćm nedielu zawadili, a potom jsúce dielni, proto z té záwady před dielem mají wšickni: pohánění býti; pakliby který nebyl, tehdy ten puohon bude zdwižen. A též jestližeby jim kto co w nedielu powinen byl, by se pak roz- dělili, mají z toho wiickni pohánéti; pakliby ktery nepohnal, tehdy jim ten puohon bude zdwiZen; lecby ta spra- wedliwost se jemu na dielu dostala a jiní bratřie żeby swń sprawedlnost jemu zapsali, tchdy bude ten z nie jeden po- hánéti moci. "Též dcery, jestližeby po otci bcz zficzenie otcowa zuostaly a bra- tří by nebylo, tehdy při záwadách stat- ku otce swého i při záwadách swých, 37 63) Pro iure constitutum est: quod attinet ad patruos impartitos bonorum et proximos cognatos in bonis non di- uisos, non aliter conseruatur, quam ut supradictum est de fratribus non eman- cipatis, quantum attinet ad citationes, quomodo citare, aut quomodo contra citari debeant. Et si secus quis conser- uauerit se, talis citatio erit nulla. 64) Pro iure constitutum est: filius emancipatus a patre solus citari debet de bonis, que ipsemet filius alicui obli- gauit, et pater de ilis bonis per filium emancipatum obligatis citari non potest, alias citatio esset nulla. Ceterum cum pater illa bona filio tradita ante eman- cipationem fili alicui obligasset, tunc pater ex tali debito citandus est, non filius, nam alias citatio etiam esset nulla. Sed si ob tale debitum pater condemna- tus foret, et bona patris ad tale debi- tum soluendum non sufficerent, tunc pro reliquo actor potest ius suum exequi in bonis filj emancipati, que filio, cum emanciparet eum, tradidit. 65) Pro iure constitutum est: fra- tres, qui post patris obitum impartiti bonorum essent, et dem, quod pro illis partirentur, si tune aliqua debita ante partitionem bonorum contraxissent, dc- bent pro illis debitis ante partitionem contractis omnes citari; si uero horum quis tune non citaretur cum aliis fratri- bus, talis citatio est nulla. Rursus, si quis ilis, dum adhue non forent pu- titi, aliquid obligaretur, quamuis interim pro bonis partirentur, attamen debent omnes simul citare; sin secus quis fa- ceret, illa citatio irrita erit; nisi tale de- bitum in partitione transiret. totum in aliquem fratrum, alijque fratres tale de- bitum transseripsissent, tunc ille solus ex tali debito citare poterit. Itidem et filie, si patre ab intestato decedente re- liete essent, fratribus non extantibus. 

Strana 38
38 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. kteréžby w nedielu učinily, mají se tak zachowati, jako se při nahoře psaných bratří píše. Jestli pak žeby kto z swého dílu pohnati nechtěl swéwolně, tehdy jiní mohů z swých díluow pohnati; aneb jestližeby kterého: w zemi nebylo, tehdy ti, kteríž jsů w zemi, budů moci z swých díluow poháněti bez něho. 66) Nalezli wuobec za práwo: o spo- lečníciech,; buď jich málo nebo mnoho, mají wšickni poháněni býti, kteříž léta mají; pakliby který nebyl pohnán, ten puohon bude jemu zdwiZen. A též zase mají wšickni poháněti; jestližeby který nepohnal, tehdy jim ten puohon bude zdwižen. 67) Nalezli wuobec za práwo: koli- kakoliwékby statek odkázán podle prá- wa byl, tehdy jestližeby kto chtěl po- háněti z záwad toho jakýchkoli, ktož jest odkázal, má wšech poháněti, komuž jest odkázáno; pakliby který pohnán nebyl, ten puohon bude zdwižen. Zase též mají wšickni poháněti z toho od- kázaného statku, kteříž léta mají; pakli- by který nepohnal, bude mu ten puo- hon zdwižen. 68) Nalezli wuobec za práwo: byloli- by wiec otcowskych poručníkuow než jeden, tehdy mají wšickni z wěcí sirot- čích poháněti; pakliby který nepohnal, bude jim ten puohon zdwižen. A též zase, chtělliby kto jich pro sirotčí sta- tek poháněti, má wšech poručníkuow pohnati; pakliby který nebyl pohnán, tehdy jim ten póhon zdwižen bude. 69) Nalezli wuobec za práwo: po- ručníci, kteří. po nápadu byliby, ježto sirotkuow statek urukují, anebo králem poručníci daní, ti mají wšickni pro si- tune circa debita paterna ae etiam sua, quamdiu impartite bonorum fuerint, de- bent se conseruare ita, ut de fratribus iai dietis scribitur. Sed si aliquis fra- trum ex parte sua bonorum sponte ali- quem nollet citare, tunc alij pro bonis suis partitis bene possunt citare; aut si quis fratrum extra regnum peregre ab- esset, tune alij, qui domi sunt, possunt pro bonis suis partitis citare sine illo, qui absens est. 66) Pro iure constitutum est: qui simul bonorum inierunt societatem, de- bent omnes citari, qur sunt puberes; si tum aliquis eorum non foret citatus, ta- lis citatio nullius est momenti. Sic con- tra omnes simul debent citare; si quis antem horum non citauerit, talis citatio nulla est, nisi quis illorum sponte nol- let citare. 61) Pro iure constitutum est: qui- buseunque bona iure legata forent, si quis tunc illorum ex obligationibus ra- tione illorum bonorum quempiam vellet eitare, quod quilibet pro parte bonorum suorum sigillatim potest citare, uel etiam omnes, quibus legatum est; et contra, eos simul, uel sigillatim unumquemque. uel duos, aut quot eorum sunt, ut uide- bitur, nisi quis sponte non curaret citare. 68) Pro iure constitutum est: si plures quam unus fuerint tutores testa- mentarü, tunc omnes simul de rebus pupill citari debent; si eum aliquis eorum non citaret, tunc citatio aliorum erit nulla. Sie e contrario, si quis uel- let ob res pupilli tutores citare, debent etiam omnes citari; si tunc quis eorum non esset citatus, citatio talis tunc, erit nulla. 69) Pro iure constitutum est: siqui tutores forent ex successione, uel ex do- natione regia pupillo dati, qui satisdare solent pro bonis pupilli, hi omnes pro 

Strana 39
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 39 rotčí statek poháněti; pakliby který ne- pohnal, bude jim ten puohon zdwižen. A též zase wšickni poručníci mají pro sirotéí statek pohdnéni byti; pakliby který nebyl pohnán, tehdy jim ten puo- hon zdwiZen bude. Pakliby který pohnati nechtěl, má poru- Genstwi zbawen byti, a jini aby pred se po- háněli. 70) Nalezli wuobec za práwo: kto- by chtěl kterého konventu pohnati, má pohnati opata neb probošta a wšeho konventu; a jestližeby kto jináč jich pohnal, tehdy ten puohon bude zdwi- Zen. A též o abatyšech, mají napřed w puohonu jmenowány býti, a potom o konventu; a jestližeby tak nebyly po- hnány, tehdy ten puohon bude zdwižen. A též zase nahoře psaní konventowé poháněti mají týmiž slowy, jakož sami pohnáni býwají; pakliby jináč pohnali, tehdy jim ten puohon zdwizen bude Než k wyhlášení póhonu a k při stání aneb k wedení má státi z toho konventu starší, a má mieti mocný list od kon- ventu ; ipo puohonu má sám ten starší přijeti, a muož i jménem swého kon- ventu pohnati, krom majestátuow a zá- pisuow králowskych, z téch pohánéti nemohü, než má to při swolení prw- niem zuostáno byti. 71) Nalezli wuobee za prdwo: kto má kterého mésta polhnati, md w puo- honu postawiti, Ze pohdnie purkmistra, kon&eluow i wšie obce; jestliže jináč požene, tehdy mu ten puohon zdwižen bude. .A též zase kdyby které město polnati chtélo, má w puohonu státi od purkmistra i od kon&eluow i ode wšie obce; a kdyby jináé pohnali, bude jim ten puohon zdwiżen. Neż k wzetf puo- honu a kwyhlášení puchonu anebo k při stání a k wedení má od sebe město poslati dwa s mocným listem, jednoho z weliké rady a druhého z obecnie; a bonis pupilli citare debent; si uero guis illorum tutorum non citaret, talis citatio aliorum foret nulla. Sic e contra omnes tutores simul loco pupilli citari debent; sin autem quis ex ills tutoribus non fo- ret citutus, talis citatio erit nulla. Si uero aliquis tutorum citare recusaret, debet is a tutela amoueri, ut ceteri ci- tare pergerent. 10) Pro iure constitutum est: si uult aliquis conuentum religiosorum ci- tare, tunc debet citare abbatem uel pre- positum ac totum conuentum; et si quis illos aliter citaret, huiusmodi citatio esset nulla. Itidem de abbatissis, debent in- primis in citatione nominari, et dein conuentus; sl secus citabitur, talis cita- tio erii nulla. Et e contra supradicti conuentus citare debent, prout ipsi ci- tantur; sin aliter citabunt, eorum cita- tiones erunt nulle. Sed in publicatione citationum, in comparendo in iudicio, et in agenda causa debet adesse ex illo conuentu senior, debetque habere litte- ras de rato habendo a conuentu suo. Et pro citatione met ille senior uenire debet, conuentusque sui nomine citare potest, exceptis litteris et proscriptioni- bus regis; ex lüs citare non potest, scd debent iuxta primam constitutionem conseruari. 71) Pro iure constitutum est: si uoluerit quispiam ciuitatem aliquam ci- tare, debet poni in citatione, quod citat magistrum ciuium, consules totamque communitatem ; sin aliter citarit, citatio ila erit nulla. Et e contra, si quepiam ciuitas citare uolet, debet poni in cita- tione magister ciuium, consules, totaque communitas; sin aliter citabunt, horum citatio quoque nulla erit. Sed pro cita- tione petenda, ad publicationem cita- tionum, ad comparendum in judicio, ad agendam causam, debet ciuitas mittere nomine suo duos cum litteris de rato 

Strana 40
40 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. w tom listu má státi, od purkmistra, od konšeluow i ode wšie obce, že dáwají jim moc na zisk i na ztrátu; a což ti s tiem listem wyhrají. toho město užiwe, a což prohrají, to město zaplať. Též z nářku cti mají se zachowati, a mají toho užiti a dwa z sebe wyslati též s mocným listem k wyhlášení póhonu, i k roz- sudku, kohozby z nárku cti pohnali, anebo jich zase kdo pohnal. 72) Nalezli wuobec za práwo: kdyby kdo pohnal purkmistra a konšel wšech toliko z nářku cti, anebo oni wšickni koho, že též budů moci z sebe dwa wyslati s mocným li- stem k wyhlášení puohonu i k rozsudku; a což tém dwěma nalezeno bude, ti hned na- před pokutu wedle zřízení zemského trpte, a jiní potom též wedle téhož zřízení zemského. 73) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by s kým smlúwu měl, a ten mu jie dosti učinil, ježtoby ta smlúwa i na jich budúcie swědčila, a ten by toho na tom žádal, ktožby smlúwu tu měl, aby mu ji ukázal, a ten by toho učiniti ne- chtěl, a ten newěda jaká jest to smlú- wa, pohnalby toho z nedrZenie smlü- wy: jakZby se pak koli té smlüwé dosti stalo, proto ten pnohon nebude na zmatek, a to zté příčiny, Ze mu jest té smlúwy ukázati nechtěl; než ten puo- hon má zdwižen býti. Než ten, ktož jest ukázati nechtěl, má tomu škody zaplatiti, komuZ jest jie ukázati nechtěl, kteréž by utratil pro ten puohon; jakož o tom rozsudek w bielých puohonních léta 1486: Jan Šumburk. 74) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by se na přátely poddal o kterú při, a přáteléby toho nerozeznali, a toho ti s sebe nesloZili, a ten pohnal-liby přes habendo, unum de consulatu et alterum de communitate; et in his litteris debet scriptum inesse, quod magister ciuium, consules, uniuersaque plebs, dant illis duobus potestatem plenam ad lucrum et ad damnum; et quidquid hi duo cum his litteris obtinebunt, id oinnium ciuium erit, in quo uero condemnabuntur, id etiam ciuitas ferat. Itidem in actione infamati honoris debent se conseruare, et hac constitutione frui, duos- que suo nomine mittere itidem cum litteris de rato habendo, ad publicationem citarionum et ad cansam peragendam, siue ipse quem ob infamatum honorem, siue has contra quisquam citauerit. 12) Pro iure constitutum cst: eum quis eitaret magistrum cinium et omnes consules solum de infamato honore, aut illi soli quem- quam alium, guod itidem possunt duos nomine suo mittere de se cum litteris de rato ha- beudo, ad publicationem citationum et ad cau- sam peragendam ; et qualis sententia tunc in illos duos feretur, hi duo imprimis penas luant iuxta constitutionem communem, dein ceteri luant iuxta eandem constitutionem. 13) Pro iure constitutum est: si aliqui inter se pactionem aliquam habe- rent, que se extenderet etiam ad poste- ros, illique pactioni Jam satisfactum fo- ret: si tunc ille, qui pactioni satisfecit, ab illo, qui pactionem conscriptam ha- beret, eam peteret uidere, illeque illi uidendam dare recusaret, quamquam huic pactioni foret satisfactum semel, si ta- men is pactionem qualis esset ignorans, alium citaret ob pactionem non serua- tam, huiusmodi citatio non erit uiciosa, ea ratione, quod ille pactionem uidendam huie dare recusauerat; attamen hec cita- tio erit nulla. Ceterum is, qui pactionem uidendam huie dare noluerat, tenetur ad impensas, qualescunque ob talem citati- onem facere cogebatur. 74) Pro iure constitutum est: si aliqui litem suum arbitris permitterent componendam, et hi arbitri inter partes nec adhuc diffiniuissent, neque id nego- 

Strana 41
Zřízení zemské sa krále Wladislawa r. 1500. 41 to z té pře, ten puohon má jemu zdwi- žen býti, a pohnanému má škody za- platiti a zase před smluwce té pře hle- děti. A bylaliby mocně přestána, a smluwce žeby prodléwali konce udělati, muoZ jich strana z toho pohnati, aby jim konec o to udělali. A jestližeby kto na se to mocně wzali a tomu dosti ne- učinili jedny i druhé suché dni: že strana neb strany k tfetiem suchym dnóm budů moci z toho těch smluwcí pohnati, kteréž se straně zdá. Pakliby nebyla mocně přestána, a oni jim pro- dléwali toho konce jednáním učiniti, opowěda se smluwciem, že toho déle čekati nechce, bude moci z té pře po- hnati. O tom rozsudek w bielých léta 1488, kdež Petr Barchowský. 75) Nalezli wuobec za préwo: jestli- żeby kto po které potřebě krälowské z země byl anebo w zemi, buď na berni aneb po které potřebě jiné, a nemohlli- by požena k puohonu státi pro tu po- tfebu králowskú, nemá jemu puohon zdwižen býti. A též zase, byl-liby od koho pohnán, a nemohlliby ku puohonu pro potřebu králowskú neb zemsků státi, nemá naň stané práwo dáno býti. A by pak naň z newědomie stané práwo dáno bylo, tehdy zase má zdwiženo býti. Než přijeda ten z poselstwie krá- lowského anebo zemského, má o naj- prwních suchých dnech k puohonu státi, když páni saudie; pakliby nestál, sám sebů winen bude a bude naň práwo puštěno jako na jiného; jakož o tom w pamětních, K. 4 (=1487) a druhá kota w bielÿch puohonech léta 1488. 76) Nalezli wuobec za prawo : jestli- žeby kto před saud menší pohnal z wyššie summy než z desieti hřiwen bez cium à se amouissent, si tunc interim pars partem citaret ob eandem litem arbitris permissam, talis citatio erit irrita, et actor parti aduerse ad expensas obli- gabitur; sed debent rursus regredi ad arbitros. Si autem arbitris permissa fo- ret a partibus finalis cause diffinitio, et arbitri diffinire differrent, possunt partes tune arbitros citare, ut his finem litis facerent. Si qui igitur hanc finalem in- ter partes determinationem susciperent, et neque primis, neque secundis quattuor temporibus finem partibus facerent, quod tune pars uel partes ad tercia quattuor tempora possunt arbitros citare, cuicun- que part libuerit Si autem arbitris non fuisset finalis determinatio permissa, neque arbitri partes composuissent, sed negligentes essent, tunc denunciando ar- bitris ante, quod finem determinationis expectare nollent, potest pars partem citare. 75) Pro iure constitutum est: si quis in negocio regio, siue extra regnum siue in regno in capiendis tributis aut in aliquo alio negocio esset, si tunc is citaret aliquem sueque citationi adesse non posset ob regium negocium, tunc talis citatio non debet deleri. Ac rur- sus, si is foret ab alio citatus, cum non posset ob negocium regium aut publi- cum comparere, non debet ideo talis ut contumax declarari. Et siignoranter in illum ius contumacie daretur, talis con- tumacia non debet locum habere. Sed is, cum redierit de negocio regio uel publico, debet in proximis quattuor tem- poribus ad citationem comparere ante iudicium ; si uero non comparuerit, iam ipse met erit in culpa, dabiturque in illum aut in alios iuris executio. 16) Pro iure constitutum est: si quis ad minus iudicium regni de maiori summa, quam pro decem talentis abs- 

Strana 42
42 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. puowodu (sic), ten puohon bude jemu zdwižen; o tom rozsudek léta 1498. 77) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by měl pokutu jakúžkoli s komorníkem uwazánie aneb jakúžkoli jinů, a pohá- něl o to, a podlé té pokuty se neuwá- zal, tehdy ten puohon bude jemu zdwi- žen; jakož o tom pfi řádu komorničiem šieře stojí, a ukazuje se o tom rozsudek 1485, w bielých. 78) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby pro kterúkoli wěc nahoře položenú puohon komu zdwižen byl, ten hned bez útoku má z těch škod straně druhé do druhých suchých dní práw býti po- hnanému; pakliby pohnaný z těch škod do druhých suchých dní strany druhé newinil, tehdy již potom wiece z nich winiti moci nebude, a strana druhá muož swuoj puohon před se wésti, a po- hánéti, budeli mu se zdáti. 79) Nalezli wuobec za práwo: wÉickni nahoře psaní. buď nedielnf aneb dielní, společníci anebo poručníci, anebo ktož- koliwěk zjednalby sobě tu milost na králi JM" a na pániech a na wládykách z pluého saudu, aby mohl poručníka aneb poručníky dskami udělati na zisk i na ztrátu, aby od nich i od něho mohl poháněti, a zase k puohonu stá- wati, při wésti, súditi se, wysúditi i pro- súditi; než prosaudíli co poručník aneb ti poručníci dskami udělaní, aneb ne- stanym práwem ztrat{li, má k tomu statku hledieno býti, ktož jest je po- ručníky zdělal. À té% wysaudili co ti poruéníci aneb práwem ustanowie, po- hánějíc od toho, od koho jsú poručníci, má toho ten uZiti, ktoZ jest poručníky zdélal. KdeZ o tom mnoho psáno stojí w pamětných knihách, kdež král JM' a páni a wládyky na plném saudu ta- kowých milostí mnoho činili jsú. que lotone citauerit, talis citatio erit nulla. 77) Pro iure constitutum est: si quis adiunctam penam contra aliquem haberet in proseripto suo, siue in posses- sionem intromittendi se cum camerario, aut quampiam aliam penam, citaretque ultra talem penam, iuxtaque illam pe- nam non se intromitteret in possessio- nem, talis citatio est etiam nulla. 18) Pro iure constitutum est: cum ob supradictas causas citatio nulla esset, tunc reus mox sine ulla mora post iu- dicium intermissum infra quattuor heb- domadas potest in adversarium literas ci- tatorias pro expensis petere, debentque citato huiusmodi litere dari duas ebdoma- das ante litis terminum. Si uero pro his expensis usque ad proxima quattuor tem- pora aduersarium non conueniet, iam tunc amplius pro his non poterit quemquam citare. Et altera pars potest, si uult, de- nuo actionem suam prosequi ac citare. 19) Pro iure constitutum est: omnes supradieti, siue sint bonorum impartiti socij uel partiti, aut tutores, aut quicun- que, possunt sibi a regia maiestate et baronibus et equestribus de pleno iudi. cio hane gratiam obtinere, ut possent sibi procuratorem uel procuratores apud tabulas constituere in lucrum et in dam- num, ut hi pro illis possent citare alios, ad citationem pro illis comparere, cau- sam agere, litigare, uincere et perdere. Et si procurator ille causam ex iudicato amittet aut ex contumacia, debet tunc fieri executio in bona illorum, qui tales procuratores sibi constituerunt. Itidem assequeturne aliquid procurator siue per iudicatum siue per contumaciam rei, tunc domino suo acquirit, qui illum sibi pro- curatorem constituit. 

Strana 43
Zřízení zemské za krále Wladislawa +. 1500. 43 O zmatečných puohonech. 80) Páni na plném saudu wuobec nalezli za práwo, a Jindřich z Rožm- berka a Zbyněk Zajíce z Hazmburka panský potaz wynesli: již po tento dnešní den, ktož na koho wloží útok, ten má tudicž hned jmenowati a na- psáno má býti, z čeho chce pohnati; a jakž útok wloží, aby předse dohnal konečně do suchých dní najprw budú- cích; a to wždy do každých suchých dní, komužby se kdy koho pohnati událo. Pakiiby nepohnal, tehdy 10 kop grošuow tomu dáti má, proti komuž jest útok wložil; a budeli shledáno, že- by na zmatek a neprawě pohnal, tehdy buď ten také dwč neděli w wěži w pan- skó wazbé drZín, a pohnanému jeho náklady nawraf, cožby mohl pohnaný přísahů swů obdržeti;, a nad to deset kop groXuow pohnaunému daj we dwü nedělí, ancbo se s pohnanym wedle jeho wnole smluww. A nebudeli se zdáti a chtieü. pohianému za náklady piísa- hati, to muoZe opustiti, než toliko de- set kop grošuow předepsaných buď je- nu dáuo. W druhych Düpowcowych, P. 29 (— 1454)*) 81) Nalezli wuobec za práwo: ktoZ- by kterů při prohrál saudem před kte- rým koliwčk saudem a rozsudkem od- súzen byl, poženeli z nie po druhé, učiní ten puohon na zmatek; jakož o tom rozsudek w bielých puohonních, kdež Hošťálek pohánie. 82) Nalezli wuobec za práwo: ktoZ z cizých wčcí nebo pře, nemaje k nim sám práwa a sprawedliwosti, požene, ten puohon učiní na zmatek; jakož o tom rozsudek w bielých puohonných léta 1486, kdež Anna z Nelželowic (sic). Nalezli wuobec za práwo: jestlizeby 80) Pro iure constitutum est: Hen- ricus de Rosis et Zbinko Lepus de Hazm- burga tale decretum dominorum expo- suerunt: iam ab isto tempore quicun- que citationem suam apud officialem de- posuisset, debet mox nominare et in- scribi debet, ex qua causa citare uult; et cum citationem deposuerit, debet eam omnino ad quattuor tempora proxime uentura peragere; et hoc semper ad queque quattuor tempora, quando uide- retur alicui citandum. Si uero interim non citaret, tunc debet decem sexagenas dare illi, contra quem talem citationem deposuisset; si etiam perspicietur, quod uiciose et non rite citasset, tune talis debet duas hebdomadas in carcere do- minorum uinculis teneri, ac citato ex- pensas suas persoluere, quas citatus iura- mento suo producere posset, et insuper etiam eidem aduersario decem sexagenas grossorum alborum dare tenetur, aut cum illo iuxta suam uoluntatem pro illis amicabiliter componere. Si uero aduer- sario non uidebitur iuramentum facere pro expensis, potest omittere, sed tamen decem sexagenas grossorum dare obliga- tur, ut supra dictum est. $1) Pro iure constitutum est: si quis causam suam amiserit, sit coram quocunque iudicio, ex iudicato, si ex eadem eausa secundo citauerit, talis ci- tatio est uiciosa, 82) Pro iure constitutum est: si quis pro re aliena uel ex causa ad quam nullum jus aut equitatem habet, citaret, talis citatio est uiciosa. *) Cely nález ten tištěn již w Archivn českém zpráwnéji. III, 319—83. 6* 

Strana 44
44 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. kto w žalobě se čeho dokládal, buď swědomie aneb jiné wěci, a žeby toho nepokázal, a žeby řečí swú jináče při wedl, než žaloba i puohon ukazuje, že jest ten puohon na zmatek; jakož o tom rozsudek w puohonních w bielých, léta 1454, kdež Mikuláš. Nalezli wuobec za práwo: ktožby se táhl nad žalobu a nad swědomie, že chce to wýše prowesti, a toby nepro- wedl a nepokázal, ten sám na se swuoj puohon na zmatek uwedl; jakož o tom rozsudek léta 1491, kdež Bořiwoj z Donína. Nalezli wuobec za práwo: ktoby poháněl ke dskám k kterému zápisu aneb k registróm kteréhožkoli úřadu, a puo- hon nebo žaloba žeby se nesrownáwala s tiem zápisem aneb s těmi registry, kterýchž se dokládá, tehdy jest ten puo- hon na zmatek; jakož o tom rozsudek w bielých puohonných léta 1488, kdež Keruňk z Lomu pohánie. 83) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by maje smlúwu o kterúkoli wěc, i z té pře pohánělby přes tu smlúwu, ten pó- hon učiní na zmatek. O tom rozsudek léta 1496, kdež Matúš pohánie. Než nestaloliby se smlúwě dosti, muož pohnáno býti z nezdrženie smlúwy. 84) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by měl stané práwo pro kterú při, a zase z nowu pro túž při hnalby, že je- mu ten puohon bude na zmatek; než že se má zase k práwu stanému na- wrátiti, nedal-li je letóm wedle práwa projíti. O tom rozsudek léta 1495, kdež Wáclaw Polácký. 85) Nalezli za práwo: ktož maje stané práwo, a dá tomu práwu od roz- sudku tři léta a osmnácte nedělí pro- jíti, (jestližeby práwa šla,) nemá jemu dáno býti práwo na ně wésti. Pakli z té pře podruhé požene po projití let na- hoře dotčených, ten puohon na zmatek. 83) Pro iure constitutum est: facta gratuita pactione de quacunque re, et huic pactioni quod satisfactum foret, et quis pro eadem re, sciens transactam, citaret, talis citatio est uiciosa. Sin uero pactioni non foret satisfactum, tunc de illa non satisfactione pacti citari potest. 84) Pro iure constitutum est: si quis haberet ius contumacie contra ali- quem pro certa re, et pro eadem re de- nuo citaret, talis citatio erit uiciosa. Sed debet reuerti ad ius contumacie, quod ei contra aduersarium suum datum est, si iuris silentio non repelletur. 85) Pro iure constitutum est: si quis haberet ius in aliquem, quod non comparuisset, et huic iuri suo sineret tempus trium annorum et duodeuiginti ebdomadarum silentio preterire, et tunc etiam iura suum haberent progressum, quod tunc non potest iam post id iuris

Strana 45
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 45 O tom rozsudek w bielých puohonných silentium ius suum exequi. Et si post temporis silentium de eadem causa ci- léta 1495, kdež Wilém Wýšek pohánie. Nalezli wuobec za práwo: ktožkoli tauerit, talis citatio erit uiciosa. statek swuoj prodá, a we dsky jej wlo- žie, a nic sobě tu nepozuostawí, a potom by někde k něčemu toho zbožie práwo mieti chtěl po tom prodaji, žeby z něho pohnal, učinilby puohon na zmatek. Rozsudek o tom oc. Nalezli wuobec za práwo: jestliže- by kto pohnal z nezdrženie smlúwy, a potom winilby z jiného, než ta smlúwa ukazuje, že ten puohon učiní na zma- tek. O tom rozsudek w bielých puohon- ných léta 1497, kdež Jeník z Mečkowa. Nalezli wuobec za práwo: ktožby koho pohnal z swěřenie kromě řeči kte- rékoli, a žádným swědkem toho swě- řenie žeby toho neprowedl, že ten puo- hon učiní na zmatek. Než jestližeby měl jednoho swědka hodného zacho- walého: tehdy ten, ktožby swěření od- pieral, má za to zprawiti wedle práwa, že jest neswěřil. O tom rozsudek we lwowých puohonných léta 1497, kdež Jan Kapún. Nalezli wuobec za práwo: ktožby koho pohnal, aby postawil člowěka swého, že jej chce winiti z zlodějstwa, a stoje pówod k té při, i prawil, že s tiem po- hotowě nenie: i poněwadž jest nepro- wedl, že jest ten puohon na zmatek uči- nil. O tom rozsudek léta 1497, kdež Stěpan Angel pohánie. 86) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by koho pohnal z nezdrženie smlúwy, a toho nepoložil w puohonu i w ža- lobě, w čemž jest jemu té smlúwy ne- zdržel, a ze rčenie též žeby nepoložil, w čemby jemu toho rčenie nezdržel, a práwo ustál, že jemu toho ustánie práwa nic platno býti nemá. O tom rozsudek léta 1498, kdež Zdeněk Laučenský. Nalezli wuobec za práwo: ktožby- koli ze rčenie chtěl winiti, a žádným 86) Pro iure constitutum est: si quis aduersarium suum citaret, quod ei pactum non teneret, et non faceret in citatione mencionem, neque in quere- monia, in quo ei illud pactum non te- neret, aut ex promisso, quodsi itidem non apponeret, in quo ei non teneret promissum, et si ius contumacie in ad- uersarium haberet, tunc tale ius in ad- uersarium est nullius momenti.

Strana 46
46 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. swědomiem toho rčenie podlé práwa ne- prowedl, ten puohon jest na zmatek. O tom rozsudek léta 1496, kdež Mikuláš z Běšin. 87) Nalezli wuobec za práwo: jest- liže kto dá na se práwo na wrch do- westi pro kterúžkoli wěc, a po tom do- wedení pr&wa činí tomu odpor, a k tomu o:lporu pozene, že ten odpor i puohon jest na zmatek. W památných Y. 20 (= asi 1496). 88) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby kto jsa nemocen i někoho poslal, aby jeho nemoe powédél, a bylliby ten zabit, ktožby o tu nemoc poslán byl, že ten ktož jest jej poslal má za to zpra- witi, že jest jej byl pro tu nemoc poslal. O tom rozsudek w pamětných. I nemoc swú přitom muoZe zprawiti. 89) Nalezli wuobec za préwo : jestli- žeby kto koho za nemocného kladl, an mu toho neporučil a také nemocen ne- byl, že takowý jako úkladník trestán má býti wedle prwnieho nálezu obecnieho. O tom rozsudek w bielých puohonných léta 1489, kdež Ceněk z Barchowa. 90) ? Nalezli wuobec za práwo : jestli- Zeby kto byl pohnán, a Zeby k puohonu přijetí nemohl, a to pro rozwodnénie wod, a Zeby na takowého dáno bylo práwo stané, Ze takowé préwo stané nemá tomu k škodě býti. Ale wšak tak, aby to dostatečně ten prowedl před pány a wládykami, že jest z té příčiny při- jeti nemohl, jakož se nahoře píše; pak- liby neprowedl, to práwo stané jdi na toho předse ; o tom rozsudek oc. 91) Nalezli wuobec za práwo : jestli- žeby kto jsa pohnán a w tom byl ne- mocen, a pro nemoc státi nemohl k wy- hlášení puohonu, tu muož jej přietel jeho neb služebník položiti za nemocného ; a když a kto jej. položie za nemocného, hned to má při puohonu zapsáno býti; 87) Pro iure constitutum est: si quis iuris executionem usque ad sum- mum contra se deducere permitteret ex quaecunque causa, et dein post summam execntionem ei contradiceret, et ob talem contradictionem citaret, quod talis con- tradictio et citatio est uiciosa. 88) Pro iure constitutum est: si quis foret infirmus et aliquem ad offici- ales mitteret, siue ad iudices, ut suam infirmitatem denunociaret, si is foret in- terfectus, qui ad talem infirmitatem de- nunciandam nuncius ierat, quod tunc ille, qui misit hunc nuncium, debet iuramento suo protestari, quod illum nuncium ob eam ipsam infirmitatem misisset. 89) Pro iure constitutum est: si quis ad officiales siue ad iudices ali- quem infirmum esse denunciaret, et is quod illi neque hoc commisisset, neque fuisset infirmus, tune talis ut fraudator puniri debet iuxta priorem constitutio- nem publicam. 90) Pro iure constitutum est: si citatus propter inundationes aquarum comparere non posset, et ita quod pro contumaci declararetur, talis contumaeia il damno esse non debet: attamen, si ille sufficienter probaret in iudicio, quod ex illa causa comparere non potuerit; si uero sufficienter id non probaret, tunc ius contumacie progressum suum habere debet. 91) Pro iure constitutum est: si quis, cum esset citatus, interim incideret in infirmitatem, ob quam ad publica- tionem citationum comparere non posset, potest illum aliquis uel amicus uel ser- uus infirrmum esse denunciare, cuieun- que ipse coinmiserit, et mox quis et 

Strana 47
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 47 a skrze úředníky tomu má powédieno býti, aby stál ten jistý, kto jej za ne- mocného klade i ten koho klade za ne- mocného, w kaple Wšech Swatych. A staneli ten osobně na ten den úředníky jmenowany, má nemoc zprawiti. Pakli nestane ten den a bude nemocen, muož jej opět též ktožkoli za nemoc položiti w kaple Wšech Swatých. A tu opět má zapsáno býti, a opět úředníci po druhé stranám rozkážie na jmenowitý den státi ; jakož oni dny určité mají jmenowati, kte- réž od starodáwna dskami sú pokládány. A po druhém stání opět budeli nemocen pohnaný, muož jej též ktožkoli po tře- tie položiti za nemocného, a též se má zapsati. A ty dni dwa, kteráž se jme- nují do kaply, jmenowány jsü mezi su- chymi dny, pfi kterychZ se puohon wy- hla&uje, a najprwnéj&fmi po nich. A třetí rok položený k nemoci přísahy již w pátek o těch suchých dnech najprw pří- štích ; a tu má státi ten, kto jest za ne- mocného položen, a nemoc zprawiti ; pakli nestane, má se dáti puowodowi za práwo stané. A puowod k každým ro- kůom třem uloženým stuoj; pakliby puowod nestál sám osobně k kterému roku položenému k přísaze, tehdy po- hnaný té přísahy za nemoc jest prázden. Pakli nestane, tehdy písař menších desk s komorníkem mají k tomu jeti, kohož za nemoc kladau; a pfijedüc k nému, seznajili že ten jistý tak zřetelně a znamenitě jest nemocen nebyl, mají od něho přísahu za ne- moe wedle práwa ptijítüi Pakliby ten jistý nemocen byl, jsa z moci pohnán, státi ne- mohl, tehdy bude moci pfed tyimiz üredniky poručníka udélati k té pfi. À prosaudilliby poručník, má on sám pohnanÿ pokutu na to ulozenü trpéti; & umfelliby w tom pohnany, tehdy o tu pokutu k statku jeho má hledíno býti. A ten každý za nemoc položený má písaři menších desk dáti pět kop grošuow českých, a ztrawu tam i zase, a fuoru; a z toho má komorníku dáti patnáct grošuow českých. quando illum infirmum denunciauit, de- bet apud citationem consignari, ac illi per officiales mandari, ut ambo, et qui infirmum denunciauit, et qui denuncia- tus est infirmus, in sacello Omnium Sanc- torum starent; et si comparuerit perso- naliter die prefinito ante officiales, quod infirmitatem iuramento prestito contes- tari debet. Si autem non comparuerit die prefinito, et erit infirmus, potest illum iterum quicunque pro infirmo in sacello Omnium Sanctorum denunciare, et ibi etiam consignari debet, ut prius erat consignatum, iterumque officiales parti- bus mandabunt in die determinato com- parere, prout ipsi dies determinatos no- minare debent, qui ab antiquo tabulis sunt consignati. $i uero iterum citatus infirmus fuerit, potest illum tercio quis- cunque denunciare infirmum, et itidem ut supra consignari debet. Et hi duo dies, qui determinantur ad sacellum, no- minati sunt inter ista quattuor tempord, quibus citatio publicata est, et quattuor tempora proxime uentura. 'l'ercius ter- minus constitutus ad iuramentum infir- mitatis est dies Veneris in his quattuor temporibus proxime uenturis, et illic com- parere debet, qui pro infirmo denuntiatus est, et iuramentum de infirmitate pre- stare. Si autem non parebit, tunc ad illum, qui pro infirmo denuntiatus est, notarius minorum tabularum cum came- rario debet proficisci; et si cognouerit manifeste et aperte illum infirmum non fuisse ita, debent tunc iuramentum ab eo exigere. Si autem ille infirmus exi- stens citatus fuisset de uiolentia illata et comparere non posset, potest tune pre- sentibus officialibus procuratorem cause sue constituere. Si tum procurator a parte aduersa superaretur, citatus met ipse debet penam decretam sustinere ; 81 uero is citatus interim decederet, tunc pro ila pena competit actio in bona 

Strana 48
48 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Pakli na pohnaného k saudu zawo- lají, a kto jej za nemoc položie, tu se jmenuje hned, aby zprawil nemoc w pá- tek o suchých dnech najprw příštích pohnaný; a budeli k menšiemu úřadu pohnán, tehdy w středu má nemoc zpra- witi. Pakliby nemocen byl a požádal toho, tehdy úředníci mají k němu jeti; a úředníci uhlédajíc, že jest nemocen, i muož tu před nimi poručníky té pře zdělati, kohož mu se zdáti bude k zisku i k ztrátě; a úředníkóm má dáti 5 kop grošuow českých, fuoru i ztrawu. 92) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby kto který statek držal swuoj a na něm by puohonem zastižen z čehožkoli- by byl, a prwé nežliby ta pře k roz- sudku přišla, a on by ten statek w tom prodal, a puowod obdržal-liby na něm rozsudkem neb práwem staným jakú summu: tehdy bude moci práwo wésti na ten statek, na kterémž jest pohna- ného swým puohonem zastihl. O tom rozsudek léta 1486, kdež Mikuláš; dru- hý rozsudek o tom léta 1485, kdež Přibík Tluksa, w bielých. A ten ktož jest kúpil, (nemá) odporu činiti po roz- sudku panském anebo po staném prá- wu, než má se držeti swých zpráwcí. O tom rozsudek léta 1486, kdež Zig- mund a Mikuláš. 93) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby kto zastawil dědiny swé anebo zbožie dluhem, an mu na to sprawedli- ipsius mortui. Et talis infirmus notario tabularum minorum debet dare quinque sexagenas grossorum alborum, et insu- per expensas eunti et redeunti et uectu- ram debet soluere, ex quibus camerario dari debent quindecim grossi albi. Cum autem citatus ad cause sue iudicium uocatur, et pro infirmo denun- ciatur, ibi mox mandatur, ut iuramen- tum prestaret de infirmitate citatus die Veneris in quattuor temporibus proxime uenturis; si autem ad minus regni iu- dicium citabitur, tunc die Mercurij iura- mentum prestare debet in futuris quat- tuor temporibus. Si autem infirmus pe- teret, ut officiales ad eum uenirent, hoc officiales tenentur facere; et cum cognos- cent infirmitatem suam, potest tunc in- firmus procuratorem cause sue quem- cunque uoluerit ad damnum et lucrum constituere; et officialibus soluere debet expensas in eundo et redeundo cum uectura, et insuper dare quinque sexa- genas grossorum alborum. 92) Pro iure constitutum est : si quis bonorum suorum esset possessor, et is dum adhuc ea possideret, citatione aliqua in illis deprenderetur, et antequam ad iudicatum causa ueniret, ea bona per uenditionem alienaret, et postea quod actor ex iudicato uictor cause euaderet in certa quantitate pecunie, aut per con- tumaciam citati : tunc actor in illis bo- nis alienatis ius suum exequi potest, quorum bonorum dum citaretur adhuc erat possessor. 93) Pro iure constitutum est: si quis agros suos aut sua bona ob debi- tum cuipiam oppignoraret illi creditori,

Strana 49
Zřízení zemské za krále Wiladislawa r, 1500. 49 wé puojčil bez fortele dskami, a potom by někto pro dluh poháněl toho ktož jest zastawil: tehdy ten, ktož jest na- tom při wyhrál aneb práwo ustál, bude moci na to dědictwie předse práwo wésti, ažby měl listy wzieti na odhá- dánie. A prwé nežby listy wzal, má tu summu neb dluh ten dskami zapsaný u desk poloZiti, a poloZe listem jej od úřadu obeslati, aby penieze swé bral, a hned také má listy na odhádánie wzieti. A když se jemu odhádá, má jeho w drženie*) skutečné pustiti těch dédin. Pakliby penéz wzieti nechtěl, a toho zbožie postúpiti, tehdy toho, ktož penieze u desk položil, chtě wy- platiti; mají obranným listem od úřadu w to zbožie jej uwesti. A tento pe- nieze swé u desk wezmi, ktož zástavu má, a zápis ten jemu propusť aneb we dsky wlož s zpráwůú, coby sám zawadil. (Jakož o tom rozsudek u bielých puo- honných léta boZieho 1487, kdež Bu- rian z Křiwan.) Též při zástawách wěnných má se zachowati každý; a (pakliby) na to nic nepuojčil a to naň prowedeno bylo, že takowé neupřiem- nosti pomáhá, chtě tudy jemu z dluhuow pomoci, že takowý má na hrdle tresk- tán býti. A ten ktož na tom zástawu má, nemá odporu proti tomu wedení klásti; než kdyžby jemu u desk summa položena byla, a byl od úřadu obeslán, aby summu swü wzal bez puohonu. 94) Nalezli wuobec za práwo: jest- qui ili pecuniam sine ullo dolo credi- dit per intabulationem, et interim aliquis alius creditor ob aliud debitum citaret eundem, qui illà bona oppignorauit, si tunc ille, qui eitauit ex iudieato uictor euasit, aut per contumaciam rei, poterit tamen is actor in bonis ilis oppignora- tis alteri ius suum exequi tam diu us- que iam litteras ad illorum bonorum estimationem ab officio petere deberet. Et quando tales litteras acceperit, debet prius summam siue debitum illud in illa bona tabulis proscriptum deponere, et cum deposuerit, debet litteris ab offi- cialibus acceptis illum uocare, ut pecu- niam suam creditam acciperet, et mox potest etiam litteras ad estimationem bonorum eapere. Cum igitur estima- buntur, debet creditor illum de facto in possessionem illorum bonorum mittere. Si uero pecuniam illam depositam acci- pere nollet, neque actori de bonis sibi oppignoratis cedere, tunc illum, qui pe- cuniam deposuit, nolens illa bona redi- mere, debeut ob officio litteris tuicionis in bona illa inducere. Et alter pecuniam apud tabulas depositam capiat, et pro- scriptum illud actori faciat apud tabu- las, et de euictione in quo met ille bona illa obligasset, caueat. ltidem circa op- pignorationes dotales quisque se debet conseruare; si tunc supra illa bona nihil uere mutuasset, et id contra talem posset probari, quod talem insinceritatem illius adiuuaret, uolens in hune modum illum debitorem ex debitis iuuare, quod tunc talis capitali pena puniri debet. Et is cui bona illa oppignorata fuerant, exe- eutioni actoris contradicere non potest; sed cum ili apud tabulas pecunia sui debiti deponeretur, essetque ab officiali- bus ob hoc citatus, quod tunc debet pe- cuniam suam accipere sine citatione. 94) Pro iure constitutum est.: quod *) Orig. m& omylem ,w puštěnie,“ což ale rukau sauwěkan opraweno „w drženie.“ 7 

Strana 50
50 Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. liżeby koho puohon doma nezastihl, a on z země byl, že má obeslán býti od toho, ktož na jeho statku sedí, k osm- nácti neděluom, a to wždy k šesti a šesti, až po třikrát, aby k swému práwu stál. Pakliby se těch osmnácte nedělí trefilo před kterými suchými dny, který týden wiece: tehdy on, kdyby na ty suché dni stál po těch osmnácti nedě- léch, kdyžby páni saudili, že proto swé pře neztratilby. Než nestálliby tu po těch osmnácti nedělích při těch suchých dnech, tehdy swú při ztratí ; lečby kde byl w obehnání nebo na poli s pánem swym proti nepřátelém, a Żeby beze lsti stoho pole od swého pána jeti ne- mohl, anebo žeby někde byl, ježtoby ten, ktož na jeho statku sedí, po posléch se jeho doptati nemohl. A jestližeby toho pohnaného ten který artikul na- hoře dotčený zašel, proto by swé pře pro ten puohon neztratil. Než kterýby- koli kus nahoře jmenowaný prawil, že jest mu ku překážce byl: že musie jej podlé práwa prowesti, neb jej piisahi zprawiti, když přijde k swómu póhonu. O tom rozsudek Primo Procopi, B. 5 (= 1380). O hanéní. 95) Nalezli wuobec za práwo : jestli- žeby kto prawil komu „takto tebe ha- nějí, wyweď se z toho“, aneb list jemu psal, též w něm oznamuje jako se na- hoře píše, by pak z hněwu jemu pra- wil anebo psal, a bylliby proto z nářku eti pohnán: tehdy má toho také po- hnati, ktož jest mu prawil. A wezmeli to ten na se, a k tomu se sezná, že jest to prawil, pakliby přel, a tentoby naň dostatečně prowedl: tehdy jest toho si aliguis, cum esset peregre, cum cita- tione domi non reperiretur, debet tunc uocari ab eo, qui suorum bonorum in- terim possessor est, ad XVIIT ebdomadas, et hoc incipiendo semper a sex ad alteras sex hebdomadas, usque ad ternarium numerum ita, ut ad ius suum ob quod citatur compareret. Si autem eueniret, quod post has XVIII ebdomadas super- essent alie aliquot ebdomade, antequam quattuor tempora uenirent, si tunc talis post XVIII ebdomadas in quattuor tem- poribus comparuerit tempore iudicij, nihil perdet de causa sua. Sed si non com- pareret post has XVIII ebdomadas in proximis quattüor temporibus, in hunc modum suam causam amitteret; nisi esset alieubi obsessus, aut in bello cum do- mino suo contra hostes, a quo sine dolo malo discedere non erat ei potestas, aut si esset ilic, quod is, qui bona sua te- neret, illum per nuncios reperire non posset. Quod si una ex iam dietis cau- sis citatum uenire impediret, ob hunc modum non debet causam et ius suum per citationem huiusmodi amittere. Atta- men si quampiam causam supradictam allegauerit, que illi uenire impedimento fuisset: tenetur prius id rite, cum uen- tum fuerit ad citationem suam, probare, aut suo iuramento protestar. De Infamatione. 95) Pro iure constitutum est: si quis alteri hoc modo loqueretur, ,taliter te infamant, expurga tea tali infamatione*, aut si litteras ad eum scriberet, signi- ficando id illi, ut iam dictum est, etiam si illi commotus ira talia loqueretur aut scriberet, si tum. ob hoe de infamatione ille citaretur: tunc citatus debet contra illum citare, qui illum ita infamasset. Si tum ille hoc in se susceperit, aut talia se dixisse fatebitur, aut etiam si 

Strana 51
Zřízení zemské za krále Wiadislawa r. 1500. 51 puohonu z nářku cti prázden, poněwadž jest tos sebe swedl; a puowod má po- hnati z náfku cti, ktoZ jest jej narekl a o ném to mluwil Pakliby mu se ten k tomu neznal, anebo naň to pro- wedeno nebylo, na kohoZ pohnany prawf, tehdy má ten pohnaný ten nářek sám wésti. Pakliby na umrlého prawil, že jest to od něho slyšel: tehdy za toho umrlého má ten nářek sám wésti, po- něwadž nemá koho postawiti, ktožby jej zastal. O tom rozsudek w bielých léta 1495, kdež Bohuslaw z Swinař; o tom druhý rozsudek, kdež Zikmund z Kamenice 1495. 96) Nalezli wuobec za práwo : jestli- žeby kto příjemce wěna byl,*) kdyż se wéno pfewodí, a ten ktož wěno pře- wodí, zjedná toho příjemce, a že jemu slibuje, že nemá pro ten příjem wéna žádné škody wzieti: i učiň jemu zápis w menších dskách, jestližeby pro ten piijem wóna jaki škodu wzal, aby se w statek s komorníkem uwázal toho, ktož zapisuje a držal dotud, dokudžby jemu wšech škod zase nenawrátil. 97) Nalezli wuobec za práwo: pro- dáli kto dědiny manské, a klade je u dworských desk, nemaje jemu čím tam u dworských desk zprawiti: a učiň jemu. zápis w menších dskách, jestližeby byl "z těch dédin práwem wyweden, Ze se mé na jeho dédièné wésti tYetinû wys, tak jakż tam zprówa ukazowati bude. 98) Nalezli wuobec za prawo: jest- liže kto dědiny zápisné prodá komu neb zastawí dráže neb wýš, než zápi- sowć neb majestátowé ukazují, a ten negaret et in illum, guod talia logue- retur comprobaretur: tunc prior erit li- ber a citatione illa, quoniam id a se in alium transtulit; et actor prior po- test tune de infamatione illum citare, qui de eo infamiam loqueretur talem. Si autem ille se talia locutum de aliquo fuisse non fateretur, aut in eum illa lo- eutum fuisse, cum negaret, produci non posset,in hunc modum citatus ipse met debet de tali infamatione respondere. Et si uero diceret, se audiuisse ab eo, qui iam mortuus esset: ea ratione pro illo mortuo met ipse respondere debet, ex quo neminem habet alium quemquam statuere, qui se actori pro eo opponere debet. 96) Proiure constitutum est: si quis acceptator esset dotis, cum dos aliorsum transfertur, et is qui dotem transfert, disponit, qui acceptet dotem, eique pro- mittit, quod ob talem acceptationem dotis non debet ullum damnum ferre: faciat ei proscriptum apud minores ta- bulas, si ob talem dotis acceptationem aliquod damnum ferret, ut se in posses- sionem bonorum cum camerario intro- mitteret illius, qui proscripsit, utque illa teneret tam diu, quoad ei omnia damna contra non restitueret. 97) Pro iure constitutum est:si quis agros feudi uendiderit alicui, eosque prosceripserit apud curie tabulas, si tunc ibidem non haberet, quibus rebus emp- tori caueret de euictione: faciat ei pro- scriptum apud minores tabulas, si illi agri euincerentur, ut posset suum ius in bonis illius exequi ultra duplum, ita prout cautio de euictione illic proscripta fuerit. 98) Pro iureconstitutum est: si quis bona oppignorata uendiderit, aut rursus ila alteri oppignorauerit carius aut ul- tra quam proscripta, aut littere regie *) W orig. stojí chybně: „příjemčie wěno dal*, coż jiź opraweno rukau sauwékau, rk 

Strana 52
52 Zřízení zemské sa króle Wladislawa r. 1500. ktoZ küpí à wyá summu dá nad zápisy, aby tu summu wédél kde nalezti, jestli- Zeby k wyplaté přišlo: tehdy ten ktož summu wezme, zápis w menších dskách učiní, že při wýplatě jemu má dáti to, což wýš nad zápisy přijal; pakliby ne- dal, tehdy aby se ten, ktož tu summu jemu dal, s komorníkem se uwázal w dědiny zapisujicieho , kterćż mó neb mieti bude, a je drZeti tak dlúho, do- kudźby jemu zase summy nenawrótil. 99) Nalezli wuobec za práwo: wšecka dánie krále JM" neb jakćżkoli milosti od krále JM“ k duchowenstwí, k kosteluom, k klášteróm, k oltářóm, k kaplanstwí i každému duchowenstwi k obci , ty wéci se do Zádnych desk bez relatora od JM" Králowské nekla- dau; i ni také dédinnfkuom. 100) Nalezli wuobec za práwo: ktożkoli chce do wisech desk co klśsti, každý musí tu osobně sám před úřed- níky býti, a bez přítomnosti jeho nemá kladeno býti: než komu se klade, ten nechceli tu sám býti, muož koho chce poslati miesto sebe, aby na jeho miestě zápis přijal. Než jestliže ten, ktož klade, wezme rekognicí u desk, wšak aby o- sobně byl před úředníky, kdež se re- kognicí píše; a když se napíše, má jemu přečiesti, a potom jemu w moc má dána byti: a komuż ji dá, a kto s ní ke dskám přijde, tehdy bude kla- deno jak ta rekognici ukazuje, jinak nie À tiem spuosobem muoZ se do desk klásti bez přítomnosti toho, ktož- by měl zápis dělati a jinak nic. A ta rekognicí nemá trwati, než do suchých dní po dání té rekognicí najprw pří- štích, a to dotud, dokudž páni těch suchých dní saudu newzdadie a dále nic. A chceli potom jinů wzieti do dru- indicant, et emptor maiorem guantitatem pecunie pro his dederit, quam proscripta sint, ut illam quantitatem pecunie sciret recuperare,si redimi illa bona deberent: tunc uenditor ille, qui summam ampliorem accepit, in tabulis minoribus faciat emp- tori cautionem, ut tempore redemtionis illorum bonorum daret hoc, quidcunque ultra proscripta illa ab eo acceperit; et si non daret, ut tunc posset introduci per camerarium in bona, que habet aut habiturus sit ille qui cautionem fecit, ilaque bona possidere, quam diu illi contra summam non restitueret. 99) Pro iure constitutum est: omnes donationes regie maiestatis aut gratie qualescunque bonorum, que ad spiritualia pertinent, ad ecclesias, ad monasteria, ad altaria, ad sacellanos, et ad qnelibet spiritualia communitatis: he res ad nullas tabulas sine relatore sue maie- statis proscribuntur, neque agricultoribus. 100) Pro iure constitutum est: si quis uoluerit aliquid intabulare, tunc quisque ibi apud tabulas personaliter comparere debet, et in absentia sua non debet in- tabulari. Is autem cui intabulatur, si met ipse noluerit adesse, potest quem- cunque uolet mittere, qui uice sua et in suo loco intabulationem acceptaret. Cum uero ile, qui intabulare uult, recogni- tionem ab officialibus acceperit, (quam recognitionem cum petet, personaliter debet adesse, et cum scripta fuerit, per- legi debet illi et dein ei tradi): tune quisquis cum illa recognitione ad tabu- las uenerit, proscribetur ita, prout. tenor ilius recognitionis fuerit, aliter nou. Et in hune solum modum potest intabulari sine illius praesentia, qui uult alteri quid proseribere, et non secus. Et talis reco- gnitio habet uigorem tantum nec ultra, nisi ad quattuor tempora proxime uen- tura post datum recognitionis, et eo usque tantum, quamdiu domini iudicium 

Strana 53
Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. hých suchých dní, opět muož to uči- niti, a tak wždycky. 101) Nalezli wuobec za práwo: aby saud zemský předse beze wšech překážek šel a trwal. A w tom neu- chowalliby pán buoh krále JM" bez dědiców, by pak i dědicowé byli: proto wždy saud zemský předse jdi a trwaj. A mocí aby žádný jeden na druhého nesáhl, než práwem aby Zw byl, pod pokutami nálezuow starodáwních. 58 illorum quattuor temporum tenuerint et non ultra. Si autem uoluerit secun- dam recognitionem ad altera quattuor tempora accipere, potest bene, et sic usque ad infinitum, 101) Pro iure constitutum est: ut iudicium regni sine omni impedimento progrederetur ac duraret, et si interim dei permissione regia maiestas decederet absque heredibus, aut si etium heredes extarent, tamen denique iudicium regni debet continuari ac durare, ne uiolenter unus in alterum progrederetur, sed ut unusquisque iure uiueret, sub pena ue- terum constitutionum. O puoboniech. 102) Nalezli wuobec za práwo: ktożby s kym smliwu mil a on mu jie nezdrżel, a ten pro to nezdrŻenie Żeby jej zhanel na cti, a onby jej po- hnal z toho hančnie: tehdy bude do panské kázně pro to haněnie wzat, že jest práwem žiw nebyl podlé prwnieho swolenie; a potom zdáli mu se, učině panskému nálezu dosti, muož potom zase z toho nezdrZenie smlüwy pohnati. O tom rozsudek léta 1494, kdež Heřman z Petrowic ete. 103) Nalezli wuobec za práwo: ktozby koho zhaněl, a ten jej zase zha- něl, i poženeli ho z nářku cti ten, ktož jest prwé zhaněn, nebudeli naň ta leh- kost uwedena, tehdy páni jeho čest o- patrie, Než tento jemu powinowat ne- bude pokutau naprawowati, poněwadž jest zase sám haněl a swé newiny ha- něním bránil, a z té pře také winiti se namají ze škod. A jestližeby se pak oba newinně haněním dotýkala, tehdy páni je mají oba na jich cti opatriti než pokutau ani škodami sobě powinni nebudau. O tom rozsudek P. 24 w památnych (— 1490). 102) Pro iure constitutum est: si quis pactionem haberet cum aliquo, qui pac- tionem illam non seruaret, et alter ob pactionem sibi non seruatam eundem infamaret: tunc ob talem infamationem debet ille in uincula dominorum accipi, eo quod iure juxía priorem constituti- onem non uiueret; et demum cum satis- fecerit edicto dominorum, si illi uidebi- tur, poterit eundem ob non seruatam sibi pactionem citare. 103) Pro iure constitutum est: si se duo inuicem infamarent, et is, qui prior in- famatus est, citauerit ilum alterum de honore infamato, et talis infamatio non producetur in illum, debent tunc domi- ni ilius honori mederi, nec alter tamen ideo tenetur sibi pena satisfactionis, eo quod. illum contra infamauerat, suamque infamationem immeritam defendit, hoc casu non competit eis actio pro expen- sis. Si autem se inuicem mutua infa- matione indigne carperent, tunc domini debent in utriusque honore ills pro- uidere, sed neque pena, neque expensis Sibi inuicem obligabuntur. 

Strana 54
54 104) Nalezli wuobec za práwo: že bratr starší muož sám poháněti i puo- hony přijímati, maje bratřie mladšie, kteříby let neměli. W bielých puohon- ních rozsudek o tom léta 1493. 105) Nalezli wuobec za práwo: což se puohonuow z dědictwie dotýče, aby trojí puohon byl, a dwěma komorníky podlé práwa starodáwnieho; než o jiné wšecky wěci aby jedniem puohonem poháněno bylo. W prwních Wáclawa Hindráka (— c. 1498). Zřízení zemské za krdle Wladislawa r. 1500. 104) Pro iure constitutum est : guod frater, qui maior natu est, potest citare et citationes suscipere nomine suo et no- mine fratrum suorum impuberum. 105) Pro iure constitutum est: quod attinet ad citationes de hereditarijs bo- nis, trina debet fieri citatio et cum duo- bus camerarijs iuxta antiquas constitu- tiones; sed de aliis rebus una tantum debet fieri citatio. O sirotciech. 105 b) Nalezli wuobee za práwo: že oteowský poručník má moc puohony přijímati i sám poháněti jako sám otec pro sirotéie wéci a záwady, bud po dskách aneb kterak koli jináč ty zá- wady shledány by byly, wywázeti. A též poručník králem daný, jestližeby přátel nebylo, aneb sirotkuom jestližeby statku uručiti nechtěli najbližší přietelé, tehdy ten poručník králem daný, sirot- kóm statek uruče, má pro sirotčí sta- tek moc pohánéti, i zase puohony při- jímati. Anebo ti, na kteréZby poruócen- stwie příbuzenstwím připadlo, též mají moc pro sirotčí statek poháněti i puo- hony přijímati. A ti jestliżeby co wy- saudili, to aby sirotkóm k ruce bylo ; a též zase jestližeby co prosaudili, že to kškodě sirotkóm býti má. Než jestli- žeby co ti poručníci nestáním ku prá- wu ztratili; to sirotkóm ke škodě býti nemá, než poručník to swým statkem plať. Než také ktož urukují sirotkuom statek wedle práwa, ti také mají uru- 6ti na hotowych penéziech, na kleno- tiech, na swrchciech, na nábytceiech, aby jim neubywalo. Král JM' nebo páni z plného saudu má poslati kohož ráčie, aby ten statek i (se) swrchky se wše- mi sepsán byl do registr, a mají ke 105 b) Pro iure constitutum est: tutor testamentarius habet potestatem suscipiendi citationes, et alios citandi, tanquam ipse, paterin rebus pupillorum et debita obligata, que in tabulis uel alias quomodocunque tuuenirentur, dissol- uere. ltidem tutor a regia maiestate institutus potest, si nullus propinquorum extaret, aut si propinqui amici pro bo- nis pupillorum satisdare nollent, tunc tutor a regia maiestate institutus satisdan- do pupilüs habet pro bonis pupillorum citandi potestatem, et rursus citationes suscipere. Uel etiam hi, in quos ob propinquitatem tutela deuolueretur, ha- bent itidem pro bonis pupillorum citandi potestatem et suscipiendi citationes. Et si quid ex iudicato acquirent, hoc ut ad bonum pupillorum conuerteretur; et econtra, si etiam quid ex iudicato amit- terent, hoc in damnum pupillorum etiam cedere debet. Si autem hi tutores quid per contumaciam perderent, id non debet in damnun pupillorum transire, sed id tutor bonis suis soluere debet. Qui tu- tores de iure satisdant pupillis, hi etiam satisdare debent,ne in prompta pecunia, in clenodijs, in suppellectili, in pecudi- bus ulla diminutio eueniret, et regia maiestas uel domini de pleno iudicio 

Strana 55
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. dskám dána býti při tom času když se urukuje; a sirotkóm zase wydána býti mají, když poručník počet jim dělati bude. A také kdyžby kteraký sirotek prwní z pacholíkuow k letóém přišel, a léta jemu byla nalezena wedle práwa: tehda ten maje léta a bude chtieti, aby jemu statek byl postaupen a počet aby jemu byl učiněn, toho na- před má žádati na poručníciech. A jest- ližeby se k tomu poručníci neměli, buď statku postaupenie aneb počtu učiněnie: tehdy ten sirotek ta léta mající má žá- dati úředníkuow menších desk zem- ských, aby list byl dán těm poruční- kóm, aby statku bylo těm sirotkuom postúpeno, počet aby udělali; a w tom listu mají úředníci den jmenowati, buď ku postůpení aneb počtu učiněnie; a jestliZeby se které wéci dosti nestalo, bud postaupenie aneb počtu učiněnie na den jmenowaný, tehdy ten sirotek zachowaj se wedle desk a uručenie, a wezmi komorníka, a uwiež se w statek poručníków, a potom w toho, ktož ješt rukojmí, a to drž a užíwaj tak dlúho, dokudby se nestalo dosti které wěci. A kdyžby se wšemu dosti stalo, tehdy ten sirotek má dskami děkowati poruč- níku od sebe i od jiných bratří a sestr; a poručník má toho poručenstwie po tom děkowání prázden býti. (Secundo Johannis Plana, G. 24 — 1460). Než bylyliby déwecky majíe léta, a bratrie- by mély, jeZtoby let neméli, tehdy po- ruénfk má pfedse déweckami wládnüti a od nich pohánéti aZ do let najstar- Éieho bratra. A byliliby hotowf penézy sirotčí toliko sami, že ty u desk má oznámiti a uruciti, aby jich neubýwalo než s králowskúů wolí aby jich přibý- walo. Než jestližeby těch swrchkuow a nábytkuow bezelstně zhynulo, buď ohněm neb wodú, neb smrtí aneb jakkoli ji- 55 mittere debent, quem uoluerint, ut illa bona pupillorum cüm omni supellectili conscriberentur ad registra *) et poneren- tur ad tabulas eo tempore, quando satis- datur pupillis, et illa rursus pupillis reddi, cum tutor ilis rationem bonorum faciet. Et si quis pupillorum primus ex mas- culis ad annos pubertatis. aduencrit, qui anni ei de iure decernentur,si tunc ille uoluerit, ut sibi de bonis cederetur, ra- tioque bonorum ut illi fieret, debet id imprimis a tutoribus petere. Si tunc tutores id facere minime curarent, siuc in cessione bonorum, siue in ratione facienda pupillis, tunc ille pupillus, qui annos habet pubertatis, debet ab offi- cialibus tabularum litteras petere ad tutores, ut his de bonis cederetur, fieret- que ratio bonorum, et in his litteris debet dies nominari ad cedendum de bonis et ad rationem faciendam. $i uero alicui rei a tutoribus non foret satisfactum, siue quod non cederetur pupillis de bonis eorum, siue quod non fieret racio die nominata, tunc is pupil- lus potest se secundum tabulas et satis- dationem conseruare, et accipere came- rarium et immittere se in possessionem bonorum tutorum et demum illius qui fideiussit, et ea bona tamdiu teneri et ilius (sic) frui potest, quamdiu non satisfieret a tutoribus alicui rei. Sed eum omnibus rebus a tutoribus satisfiet, debet tunc is pupillus a se et nomine aliorum fratrum et sororum tutoribus de tutela gratias per tabulas agere, et in hune modum tutor iam a tutela illa liber esse debet. Sed si forent femelle, que annos pubertatis haberent, habe- rentque fratres impuberes, hoc modo femelle in tutoris potestate adhuc esse debent, et nomine illarum citare potest, usque ad annos pubertatis fratris maximi natu. Si autem bona pupillorum essent *) Poznamenání rukopisu latinského po kraji: ,Alias dicitur Inuentarium." 

Strana 56
56 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. náč bezelstně se přihodilo, žeby to slušně prowedeno býti mohlo, že to ke škodě poručníkuom býti nemá, ale si- rotkuom. O tom rozsudek léta 1496. 106) Nalezli wuobec za práwo: že každá osoba duchownieho řádu má od- powiedati před králem JM" a před sau- dem zemským. A jestližeby sobě list zjednal a w němby swědčila kletba, a on by se listem zastieral tím, že ho súditi nemají, ten list jemu nemá nic platen býti, než má odpowiedati, cožby se swütskych wěcí dotýkalo. O tom rozsudek w zelených puohonných léta 1412. 107) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby se kto komu zapsal listem pro kterúů wčěc, jestližeby ho kto chtěl práwem winiti z té wěci, za kterúž mu se jest zapsal: tehdy ten, bylliby po- hnán pro tu wčce, na kterúž zápis má, má toho obeslati od toho práwa před kteréž jest pohnán, aby jej w tom za- stúpil podlé zapsánie swého; a neza- stúpilliby po tom obeslání, by pak ten prosaudil, ktož jest pohnán, tehdy muož k tomu hleděti, ktož se jest jemu za- psal. Než jestližeby se saudil toho neobešle, ktož jest mu se zapsal, pro- saudilliby, nebude ho moci winiti. tom rozsudek králowský A. 9.) A ztoho též, jestližeby kto staným práwem prohrál. 108) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto w mierné zemi a w po- kojné, ano práwa jdü, wézné na swuoj zámek pfijal bez powolenie králowského in pecunia numerata tantum, quod illam debet apud tabulas notificare et de illa satisdare, ne eius fieret ulla di- minutio, sed potius ut eius fieret iuxta regiam uoluntatem augmentatio. Si uero in suppellectili aut in pecudibus citra culpam tutorum aliquid interiret, siue per ignem, siue per aquam uel per mortem aut alio quocunque modo ali- quid eorum interiret, et id rite probari posset, hoc pacto non in damnum tuto- rum sed pupillorum id cedere debet. 106) Pro iure constitutum est: quelibet persona spiritualis coram regia maiestate et coram iudicio regni res- pondere aduersario tenetur. Si uero sibi litteras impetraret, in quibus inesset pena excommunicationis, et pretendere uellet, quod his litteris eundem iudicare non deberent, huiusmodi littere illi nihil debent prodesse, sed tenetur respondere, quantum attinet ad res seculares. 10) Pro iure constitutum est: cum quis alieui ob aliquam rem litteris proscrip- sisset se, ne ea res iure aliquo euincere- tur, si tune is, qui pro eadem re pro- seriptum habet, citaretur: debet tunc il- lum litteris uocare ab illo iudicio, ad quod ipse citatus est, ut Be in casu illo aduersario suo opponeret iuxta proscrip- tum. Si tum pro eo post talem uoca- tionem se non opponet ille, et is ex sentencia iudicis causam illam amiserit, qui citatus est, tunc ei competit actio aduersus illum qui se illi proscripserat. Si autem litigaret, illo quise proscripsit non uoceato, et causam amiserit, tunc iam actio illi non competet contra ali- quem. Itidem est, si is eandem rem per contumaciam amisisset. 108) Pro iure constitutum est: si quis in tranquillo et paeato regno, cum iura habent suum progressum, captiuos in suam arcem acceptaret sine regis aut 

Strana 57
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. neb zemského, a tu jej šacowati dal, a to jestliby ten wězeň byl z koruny če- ské a nebo z zemí, kteréž k koruně české přislušejí: tehdy ten, ktož jest šacowán, bude moci k tomu hleděti a pohnati, na čímž jest zámku aneb twrzi šacowán, a to před králem neb před práwem, a že on bude jemu powinen ten šacuňk i se wšemi škodami nawrá- titi ten, ktož jest jej u sebe šacowati dal. O tom rozsudek w modrých léta 1456. 109) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby swědčily dsky otci a jeho synu spolu na které zbožie, a toho zbožie žeby král kázal pro neposlušenstwie otce dobyti, a syn let žeby neměl, a potom přijda k letuom a pohnalby k swým dskám, má při swých dskách za- chowán býti, poněwadž jest otci té swé- wolnosti nepomáhal a let neměl. O tom rozsudek léta 1485. 110) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby která wdowa koho upomínala, že jest jie za wěno rukojmí, a jej z toho poháněla, a on by jie toho slibu od- pieral, že jie za to wěno neslíbil, aneb že se w tom nepamatuje by jie slíbil, a ona toho Zádnym swédomím nepro- wedla, a ten také žeby žádným swědo- miem toho neodwedl: má za to zprawiti wedle práwa pohnaný. O tom rozsudek léta 1485. 111) Nalezli wuobec za práwo: ktozby jakü smlüwu mél, a ten, kohoz- by se smlüwa dotykala, Zádalby ji wi- děti, a ten by mu jie neukázal, ktožby ji měl, a ten newěda co w nie stojí, něco učinil proti té smlúwě, a ten ktož- by smlůwu měl, pohnal ho z té pokuty, kterážby w té smlúwě byla: že jemu tau pokutau powinen nebude, a tomu pohnanému škody zaplatiti musie; než potom když mu tu smlúwu ukáže, mají sobě ji držeti. Jakož o tom rozsudek w bielých puohonných léta 1487. 57 aut regni consensu, et ibi illum taxandum permitteret, et quod ille captiuus esset ex regno Boemie aut ex prouinciis ad regnum Boemie spectantibus: tunc ei, qui taxatus est, in illum actio et citatio in cuius arce aut bonis taxatus est com- petit, e& hoc coram regia maiestate aut coram iudicio regni, et is obligatus erit, hane taxam cum omnibus damnis ei restituere, qui eundem apud se taxan- dum hostibus dedit. 109) Pro iure constitutum est: si tabule protestarentur de bonis nonnullis patri et filio simul, et quod regia maiestas ob inobedientiam patris illa bona expugna- re mandaret, et filius quod annos pubertatis nondum haberet, demum cum ad puberta- tem ueniret, pro illis bonis iuxta tabularum protestationem ageret, tunc iuxta illam protestationem debet censeruari, quoniam patri in tali rebellione non fuerat auxilio. 110) Pro iure constitutum est: si uidua mulier aliquem de solutione dotis moneret, quia ei pro dote fideiussisset, et eundem citaret, quam fideiussionem ille negaret, quod pro illa dote ei non fideiussisset, aut quod in memoria non haberet se fideiussisse, illaque insuper nulla protestatione contra illum produ- ceret, et ille se etiam non expurgaret satis, debet tune citatus iuramentum pro se prestare, se non fideiusisse. 111) Pro iure constitutum est: si quis aliquam pactionem haberet cum aliquo, et is, ad quem pactio pertineret, peteret ab eo uidere, isque eam illi uidendam dare recusaret, si tunc is per ignorantiam quidquid esset contra huius- modi pactionem faceret, et alter qui pactionem haberet ageret contra eundem pro pena, que in pactione illa contine- retur: quod tunc tali pena ei non obli- gabitur, et citato expensas soluere debet. Dein tamen si illi pactionem ostenderit, ambo eam tenere debent inuiolabiliter. 8 

Strana 58
58 Zřízení zemské 2a krále Wladislawa r. 1500. O komorniem řádu a 112) Nalezli wuobec za práwo: pro tyto a na tyto wéci se komornfk wyrukuje: najprwé když kto má dskami který zápis s komorníkem uwázanie, a ten proto komorníka wyrukuje, že prá- wé wede pod padesát kop grošów če- ských, že jinde se nemá uwázati než pokud mu ten zápis ukazuje; pakliby se jinde uwázal aneb u wiece nežli ten zápis ukazuje, tehdy těch padesát kop grošów českých propadne, a zase se swého zápisu bude moci držeti; a po druhé komorníka wyruče, bude se moci wésti, pokudž jeho zápis ukazuje, ne- dśli zemskym letóm projiti. W pamśt- nych, K. 9 (= 1487). 113) Nalezli wuobec za prśwo: jestliżeby kto list měl, ježtoby mu na které zbožie s komorníkem uwázanie swědčilo, má též komorníka pod pade- sáte kop grošuow wyručiti, aby ho na wiec ani jinde než jakož list ukazuje newedl Pakliby na wiec aneb jinde wedl, tehdy propadne padesát kop gro- šuow, a potom drž se listu swého; a zdáli mu se, če komorníka po druhé wésti se tu kdež jeho zápis ukazuje, než ten list má sobě prwé we dsky wložiti. 114) Nalezli wuobec za práwo: komužby zápis swědčil dskami s ko- morníkem bránie pro plat komorní na kterém zboží, jestližeby s komorníkem bráti chtěl, má wyručiti komorníka pod padesát kop grošuow českých, aby na jiném ani na wiec, než jeho zápis swéd- platuow komornich. 112) Pro iure constitutum est: ob istas et super has res infra scriptas sa- tisdatur, quando aliquis uult cum came- rario iuxta proscriptum se in possessi- onem intromittere: inprimis cum quis proscriptum aliquod in tabulis habet, se intromittendi cum camerario in pos- sessionem, talis ideo satisdare debet, quod se rite intromittit, sub pena quin- quaginta sexagesimarum grossorum al- borum, et quod se non aliunde uult in- tromitfere, nisi in quantum proscriptum se extendat. Si tunc se alibi, quam tale proscriptum se extendit, aut ultra se intromiserit, tunc iam lapsus est in pena quinquaginta ff gr. alb. Attamen rursus potest uti suo proscripto, denuo- que satisdando potest se cum camera- rio intromittere in possessionem, in quan- tum extendat se proscriptum, si annos sui iuris silentio suo non sinet preterire. 113) Pro iure constitutum est: si quis haberet litteras, que sibi testarentur supra aliqua bona, in quorum posses- Slonem cum camerario se intromittere posset, debet itidem satisdare, sub pena quinquaginta [f gr. alb. quod se rite in- tromittit, non aliunde, neque ultra, quam littere sue se extendunt. Si tune aliunde aut ultra quam sue littere se extendunt intromittet, incidet in penam quinqua- ginta ff gr. alb. Demum potest tamen. iuxta tenorem litterarum suarum se con- seruare, et denuo satisdando, poterit se intromittere, attamen illas litteras debet prius intabulare, quam se cum came- rario intromittet. 114) Pro iure constitutum est: qui haberet in tabulis proscriptum in alicuius bonis pignora capiendi cum camerario propter censum camere: si capere cum camerario uult, debet satisdare, quod rite capit sub pena quinquaginta [f gr. alb. ut non in alijs bonis nec ultra 

Strana 59
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 59 čil, nebral. Pakliby na wiece bral anebo jinde než jeho zápis ukazuje, propadne padesát kop grošuow; a dada je, zdáli mu se po druhé bráti, wyruč. komorníka též pod padesát kop, nedada létóm projíti. Týž mělliby list, žeby mu swédéil na které zbožie bránie s komorníkem pro plat, má též komorníka wyručiti wšemi obyčeji a tolikrát jakož se nahoře píše. A powedeli jej na zmatek, propadne padesát kop grošuow ; než ten list také má prwé we dsky wložen býti. A ko- likrátbykoli ktokoliwěk komorníka pro nahofe psané wéci wyrutil, wedlliby jej na zmatek, aneb braliby s ním na zmatek kolikrátkoliwěk, tolikrát najwyš- šiemu komorníku po padesáti kopách groších českých propadnůú. *) A pro ty nahoře psané wěci se komorník wyru- kuje, a pro žádné jiné. *) A pro tu pokutu nahoře psanů má se s komorníkem uwázati najwyšší komorník w statek toho rukojmě, kterýž za to slibuje, že právě wede ; à ten rukojmé má miti na swo- odných dědinách. 115) Nalezli wuobec za práwo: ktožby měl který zápis dskami anebo listem, a ten list we dsky wložen byl, dědicky aneb dluhem, s komorníkem uwázánie; a neuwázalliby se od toho času, kdyžby moc zápisu k uwázání přišla, we třech létech a osmnácti ne- děléch: tehdy to dědictwie aneb ten dluh promlčí. A jestližeby po těch pro- mlčených létech chtěl komorníka wésti na uwázánie toho zbožie neb dluhu, že mu nemá komorník již wydán býti, poněwadž jest léta promlčel. | Než jest- ližeby on wezma komorníka chtěl se uwázati,ano práwa nejdá, a oni se jemu guam suum proscriptum testatur caperet. Si tunc ultra et alibi quam suum pro- scriptum testatur capit, incidit in penam quinquaginta (© gr. alb. Et cum illam penam persoluerit, si illi uidebitur denuo capere, iterum satisdet sub pena quin- quaginta sex. gr. alb. non dando silentio iuris sui annos preterire. Itidem si lit- teras haberet cui testarentur in alicuius bonis propter censum pignora capere, debet itidem satisdare omnibus modis et toties, ui supra commemoratur. Si tunc non rite ducet camerarium, incidet in penam quinquaginta |f gr. alb. at- tamen he littere debent inprimis inta- bular. Et quotiescunque et quiscunque camerarium ducere uellet, et ob supra- dietas causas satisdaret, si non rite du- cet, uel non rite cum illo capiet, toties func supremo camerario in penam quin- quaginta [D gr. alb. incidet; et ob il- lam penam iam dictam supremus came- rarius potest sese intromittere cum ca- merario in possessionem bonorum illius fideiussoris, qui fideiussit, quod rite du- cet; et is fideiussor debet habere in bo- nis, que essent libera. Et propter su- pradietas causas fit satisdatio et non propter alias, cum camerarius ducitur in bona alicuius. 115) Pro iure constitutum est: si quis bona haberet proscripta in tabulis uel in litteris, que littere essent intabu- late hereditarie uel in debito cum intro- missione se cum camerario, et si se ab hoc tempore, cum tempus se intromit- tendi aduenerií, non intromitteret se in tribus annis et XVIII ebdomadis: tune hec hereditaria bona uelhoc debi- tum per silentium amittit. Et si primo post illos annos silentij uellet camera- rium ducere ad intromittendum se in illa bona aut in debitum, quod tunc illi camerarius dari non debet, quoniam ius suum per silentium annorum amisit. 8 

Strana 60
60 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. nedali uwázati: tehdy on má přijeti a Sed si camerarium acciperet, ut se in u desk oznámiti, že nenie puštěn w dr- illa bona intromitteret, et quod tunc iura suum progressum non haberent, et pos- ženie, weč se uwazowal: tehdy má jemu sessores hunc se intromittere non sine- od úřadu desk zemských obranní list wydán býti; a purkrabie najwyšší Praž- rent, debet talis uenire et apud tabulas ský mocí úřadu swého má jej w sku- notificare, quod non sit admissus in possessionem bonorum, in que se intro- tečné drženie uwesti. A tu jestližeby nepustil w drženie, odboj učiní, a král mittere uolebat. Tunc debent illi dari JM má naň sáhnúti jako na odbojníka. ab officio tabularum littere tuitionis, et supremus purgrauius Pragensis autho- A nedaliliby mu se uwázati, ano prá- wa nejdú, že tiem let nepromlčí; a byla- ritate officij sui debet illum in realem possessionem inducere. Et si tunc adhuc liby wálka, že promlčenie let žádnému non admitteretur, in possessionem, tunc ke škodě býti nemá. talis qui non admitteret, factus est iuris rebellis, et regia maiestas debet illum arripere tamquam iuris rebellem. Et si non sinerent illum se intromittere, cum iura suum progressum non habe- rent, quod tunc suum ius per silentium annorum amittere non debet; vel si bellum foret, quod tunc silentium iuris sui nemini imputari debet. 116) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby komu swědčil který zápis, nápad nebo dluh s komorníkem uwá- zanie, anebo jakýžkoli zápis, ježtoby s komorníkem uwázánie swědčil: tehdy ten nebo ti, ktožby se bez komorníka uwázali, a potom žeby dále ten sta- tek komu prodáwati aneb zapisowati chtěli, mají najprw ten zápis sobě ká- zati před úředníky čísti; a oni jemu nemají dále od něho toho statku žá- dnému zapisowati, lečby se prwé s ko- morníkem uwázali, aneb za uwázánie před týmiž úředníky přijali a po práwu šli, a od toho zaplatil. Jakož o tom swědčie dsky památné modré, K. 9 (= 1487). 116) Pro iure constitutum est: si aliquis aliquod rescriptum haberet aut successionem aut debitum proscriptum, se cum camerario intromittendi, aut qualecunque rescriptum, quod cum ca- merario intromissionem testaretur: tunc tales uel talis, qui se sine camerario in- tromitterent, si demum illa bona aut uendere uellent alicui aut oppignorare, debent imprimis hoc rescriptum ante officiales facere legi, et officiales illa bona nemini alteri ab his proscribere debent, nisi se prius per camerarium intromitterent, aut ante officiales pro intromissione acceptarent, ac si iuris or- dinem sequerentur, et ab eo proscripto soluere officio debent. 117) Nalezli wuobec za práwo: ktožby měl plat komorní na kterýchž- koli dědinách, a brání s komorníkem na týchž dědinách pro úrok; jestližeby nedal úroku při swatém Jiří neb při 117) Pro iure constitutum est: si quis censum camere haberet proscriptum in aliquibus bonis, et ob censum non solutum in bonis illis pignora capere circa festum Georgij aut festum Galli,

Strana 61
Zřízsené zemské za krále Wladislawa r. 1800. swatém Hawle, tehdy ten muož s ko- morníkem bráti pro nedánie úroka toho na těch dědinách, jakž zápis ukazuje. Pakli nebéře pro úrok swatojiřský až swatý Hawel mine, aneb též zase, již nenie jemu powinowat dáti zadrželého úroka; a ten, ktož maje pokutu, a we- dle jie se nezachowal, sám sebú winen bude. Než stojíli pro zadrželé úroky aby mohl bréti, aneb Ze přijdúc ke dskám, že zápis památnými knihami učiní, že jemu má čekati až do druhého úroku, a to čekánie ke škodě býti ne- má: tehdy muož bráno býti tím spuo- sobem pro zadrželé úroky. A také jest- ližeby dsky byly zawřeny aneb komor- níci byli staweni pro takowé úroky, že potom z těch zadržalých úrokuow muož poháněti, a puohon ten nebude zmatečný ; (jakož o tom rozsudek w bielých puohon- ných, kdež Léwa z Maštějowa Běškowce pohánie; a potom pfedse aby se drZal swé pokuty pro árok swuoj, jakoZ zá- pis ukazuje. Pakli kto chtó s komor- nfkem bráti pro úrok swuoj,i nemá co: tehdy komorník hned má panowánie udělati na těch dědinách, na kterýchž plat komorní wedle zápisu ukazuje; a potom práwo má předse wésti k odhá- dání tiem spuosobem, jakož prwé na- před psáno stojí, krom zwodu. A má se odhádati třetinů wýš, a k tomu zadr- žalé úroky, a to zadržalé od té chwile, odkud počne panowati, Pakli kto má plat komorní zápisem bez zpráwy, tomu se nemá odhádati třetinúů wýš, než s ná- klady toliko, Pakliby ktožkoliwěk měl bránie s komorníkem pro úrok komorní, a neužíwalliby pokuty swé za tři léta a za osmnácte nedělí, an komorníci na bránie neb uwázánie od úřadu desk zemských wydáwají se, aneb ano prá- wa jdú, že ten kazdy swuoj i zadržalé úroky promlčí. A kdyžby kto pro které úroky komužkoli dobytek podlé 61 si census solutio non esset, quod potest tune pignora capere in agris illis iuxta rescriptum. Si autem non caperet pignora ob censum non solutum sancti Georgij, usque preteriret festum Galli, aut e con- tra, tunc iam non teneretur soluere cen- sum retentum; et is, qui habet penam adiunctam, si se iuxta ilam non con- seruauerit, solus sibi erit in culpa. Sed si se proscriptum extenderet, ut pro censu rentento posset pignora capere, aut quod apud tabulas memoriales pro- scriptum esset, uf censuni illum usque ad alterum censum ei expectare deberet, talis expectatio non debet nocere, et ad- hune modum pignora capi ob census retentos possunt. Vel etiam si tabule regni clause essent, vel si camerarij ob tales census essent interdicti, tunc in tali casu ob huiusmodi census retent os potest citare, et talis citatio non erit uiciosa; ac postea debet se iuxta pro- scriptum ob non solutionem census con- seruare, Siautem, cum uellet quis pignora capere, nihil esset in agris ils: debet tunc camerarius in hisdem agris, in quibus census camere proscriptus sit, dominium facere, ac deinde iuris ordi- nem sequi debet usque ad estimationem illorum agrorum, iuxta formam prius prescriptam, preter inductionem. Debet- que fieri estimatio ultra duplum, et in- super et census retentos ab illo tempore, a quo incepit dominium facere. Si quis autem habet censum camere cum pro- scripto absque cautela euictionis, tunc ili non debet fieri estimatio ultra du- plum, sed eum sumptibus tantum. Cum autem quis haberet proscriptum pignora capiendi cum camerario ob censum ca- mere, et non uteretur pena hae sua tribus annis et XVIII ebdomadis, cum camerarij ad capienda pignora et ad in- tromittendum ab officio tabularnm ex- hiberentur ac iura suum progressum ha- 

Strana 62
62 zápisu swého pobral a zajal s komor- níkem, a ten, komuž jest týž dobytek jakžkoli zajat, jeho newyručil: tehdy týž dobytek má hnán býti k úřadu zemskému k starostowi komorničiemu. A tu týž dobytek má držán býti za tři dni, a po třetiem dni mají obeslány býti ty osoby přísežné, kteréž na to přísahu mají, a jsú wždycky w Praze zde. Jestli dobytek zajat, woly, kráwy neb kterýžkoli dobytek, tehdy sú na to přísežní řezníci; pakli sú koni zajati, tehdy jsú na to přísežní konieři. A ti tak obeslaní mají ten dobytek odhádati puowodowi podlé jich přísahy, dokudžby summa üroka, pro kterúž jest bral, i s náklady i s (ütratami proto wzatými sprawedliwě přišla. A cožby po témž odhádání dobytka zajatého zuostalo, má tomu, komuž jest zajat, zase nawrácen býti; a při tom odhadowání má býti miestokomorník a písař menších desk a starosta komorniéf. Pakliby ten, ko- muž jest dobytek zajat, w těch třech dnech až do poledne třetieho dne k ú- řadu přijda, tu summu, pro kterúž jest bráno, s náklady i s útratami, i to což jest týmž dobytkem protráweno, položil, a prwé než by setýž dobytek odhádal: tehdy to tak polože úplně, dobytek swój zajaty muoZ zase wzieti; a tomu niZádny odpierati nemuoZ ani brániti,a ten ktoZ jest práwo wedl, pfijieti to má bez od- pornosti. JestliZeby pak kto swéwolné na dédinách swych bráti azajímati ne- dal, a práwu odboj učinil: tehdy tu hned komorník na to bránie od úřadu wyslaný má toho odbojníka pohnati, najprw od krále JM“ i ode wšech úřední- kuow wětších i menších i od najwyššího purkrabie Pražského, a den k stání k tomu puohonu jemu týž komorník, kdy a kde státi by měl, bude jmenowati; a ten puohon má býti od každého z de- sieti hřiwen stříbra; a k takowému má Zřízení zemské 3a krále Wladislawa r. 1500. berent, quod tunc talis unusquisque suum censum et census retentos per silentium sui iuris amittit. Si quis uero ob cen- sus non solutos pecora iuxta proscrip-- tum alicui caperet et abigere cum ca- merario, et is, eui quomodocunque pe- cora sunt abacta, pro illis non satisdaret ; tunc talia pecora debent pelli ad offi- cium tabularum et procuratorem came- rariorum; ibique debent teneri tres dies et post hos tres dies debent conuocari iurati, qui in hoc iuramentum prestite- runt, et sunt semper hic Prage. Cum pecora sunt abacta, boues, uacce aut qualecunque pecus, tunc sunt ob hoc iurati laniones; cum autem abiguntur equi, sunt ob hoc iurati agazones. Et hi conuocati iuxta sua iuramenta de- bent illa pecora estimare actori, quo ad summam censum, ob quam pignora cepit, cum impensis et expensis ab hoc factis, que rite uenissent. Quidquid uero pecoris facta estimatione superesset, de- bet illi cui abacta sunt restitui. Et in tali estimatione debent adesse Viceca- merarius et notarius minorum tabularum et procurator camerariorum. Si autem ille, eui pecora illa abacta sunt, in his tribus diebus usque ad meridiem tertij diei ad offieium tabularum ueniret, et summam illam, ob quam pignora abaeta sunt, cum impensis et sumptibus et cum his, que eum pecoribus illis absumpta sunt, poneret, priusquam illa pecora esti- marentur, cum itaque illa de pleno om- nia deposuerit, tunc pecora sua abacta poterit accipere; et huie iuri nemo po- test contradicere, neque prohibere, et is qui suum ius executus est, accipere hoe absque omni repugnantia debet. Sin uero quis contumaciterin agris suis eapere et abigere pignora prohiberet, et iuris rebellem se faceret, tunc mox camerarius ad hec pignora capienda emissus ab officio debet illum iuris re- 

Strana 63
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 63 se zachowáno býti, jakož o tom nález ukazuje. Nebo jestližeby komu mělo bráno býti komorníkem buď na číchžkoli dě- dinách, ježtoby zápis dskami zemskými učiněný na ty dědiny neswědčil : proto ten, čiež dědiny jsú, nemá brániti bráti, ani odboje práwu činiti, ale má dobytek zajatý wyručiti dobrým člowěkem, aneb jiným člowěkem, kterýžby jměl na swo- bodných dědinách. A tu summu, pro kterúž jest bráno, má položiti při úřa- du zemském i s náklady a útratami, a odpor tomu brání učiniti a wložiti, a k němu pohnati a k saudu přistúpiti a to prowesti, že jest puowod na jeho dědinách bráti neměl. Jestliže to pro- wede, že jest na jeho dědinách bráti neměl: tehdy ten, ktož jest zmatečně bral, má tomuto škody i wšecky ná- klady nahraditi a zaplatiti, i ten základ, w čemž jest dobytek wyručil, dáti bez odpornosti. 118) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby komu zápis který zjewně swěd- čil, že muože pro zadržalé úroky bráti: ten toho užiti má podlé zápisu swého. O tom rozsudek w bielých puohonných léta božieho 1489. 119) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto měl plat komorní, a pro ten žeby jemu s komorníkem bránie swědčilo, a bylliby ten plat na dwojiem zboZf, aneb na dwü wsech, aneb na wiec, a že nemá na jednom bráti, než na wšem což mu zápis ukazuje: pakliby bellem citare inprimis a regia maiestate et ab omnibus officialibus regni maio- ribus et minoribus, et a supremo pur- grauio Pragensi, et diem ad comparen- dum citationi, ubi et quando compareat, ili nominare debet. Eaque citatio de- bet fieri ab unoquoque pro quatuor ta- lentis argenti, et erga ilum debent se conseruare, prout constitutione publica prouisum est. Vel si eaperentur pignora cum ca- merario sitin cujuscunque agris, in quos agros proscriptum tabularum capere pignora non protestaretur, non tamen ideo is, cujus sunt agri, debet prohibere pignora capere aut iuri resistere, sed debet pecora abacta cum satisdatione boni uiri redimere, aut alicuius uiri, qui haberet bona in agris liberis; illamque summam, ob quam sunt capta pignora, deponere circa officium cum impensis et sumptibus. Et illis cáptis pignoribus, debet contradietum opponere, illudque intabulare et citare ad id et iudicio ad- sistere et producere, quod talis in suis agris non debuit pignora capere; et si illud probauerit, quod in eius agris ca- pere non debuit, tunc is, qui ita erronae cepit, debet alteri parti damna et omnes impensas resarcire et soluere, et pignus, quo illa pecora redemit, dare sine con- trouersia. 118) Pro iure constitutum est: quodsi proscriptum manifestum esset, ut pro retentis censibus pignora capere posset, is potest uti suo proscripto. 119) Pro iure constitutum est: si quis haberet censum camere, propter quem censum posset iuxta proscriptum pignora capere cum camerario, isque census proscriptus essetin bonis duorum uel in duabus uillis aut pluribus, et quod in bonis unius capere non deberet, sed 

Strana 64
64 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. na jednom zboží pro wšicek plat bral, musie tomu zase nawrátiti, což jest pro cizie diely na jeho zboží bral, i se wšemi škodami; než proto na jiných dieliech drž se swé pokuty. O tom roz- sudek léta páně 1486. 120) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto měl jakýžkoli zápis s ko- mornfkem, s wymínká aneb s wymien- kami, téch wymienek uZiti má. 121) Nalezli wuobec za práwo: ktoZby na sobě listem na swém statku, aneb na swém zboží zawázal plat ko- morní, a žeby w listu stálo s komorní- kem bránie: tehdy dokudž ten list we dsky newejde, že nemá jemu komorník wydán býti na to bránie; a jestliZeby toho listu newložil we dsky we třech lé- tech a osmnácti neděléch od datum listu toho a moha ke dskám, tehdy ten list se promléf. O tom rozsudek léta 1487. 122) Nalezli wuobec za práwo: jestlizeby dwéma nebo tfem swědčil zá- pis s komornfkem uwázánie, a jestliZeby se jeden nebo wiece uwázali, ti swého uwázánie poZiti majf, nedadüce letóm projíü. Pakliby se z nich ktery neuwá- zal, an mu zápis swědčí, a dalby třem letóm a osmnácti nedělím projiti, ano práwa jdú a komorníka wzieti by mohl: tehdy swé práwo promléf, a tém to ostane, ktoZ sü se uwázal w to a to drZie. O tom rozsudek léta 1486. 123) Nalezli wuobec za práwo: ktožby (sic) na dwojiem statku neb na wiec byl zapsán plat komorní, a z těch jeden dalby na swém dielu anebo zboží ten plat wšecken odhádati, a odporu b tomu neučinil: sám by sobě zmatek nči- in omnibus, iuxta proscriptum; si tunc igitur in bonis unius ob integrum cen- sum caperet, debet contra omnia resti- tuere, quiequid pignoris ob censum il- lum partis aliene in bonis suis ceperit eum omnibus impensis; attamen erga partes alias conseruet se iuxta pro- scriptum. 120) Pro iure constitutum est: si quis proscriptum haberet, sit illud qua- lecunque, cum camerario, cum exceptione aliqua uel cum exceptionibus, debet frui his exceptionibus. . 121) Pro iure constitutum est: si quis bona sua uel in bonis suis litteris proscriberet censum camere, et quod in his litteris scriptum esset, ut cum ca- merario pignora caperet: tunc quamdiu he littere non intabulantur, non debet ei dari ad pignora capienda camerarius. Quodsi has litteras in tribus annis et XVIII ebdomadis a datum (sic) littera- rum non intabularet, cum posset ad ta- bulas accedere, tunc he littere per hoc silentium annorum uigorem suum perdent. 122) Pro iure constitutum est: si duobus aut tribus proscriptum (sic) esset intromissio in possessionem cum came- rario, et ex his unus aut plures se in- tromitterent, non dando annos silentio preterire, hi sua intromissione frui pos- sunt. Si uero quis illorum se non in- tromitteret, cum illi proscriptum esset, sineretque tres annos et XVIII ebdo- madas silentio preterire, iuraque suum processum haberent, et camerarium ac- cipere potuisset: tune silentio tali ius suum perdet, et id illis remanebit, qui sein bona intromiserunt eaque possident. 123) Pro iure constitutum est: si eui in bonis duorum aut plurium cen- sus camere proscriptus esset, unusque ex his in bonis suis censum hunc in diuersis bonis proscriphmim integrum estimare permitteret, neque contradiceret : 

Strana 65
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. nil, a ten by wšecek plat na jeho dielu zuostal. O tom rozsudek w bielych puohonných léta 1494. 124) Tuto se znamenáwá, co se béře k úřadu desk zemských, buď od uwázánie s komorníkem, od bránie pro úroky a platy, od úmluw, panowánie, od ohledánie škod, ran, miest, k odpo- ruom i od jiných wěcí; jakož o tom o wšem níže zejména položeno jest. A to wšecko starosta komorničí zprawiti má; to u něho zaplatě, již on dále to děliti a zprawiti má. A to má placeno býti wše na český groš. . 125) KdyZ se kto s komorníkem chce uwázati buď w čiežkoli dědiny podlé zápisu swého, má dáti od toho uwázá- nie k úřadu i od komorníka puol druhé kopy 6 grošuow; z toho starosta ko- morničí béře sobě 2 groše, na komor- níka 15 grošuow, a ostatek úředníci jiní, jakož o tom každý z nich w swém se- psání, kto co béře, zejména napsal jest. A týž komorník má to uwázánie za- psati, relací učině, kdy a který den to uwázánie jest učinil; a témuž komor- níku má ztrawa dána býti sem i tam do Prahy, a puowoda má dáti, nechceli sám jeti. 126) Když kto béře s komorníkem pro úroky a platy, má dáti 106 gro- šuow: z toho béře starosta sobě 2 groše, komorníku 15 grošuow, a pacholku pur- grabowu hradu Pražského, kterýž při tom brání má také býti podlé práwa starodáwnieho, 14 grošuow, a ostatek úředníci swrehupsanfí; a komorníku i pacholku purgrabowu ztrawu sem i tam pówod dáti má, & téz pówoda, nechceli sám jeti. 65 talis metipse sibi damnum faciet, quod sic integer iste census remaneret in bo- nis suis proprijs. 124) Hie annotatur, quid solui de- bet apud tabulas: ab intromissione cum camerario, à capiendis pignoribus prop- ter census, a monitionibus, a dominijs, ab inspiciendis damnis, uulneribus, locis, a contradictione, et ab aliis rebus de quibus infra sigillatim dicetur, Et illa omnia procurator camerariorum distri- buere inter alios debet, et omne id solui debet in grossis albis Boemicalibus. 125) Cum quis uoluerit se intro- mittere in possessionem cum camerario in aliqua bona iuxta suum proscriptum, is debet dare ab illa intromissione ad officium et camerario unam et dimidiam sexagenam etsex grossos; et ex his ca- pit procurator camerariorum duos gros- sos, pro camerario quindecim grossos, reliquum alij officiales, prout quisque eorum in sua proscriptione, quid quis- que accipere debeat, conscriptum habet. Et idem camerarius debet illam intro- missionem proscribi facere, relationem faciendo, quando et quo die hanc intromis- sionem fecisset; ac tali camerario dari de- bent expense eundo et redeundo Pragam; et si ipse met actor noluerit ire cum came- rario, potest uice sua alium actorem mittere. 126) Cum quis pignora capit prop- ier census et reditus, is dare debet cen- tum et sex grossos, et inde capit pro- curator camerariorum duos grossos, pro camerario quindecim grossos, pro fa- mulo purgrauij arcis Pragensis, qui cum pignora capiuntur, etiam iuxta iura an- tiqua adesse debet, quatuordecim gros- sos, reliquum accipiunt officiales supra- dicti. Et camerario et famulo purgrauij eundo et redeundo actor debet dare expensas, similiter uice sua alium acto- rem potest mittere, si metipse ire nollet. 9 

Strana 66
66 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 127) Když kto koho pohánie zde w starém aneb w nowém městě, od každého na komorníky 5 grošuow; od wloženie we dsky puohonu groš jeden, od wyswědčenie jeden groš, a od útoku sobě starosta 2 groše. Pakli jest puo- hon ze škod, tehdy béře wayš 4 groše, ty dáwá miestokomorníku 2 groše a miestosudiemu 2 groše. Když kto pohánie w Kauřimském, w Wiltawském, w Klatowském, Bole- slawském, Litoměřickém krajích, má dáti na komorníky 15 grošuow, od wloženie puohonu we dsky jeden groš, od wy- swědčenie jeden groš, od útoku 2 groše; jestliže puohon ze škod, tehdy wýš 4 groše úředníkuom swrchupsaným. Když kto pohánie do Hradeckého a Chrudimského kraje, na komorníky 22 grošuow, od wloženie puohonu jeden groš, od útoku 2 groše, škod 4 groše úředníkuom swrchu psaným. Když kto pohánie do Plzenského kraje, na komorníky 25 grošuow, od wloženie puohonu jeden groš, od wy- swědčenie jeden groš, od útoku 2 groše, škod 4 groše úředníkuom swrchupsaným. Když kto pohánie do Bechyňského kraje a do Prachenského, na komorníky 24 grošuow, od wyswědčenie puohonu jeden groš, od wlozenie puohonu we dsky jeden groš, od útoku dwa groše, škod 4 groše. 127) Si quis citat aliquem hic in antiqua aut noua ciuitate, a quolibet pro camerarijs quinque grossos; ab intabu- latione citationis unum grossum; a pu- blieatione unum grossum, a depositione actionis procurator camerariorum sibi ipsi duos grossos. Si autem est cita- tio pro damnis, tunc capit ultra ad- huc quatuor grossos, illos dat uiceca- merario duos et uiceiudici duos. Si quis citat aliquem in regione Caurzimicensi, aut Multauiensi, aut Cla- touiensi, aut Boleslauiensi, aut Litomie- ricensi, debet camerarijs dare XV gros- sos; ab intabulatione. unum grossum, a publicatione citationis unum grossum, a depositione actionis duos grossos. Si autem erit citatio pro damnis, tune ac- cipit ultra adhue quatuor grossos offi- cialibus supradictis. Cum quis citat aliquem in regione Grecensi aut Chrudimicensi, capit pro camerario XXII grossos, ab intabula- tione citationis unum grossum, & pu- blieatione citationis unum grossum, a depositione actionis duos grossos. Si citatio est pro damnis, tunc capit ultra adhuc quatuor grossos officialibus su- pradictis. . . Cum quis citat aliquem in regione Pilsnensi, capit pro cameraris XXV grossos, ab intabulatione citationis unum grossum, à publicatione unum grossum, a depositione actionis duos grossos. Si citatio est pro damnis, tune accipit ultra adhuc quatuor grossos officialibus su- pradictis. Cum quis citat in regione Bechi- nensi et Prachatinensi (sic) capit pro cameraris XXIV grossos, a publica- tione citationis unum grossum, ab in- tabulatione unum grossum, a depositione actionis duos grossos. Si citatio est pro damnis, tunc accipit ultra quatuor gros- sos officialibus supradictis. 

Strana 67
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 67 128) Když pohánie probošt neb opat i wšecken konvent buď z které- hožkoli kláštera, aneb purgmistr, kon- šelé i wšecka obec z kteréhožkoli města, buď kohožkoli aneb ktožkoli jiný jich zase, dáwají jednu kopu grošów ; z toho se dáwá od wloZenie puohonuow we dsky, od wyswédéenie téhoZ puohonu i škod úředníkuom, a ostatek komorní- kuom a témuž starostowi. 129) Když kto komorníka wezme k weřejuom od dworských desk, staro- sta béře na komorníka 15 grošuow a sobě 2 groše. 130) Když kto komu přijme za uwázané jakoby se s komorníkem uwá- zánie stalo, tu starosta béře 15 grošuow a wiece nic. 131) Když kto koho požene k od- poru, aneb wezme na umluwu, na ohle- dánie ran, miest, zkázy stawenie, na pa- nowánie aneb na jiné rozličné wěci, tu béře týž starosta 21 grošuow; a z toho dáwá komorníku 15 grošuow, a od re- lací 4 groše, a sobě beře 2 groše. Než na kteréžby koli škod ohledánie weden byl komorník, tu má starosta komorničí dáti miestokomorníku a miestosudiemu po dwü grošiech, a to do wšech kra- juow, buď blízko neb daleko, jednostajně. 132) Když se komu odhádánie státi má, béře starosta komorníkuom 15 gro- šuow a sobě nic. 133) Item když se kto uwazuje s komorníkem w dědiny, aneb že někomu s týmž komorníkem béře na dědinách pro úroky, týž starosta béře čtrnácté práwo, a to slowe Jus guatuordecimum ; a když potom přijde druhé jus guatuor- decimum, to béře písař menších desk 128) Cum citat prepositus aut ab- bas totusque conuentus, sit de quocun- que monasterio aut quemcunque citát, aut magister ciuium, consules totaque communitas, sit de quacunque ciuitate et quemeunque citet, ac econtra, quiscun- que citat eos, dare debet unam sexa- genam grossorum. [Inde soluitur a de- positione actionis, a publicatione et si est citatio pro damnis, officialibus, et reliquum camerarijs et procuratori eorum. 129) Cum quis capit camerarium ad postes a tabulis curie, procurator capit camerario XV grossos et sibimet duos grossos. 130) Cum quis pro intromissione susciperet, tamquam uere cum camera- rio intromissio facta esset, ibi procu- rator camerariorum accipit XV gr. et nihil plus. 131) Cum quis citat ad contradic- tionem aut quod capit ad monitionem, ad cognoscendum uulnera, loca, edificia aut ad dominia aut ad alias res qua- leseunque, ibi capit idem procurator ca- merariorum XXI gr. inde dare debet ca- merario XV gr. et a relatione quatuor grossos, et sibi ipsi duos grossos. Sed ad quecunque damna cognoscenda ducere- tur camerarius, ibi procurator camera- riorum debet dare uicecamerario et uice- iudici cuique duos grossos, et hoc ad omnes regiones, sit prope aut remote, equaliter. 132) Cum bonorum estimatio fieri alicui debet, capit procurator camerario- rum XV gr. et sibi nihil. 183) Cum quis se intromittit in possessionem bonorum cum camerario, aut quod cum camerario alicui pignora capit in agris propter census, idem pro- curator capit ius quatuordecimum (sic). Et cum iterum uenit ius quattuordecimum, hoc capit notarius minorum fabularum, 9 

Strana 68
68 Zřízení zemské za krále Wladislawa vr. 1500. zemských; a tak wždy jednomu jedno a druhému druhé. 134) Když se zwod děje, starosta béře na komorníky 15 grošuow. 135) Když kto škody komorníkem obwozuje a je ohledati dá, béře starosta 25 grošuow českých, komorníku dáwá 15 grošuow, od relací 4 groše, sobě 2 groše česká, a úředníkóm swrchupsaným 4 groše. A těm swrchupsaným komor- níkóm nikdeZ se ztrawa nedáwá, krom kdyZ na zwod aneb na odhádánie podlé úředníków jedau, aneb jakož nahoře na- psáno jest, na uwázánie aneb na bránie. 136) Kdyžby ktokoli poháněti chtěl z dědictwie, ten každý bude moci, přijda k starostowi komorničiemu, při kterýchž koli suchých dnech po wyswědčení puo- honuow útok neb puohon wložiti k bu- dúcím aneb přišlým suchým dnóm. A ten má s starostů komorničí pówodowi w rejistra swá, w kteráž jiné puohony zapisuje, zapsati a wložiti z těch dědin, z kterýchž týž puowod poháněti chce, buď při kterýchžkoli suchých dnech, a den znamenati a zapsati, který jest ten útok učinil. A na ten puohon má dwa komornfky wydati wedle nálezu pan- ského na to wuobec za práwo uéciná- ného, a má naučenie dáti témuž pówo- dowi, který den podlé práwa a kdeby měl státi k wyswědčowání téhož puo- honu. Také týž úředník má zwěděti na témž pówodowi, kde a w kterém miestě měl by nalezen býti ten, ktož se pohá- nie. A tu má komorníky nadepsané poslati k němu a k wěřejuom jeho, a jemu mají přítomně puohon dáti, jeho podlé práwa poženúc, a oznámiece od koho jeho pohánějí a z čeho, i den jemu jmenujíc, kterýby a kde k tomu puohonu státi měl, jakož o tom o wšem et sic semper uni unum, et secundi, secundum. 134) Cum fit inductio in posses- sionem, procurator camerariorum capit. camerarijs XV gr. 135) Cum quis damna cum came- rario circumspicit, eaque cognoscenda exhibet, capit procurator camerariorum XXV gr. camerario dat XV gr., a re- latione quatuor grossos, sibi accipit duos gorssos, et officialibus supradictis quatuor grossos. Et his supradictis camerarijs nullibi dantur expense, nisi cum ad in- ductionem aut ad estimationem bono- rum cum officialibus uadunt, ant sicut supra seribitur, cum ad intromissionem aut ad pignora uadunt capienda. 136) Cum quis citare uult aliquem pro bonis hereditariis, is debet accedere procuratorem camerariorum, circa que- cunque quattuor tempora, post publica- tionem citationum et depositionem ac- tionis sue uel citationem deponere ad proxima quattuor tempora, et hanc de- positionem actionis procurator camera- riorum actori debet in registra sua, in que alias citationes conscribit, inscribere ac deponere de his agris, pro quibus idem actor citare uult, et id fieri po- test cirea quecunque quattuor tempora; et debet diem assignare et inscribere, quo die actor citationem deposuisset. Et ad illam citationem debet duos ca- merarios mittere, iuxta constitutionem generalem, debetque actori indicare, quo die de iure et ubi comparere debeat ad publicationem huiusce citationis. Idem- que officialis debet exquirere ab eodem actore, ubi aut in qua ciuitate posset inueniri is, qui citari debet; ac dein mittere debet camerariog nominatos ad reum et ad postes suos, illique presenti debent dare citationem, illumque de iure citando signifficandoque, nomine cu- ius illum citant et ex qua causa, et 

Strana 69
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 69 týž starosta komorničí bez omylu w témž puohonu týmž komorníkuom wy- daným slowo od slowa napsati má. Pak- liby doma nalezen nebyl ten, ktož se pohánie : tehdy mají též komorníci ten puohon oznámiti manželce jeho, neb úředníku jeho, aneb čeledínu jeho w týchž weřejiech ; pakliby i těch nebylo, ale w též wsi rychtáři, konšeluom i ně- kterému z obecních; pakliby i těch ne- bylo, tehdy mají znamenie z týchž we- řejí wzieti: wedle jich obyčeje, a odtud najbližšímu z wládyk přísedíciemu, aneb w městě též najbližším odtud purgmi- stru a některému konšelu oznámiti, že jsú tomu puohonu podlé práwa dosti učinili.. A pakliby při kterých suchých dnech, jakož o tom wayše w zřiezení (Kota N. sic), toho útoku aneb puohonu newložil, tehda bude moci přijeda k úřadu tak na dewět neděl, ten puohon a útok učiniti a dokonati, jakož obyčej jest. Pakliby ten, ktož se pohánie, chtěl za wšecky tři puohony přijieti, pro po- lehčenie a umenšenie práce a jiezd ko- morníkuow, to bude moci bez škody učiniti. A pakliby kto chtěl pohnati z moci, ze škod, z nářku cti aneb z kte- rýchkoli wěcí jiných, při týchž suchých dnech k budúcím suchým dnóm, tu také při tom času bude moci učiniti. A ktoby nechtěl, tehdy se muož zachowati na dewět nedělí, aneb najméně na čtyři ze škod, a z jiného na dwě; jakož napřed w zřiezení položeno jest. Při tom také ohánění tíž komorníci toho puohonu i jiného podlé práwa w den nedělský či- niti a poháněti nemají, lečby to tíž ko- morníci na tom, ktož se pohánie, obdr- žeti mohli, žeby ten puohon od nich dobrowolně a bez pohoršenie práwa w den nedělský přijal, to býti muož. A také tíž komorníci, kdyžby poháněti měli, nemají při sobě brani mieti, toliko huolku, jakož obyčej jest od starodáwna. diem illi certificare debent, guo die, ac ubi ad talem citationem comparere de- beat, prout procurator hisdem camerariis absgue errore omni in eadem citatione de ůerbo ad uerbum conscriptum dare debet. Si tune domi non inuenireturis, gui citari debet, tunc illi camerarij debent de hac citatione dicere uxori sue, aut officiali, aut alicui familiari inter eosdem postes. Si tune negue illi adessent, tune m illa uilla iudici, consulibus et alicui ex com- munitate. Si tune negue illi essent bi, debent signaculum ex his postibus ac- cipere iuxta consuetudinem, et inde ad proximum nobilem adiacentem aut ciui- tatem itidem proximam magistro cinium et consulibus notificare, guod tali cita- tioni satisfecissent. Et si circa aligua guattuor tempora, prout infra in gua- dam constitutione latius ostenditur, hanc depositionem actionis uel citationem non imposuisset, tune poterit ad officium ta- bularum uenire noucm ebdomadis ante, et deponere citationem, et facere et per- ficere iuxta consuetudinem. Si tune is gui citatur uellet pro trina citatione unam accipere propter alleuiatonem et ad minuendum laborem et iter camera- riorum, guod hoc potest sine ullo damno suo facere. Si tunc guis uellet de illata uiolentia aliguem citare, pro damnis, pro infamato honore, aut propter ali- guam rem aliam circa eadem guattuor tempora ad proxime futura tempora, tunc etiam circa: tempus illud potest hoc facere; et si guis autem nollet, tunc potest ad nouem ebdomadas se conseruare aut ad minus guattuor pro damnis et de alijs rebus ad duas eb- domadas ante, prout supra in constitu- tione commemoratum est. Insuper istam citationem aut aliam camerarii facere uel citare non debent diebus dominicis, nisi camerarij hoc in illo, gui citari de- bet, obtinerent , ut talem citationem 

Strana 70
70 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Každý komorník má při sobě zemsků pečet mieti; a kohož pohánie, jestližeby se na pečet otázal a řekl, aby mu ji ukázal, má jemu ji komorník ukázat. A když se komorníci s puohonu wrátie, tehdy starosta komorničí má registra, w které puohony zapisuje, má dáti písaři menších desk zemských ; a týž písař má každý puohon we dsky puohonné wepsati. A potom když při wyhlašo- wání puohonuow, řečník zemský má puohony wyhlašowati, a starosta komor- ničí má je řečníku sepsati, a starosta má s registry swými při něm státi, a řečník: má zawolati: stojíli puowod i pohnaný (jmenuje je jménem) k swému práwu? a ohlásieli se obadwa, hned má jiný puohon wyhlašowati. Pakli puowod sám toliko nestojí, tehdy hned ten puo- hon wymažie a přetrhnú, a pohnanému powědie, že jest toho puohonu prázden; pakli oba nestojie, tehdy též ten puo- hon přetrhnúů a wymažie. A písař men- ších desk má znamenati we dskách puo- honných nad puowodem, že puowod nestojí; pakli oba nestojie, tehdy má nade dwěma znamenati. Pakliby po- hnaný nestál tehdáž, když řečník při wyhlášení puohonu naň zawolá, tehdy starosta komorničí má znamenati jméno jeho, ktož nestojí; a puohony předse jiné wyhlašowati. A když dokoná wšecky puohony, tehda nawrátí se na toho po- hnaného, kterýž prwé nestál, i zawolá naň, jmenuje jeho jménem, stojíli k swému'práwu, prwé, druhé, aby se ohlá- sil. Ohlásíli se, nic neztratí, než má předse k saudu státi ; pakli se neohlásí, tehdy má chwilku zanecháno býti wo- lánie, a po té chwilce rozkáží úředníci řečníku zemskému, aby zawolal po tře- tie: a tu ihned zawolá opět, a jme- nuje jménem toho pohnaného, kterýž k prwniemu ani druhému wolání nestál, stojíli k swému práwu, prwé, druhé, sponte et sine iuris preiudicio die do- minico acceptaret, hoc fieri potest; hi- gue camerarij, cum aliguem iam citant, non debent tune apud se aligua arma habere, nisi baculum iuxta antiguam consuetudinem. Et guilibet camerarius apud se sigillum regni habere debet, et illi, gui citatur, si id petet ab eis, debent hoc sigillum ostendere. Cum deinde camerarij a citationibus reuer- tentur, tune procurator camerariorum registra, in gue citationes consceribuntur, tradere debet notario minorum tabula- rum; isgue notarius guamlibet citationem in citationum librum inscribere debet. Et tempore publicandi citationes, pro- clamator publicus, cum debet citationes publicare, ac procurator camerariorum debet has citationes: proclamatori con- scribere, et procurator camerariorum cum registro suo debet illi astare, et procla- mator uocare debet, si actor et reus adsint pro iure suo, nominando unum- guemgue nomine proprio; et cum uter- gue responderit, guod adest, mox de- bet alias citationes ordine publicare. Si actor non adesset, mox debet talis ci- tatio de registro deleri et cancellari, et ei gui .citatur dicant, guod ab hac cita- tione liber est; si tune utergue non adesset, tune itidem talis citatio deletur et cancellatur. Et notarius minorum ta- bularum debet inscribere in citationum libro supra nomen actoris, guod actor non aderat; si uero utergue non ades- set, tune idem facere debet supra am- borum nomina. Si autem citatus: non adesset solum, cum proclamator eum nominauerit, tune procurator camerario- rum debet nomen citati assignare, illum non comparuisse, et dein alie citationes ordine publicari debent. Cum iam omnes citationes: publicate fuerint, redire de- bet ad nomen illius citati; gui primo non comparuit, et uocabit illum no- 

Strana 71
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 71 třetie, ohlas se! Ohlásíli se hned, jakž dokoná wolánie řečník, nic neztratí ; pakli se neohlásí, má toho znamenati starosta komorničí ; a když páni chtie saud zdáti, má to práwo stané zapsati písař. menších desk zemských, jak a kterým spuosobem, to jest prwé napřed již sepsáno, i to což má pówod po sta- ném práwu činiti. Tento spuosob a řád, kterýž se při dskách zachowáwá, wedle uptánie a paměti úředníkuow, a zwlástě těch, kteříž při dskách od dáwních lét jsú sepsán jest; kterýžto řád a spuosob desk dole psaný od pánuow a ryliefstwa za práwo wuobec nalezen jest. 187) Item kdyZ jeden druhému prodá dédictwie swé, a smlüwu mezi sebü o ten trh ucinie, a w té smlúwě žeby stálo, že jemu to dědictwie zpra- witi má jakož země za práwo má, a wymienky w té smlúwě nebude o zpráwu, a ten ktožby to dědictwie prodal, žeby již neměl wiec na swobodných dědi- nách, a ten ktožby kúpil dědictwie jeho, chtěl aby jemu zpráwci podlé sebe po- stawil, aneb jej zpráwůú opatřil, že ten, ktož prodá a w smlúwě tak stojí, jakož země za práwo má, aby muz prawil : (a toto země za práwo má, že má zpra- witi, čím má neb mieti bude, třetinau mine proprio, si adest, primo et se- cundo, ut respondeat; si tunc respon- derit, nihil perdet ob hoe, quod primo non comparuisset, sed iudicio assistere debet. Si autem secundo uocatus non responderit, debet tunc paululum ces- sari et intermittü. Dein post paruum temporis interuallum mandare debent officiales proclamatori publico, ut tertio uocaret; et cum illum uocauerit nomine proprio, qui nec primo, nec secundo responderat, si adest pro iure suo, pri- mo, secundo, fertio, ut respondeat: si mox, cum proclamator uocauerit, se adesse responderit, nihil tunc de iure suo perdet. Si autem non responderit, debet talem procurator camerariorum annotare; et cum domini iudicium hoc ad alia quattuor tempora delegare uel- lent, debet contumaciam illius notarius minorum tabularum inscribere, prout de hac re infra latius scribitur, ac etiam actor, quid post illius contumaciam am- plius facere debeat. Forma ac ordo, qualis circa tabulas obseruatur, iuzía interrogata et memoriam officialium, presertim illorum, qui a longo tempore apud tabulas fuerunt; qui ordo et forma tabularum a baronibus et equestribus pro constitutione habetur. 137) Item, cum quis bona sua he- reditaria uendiderit, pactumque cum em- ptore faceret, quod ei cauere de euictione debeat iuxta iuris formam, neque fuerit in tali pacto ulla exceptio de euictione specificata, et uenditor non haberet iam ulla bona hereditaria, et emptor uolet, ut iuxta se uenditor, qui ei caueret de euictione, aliquem daret, aut cautela alia de euictione ilii prouideret, quodsi in pacto ita solum continetur, ut ei caueat de euictione iuxta iuris formam, (que iuris forma est talis, quod quis debet cauere de euietione ilis bonis que ha- bet, aut habiturus sit, ultra duplum): 

Strana 72
72 wayš); a ten od něho přijietí tiem spuo- sobem zpráwu má, poněwadž jest se při smlüwé zpráwü neopatfil znaje, Ze na dédinách wiec nemá; pakliby měl na swobodnych dédinách, tehdy se muoZ wésti na ty dédiny pro nezpráwu tie- tiní wy&. A ten ktoZ zprawuje, jestli- Zeby pak ty dédiny prodal po té zpráwé, tehdy ten prodaj té zpráwé ke &kodé nenie. A téZ pfikaupífli co kde dédin kterych, aneb Zeby jemu odkudzkoli přišly, že též tomu jsü we zpráwé jako i prwnf, ponéwadZ zprawuje čímž má neb mieti bude. A to každý wěděti má, w čemž aneb w které summě se ty dědiny komu zapíšie trhem, že do té summy má se odhádati i s třetinúů na túž summu přišlů wýš a dále nic, jakž sobě kto káže ten trh wložiti. 138) Jestližeby kto zprawowal tiem- to spuosobem, že zprawuje dědinami swými a zejména je jmenuje, a potom dědinami swými, kteréž má neb mieti bude: tu se má napřed wésti každý na ty dědiny, kteréž se we zpráwě zejména jmenují. A cožby se na těch dědinách nedostalo, tehdy tepruw má se wésti na jiné dědiny jeho, kteréž jest měl, když jest prodáwal, aneb kteréžby tehdáž měl. 139) Třetie zpráwa, ktož komu zpra- wuje dědinami swými a je zejména jme- nuje, Ze se na ty toliko ten má wésti, komuž tak zprawuje a dále nic. A w které se koli zpráwě jmenuje, jakož země za práwo má, ta jest kaZdá s tfetinü wy&. 140) Item: Jiná zpráwa jest, Ze jeden druhému zprawuje do summy té toliko bez třetiny wýš, která summa se zapíše we dskách. Ten komuž se tak Zřízené zemské za krále Wladislawa r. 1500. tunc is emptor debet ab eo hoc modo hanc cautelam de euictione acceptare, ex quo se in pacto meliori cautione non prouidisset, uidendo quod uenditor in bonis hereditariis iam nihil amplius ha- beret; si autem haberet in bonis here- ditarüs, tunc potest ius suum exequi ob euictionem in bonis illis ultra duplum. Sin autem is, qui cauit de euictione, illa bona uenderet post factam cautionem, tunc talis uenditio non erit in preiudi- cium illius cautionis. Similiter si alia bona post emeret, aut quod ei aliunde uenirent, quod itidem illa bona sunt in cautione data, sicut et priora, ex quo cauet de euictione illis bonis, que habet aut habiturus sit. Et quisque scire hoc debet. quod in quali et quanta summa pecunie ila bona uendita intabulantur iure uenditionis, quod etiam ad illam usque summam debet fieri estimatio ultra duplum, et non ultra illud duplum, prout quisque faciet illam emtionem sibi in- tabulari, 138) Si autem quis in hune modum caueret de euictione, quod cauet cum agris suis, specificando illos agros, et demum quod caueret cum agris suis quos habet aut habiturus sit: tunc quis- que inprimis debet ius exequi in agris ilis, quos specificauit. Et si ill agri non sufficerent, tunc primo debet ius exequi in agris illis, quos habebat tem- pore uenditionis, aut quos postea conse- cutus sit. 139) Si quis cauet de euictione cum agris suis tantum et illos specificat, tunc emptor in illis agris ius suum pro euicti- one exequi debet, et non ultra. Et in qualicunque cautione mentio fit, ut iuris forma est, talis cautio est ultra duplum. 140) Item alia cautio est pro euicti- one, quod alter alteri cauet usque ad illam summam precij et non usque ad duplum, que summa precij intabulata 

Strana 73
Zřízení zemské sa króle Wladislawa r. 1500. 13 zprawuje, nemuoZ se wésti s tfetinü wy, než do té summy toliko, kteráž we dskách stojí; a těchto zpráw nahoře psaných žádný penězi ssauti nemuože. 141) Jestližeby kto komu prodal dědictwie swé, a též žeby jemu zprawo- wal, jakož země za práwo má; jestli pak žeby kto sáhl na ty dědiny, kteréž jest prodal wěnným práwem aneb pro dluh: tehdy ten, komuž se zprawuje, má práwo wésti předse třetinau wýš, a ten dále, máli zpráwci, muož se též wésti třetinú wýš; pakli nemá zpráwci, ten dále muoZ tu nezpráwu wénnü penézi témi ssüti, jak mnoho neb málo wčna neb dluhu jest. 143) Jestliže kto komu dčdiny za- stawi trhem se zpráwü, ten mój toho wuoli, ktoż zase je wyplacuje, propui&té- nimli chce přijieti, či trhem se zpráwů. A budeli chtieti trhem se zpráwůú při- jieti, tehdy ten, od koho ty dědiny wy- plácie, nemá jemu než swú záwadu zpra- witi, a dále nic. 143) Jestliže jeden druhému dědin swých za zdrawého žiwota neb po smrti swé postúpí zápisem, a w tom zápisu že tak klausule stojie, že jemu jich po- stupuje tak a w témž plném práwě, ja- kož jemu dsky od toho (napíše jej we dskách jménem), kto jest ty dědiny pro- dáwal, plnějie swědčie : tehdy ta zpráwa, kteráž swědčí tomu, ktož zápisem postu- puje, wšecka tak platná jest, jako tomu, ktož ten zápis zapisuje. | A přijdeli ne- zpráwa, nemá se na toho dědiny pro nezpráwu wésti, ktož zápisem postupuje, ale tá prwnéj&t zpráwü, ktoZ ty dědiny tomu zapisujlciemu zprawuje, má se wésti tfetinü wy&. erit. Is qui talem habet cautionem, non potest ius suum exequi ultra duplum, nisi ad illam summam precij, que intabulata est. Et illas supradictas cautiones nullus potest ulla pecunia prompta refundere. 141) Si quis uenderet sua bona he- reditaria, et quod itidem emptori cauere- tur iuxta iuris formam; si tunc euincere quis illa bona uellet iure dotis, aut ob aliquod debitum; tunc emptor, cui cauere- tur de euictione, debet suum ius exequi ultra duplum, et uenditor, si fideiussorem habet, pro euictione dotem refundere pe- cunia numerata, quantumcunque magna sit dos uel parua, uel etiam debitum. 142) Si quis oppignorauerit agros titulo emptionis, cum eautione data de euictione, tunc est in illus arbitrio, qui contra redimit bona sua, an uoluerit per contrariam scripturam sibi cedi de pos- sessione bonorum suorum, an titulo em- tionis cum data cautione de euictione. Si tunc uoluerit cum titulo emptionis acceptare et cam cautione data de euicti- one, tunc ille, cui fuerunt agri oppigno- rati, non debet cauere de euictione alia, nisi quoad debita propria. 143) Si quis alicui de bonis suis adhuc uita incolumi sua, aut post mor- tem ex proscripto cesserit, et quod in illo proscripto talis sit clausula, quod de ilis bonis ei ita et taliter cedit cum pleno iure, prout tabule ei a uenditore (nominando uenditorem nominatim) ple- nius attestantur: tunc talis cautio, que facta fuerat ili, qui de bonis cedit a uenditore, est integre utilis illi, cui de bonis ex proscripto cessit. Et si euene- rit euictio, non debet regressum habere ad illum, qui cedit ex proscripto, sed ad illum priorem uenditorem, qui huic se- eundo cauit de euictione, et contra ius suum potest exequi ultra duplum. 10 

Strana 74
74 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 144) Přídawek wčna. Ktož přidáwá manželce swé wěna, buď summy peněz, aneb swrchkuow, neb nábytkuow, a ten přídawek jestliže jest po wěnu kladení, to se také w trhowé dsky zapisuje. 145) Wčna wšecka, příwod wen, rozdielowé, děkowánie z poručenstwie, poručníkuow zdělánie, směny, dánie krále JM, bud z manstwi k dědictwí, ty wüecky wéci zapisují se w trhowé dsky. 146) Item, jestliZeby kto komu pro- dal plat komorní na kterém zboží beze wšie wýmienky, a ten žeby mu zpra- wowal; a jestližeby tomu, ktož jest jej kúpil, saženo bylo na ten plat jakým práwem: tehdy on při té zpráwě má se zachowati, jako jiní při swých dědič- ných zpráwách a dědictwie. 147) Jestližeby kto prodal plat ko- morní na swém dědictwí, a ten Zeby zprawowal, a pro nedánie úroku které- hoZkoli Zeby bylo s komornfkem brá- nie na tychZ dédinách, a ktoZ jest ten plat komorní prodal, pozuostawilby sobé wýplatu w též summě, jakož dsky téhož trhu swědčie, a přihodiloliby se, žeby ten, ktož plat kúpil, z něho byl wywe- den jakýmkoli práwem: tehdy má zprá- wy swé uZiti jako o jiné dédictwie, za- chowaje se pfi üámluwé k swému zpráwci. A jestližeby kupující chtěl se wésti pro nezpráwu na swého zpráwce pro wywe- denie z toho platu práwem, tehdy pro- dáwající muoZ jej tá summü ssüti, zaé jest prodal, dada jemu úroky zadrZalé toho platu i náklady, kteréžby pro ten plat wzal; a on prodáwající jemu dále zpráwü nebude powinen, coZ se toho trhu dotýče. 148) Jestližeby kto chtěl práwo dluhu swého we dsky klásti se zpráwú, též w trhowé dsky má wloženo býti. 144) Additio dotis. Guicungue addit uxori sue ad dotem siue pecunie aliguam guantitatem, siue aliguid de suppellectili, siue guid pecuarij, et si talis additio est facta post dotis intabulationem, talis ad- ditio proscribi debet in tabulis con- tractuum. 145) Omnes dotes, traductiones do- tum, partitiones bonorum, gratificatio tu- tele, tutorum institutio, commutationes, donationes regum, bona feudi cum con- feruntur hereditarie, omnes ille res con- scribuntur in tabulis contractuum. 146) Item si quis uenderet censum camere in bonis alicuius sine aliqua exe- ceptione, isque cauerit emptori pro euicti- one; si tunc agetur contra emptorem ali- quo iure pro censu ilo empte: tunc emptor inhereat sue cautioni ita, prout alij se conseruare solent circa euictiones in bonis hereditarijs. 147) Si quis uenderet censum ca- merarium in suis bonis hereditarijs, isque caueret emptori de euictione, utque ob non persolutum censum pro quolibet in hisdem agris pignora capere posset, et uenditor exciperet sibi redimendi ius cen- sus illius in eadem summa iuxta tenorem tabularum illius contractus; et si contin- geret, quod emptori aliquo iure ille cen- sus foret euictus: tunc debet uti cau- tione sua, sicut in bonis hereditariis utuntur, dando monitionem suis fideius- soribus. Et si emptor uellet iure prose- qui in fideiussorem suum pro euicto censu, tunc euictor potest emptorem in tali casu summa qua uenditus census est numerata refundere, dando ei retentos census cum impensis, quas ob illum cen- sum fecisset; et ipse uenditor non obli- gabitur ili ultra de aliqua euictione, quantum pertinet ad istam uenditionem, 148) Si quis uellet ius sui debiti alicui intabulare cum cautione euictio- nis, itidem hoc proscribi debet in libro 

Strana 75
Zřízení zemské za krále Wladislawa v. 1500. 75 A stojíli zpráwa, že zprawuje tak, jakž zemé za práwo má, tehdy se muoZ wé- sti pro nezpráwu tfetiná wy&. Pakli zá- pis toho trhu swědčí do té summy, tehdy se má při zněnie zápisu swého zacho- wati; než takowá zpráwa se muož ssauti tú summú, pokudž zápis ukazuje i s ná- klady, nedáli práwa na wrch dowesti. 149) Ktožby komu statek prodal bez spráwy, a strana druhá chtěla při- jieti, též w trhowé dsky má kladeno býti. Tito zápisowé bez spráwy se zapisují w wětších dskách zápisných. 150) Jestliže jest kto komu který dluh dlužen byl nad sto kop grošuow českých, a w tom dluhu žeby jemu chtěl statku swého diel postúpiti bez zpráwy, .a oboje strana se o to smlu- wila, že to muož w wětšie dsky zapsati ten zápis. 151) Kto chce dědictwie swé za- psati po smrti swé s miestem wýš než nad sto kop grošów českých, jestližeby umřel bez dědiców : tehdy ten, komuž se zapíše, stojíli s komorníkem uwá- zání, má se k dědictwí uwázati s ko- mornfkem w ty dédiny. A když se uwáže tak s komorníkem, tehdy jemu dédicky w té summé zuostati má, a dále se má podlé wymienek (aó budüli které w témž zápisu postaweny) zacho- wati. A též bez miesta jestližeby kto zapsal komu a umřel bez dědicuow, tehdy mu to dědicky má zuostati; a dále se též zachowaj wedle wýmienek w tom zápise postawených. Ktožby na statku swém zapsal dluh contractuum. Si uero satisdatio est, guod cauet illi iuxta formam iuris terre huius, tune potest ius exegui pro euicta re ultra duplum. Si autem proscriptum te- statur, guod cauet usgue ad guantitatem precij, tune debet se continere iuxta te- norem proscripti ; et talis euictio potest refundi illa quantitate preci, prout est tenor proscripti, cum ipsis impensis, si talis, cui proscriptum est, non dimiserit ius ad finem usque exequi. 149) Si quis sua bona uenderet sine cautione euictionis, et emptor acceptaret sine hac cautione, itidem hoc proscribi debet in librum contractuum. Ista acta sine cautione euictionis pro- seribuntur in maioribus tabulis pro- seriptionum : 150) Si quis obligaretur alicui ultra quantitatem centum |P gr. alb. et pro debito illo quod uellet partem bonorum suorum sibi cedere, absque cautione euictionis, et utraque pars in hoc con- corditer consentiret, quod hoc proscerip- tum potest in maioribus tabulis proscribi. 151) Cum quis uult sua bona he- reditaria proscribere, loco sibi relicto integro, ultra centum [f gr. alb. si sine heredibus decederet: tunc ile, cui sunt bona proseripta, si scriptum sit cum intromissione camerarij debet se here- ditarie cum camerario intromittere in bona illa. Et cum se hereditarie ita in- tromittet cum camerario, tunc ei here- ditarie in tali summa manere debent, et ultra iuxta exceptiones, si erunt ali- que inscripte, se conseruare debet. Iti- dem si absque loco relicto alicui bona sua proscriberet et decederet sine he- redibus, tunc ill manere illa bona he- reditarie debent, et ultra etiam iuxta exceptiones in illo proscripto contentas se conseruet. Si quis obligaret bona. sua ultra 10 

Strana 76
76 wis než sto kop grošów českých, a z toho dluhu žeby měl plat komorní dá- wati ; jestližeby kto chtěl práwo swé k čemužkoliwěk dluhem zapsati w summě wýš nad sto kop grošuow českých; kteráby koli paní měla wěno wýš než sto kop grošuow českých : jinde ho nemá zapisowati, neż w wótśich dskách zá- pisnych. Tito zápisowé se do menších desk wpisuji. 152) Kto chce dédictwie swé za- psati we stu kopách a nfZ, s miestem neb bez miesta, to má w menších dskách zapsati; a též také ktožby zapisowal a umřel bez dědice, že mu to dědicky zuostane. Jestliže kto rukojmí jest za koho w listu, a ten, za koho jest rukojmí, zápis učiní, že jej má wywaditi z toho rukojemstwie, pakliby newywadil, tehdy pokuta s komorníkem w statek jeho uwázanie : jestliže ta wýmienka stojí, kterýž má neb mieti bude, tehdy by pak ten statek prodal, ten prodaj tomu zápisu ke škodě nenie. Ktožby chtěl dluh komu zapsati sto kop grošów českých aneb níž pod sto kop grošuow, a w tom dluhu žeby chtěl zapsati a postüpiti statku swóho bez zpráwy, buď dědicky neb zástawú a s wyplatá. 153) Toto jest za práwo, ktoZ se chce pro nezpráwu wésti : jestliže stojí w trhu zpráwa těmito slowy, že jeden druhému zprawuje „čímž má neb mieti bude:“ již ten, ktož tak zprawuje, zawadí dědiny wšecky, kteréž má tehdáž neb potom mieti bude ; by pak které prodal po té zpráwě, tehda té zpráwě předešlé ten prodaj ke škodě nenie, ale předse ty dědiny prodané we zpráwě jsń. A sá- Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. centum sexagenas gr. ut inde solueret annuum censum camere. Si quis obligaret ius suum, quod- eunque haberet, quod summam centum ÍP gr excederat. Quecunque mulier haberet dotem ultra centum IP gr., non debet alibi pro- scribi quam in tabulis maiorum pro- seriptionum. Ista acta in minores tabulas pro- scribuntur. 152) Qui uult sua hereditaria bona in centum [f gr. aut infra cum loco aut sine loco relicto proscribere, hoc proseribi debet in minoribus tabulis. Et si interim decederet sine heredibus, tune illa bona ili remanebunt here- ditarie. Si quis haberet pro se fideiusso- rem in litterarum obligatione, et is illi fideiussori suo proscriberet, quod eum ab illa fideiussione uult liberum facere sub pena intromissionis in bona sua cum camerario: si talis exceptio fuerit, in bona sua que habet aut habiturus sit, etiam si illa bona ab eo uenderen- tur, talis uenditio non est in preiudi- cium huie proscripto. Si quis creditori suo obligaretur centum [f gr. aut infra, pro quo debito, quod ei bona sua proscriberet et de ilis cederet siue hereditarie, siue iure pignoris cum redimendi iure, sine cau- tione euictionis. 153) Pro iure constitutum est, qui uult ob rem euictam iure procedere: si in contractu emptionis cautio pro euic- tione est proscripta his uerbis, quod sa- tisdatur pro euictione bonis ,que habet aut habiturus sit:^ is, qui ita satis dat, obligat agros omnes, quos tunc habuit, et quos interim assecutus est, etiam illos, quos post satisdationem uendidisset, nam talis uenditio non debet esse in preiu- 

Strana 77
Zitzcni zemské za kräle Wladislawa r. 1500. TT hneli kto na ty dédiny práwem desieti ko- pami grošów platu ročnieho, wiece nebo méně, takto se má pro nezpráwu wésti. Najprwé má přijít? k úřadu desk zemských, a tu úředníków má žádati, aby mu ten trh čtli. kterak jemu zpráwa ukazuje tiem trhem; a slyáe, má Zádati úředníków, aby jemu dali úmluwu. Tehdy úředníci mají k sobě zawolati zpráwci komorničieho, a ten má úmluwu tu do registr swých znamenati, a hned ko- morníka na úmluwu poslati k tomu, ktož ty dědiny, kteréž we zpráwě jsú, drží. A potom od toho dne, který den komorník tam bude, déwaje úmluwu, po dwůú nedělí má ten jistý ke dskám přijíti; ktož počel pro nezpráwu wésti, a má žádati úředníkuow, aby jemu úřed- ník na zwod byl dán; pakli sám ne- přijede, ale muož miesto sebe jiného puowoda poslati rozumného. A když na ten zwod požádá, má jemu byti jme- nowáno od úředníków, co má býti na ten zwod dáno: od každého kraje 75 grošów českých. A kraj počítá se je- den w Praze, a druhý hned za Prahůú kterýž jest. A komorníku tomu, kterýž s úředníkem jede, má dáno býti 15 grošów českých, a od relací toho zwodu má dáno býti 4 groše české, a zpráwci komorničiemu má dáno býti 2 groše česká. A těmto třem úředníkóm toli- ko zwodowé přislušie: miestokomorníku, miestosudiemu, a miestopísaři; a ti třie zwozují každý z nich mocí úřadu swého. Než jestliže ten sám který nepojede, tehdy muož miesto sebe každý z nich poslati úředníka jiného, králowé podko- mořieho, aneb písaře menších desk zem- skych; a ti mají zwozowati a zwody činiti jménem wšeho úřadu. Tehdy ú- ředník má jeti na ten zwod a komor- dicium statisdationi antecedenti, imo agri ili uenditi manent obligati. Si tunc aliquis iure aliquo inuadet agros illos ob censum annuum X [P gr. plus uel minus non solutum, tunc pro euictione illius census taliter debet iure procedi. Inprimis ut ueniat ad officium tabula- rum, et petere debet ab ofticialibus, ut illi legatur contractus emptionis et cau- tio pro euictione; et cum audierit, dein debet petere ab officialibus, ut illi da- retur monitio. Tunc officiales debent ad 8e uocare procuratorem camerariorum, ut monitionem talem in registra sua in- scriberet, et mox cum illa monitione procurator mittere damerarium debet ad ilum, qui hos agros, quibus satisdatum est, tenet. Dein ab illo die, quo data est monitio, infra ebdomadas duas is, qui iure procedit pro euictione census, redire debet ad tabulas, debetque ab officialibus petere, ut ei unus officialium daretur ad inductionem illorum agrorum ; si autem actor metipse nollet ad ta- bulas redire, potest uice sua aliquem conduetorem mittere intelligentem. Et eum petet inductionem, debet nominari ei ab officialibus, quid ab illa inductione soluere debet: solui debet a qualibet re- gione LXXV gr. Et regio debet incipi numerari una Prage, altera mox que retro Pragam est. Et camerario, qui uadit cum officiali, debent dari XV gr. et a relatione illius inductionis quatuor gr., et procuratori camerari- orum II gr. Et istis solum officialibus tribus inductionem facere attinet: uice- camerario, uiceiudici, uicenotario ; et quilibet eorum inductionem faciet au- ctoritate sui offici. Si autem quis ho- rum trium metipse ad inductionem ire noluerit, potest tunc quisque horum uice sua mittere alium officialem, regine, aut subcamerarii aut notarium minorum tabularum ; qui possunt inducere et in- 

Strana 78
78 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. níka wzieti s sebú; a ten jistý, ktož práwo wede, má při úředníku jeti, aneb puowod, kterého pošle ; a má za úřed- níka i za komorníka i s tiem ktož s ním jede i za koně sem i tam ztrawu platiti. A když přijedúů k těm dědinám, na kteréž se zwod státi má: má ten ktož wede aneb pówod jeho ukázati a jmenowati ty dědiny, kteréž we zpráwě jsú; aby jich pak mnohem wiece bylo, nežliby ta nezpráwa ukazowala, proto to ke škodie nic nenie, když tak zpra- wuje, kdež má neb mieti bude; a tu úředník udělá zwod třetinů wýš. A tiem zwodem pówod těch dědin w drženie nepřijde; a ten, na kohož se wede, proti práwu neučiní, že w drženie ne- pustí. Tehdy pówod od toho dne, který se den stane zwod, po dwü nedělí má udélati panowánie; a jestliZe se to pa- nowánie stane před swatým Jiřím, teh- dy po tom swatém Jifí po dwü nedělí panowánie učiniti má; a potom po swa- tém Hawle, po tom swatém Jiří přišlým, po dwü nedéléch opét panowánie uči- niti má. A po tom panowánie po dwü nedělách pówod má k úřadu přijeti aneb někoho poslati má, a listów má žádati na odhádánie ; a to odhádánie žádnému nepříležie, než miestokomorníku samému; pakliby miestokomorníka nebylo, tehda komuž najwyšší komorník rozkáže, dwě- ma jeti, miestopísaři aneb písaři men- ších desk zemských, a jeden z nich jel s» miestosudím. Tehdy na žádost pó- woda má miestokomorník listy dáti na odhádánie najprw tomu, ktož ty dědiny drží, že jemu dáwá znáti, že od datum toho listu tam bude we dwůú nedělí na odhádánie dědin jeho, aby byl na ten den ráno před sluncem s přátely. A wiece listy swými komorník obešle sú- sedy a dobré lidi, kteříž najblíže k těm dědinám přísedie ; a to jest na miesto- komorníka, kohož obešle, A ten kohož ductiones facere nomine totius officij. "Tune officialis debet ire ad illam in- ductionem et camerarium secum acci- pere, et actor aut conductor suus, qui mittetur, debet cum official proficisci, et pro officiali et pro camerario ac etiam pro ilo. qui uadit cum illo, et pro equis eundo et redeundo expensas sol- uere. Cum ergo uenerint ad hos agros, in quos inductio fieri debet: tunc actor uel conductor suus debet indicare et nominare hos agros, quibus ei satisda- tum est; et si longe plures agri erunt, quam se illa euictio extendat, tamen nihil ideo refert, cum ita satisdatur, ».quos habet aut habiturus est, et tunc officialis inductionem faciet ultra du- plum usque. lllaque inductione actor non ueniet adhuc in possessionem illo- rum agrorum; isque, in quem ius hoc producitur, non facit contra iura, si non cesserit de possessione agrorum illorum. Demum actor ab illo die, quo facta erit inductio, infra duas ebdo- madas debet facere primum dominium ; et si illud dominium continget, quod fieret ante festum Georgij, tunc deinde post illud festum Georgij infra duas ebdomadas faciet dominium secundum; postea post festum Galli mox post il- lud festum Georgij proxime uenturum . infra duas ebdomadas dominium tertium facere debet. Et deinceps post illud do- minium infra duas ebdomadas actor debet accedere officium, uel uice sua aliquem mittere, petereque debet litteras ad estimationem bonorum; et hec esti- matio pertinet ad solum uicecamerarium ; 8i tunc uicecamerarius non adesset, tunc cui id negotii supremus camerarius uni ex duobus, aut uicenotario, aut notario minorum fabularum demandauerii, ut unus ex his cum uiceiudice pergeret. Et uicecamerarius ad petitionem actoris debet litteras illi tales exhibere, impri- 

Strana 79
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1800. 79 obešle, má přijeti, ničímž se newymlů- waje, pod propadením desieti hřiwen střiebra miestokomorníku. A když tam miestokomorník přijede, odhádánie má učiniti miestokomorník mocí úřadu swého s komorníkem s tiem, kteréhož s sebú bude mieti, a miestopísař má s ním sám jeti aneb poslati také někoho. A to odhádánie má býti ráno, když slunce wyjde aneb do poledne, ale po poledni nic; a to odhádánie má se učiniti tře- tinů wýš A to odhádánie sepsané když domuow miestokomorník přijede, tehdy má relací učiniti, aby to, což jest odhá- dal, tak w cele we dsky trhowé wlo- ženo bylo ku prawému dědictwí, krom dědin zápisných ; ty se odhadují wedle nálezu obecného, tomu ktož jest práwo wedl. A třetina slowe toto: na tři kopy čtwrtá; a tak na deset kop grošów přijde třetiny wýš tři kopy grošów a 20 gro- šów, a tak přijde pro 10 kop s třetinů 13 kop a 20 grošów. A když se to odhádánie stane, od toho dne odhádánie má udělati po dwü nedéléch panowánie; a tu již na wrch práwa dowede. 154) Item jiná nezpráwa býwá, když kto komu sáhne práwem pro wčno neb dluh sto kop grošów českých, tehdy se muož též pro nezpráwu wésti jako psanú nahoře pro nezpráwu, kromě že mis ad illum, gui huiusmodi agros pos- sidet, in quibus litteris signiffücare de- bet, quod post datum litterarum infra duas ebdomadas aderit in agris suis ad estimandum illos, ut etiam tali die affo- ret cum amicis suis mane aute exitum solis. Et ultra hunc adhue uicecamera- rius uocare debet suis litteris uicinos et nobiles, qui proxime illis agris assident; et est in potestate uicecamerari, quem uocare uoluerit. Et is nobilis, qui uoca- bitur, uenire debet remota omni excu- satione, sub pena decem talentorum ar- genti daturis (sic) ipsi uicecamerario. Cum igitur uicecamerarius illuc aduene- rit, estimationem illorum agrorum fa- cere debet sua auctoritate cum came- rario illo, qui cum illo erit, et uiceno- tarius debet etiam cum illo proficisci aut uice sua aliquem mittere. lllaque estimatio debet fieri mane, cum sol exo- ritur, uel usque ad meridiem, sed post meridiem iam fieri non debet, et fieri debet ultra duplum usque. Illiusque esti- mationis conscripte cum redierit uice- camerarius facere debet relationem, ut id quod estimatum sit, integre in ta- bulis contractuum proscriberetur ad ue- ram hereditariam possessionem, preter agros oppignoratos; hi estimari debent iuxta constitutionem publicam illi, qui suum ius executus est. Et ultra duplum ita intelligitur: ultra tres sexagenas quarta; et sic ultra decem sexagenas uenient ultra duplum tres ff et uiginti gr. Et cum hec estimatio perficietur, a die estimationis infra duas ebdomadas facere debet dominium; et in hunc mo- dum iuris executio deducetur usque ad ultimum finem. 154) Item alio modo solet fieri euictio, cum quis agit contra aliquem causa dotis aut causa debiti centum [P gr. tunc. ob huiusmodi euictionem po- test iuris sui executionem facere sicut 

Strana 80
80 Zřízení zemské sa krále Wladislawa vr. 1500. tuto zpráwu muože ssúti penězi hoto- wymi. Pakliby se dopustil odhádanie, buď pro dluh anebo pro wěno, již se to dědicky odhaduje, a po odhádaní již ssúti nemuož, neb jest mu dědicky odhádáno. 155) Item také býwá jiným obyče- jem zpráwa, že napřed zprawuje ten ktož prodáwá zejména dědinami, kdež se jmenují při zpráwě, a potom tepruw dědinami, kteréž má aneb mieti bude. Tu se nemuož wésti na wšecky dědiny, kterýž (sic) zpráwce tehdáž měl neb má, než na ty napřed, které se zejména jme- nují we zpráwě, a cožby se nedostalo tu, tehdy tepruw na jiné; tu sobě nemá wuole wybierati puowod, jako při prw- nie zpráwé. 156) Item také ktož napřed komu zprawuje a wedle sebe zpráwci postawí, přijdeli wésti tomu, komuž zprawuje, pro nezpráwu, nemá se wésti než najprw ktož napřed zprawuje, to jest zpráwce, na jeho dědiny ; a cožby se nedostalo na jeho dědinách, tehdy tepruw na toho dědiny, ktož podlé něho zprawuje, má se wésti. Pakli nemé nic zpréwce ani měl tehdáž když jest prodáwal, a podlé sebe zpráwci postawil, tehdy již muože sprawedliwé wedle préwa wésti na toho, ktož wedle toho zprawuje, ktož prodáwá. 157) Item jiným trh býwá, ktož tr- hem prodá komorní plat, buď na swém dédictwi, a pro ten plat komorní býwá pokuta s komornfkem bránie neb uwá- zánie. O těch pokutách jest napřed položeno při wedení komorníka, a též se zpráwa při něm zachowáwá na- hoře psaná. ob iamdictam euictionem, nisi guod istam euictionem potest refundere numerata pecunia. Si autem permitteret executio- nem usque ad estimationem bonorum fieri, siue causa dotis, siue causa debiti, tunc ea hereditarie estimantur, et post estimationem non potest iam refundere, quia illi bona estimata sunt hereditarie. 155) Item alio modo fieri solet sa- tisdatio pro euictione, quod imprimis cauet uenditor nominatim cum agris, qui specificantur in satisdatione, dein etiam cum agris quos habet et habi- turus est. Hoc pacto non potest pro- cedi iure in omnes agros, quos uenditor tunc habebat uel habet, sed in hos, quos nominatim specifica in cautione; si uero quid deficeret pro re euicta in his agris specificatis, tunc primo in alios procedere debet. In hune modum emptor non haberet arbitrium eligendi, in quo procedere uellet, sicut habuit in priori satisdatione. 156) Item cum quis alteri cum bo- nis suis cauet pro euictione, et insuper pro ea dat fideiussores, si tune euin- cerentur bona illius, non debet ius exe- qui, nisi in bonis uenditoris qui impri- mis cauit; et quidcunque deerit in bonis ilius pro euicta re, tunc primo pro re- liquo exequi debet in illorum bonis, qui pro euictione fideiusserunt. Si autem uenditor nihil haberet, neque cum uen- debat habuit, et pro euictione fideiusso- res dedit, tunc emptor de iure ius suum exequi in fideiussores uenditoris potest. 157) Item, qui censum camere uen- diderit, siue in bonis suis hereditarijs, pro tali censu camere solet pena ob non solutionem adiungi pignorum ca- piendorum cum camerario, aut cum ca- merario intromissio in possessionem. De huiusmodi penis supra commemoratum est, ubi dicitur de inductione camerarij. 

Strana 81
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 81 158) Item také býwá trh komor- nieho platu s wyplatü zase, ale pokuty i zpráwa též se zachowáwá, jako při nahoře psaném. Než ktožby jej chtěl prodati, nemaje ho sám dědicky než s wyplatü, jináč ho nemá klásti než w témž práwě, jakož jemu dsky swědčie od toho, od koho jest kúpil, a zprawiti má swü záwadu toliko. 159) Item opět jiný trh bywá: ktoZ wénné práwo prodáwá, má klásti je tr- hem, a postüpiti w témž práwě má, ja- kož jemu dsky od jiného swědčie ; a když zprawuje, nemá wiece zprawiti, než coby sám zawadil a dále nic. Pakli která wdowa komu po smrti swé za- píše: tehdy ten, ktož prodá, má 1 té wdowy i swú záwadu zprawiti a dále nic. A sáhneli kto na ty dědiny prá- wem, tu se nemá wésti jako pro zpráwu dédická; neZ sáhneli kto, Zeby *) ten to- liko zawadil a pro jeho záwadu toliko sáhl, ktož ty dědiny prodal, ježto ne- zprawuje, neZ swü záwadu aneb pro zá- wadu té wdowy, jeZto její záwadu také zprawuje: tehdy pro jich zawazenie muoZ se wésti též třetinů wýš, jako nahoře psáno stojí při prwní zpráwě. Než jestli jiná záwada předešla, tu se muož wésti na swého zpráwci, poněwadž jemu ne- zprawuje upfiemo, neZ swü záwadu, a záwadu té wdowy, od kteréóby mél zá- pisem po smrti jejie. A tak w každé zpráwé, ktoZ tiem spuosobem zprawuje, coZby sám zawadil a dále nic, Ze nai pro nezpráwu se nemá wésti, leó ten jistý w swém držení zawadil ty dědiny a dále nic. Rkp. Pražský : coby. Similiter quomodo se in tali euictione guis conseruare debet. 158) Item solet fieri uenditio census camere cum exceptione reemptionis, et quantum ad peuam et euictionem, habere se quis potest sicut in precedenti casu. Si autem quis uellet eundem censum uendere, quem ipsemet non haberet hereditarie sed cum reemptione, aliter hunc censum inta- bulare non debét nisi eodem iure, quo ipse habet et quomodo sibi tabule protestantur a priori uenditore, et ex parte sui debiti tantum cauere illi debet ab euictione. 159) Item alius adhuc solet fieri contractus emptionis: quando quis ius suum dotale uendit, debet intabulare iure emptionis, et cedere ei de iure suo debet, prout ei tabule testantur; et cum cauet de euictione, non debet plus ca- uere, nisi in quantum ipse met obliga- ret rem dotalem. Sin autem uidua ali- qua post mortem suam alicui prosrip- serit ius suum dotale: tunc is, si uen- diderit talia bona, debet cauere de euic- tione nomine suo et nomine illius uidue et non ultra. Si igitur aliquis euincet ab emptore illa bona, tunc non debet ita iure procedi pro euicta re, uti pro bonis hereditarüs; sed si euincentur ob hoe, quod is qui uendidit illa bona met- ipse obligasset, et qui non cauit de euictione nisi nomine suo et nomine iliius uidue tantum: tunc emptor ob ta- lem euictionem potest iure procedere in bona uenditoris ultra duplum, ut supra dicitur circa primam cautionem. Si au- tem essent euicta propter alias obliga- tiones preter istorum duorum prece- dentes, potest tunc emptor iure proce- dere in bona fideiussorum precedentium ; quoniam uenditor non cauet ei directe nisi nomine suo et nomine illus uidue, a qua habuit illa bona post mortcm suam ex proscripto. Et in hunc modum 11 

Strana 82
82 160) Item, také býwá trh zástawú,*) že jeden druhému prodá dědictwie swé s panstwím a wyplata bude, kdyZ dá jeden druhému puol léta neb rok napřed wěděti, a též zprawuje jemu jakoby dě- dicky prodáwal: též se muož pro ne- zpráwu wésti jako nahoře psáno stojí. A když k wýplatě přijde, kdož wypla- cuje zase, to bude na něm, jak chce piujieti zase trhem kladenie: tehdy má jemu trhem klásti zase ten, komu jest prodal a má zprawiti záwadu swû a dále nic. Pakli ten, komuž se jest stala zástawa, swé práwo kladl, a ten zase tomu dědicky kladl, kterýby zastawil: tehdy má swú záwadu i toho od koho má, zprawiti má, a dále nic. (Duochodowé Item od takowych trhuow swrchu dotčených, kolika se koli osobám klade trh, každá osoba miestopísaři dáti má 4 groše české. Item jestližeby ten trh z desk zase propustiti chtéli, tehdy ten, komuž se propauštie, dáti má miestopísaři 4 groše české; abyloliby jich wiece, kterýmžby se trh propúštěl, tehdy od každé oso- by tolikéž dáno býti má, jakož se swr- chu píše. Item od wěna, když se které paní wčno klade, miestopísaťi 4 groše české. *) Rkp. Pražský: trh s zástawú. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. in qualibet cautione, gui eo modo ca- uet nomine suo tantum et non ultra, quod in talem ob rem euictam propter alias causas ius procedi non potest, nisi cum ipsa illa bona obligasset, cum exi- steret possessor bonorum illorum. 160) Item fit etiam alio modo con- tractus emptionis cum bonorum oppig- noratione, quando quis uendit bona sua hereditaria cum dominio cum exceptione reemptionis, cum unus alteri denuncia- ret tempus dimidij anni autintegri anni se reempturum bona sua, et cauet emp- tori de euictione tanquam ei hereditarie uendidisset, potest tunc emptor pro euicta re procedere ut supra scriptum est, Et cum tempus reemptionis denunciate ad- uenerit, reemptoris eritin arbitrio, prout uoluerit acceptare contra intabulationem emptionis: tuuc contra debet ei intabu- lare emptor iure emptionis, ac debet ca- uere nomine suo de euictione et non ultra. Si uero is, cui iure emptionis sunt op- pignorata bona, ius illud alteri intabu- laret, et iste huic, qui oppignorauerat, contra intabularet hereditarie, tunc talis suo nomine ef istius, a quo illud habet, cauere debet de euictione et non ultra. mistopisari. **) Item a supradictis contractibus, quot- cunque sint, quibus emptio intabulatur, quilibet uicenotario dare debet quatuor grossos. Item si quis uelit emptionem rur- sus rescribere, tunc ille, cui rescribi- tur, dare debet uicenotario quatuor grossos. Sin uero plures essent, quibus rescribitur, tune quilibeí horum dare debet uicenotario quatuor grossos. Item a dote, cum alicui dos inta. bulatur, uicenotario debent dari IV. gr. +) Nadpis tento, chybící w originálu i w překladu, přidán jest w exempláři musejním rukau sauwókau, 

Strana 83
Zřízení zemské za krále Wiadislawa r. 1500. 83 Item potom kdyZ se pridáwá wéna, od toho piídawku 4 groše české. Item od přiewodu wěna též 4 groše české. Item od propuštěnie wčna od každé osoby, komuž se propauštie, 4 groše české. Item od rozdielu, když syn od otce, neb bratr od bratra bóre oddiel, ten ktož béře, miestopisafi 4 groše české. Pakli se wšickni bratří dělie, a každý swuoj diel zapisuje, tehdy každý má dáti miestopísaři 4 groše české. Item jestližeby dwčma zápis swěd- čil, a oni se o ty dědiny dskami dělili, má každý dáti miestopísaři 4 groše české. Item když se dwa nebo kolikokoli spolčie, každý má dáti miestopfsari 4 groše české, a od propuštěnie téhož spolku též. Item od směny každá strana, koli- kokoli osob jest, po 4 groších českých. Item od poruénfkuow, kolikokoli poručníkuow kto udělá neb potom přidá, od každého po 4 groších českých ; a též když je zase odwolá, od každého kolik jich odwolá, po 4 groších českých. Item od let, kolikakoli sirotkuom se léta dáwají, od každého 4 groše české. Item od děkowánie poručníkuom, kolikakoli poručníkuom děkuje, od kaž- dého 4 groše české. Item ktožkoli co dáwá komužkoli, bud plat, aneb Zeby kto lidem swym platu co odpustil, aneb robot, aneb žeby se młstu neb konventu trh kladl: od té každé wěci miestopísaři jednu kopu grošuow českých. Item jestližeby kto komu dal kšaftem na mocný list králowský, aneb jakýmž- koli kšaftem jiným: ten každý komuž Item cum alicui mulieri dos amplior additur, ab illa additione guatuor grossi. Item a traductione dotis quatuor grossi. Item cum dos rescribitur, a quo- libet, eui rescribitur, quatuor grossi. Item a partitione bonorum, cum fi- lius à patre bonorum partem capit, aut frater a fratre, is qui capit, uicenotario dare debet quatuor grossos. Si tunc omnes fratres partiuntur pro bonis, et quisque eorum partem bonorum suorum intabu- lat, tunc quilibet dare debet uicenotario quatuor grossos. Item, si duo agros proscriptos si- mul*haberent, demumque pro illis agris partirentur per tabulas, quilibet horum dare debet uicenotario quatuor grossos. Item cum duo aut plures bonis unirentur, quilibet horum uicenotario dare debet quattuor grossos, et rursus a partitione itidem. Item à permutatione quelibet pars, quotcunque erunt persone,quatuor grossos. ltem a tutoribus, quotquot tutores instituuntur, uel quod postea plures ad- dentur, a singulis quatuor grossi. Et rursus cum eos contra renunciat, a quo- libet, quoscunque renunciat, quatuor grossi. Item ab annis pubertatis, quotcun- que erunt, quibus anni pubertatis dan- tur, a quolibet quattuor grossi. Item cum pupilli gratificantur tu- toribus, quotquot tutoribus sit gratifi- catio, a quolibet quatuor grossi. Item, cum quis censum daret alicui, aut si quis subditis suis censum condo- naret, aut opera diurna, uel alicui con- uentui aut ciuitati emptio intabularetur: ab huiusmodi re qualibet uicenotario üna sexagena grossorum, Item si quis alteri in testamento quid legaret, qui testamenti faciendi li- berum regium consensum haberet, aut 11 

Strana 84
84 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. se těmi kšafty dáwá, má dáti miesto- písaři jednu kopu grošuow českých. A ten majestát nebo mocný list, když do desk se klade, mó se dśti miestopisafi jedna kopa grosów českých. Item když se městu neb konventu neb k oltáři klade we dsky wětšie, od toho písaři jedna kopa grošów če- ských. Item ktož nadáwá oltáře, neb k záduší, aneb k špitálu: že ktož nadáwá, od toho miestopísaři jednu kopu gro- šuow českých. Item přewozujeli miesto toho platu jiný plat na též zádušie, tehdy také od toho miestopísaři kopu grošów českých. Item od odhádánie každého mie- stopísaři kopu grošów českých. Item od panowánie, kteréž přitom zapisuje, 4 groše české. Item ktoz dá ümluwu pro nezprá- wu, kolikakoli osobám dá ümluwu, od zapsánie té úmluwy od každé osoby 4 groše české. Item wedeli práwo předse na zwod, tehdy od každé osoby od zapsánie toho 4 groše české. Item po zwodu od každého pano- wánie až do odhádánie po 4 groších českých. Item jestliže kto pošle na bránie komorníka, a nemělli by co bráti ko- morník a učinil panowánie, od relaci toho panowánie, kdyžby ji komorník učinil, 4 groše české; a tak i od jiných panowání po 4 groších českých. Item ktožkoli w těch dskách chce čemu odpor učiniti, od toho odporu 4 groše české. Pakli wiece osobám od- pierá než jedné, tehdy od každé osoby 4 groše české. Item pakli město odpierá aneb klá- šter konvent, tehdy to město, klášter alio guopiam testamento: is, cui aliguid per talia testamenta legatur, dare debet uicenotario unam sexagenam grossorum. Et cum ille littere regij consensus fa- ciendi testamentum intabulantur, debet tunc dari una sexagena grossorum ui- cenotario ab intabulatione. Item, cum ciuitati aut conuentui aut altari intabulatur in maioribus tabu- lis, vicenotario debet dari 1 ff gr. Item cum quis confert altari aut ad pium opus aut hospitali, uicenotario debet dari 1 [f gr. Item cum quis traducit censum ab uno loco ad idem opus pium, uiceno- tario debet dari 1 IP gr. Item a qualibet estimatione bonorum uicenotario 1 (f gr. Et a dominio, quod tunc intabulat, quatuor grossi. Item qui mittit monitionem ob rem euicíam, quotcunque personis datur mo- nitio, a qualibet debent dari quatuor grossi. ltem si pergit ius ducere ad in- ductionem, tune a qualibet persona illius intabulationis quatuor grossi. ltem post inductionem a quolibet dominio usque ad estimationem bonorum quatuor grossi. Item cum quis mittit camerarium ad pignora capienda, et si nihil esset in his ut caperet camerarius et faceret dominium, a relatione illius dominii, cum faceret eam, quatuor grossi, et ita etiam ab alijs dominiis quatuor grossi. ltem, quicunque uult in his tabulis alicui rei contradietum facere, ab illo contradicto quatuor grossi. Si tunc plu- ribus contradicit, tunc a quolibet qua- tuor grossi. Item cum ciuitas contradicit aut monasterium aut conuentus, tunc illa 

Strana 85
Zřízení zemské sa krále Wladislawa r. 1500. 85 neb konvent, od každého odporu toho jedna kopa grošuow českých. Item, pohánieli kto k tomu odporu, od zapsánie toho puohonu při tom od- poru, kolikokoli osob pohánie, od každé 4 groše české; pakli město neb kon- vent pohánie, tehdy jednu kopu gro- šuow českých. Item od poručníka dělánie při tom odporu neb puohonu, od každého 4 groše české; od propuštění odporu 4 groše české. Item z těch desk kto chce wýpis mieti, od každého wýpisu 40 (sic) gro- šuow českých. Item od každého zápisu přečtenie w těch dskách 4 groše české. Item jestliže který trh jest, aby dal napřed rok neb puol léta wěděti, jakž ten zápis ukazuje, jestliže dá ten rok neb toho puol léta napřed wěděti, od toho zapsánie miestopísaři 4 groše české. Pakliby kto ještě dal rok a prodlenie na ten trh, a to prodlenie zapsáno bylo, od toho zapsánie 4 groše české. Item w wětších dskách tito zápisy se zapisují. Item ktož zápis udělá s miestem nad summu sta kop grošów českých po smrti swé, kolikokoli osobám zapisuje se, od každé osoby 4 groše české. Item od propuštěnie téhož zápisu, když na prázdné miesto koho doložie, aby mu ten zápis propustil, od toho propuštěnie 8 grošuow českých. Item ktož zápis udělá bez miesta komužkoli wýše než we stu kopách gro- šuow českých, a jestliže mu ten zase propustie, komuž zapisuje, od toho pro- puštěnie 4 groše české (sic). ciuitas aut monasterium aut conuentus a guolibet contradicto unam sexagenam grossorum dare debet. Item cum guis citat ad illud con- tradictum, ab intabulatione illius citatio- nis circa illud contradictum, quotquot sunt, qui citant, a quolibet quatuor grossi. Si autem ciuitas aut conuentus citat, tunc 1 ff gr. Item cum quis instituit procurato- rem ad illud contradictum uel citationem, a quolibet quataor grossi; cum renun- ciat contradicto suo quatuor grossi. Item ex his tabulis qui uult trans- sumptum habere, a quolibet transsumpto quatuor (sic) grossi. Item a perlectione cuiuslibet pro- scripti in his tabulis quatuor grossi. Item, si aliquis contractus sit cum denuntiatione anni aut dimidij ante, prout proscriptum indieat, si tunc illum annum aut dimidium denunciat, ab illo pro- scripto uiceenotario quatuor grossi. Si uero quis illi contractui terminum addit, aut aliquam dilationem, et quod illa di- latio proscriberetur, ab illo proscripto quatuor grossi. Item ista proscripta in maioribus tabulis proscribuntur : Si quis proscribit relicto sibi loco supra centum sexagenas grossorum post obitum suum, quotcunque personis pro- scribit, a quolibet quatuor grossi. Item a proscripti remissione illius, cum in locum uacuum, quem sibi reliquit, reponit alium, ut is sib1illud proscriptum remitteret, ab illo dari debent octo grossi. Item cum quis proscriptum facit absque loco supra centum sexagenas grossorum, et si is e contra ei illud proscriptum remittit, ab hoc dari debet 1 © gr. (sic). 

Strana 86
86 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Item jestliže pak w kterém zápisu co komu odkazuje ze jména, od každé osoby té, komuž se zapisuje, po 4 gro- ších českých. Item jestliže kto dluh zapisuje wýše nad sto kop grošów českých, budeli rozdělenie, na roky placenie, tehdy ko- lik osob kwituje, od každé osoby kwito- wánie po 4 grošiech českých. A od propuštěnie kolika se osobám propau- śtie, od každé osoby po 4 gr. č. Item jestliže podlé zápisu swého se s komorníkem Pražským kto uwáže, ko- lik se osob uwáže a komorník relaci udělá, od té relaci od každé osoby po 4 grošiech českých ; a ktož přijme jeden druhému za uwázánie, od toho uwázánie od každé osoby po 4 gro- šiech českých. Item ktož odpor učiní uwázání neb zápisu, kolika osobám odpierá, aneb ko- liko jich osob odpierá, od každé osoby po 4 grošiech českých. Item od wíz kladenie w téch obo- jích dskách, od kazdé osoby, ktoZ wízy kladú, po 4 groších českých. Item ktož komu práwa swého po- stupuje w těch dskách, od každého po- stúpenie práwa po 4 groších českých. Item od každé juxty, kolika se oso- bám juxty dělají, od každé osoby po 4 groších českých. Item jestliže který zápis jest, aby dala strana straně rok neb puol léta napřed wěděti, jakž ten: zápis ukazuje: jestliže dá ten rok aneb toho puol lóta strana straně napřed wěděti, od toho zapsánie při tom zápisu 4 groše české. Item od zatykacieho listu 30 gro- šuow českých a 4 groše písaři men- ších desk. Item od obrannieho listu 40 gro- šuow českých. Item od každého odhádánie miesto- *) Rkp. Pr. budeli rozdielně na r. pl. Item si quis in aliquo proscripto alicui quid legat nominatim, à qualibet persona cui legatur quatuor grossi. Item, si quis debitum ultra centum ÍB gr. alicui proscribit, si solutio in cer- tis terminis diuisim fuerit, tune quotcun- que sunt, qui quittantur, per quatuor grossos dare debent. A remissione pro- scripti quotcunque sint, quibus proscrip- tum remittitur, a quolibet quatuor grossi. Item, si quis iuxta proscriptum se eum camerario Pragensi intromittet in possessionem , quoteunque persone se intromittent, et relationem camerarius faciet, a tali relatione a qualibet persona quatuor grossi; et cum quis ab alio ac- ceptat pro intromissione, ab illa intro- missione à quolibet quatuor grossi. Item qui contradicit intromissioni aut proscripto, quibuscunque contradicit, aut quotcunque sint, qui contradicunt, a quolibet quatuor grossi. Item a depositione visi in his ut- risque tabulis a quolibet, qui visum de- ponit, quatuor grossi. Si quis alteri cedit de iure suo in his tabulis, a qualibet cessione quatuor grossi. Item a qualibet iuxta, quoteunque sint, quibus fit iuxta, a quolibet quatuor grossi. Item si est aliquod proscriptum, ut pars parti annum uel dimidium anni ante denunciaret iuxta proscriptum: cum quis denunciat annum uel dimidium anni ante, a tali proscripto quatuor grossi. Item a litteris arrestationis XXX. grossi et minorum tabularum notario quatuor grossi. Item a litteris tuitionis XL grossi. Item à qualibet estimatione bono- 

Strana 87
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 87 písaři jedna kopa grošuow českých a též od každé osoby. rum uicenotario una sexagena grossorum, et itidem a guolibet. Duochod písaře menšího. *) Item menšie dsky, w nichž se men- šie zápisowé zapisují do summy sta kop grošuow českých Pražských ; a nad sto kop nejde žádný zápis w ty dsky, než pod sto kop což níž, ti wšickni jdú do menšiech desk. Item najprwé zápisowé s miestem po smrti we stu kopách groších, a od toho zápisu se dáwá od každé osoby 4 groše české, kolikužkoli se zapisuje. Item kto ten zápis káže sobě čísti, má dáti jeden groš český od čtenie. Item kto chce sobě zase ten zápis z desk propustiti, doloží na prázdné mie- sto koho chce, a ten jemu zápis propu- stí, a dá od něho 8 grošuow českých. Pakli tu bude přitom osobně některá osoba, kteráž w zápise zapsána jest, tehdy nenie potřebie na prázdné miesto žádného doložiti ; než ta osoba ten zá- pis propustí, kteráž tu osobně stojí, kte- réž zápis swědčí, a tu nedá od propu- štěnie než 4 groše české toliko. Item dluh se zapisuje až do sta kop grošuow českých a níže; a ten zá- pis bez miesta býwá do určeného roku, pokudž se strany smluwie. A též koliko osobám se dluh zapisuje, od každé osoby 4 groše české má dáti, a od čtenie je- den groš český. A swédéfli ten dluh rozdielné, tehdy od každé kwitancí 4 groše české; pakli wiec osob kwituje než jednu, tehdy od každé osoby, kolik jich kwituje, 4 groše české; a od pro- puštěnie toho zápisu, jestliže jednomu propůúštie, dá 4 groše české, neb koliko- koli osobám se propůúštie, od každé oso- by 4 groše české. *) Tento nadpis opět wepsán do exemplaru musejního. Item minores tabule, in guibus mi- nora proscripta conscribuntur, usque ad summam centum [f gr. Et ultra centum ff gr. nullum proscriptum intrat in has tabulas, nisi infra centum |f! gr. Item a proscripto cum loco relicto in C (f gr. debent dari quatuor grossi qui- buscunque proscribitur. Item qui uult, ut sibiillud proscrip- tum perlegatur, dare debet I grossum, et a remissione huius proscripti, in locum relietum reponendo quemcunque uult, et cui remittitur proscriptum hoe, dare debet VIII grossos; si autem aderit personaliter ille cui nominatim proscrip- tum est cum loco relicto, tunc non erit opus ut in locum uacuum quempiam reponat; sed ille presens hoc proscriptum remittet, cui proscriptum testatur, et tunc non dabit a remittendo proscripto nisi IIII grossos. Item in istis tabulis proscribi solet debitum usque ad centum [f gr. et in- fra; et hoc proscriptum absque loco solet fieri usque ad certum tempus, prout partes inter se paciscentur. Et similiter quotcunque sint, quibus proscribitur de- bitum, a quolibet quatuor grossi dari debent; et si facit sibi perlegere, unum grossum. Si uero ilud debitum sit pro- Scriptum diuisim, tunc a qualibet qui- tantia quatuor grossi; si uero plures quam unum quittat, tunc a quolibet, quoscunque quittat, quatuor grossi. A talis proscripti remissione, si uni remit- titur, quatuor gr.; si tunc pluribus re- 

Strana 88
88 Zřízení zemské za krále Wiadislawa r. 1500. Item zápis také bywá bez miesta we stu kopách gro&ích českých nápadní po smrti, že toho nemuoZ propustiti, a též se od něho dá od každé osoby 4 groše české ; a rozkáželi w témž zápisu zejména komu co dáti, též od té osoby každé 4 groše české. A nemuož rozká- zati w tom zápisu žádnému dáti wýš, pokudž zápis ukazuje ze jména summy. Item od zápisu, ktož udělá rukoj- miem, že je slibuje z rukojemstwie wy- waditi, kolik osob neb rukojmí, od ka- ždého 4 groše české ; a když ten zápis se propúštie, od propuštěnie každé osoby 4 groše české. Item ktož dědiny manské prodá aw dworské dsky klade, druhdy nemá dě- din wiece manských ke zpráwě, i udělá zápis w menších dskách, jestližeby na ty dédiny práwem saženo bylo, že jej w tom slibuje zastápiti pod pokutú s komorníkem uwázánie w dědiny swo- bodné : kolika: osobám ten zápis swědčí, od každé osoby 4 groše české, a též od propuštěnie; a od čtenie toho zápisu jeden groš český. Item jestliže kto prodá neb zastawí dědiny zápisné, a že někto dá neb puojčí wětšie summy, než zápisowé uka- zují: ten ktož prodáwá neb zastawuje, udělá. zápis na se, když by k wýplatě ty dědiny přišly, aby ten, ktož prodáwá neb zastawuje, zase tomu, komuž pro- dal neb zastawil, dodal summu, což wýš wzal aby dal a nawrátil; i nedáli, tehdy tím zápisem uwáZe se w dédiny zapisu- jícieho, kteréž zapíse swobodné tiem zá- pisem. Od toho zápisu od každé osoby mittitur, a quolibet quatuor grossi dari debent. Item solet etiam fieri proscriptum sine.loco in centum [f gr., ut quis suc- cedat post obitum alicuius, tale proscrip- tum remitti non potest; ab illo pro- scripto solui debet ab unoquoque quatuor grossi, Et si alicui in tali proscripto nominatim aliquid legauerit, itidem ab isto cui legatur, debent dari quatuor grossi. Et non potest legare in hoec pro- scripto plus, quam proscriptum continet nomine summe. Item a proscripto quod facit aliquis fideiussoribus suis, cum promittit quod eos uult a fideiussione liberare, quot- eunque sint fideiussores, a singulis debent dari IIII grossi. Et cum id proscrip- tum remittitur, a quolibet IIII grossi, Item qui agros feudi uendit illos- que intabulat in tabulis curie, talis non- nunquam non habet plures agros feudi, quibus emptori cauere posset de euic- tione, facitque cautionem in minoribus tabulis, si quis euincere uellet agros illos, quod promittit, quod uult ei assis- tere sub pena intromissionis cum came- rario in agros liberos: quotcunque per- sonis tale proscriptum testatur, a singu- lis III. grossi dari debent. Et similiter eum remittütur proscriptum, aut si cui perlegitur, unus grossus dari debet. Item si quis uendiderit agros op- pignoratos, et quod emptor aut dat ma- lorem quantitatem pecunie quam oppig- noratio illorum agrorum se extendat, et uenditor facit cautionem, quod cum illi agri redimi deberent, se uelle emptori summam restituere, quantum plus acce- pisset quam oppignoratio se extendebat, sub pena intromissionis cum camerario in agros liberos: a tali proscripto a qua- libet persona dari debent IIII grossi; et cum tale proscriptum remittitur, a 

Strana 89
Zřízení zemské za krdle Wladislawa r. 1500. 89 4 groše české, a od propu&ténie téZ, a ode čtenie groš český. Item jestliže jest kto zpráwce podlé druhého w trhu neb příjemčí wčna, tehdy ten, wedle kohož jest zpráwce aneb příjemce wěna, udělá zápis, že skrze tu zpráwu neb příjem wčna žádné škody wzieti nemá, a zawáže jemu dě- diny, kteréž má neb mieti bude: od toho zápisu od každé osoby 4 groše české, a od propuštěnie též, a od čte- nie jeden groš český. Item jestliže se strany swolie, když jeden druhému komorní plat dáwá, i přijdúc ke dskám, i zápis udělá ten na se, ktož plat platí, že jest jemu nedo- dal, a že jemu dodá, když jemu druhý úrok dá pod pokutú: od toho zápisu od každé osoby 4 groše české, a od propuštěnie též, a ode čtenie jeden groš český. Item ktož komu práwa swého buď k dědinám neb k dluhu, ježto zápisowé jst toliko we stu kopách groších če- ských neb níž, postupuje : od toho po- stůpenie práwa zápisu, od zápisu od každé osoby 4 groše české, od propu- štěnie též, ode čtenie jeden groš český. Item, každý osobně má před úřa- dem býti, kto chce zápis udělati ; a ktož přijímá, chceli sám, muož, pakli chce komu poručiti na miestě swém, muož to uciniti. Pakli ten ktoZby mél zá- pis činiti; nechtélby čekati, muož re- kognicí wzieti od úřadu, a od té reko- singulis IIIT grossi, et a perlectione I grossus. Item si quis fideiubet pro euictione, aut quod sit acceptator de rato dotis, tunc si is, pro quo fideiussit alter pro euictione, aut pro quo acceptator est de rato dotis, fecerit proscriptum fideiussori aut acceptatori, quod ob talem fideius- sionem aut acceptationem nullum dam- num sit laturus, et ob hoe obligauerit ei agros suos quos habet aut habiturus est: a tali proscripto a singulis debent dari IIII grossi, et cum remittitur pro- scriptum, itidem IIII grossi, et a per- lectione I grossus. Item & aliqui pactionem talem in- ter se facerent, ubi quis censum camere, cum alicui soluere deberet, non totum soluit, sed partem unam, et alteram quod ei adhuc obligaretur, ut talis proscrip- tum in tabulis faceret supra se, quod illam partem census, quam ei obligatur, uult tempore secundi census cum se- cundo censu soluere, et insuper adjun- xerit penam aliquam, si huie pactioni non satisfaceret: ab illo proscripto a quolibet dari debent IIII grossi, et cum contra proscriptum illud remittitur, iti- dem III grossi, et a perlectione I grossus. Item, cum quis de iure suo, quod in certos agros aut ad debitum aliquod habet, quod non excedat centum Il gr. aut quod est infra, cedit alicui: ab illa cessione ef proseripto a singulis III gr. dari debent, cum proscriptum remittitur itidem IIII gr. a perlectione proseripti I grossus. Item unusquisque debet personaliter adesse ante officium tabularum, qui ali- quod proscriptum facere uult. Sed cui proscriptum fit, potest si uult adesse personaliter, uel alicui uice sua potest committere. Si uero is, qui proscriptum facere debet, expectare diu non posset, 2 

Strana 90
90 gnicí 4 groše české; a ktož přijde s tá rekognicí, bude kladena. Item, jestliže otec synu moc dá zá- pisem dskami památnými, aneb kto ji- ný přieteli, aby na miestě otcowu syn kladl, což otec prodá: od toho zápisu od každé osoby po 4 groších českých. Item když kto má list s rukojmie- mi s pečetmi wisutými na penieze oby- čejný, a ten list žeby potracen byl, a jistec žeby dal summu, naé ten list uka- zowal a wéfitel Zeby list potratil, a po- tom Zeby wěřitel zápis udělal jistei, jestliZeby kto tiem listem upomínal, Ze nemá jistec po druhé summy dáti, ani skrze to upomínánie k žádné škodě přijíti, a w zápise pokuta s komorníkem uwázánie w dědiny jeho, ktož se zapi- suje : od toho zápisu od každého z osob těch 4 groše české. Item když se strany swolie, a ká- žie sobě dskami pamätnÿmi zapsati, buď žeby měl jeden na druhého práwo wésti, aneb pro úrok s komorníkem bránie, když ten zápis udělají, že nemá stranám ke škodě býti: od toho zapsá- nie od každé osoby 4 groše české. Item jestližeby kto chtěl wěno spla- titi a ruoznice žeby byla, čím má to wěno splaceno býti, a podáli se na ro- zeznánie panské, a w tom žeby proto wzal summu a wéno propustil, a zápis památnymi dskami žeby udělali, pře- wzalli jest, aby zase wrátil, pakli druhá strana, měla dodati nad tu summu, a ten zápis swédéiti má s pokutü s ko- mornfkem uwázánie na obé strané w dě- Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. potest tunc recognitionem ab officio ac- cipere; ab illa recognitione dari de- bent IIII grossi; et quicunque uenerit cum tali recognitione, tunc debet inta- bulari. Item si pater filio suo illam auto- ritatem dederit per intabulationem tabu- larum memorialium, aut alius amicus, ut uice sua uel patris intabularet id quod pater uendiderit: ab illo proseripto a singulis IIII grossi. ‘Item cum quis haberet litteras ob- ligationum cum certis fideiussoribus, si- gillis appensis, supra certam quantitatem pecunie debitam iuxta morem et ritum, et quod tales littere forent deperdite, debitorque summam pecunie debitam in his litteris proscriptam solueret, et cre- ditor litteras deperdidisset, dein quod fa- ceret creditor proscriptum in tabulis, per quod eaueret debitori, ne quis his lit- teris contra debitorem agere posset, neue secundo soluere cogeretur aut ferre dam- num aliquod, essetque in tali proscripto pena adiuncta intromissionis cum came- rario in bona creditoris: a tali proscripto a singulis IIII grossi. Item cum pactio inter partes ali- quas facta esset, et illa proscriberetur in tabulis memorialibus, siue sit proscrip- tum ut unus in alium ius ducere de- beret, siue ob censum pignora capere, cum hoc facient proscriptum, ut non esset partibus in damnum: a tali pro- scripto asingulis debent dari IIII grossi. Item si quis dotem dissoluere uellet, essetque dissensio, cum quo solutio do- tis fieri deberet, subjicerentque se par- tes ob illam dissensionem cognitioni do- minorum, et interim altera pars certam pecunie quantitatem nomine dotis acci- peret, dotique renunciaret, faceretque pro- scriptum in tabulis memorialibus, si plus aliquid, quam deberet, nomine dotis ac- ciperet, ut teneretur restituere illud, si 

Strana 91
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 91 diny jich: od každé osoby 4 groše české. Item jestližeby kto statek prodal, ana tom statku wěno ženě toho ktožby prodal bylo, a on při tom času kdyžby statek kladl we dsky nemohl wěna pře- westi, a zápis na se udélal pod pokutá do určeného času, že má přewesti to wěno: od toho zápisu od každé osoby 4 groše české. Item jestližeby kto slíbil za kterého přietele swého, za poručenstwie aneb za komorníka na uwázánie neb na bránie pro úrok, a ten přietel žeby zápis udě- lal, že za to rukojemstwie žádné škody mieti nemá pod pokutü: od kaZdé oso- by 4 groše české. Item wložíli kto komu odpor proti zápisu, a wloZe cdpor i jede wen z ze- mě, a ten, proti komu odpor jest wlo- žil, chtělby jej k tomu odporu pohnati, a kdyzby méla léta projíti, i žádá, aby bylo znamenáno památnými dskami, že jest jej chtěl k tomu odporu pohnati, i nenie ho w zemi: od toho zápisu od každé osoby 4 groše české. Item někto učině někomu škodu, i jelby w tom z země, a ten komužby škodu učinil, chtělby ho pohnati z těch škod, a nežby léta zemská prošla žeby žádal, aby to bylo dskami památnými zapsáno, aby ho mohl potom hnáti z těch škod, aby jemu let projitie ke ško- dě nebylo: od každé osoby 4 groše české. uero parti aduerse restaret adhuc dan- dum aliquid pro dote illa, ut suppleret, essetque tale proscriptum cum adiunctis penis ex utraque parte cum intromis- sione in possessionem bonorum utrius- que partis, autcapiendi pignora cum ca- merario : a singulis IIII grossi dentnr. Item cum quis alienaret bona sua per uenditionem, essetque in illis bonis dos prius proscripta, et uenditor tempore uenditionis non posset dotem ab illis bo- nis uenditis in alia bona traducere, pro- scriberetque se uenditor cum penis ad- iunctis ad certum tempus, quod illam dotem traducet: ab illo proscripto de- bent dari à singulis IIIT grossi. Item si quis fideiuberet pro alicu- ius tutela, uel pro camerario ad intro- missionem in possessionem aut ad pig- nora capienda propter censum, isque illi rursus caueret sub pena aliqua, quod pro tali fideiussione non sit habiturus ullum damnum: a tali proscripto a sin- gulis IIIT grossi dari debent. ltem si quis contradicit alicui pro- scripto, et cum contradixit proficiscitur demum aliquo peregre ex regno, et ad- uersa pars, cuius proscripto contradicit, talem uellet ad id contradictum suum citare, deberentque anni, quorum silen- tio bona prescribuntur, preterire, isque peteret ut tabulis memorialibus proscri- beretur, quod ad hoc contradictum il- lum, qui suo proscripto contradicit, ci- tare uoluit, nisi quod ille domi non esset: a tali proscripto a singulis IIII grossi dentur. Item cum quis alicui faceret dam- num aliquod, et deinde proficisceretur aliquo peregre de regno, et is, cui dam- num illatum est, uellet hunc pro damno illo eitare, et ne anni, quorum silentio bona prescribuntur, preterirent, peteret ut hoe tabulis memorialibus proseribe- retur, quod hune citare uolebat, si foret 12 

Strana 92
92 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Item ktož wede komorníka na ohle- dánie škod neb jiného, od toho zapsá- nie od každé osoby, kolik jich wede, po 4 groších českých. Item od wýpisuow nálezuow anebo zápisuow z desk po 44 groších českých. Item což se koli do menších desk wpisuje, od toho zapsánie od každé oso- by 4 groše české. Puohonné dsky. 161) Item když se puohonowé do desk zemských puohonných wpisují, od každého puohonu od každé osoby jeden český groš. Item ktož učiní poručníka při puo- honu swé pře, od každé osoby jeden groš český. A kdy obec která neb konvent poručníka činí, tu kolik po- ručníkuow činie, od každé osoby 4 groše české. ; Item ktoż wizy klade na puohon, jeden groš český; a město neb konvent, ti po 4 groších českých. Item od žaloby dělánie od každé osoby 4 groše české. Item od wizy na žalobu wloženie jeden groš český, a město neb konvent kláštera 4 groše české. Item od čtenie toho wšeho každého zwlášťt po jednom groši českém. Item od nálezu, když menší úřad súdí a w nálezu stojí „dal památné“ : od pówoda 4 groše české, a kolik jest bylo spolupówoduow, též od každého 4 groše české. Item když spolupówod před roz- domi, ne tales anni sibi damno forent, eumque dein pro damno illo citare pos- set: a tali proscripto a singulis IIII grossi dari debent. Item, qui ducit camerarium ad dam- na cognoscenda aut alias res. a tali pro- scripto a singulis, quotcunque sint qui ducunt, IIII grossi dari debent. Item a transsumpto latarum senten- tiarum aut proscriptorum ex tabulis XLIIII grossi. Item quiequid in tabulis minoribus proscribitur, a tali proscripto a singulis IIII grossi dari debent. Tabule citationum. 161) Item cum citationes in tabu- las regni inscribuntur, a qualibet cita- tione singulorum I grossus dari debet. Item eum quis facit procuratorem cause sue apud citationem suam, a sin- gulis I grossus. Et cum communitas aliqua aut conuentus monasterii instituit procuratorem, tunc quot procuratores in- stituuntur, a quolibet IIII gr. dari debent. Item qui uisum citationis deponit, I gr. dari debet; si tunc communitas aut conuentus monasterj, IIII grossi dari debent. Item a querimonia, cum deponitur, a singulis ITII gross. ltem a uiso querimonie I gr., sed communitas aut conuentus IIII grossos dare debet. Item a perlectione omnium illorum sigillatim I grossum. Ttem a sententia, cum minores offi- ciales iudicant, et cum in sententia di- citur, quod memoriale dedisset: ab actore IIII grossi dari debent; et quotcunque fuerint simul actores, itidem a quolibet II grossi, Item si quis simul actor ante iudi- 

Strana 93
Zřízení zemské za krdle Wiadislawa r. 1500. sudkem poručí při swú, od každé oso- by jeden groš český. Item, ktož na kom práwo ustojí spolupuowody, a spolupuowod že swé práwo stané chce zapsati, od toho 4 groše české. Item, když se práwo wede po pan- ském nálezu, neb úředníkuow menších, když komorník relaci udělá, aby se za- psala: od úmluwy, od zwodu, od pano- wänie zapisowänie po 4 grošiech če- ských; pakli dwa práwo wedü, tehdy od každé osoby po 4 grošiech českých. Item, od nálezu čtenie 4 groše české. Item, ktož poručí při nálezu, aby na micstě puowoda kwitowal z summy, 4 groše české. Item, ktož počna práwo swé wésti a w tom žeby chtěl jinému zapsati, od toho 4 groše české. Item od položenie úroku, ktož wy- zdwihá, 4 groše české, buď mnoho neb málo. Item, když s komorníkem berü pro úrok. a relaci komorník činí, aby za- psána byla, od každé osoby 4 groše české. Item, ktož odpor proti brání učiní, od toho 4 groše české. Než když mě- sto neb konvent, tehdy jedna kopa gro- šuow českých. Item, k odporu ktož pohánie, od té relací od každé osoby 4 groše české. Pakli od města neb konventu činí re- lací, tehdy jedna kopa grošuow českých. Item, od poručníka k odporu od každé osoby 4 groše české. Item, nemáli co komorník bráti a panuje, tehdy od každého panowánie zapsánie 4 groše české; pakli dwa pa- nují, tehdy 8 grošuow českých. Item, jestliže zájem přiženů k úřa- du a odhádá se, od toho odhádánie 4 93 catum procuratorem instituit, a guolibet I grossus. Item si actori et simul actoribus ius contumacie datur contra aliguem, et cum simul actor suum ius uult alicui pro- scribere, ab hoc IIII gr. dari debent. Item cum fit iuris executio post sententiam dominorum aut officialium minorum, cum camerarius relationem fa- cit, ut illa relatio proscriberetur: a mo- nitione, a dominio proscribendo per III gr. Si uero duo executionem iuris faciunt, a singulis IIIT gr. dari debent. Item a perlectione sentencie IIIT er. Item siquis actor circa sentencium committeret proscribi, ut aliquis uice sua quittaret de summa aliqua, IIII grossi dari debent. Item cum quis ius suum incipit exequi, et dein quod illud ius proscribe- ret alicui, IIII. grossi dari debent. Item cum census deponitur, qui illum censum accipit, IIII grossos dare debet, sit summa magna aut parua. Item cum pignora capiuntur propter censum non solutum cum camerario, et camerarius relationem facit, ut proscri- beretur, a singulis IIII grossi. Item qui contradicit cum pignora capiuntur, ab hoc IIII gr. Sed si com- munitas aut conuentus contradicit, tunc una sexagena grossorum. Item si quis ad contradictum citat, a tali relatione a singulis IIII gr. Si autem a communitate aut a conuentu relationem facit, tunc I ff gr. dari debet. Item a procuratore ad contradictum a singulis IIII grossi. ltem si camerarius nulla pignora inuenit capienda et dominium facit, tunc a quolibet dominio cum proscribitur IIIT grossi, Si autem duo dominia faciunt, tunc VIII grossi. Item si abactos greges agunt ad officium, et estimatio fiet, ab illa esti- 

Strana 94
94 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. groše české; od toho každého ode čte- nie po jednom groši českém. Item, ktož wyrukuje komorníka na bránie neb uwázánie, jeden groš český. Item, ktož penieze u desk položí, málo neb mnoho, od wyzdwihowánie 4 groše české. Item, od listuow též. Item, od zapisowśnie swśdków, od každého swědka 4 groše české. Item, od wypisowánie swědkuow, též od každého swědka 4 groše české. Item, ktož list nebo listy položí, a chce je wyzdwihniti zase neb wyru- čiti, od toho 4 groše české. Item, když úředníci z rozkázánie krále JM“, pśnuow J*M'" z plného saudu, neb wedle zřiezenie zemského jedau k nemocnému neb kdežkoli, tu třem úředníkóm přísluše toliko: miesto- komornfku, miestosudiemu, miestopisaïi. Miestokomorník a miestosudí, ti porád- kem jezdie, a miestopísaf wZdycky s každým; a od těch jiezd wZdy má každý dáti 5 kop grošów českých, a o ty se dělie: jeden *) miestokomorník bére polowici a miestopísaf polowici. Pakli miestosudí s miestopísafem jede, neb kohož miestopísař pošle, též se dě- lie; a k tomu k komu jedů, má je fo- rau i ztrawau sem i tam opatfiti. Item, miestokomorniku a miesto- sudiemu od ohledinie škod aneb od puohonuow ze škod, od každé osoby každému po 2 groší českých. Item, jdúli k nemocnému kde zde w městech Pražských úředníci i na Hradčany, od toho jim má dáti ten k komuž jdú 5 kop grošuow českých; a o ty se dělie wšickni, miestokomorník, miestosudí, miestopísař, králowé, podko- mořieho, proboštuow, písař menších desk *) Rkp. Pražský : jednu. matione IIIT grossi, a perlectione I grossus. Item cum satisdat pro camerario ad pignora capienda uel ad intromitten- dum, I grossus. Item, qui pecuniam apud tabulas deponit, multum aut parum, a tollenda pecunia ITIT gr. A litteris, qui eas tollit ab officio, itidem IIIT grossi. Item cum testimonia proscribuntur, a quolibet IIII grossi. Item cum exscribuntur festes, iti- dem a quolibet teste ITIT gr. Item qui litteras unas aut plures deponit, et illas rursus tollit, aut pro his satisdat, ab hoc IIII grossi. Item cum officiales ex mandato re- gio, dominorum de pleno iudicio, aut ex decreto regni ad infirmum pergunt, aut quocunque, hoc ad tres officiales attinet tantum: ad uicecamerarium, ad uiceju- dicem , ad uicenotarium. Vicecamera- rius eí uicejudex alternatim pergere de- bent, et uicenotarius semper cum quoli- bet eorum; et ab illa uia quisque dare debet quinque íP gr., et pro ills parti- untur. Mediam partem capit uicecame- rarius, et alteram partem uicenotarius. Si uero uicejudex cum uicenotario pro- ficiscitur, aut quem uicenotarius uice sua miserit, itidem partiuntur; et hie, ad quem proficiscuntur, debet illos expen- sis et uectura prouidere eundo et redeundo. Item uicecamerario et uicejudici a cognoscendis damnis aut a citationibus de damnis, a singulis cuilibet II grossi. Item cum officiales uadunt ad in- firmum hie Prage et in Hradczan, ab hoc debet is, ad quem uadunt, dare quinque [f gr. et pro his partiuntur omnes, uicecamerarius, uicejudex, uice- notarius, officialis regine, officialis sub- camerarij, prepositi, notarius minorum 

Strana 95
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 95 na rowný diel; a ten proto, k komuž jdú, zwlaśt od desk zaplať. Item, od uwázánie, když se s ko- morníkem kto zápisem uwáže, každá“ osoba, kolik se jich uwazuje, má dáti puol druhé kopy a šest grošuow wše českých, a z toho se dělie tito úřed- níci: item miestokomorník 15 grošuow českých , miestosudí 15 grošuow če- ských; item úředník králowé 15 gro- šuow českých ; item úředník proboštuow 15 grošuow českých s úředníkem pod- komořicho spolu berú. A když nenie úředníka proboštowa aneb kterého ji- něho, jeho diel jde na ty úředníky, kteříž se tuto jmenují, dostane se kaž- dému jeho dielu po puol druhém groši českém. Item písař menší 15 grošuow českých, item komorníku, kterýž jde na uwázánie, 15 grošuow českých, item, ktož komorníky wydáwá, 2 groše česká. Item, ktož béře s komorníkem pro úrok, když prwní držitel toho platu neb dědici toho, na kterémž jest ten plat, pro kterýž se béře, 106 grošuow če- ských ten ktož beře dáti má; a též se každému úředníku dostáwá z té summy, jako od uwázánie. Item, památného, což úředníci ká- žie dáti wedle menšie a wětšie pře, a o to se dělie: miestokomorník béře je- den groš, miestosudí 3 groše, miesto- písař. 2 groše, krom písaře menších desk zemských, ten béře zwláštně z jich 4 groše, a úředníci králowé, proboštuow, a podkomořie po jednom groši českém, Item památného, když kdo wysúdi, coby za pět set kop gr. č. bylo anebo wýše, od toho má dána býti 1 kopa gr. č.; a což pod pět set kop gr. č. níže, od toho má dáno býti půl kopy gr. č.; a též od každé wěci, kdež se summa ani nejmenuje, půl kopy gr. 6. a nad to pisari III gr. č. tabularum equaliter. Attamen ad quem uadunt, debet specialiter soluere ab in- tabulatione. Item ab intromissione, cum se ali- quis intromittit cum camerario, singuli, qui se intromittunt, debent dare unum et dimidiam I gr. et VI grossos. Pro his partiuntur hi ofliciales: uicecame- rarius XV grossos capit, uicejudex XV grossos, officialis regine XV grossos, officialis prepositi XV grossos cum offi- ciali subcamerarij. Ft cum non est officialis prepositi aut alius, pars illius transit ad illos officiales, qui nominati sunt hic, in singulos transibit unus et di- midius grossus. Notarius minorum tabu- larum XV gr., camerarius, qui ad intro- missionem uadit, XV gr. Procurator ca- merariorum II gr. Item cum quis capit pignora cum camerario propter censum, quando pri- mus possessor illius census uel here- des illius, ubi est talisy census ob quem pignora capiuntur, centum et sex grossos is, qui pignora capit, dare debet. Itidem pro his partiuntur officiales sicut ab in- tromissione. Item memoriale, cum quis ex iudicato adipiscitur pro VC ffgr. aut plus eo, ab hoc dari debet I sexagena grossorum ; et si quid est infra VO sexagenas grossorum, ab hoc dari debet media sexagena grossorum. Ac a qua- libet etiam re, ubi quantitas pecunie non no- minatur, dimidia. sexagena grossorum et in- super notario minorum tabularum III gr. 

Strana 96
96 Zřízení zemské sza krále Wiadislawa r. 1500. Miestokomornfku , miestosudiemu, miestopisafi, každému z nich po puol třetie kopě grošuow českých z truhlice na každé suché dni. Item, od menšieho saudu památ- ného úředníci berú od každé osoby po 4 groších, a též se o ně dělie jakož z wětšieho saudu; a písař. desk menších zemských od každého béře po 4 gro- ších českých. Item, od propusténie puohonuow 79 grošuow českých, a též se o ně úředníci dělie jako od uwázánie. Item, od listu, ktož tiem listem dá- wá jeden druhému puol léta neb rok napřed wčděti wedle zápisu, od toho 4 groše české. Item, odporowé u mensich desk. 162) Item, proti zápisu ktož od- pierá, jestliže jeden zapisuje, od toho odporu 4 groše české; pakli odpierá proti dwěma osobám, tehdy od každé osoby 4 groše české; a od propuštěnie též, a ode čtenie jeden groš český. Item, ktož odpierá proti uwázání s komorníkem, od toho odporu od každé osoby 4 groše české, a od propuštěnie odporu též. Item, od wizy na ty odpory kto klade, každá osoba jeden groś Cesky, a proti koliko osobám, od každé osoby jeden groš český. Item, když kto komu zápis udělá bez miesta we stu kopách, aneb w men- Sie summě, a w tom zápisu stojí, jest- ližeby ten umřel, komuž se zapisuje, že má ten toho zápisu, ktož zapisuje, práz- den býti, aneb že má zase ten zápis připadnúti na toho, ktož zapisuje ; a on přijda, i wloží wizy při tom zápisu, že jest ten umřel, komuž zapsal, a že prá- wo toho zápisu zase naň přišlo: od té wizy 4 groše české. Item uicecamerario, uicejudici, uice- notario, cuilibet horum due cum dimidia sexagena grossorum de cista singulis quattuor temporibus. Item memoriale in judicio mi- nori officiales capiunt a singulis perso- nis per III gr. et similiter pro his partiuntur sicut in maiori iudicio; et notarius minorum tabularum a singulis capit II gr. Item cum citatio remittitur, LXXVIIII gr. et itidem officiales partiuntur pro his sicut ab intromissione. Item a litteris, quibus quis denun- tiat annum uel dimidium anni ante, iuxta proscriptum, ab his quattuor grossi dari debent. Contradictiones minorum tabularum. 162) Item si quis contradicit alicui proscripto, si unus contradicit, ab hac contradietione III gr.; si duorum pro- scripto quis contradicit, tunc à singulis IM gr. Et cum contradictio remittitur, itidem IIII gr. et a perlectione I gr. Item si quis contradicit contra in- tromissionem cum camerario, ab illa con- tradictione à singulis III gr. et cum remittitur itidem. Item si quis visum illarum contra- dietionum deponit, a singulis I gr., et contra quot personas, totidem grossos dare debet. Item cum quis proscriptum aliquod facit alicui absgue loco relicto in cen- tum [P gr. aut infra, et quod in illo proseripto sit, si is moreretur, cui pro- Scriptum est, quod is, qui proscribit, de- bet liber esse ab illo proscripto, aut quod tale proscriptum debet contra in eum deuolui, qui proscripsit, et is cum uenerit ad tabulas et deponit visum apud illud proscriptum, quod sit ille mortuus cui fecerat proscriptum, et quod ius illius 

Strana 97
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 97 Item, kteří zápisowé w menších dskách stojie s komorníkem uwázánie, koliko se koli osob uwáže, když ko- morník relací udělá přijeda z uwázánie, od každé osoby té relací zapsánie 4 groše české. Item, jestliže kto komu přijme za uwázánie, tak jakožby se s komorníkem uwázal, od toho zapsánie od každé osoby 4 groše české, a ode čtenie toho jeden groš český. Item, jestliže zápis zapisuje se obci neb konventu, od toho zápisu jedna kopa grošuow českých. Item, odpieráli obec města kterého nebo we&ken konvent, od toho odporu jedna kopa grošuow českých. Item, od wýpisu z těch desk po 44 grošiech českých. proscripti contra in eum deuolutum sit, ab illo uiso IIII gr. Item quecunque proscripta sunt mi- norum tabularum cum intromissione cum camerario, quotcunque sunt illi, qui se intromittunt, cum camerarius reuertitur et intromissionis relationem facit, a sin- gulorum relatione IIIT gr. Item si quis ab alo aeceptat pro intromissione, ita ac se cum camerario intromisisset, ab illo proscripto a singu- lis IM gr. et a perlectione I gr. Item si proscriptum fit communitati aut conuentui, ab illo proseripto I fP gr. Item si contradicit communitas ali- cuius ciuitatis aut. totus conuentus, ab ilo contradicto I (P gr. ltem a transsumpto illarum tabula- rum XLIIII gr. W památné dsky toto se klade. Nálezowé pánów J^ M* a snémo- wé obecní někteří, aneb rozkázánie a wodloženie pří: od těch se neplatí do desk wloženie, než ode čtenie po 4 gro- šiech českých. Item, komuž král JM' a páni J* M' z plného saudu milost učiniti ráčie, aby poručníky zdélal aby na miesté toho, komuž milost dadie, mohl pohá- něti, puohony přijímati, a súditi se oc. od toho zapsánie od každé osoby 4 groše české. Item, když relací ke dskám učiní purkrabie hradu Pražského, od každé osoby 4 groše české, a to po práwu staném. Item, smliwu strany když do desk památných sobě wložie, oboje strany od každé osoby po 4 groších českých. A jestli smlúwa s pokutů propadením strana nezdržiecí straně zdržiecí, s ko- Item in tabulis memorialibus hec in- scribuntur : decreta dominorum, decreta aligua sinodorum, aut mandata, aut cau- sarum delegationes: ab hoc nihil solui- tur ab intabulatione, attamen a perlecti- one illorum IIII gr. debent dan. Item cui regia maiestas atque do- mini de pleno iudicio hanc gratiam con- cesserint, ut possit procuratorem facere, gui sua uice posset citare, citationes ac- ceptare, et coram iudicio litigare, a tali proseripto a quolibet IIII gr. Item cum purgrauius arcis Pragen- sis relationem facit post alicuius contu- maciam, a quolibet dari debent IIII gr. Item cum partes aduerse pactionem in tabulas memoriales deponere uolent, utraque pars a quolibet IIII gr. Sin autem pactio est cum pena adiuncta, si pars una alteri parti pactionem non 

Strana 98
98 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. morníkem uwázánie: tehdy když se s komorníkem uwáže a relací komorník učiní, tehdy od té relací od každé osoby po 4 grošiech českých. A učiníli kto tomu odpor, též od toho odporu od každé osoby po 4 grošiech českých. Pakli obec neb konvent, tehdy po je- dné kopě grošuow českých; a též uči- níli odpor obec neb konvent, též po jedné kopě grošuow českých. Item, ktož činí poručníka neb po- ručníky dskami památnými wšech pří swých, od toho zapsánie od každého z nich po 4 grošiech českých, kolikokoli osob zapisuje. Item, když stranám se rok položí, aby stáli k určenému dni, a žeby ne- byla pře póhonnie, aneb jestliže se strany swolé, aby před úřadem stály k určenému dni, a jedna strana stane a druhá nic, a té strany, kteráž stojí, za- píše stánie, a druhé straně nestánie, od toho zapsánie od každé osoby 4 groše české. Item, ktož přijda k úřadu, i žádá komorníka na ohledánie škod, komor- ník se jemu wydá, a ten komorník, když se wrátí k úřadu, udělá relací, a od té relací a od zapsánie škod dáwá se 4 groše české. Item, od každého listu zapsánie k úterskému dni 4 groše české. Duochodowé pánuow úředníkuow naj- wyššich, totižto najwyššicho komor- nika, najwyssieho sudieho, najwyssieho písaře, a to společně na ně jde. 163) Item, od každého trhu, ktož swé dědictwie trhem klade aneb což- koli trhem prodáwá, od každé kopy grošuow českých puol groše českého, teneret, scilicet intromittendi se cum ca- merario: tunc cum se intromittet et ca- merarius relationem faciet, tunc ab huius- modi relatione a qualibet persona IIIT gr. Et si huie intromissioni quis con- tradicet, itidem ab hac contradictione a quolibet III gr. Si uero communitas aut conuentus se intromittet, tunc una sexagema grossorum dari debet; ao iti- dem, si communitas aut conuentus con- tradicit, I sexagena grossorum dari debet. Item cum quis constituit procurato- rem omnium causarum suarum, aut pro- curatores, in tabulis memorialibus, a tali proseripto a quolibet eorum III gr., quoteunque sint qui proscribunt. Item cum nonnullis partibus liti- gantibus terminus comparendi constitui- tur, et quod illa lis non esset citata, aut si partes in hoc consenserint, ut coram officio die determinato comparerent, quod si una pars comparuerit et altera non, et parti illi que comparuit proscribetur eam comparuisse, et alteri quod non comparuerit, a tali proseripto a quoli- bet IIII gr. Item cum quis petet ab officialibus camerarium sibi dari ad cognoscenda damna. cum talis camerarius relationem cognitionis sue faciet, a tali proscripto re- lationis damnorum ITIT gr. dari debent. Item a quibusque litteris, que pro- scribuntur ad diem Martis, IIII grossi dari debent. Prouentus officialium supremorum, sci- licet supremi camerarij, supremi judi- eis, supremi notarij, et sunt illis equa- liter communes. 163) Item a qualibet emptione et uenditione, qui sua bona hereditaria ex illo eontraetu alteri intabulat, aut quid- quid uendit, a qualibet sexagena grosso- 

Strana 99
Zřízení zemské za krúle Wladislawa r. 1500. 99 a tak se dostane ode sta kop grošuow českých, 50 grošuow českých. Item, ktož wěno ženě swé klade, též od každé kopy grošuow českých puol groše českého, a tak se dostane ode sta kop grošuow českých, 50 gro- šuow českých; a tak kolik set wěnuje, tak od každého sta 50 grošuow českých dáti má. Nalezli wuobec za práwo: ktožby koli statek swój prodal a zapisowal, a w tom zá- pisu bylo, žeby hned postúpil, tak jakž jes sám měl a w témž práwě: aby od toho platil každý tak jakoby trhem kladl, a w kteréž summě kto sobě wložie we dsky. Než jestli- žeby kto zapsal příteli nebo pfátelóm, po smrti swé tepru aby se s komorníkem uwá- zal a w témž práwě: od toho aby placeno bylo, jakž bylo od starodáwna. Než což se do menších desk wloží, to má býti menšímu písaři desk zemských. Item, od přewedenie wčna, kdež kto wéno pfewodí na jiné dědiny man- Zelee swé, též od toho přiewodu od od každé kopy grošuow českých puol groše českého, a tak od každého sta kop grošuow českých 50 grošuow če- ských, kolik set jest toho wéna. Item, ktožkoli poručníky dělá dětí swých a statku swého, ten dáwá od každého poručníka, kolikkoli dělá osob poručníky, tak od každé osoby 40 gro- šuow českých; pakliby potom wiece po- ručníkuow přidáwal, tehdy od každé osoby též 40 grošuow českých. Item, od listu králowského, kdež JM' komu list mocný dá, aby statek swuoj zřéditi na smrtedlné posteli neb za zdrawého žiwota, pánuom 40 gro- šuow českých; a tak od každé osoby, kolikužkoli osobám ten list swědčí. Item od kšaftu, kterýž we dsky wcházie, a ktoZ w tom kšaftu poruč- rum precij dimidius grossus dari debet, et ita ueniet dari a centum [P gr. L Item, qui uxori sue dotem intabu- lat, itidem a qualibet sexagena grosso- rum dimidius grossus dari debet, et sic ueniet dari a centum sexagenis gr. L gr, et quotcunque centena intabulat, a quolibet cento L gr. Pro iure constitutum est: si quis bona sua hereditaria uenderet ac intabularet ot in illa intabulatione scriptum esset, quod de illis bonis uenditis cessisset eo iure, quo iure ipse met uenditor possederit: a tali intabulatione solui debet non aliter, quam si titulo uenditionis in- tabulasset, et in qualicunque quantitate pecu- nie facit sibi intabulare. Si uero quis amico propinquo aut amicis propinquis sua bona in- tabularet, ut post obitum suum se in bona sua cum camerario intromitteret, eodem iure quo ipse possidebat: ab hoc solui debet, prout ab antiquo solutum est. Sed quiequid in mi- nores tabulas proscribitur, hoc debet dari no- tario minorum tabularum. Item a traductione dotis, cum do- tem quis uxoris sue in alia bona tradu- cit, itidem a tah traductione a qualibet sexagena grossorum dimidius grossus dari debet; et sic a quolibet cento, L gr. dari debent, quotcunque sunt cen- tena dotis. Item quicunque tutores instituit filijs suis e£ bonorum suorum, is a quolibet tutore, quoteunque instituit, XL gr. dare debet. Et si interea plures adiungeret tutores, tunc itidem a quolibet tutore XL gr. dare debet. Item a litteris regijs, quibus sua maiestas concedit alicui facultatem con- dendi testamenti cirea mortem aut uita adhue incolumi, dominis XL gr. dare debet. Et a quolibet, quoteunque sint, quibus conceditur talis facultas, XL gr. dari debent. Item a testamento, quod intabula- tur, et a singulis tutoribus illius testa- 13* 

Strana 100
100 níky dělá, též od každé osoby 40 gro- šuow českých. A také kdež w tom kšaftu stojí, že dáwá statek swuoj buď na dě- dinách neb na platiech, neb buď že stojí že dáwá na hotowých penězích, atak kdežkoli stojí že dáwá, od toho každého 40 grošuow českých od každé osoby, kolikužkoli osobám dáwá, tak od každé osoby wždy 40 grošuow českých, ja- kož napřed psáno stojí. Item, ktožkoli dáwá statek swuoj dskami, a že stojí we dskách že dáwá, kolikužkoli osobám, wždy od každé osoby 40 grošuow českých, tak jakož wýš psáno stojí. Item, komuZkoli král JM* manstwie swobodí dskami zemskými, kolikužkoli osobám, wZdy od každé osoby 40 gro- šuow českých. Item, kdežkoli král JM'* komu co dáwá dskami k dědictwí, kolikužkoli osobám dáwá, od každé osoby 40 gro- šuow českých; aneb cožkoli dáwá, že we dsky wcházie, téZ od osoby každé jakož nahoře psáno stojí. Item, od listuow rozličných a ma- jestátuow, kteříž we dsky trhowé wchá- zejí, kolikužkoli osobám takow{ listowé swědčie, od každé osoby 40 grošuow českých. Item, jestližeby která wdowa swé wëno kladla we dsky trhem, aneb ktož- koli jiny wénné práwo žeby kladl we dsky trhem, též od každé kopy gro- šuow českých puol groše českého, a tak se dostane ode sta kop grošuow českých 50 grošuow českých, a tak od každého sta. Item, když sirotci poručníkuom dě- kují, každý poručník má dáti 40 (sic) grošuow českých. Item, když bratr béře oddiel od kohožkoli, má dáti 40 grošuow českých. A pakliby se bratřie dělili; strýci, neb Zřízení zemské sa króle Wladislawa r. 1500. menti XL gr. dari debent. Ft cum in testamento scriptum sit, quod bona sua dat, que habet siue in agris, siue in cen- sibus, siue in prompta pecunia, et ita ubicunque scriptum sit quod dat, a tali testamento debent solui XL gr. a quo- libet, quibuscunque ex testamento datur. Ft sic semper a quolibet XL gr. prout supra scribitur. Item quicunque tradit alteri bona sua per intabulationem, quotcunque sint hi, quibus datur, a quolibet XL gr. dari debent, cum ibi inscribitur, quod dat ita, ut supra scribitur. Item cuicunque regia maiestas bona feudi libertate donat per intabulationem, quotquot sunt hi, a quolibet XL grossi dar debent. Item quandocunque regia maiestas dat alicui aliquid per intabulationem he- reditarie, quotquot sunt hi, quibus dat, a quolibet XL gr. dari debent; aut quiequid sua maiestas dat, quod intabu- latur, itidem a quolibet dari debet ut supra. Item a litteris uarijs regie maiesta- tis que intabulantur in tabulis contra- ctuum, quotcunque sint, quibus tales littere testantur, à quolibet XL grossi dari debent. Item si aliqua vidua dotem suam iure uenditionis proscriberet, aut alius quiscunque ius suum dotale, itidem a qualibet sexagena grossorum dimidius grossus dari debent. Item cum pupilli gratificantur tu- toribus, quilibet tutor quattuor (sic) gros- sos dare debet. Item cum frater partem bonorum capit a quocunque, tunc dare debet XL grossos. Si autem fratres, patrui, aut 

Strana 101
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. ktokoli, každý má dáti 40 grošuow českých, a to i od toho rozdielu též, kdyžby dwěma, třem, neb kolikokoli- wěk osobám zápis swědčil, a oniby se dělili, též dajte po 40 grošiech českých. Item, když léta sirotkuom dáwají, od každého sirotka 40 grošuow českých. ltem, kdyZ se spoléie dwa neb kolikokoli osob, od každé osoby 40 grošuow českých. Item když kto lidem s úroku neb robot dskami odpü&tie, od toho 40 grošuow českých. Item, ktož sobě poručenstwie uprosí, aneb že naň přijde po příbuzenstwí, kolikžkoli jest těch poručníkuow, od každé osoby 40 grošuow českých, a tak kdyžby to poručenstwie we dsky wjiti mělo aneb wešlo. Item, ktož dskami přidáwá man- želce swé zwláší po wěnu swrchky neb nábytky, aneb polowici nábytkuow neb swrchkuow, a přitom se žádné summy peněz neklade, tehdy od toho 40 gro- šuow českých. Item, kdež plat přewodí s jednoho dědictwie na jiné, tu od toho přiewodu, buď platu mnoho nebo málo, dáti má 40 grošuow českých. Toto na samého najwyššicho pana ko- mornika Lralowstwie českého. 164) Item, od odhádánie, wZdy od sta kop, 6 kop grošuow českých; než fuora nemá dána býti od puowoda, než ztrawa úředníkuom až se zase domuow wrátie, a též také koňuom obrok. A ktož chce wésti na odhádánie, má dáti napřed penieze k úřadu a pówoda, jestli- že sám nechce jeti. Item, ktož wede komorníka od úřadu desk pro kterúžkoli wěc, buď na uwá- 101 sit quiscunque, qui pro bonis partiun- tur, quisque eorum dare debet XL gr. Et similiter si partirentur pro illis bo- nis, que duobus aut tribus aut pluribus aitinerent, itidem quilibet horum XL gr. dare tenetur. Item cum anni pubertatis pupillis dantur, a quolibet pupillo XL gr. Item eum duo aut plures se cum bonis suis uniunt, quoteunque sint, a quolibet horum XL gr. Item cum quis condonat suis sub- ditis censum aut operas diurnas per in- tabulationem, ab hoc XL gr. dari debent. Item cum quis sibi tutelam alicu- ius pupilli impetrat, aut quod in illum per successionem deuoluetur, quotcun- que sint tales tutores, a quolibet XL grossi dari debent. Attamen hoc uerum esse debet, cum talis tutela intabulari deberet aut intabularetur. Item cum quis per intabulationem addit doti uxoris sue aliquid specialiter de suppellectili aut de pecuarijs, aut dimidium suppellectilis aut pecuarij, et insuper nullam pecuniam proscribit, tunc dari debent XL grossi. Item cum census traducitur in alia bona hereditaria, a tali traductione, sit multum aut parum census, dari de- bent XL grossi. Prouentus supremi camerarij tantum. 164) Item ab estimatione bonorum semper a centum [P gr. sex sexagene grossorum. Vectura autem non debet solui officialibus ab actore, sed expense, donec reuertantur domum, et pabulum equis. Et qui uult ut eatur ad estima- tionem, debet imprimis pecuniam dare ad officium et conductorem, si met actor ire noluerit. Item qui ducit camerarium ab offi- cio ob quamcunque rem, siue ad intro- 

Strana 102
102 zánie dědin a zbožie, aneb bránie pro úrok neb pro summu, tak jakož komu dsky ukazují aneb kšaft, že ten ktož chce wésti komorníka, urukuje, že prá- wé wede, a jestližeby na zmatek wedl, a to bylo nalezeno: tehdy ten, ktož rukojmí jest, propadne 50 kop gro- šuow českých najwyššiemu panu ko- morníku, tak jakož jest bylo od staro- dáwna; a ten rukojmě, ktož slibuje za takowü wéc nahofe poloZenü a napsanü, ten má mieti na swobodnych dédinách. Item, jestliže má odhádána býti dědina proti dědině, neb lauka proti lauce, les proti lesu, a by pak byla i třetina nad to: od toho má dáno býti, buď mnoho neb málo k odhádání, 6 kop grošuow českých, buď blízko neb daleko, kromě fuory; ale ztrawu a obrok má dáti ten, ktož wede, tak jakož na- hoře psáno stojí; a co se dáwá komor- níku zemskému a měřiči zemskému k swrehu psaným wěcem jich práwa, o tom dále položeno a napsáno jest. Toto samému najwyššiemu písaři krá- lowstwie českého. 165) Item, od propuštěnie trhu a wčn, kolika se koli osobám propůúštie, od každého 40 grošuow českých, aneb koliku osob propůúštie, též od propuště- nie poručníkuow neb odwolánie jich, 40 grošuow českých od každého po- . rucníka, Item, od zápisu nad 100 kop gro- šuow českých, od sta 12 grošuow českých. Item, od každého čtenie desk sta- rých, kteréž na hradě zuostáwají, puol kopy grošuow českých. vv. Toto zemskému měřiči, kterýž pod úřa- dem najwyššicho komorníka jest. 166) Item, od lánu dědiny odmě- řenie 20 gr. č., a od lánu luk též. Zřízení zemské 3a krále Wladislawa r. 1500. mittendum se in bona alieuis uel in agros, aut ad pignora capienda propter censum. aut ob certam quantitatem pe- cunie, prout tabule alicui testantur uel testamentum, et quod is qui ducit ca- merarium satisdat quod recte ducit, et si tunc quod non rite duceret, diiudi- catum esset: tunc is, qui pro eo fide- iussit, condemnari debet ad penam sum- mo camerario persoluendam L L gr., prout fuit ab antiquo. Et fideiussor talis cum fideiubet, habere debet bona libera hereditaria. Item si debet fieri estimatio agrorum ad agros, aut prati ad pratum, silue ad siluam, et si fieri deberet etiam ultra duplum: ab hoc dari debent, siue sit multum siue parum quod estimatur, sex ÍP gr. siue sit prope siue longe, sine sit uectura; sed expensas et equis pabulum dare debet is, qui ducit, ut supra dic- tum est. Et quod dari debeat summo camerario et publico mensori ius eorum ob supra dicta, de hoc iam satis dic- tum est. Prouentus summi notarij tantum. 165) Item cum remittitur contrac- tus uenditionis alicui, aut dos de tabulis, quoteunque sunt hi quibus remittitur, a quolibet XL grossi dari debent; aut quotcunque sint qui remittunt, itidem cum remittuntur tutores, aut cum his renunciatur| XL grossi dari debent pro quolibet tutore. Item a proscripto tabularum, quod excedit centum (P gr., a cento XII gr. Item a perlectione antiquarum ta- bularum, que continue sunt in arce, XXX grossi. Prouentus mensoris publici, qui summo camerario subest. 166) Item a iugero uno agri a men- suratione XX gr. et a iugero prati itidem. 

Strana 103
Zřízení zemské za krále Item, od lánu lesu měřenie puol kopy grošuow českých. Item, od míle měřenie, 5 kop gro- šuow českých. Item, jestlizeby wyjel na měřenie, a neměřil, tehdy 15 grošuow českých; a puowod má dáti měřiči pacholka, aby jemu pomáhal. Item, když jede měřič z rozkázánie krále JM" neb panského, tehda má miesto- komorník s ním jeti, & miestopfsaf má s ním poslati miesto sebe; a od toho má jim dáno býti 5 kop grošuow če- ských, a k tomu ztrawu a fuoru sem i tam. Item, jestliže páni J* M'* rozkážie jeti úředníkuom wedle purkrabie, také se jim má od toho dáti 5 kop gro- šuow českých, a též ztrawu a fuoru sem i tam. Item, ktož listuow žádá na odhá- dánie, od každého listu toho má dáti 2 groše české. Item, řečníku zemskému od zahá- jenie súdu 15 grošuow českých. Item, od žaloby čtenie od každé 17 grošuow českých, a z toho dáwá pí- saři. menších desk 2 groše česká; a kolik puowoduow jest, od každého tolikéž. Ingrossator, kteryż dsky wětšie na par- gamen píše, toto bráti má. 167) Item, na každé suché dni z truhlice jedna kopa grošuow a na lázni 8 groše. Item, od trhu, wěna, rozdielu, ko- mu se koli klade záduší, konventu, městu, od 10 kop grošuow českých až dolów ; kto% w takowé malé summě klade panské i písařské, od 10 kop grošuow, od trhu dáwá se 9 grošuow če- ských; pakli níže, tehdy také méně; Wladislawa r. 1500. 103 Item a iugero silue a mensuratione XXX grossi. Item a mensuratione miliaris quin- que IP gr. Item si mensor exiret ad hoc ut mensuraret, et non mensuraret, tunc XV gr. dari illi debent. Et actor debet famulum unum dare mensori, qui illi (sic) adiuuaret. Item cum mensor uadit ex man- dato regio aut dominorum ad mensu- randum, tunc uicecamerarius debet ire cum illo, sed uicenotarius debet alium sua uice mittere cum eo; debentque his dar ab hoc quinque ÍP gr. et expense cum uectura eundo et redeundo. Item $1 domini mandauerint officia- libus ire cum purgrauio, itidem illi de- bent dari quinque ff gr., itidem expense cum uectura eundo et redeundo. Item si petunt litteras ad estima- tionem, ab unis litteris istis duos grossos. Item proclamatori regni ab autho- risatione iudicij XV grossi. Item cum legitur alicui querimonia, a qualibet dari debent XV grossi, et ex his debent dari notario minorum ta- bularum II gr. et quotquot simulactores sunt, a quolibet totidem. Prouentus ingrossatoris maiorum tabu- larum, qui in pargameno scribit. 167) Item singulis quattuor tempo- ribus ex cista communi una [P gr. et pro balneo III grossi dari debent. Item ab emptione, a dote, a par- titione, cuicunque intabulatur ad pium opus, conuentui ciuitati, a X [P gr. et infra; qui tam paruam summam inía- bulat, a uenditionis contractu a X [f gr. dantur VIIII grossi. Si autem in- fra, tunc etiam minus. Si autem inta- 

Strana 104
104 než jestliže se městu klade neb k zá- duší konventu, tu jedna kopa grošuow českých od 10 kop grošuow. Item, od rekognicí, kteráž k wětším dskám příslušie, 4 groše české. Item, od těch relací, když se co s powolením králowským neb panským do wét&ích desk klásti má, od té 4 groše české, a ta se zapisuje na ko- operturu w quaternu. Item, když úředníci kde jdá neb jedů, kolik trhuow neb jakýchkoli wkla- duow we dsky wětšie se klade, od kaž- dého 4 groše české. Item, od úmluw, od panowánie, zwoduow, což se má do starých desk klásti, neb se to prwé dole do jiných knih wpisuje, a potom tepruw z toho do starých desk, a od toho wepsánie 4 groše české. Item, od obrannieho listu 4 gr. č. Item, od zatykacího listu 4 gr. č. Item, od každého wýpisu z wětších desk, 4 groše české. Item, od každého majestátu neb kšaftu neb jakéhokoli listu, ježto do wětších desk jíti má, 4 groše české. Item, od každého odhádánie 4 groše české. Item, od listuow poselaciech od úřadu 2 groše česká. Registratorowé. 168) Při každých suchých dnech berúů 12 grošuow českých z truhlice za registříky, kteréž píšie pánuom. Item, když kto přijde ke dskám a potřebuje, aby jemu dsky čteny byly, nemáli registříku, má k registratowi jíti, aby jemu registřík nalezl; a on když jemu najde, dá mu jej sany ; a od toho registříku jednoho každého jeden groš český dáwají. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. bulatur ciuitati, aut ad pium opus con- uentui, a X fP gr. 1 (P gr. Item a recognitione, que maiores tabulas spectat, iij grossi dari debent. Item a relationibus, que de con- sensu regio aut dominorum in maiores tabulas proseribuntur, iij grossi, et hoc proscribitur in copertura quaterni. Item cum officiales aliquo uadunt, quotcunque uenditiones, aut quecunque proscripta in maioribus tabulis intabu- lantur, a quolibet iiij grossi dari debent. Item a monitionibus, a dominijs, ab induetionibus, quiequid in antiquas tabulas proseribi debeat, quia ista prius in alijs libris scribuntur, et demum so- lent im antiquas tabulas transcribi, ab ila transcriptione iiij grossi dari debent. Item a litteris tuitionis iij grossi. Item a quolibet transumpto ex ma- ioribus tabulis ij grossi. Item a quibuslibet litteris regijs, aut a testamento, aut a quibuscunque litteris, que inscribi debent ad maiores tabulas, nij grossi. Item a qualibet estimatione bono- rum iiij grossi. Item a litteris missiuis ab officio lj grossi. Prouentus registratorum. 168) Item in singulis quattuor tempo- ribus capiunt ex cista communi Xij gros- sos pro indicibus, quos scribunt dominis. Item cum quis uenerit ad tabulas, et petet ut illi tabule legerentur, si in- dicem non habet, debet ire ad registra- torem, ut ei daret indicem, et cum re- gistrator inuenerit indicem, debet illi dare; a quo indice I grossus dari debet. 

Strana 105
Zřízení zemské za krále O řádu desk. 169) Nalezli wuobec za práwo páni o němém, a Wilém ze Zwieřetic pan- ský potaz wynesl: že poněwadž jest ten jistý bohem poražen, a má rozum přirozený, a umie rozkázati kýwáním rozumně, že muož klásti dědiny swé komuž chce we dsky. Stalo se léta 1414, primo Mathie, G. 14. 170) Nalezli wuobec za práwo: staré dsky aby nahoře zuostáwaly na hradě Pražském, a jestližeby jich kto potřebowal, aby úředníci s ním nahoru šli a jemu je čtli, kdyžby koli potřebo- wal. W prwních Wáclawa Hyndráka, B. 3 (— 1497). 171) Nalezli wuobec za práwo: Ze pankhartuom a kurwám zjewnym nemá we dsky kladeno byti. W tychz dskách B. 3. 172) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kteří měšťané na zpráwnie listy statky držali dědicky, ti toho proti nálezu obecniemu činiti nemají; než Pražané swých swobod užiti mají. W týchž knihách, B. 3. Nalezli wuobec za práwo: což se wpisowánie we dsky zemské potřeb zem- ských dotýče, kolikrátby toho kdy která takowá zemská potřeba přišla, ta nemá we dsky zemské kladena býti ani wpi- sowána, leč přítomností wšech tří sta- wuow, totiž panského, rytieřského a městského řádu; a též také jestližeby mělo wymazáno býti co obecnieho zem- ského. A na to oboje aby relatorowé byli z pánuow, z ryýtieřstwa ze jména. W quaternu trhowém léta 1499, w pá- tek o suchých dnech adventních. 173) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby dwčma neb třem aneb kolika- koli osobám bylo jedniem trhem we dsky wloZcno aneb kladeno, Ze tiem tr- hem společníci nejsú ; než ti společníci jsú, kterýmžby z milosti krále JM" neb Wladislawa v. 1500. 105 De ordinatione tabularum. 169) Item pro iure constitutum est de muto homine, et Wilhelmus de Zwie- rzetiez dominorum decretum exposuit: ex quo talis mutus homo ex diuina permissione sit destructus, habetque ta- men rationem naturalem, et scit nutu mandare intellgenter, quod talis homo potest bona sua intabulare prout uult. 1*0) Pro iure constitutum est: an- tique tabule ut in arce Pragensi maneant semper; si uero quis indiguerit his tabulis, officialis unus cum illo, qui uult uidere aliquid proscriptum in illis, ascendere debet et ilh legere, quod ipse petet. 171) Pro iure constitutum est: spu- rjj et manifestis meretricibus non debet fieri intabulatio. 172) Pro iure constitutum est: si aliqui ciues possiderent aliqua bona he- reditarie litteris tantum sibi proscripta cum cautione euictionis, hi contra de- cretum generale facere non debent; scd Pragenses debent frui suis libertatibus. 173) Pro iure constitutum est: cum duobus aut tribus uel pluribus uno con- tractu uenditionis bona simul intabulata essent, quod tali intabulatione non di- euntur illi uniti; sed illi uniti dicuntur, quibus ex gratia regie maiestatis uel 14 

Strana 106
106 pánuow a wládyk z plného saudu spo- lek dán byl. A kterýžby koliwěk umřel bez zřiezenie dostatečného a bez dědiców řádně přišlých, ježtoby jemu podlé ji- ných trh swědčil, že tu s mrtwého diel na žiwého připadnúti nemá, ale na naj- bliżsieho piietele, wedle obdarowśnie krślowskóho ; jakoż jest bylo prwóć za práwo, w knihách primo Procopii, U. 13 (—1383), že w jednom trhu když jest nčkoliko osobám kladeno bylo trhem, Ze tiem nejsú společníci a nápad. W quaternu trhowém léta 1499, w pátek o suchych dnech adventních. 174) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby společníci byli dskami učinčni, a jeden žeby umřel a dcer toliko po sobě nechal, tehdy druhý společník neb jeho synowé má jich odbýwati jako dcer swých wlastních. Pakliby společníci ne- chali dcer a žádného syna nebylo, tehdy dcery těch společníkuow rowny diel mějte w těch statciech wedle nálezu prwnieho. Mathise quinto, A. 5 (= 1437). 175) Nalezli wuobec za prśwo: kteréžby koliwěk dědiny neb dědictwie připadly příbuzenstwím (wedle obdaro- wánie krále JM") na najbližšícho přie- tele, že též také zpráwce jsü powiuni zprawowati tomu pfieteli, na kterćhożby připadlo to dódictwie, jako tomu, po komž jest naň připadlo; jakoż bylo prwé Procopi U. 26 (— 1383). A též společníku kdyžby na druhého společ- níka dědiny připadly ; jakož o tom jest Wenceslai Andree M. 7 (— 1455). 176) Nalezli wuobec za práwo: páni a wládyky na plném súdu kázali dskami památnými znamenati: což se dotýče wedenie práwa pro nezpráwu k odhádánie, tento řád přitom zachowati se má: kdyžby nezpráwa přišla, že puo- wod, kterýž wede pro nezpráwu, že najprw má počieti wésti na platy, tu Zřízení zemské za krále Wiadislawa r. 1500. baronum et eguestrium de pleno iudicio unio concederetur. Et ideo si guisguam illorum, guibus simul bona ex contractu uenditionis intabularentur, moreretur in- testatus sine heredibus legitimis, tunc illus pars bonorum non debet deuolui in alios uiuentes, sed ad proximum con- sanquineum iuxta donationem regiam. Sicut etiam antea fuerat pro iure, quod in uno contractu uenditionis, si pluri- bus intabulatum est, quod per talem intabulationem non dicebantur uniti. 174) Pro iure constitutum est: si qui se inuicem unirent bonis per intabu- lationem, et unus illorum quod decede- ret, et filias tantum post obitum suum relinqueret, tunc alter unitus aut sui heredes non aliter debent filias illas a se emancipare, quam filias proprias. Si autem simul uniti post se relinquerent tantum filias, nullum uero filium, tunc filie equaliter pro bonis illorum debent partiri iuxta primam constitutionem. 175) Pro iure constitutum est: que- eunque bona hereditaria deuoluerentur per successionem (iuxta regiam donatio- nem) ad proximum amicum, quod etiam tune fideiussores debent cauere de euic- tione huie proximo amico, ad quem sunt deuoluta illa bona, ita uti ill a quo sunt deuoluta; et similiter unito debent cauere, si alterius uniti bona in eum deuoluerentur. 176) Pro iure constitutum est: ba- rones et equestres de pleno iudicio ta- bulis memorialibus proscribi mandaue- runt, quod attinet ad iuris executionem pro re euicta, talis processus iuris ser- uari debet. Cum res euinceretur, quod actor, qui iure procedit ob rem euictam, imprimis debet ius ducere in census, ubi 

Strana 107
Zřízení zemské 2a krále kdež mu se zdá, na dědiny, na lauky, na lesy, na potoky, na řeky, na rybníky, pokudž jeho summa s tfetinû staëti muoz. À coïby summy staëti nemohlo, tehdy tepruw muo% wedeno býti na hrad neb na twrz w té summě, wedle rady těch dobrých lidí, kteréž wedle práwa miestokomorník k tomu obešle, začby hrad, aneb ta twrz w prawdě stála. Stalo se léta 1488, w památ- ných, M. 14. 177) Nalezli wuobec za práwo: Wladislaw z božie milosti král český oc. rozkázal we dsky památné znamenati : což se dotýče puohonuow z dluhuow summ hlawních aneb také ze škod, jest- ližeby puowodowi proti pohnanému pří- sudek se stal králem JM“ a pány anebo úředníky menšími, a práwo žeby po rozsudku aneb po práwu staném pro tu summu aneb pro ty škody mělo wedeno býti na pohnaného a na dědiny jeho, a týž pohnaný žeby dědin swobodných neměl, než toliko dědiny zápisné a du- chownie: a takto JM' se pány radú swú o tom rozkázati jest ráčil, aby též práwa wedenie bylo na ty dědiny téhož po- hnaného do té summy, pokudž zápisowé témuž pohnanému na též dědiny swědčí a wýše nic. A to práwa wedenie býti má bez ujmy sprawedlnosti a bez škody gruntowniemu pánu týchž dědin, komuž by ta wÿplata sprawedliwé příslušela. A kdyžby práwo a zwod na ty dědiny měl udělán býti, tehdy ten zwod we- den býti má na ty dědiny zápisné do summy, kterúž týž pohnaný na těch dě- dinách zapsanů má, a pokudž obdržal a nic wayš. A pakliby k odhádání při- šlo, že také to odhádánie na těch dědi- nách zápisných do summy, kterúž týž pohnaný na týchž dědinách má zapsanů, odhádáno má býti jemu puowodowi, což jest summy práwem ustál na témž po- hnaném, a to wšak do té summy, po- Wiadislawa r. 1500. 107 libuerit, in agros, in prata, in siluas, in riuos, in flumina, in piscinas, quantum sufficit pro sua quantitate pecunie pro re euicta ultra duplum. Ft cum non suffice- rent illa bona pro quantitate pecunie illius, tune primo debet ducere in arcem, uel in allodium pro eadem summa, iuxta consilium illorum hominum bonorum, quos iuxta ritum ad hoc uicecamerarius uocauerit, quanti illa uere arx aut mu- nitio ualeret. 177) Pro iure constitutum est: Wla- dislaus dei gratia rex Boemie oc. manda- uit in tabulas memoriales proscribi : quod pertinet ad citationes propter debita, aut propter summas capitales, aut propter damna, si actori contra reum sententia a regia maiestate et dominis aut ab officialibus minoribus daretur, quodque jus post rem jiudicatam aut post rei contumaciam ob illam summam, aut ob damna illa duci ius deberet in reum aut in bona rei, et is reus quod non ha- beret in bonis hereditarijs, nisi bona pignori obligata aut spiritualia: ita sua maiestas cum baronibus et equestribus consiliarijs suis mandare iussit, ut ius duceretur in bona illa rei iam dicti us- que ad illam summam, ad quam se ex- tendunt proscripta ad illa bona et non ultra Et talis iuris executio debet fieri absque preiudicio iusticie, et sine damno domini istius fundi, cui bonorum isto- rum redemptio de ivre competit. Et cum ius et inductio in bona illa duci deberet, tune inductio debet fieri in illa bona pignori obligata usque ad sum- mam, pro qua illa bona sunt pignori obligata, et qualem actor ipse ex iudicato obtinuit et non ultra. Cum autem iuris executio procederet usgue ad estimatio- nem bonorum illorum, guod tune esti- matio fieri debet usque ad summam obligatam, qua (sic) reus in bonis illis habet proscriptam, et qualem actor ex 14 

Strana 108
105 kudZ zápisowé na tychZ dédinách swéd- die, a wýše nic; a to také beze wsie škody pánu gruntowniemu, tak jakož nahoře dotčeno jest. A to týž puowod, jemužby tak odhádáno bylo, držeti má dotuď, dokudžby to zbožie nebylo wy- placeno od pána dědičného téhož zbo- žie, aneb toho, ktožby práwo k té wý- platě měl. A při splacení téhož zbožie tyZ puowod summu swü wezma, toho zase postüpiti má beze wie odpornosti. Poslowó na to od K:M* byli js Puota z Hyzmberka a z Swihowa jinak ze Skal, najwyšší sudí králowstwie českého, Jan z Selnberka kancléř: králowstwie českého z pánuow, a Jan z Rüpowa, najwyšší písař králowstwie českého a hof- mistr dworu krále JM" z wládyk, wy- prawujíce nadepsané wéci k tomu zwlá&té wyslaní. Stalo se léta 1490, w středu den swaté Kedruty. W památných, P. 7. 178) Nalezli wuobec za práwo: léta 1498 we étwrtek po swatém Benediktu (22 března), páni a wládyky na plném súdu ráčili sú rozkázati tento artykul we dsky připsati: že též každý pro ne- zpráwu bude moci práwo wésti na dé- diny zápisné tiem wším obyčejem, ja- kož tento nález a rozkázanie ukazuje, kdyžby se dědictwie nebo dědin swo- bodných nedostalo. 179) Nalezli wuobec za práwo: kdyZby kto chtěl pro nezpráwu wésti na dědictwie, že má najprw na dědiny jistcowy, aneb ktož prodáwá, wésti po- kudž jich stačí; a nedostaneli se jeho dědin jisteowých, tehdy tepruw na toho zpráwci, ktož wedle něho zprawuje, wedle nélezu Wenceslai Andreæ, Q. 23 (= 1456). 180) Nalezli wuobec za préwo : jestlizeby kto pro nemoc aneb pro sta- rost nemohl ke dskám jíti nebo jeti, Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. iudicato contrareum antper suam contuma- ciam obtinuit, et non ultra, ut esset sine omni damno domini istius fundi. Et illa bona actor tam diu possidere debet, iuxta estimationem factam, quamdiu do- minus fundi illa non redimet, aut is, qui ius redimendi à domino fundi ha- beret. Et circa talem solutionem illorum bonorum debet actor accipiendo suam summam contra de possessione cedere sine omni contradictione. Relatores illo- rum fuerunt a sua maiestate Puta de Ryzimberga et de Sswihoff aliter de Skal, supremus iudex regni Boemie, et Johannes de Sselnberk, supr. cancella- rius regni, ex ordine baronum, et Jo- hannes de Ranpow, supremus notarius regni Boemie ac magister curie regie maiestatis, ex equestribus, exponentes iam dietas res specialiter ad hoc missi. Actum est oc. LXXXX, in die sancte Gedrudis. 178) Pro iure constitutum est: anno oc. Lxxxxviijj die Jouis post Benedicti, barones et equestres de pleno iudicio mandauerunt hune articulum in tabulas proscribi, quod itidem pro euicta re po- test quis ius exequi in bona pignori obligata, iuxta omnem ritum, prout illud decretum et mandatum est, cum bona hereditaria aut agri deficerent. 179) Pro iure constitutum est: si quis uult pro re euicta ius ducere in bona hereditaria, quod debet imprimis ducere in bona principalis debitoris uel uenditoris, quantum bona illius sufficient pro euieta re; si tunc bona illa non sufficerent pro satisfactione eulcte rei, tandem in bona fideiussoris, qui fideius- sit pro euictione, ius duci debet. 180) Pro iure constitutum est: si quis ob infirmitatem aut ob senectutem ad tabulas uenire non posset, uel equi- 

Strana 109
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. kdyžby úředníkuow požádali, aby jeli dwa neb šli k takowému, a tu rekognici sepsali; což by wuole toho byla k ko- mužby šli neb jeli ; a přijdúc relací uči- nili, a ji we dsky wepsali, jakož bylo prwé. Primo Nicolai O. 2 (= 1395). 181) Nalezli wuobec za práwo: ktožbykoli udělal zápis s miestem, a tiem zápisem dčědictwie swé žeby ně- komu zapsal, a w tom žeby umřel a dětí řádně po sobě žeby nechal: tehdy děti, nebo jedno z nich přijdúc k létóm sprawedliwym, nmoZe na prázdné mie- sto doloZiti kohoZ se jemu zdéti bude, aby jemu neb jim ten zápis propustil. Jakož o tom nález in albo citationum léta 1493. O kladení we dsky. 182) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto který zápis z desk pro- pustiti chtěl, má jej sobě kázati čísti najprw, a nechceli sobě kázati čísti, ne- mají jemu toho zápisu úředníci propu- stiti, a to proto, že někteří zápisowé mohü se propúštěti a někteří nic. 183) Nalezli wuobec za práwo: ktožbykoli komu zápis dskami udělal s miestem aneb bez miesta, a ten zápis nebyl mu propuštěn, a tenby na to jiný zápis udělal, že ten zápis poslední žádné moci mieti nemá. O tom rozsudek w bielých puohonných léta 1486. 184) Nalezli wuobec za práwo: ktož za kterýkoli statek zpráwci listem přijme, tehdy když ten list zpráwní ke dskám přinese, mají mu jej we dsky wložiti, Vy toho na úřednících po- žádal, wšak tak, aby k tomu powolenie bylo krále JM" neb pánów a wládyk z plného saudu, a relator na to aby byl. 109 tare, tunc officiales, si postulabuntur, ut ad talem infirmum uenirent aut equi- tarent, quod hoc facere tenentur, et re- cognitionem illius, ad quem iuerunt con- scribere, et relationem illius facere et in tabulis proscribere, prout fieri id an- tea etiam solebat. 181) Pro iure constitutum est: qui- cunque proscriberet alicui bona sua he- reditaria cum loco sibi relicto, et inte- rim quod is moreretur, et filios legiti- mos post obitum suum relinqueret: tunc filj, aut unus ex his, qui annos puber- tatis haberet, potest in illum locum ua- cuum relictum quemcunque uult repo- nere, ut is illis aut illi illud proscrip- tum, quo bona a patre eorum fuerunt proscripta, de tabulis remitteret. De intabulatione. 182) Pro iure constitutum est: si quis uult aliquod proscriptam de tabu- ls remittere, debet sibi illud. facere offi- cialibus legere, et donec non facit le- gere sibi, non debent officiales illud pro- scriptum remittere, et hoc ea ratione, quia nonnulla proscripta possunt remitti, aliqua uero non. 183) Pro iure constitutum est: si aliquis sua bona alicui proscriberet, loco sibi uacuo relicto, aut sine loco, et illud proscriptum non esset de tabulis remis- sum, et demum is aliud proscriptum de his bonis faceret alicui, tunc illud po- sterius proscriptum nullius est momenti. 184) Pro iure constitutum est: si quis fideiussores pro re aliqua, ne euin- ceretur, litteris accipit, si igitur is litte- ras illas in quibus cauetur de euictione ad tabulas afferret, debent tales litteras ili intabulare officiales, si hoc postula- uerit, tamen eo pacto, ut ad id regius consensus prius accederet, vel baronum et nobilium de pleno iudicio. 

Strana 110
110 185) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto kšaft učinil na mocný list králowský, a wýmienky žeby sobě w něm. neudělal, komužby co dal ústně nebo listem, aby to tak mocné bylo ja- koby to w tom kšaftu stálo ; a jestli- žeby co potom odkazowal na swrch- ciech, na klénotiech a na hotowých pe- něziech, a toho kšaftu nezrušil, tehdy to odkázánie žádné moci mieti nemá. A též jestližeby dědictwie swé preč kšaftem bez wýmienky odkázal na týž mocný list králowsky, a w tom kšaftu wy- mienky žeby neudělal, a žeby nad to jiný kšaft činiti chtěl, aby prwní žádné moci neměl, jestliby té wýmienky w kšaftu nebylo, a on by přes to druhý kšaft dělal, prwnieho nezruše, tehdy po- slední kšaft žádné moci nemá. Než jestližeby ta wýmienka byla w prwniem kšaftu, jestližeby druhý kšaft učinil, aby prwní moci neměl, tehdy poslední w swć moci zuostane a prwni nic platen býti nemá. A jestližeby kto také kšaft učinil na mocný list králowský, a k tomu swuoj statek odkázal, *) a potom přijda ke dskám a učinil jiné zřiezenie o tom statku: tehdy ten kšaft nemá žádné moci mieti; poněwadž ho prwé we dskách před tiem zápisem nemá. Než jestližeby kšaft prwé před tiem zá- pisem we dskách byl, tehdy má moc mieti, a zápis poslední, kterýž jest we dskách, nemá proti tomu kšaftu moci mieti. W památných, N. 22 (— 1489). *) Rkp. Pr... . a komu statek swuoj otkázal, Ze to odkázanie a zfiezenie má mieti moc jako dsky. Neż jestliżeby prwnie zfie- zeni kto sim o swóm statku ułinil dskami, nezkaze toho, nemuoŻż kiżaftem na tyż list mocný jiného učiniti. A též nezruże zriezeni učiněného na list mocný králowský, nemuož jiného učiniti listy ani dskami, leč sobě wý- mienky učiní; neb list mocný králowský k zřiezení statku po smrti jest tak mocny, jako dsky. 186) Nalezli wuobec za práwo: Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 185) Pro iure constitutum est: si guis testamentum faceret, habens super hoc auctoritatem regiam concessam, ne- gue in eo testamento exciperet, si guid alicui legaret aut uerbis aut litteris, ut id ita ratum foret, uti in testamento scriptum esset: Bi tune postea quicquam alicui legaret, siue aliquid de suppel- lectili, siue de clenodijs, uel de prompta pecunia, testamentumque factum non in- fringeret, tunc tale legatum est nullius momenti. Et similiter si bona sua he- reditaria per testamentum sine ulla ex- ceptione alicui legaret, habens eandem auctoritatem regiam, neque in hoc te- stamento esset exceptio talis, quod si uellet ultra illud testamentum facere, ut primum testamentum nullius uigoris es- set: si talis exceptio non foret in pri- mo testamento, et testator insuper aliud testamentum faceret, primum testamen- ium non infringens, tunc posterius te- stamentum. nullum uigorem habet. Si autem in prior testamento talis exceptio foret, si secundum testamentum faceret, ut primum tunc esset irritum, hoc modo posterius testamentum in suo uigore remanebit, et primum nullius erit mo- menti. Et tale testamentum, quod fac- tum est regiarum litterarum auctoritate, et ordinatio de bonis suis est tanti ui- goris, sicut intabulatio. Sed si quis prius ordinationem de bonis suis per inta- bulationem faceret, non infringens eam, non potest faciendo testamentum, ha- bens auctoritatem regiam, aliam ordina- tionem de bonis facere. Ác rursus non infringens testamentum auctoritate regia factum, non potest aliam ordinationem de bonis suis facere, neque per testamen- tum neque per intabulationem, nisi per ex- ceptionem factam ; quia auctoritas desuper regia ad faciendum testamentum post mortem est tanti uigoris sicut intabulatio. 186) Pro iure constitutum est: si 

Strana 111
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. jestližeby kto dskami jaký zápis udělal, a'w tom zápisu tu wýmienku žeby sobě zuostawil, jestližeby co komu rozkázal dáti po smrti swé ústně aneb listem, to má dáno býti, buď hotowé penieze, klé- noty neb swrchky, to muoZ odkézati na tu wymienku: neZ dédietwie odkázati nemuoZ na Zádná wymienku. W pa- mátnych, U. 26 (— 1496). 187) Nalezli wuobec za práwo: ktoZ drZí práwem wénnym neb zástawü wén- nau kteréókoli dédictwie, Ze proti dědici a nápadnfku téch dédin nikdá se wy- plata nepromléf. O tom rozsudek w bie- lých puohonnych léta 1494. 188) Nalezli wuobee za práwo: jestliZeby kde dsky muži a ženě spolu swédéily, tehdy muZz jejieho dielu ne- muoZ zawaditi, ani prodati. Pakliby jie wéno wloZil na tom statku, tehdy toho statku napřed wzietüi má polowici a druhá polowici w swém wéné drZeti má, jestliie jest za jejie dosti, wedle préwa wénného. Pakliby nebylo, muoZ k příjemci hleděti; pakliby příjemce ne- bylo, tehdy kdež jest wznešena. O tom rozsudek III Wenceslai, Q. 10 (— e. 1410). 189) Nalezli wuobec za práwo: aby wšecky kšafty, kteříž se na krále JM" mocný list dě- lají, ktožby s takowými kšafty a s mocným listem krále JM", na kterýž se též kšaftowé dělají, ke dskám přišli: aby úředníci menší napřed ten list mocný krále JM", a potom po něm kšaft we dsky zemské wložili a we- psali bez zwláštních relatoruow; poněwadž w listu krále JM" mocném stojí napsáno, že JMKí přikazuje úředníkuom wětším i men- ším, aby, když by s takowými kšafty a listy přijdúc ke dskám a požádáni jsúce, je we dsky zemské wepsati kázali, tak jakž ot sta- rodáwna býwalo. 111 quis de bonis suis aliquod proscriptum in tabulis faceret, et in tali proscripto exceptionem faceret talem, si mandaret quid alicui dare, ut ei post obitum suum daretur, siue ore proprio mandaret, siue in litteris, hoc tunc dari debet, siue sit in prompta pecunia, siue in clenodijs, uel in suppellectili, hoe pacto potest legare super tali exceptione: sed bona hereditaria super nulla exceptione le- gare potest. 187) Pro iure constitutum est: si quis possidet iure dotis aut pignore do- tis aliqua bona hereditaria, quod heres et successor illorum bonorum nunquam ius suum redimendi aliquo silentio tem- poris amittere potest. 188) Pro iure constitutum est: si aliquod proscriptum in tabulis testaretur simul uiro et uxori; tunc maritus non potest partem uxoris alicui debito obli- gare aut uendere; si autem maritus in ilis bonis proscriptis uxori sue dotem prosceriberet, tunc uxor imprimis de illis bonis debet accipere suam unam partem, alteram uero partem pro dote sua possi- dere debet, si satis foret in altera illa parte bonorum pro dote sua iuxta iura dotalia. Si autem non satis foret, habet uxor ius in acceptatorem dotis; si autem dotis acceptator nullus esset, tunc in illa bona, in que sit importata. 189) Pro iure consttutum est: quod om- nia testamenta, que auctoritate super hoc re- gia concessa conficiuntur, quando cum huius- modi testamentis auctoritateque in hoc regia concessa super testamenta ad officium tabu- larum uenirent, debent officiales minores im- primis auctoritatem regiam concessam et dein testamentum intabulare et proscribere sine specialibus relatoribus; et hoc ideo, quia in regia auctoritate scriptum est, quod sua ma- iestas precipit officialibus tam maioribus quam minoribus, quandocunque cum talibus litteris auctoritatis regie et testamento ad tabulas uenirent petentes, ut in tabulas regni pro- scribi mandarent, iuxta morem et ritum an- tiquum. 

Strana 112
112 190) Nalezli wuobec za práwo: ktož má list mocný od krále JM" na zřiezení statku swého po smrti swé, že ktožkoli učiní na týž list mocný zřiezení, (a) toho nezkaze, učinil- by jiné zfiezeni o statku swém: Że to po- slední moci míti nemá, jestliže jest prwní zřiezení bez wýmienky učiněné zkaženo ne- bylo. Neb poněwadž učině zápis dskami s miestem, a toho zápisu nezruše, jiného uči- niti nemuože, a poněwadž list krále JM" jest tak mocny jako dsky: že tóż dokudź prw- niho zriezeni na list mocny učiněného ne- zkazí, že poslední proti prwniemu moci miti nemá, bud. dskami nebo listem učiněné. 191) Nalezli wuobec za práwo: Ze wéno muoZ pfewedeno byti s jednoho statku na druhy: ale kdyZ se to wéno přewodí, má příjemce býti od té ženy, kteréž se wóno piewodi, a ona také osobně tu býti má. A w tom se pří- jemce opatř, aby dosti wěna k užíwání jejiemu bylo wedle práwa wěnného; a ten příjemce má mieti na swobodných dědinách. Pakliby dosti wěna nebylo, mó ona na piijemcuow statek sáhnúti podlé práwa. Pakliby i na piijemcowu statku dosti nebylo, tehdy se má zase na- wrátiti, kdež jest wznešena. O tom rozsu- dek secundo Nicolai (= 1396—1399). 192) Nalezli wuobec za prźwo: jestližeby muž ženu swú k tomu při- wedl, aby zań statkem swym zprawo- wala: jestliżeby muż prwć umiel, tehdy ta zpráwa žádné moci nemá. O tom roz- sudek léta 1409, kdež Hereš z Libonic. 193) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto dskami zawázal na swém statku, jestližeby ho z toho listu newy- wadil, že jakážkoli pokuta we dskách jest, že jemu to má zuostati. A pakliby stálo (sic), žeby ten, ktož se zapsal, list wywazený a prořezaný ke dskám při- nesl, že mu ten zápis má propuštěn býti, by pak i toho uebylo, komuž zá- pis swědčí. O tom rozsudek secundo Zřízení zemské za króle Wladisława r. 1500. 190) Pro iure constitutum est: gui habu- erit auctoritatem regiam de suis bonis con- dendi testamentum: quicunque facit tale te- stamentum, et non fracto illo facit secundum, guod illud posterius nullius est momenti, ex quo primum factum absque exceptione frac- tum non sit. Et hoc ea ratione, quia nec is, qui proscribit tabulis bona sua cum loco re- licto, si illud proscriptum non annihilauerit, . aliud facere potest, et quia auctoritas regia super hoc concessa est tanti uigoris, sicut tabule. lta etiam, quamdiu primum testamen- tum factum super auctoritate regia non in- fringetur, quod posterius contra primum ui- gorem nullum habet, siue illud posterius sit factum per tabulas, siue por litteras. 191) Pro iure constitutum est: quod dos de bonis unius in alia bona traduci potest: sed cum dos traducitur, debet adesse dotis acceptator ab illa muliere cuius dos traducitur, et illa mulier etiam personaliter adesse debet. Et tunc ac- ceptator dotis sibi prouideat, ut satis esset bonorum dotis ad fruitionem illius luxta iura dotalia; et is acceptator de- bet habere bona libera. Si uero non satis foret bonorum dotis, tunc illa ha- bebit actionem in bona acceptatoris se- cundum iura. Si uero etiam bona accep- tatoris non sufficerent, tunc illa regredi potest in bona illa, in que sit importata. 192) Pro iure constitutum est: si maritus uxorem ad hoe adduceret, ut pro eo cum bonis suis de euictione ali- cui caueret: si maritus prius antequam uxor decederet, tunc talis cautio est nullius uigoris. 193) Pro iure constitutum est: si quis fiderussori suo bona sua obligaret in tabulis sub aliqua pena, si eum non liberauerit a fideiussione litterarum, quod talis pena uigorem habet. Si autem con- tingeret (sic), quod is, qui sua bona obligauit, litteras illas solutas et perfo- ratas ad tabularum officium attulerit, quod tunc talis obligatio bonorum re- mitti debet de tabulis, si etiam is fide- 

Strana 113
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Düpowec, Q. 6 (— 1454), w tychz, Q. 10. O wedení pfes pansky nález. 194) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto kterým statkem co zpra- wowal, a po též zpráwě žeby na tom statku wěno zawadil anebo komorní plat zapsal, aneb jakkoli posledním zápisem zawadil: tehdy přijdeli pro nezpráwu k odhádání, poslední zápisowé moci mieti nebudá proti prwním proti té zpráwé, neZ coZby po odhádání té zpráwy zuo- stalo; tehdy potomní zápis k tomu má hleděti, což jest po tom odhádání statku zuostalo. A tak starší zápis před po- tomními má napřed o zpráwách mieti; jakoż o tom rozsudek Wenceslai An- drez, K. 1 (— 1455). 195) Nalezli wuobec za práwo: ktoZbykoli, an jeho zpráwa přišla, a pro tu nezpráwu newedlby do tří let a 18 neděl: tehdy tu zpráwu promlčí. Neb kdyžby kto komu dal úmluwu pro ne- zpráwu, tehdy ten hned, máli zpráwci, má hned také tomu úmluwu dáti; a tak jakž naň wedú pro nezpráwu, má na jiného se wésti, nedada letuom projíti ; jakož o tom rozsudek secundo Joannis Plana, G. 28 (= 1459). 196) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto, nemaje dětí, komu statek swuoj bez miesta zapsal, a mělliby po tom zápisu děti, a umřelliby, maje děti: tehdy ten, komuż jest statek po jeho smrti zapsán, má dětem jeho, jestliže k létuom přijdú, ten zápis propustiti; neb jest to wěc swěřená. Než neuchowalliby buoh prwé dětí, nežliby let došly, tehdy toho zápisu od otce jich k tomu statku užiti má. A jestližeby otec těm dětem které poručníky zdélal, poruéníci toho užiti mají do let sirotčích ; než jestli - žeby sirotci zemřeli, let nemajíce, tehdy 113 iussor, cui obligata fuerant bona, non adesset. 194) Pro iure constitutum est: si quis suis aliquibus bonis alicui caueret de euictione, et quod post talem cau- tionem illis bonis factam in his dotem proseriberet, aut censum camere, aut qualicunque posteriori proscripto illa bona obligaret: si tune ob euictionem deuen- ium fuerit usque ad estimationem, po- steriora tunc proscripta non habebunt uigorem contra priora contra talem cau- tionem, nisi ad id quod post talem esti- mationem bonorum remaneret; tunc pri- mo posterora proscripta habebunt lo- cum ad illa, que residua erant post esti- mationem. Et sic priora proscripta de euictione debent potiora esse posterioribus. 195) Pro iure constitutum est: quan- docunque contingeret euictio, et quod ob euictam rem ius suum in tribus annis et XVIII ebdomadis non exequeretur: tunc ius suum pro euicta re silentio iuris sui amittit. Nam si aliquis daret alteri mo- nitionem pro re euicta, tunc is, qui ha- bet fideiussorem alium, debet etiam illi monitionem dare; et sic quomodo ius in illum ob euictam rem ducitur, ut is etiam in alium fideiussorem ducat, non permittendo tempus annorum silentio preteriri. 196) Pro iure constitutum est: si quis, cum non haberet filios legitimos, bona sua post mortem non relicto sibi loco uacuo alicui proscriberet, et interim post tale proscriptum filij sibi legitimi contingerent, et dein moreretur filijs relictis: tunc is, cui post mortem suam bona sua proscripsit, debet filijs suis, cum ad etatem puberem peruenerint, hoc proscriptum remittere de tabulis; quoniam hec res est fideicommissi. Sed si prius filij, quam ad annos pubertatis peruenirent, decederent, tunc is tali proscripto, a patre eorum in bona illa facto, frui debet. Quod 15 

Strana 114
114 tomu, komuž swědčí zápis, statku po- stupte. Pakliby těch sirotkuow žádný poručník nebyl, tehdy najbližší přietel (podlé obdarowánie králowského), chceli, na se muož poručenstwie wzieti a si- rotkóm uručiti ; a počet sirotkóm, když let dojdú, učiniti mají. Než zemřeliliby sirotci, nežliby let došli: tehdy cožby toho statku poručníci poZili, to sobě mají schowati ; než nápadu nemají mieti, než statku postupte tomu, komuž zápis dskami nač swědčí, na swrchky, na klé- noty, na hotowé penieze toho wšak *) má postüpiti. Než jestliže zápis swědčí toliko na statek a zbožie, tehdy to- liko statku postupte dědičného, a sobě swrchky schowati mohů po sirotčie smrti. (O tom rozsudek tertio Plana, L. 26 (= 1462), w týchž L.: 23.) Kdyžby komu neswědčily w zápisu swrchky, že nemá jich bráti. A jestližeby děti měl, a s miestem zápis učinil: ten zápis má moc mieti, poněwadž sú již děti byly, když jest ten zápis učinil. 197) Nalezli wuobec za práwo: páni a wládyky na plném saudu roz- kázali sú we dsky památné zapsati: což se placenie dluhuow na zlaté dotýče, ktožbykoli jeden druhému dlužen byl zlaté, buď uherské neb rýnské, ježtoby w tom dluhu nestála tato wýmienka, že ho nemá jinúů mincí odbýwati žádnů, než zlatými uherskými neb rýnskými, že každý dluhu toho, kterýžby na zlaté swědčil, bude moci odbyti za zlaté groši, penězi neb haléři českými, a na tom každý má přestati, a za zlaté groše neb *) Rkp. Pražský: toho wšeho má. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. si pater his filijs tutores constitueret, quod tunc tutores debent illis bonis frui usque ad etatem puberem filiorum; si autem ante pubertatem morerentur, tunc tutores debent de possessione illorum bonorum cedere illi, cui à patre eorum illa bona proscripta sunt. Si autem eorum pupillorum nullus tutor constitutus esset, fune proximus amicus (iuxta regiam donationem) potest tutelam suscipere et pupillis satisdare; et rationem pupillis, eum ad pubertatem uenirent, facere debet. Et si pupilli in pupillari etate decederent: tune quoscunque fructus de illis bonis tutores percepissent, hi illis manere de- bent; sed successionem bonorum non habent, et debent de bonis illis cedere huie, cui talia bona, cum suppellectili, eum clenodis, cum prompta pecunia proseripta sunt. Si tune tenor proscripti est in bona immobilia, tunc tantum ce- dere debent de bonis illis hereditarijs, et omnem suppellectilem sibi retinere possunt post obitum pupillorum. Nam cum in proscripto non fit mentio sup- pellectilium, quod tune non debet ca- pere eam. Si autem haberet filios, et proscriptum eum loco uacuo relicto fa- ceret: tale proscriptum uigorem suum habere debet, ex quo iam filij sibi erant, eum proscriptum tale fecerat. 197) Pro iure constitutum est: baro- nes et equestres de pleno iudicio man- darunt in tabulas memoriales proscribere: quod pertinet ad solutionem florenorum, quicunque obligaretur alicui florenos, siue ungarieales, siue rinenses, et quod in tali obligatione non fieret illa exceptio, quod non debet alia moneta solui, nisi florenis ungaricalibus aut rinensibus, quod tunc talis obligatio florenorum solui po- test pro florenis grossis, denarijs aut obolis boemiealibus, et unusquisque con- tentari debet, pro florenis grossos aut 

Strana 115
Zřízení zemské za krále penieze přijieti, za každý zlatý uherský puol kopy grošow českých polože, a za rýnský puol 22 groše českého, wedle prwnieho krále JM" nálezu, a také wedle zuostánie o témž placení za zlaté na sněmě obecniem, kterýž jest držán byl za přítomnosti krále JM" a we dsky mělo zapsáno býti, a wedle toho nálezu každý tak se má zachowati. Než ktožby komu zlaté dlužen byl, a w tom dluhu ta wýmienka bylaby položena, že nemá jinů žádnů mincí odbýwán býti: ten žádný nenie za zlaté groše ani peněz bráti powinen, než zlatými má wedle té domínky, a ne jinů mincí odbýwán býti. Stalo se w úterý po swatém Witu léta božieho 1485 ; w památných, T. 21. 198) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto měl zpráwní list na který prodaj statku s rukojměmi, a jestližeby sobě toho listu zpráwnieho do desk, an otewřeny sú, newložil, a rukojmě by w tom zemřeli a jistec : tehdy sám se o ten wklad připrawí, a dále děti jistcowy, ani rukojmí těch dětí, nebudá wkladem ani zpráwü powinni, jakoZ ten list uka- zuje. O tom rozsudek quarto Plana, K. 18 (— 1464). 199) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto od panského kláštera kte- rú wes neb zbožie kúpil bez powolenie králowského, Ze muoZ toho küpenie a trhu uZitü, ponéwadZ to nenie klášter králowsky, kdyZ ten pán jako fundator dá swé powolenie. 200) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto dědiny swé zastawil dlu- hem dskami nebo listy, a wýplatu sobě pozuostawil, jestližeby w zápisu stálo, kdyžby puol léta dal napřed wěděti li- stem. od úřadu desk zemských, aby wy- platil: ta se wyplata neb zástawa ne- muoZ promléeti. NeZ dalliby puol léta napřed wěděti, a po tom dání žeby ne- Wladislawa r. 1500. 115 denarios uel obolos acceptare, pro guo- libet floreno ungaricali mediam sexa- genam grossorum, et pro rinensi XXI /, grossos iuxta primum regie maiestatis edictum, et iuxta constitutionem de eadem solutione florenorum in sinodo, que ha- bebatur presente regia maiestate factam, et iuxta presentem constitutionem unus- quisque se conseruare debet. Sed si quis alteri florenos deberet cum huiusmodi exceptione, quod non debet alia moneta solui nisi florenis: tune creditor non te- netur grossos aut denarios aut obolos pro florenis accipere, sed florenis iuxta mentionem et non alia moneta illi satis- fieri debet, 198) Pro iure constitutum est: si quis haberet htteras cum fideiussoribus pro euictione supra emptionem aliquam, et illas litteras pro euictione cum tabule aperte forent non intabularet, et interim fideiussores cum uenditore morerentur: tunc metipse erit sibi in culpa, et dein- ceps filij uenditoris neque tutores illo- rum tenebuntur pro euictione, prout litte- rarum tenor est. 199) Pro iure constitutum est: si quis a dominorum monasterio villam aut bona aliqua emeret absque consensu regie maiestatis. quod talis contractus uenditionis habere debet locum, quoniam illud monasterium non sit regium, dum- modo dominus monasterij tanquam fun- dator dederit ad hoc suum consensum. 200) Pro iure constitutum est: si quis agros suos oppignoraret per tabulas aut per litteras, et bonorum suorum illorum sibi redemptionem exciperet: si in proseripto esset talis exceptio, cum dimidium anni ante denunciaret litteris ab officio tabularum ut redimeret: talis redemptio aut oppignoratio non potest amitti silentio iuris. Sed cum denunciaret 15* 

Strana 116
116 wyplatil do tří let a osmnácti nedělí, již se po tom dání ta wýplata promlčí. Než jestližeby zápis zástawy swědčil, kdyžbykoli chtěl, aby to latiti mohl, ta wýplata se nikdá nepromlčí. Pakliby w wýplatniem zápisu neb listu stálo do jmenowitého času že to má wyplatiti, jestližeby od toho času jmenowitého dal letóm nahoře dotčeným projíti: ta se wýplata také promlčí. A byloliby w zá- pisu nebo w listu zástawniem, jestli- žeby do jmenowitého času newyplatil toho statku, jakž zápis zní, potom dále k té wýplatě žádného práwa nemá. Na- lezli také, jakéžbykoli kto wýmienky w kterémkoli zápisu jměl, že každý toho. užiti má, nedada letóm nahoře dotčeným projíti. O tom rozsudek w bielych puo- honnych léta 1485. 201) Nalezli wuobec za práwo: jestliżeby dwśma neb tfem statek swuoj kto po smrti zapsal, aby se s komorni- kem uwázal: tehdy jestližeby se z těch jeden, kterýmž swědčí zápis, s komor- níkem uwázal, a jiní, kterýmž také swědčí zápis s komorníkem, i neuwáza- liby se, a daliby třem letóm a osmnácti nedélém projfti od smrti toho, kterýž jest jim ten statek zawázal: tehdy ten, ktož se jest s komorníkem w ten sta- tek uwázal, jemu wedle oněch let pro- jitie i jich diely jemu zuostanń. O tom rozsudek w bielych puohonnych léta 1486. Neż jestliżeby na jich miestć byli přátelé neb poruéníci, Ze ti budń se moci uwśszati w takowy statek jménem sirotkuow těch. 202) Nalezli wuobec za práwo: kdežby dwa bratřie statek prodáwali a Zřízení zemské sa króle Wladislawa r. 1500. illud dimidium anni, et post denuntia- tionem non redimeret in tribus annis et XVIIT ebdomadis, hoc pacto talis redemptio silentio iuris amitteretur. Sed si proscripti tenor esset, quandocunque uellet, quod posset redimere, talis re- demptio nullo iuris silentio amittitur. Si autem in proscripto aut in litteris esset certum tempus determinatum ad redi- mendum, si ab illo tempore certo sinet transire tempus annorum supra comme- moratum et non redimeret: tunc talis redemptio silentio iuris amittitur. Si uero in proscripto aut in litteris pignoraticijs esset scriptum, si non in certo determi- nato tempore illa bona redimeret, et illud tempus sineret preterire et non re- dimeret in tempore illo iuxta proscrip- tum, quod dein iam amplius non habe- bit ius illorum bonorum redimendi. Et itidem qualescunque sint exceptiones in qualieunque proseripto, quod quilibet debet frui suo proseripto, non sinendo tempus annorum supradictum silentio preterire. 201) Pro iure constitutum est: si quis bona sua duobus aut tribus post obitum suum proscriberet, ut se cum ca- merario intromitterent, et tunc si quis ex illis, quibus proscriptum est, se cum camerario intromitteret, et alij quibus itidem esset proscriptum, cum camerario se non intromitterent, donec tres anni et XVIII ebdomade a morte illius, qui sua bona proscripsit, preéterirent: tune, qui se cum camerario intromisit in illa bona illis proscripta, iuxta annos illos silentio illorum preteritos, partes illorum illi rema- nere debent. Attamen si forent in loco illorum amici uel tutores, quod hi possunt se intromittere in illa bona nomine illo- rum pupillorum. 202) Pro iure constitutum est: si duo fratres bona aliqua uenderent, et 

Strana 117
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. společně že by jej we dsky kladli, a zprawowali jej oba čímž mají neb mieti budü, by se pak potom rozdělili : tehdy ten, komuZ zprawujf, má se na oba bra- try statky wésti, kdežby je měli. Powe- deli se na jednoho statek, muož jemu ten jeden odpor klásti, a bude jemu to wedenie práwa zdwiženo ; a musie potom na oba wésti pro nezpráwu, nedáli le- tóm zemským projíti. A též jestližeby kto dwa zpráwce měl, a ti sobě žeby nie nebyli, a zprawowali jemu dwéma statky : tehdy se má téZ na oba statky pro nezpráwu wésti, aby mu na každého statku polowice té zpráwy odhádáno bylo. Pakliby se na kterého polowici statku nedostalo, bude moci na druhého zpráwci statku to wšecko, což mu se nedostalo, odhádati. Pakliby se na je- dnoho statek wedl, tehdy bude moci jemu ten jeden odpor dělati, a bude jemu to též práwo zdwiženo, jakož o nahoře psaných bratřiech swrchu stojí. O tom rozsudek léta božieho 1486 w bielých puohonných. 203) Nalezli wuobec za práwo: ktožby jakú zástawu držal, a ten ktožby zastawil, mčlby wuoli wyplatiti, neucho- walliby buoh jeho, ktož zastawuje: tehdy k té wýplatč dčdicowé jeho anebo ná-. padníci práwo mieti mají, jako on sám. Budeli ten, ktož zástawu drží, komu chtieti to swé práwo prodati aneb komu za- psati, to bude moci dobře učiniti. Pakliby toho práwa žádnému nezapsal ani prodal, a umřelby w tom: tehdy ktož nápadníci po nčm budú, k tomu zápisu budú mieti prá- wo. O tom rozsudek w bielých puohon- ných léta od narozenie božieho 1492. 204) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby kto několika osobám statek swuoj zapisowal, a w tom zápisu žeby tak znělo, že diel mrtwého na žiwého 117 guod simul intabularent illa emptori, caue- rentque de euictione ambo bonis illis, que habent aut habituri sint, quamuis postea pro bonis suis partirentur: tunc ille, eui bona euicta sunt, debet in bona amborum fratrum ius ducere. Si in unius bona tantum duceret, tunc ille potest huie executioni contradicere, eritque illi talis executio iuris sui sublata; ac de- mum oportet in bona amborum facere executionem ob euictam rem, non dando tempus annorum silentio preterire. Et similiter, si duo fideiussores pro euictione forent,qui nullo uinculo sanquinis iunc- ti sibi inuicem essent, et cauerent e suis bonis: tunc debet itidem ius exequi in utriusque bona pro re euicta, ut in bonis singulorum medietatem rei euicte facerent estimationem (sic) Si tunc in utrius bonis non sufficeret, ut medietas rei euicte estimaretur, poterit fieri estimatio in bonis alterius, quantum non sufficerent bona unius pro sua medietate. Si uero in bona unius totum ius suum uellet exequi, tunc is tali executioni potest contradicere, et illa iuris executio ei tolletur, prout pro- xime de fratribus commemoratum est. 203) Pro iure constitutum est: si quis possideret bona sibi oppignorata, et is, qui oppignorauit, haberet arbitri- um illa bona redimendi, et si interim antequam redimeret decederet: tunc ius bona illa redimendi habebunt heredes sui uel successores, uf ipse met habuit. Si autem ille, cui bona oppignorata sunt, uoluerit ius suum uendere uel ali- enare, quod id facere potest. Si uero illud ius suum nemini neque uenderet, neque alienaret, et interim decederet, tunc successoribus eius ius illud oppignorati- onis competit. 204) Pro iure constitutum est: si quis bona sua certis personis proscriberet, et tenor proscripti quod talis esset, quod in parte bonorum inuicem sibi succedere 

Strana 118
118 připadnúti má: a kdyžby ten statek na ně přišel, že každý swuoj diel muož prodati, zapsati a učiniti z něho, což mu se zdá, kdyžby léta měl. O tom rozsudek w bielých puohonných léta od narozenie pána Krista 1486, a druhý rozsudek oc. 1488. 205) Nalezli wuobec za práwo: jestliZeby se kdy trefilo, Zeby se kto zdluZil wiece nežby swého statku měl, a ti rukojmě, kteříž jsú zaň, jestližeby ho z toho poháněli, chtiec někto prá- wem swého na něm před jinými do- byti : i nemá toho napřed žádný mieti, ani ten, ktož napřed pohánie, ani ten ktož naposledy pohánie, než mají se o ten: statek wšickni děliti, též ti, ktož pohánějí, jako ti, kteříž nepohánéjf; wiecli kto dá, wiec má wzieti. Než ti kteřížby poháněli, mají napřed z toho statku wzieti, coZ na puohony naložie aneb utratie pro tu při. Pakliby kto kterym rukojmiem statek zapsal dskami, a jiní zaň slibujíc swé dali a to pro- wedli: též s tiem aneb s těmi, ktož zá- pis mají, mieti mají rowny diel swé záplaty, jakož nahoře psáno stojí. 206) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto měl zpráwce, a jemuby úmluwu dal, již ten, komuž jest úmluwa poslána, stuoj neb nestuoj: tehdy po- hnany má předse ku práwu stéwati a súditi se; a prohráli rozsudkem, má se zachowati k swému zpráwci podlé prw- nieho swolenie. Než jestližeby pohnaný nestáním ztratil, tehdy jemu zpráwce nic powinen nebude. O tom rozsudek w bielych puohonných léta 1455. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. deberent: et cum iam illa bona in illos deuoluerentur, quod tunc quisque illorum partem suorum bonorum potest uendere, alienare et facere cum his, quidquid li- buerit, si annos pubertatis habeat. 205) Pro iure constitutum est: quod si aliquando contingeret, quod aliquis maiora debita contraheret, quam in bonis suis haberet, et sui fideiussores illum ob hoc citarent, uolentes alios fideiusso- res preuenire, ut suum in solidum pos- sent consequi: nullus tunc debet in hoc potior esse, neque is, qui citat ante alios, neque illi, qui posterius, sed debent omnes fideiussores pro eius bonis equa- liter diuidere, tam ili qui citant, quam hi qui non citauerant; qui plus soluit, plus etiam capiat. Attamen illi, qui prius eitauerunt, debent ante etiam ex illius bonis accipere impensas, quas in cita- tionem et ob hoe fecerant. Si quis au- tem in preiudicium aliorum fideiussorum, qui pro eo soluerant, aliquibus alijs fi- deiussoribus bona sua proscriberet, et hi id etiam, quod soluissent, producerent: quod tunc debent habere non minus equalem partem sue solutionis in bonis ills ac illi, quibus talia bona proscripta sunt, uf proxime supra perscriptum est. 206) Pro iure constitutum est: si quis haberet fideiussorem pro euictione, et ei denunciaret, ut ei in iudicio assis- teret: si is, cui denunciatum est, siue compareat, siue non, tamen nihilominus citatus debet iudicio adesse et litigare. Si tune per sentenciam iudicum causam illam amiserit, debet tune ob rem euictam contra fideiussorem agere, iuxta priorem constitutionem. Si uero citatus per con- tumaciam suam causam amitteret, tunc eo modo fideiussor in nullo obligabitur citato. 

Strana 119
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Prisahy najwyssich üFednikuow zem- skych. 207) Nalezli wuobec za práwo: Ze najwyšší purkrabie Pražský takto má najprw státi proti slunci a wýchodu twáří, a na hlawě nic nemá mieti, než prostowlas má státi, a zdwihnüti dwa prsty proti wýchodu slunce, a takto řé- kati po tom, ktož mu přísahu dáwá, to- tiż miestopísať králowstwie českého a písať menších desk zemských: Přísahám pánu bohu, wšem swa- tým, najjasn&jSiemu knieZeti a pánu panu Wladislawowi, uherskému, české- mu oc. králi, wšem pánuom, rytieřstwu 1 wší obci králowstwie českého, bo- hatému i chudému, w tomto úřadu, k kterémuž jsem powolán, najwyššiemu purkrabstwí Pražskému, prawdu wésti a křiwdu tupiti, a to ani pro přiezeň, ani pro nepřiezeň, ani pro kterú jiná wéc. Tak mi buoh pomáhaj i wšickni swětí! 208) A též má přísahu učiniti naj- wyšší: hofmistr. zemský, najwyšší ko- morník, najwyšší sudí, najwyšší písař zemský, wšichni týmiž slowy a túž pří- sahú, jedině jménem každý úřad swuoj jmenuje. 119 De iuramentis supremorum officia- lium regni. 207) Pro iure constitutum est: quod supremus purgrauius Pragensis debet in primis stando se uertere aduersus solis ortum, capite aperto, capillis sparsis, et leuare duos digitos aduersus solis exor- tum, et ita iurare debet in uerba uice- notarjj regni et notarijj minorum tabula- rum: juro deo omnipotenti, omnibus sanetis, serenissimo principi et domino domino Wladislao Ungarie ac Boemie etc. regi, omnibus baronibus equestri- busque, ac toti communitati regni Boemie, tam diuitibus, quam pauperibus, in hoc officio, ad quod uocatus sum, summi purgrauij, iustitiam administrare, iniqui- tatem reprimere, et hoc aliter non facere, neque ob fauorem, neque ob odinm, ne- que ob aliam quampiam rem. lta me deus adiuuet et omnes sancti! 208) Et itidem huiusmodi iuramen- tum facere debent supremus magister curie regni, supremus camerarius, supre- mus jüdex, supremus notarius regni, omnes his uerbis ac tali iuramento, nisi quod quisque officioum suum nomine suo nominare debet. Přísaha pánuow a wládyk do saudu zemského. 209) Nalezli wuobec za práwo: pří- saháme pánu bohu, wšem swatým, naj- jasnějšícmu kniežeti a pánu panu Wla- dislawowi, uherskému, českému oc. králi (aneb kterýžby potom král byl), wšem pánóm a wládykám, i wšie obci králow- stwie českého, chudému i bohatému, w tomto saudu zemském, k kterómuż sem. powolán, prawdu wésti a křiwdu tupiti, a to ani pro přiezeň ani pro nepřiezeň, ani pro kterü jinü wéc. Tak mi buoh dopomáhaj i w&ickni swétf ! 209) Juramentum baronum et cques- trium ad regni iudicium, pro iure con- stitutum : iuro deo omnipotenti, omnibus sanctis, serenissimo principi et domino domino Wladislao Ungarie et Boemie etc. regi (uel qui ei postea succederet), omnibus baronibus, equestribus ac toti communitati regni Boemie, tam diuitibus, quam pauperibus, in hoe iudicio regni. ad quod uocatus sum, iustitiam admini- strare, iniustitiam reprimere, et aliter non facere, neque ob fauorem, neque 

Strana 120
120 Zřízení zemské 2a krále Wladislawa r. 1500. ob odium, neque ob aliam quampiam rem. Ita me deus adiuuet et omnes sancti! Prisaha panéw a wladyk do saudu komornieho a do rady kralowské, wuobec za prawo 210) Přísaháme pánu bohu, wšem swatým, najjasnějšícmu kniežeti a pánu, panu Wladislawowi, uherskému, české- mu oc. králi (aneb kterýby potom král byl), wšem pánóm a wládykám, i wšie obci králowstwie českého : napřed JKM*“ rady a tajnosti zachowati, k obecnému dobrému wěrně a práwě raditi, a w týchž radách a saudu komorniem prawdu wé- sti a křiwdu tupiti, a to ani pro přie- zeň ani pro nepřiezeň, ani pro kterü jinú wče. Toho nám buoh dopomáhaj 1 wšickni swětí ! A mincmajstr, podkomoří králow- stwie českého, prokurator, hofmistr, mar- šalek, purkrabie kraje Hradeckého, a miesto-purkrabie Pražský, ti wšickni mají přísahu učiniti týmiž slowy jako do rady, jmenujíce úřady swé, že se mají w swých úřadech wérné a práwé zachowati. 211) Nalezli wuobec za práwo, kte- rak mají piísahati k swédomí páni a wládyky, kteří w saudu zemském se- dají: najprwé se má každý twáří obrá- titi proti wýchodu slunce, a na hlawě nemá nic mieti, než prostowlas má býti, a má položiti každý dwa prsty na prsy swé, a písař menších desk zemských má jim přísahu dáwati těmito slowy : prawím to na tu přísahu, kterúž jsem učinil králi JM" i wšie zemi k tomuto saudu, w té při, kteráž jest mezi tiemto a tiemto, čehož sem swědom, že to wérné a práwé powiem, a to ani pro přiezeň ani pro nepřiezeň, ani pro kterü jiná wéc. Tak mi buoh pomáhaj i wšickni swětí! 212) Nalezli wuobec za práwo, kte- nalezená : 210) Pro iure constitutum est: jura- mentum baronum et eguestrium ad ju- dicium camere et at consilium regium: juramus deo omnipotenti, omnibus sanc- tis, serenissimo principi et domino do- mino Wladislao Ungarie et Boemie regi, (aut illi, qui postea succederet), omnibus baronibus et equestribus, et toti commu- nitati regni Boemie: imprimis sue maies- tatis consilia et secreta tacita habere, ad commodum commune uere ef sincere consulere, ac in illis consilijs et iudicio camere iustitiam administrare et iniqui- tatem reprimere, et hoc non aliter facere, neque ob fauorem neque ob odium, neque ob aliam quampiam rem. Ita nos deus omnipotens adiuuet et omnes sancti! 211) Pro iure constitutum est, quo- modo iurare debent barones et equestres cum testimonium dare debent, qui in judicio regni assident: inprimis debent se uertere uersus orientem capite aperto, capillis sparsis, e£ quisque eorum duos digitos ut ponat ad pectus suum, et ad uerba notarijj minorum tabularum iurare debent ad hune modum: dico hoc supra illud iuramentum, quod feci regie maies- tati totique regno ad istud iudicium, in illa causa, que est inter hune et hunc, de quibus conscius sum, quod hoc fide- liter et uere fatebor, et hoc non secus dicendo ob quemquam fauorem aut odium, aut ob aliam quampiam rem. Ita me deus adiuuet et omnes sancti! 212) Pro iure constitutum, quomodo 

Strana 121
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. rak páni a wládyky k swědomí přísa- hati mají: Najprwé se mají obrátiti twáří proti wychodu slunce, à zdwihnüti dwa prsty proti wýchodu slunce, a písař menších desk zemských má jim přísahu dáti tě- mito slowy: Na tom přísahám pánu bohu, wšem swatým, w té při, kteráž jest mezi tiemto a tiemto, že to, čehož jsem swédom, wérné a práwé powiem, a to ani pro pfiezeü, ani pro nepfiezef, ani pro kterü jinü wéc. Tak mi buoh po- máhaj à wüickni swéti! 213) Nalezli wuobec za práwo, kte- rak obecný a městský lid přísahu k swědomí činiti má: Městský a obecný lid přísahu tý- miž slowy činiti mají, než toliko že kleknúti mají proti wýchodu slunce, a položiti každý má dwa prsty na zna- menie božieho umučenie. O tom w pa- mátnych Е. 9 (= с. 1464). 121 iurare debeant barones et equestres in dando testimonio. Inprimis debent se uer- tere uersus orientem et duos digitos le- uare, et in uerba notarij minorum tabu- larum iurare debent ad hunc modum: In hoc iuro deo omnipotenti et omni- bus sanctis, in illa causa, que est inter hunc et hunc, de quibus sum conscius, quod hoc fideliter et uere fatebor, ethoc non aliter faciam, neque ob fauorem, neque ob odium, neque ob aliam quampiam rem. Ita me deus adiuuet et omnes saneti! 213) Pro iure constitutum, quomodo communis populus et ciuium iuramentum ad testimonium facere debeat. Ciuium et communis populus ad testimonium ijdem uerbis cum iuramento facere de- bet, genua flecetendo uersus solis ortum, et quisque debet duos digitos in signum crucis sancte ponere. Prisaha chromého k swédomi. 214) Nalezli wuobec za práwo : páni na plném saudu wuobec nalezli, a Jiří z Kunstatu a z Poděbrad gubernator a najwyšší hofmistr. králowstwie Českého, slowem králowským a na králowě mie- stě, panský potaz wynesl: Jestližeby se kdy komu přihodilo z božieho dopuštčnie, žeby chrom byl, a prišlo mu na to, žeby měl přísahu učiniti wedle práwa a řádu země této, a takowy Zeby nemohl klekna práwa učiniti, a to bylo úředníky, kteříž při tom z práwa býti mají, shledáno, že to beze lsti jest: tehdy ten nebo ti, má neb mají sedě aneb leže práwo učiniti, a tak pfísahu udélati, wedle toho a wedle roz- kázánie, jakožby potřeba na něm aneb na nich widěna a shledána byla od úředníkuow. Stalo se léta 1456. Wen- ceslai Andree R. 26. 214) Pro iure constitutum est: do- mini in pleno iudicio constituerunt, et Georgius de Cunstat et de Podiebrat, gubernator et supremus magister curie regni Boemie, nomine regio et uice regis dominorum decretum exposuit: si ali- quando contingeret ex diuma permissione alicui, quod aliquo membro mancus esset, et quod deberet iuramentum facere iuxta constitutiones et regni huius ordinationes, et non posset genua flectere et iuxta constitutiones iuramentum deponere, et id compertum officialibus, qui ex iure adesse huic iuramento debent, esset, quod id citra dolum est, tunc talis debet se- dendo aut iacendo iuramentum deponere, ac ita iuramentum facere et iuxta man- datum, prout necessitas in tal expostu- laret uidereturque. 16 

Strana 122
122 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. O přísahách nowé. 215) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto komu slibu ústniemu od- pieral, a on neměl čím prowesti, tehdy oba zprawiti mají wedle práwa w kaple wšech swatých bez zmatku. A napřed puowod zprawiti má, že jest mu slíbil ; a pohnaný má se odpřisieci, že jest ne- slíbil. A když oba zprawie, tehdy ta pře mezi nimi mine beze wšech škod; pakli který přisieci nechce, tehdy tu při ztratí O tom rozsudek w bielých puo- honných léta 1488. Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby kto pohnal purkmistra a konšelów i wšie obce, a w žalobě nedokládal se žádného duowodu, než žádal práwa: tehdy mají oboji zprawiti; napřed puo- wod, že jest se mu od toho města škoda stala, a od služebníkuow jich, a že sú mu pobrali a spálili; tehdy purkmistr toho města má také zprawiti, a wedle něho jiná dwa dobrá člowčěky, kteřížby na swobodných dědinách měli, že sú ti služebníci bez jich wuole tu škodu uči- nili. Pakliby ten purkmistr umřel prwé nežli by ta pře k konci přišla, tehdy jiný purkmistr wedle nahoře dotčených má zprawiti; pakliby purkmistra toho času nebylo, tehdy najstarší konšel má tu zpráwu učiniti; a jestliže tu zpráwu oboji prowedůú, tehdy ta pře mezi nimi i s škodami mine. A jestližeby která strana nechtěla zprawiti, tu při ztratí i s škodami, jakož o tom rozsudek w bielých puohonných léta 1485; a ta přísaha má býti se zmatkem. 216) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto, jsa nemocen, i někoho poslal, aby jeho nemoc opowěděl, a byl- liby ten zabit, kterýž jest byl o tu wěc poslán: že ten, ktož jest jej poslal, má za to zprawiti při suchých dnech naj- prw příštích, nebylliby nemocen, že jest jej byl pro tu nemoc poslal, i nemoc 215) Pro iure constitutum est: si guis promissioni uerborum contradiceret eamgue negaret, et altera pars non ha- beret guibus contra eum producere posset, tune ambo iuramenta deponere debent iuxta constitutiones in sacello omnium sanctorum, rite; et inprimis actor iurare debet de eo, quod ei reus promisit, re- us uero e contra debet iuramento suo negare, scilicet quod non promisit; et cum ambe partes talia iuramenta depo- suerint, tune hoc pacto illa lis inter partes finita est, neque ad expensas satis- faciendas sibi inuicem obligabuntur. Si uero utra pars iuramentum noluerit de- ponere, tune hoc pacto causam suam amittet. 216) Pro iure constitutum est: si quis litigantium egrotaret, mitteretque aliquem, ut suam infirmitatem denun- ciaret, ob quam comparere non posset, si interim is, qui missus est, ab aliquo occideretur: tune ille infirmus, qui misit illum, debet iuramentum in proximis quattuor temporibus, si conualuerit, de- 

Strana 123
Zřízení zemské sa króle Wladislawa v. 1500. swü pfi tom má zprawit. O tom w památnych Y. 30 (— c. 1498). 217) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto dal komu co schowati, a ten žeby umřel, komuž dáno schowati, a ten by prawil, ktož schowati dal, že nápadníci toho mrtwého jsú dobře té wéci swédomi, a oniby prawili, že nejsú: tehdy ten napřed zprawiti má, ktož prawí, že jest dal schowati, a nápadníci také proti tomu přísahů zprawiti mají, že o tom nie newédie; a Ze oboji zprawiti mají, tehdy ta pře mezi nimi mine i škody, a kteráby strana nezprawila, ta swú pri i s škodami ztratí. O tom rozsudek secundo Joannis Plana G. 4 (= 1460). 218) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby se kto k listu nebo kšaftu čiemu znal, že jej má, a před saudem žeby toho přel, a chtěl za to zprawiti, že ho nemá: nemá ku přísaze připuštěn býti, poněwadž jest se prwé znal že to má. Tehdy z čehožby byl pohnán pro ten list nebo kšaft, má to býti na něm přisúzeno. O tom rozsudek w bielých puohonných léta 1485. 219) Nalezli wuobec za práwo : ktož od koho při wede, neb s ním stojí na roku, že té straně nemá swědčiti; než druhá strana poženeli ho, že té straně má swčdčiti. 123 ponere, ideo guod denunciasset suam infirmitatem, et similiter quod etiam tunc egrotasset. 217) Pro iure constitutum est: si quis aliquam rem apud alterum ad ma- nus fideles deposuisset, et quod deposi- tarius interim moreretur, apud quem res deposita sit, et ille, qui deposuit, diceret, quod successores eius bene essent conscij eius rei; tunc inprimis iuramentum de- bet facere is, qui se dicit rem deposuisse; successores uero depositarij rursus de- bent iuramentum deponere, se de hoc nihil scire. Si tune utraque pars iura- uerit, hoc pacto hec causa inter has partes finietur, neque ad expensas sibi inuicem tenebuntur. Que autem pars iuramentum facere noluerit, illa causam suam hoc paeto, scilicet non iurando, amittit. 218) Pro iure constitutum est: si quis litteras aliquales aut testamentum alicuius se habere semel fateretur, coram iudicio autem id rursus negaret, ac iura- mentum deponere uellet, se non habere: non debet talis ad iuramentum admitti, ex quo prius confessus est se id habere. Igitur ob. quantamceunque summam pe- cunie is citatus fuisset ob tales litteras uel testamentum, debet in illa summa parti aduerse condemnari. 219) Pro iure constitutum est: quod si quis causam agit alicuius, aut ei in iudicio astat, non potest illi parti testis esse; sed si pars aduersa illum cita- uerit, ut testificaret, quod tunc parti ad- uerse tenetur testificare. O prisahach w kaple. *) Nalezli wuobec za práwo: když bude nalezena přísaha puowodowi i po- hnanému, aby se takto zachowali: aby stál puowod u dwéří u kaply, a nekrá- čel do kaply, než má řéci a prositi pá- %) Článek tento chybí notoliko w lat. překladu, ale i w Rkp. Pražském ; též i druhá část čl. 215. 16* 

Strana 124
124 nów úředníkuow wětších i menších za wstúpenie. A pohnaný má státi také u dwéří, a má s sebú očistníky dwa mieti, aby byli dielní od otce i od bratří swých, a má mieti na swobodných dědinách; a tu má též puowod (sic) prositi za wstúpenie i s očistníky; a když bude prositi, úředníci mají řéci: jmenuj očist- níky; a když je bude jmenowati, mají hned zapsáni býti. A po jich prosbě má jim rozkázáno býti: wstupte oboje strany i s očistníky. A když wstaupie, jestliže se w kaple nesmluwie, tu má napřed puowod wedle práwa přisieci; a když puowod přisáhne, chceli po- hnaný, zač puowod přisahá, jemu to dáti, muož dobře; pakli nechce dáti, tehdy má napřed pohnaný přísahati we- dle práwa, a po tom za ním očistníci; a když pohnaný přísahu prowede a očistníci také budú přísahati, tehdy puo- wodowi nemá pohnaný nic dáti. A když k přísaze mají jíti, žádné brani u sebe ani na hlawě nic nemají mieti. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Promlčenie práwa. Pro iure constitutum est de pleno Nalezli wuobec za práwo páni na iudicio dominorum et Georgius de Cun- plném saudu, a Jiří z Kunstatu a z Po- děbrad, gubernator a najwyšší hofmistr stat et de Podiebrad, gubernator et su- premus magister curie regni Boemie, králowstwie Českého, slowem králow- nomine regio et uice regis decretum ským a na králowě miestě potaz pan- dominorum exposuit: quod quicunque ský wynesl: že kterýžkoliwěk člowěk possidet bona hereditaria ubicunque in drží dědictwie některé nebo zbožie kdež- koli w králowstwí Českém w pokojném regno Boemie in pacifica possessione a držení za krále Wáclawa slawné pa- rege Wenceslao pie memorie, itidem et měti, též nynie i potom za tři léta a 18 nunc, ac postea deinceps, per tres annos nedělí bez nárokuow, že toho požiti má; et xviij ebdomadas sine instantia ali- neb jest to i prwé za práwo bylo; a to quorum, quod is debet illis frui bonis, od té chwíle, jakož se jest saud počal quoniam et prius hoc erat pro iure; et za Králowy Milosti krále Ladislawa Če- hoc ab illo tempore uerum esse debet, ského. Stalo se léta 1456. ex quo iudicium inchoatum est tempore regie maiestatis Ladislai regis Boemie, 220) Pro iure constitutum est: anno domini etc: Lvij, die Lune post festum Hieronimi, serenissimus princeps et do- 220) Nalezli wuobec za práwo: léta božieho 1457, w pondělí po swatém Je- ronymu (= 2 října): najjasnějšie knieže

Strana 125
Zřízení zemské za krále a pán, pan Wladislaw, uherský, český oc. král wedle nálezu swrchu dotčeného také dáwá wšem odúmrtem moc, které jsú wyprošeny do wyjitie tří let a 18 nedělí, cožby na JM“ sprawedliwě při- padlo; a ktožby takowé dědiny držal tři léta a 18 nedělí bez nároku ode dne saudu osazenie za JM", že toho má po- žiti též jako jiných dědin, kteréžby ne- byly nařiekány, jakož nález panský pl- nějie to w sobě drží. A že JM' tako- wých zboží a dědin již za odúmrt dá- wati nechce ani miení. A to JM' uči- nil k prosbě a k žádosti pánuow a ze- man, kteří sú se w tu chwíli k tomu saudu zemskému sjeli. Poslowé ke dskám byli sú Jindřich z Michalowic, najwyšší komorník králowstwie Českého, Zbyněk Zajiec z Hazmburka, a Jindřich z Stráže, wyprawujíce nadepsané wěci, od pána krále jsúce na to zwláště wysláni. Wen- ceslai Andreze O. 5. 221) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby komu práwo zastaweno bylo, že tiem zastawením léta projitie ke škodě býti nemají; jako prwé bylo, tertio Wenceslai N. 15 (= 1410). 222) Nalezli wuobec za präwo: ktožby koliwěk statek sirotčí, nemaje k němu práwa, odcizil a jej zapsal, a po- tom sirotek přijda k letóm sprawedli- wým, žeby odporu newložil proti tomu we třech létech a 18 neděléch, aneb práwem toho nehledél, Ze swé práwo též promlčí; wedle nálezu starého, Wen- ceslai Andree O. 5 (= 1457). 223) Nalezli wuobec za práwo: že po nálezu panském a po práwu staném nemá žádnému práwo wedenie zasta- weno býti, a po nálezu takowému we- dení práwa odpierati nemá žádný. O Wladislawa r. 1500. 125 minus, dominus Wladislaus Vngarie et Boemie etc. rex, juxta constitutionem precedentem dat uigorem omnibus suc- cessionibus bonorum ab intestato, que impetrate sunt ad exitum trium annorum et xviij ebdomadarum, quicquid in suam majestatem de iure deuolutum esset. Et quicunque talia bona possideret tribus annis et xviij ebdomadis sine aliquorum instantia, a die judicij constituti tem- pore maiestatis sue, quod ills bonis frui debet sieut alijs bonis, pro quibus nulla instantia facta sit, prout consti- tutio plenius attestatur. Et quod sua maiestas talia bona et agros tanquam ab intestato donare nemini uult, neque intendit; et id sua maiestas fecit ad pe- titiones et uota baronum et equestrium, qui tune eo tempore ad illud iudicium regni conuenerant. Relatores ad tabu- las fuerant: Henricus de Michalowicz, supremus camerarius regni Boemie, Zbin- ko Lepus de Hazmburga et Henricus de Straze, exponentes supradietas res a domino rege specialiter ad hoc missi. 221) Pro iure constitutum est: quod si alicui iuris executio non concederetur, tunc ille ius suum silentio iuris amittere non debet. 222) Pro iure constitutum est: gui- cunque bona pupillorum, nullum ius pro- prium habens ad ea, alienaret aut op- pignoraret, e£ demum pupillus cum ad annos pubertatis ueniret, huic aliena- tioni non contradiceret in tribus annis et xviij ebdomadis, aut quod pro illis bonis iure non ageret, quod tunc ius suum silentio iuris amittit, iuxta anti- quam constitutionem. 223) Proiure constitutum est: quod post sententiam latam dominorum, et post contumaciam alicuius rei, nemini debet executio iuris prohiberi, et post la- tam sentenciam executioni iuri (sic) nemo 

Strana 126
126 tom rozsudek w bielych puohonnych léta 1489, kdeZ jest rozsudek o summu. Neż jestliżeby kto to prdwo wedenie chtěl tau summ ssauti, nedopü&tsje po- slednieho panowánie dojíti, to bude moci učiniti při kterémkoli práwu wedení i s škodami a náklady, kteréžby k úřadu naložil. 224) Nalezli wuobec za práwo : kdež společníci jedni druhým neodpierají tr- hóm, zápisóm a wěnóm kladenie, a da- die třem létém a 18 nedělém projíti, mohüce ke dskám, by pak i práwa ne- šla: tehdy ty spolky jedni proti druhým promlčie, a každý cožby držal toho statku, má při něm zuostati a jeho užiti jako swého dědictwie. O tom rozsu- dek w bielých puohonných léta bo- žicho 1487. Uradowé zemští. 225) Nalezli wuobec za práwo: my Wladislaw, z božie milosti uherský, če- ský oc. král, markrabě morawský oc. na sněmu obecniem, kterýž jest držán na suché dni letničnie léta božieho 1497 wšeho králowstwie Českého, takto sme úřady zemské téhož králowstwie zřéditi a rozděliti ráčili, kteří úřadowé na wěčné časy a budúcie při kterých stawiech zuo- stati mají, a o to wiec rozdělenie a ruoz- nice na žádné časy aby nebyla : w prw- ních Wáclawa Hindráka B. 1. 226) Uradowé stawu panskému wuobee za práwo nalezení: Purkrabstwie PraZské, hofmistrstwie zemské , maršalstwie zemské, komor- nictwie zemské, súdstwie zemské, kan- cléfstwie zemské. 221) Uradowć stawu wládyckému wuobec za práwo nalezení spolu se pány: Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. debet contradicere, contra guem senten- cia lata sit aut ius contumacie datum est; sed alius potest contradicere, cum sententia dominorum erit ob certam quantitatem pecunie soluendam. Si autem quis iuris executionem uellet prompta pecunia refundere, non permittendo fa- cere ultimum dominium, hoc poterit fa- cere circa quamlibet executionem, cum damnis et impensis, quas actor ad offi- cium tabularum fecerat. 224) Pro iure constitutum est: qui se uniuerunt bonis, si alter alterius non contradicit uenditioni, oppignorationi et dotis proscripto, permittitque silentio suo tres annos et xviij ebdomadas pre- terire, cum pateret aditus tabularum etiam si iura suum progressum non ha- berent, tunc talis unio silentio perimitur, et quiuis quicquid possideret talium bo- norum, debet frui ills bonis, et apud ilum illa remanere debent, tanquam bona hereditaria. De officijs regni Boemie. 225) Pro iure constitutum est: Nos Wladislaus dei gratia Vngarie et Boe- mie etc: rex, marchio Morauie etc. in sinodo generali, que habita est in quat- tuor temporibus penthecostes anno etc. lxxxxvij totius regni Boemie, ita officia regni Boemie ordinauimus et distribui- mus, qualia officia in perpetuum apud quemque ordinem permanere debent, ut demum nunquam pro illis officijs alique differentie atque dissensiones forent. 226) Pro iure constitutum est: of- ficia baronum sunt hec: purgrauius Pra- gensis, magister curie regni, marschal- cus regni, camerarius regni, judex regni, cancellarius regmi. 227) Officia equestrium una cum baro- nibus: purgrauis Carlnschtensis, (sic) ubi 

Strana 127
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Purkrabstwie Karlšteinské, kdež se koruna a klénoti zemští chowají, spolu se pány, aby byl jeden z pánuow a druhý z wládyk, a ti spolu zámek Karl- štein držeti a chowati mají. A ti nám mají přísahu udělati i budúcím králuom Jeskym 1 wšie koruně a obci králow- stwie Ceského, podlé práwa a obyčeje starodáwnieho. 228) Uradowć stawu wlśdyckómu toliko samému wuobec za práwo na- lezení: Písařstwie zemské, podkomořstwie, purkrabstwie kraje Hradeckého dáwati máme i budúcie naši králowé Ceští, wšak s takowau wýmienkú, coZ se pod- komořstwie dotýče: jestližeby kto w sta- rém mčstč Pražském z wládyk byl mč- štěnínem, toho my i budúcie králowé eští máme wuoli na ten úřad wsaditi, ktožby se nám na ten úťad hodný býti zdál na podkomořstwie, 229) Nalezli wuobec za práwo: což se mincmaistrstwie dotýče, že to JM král i budúcie králowé Čeští k wóli a moci sobě pozuostawili a nechali, z těch tří stawuow, totiž z panského, rytieřského a městského stawu jej dáti, komuZby se jim zdálo a líbilo osobě, a tu osobu abychom mohli změniti a jiného na to wsaditi, kdyžby se líbilo nám. W prw- ních Wáclawa Hindráka B. 1 (— 1497). 230) Nalezli wuobec za práwo: Ze z pánuow ani z rytieřstwa aby žádný dwü üfaduow zemskych nemiewal men- ších ani wětších. W prwních Wáclawa Hindráka B. 2 (— 1497). 231) Nalezli wuobec za práwo: což se maršalstwie zemského dotýče, že král JM' ráčil k tomu powolenie swé dáti, neuchowalliby bóh smrti bez dědicuow nynějšícho pána maršalka, že ten úřad má též a tak zuostati w tom spuosobu bez dědictwie, jakožto swrchupsaní úřa- dowé zemští. A jakoż se páni Dubští 127 clenodia et corona regni seruatur, simul cum baronibus est, ut unus esset ex baronibus, et alter ex equestibus, et hi simul arcem Carlssteyn tenere et custodire debent, et hi nobis iuramenta facere et futuris regibus Boemie totique communitati regni Boemie, iuxta iura et consuetudines antiquas. 228) Pro iure constitutum est: of- ficia equestrium tantum: notarius regni, subeamerarius, purgrauius regionis Gre- censis; nos debemus conferre illa officia futurique reges Boemie, attamen cum hae exceptione, quod pertinet ad sub- camerarium, si quis in antiqua ciuitate Pragensi ex equestribus ciuis esset, illi nos ef futuri reges Boemie habemus in libera uoluntate hoc officium conferre, qui dignus hoc officio nobis uideretur. 229) Pro iure constitutum est: quod attinet ad officium magistri monete, quod hoc officium sua maiestas futurique reges Boemie in potestate sua et arbi- irio reliquerunt uni ex his statibus tri- bus, hoe est, ex statu baronum, eques- trium et ciuium, dare hoc officium cui- cunque uidebitur aut libuerit, et hunc permutare ut possemus, quandocunque nobis libuerit, et alium instituere. 220) Pro iure constitutum est: quod nemo ex baronibus aut equestribus duo ofticia regni tenere debet, neque maiora. neque minora. 281) Pro iure constitutum est: quod pertinet ad marschalkum regni, quod regia maiestas ad hoc suum consensum prebuit, si dei permissione presens mar- schalkus decederet sine heredibus, quod tale officium debet permanere in illa forma sine heredibus, prout supradicta officia. Et sicut domini de Duba et Geor- 

Strana 128
128 hlásie a Jiří a Viktorin z Ronowa, žeby k tomu úřadu sprawedlnost mieti měli, neuchowalliby buoh nynějšícho pána maršalka smrti bez dědicuow, přišloliby k tomu, a oni to dostatečně okázali, že k tomu sprawedlnost mají: což jistého okážie, toho také podlé swé sprawedl- nosti mají požiti. Zřízení zemské sa króle Wladislawa r. 1500. gius et Victorinus de Ronow protestan- tur, se habere ad officium hoc aliquod ius: si deo permittente presens marschal- kus decederet sine heredibus, et si ad hoc deuentum foret, et illi sufficienter probarent, quod ad id officium ius ha- berent, quicquid produxerint, debent etiam iuxta equitatem suam obtinere. O sedání pánuow. 232) Wladislaw, boží milostí uher- ský, český oc. král a markrabě moraw- ský, prohlédajíce k tomu, že jest toho mezi jinými potřebami znamenitě potře- bie, aby pání a zwláště úředníci zemští miesta swá, kdežby který wedle řádu swého sedati a která miesta držeti měl, wěděli, aby to wědúce lepšie swornost a jednota mezi nimi zuostati a trwati mohla, a jedni na druhé aby se netřeli nynie i budúcně: i z té příčny JMK“ s radúů panskû takowéto o tom pořiezenie mezi nimi ustanowiti a ukázati jest rá- Gil, kteréž se w nynějších i budúcích časiech wčěčně držeti a zachowati má beze wšeho přerušenie. Najprwé naj- wyšší purkrabie Pražský, ten má prw- nie miesto držeti; item potom naj- wyšší hofmistr králowstwie Českého, do tom najwyśśi marsalek krélowstwie ského, potom najwyšší komorník krá- lowstwie Ceského, potom najwyšší sudí králowstwie Českého, potom najwyšší kancléř králowstwie Ceského. 233) Nalezli wuobec za práwo: což se pánuow z Rožmberka dotýče, ten ktožby z nich wladařstwie neb panstwie rodu z Rožmberka na sobě měl, ten to- liko má nadewšemi úředníky zemskými sedati a miesto swé mieti ; jiní wšickni páni z Rožmberka mají sedati mezi ji- nými pány wedle lét. 234) Nalezli wuobec za práwo: což se pánuow nowych dotýče, kteříž sú přijati, ti sedajte pod starými rody pan- 232) Pro iure constitutum est: Wla- dislaus dei gratia Vngarie, Boemie oc. rex, marchio Morauie: considerantes, quod inter alias res istud sit etiam ne- cessarium, ut barones et presertim offi- ciales regni loca sua, ubi quiuis in ju- dicio iuxta conditionem suam sedere de- beret, scirent, ut sciendo id, melior con- cordia ac unitas inter eos duraret ac manere posset, neue unus supra alium se extolleret, nunc et in perpetuum : ea de causa sua maiestas cum consilio ba- ronum talem ordinationem inter eos con- stituere et decernere dignata est, que temporibus presentibus et futuris et in perpetuum teneri et conseruari debet absque omni intermissione. Imprimis purgrauius Pragensis, is primum locum tenere debet; dein supremus magister curie regni Boemie; preterea supremus marschaleus, deinceps supremus came- rarius, postea supremus judex, demum supremus cancellarius. 233) Pro iure constitutum est: quod pertinet ad dominos de Rosis, ille qui ex his principatum aut dominium in ea- dem familia gereret, is tantummodo de- bet locum habere supra omnes ofli- ciales regni Boemie et sedere; reliqui uero domini de Rosis sedere debent inter alios barones iuxta etatem. 234) Pro iure constitutum est: quod pertinet ad dominos nouicios, qui ad or- dinem baronum accepti sunt, hi sedere 

Strana 129
Zřízení zemské za króle skými, a nad staré pány se netřete, a to téZ wedle let sedajte mezi sebü. 235) Nalezli wuobec za prówo: coż se panských roduow starých dotýče, ti sedajte jedni nad druhými podlé let. Tento artikul jest připsán w středu po swaté Kedrutě (18 března) léta božieho 1500, z rozkázánie KM*. Poslowé na to byli sú od krále JM“ Jindřich z Hradce, najwyšší komorník králowstwie České- ho, Puota z Ryzmberka a z Swihowa, najwyśśi sudi krślowstwie Českého, z pánuow, jsüce k tomu od JMK“ zwláště wysláni. 236) Nalezli wuobec za práwo: což se dotýče těch osob, kteříž chtie za pány odbýwati, buď nějakými pruowody anebo listy, kteréž sú sobě jednali a wy- prosili, a takowi że od krále JM" ani od pánuow přijati nejsú : ti fśdu a stawu panského neužíwajte, dokudžby nebyli od krále JM“ a od pánuow přijati. 237) Nalezli wuobec za práwo: že cizozemec žádný aby na úřadech zem- skych nebywal a nemá byw.ti, W prwních Wáclawa Hindráka B. 3, 1497) druhá w pátych Plánowych G. 6 (— 1466). 238) Nalezli wuobec za práwo: coZ se pánuow úředníkuow wčtších i men- ších dotýče zemských, aby od žádného žádné pře newedli před saudem zem- skym; ale jinde wáudy mohá; a to z té příčiny, poněwadž jich žádný wypro- siti k swé potřebě nemuož, aby k ji- nému wstali, také sami od sebe státi nemají, než sami o swé pře i spolu s sebú stáwati mohů. W prwních Wá- clawa Hindráka B. 2 (— 1497). 239) Nalezli wuobec za práwo: Ze úředníci menšie aby byli sazeni hodní, dobří a zachowalí lidé. Wladislawa r. 1500. 129 debent infra antiguas familias, et supra barones antiguos et ueteres ne se effe- rant, et hi nouicij etiam iuxta etatem sedere debent inter se. 235) Pro iure constitutum est: quod uero attinet ad barones familie ueteris, hi sedeant iuxta etatem. Iste articulus est adscriptus die mercurij post Gertrudis anno domini Meecec" ex mandato regio. Relatores huiusce fuerant a regia ma- iestate Henricus de Noua domo, supre- mus camerarius regni Boemie, Puta de Ryzmberga et de Schwihow, supremus iudex regni Boemie, ex baronibus, spe- cialiter ad hoc a regia maiestate missi. 236) Proiure constitutum est: quod pertinet ad illos, qui pro baronibus se efferri uolunt, aliquibus probationibus aut litteris, quas impetrauerunt et dis- posuerunt, quiue a regia maiestate ne- que ab ordine baronum suscepti sunt: tales titulo baronum et condicione non utantur, quamdiu a regia maiestate et a baronibus suscepti non sint. 237) Pro iure constitutum est: quod nullus alienigena ad officia regni accep- tari debet. 238) Pro iure constitutum est: quod autem pertinet ad officiales maiores et minores, non debent causas agere ab aliquo coram regni iudicio; sed coram aljs iudicis bene possunt, ea ratione, ex quo nemo pro eis petere potest pro necessitate sua, ut ad quempiam a iu- dicio surgerent; etiam a semet ipsis sur- gere non debent, sed tamen in proprijs causis et sibi inuicem bene possunt astare. 239) Pro iureconstitutum est: quod officiales minores debent eligi digni, bo- ni et honeste uite. 17 

Strana 130
130 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. O úředníciech menšiech. 240) Nalezli wuobec za práwo : ktož- bykoli z menšiech úředníkuow od dneš- nieho dne co kúpil na swobodnych dě- dinách, neboli který zápis od koho k sobě we dsky přijal, aby to ohlásil a dsky swé před pány na plném saudu aby četl o těch suchých dnech, při kterýchžby jemu we dsky kladeno bylo. Stalo se léta božieho 1454, we čtwrtek den swatého Prokopa, secundo Düpo- wec P. 29. 241) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby kto úředníky menšie nařekl, žeby něco úkladnieho a newěrně udělali, a tohoby na ně neprowedl, má hrdlo ztratiti; pakliby na né dowedl aneb na kterého jednoho z nich, túž pokutu má podstüpiti. W památných ©. 24 = c. 1492). 242) Nalezli wuobec za práwo: Ze swědomie aby byla opatrowána, aby jich žádný neohledáwal, kromě toho, ktož je spisuje; a jestližeby je pronesl, aby hrdlo ztratil bez milosti. A k swědomí aby byla truhlice se třemi zámky udě- lána, a třie úředníci aby od nie klíče měli, aby jeden k nim bez druhého nemohl leč ku potřebě před saud, aneb kdyžby je zapisowati měli. O tom w prw- ních Wáclawa Hindráka B. 2 (= 1497). 243) Nalezli wuobec za práwo: že žádný člowěk nemuož přeswědčiti úřed- níkuow menších, lečby měl k swědomí z pánów zlawic aneb z wládyk, kteří w saudu zemském sedají. O tom w gua- ternu trhowém léta 1499, w pátek o suchých dnech adventních. 244) Nalezli wuobec za práwo: že úředníci Pražští menší desk zemských mají zapisowati takowym titulem na- před: „přiznal se před úředníky Praž- skými,“ jakož to bylo od starodáwna zapisowáno; než komužby list psali od úřadu, tehdy mají takowým titulem 240) Pro iure constitutum est: gui- cungue officialium minorum aligua bona emeret hereditaria, aut aliguod proscrip- tum tabularum ad se reciperet, ut id notificaret, et tabulas proscripti sui ante dominos in pleno iudicio legeret illis guattuor temporibus, circa gue illud to- ret proscriptum. 241) Pro iure constitutum est: si quis officiales minores infamaret, quod aliquid fraudulenter et infideliter face- rent, et id contra illos producere non posset, debet talis capite plecti. Sin uero probaret contra illos, aut contra aliguem horum, eadem pena plectantur. 242) Pro iure constitutum est: te- stimonia ita custodiantur, ut nemo illa legere possit, nisi is, gui ea conscripsit. Bi autem is, qui scripsit, manifestaret, ut absque misericordia capite plectere- tur. Utque cista ubi testimonia seruan- tur habeatur cum tribus seraturis, ettres offieiales ut ab illa claues habeant, ut unus sine altero ad eam non posset, nisi cum opus esset ante iudicium, uel cum illa testimonia inscribi deberent. 243) Pro iure constitutum est: quod nemo potest ullis testimonijs officiales uincere, nisi testimonijs dominorum de subselljs iudici, uel nobilium qui in iudieio regni sedent. 244) Pro iure constitutum est: quod officiales Pragenses minores proscripta tabularum tali sub forma debent scribere: ,recognouit ante officiales Pragenses* prout ab antiquo fuerat proscriptum ; sed cum litteras ad quempiam ab officio scribere debent, tunc tali forma debent 

Strana 131
Zřízení zemské sa krále se napřed psáti: „úředníci Pražští men- ších desk zemských N.“ jakož od sta- rodáwna býwalo. W černých zápisných I. 15 (= 1492). 245) Item kdyżby úředníci menší od úřadu pro práwa wedenie jeti měli, a přijeli a seznali místa nebezpečná, a požádali: buď z pánuow, z rytieřstwa, z měst, z městeček, ze wsi, aby jim pruowody dáwali w slušná místa jedni k druhým. 246) Nalezli wuobec za práwo: že žádný listem od úřadu aby nebyl ob- sielán, kteráž wěc ku puohonnému prá- wu příslušie; a to proto, poněwadž jest úterský den složen, aby se ze wšech wčcí poháněli. Krom toto swoleno jest, aby pře strannie minuly, a od úřadu listem osoby aby nebyly obsielány, než wšichni aby se práwem hleděli, Než wdowy asirotci, jestližeby které wdowě jejie wěno nepostúpeno neb odjato bylo, a sirotkuom kto statku sstúpiti nechtěl, přijdúc před úředníky menšie, aby se se opowěděly, od koho se jim to děje: a úředníci aby tu neb ty osoby listem obeslali, aby před pány JM“ na plném saudu stáli neb stál ten úterý po za- sednutí saudu najprw příštieho. A tu hned aby úředníci toho znamenali, kto se opowie prwé který den, a tak pořád, kto po kom se opowie, a ten potom slyšán buď. A tu na den ten na koho úředníci zawolají, ten toliko s přátely wstup do šraňkuow a žádný jiný, ani na pány JM“ wolaj, lečby která pře ku puohonu nepříslušela, ten muoZ zawo- lati; pakli kto pfes to zawolá a wstüpí do &raákuow, ten pokutu nes podlé prwnieho swolenie. Wladislawa r. 1500. 131 uti in principio: officiales Pragenses mi- nores tabularum regni N.^ prout ab an- tiquo fuerat. 245) Pro iure constitutum est: si aliqui officiales minores ad ius exequendumt irent alicui ab officio et uenirent ad loca uirum periculosa latronum, si petierint siue a ba- rone aliquo, siue a nobili aut a ciuitate conductum, quod tunc debet dari illis per uices, 246) Pro iure constitutum est: quod nemo debet ab officio litteris in ius uo- eari ob illam rem, que spectaret ad ius citationum, et hoc ratione tali, quia ob hoc dies Martis constitutus est, sed ut in qualibet causa pars partem citaret, quia hoc constitutum est, ut cause ex- traordinarie cessarent, ut iam litteris ab officio non uocaretur quisquam, sed ut omnes unus contra alium procederet iure. Sed uidue et pupili, si alicui uidue de dote sua non cederetur, uel dos quod ei ablata foret, et cum quis pupilhs de bonis eorum cedere nollet, quod tunc uenire ad officium tabularum debent, et officialibus notificare, a qui- bus ilis iniuria fieret: tunc officiales hune uel hos litteris suis uocare debent, ut compareant in pleno iudicio domi- norum die Martis post inchoatum iudi- cium proxime uenturo. Et ibi mox offi- ciales ilum consignare debent, qui se prius denunciauerit et quo die, ita ut ordine qui prius et qui post se denun- ciauerit audirentur. Et illo die Martis, quem officiales uocauerint, is ut tantum- modo intra septa cum amicis ingrede- tur et nullus alius, neque aliquis illo die dominos debet inclamare, nisi ali- qua causa ad ius citationum non per- tineret, talis potest etiam ^ dominos inclamare. Sin autem aliquis insu- per inclamauerit et intra septa in- troiret, penam luat iuxta priorem con- stitutionem. 17* 

Strana 132
132 247) Nalezli wuobec za práwo: úřed- níci menší, kteříž dsky w moci mají, aby žádnému wýpisuow z desk newy- dáwali bez powolenie krále JM“ neb pánuow a wládyk z plného saudu aneb úředníkuow desk zemských wětších. W prwních Wáclawa Hindráka B. 1(=1497). 248) Nalezli wuobec za práwo, páni a wládyky na plném saudu ráčili sú rozkázati we dsky památné zapsati: ja- kož Marta z Nelžejowic prosila jest pá- nuow J* M5 za opatfenie, Zeby Dépolt, Wáclaw a Ladislaw bratte Popelowé z Lobkowie pohnaní nálezu panskému dosti neučinili: itakto páni J* M wšem wuobec ráčili sú rozkázati: ktožby ko- liwěk panskému nálezu i úředníkuow menších dosti neučinil, tehdy úředníci Pražští mají zwésti puowoda na dědiny pohnaného wedle práwa, a ten takowý, ktožby panskému nálezu dosti neučinil, bude powinen puowodowi zase wšecky náklady a ütraty nawrátiti, kteréZby na zwod naloZil i na jiná práwa wedenie beze wšie odpornosti. À proto aby úřed- níci nadepsanů Martu zwedli hned na dědiny swrchupsaných pohnaných, a oni pohnaní budá powinni jie Martě wedle toho nálezu wšecken náklad zase nawrátiti též beze wšie odpornosti. W památných ©. 19 (=c. 1492.) 249) Nalezli wuobec za práwo: páni a wládyky na plném snčmu obecniem, kterýž byl držán w pátek o suchých dnech postních (13 března) léta božie- ho 1495, s powolením najjasnčjšieho kniežete a pána, pana Wladislawa z božie milosti Uherského a Českého krále ete. na tom sú zuostati ráčili: aby již po dnešní den wšichni wkladowé we dsky zemské, buď w wětšie neb menšie, w trhowé neb zápisné, w puohonné neb w památné, aby česky psáno bylo, a to aby wěčně tak držáno bylo a za- chowáno. Než což se majestátuow nebo Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 247) Pro iure constitutum est: of- ficiales minores, in quorum potestate sunt tabule regni, ut nemini transsumpta ex tabulis darent sine consensu regie maiestatis aut baronum et equestrium de pleno iudicio aut officialium tabula- rum regni maiorum. 248) Pro iure constitutum est: ba- rones et equestres de pleno iudicio man- dauerunt in memoriales tabulas assig- nari, ubi Marta de Nelzegiowiez roga- uerat dominos, ut sibi prouideretur, ex quo Diepoltus, Wenceslaus et Ladislaus fratres Popellones de Lobkowiez citati nollent sentencie late satisfacere; et ideo domini taliter omnibus in communi man- dauerunt, quicunque late sententie do- minorum non satisfacere uellet, tunc of- ficiales Pragenses debent actorem indu- cere in bona rei iuxta constitutiones. Et is, qui non satisfaceret sententie late, obligatur actori contra omnes sumptus et impensas restituere, quascunque in induectionem impendisset et in reliquam iuris executionem sine omni controuer- sia. Ideoque ut officiales iam dictam Martam inducerent in bona iam dictorum reorum, et hi rei tenebuntur ei Marte iuxta constitutionem omnes impensas contra restituere sine controuersia. 249) Pro iure constitutum est: ba- rones ef equestres in plena sinodo ge- nerali, que habita est die Veneris in quat- tuor temporibus quadragesimalibus anno domini Mececlxxxxv cum consensu se- renissimi principis et domini domini Wladislai dei gratia Vngarie et Boemie oc. regis, hoc constituerunt, ut ab isto die omnia proscripta tabularum regni, magnarum siue minorum, emptionum siue oppignorationum, citationum aut memorialium, Boemice scribantur et hoc ut in perpetuum teneatur et seruetur. Sed quod ad litteras regias et instru- 

Strana 133
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. jiných listów latinských nebo němec- kých dotýče, kteříby we dsky slowo od slowa wpisowáni měli býti, ti aby tak jakž psáni jsú, buď latině neb ně- mecky we dsky wkladeni byli, Poslowé na to byli sá ke dskám od J* M* Jin- dřich z Hradce, najwyšší komorník krá- lowstwie českého, Puota z Ryzmberka a z Swihowa, najwyšší sudí králowstwie českého z pánuow, jsúce k tomu zwlá- ště wysláni. Stalo se w pondělí před swatü Gedrutü (16 bfezna) w památ- ných T. 15. 250) Nalezli wuobec za práwo: což se rokuow oprawowánie při puohoniech dotýče, ti mají minúti; neb ktož ku při nestojí, dosti jest ztratil podlé prá- wa starodáwnicho. W prwnich Wäc- lawa Hindráka B. 2 (—1497). 251) Nalezli wuobec za práwo: na katedru aby žádný nechodil, ani se we dskäch wertowal bez powolenie panów úředníkuow wětších; a ktožby koliwěk šel, aby 10 kop grošuow panuom úřed- níkuom dal a w wěži tři dni aby seděl. W prwních Wáclawa Hindräka B. 2 (= 1497). 252) Nalezli wuobec za práwo: jest- ližeby kteří po puohonu neswědčili a swědčiti nechtěli, ti mají listem od úřa- du obesláni býti aby swědčili; pakliby přes to neswědčili, muož k nim o škody hledieno býti. Než jestližeby se komu cti dotýkalo a on swědka pohnal, ten nemá očest sauzen býti, lečby mu swě- dek připrawen byl; a kdyžby připra- wen byl, má swědčiti, a k tomu tre- stán býti. 253) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by poháněl pro lidi dědičné sběhlé, a také o čeleď: jestližeby kto koho po- hnal o člowěka swého dědičného, i také o čeledína přístawnieho a slu- 133 menta scripta uel latine uel almanice, que de uerbo ad uerbum intabulari debent, hec prout sint scripta siue latine siue almanice intabulentur. Relatores huius- ce rei ad tabulas fuerunt Henricus de Noua domo, supremus camerarius regni Boemie, Puta de Ryzmberga et de Schwi- how, supremus jndex regni Boemie, ex baronibus, ad hoc specialiter missi. 250) Pro iure constitutum est: quod atünet ad emendationem terminorum ci- tationum, hec debet iam cessari; quiu quicunque ad iudicium non comparuc- rit, satis iam amisit, contumax factus iuxta ueteres constitutiones. 251) Pro iure constitutum est: ad cathedram ut nemo ascendat, neque se in tabulis uerset, absque consensu do- minorum officialium maiorum; et qui- cunque ascenderit, ut talis X. sexagenas grossorum dominis officialibus daret, ct tribus diebus ut in turri maneret. 252) Pro iure constitutum est: qui- cunque forent ad testimonium dandum citati et illud dare recusarent, tales ab officio litteris uocentur, ut dent testi- monium; si adhuc insuper nollent testi- ficare, tunc talis ad omnia damna obli- gabitur. Si uero causa esset, que ad bonam famam alicuius pertineret, et is testem citaret, talis non debet in huius- modi causa, que ad bonam famam per- tinet, iudicari, nisi testis ad hoc addu- catur ut testificaret, et insuper puniri etiam debet ob hoc is testis. 253) Pro iure constitutum est: si foret citatio pro subditis hereditarijs profugis, aut etiam pro familia mercede conducta ac seruili profuga, si actor suffücienter probaret in iudicio, quod 

Strana 134
134 žebného, a jestližeby puowod dostatečně prowedl před saudem, že jest člowěk jeho aneb čeledín jeho: že takowý ne- má dále ku přísaze dopuštěn býti, ale má jemu pówodowi za práwo dáno býti. A tu pokutu bez odpornosti dáti má a zaplatiti we dwü nedéliech otedne roz- sudku pořád sběhlých. A ten každý pro takowü wéc muož pohnati ze dwaceti (sic) hřiwen bez lotu sspolupówodem ; jakož o tom w památných dskách L. 9(—1487). Nalezli wuobec za práwo: aby též pro zchowance, nájemníky a pro pank- harty bylo poháněno, jako o lidi a o čeleď sběhlú. O saudu menšiem zemském. 254) Nalezli wuobec za práwo: takto mají w menšiem súdu sedati: najprwé místo- purkrabie PraZsky, místokomornik, místosudi, mistopisa¥, ufednik králowé, úředník podko- mořieho, písař menších desk zemských. A žádný jiný nemá z südu mluwiti, neZ místo- sudí s wolí wšech, anebo komuž on káže; a též w potaz má kázati se sstupowati. 255) Nalezli wuobec za práwo: saud menší zemský, k tomu muož pohnati z desieti hřiwen střiebra bez lotu aneb z 10 kop grošuow českých, aneb níž z dluhu z kteréžkoli wěci kto chce, kromě listownie wěci, kteréž purkrabie hradu Pražského súditi má. A k tomu puowoduow muož k sobě přijieti až do dewieti, a ten každý z 10 hřiwen střie- bra bez lotu muož pohnati wedle něho. Puohonowe mají také we dwú nedělí před suchými dni poháněni býti. Puo- wod, i ktož podlé něho pohánie, wšickni k wyhlášení puohonuow mají puowo- dowé wšickni státi; a potom po wy- hlášení puohonow budú moci puowo- dowé wšickni jednomu, dwěma anebo třem, neb kolika se jim osobám zdá, swé pře poručiti na zisk i na ztrátu. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. homo talis fuisset subditus suus aut ex familia sua, tunc reus non debet admitti ad iuramentum, sed debet condemnari actori ad penam, quam sine controuer- sia dare tenetur et soluere infra duas ebdomadas continuas a lata sententia. Et quilibet citare potest in tali re pro pena X talentorum argenti sine lotone, cum coactore suo. Et itidem potest citatio fieri pro alumnis, pro conductis, pro spurijs, sicut pro subditis profugis et pro familia. De minori iudicio regni. 254) Pro iure constitutum est: hoc or- dine in minori iudicio sedere debent: inpri- mis uicepurgrauius Pragensis, uicecamera- rius, uiceiudex, uicenotarius, officialis regine, officialis subcamerarij, notarius tabularum minorum. Et nemo alius & iudicio loqui et interrogare partes debet, quam uiceiudex cum consensu omnium, aut cui ille commise- rit; et is ad sententiam ferendam et consilium reliquos uocare debet. 255) Pro iure constitutum est: ad istud iudicium regni minorum officialium potest quis citare ob supradictam penam pro X talentorum argenti absque lotone, hoc est pro X [f gr. aut infra, et pro debitis ex qualicunque re, exceptis litte- ris obligatorjs, quas purgrauius arcis Pragensis iudicare debet. Citarique de- bent duas ebdomadas ante quattuor tem- pora, et utraque pars personaliter com- parerein publicatione citationum. Deinde etiam ambo possunt sibi procuratores constituere, unum aut duos, uel etiam plures uice sua, ad luerum et in dam- num. Et iste citationes publicantur die Mercurij quattuor temporibus ; et iudicant duos dies ordine, antequam inchoatur magnum iudicium, siue sit circa festum Hieronymi, siue in quattuor temporibus. 

Strana 135
Zřízení zemské za krále A pohnaný též bude moci sobě poruč- níka neb poručníky zdělati; kohož se mu zdáti bude. A ti puohonowé w středu na suché dni wyhlašují se i sau- die, dwa dni před tiem, než se weliký saud saudí, buď při swatóm Jeronymě, neb při suchých dnech. A puowod při tom saudu menšiem, při wložení žaloby, při stání pře když k slyšení přijde, swědkuow poháněnie neb k wedení, a wyhráli při neb práwo ustojí, k we- dení práwa a k dowedení, má se při- tom při wšem tak zachowati, jako při saudu zemském welikém, kdež se z sum- my pohánie. Jakož o tom široce při saudu zemském welikém wypséno jest. 256) Nalezli wuobec za práwo: týž pohnaný při wyhlášení puohonuow i při swé při; když naň zawolají, bude zachowán též jako při saudu zemském ; a jestliže nestane, bude naň dáno stané práwo, a pfi swü ztratí. Pakliby se tre- filo, Zeby pówodowi puohon zdwiZen byl, anebo žeby při prohrál: tehdy po- hnaný ze škod útratných má též winiti a zachowán býti, jako při saudu welikém. 257) Nalezli wuobec za práwo : žád- ná kmetična, kdyžby za kterým pánem owdowčla, že se na jiné grunty ne- má wdáwati bez wuole pána swého. W Wáclawowych Hindrákowých B. 3 (= 1497). Wladislawa r. 1500. 185 Et tune actor circa tale iudicium, in querimonia deponenda, in comparendo ad diem iudicij, in citandis testibus aut producendis, et si causam suam obti- nuerit et acquisierit ex iudicato uel per contumatiam rei, in iure ducendo et exe- quendo, debet se ita in omnibus con- seruare, sicut circa iudicium maius regni, cum pro quantitate pecunie agitur, prout late circa iudicium maius commemora- tum est. 256) Pro iure constitutum est: iti- dem citatus circa publicationem, circa iudicium cause sue cum uocabitur, itidem conseruabitur sicut circa maius iudicium; et si non comparuerit, dabitur actori contra eum ius contumatie suamque cau- sam amittet. Si autem contingeret, quod actori citatio leuaretur ut nulla, aut quod causam amitteret, tunc citato com- petit actio pro expensis contra actorem, sicut circa maius iudicium. 257) Proiure constitutum est: quod nulla mulier subdita, cum sub aliquo domino ad uiduitatem deueniret, potest per matrimonium subsequens in alia bona transire sine consensu domini sui. Puohonowé k saudu mensiemu. 258) Nalezli wuobec za prâwo: ktoz- by die dědiny držal, práwa k nim ne- maje, a propustil z toho zbožie některé lidi z člowěčenstwie, že to propuštěnie moci nemá. O tom rozsudek w bielých puohonných léta 1491. 259) Nalezli wuobec za práwo : jestli- žeby kto k komu poslal, aby mu čeledína wydal, neb člowěka a služebníka neb sirotka, jakoż o tom nález obecní prwní 258) Pro iure constitutum est: si quis bona alicuius possideret iniuste, et ex ills bonis manumitteret aliquos sub- ditos, quod talis manumissio uigorem habere non debet. 259) Pro iure constitutum est: si quis denunciaret alicui, ut ili unum ex familia sua, aut subditum suum aut seruitorem aut orphanum suum exhibe- 

Strana 136
136 šíře ukazuje, a ten, k komužby posláno bylo, toho newydal, ažby jej puohon zastihl, a tepruw jej chtěl po puohonu wydati: tehdy ten, ktož jest jej pohnal, má wuoli mieti jej přijieti aneb se puo- honu drZeti. O tom rozsudek w bielych puohonnych léta 1492. 260) Nalezli wuobec za práwo : ktoZ- by na kom člowěka wysaudil, má jemu toho élowéka wydati (podlé rozsudku) s tiem statkem, s kterymZ se jest tyż člowčk k němu přibral. Než což tu pod tiem pánem statku nabude, má u toho pána milosti o ten statek hleděti; a ten pán má wuoli, jej jemu propu- stiti neb nechati. O tom rozsudek w bielých puohonných léta 1492. 261) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by člowčka cizicho u wazbě držal pro nějaký zlý a nešlechetný skutek, a když- by pán člowěka k tomu poslal, u kohož ten sedí, aby mu jej wydal jako člo- wéka jeho, s tiem spuosobem, jakoby nic zlého neučinil, než jakoby jemu sběhl, chtě z pokuty ze 20 hřiwen po- hnati: nemá jemu na to jeho wydati, než má se při tom zachowati člowěku jako o jiném zločinci, wedle swolenie zemského o narčení a o zločinciech. A o tom nález w bielych puohonných léta 1493. : 262) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby který cizozemec komu člowěčen- stwie slíbil, a potom Żeby k někomu jinému ušel z země, a ten, komuż jest člowěčenstwie slíbil, Zádalby na tom, aby mu jej wydal: má mu jej wydati jakoby jeho rodilý byl, a nemá sobě naň z cizie země propustnieho listu jednati, ani jej tiem listem (by pak zjednal) zastierati proti tomu, komuž jest člowěčenstwie slíbil; pakliby se w tom nezachowal, bude moci k němu Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. ret, prout constitutio generalis prior in- dicat, isque cui denunciatum est non exhiberet illum domino suo, donec ci- tatio ob eam rem ad eum ueniret, et quod primo post citationem uellet ta- lem exhibere, tunc actori liberum est acceptare talem, aut citationi inherere. 260) Pro iure constitutum est: si quis in aliquo ex iudieato subditum suum obtineret, debet tunc reus illum subditum actori exhibere ex iudicato illo cum bonis iliis cum quibus ad eum transmigrauerat; sed quicquid bonorum sub tali domino acquisiuit, debet pro his bonis apud eundem dominum pe- tere gratiam; et ili domino liberum est, ei dimittere talia bona, aut non tradere si uoluerit. 261) Pro iure constitutum est: si quis subditum alterius in carcere suo teneret ob scelus aliquod aut facinus, dominusque ilius subditi ad eum apud quem incarceratus teneretur mitteret, ei denunciando, ut ei subditum suum ex- hiberet ea specie, tanquam nihil mali admisisset, sed tanquam ab eo profuge- ret, uolens hoc pacto pro X talentis pena citare: non debet tunc in tali casu exhiberi, sed se debet conseruare erga illum tanquam erga malefactorem iuxta constitutionem de infamatis et de male- factoribus. 262) Pro iure constitutum est: si quis homo alienigena fidelitatem pro- mitteret alicui domino, et quod postea ad alium profugeret hic in regno, isque eui fidelitatem promisit peteret ab illo, ut eum ill exhiberet: debet tunc in tali easu exhibere tanquam illius esset sub- ditus naturalis, neque debet contra do- minum litteras manumissionis disponere, neque cum his litteris si disponeret eas talem contra dominum suum cui fide- litatem promiserat protegere; si tunc se 

Strana 137
Zřízení zemské za krále hledieno byti wedle zfiezenie o lidi, O tom rozsudek we lwowých léta 1497. 263) Nalezli wuobec za práwo: jestli- žeby kto koho žádal, aby mu se čele- dínem ujistil, a on wsadilby jej do wazby, a ten čeledín žeby jemu z waz- by ušel neb wyšel bezelsti: bylliby po- hnén ztć pokuty, komuż jest ten wé- zeń uel, nebude tau pokutau powinen. Rozsudek we lwowých léta 1496. 264) Nalezli wuobec za práwo: když- by dwéma trh swédéil na který grunt, a ti Zeby &lowéka cizieho na ten grunt přijali, a chtělliby kto z toho člowěka pohnati: tehdy mś obń pohnati, komuż dsky swědčie; neb pożeneli jednoho, že jemu puohon zdwihné. O tom roz- sudek léta božieho 1496. 265) Nalezli wuobec za práwo: kdež stranám obojiem nálezem přisaudie ně- co, ježto w tom nálezu nestojí, že se jedné straně dáwá za práwo: tehdy ty strany nemají se ze škod winiti. Pakh- by která strana winila, tehdy jie to obeslánie bude zdwiženo, kteréž pro ty škody udělá. Než jestližeby w nálezu stálo, že jedné straně za práwo dáwají, ta strana muoZ ze škody winiti. O tom rozsudek w bielych puohonnych léta 1494. 266) Nalezli wuobec za práwo: jestliže kto požene před menšie úřad z wétäie summy než z 10 hřiwen bez puowoda, že mu ten puohon zdwižen bude. O tom rozsudek we lwowych puohonných 1498 léta. 267) Nalezli wuobec za práwo: ko- muZbykoli která summa neb jiná wče saudem byla přisúzena, a on by jie po- tom skrze přátely neb smlúwu, nečekaje roku, wzal, a práwa newedl, a potom by ze škod winiti chtěl, kteréžby pro tu při utratil: že těch škod bude odsúzen, Wiadislawa r. 1500. 137 non ita conseruaret, potest contra ta- lem iure agere iuxta constitutionem fac- tam de subditis. 263) Pro iure constitutum est: si quis peteret ab aliquo, ut se cum fami- liar suo bene firmaret, et ille demum eundem uolens se firmare incarceraret, ac is familiaris de carcere exiret absque ulla fraude: si tunc foret ille citatus ex cuius carcere ile familiaris exiuit pro pena, eo casu non obligabitur citatus ulla pena actori. 264) Pro iure constitutum est: si duobus titulus emptionis supra aliqua bona protestaretur, et hi ambo subditum alienum in bona illa acciperent; si tunc aliquis ob illum subditum hominem ci- taret, quod eo casu debent ambo citari, quibus tabule protestantur; si uero nisi unum citaret, talis citatio erit nulla. 265) Pro iure constitutum est: si utri parti litigantium per sententiam iu- dieum aliquid adiudicabitur, et quod in illa sententia non erit positum, quod uni parti datur pro iure: tunc tales par- tes non debent pro expensis inuicem agere. Si tune utra pars aliam pro ex- peusis citaret, talis citatio erit nulla. Sed si in sententia iudicum esset, quod alteri parti datur pro iure, talis pars eo modo alteram partem aduersam po- test pro expensis conuenire. 266) Pro iure constitutum est: si quis citaret aliquem ad minus iudicium regni pro certa quantitate pecunie, que centum sexagenas grossorum excederet, quod talis citatio erit nulla. 267) Pro iure constitutum est: si cui certa quantitas pecunie aut alia res per sententiam iudicum esset adiudicata, et eam postea ante terminum per ami- cos aut per gratuitam pactionem acci- peret, et ius ob eam non duceret, et 8i post talem pactionem uellet contra reum 18 

Strana 138
138 pončwadž jistinu skrze přátely wzal; jakož o tom rozsudek léta 1489 w bie- lych puohonnych, kdeż Ctibor Rohlfk pohnal. 268) Nalezli wuobec za práwo: ktožby před kterým koliwěk saudem po- čal žalowati, a potom swéwolně ušel od saudu bez wědomie a wuole saudce: ten má obeslán byti od krále JM", neb od pánuow a wládyk z plného saudu, a má pro tu swéwolnost tresktán byti, a dwé nedéli u wéZi sedéti; a tu pfi, pro kte- rüZ jest pohnal, má ztratiti. A též zase jestliżeby pohnany po dwojiem hojem- stwí žalobu slyšel, a potom od toho bez wuole súdciem ušel, že má týž tresktán a obeslán býti, a týž swú při ztratí, ja- kož se nahoře píše, a má naň dáno býti stané práwo. O tom w památných L. 10 (= 1487). 269) Nalezli wuobec za práwo: ktoZbykoli listem swédomie dal pod pe- četmi neb pod pečetí, a ta pfe Zeby k saudu přišla, à ti swédkowé Zeby prwé zemřeli: tehdy má to swědomie přijato býti, jakoby přísahu učinili; a o tom rozsudek léta božieho 1495, w bielých puohonných. | 270) Nalezli wuobec za práwo: Ze swédomie listownie pfed saudem zem- ským wětším i menším i pfed dwor- ským nemá přijímáno býti, jestliže jsú ti žiwi, kto je dáwají. Než městská swědomie podlé prwnieho swolenie zem- ského mají přijímána býti ; jakož o tom rozsudek w modrých puohonných léta božieho 1452. *) 272) Nalezli wuobec za práwo: že žádný na list ani na ceduli přísahati k swčdomí nemá, neZ pfisáhna, má to, nač přisahá, ústně seznati, a písař to má zapsati, kterýž swědomie zapisuje ; Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. agere pro expensis, guas ob illam litem expendisset, guod eo casu non poterit agere, ex guo rem iudicatam per ami- cos accepit. 268) Pro iure constitutum est: si guis coram aliguo iudicio inciperet guem- piam accusare, et demum pertinaciter a iudicio sine sentencia et sine con- sensu iudicis abiret: talis debet a regia maiestate uocari aut a baronibus et equestribus de pleno iudicio, debetque ob hane pertinaciam puniri ac duas eb- domadas in turri teneri, e£ causam suam pro qua citauerat amittere debet. Et rursus, si citatus post binas dilationes querimoniam contra se factam audiret, et ab inde sine consensu iudicis abiret, quod itidem puniri debet et uocari, causamque suam amittere debet, ut su- pra commemoratum est, debetque reus contumax actori declarari. 269) Pro iure constitutum est: qui- eunque litteris suis testimonium darent sub sigillo aut sub sigillis, et quod hi testes prius morerentur, quam causa illa, super quam testimonium dederunt, ueniret iudicanda: tunc taletestimonium litterarum acceptari debet, ac si iura- mentum super hoc fecissent. 270) Pro iure constitutum est: testimo- nium litterarum in iudicio regni maiori et mi- nori etiam iam acceptari debet, ciuium uero sub sigillo ciuitatis, iuxta recentem constitutionem. 211) Pro iure constitutum est: quod ba- rones et equestres in quocunque iudicio se- dent; nemo testimonium dare debet in causa illa, que causa coram illo iudicio agitur; sed euius rei conscij essent, extra iudicium pos- sunt testificare. 272) Pro iure constitutum est: quod nemo, qui dat testimonium, debet iura- mentum deponere supra cedulas aut supra litteras, sed iuramento prius facto, supra quodcunque iuramentum fa- *) Rkpp. Raudnickÿ a PraZskÿ nemaji také ani přídawku o swčdectwích městských (270) ani čísla 271 wůbec. 

Strana 139
Zřízení zemské za króle a to z panského a rytieřského řádu. A kteříž z panského a ryterekého řádu přísahy mají k jakýmžkoli úřaduom, ti na ty přísahy swědčiti mají. 273) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto dal swědomie na koho, prawě naň, že jemu něco nešlechetného učinil, a on by tomu swědomí odpieral: má ten na něj to prowozowati, ktož jest naň swědomie dal, co jest nešlechetného učinil, a má k tomu od úředníkuow men- ších obeslán býti listem, aby k swému swědomí stál a je wedl. Pakliby po tom obeslání k swému swědomí nestál: tehdy ten, ktož jest swědomiem na cti narčen, má král JM' a saudce jej na jeho cti opatfiti, a má jemu nań zatykací list dán býti na toho, ktož jest jej nařekl a nestál. H. 10. 274) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto falešné swědky wedl, a to naň uwedeno bylo aneb na ty swědky též: tehdy mají wšickni w pokutu a winu králowskü wzati býti a tresktáni, jako jiní falešníci. Jesthżeby kto proti dskám wedl to swědomie, a we dskách by swědčilo 40 let, a oni by swědčili, že to pomnie od pěti a od 40 let, a též jestližeby proti listu swědkowé swědčili wýše, nežli swědčí w listu datum, toho to každé swědomie jest zřetedlně falešné. Jakož o tom rozsudek w modrých oc. léta božieho 1456. 275) Nalezli wuobec za práwo: že muž jestližeby swé ženě swědčiti chtěl, to O tom rozsudek králowský - Wiadisława r. 1500. 139 cit, hoc debet uerbis proprijs fateri, et scriptor, qui testimonia scribit, debet hoc testimonium proseribere; et hoc dicitur de his, qui sunt ex ordine ba- ronum et equestrium. Et si qui sunt barones aut equestres, qui iuramenta habent ad sua officia, hi super talia iu- ramenta testificare possunt. (Sed iam ali- ter est: quia datur testimonium ab istis duo- bus statibus litteris sub sigillis proprijs.) 213) Pro iure constitutum est: si quis contra aliquem testimonium daret, dicendo in illum, quod ei aliquid sce- lerate fecisset, et quod pars aduersa huie testimonio contradiceret: debet tunc talis testis in illum producere testimo- nio, quidnam illi scelerate fecisset, et insuper his testis debet ab officialibus minoribus uocari litteris, ut ad testifi- cationem suam compareret, et id quod testificatus est, contra illum, quod scele- rate aliquid fecisset, produceret. Si tune non compareret ad talem uocationem ad testificationem suam producendam: tunc qui hoe testimonio infamatus est, ilius honori regia maiestas et iudices prouidere debent, debentque in illum, qui ita testificatus est et uocatus non comparuit, litteras arestationis dare. 274) Pro iure constitutum est: si quis falsum testimonium daret, et id contra eum produceretur, uel si quis falsos testes produceret: tales omnes debent ad supplicium regium et. mulctam rapi et puniri sicut falsarij Et si quis contra proscripta tabularum hos testes duceret, et si in tabulis testificaretur a xlannis, et illi testes testificarent, quod id recordarentur a quinque et xl annis, et itidem si testes testificarent contra litteras ultra quam datum litterarum protestaretur, tale testimonium mani- feste falsum est. 275) Pro iure constitutum est: si uir uxori sue aut aduersus uxorem te- 18* 

Strana 140
140 swědomie nemá přijato býti. Též kte- rážby koliwěk žena muži swému swěd- čiti chtěla, aneb proti muži swému a zase muž ženě swé aneb proti ženě swé, že swědčiti nemá. Než wdowa ta muož swědčiti jako jiný muž. A také synowé otci, byliliby nedielni otce swého, ne- majf swédéiti: neZ kdyZby dielni byli, Ze to budüá moci ucimti. A zase otec synuom též swědčiti nemá, jestližeby jich dielem neodbyl: než kdyžby je oddělil, tehdy muož jim swědčiti ; a též bratřie bratruom. Ani sestry jedny druhým swědčiti nemajie, ani proti nim, kdyžby sebe nedielné byly toliko. Též také ktožkoli s kým statek má, a jsa s ním o ten statek nedielný, nemá jemu o ten statek swědčiti; a tak wšickni, kteřížby sebe nedielní byli, toliko o statek, že sobě jedni druhým swědčiti nemají. O tom rozsudek třetí Plana G. 25 (— 1462). 276) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto co komu prawil, a onby pohnal toho, aby mu to swědčil, co jest jemu prawil, a ten: by jemu toho ne- swědčil a prawil, že jest jemu toho ne- prawil, a ten by to naň prowedl, že jest jemu to prawil: tehdy má ten za klamaře jmien býti, že jest prawil a ne- swědčil tak; ato jestližeby se cti dotý- kalo aneb jaké hanby, aby ten dare- mních wěcí nerozpráwěl, a lidí wespo- lek newadil. O tom rozsudek králow- ský A. 11. 277) Nalezli wuobec za práwo: ktožby škody útratné prowodil, jestliže swědkowé swědčie, žeby jemu těmi ško- dami powinowat byl, a nejmenují summy čehož jsú swědomi, že ti swědkowé ne- mají přijati býti. O tom rozsudek w lwowyeh puohonných léta boZieho 1499, kdež Dorota z Waltieřowa pohánie. 278) Nalezli wuobec za práwo: ktožby pod kým měl člowěka, a prá- wem o ného Zeby nehledél k tomu, pod Zřízení zemské sa krále Wladislawa r. 1500. stificare uellet, tale testimonium accep- tari non debet. Et rursus, si uxor ma- rito suo, aut aduersus maritum uellet testificare, itidem non debet recipi. Sed uidua testificare potest ut alius uir. lti- dem filij patri suo, si emancipati non essent: sed emancipati bene possunt testificare patri suo. Similiter pater filijs etiam non potest testificare, si illos nondum emancipasset; si uero eos eman- ciparet, tunc potest illis testificare. Et itidem dieitur de fratribus et de soro- ribus. cum non fuerint partiti de bonis suis, quod unus alteri, neque unus con- tra alterum testificare potest. Itidem di- citur de his, qui bonis aliquibus sunt coniuncti, tunc quoad illa bona sibi inuicem testificare non possunt. 216) Pro iure constitutum est: si quis alicui aliquid diceret, et ille citare t talem ut ei testificaret id quod dixit, illegue illi hoe testificare nollet, et in- super si negaret se illa dixisse illi, et aduersa pars illum talia dixisse produ- ceret testimonijs: tune talis pro fallaci haberi debet, quod alia diceret, et alia testificaret. Et hoc intelligi debet, si id pertineret ad honorem alicuius uel infa- miam, ut talis res inanes deinceps non loqueretur, nec homines inuicem in dis- cordiam adduceret. 277) Pro iure constitutum est: cum quis damna expensarum uellet produ- cere, et testes testificarent, quod illi reus teneretur ad expensas, neque quan- titatem pecunie expense nominarent, quod tales testes recipi non debent. 218) Pro iure constitutum est: si quis subditum suum haberet sub alio domino morantem, et contra talem, sub 

Strana 141
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. kýmž sedí, a kázalby se jemu nočně wystěhowati a wybrati, aneb jakžkoliby jej přijal na swuoj grunt: propadne po- kutu, jakož swolenie nahoře psané w pokutě ukazuje. A o tom rozsudek w bielých puohonných léta 1486. 279) A w témž rozsudku stojí, že žádný služebník nemuož očistníkem býti pána swého podlé práwa zemského. 280) Nalezli wuobec za práwo: že z panského aneb rytieřského řádu po- boční synowé aneb dcery nemají wydá- wáni býti jako jiní sirotci, lečby komu dobrowolně slíbili člowěčenstwie. O tom rozsudek léta božieho 1495 w bielých. 281) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto člowěka swého ruků dá- ním propustil komu, a on to dostatečně prowedl, má toho ten člowěk užiti, jakoby mu list wýhostní byl dán. O tom roz- sudek w bielych puohonnych léta 1495, 282°) Nalezli wuobec za práwo: že Pražané a jiná města králowská, kte- réž grunty mají na zemi swobodné, že z těch mají wydáwati lidi zběhlé, si- rotky i čeleď, jako páni neb rytieřstwo jedni druhym wydźwaji. Jakoż o tom prwnie swolenie a rozsudek w bielých puohonnyeh léta boZieho 1494. 282^» Nalezl wuobee za práwo: jestližeby kto člowěka cizieho na gruntu za sebü osazeného jmél, a ten clowék žeby se pod swého pána dědičného wy- stěhowal aneb se wykradl od toho, pod kterýmž jest seděl: tehdy ten, od ko- hož se jest wystěhowal aneb wykradl, pošleli k jeho pánu dědičnému, aby mu ho wydal, jako člowěka, kterýž mu se pryč wystěhowal aneb wykradl, a ne- chtělliby ho wydati : tehdy jej muož pro to newydánie z pokuty pohnati, a na něm tu pokutu obdrží. Než když bude ten člowěk zase nawrácen, odkud se jest wystěhowal aneb wykradl: tehdy pán 141 guo moraretur, non procederet iuridice, sed iuberet suo subdito, ut nocturno tempore clam emigraret et se transfer- ret, aut guacungue alia ratione ad sua bona eundem suscepisset: talis incidit in penam, prout constitutio de tali pena supra commemorat. 279) Pro iure constitutum est. nul- lus seruitor potest esse expiator domini sui iuxta regni constitutiones. 280) Pro iure constitutum est: quod ex baronum et equestrium statu late- rales filij aut filie non debent exhiberi, sicut alij orphani exhibentur, nisi quis sua sponte alicui subiectionem promitteret. 281) Pro iure constitutum est: si quis subditum suum per manus suas manumitteret alicui, isque sufficienter probaret id: tunc is subditus debet frui hac manumissione non secus, ac si lit teras manumissionis haberet ab eo. 282*) Pro iure constitutum est: Pra- genses et ciuitates alie regie, que fun- dos habent liberos et hereditarios, quod ex his subditos profugos, orphanos et familiam exhibere debent, prout barones et equestres exhibere solent iuxta con- stitutiones. 282^") Pro iure constitutum est: si quis subditum alienum in bonis suis commorantem haberet, isque ad domi- num suum hereditarium furtim emigrà- ret: tunc is, a quo furtüm emigra- uerat aut abijt, si mittet aliquem ad dominum suum hereditarium, ut talem ei exhiberet tanquam subditum hominem, qui ab eo abijt et furtim emigrauit: si tunc non exhibuerit eum dominus hereditarius, habebit actionem contra eum de non exhibendo, et ad penam, quam etiam obtinebit. Sed si talis resti- tueretur, unde emigrauerat clam et fur- iim abijt, demum dominus ille heredi- 

Strana 142
142 jeho dědičný bude moci zase wedle práwa jako k člowěku dědičnému hle- děti podlé swolenie prwnieho o poku- tách, což se lidí dotýče. O tom rozsu- dek léta 1491. 283) Nalezli wuobec za práwo: jestliže kto při wyhrá, nemá z žádných jiných škod pro tu při winiti, než toliko což pro tu při naloží a utratí ; pakliby z čeho jiného winiti chtěl, nemají jemu toho přisuzowati, ani za to dáti přísa- hati. O tom rozsudek léta božieho 1486. 284) Nalezli wuobec za práwo: ktožby cizieho čeledína neb služebníka na rukojmiech měl, a ten čiež jest, žá- dalby toho aby mu jej wydal, a on by prawil, když mu jej postawie, že jej chce rád wydati, a ten nečekaje toho, aneb žeby toho od něho přijieti nechtěl, ažby ten rok k stawení přišel toho člo- wěka, a přes to by z pokuty pohnal: že té pokuty neobdrží. Než ten pro to pohnaný, když ten člowěk jemu posta- wen bude, má jej jemu, ktož jest oň k němu poslal, wydati. Pakliby se ten Cowék nestawél, tehdy on wyupomínaje ten základ, má jej tomu dáti, čiež jest toho člowěka čeledín neb služebník. O tom rozsudek w bielých puohonných léta 1493. 285) Nalezli wuobec za práwo: ktožby maje rukojmě za čeledína pří- stawného do jeho dobytie, a ten. čeledín přístawný ušelby, a on žeby slal k ně- komu pro toho čeledína, aby mu jej wydal, a pro newydánie potom toho pohnal, nedrže se rukojmí : že jemu ten puohon zdwižen bude, a pokutú ten jemu nebude powinen, poněwadž tomu čele- Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. tarius poterit agere rursus iuxta con- stitutionem pro homine suo hereditario contra illum, gui suum subditum here- ditarium in bonis suis commorantem habuit, de exhibendo, et ad penam, iuxta constitutionem de subditis. 283) Pro iure constitutum est: si quis in causa sua uictor euaserit, non potest pro alijs expensis agere contra partem aduersam, quam pro illis, quas pro eadem causa impendit, quam uicit. Sin uero pro alij expensis agere uo- luerit, non debent eas illi adiudicare, neque permittere, ut pro illis deberet iurare. 284) Pro iure constitutum est: si quis familiarem aut seruitorem alienum uadatum haberet, et is cuius esset aut familiaris aut seruitor peteret, ut eum ili exhiberet, ille autem diceret, quod cum uades ei ilum statuent, eum se exhibiturum, isque id nollet expectare, aut quod non esset contentus de illa exhibitione, quamdiu terminus ad sta- tuendum eum non ueniret, et pro pena de non exhibendo citaret: quod eo casu talem penam non obtinebit. Attamen ille qui citatus esí, cum is homo, qui uadatus est, per uades statuetur, debet deinde eum restituere illi qui pro eo misií ad exhibendum. Si autem uadatus in termino illo per uades non statue- retur: tunc ile, cum a uadibus pignus illud sub quo sit uadatus acceperit, illud dare debet ill, cuius ille fuit aut fami- liaris aut seruitor. 285) Pro iure constitutum est: si quis haberet fideiussores pro aliquo seruo conducticio ad certum tempus seruiendi et quod interim is seruus abiret ab illo domino, et dominus proinde pro eo ad illum apud quem esset ille mit- teret aliquem, ut ei illum exhiberet, ac demum ob talem non exhibitionem hic illum citaret, non agendo contra fide- 

Strana 143
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 143 dínu bez rukojmí wěřiti jest nechtěl. Rozsudek o tom léta 1498. *) iussores serui istius: tunc talis citatio erit nulla, neque ille, qui non exhibuit illum seruum, obligabitur ad penam de non exhibendo, ex quo illi seruo sine fideiussoribus credere nolebat. 286) Nalezli wuobec za práwo: že ti páni z panského stawu, kteří sedají w saudu zemském, nemají poháněni býti před menšie úředníky; než toliko z lidí newydánie, neb o čeledína, podlé swole- nie obecnieho o to poháněni býti mohú. Jakož o tom nález primo Procopi S. 19 (= 1383).**) 287) Nalezli wuobec za práwo: že spolek nemuož býti jinde, než před pa- nem králem s jeho powolením, anebo před pány na plném saudu, ale žádným trhem nemuož býti žádný; a ty ná- lezy kázali páni we dsky zemské wlo- žiti zwláště panu Janowi z Dražic, naj- wyššiemu písaři, primo Procopi S. 19 (= 1383). 288) Nalezli wuobec za práwo mezi Jaroslawem z Heřmanowa městce a Ja- nem Michalcem o kmetstwí: páni sly- šewše Jana Michalce, kterýžto byl od Jaroslawa pohnán, a prawil se býti kme- tem, a žeby neřádně byl pohnán: w této při i w jiných wšelijakých přech, kterýžto prawí se a dowozuje se býti kmetem, nalezli za práwo, a Woldřich ze Hradce panský potaz wynesl: že páni kmetowé učinění mají poháněni býti komorníky, kromě těchto kmetów, totižto purkrabí Pražského, komorníka najwyššieho, sudieho najwyššieho; a ty ktož chce pohoniti, aby je pohonil w lawiciech pánem přísežným; a písaře zemského najwyššieho má pohnati je- dniem kmetem z lawic z wládyk, a O puohony staré. 286) Pro iure constitutum est: quod hi barones, qui assident in iudicio regni, non debent ad minores officiales citari, nisi pro non exhibendis subditis aut fa- miliaribus, iuxta constitutiones pro illis bene possunt citari. 287) Pro iure constitutum est: quod unio bonorum non potest fieri alibi, nisi ante regiam maiestatem cum consensu regio, aut ante dominos in pleno iudicio ; sed per nullam contractum emptionis potest fieri inter aliquos unio bonorum. 288) Pro iure constitutum est: Vlricus de Noua domo decretum domi- norum exposuit: ut scabini citari debe- ant per camerarios, exceptis istis, pur- grauio Pragensi, supremo camerario, su- premo judice, supremo notario; et istos qui uoluerit citare, ut per aliquem do- minum ex subselijs iuratum citaret. Et notarius supremus citari debet per unum scabinum de subselijs de equestri ordine, et si citationem acceptare nollet, debet tunc citari per camerarium peremptorie iuxta constitutiones. *) W originálu r. 1500 i w rkp. Raudnickém na tomto místě opakuje se článek nahoře pod číslem 282-b) postawený. **) O důležitém článku tomto srownati sluší nález ten půwodní od 13 máje 1383, kterýž podán jest w Archivu českém, II. str. 343—344.

Strana 144
144 kdyžby puohonu přijieti nechtěli, aby byli dohnáni komorníkem wedle práwa. Secundo Mauricii O. 11 (— c. 1407). 289) Nalezli wuobec za práwo: aby žádný k swédomí swédkuow nepohánél prwé, neZ k té pfi poZene jistce; pakli kto poZene prwé k swédomí, neZ k té pfi aby puowod ten pohnanému dal 10 kop grošow českých, a těch 10 kop ošuow českých daj pohnanému we dwü nedéliech od wyswédéenie puohonu, a k tomu i škody, cožby jich prowedl před úředníky menšími podlé swolenie o škodách. W prwních Wáclawa Hin- dráka B. 3 (1497). 290) Nalezli wuobec za práwo: chtělliby kto k swědomí chudých sedlá- kuow lidí poháněti ten jim má každému od míle dwa groše česká dáti. W prw- ních Wáclawa Hindráka B. 4 (1497). *) 291) Nalezli wuobec za práwo: páni a wládyky na plném saudu, s powolením a wolí wšech pánuow a wládyk i wšie obce na snému obecniem, kázalhl tento artikul we dsky památné wložiti: což se čeledi dotýče, neb lidí zběhlých z dědin, ktožby koliwěk přechowáwal a mocí je u sebe držal, gleitem je zastie- raje, že mu gleit dal ten jistý číž jest čeledín byl, má bez omluwy wšeliké jemu jej wydati, jeho nikam newystie- raje; pakliby ho newydal, neb jej pryč wyslal, tehdy aby jej mohl pohnati od 10 až do 20 hřiwen střiebra, buďto z pánuow, z rytieřstwa, nebolito z měšťan. Na to poslowé byli sú ke dskám Puota z Ryzmberka a z Swihowa najwyšší sudí z pánuow, a Jan z Raupowa najwyšší písaf z wládyk, nadepsané wéci wypra- Zřízení zemské sa krále Wladislawa r. 1500. 289) Pro iure constitutum est: guod nullus actor debet testes citare, quam pro causa sua prius citauerií reum; si autem prius testes citaret quam reum, tunc talis actor tenetur dare reo pro pena X sexagenas grossorum infra duas ebdomadas a tempore siue die publica- tionis citationum ; insuper et ad expen- sas condemnari debet iuxta cognitionem officialium minorum, iuxta constitutiones. 290) Pro iure constitutum est: si quis citaret testes ex uillis aut oppidis pauperes, tune ille, qui citat, cuilibet debet dare ab uno milliari duos grossos, 291) Pro iure constitutum est: ba- rones et equestres in pleno iudicio, cum consensu et uoluntate omnium baronum et equestrium totiusque communitatis in generali sinodo mandauerunt istum arti- culum ad tabulas memoriales proscribi: quod pertinet ad familiam aut subditos profugos, quicunque tales adseruaret et ui apud se detineret, sub specie salui conductus, dicendo quod ei saluum con- ductum dedisset, talis profugus familiaris aut subditus sine omni excusatione do- mino suo exhiberi debet. Si uero is illum profugum exhibere denique recusaret, aut eum aliquo modo ablegaret, tunc do- mino datur actio contra talem de non exhibendo seruo aut subdito ad penam X talentorum, et ab his usque ad XX talenta argenti, siue sit ex baronibus, *) Rkp. Pražský klade článek celý takto: Což se pak lidí obecniech z městeček a ze wsí dotyóe, ktofby jejich swědomie potřebowal, má najprwé každému od míle dwa groše česká dáti, a ty peníze poslati pánu toho člo- wěka, nebo jeho úředníku nad těmi lidmi anebo těch lidí do domu jeho, aby těm lidem dáno bylo; a do- kudžby takowých peněz těm swědkuom neposlal nebo nepoložil, tehdy ti lidé nejsů powinni jíti swědčiti ; a také jestližeby zúplna od každé míle po dwú groších českých každému swčdku neposlal, má jemu ten pán nebo úředník po. tom jeho poslu oznámiti, dokudž zúplna nepošle, že oni nepuojdú swědčiti, A kdyžby se již swědkowé při úřadě na hradě Pražském postawili : owinni budú hned swědčiti, lečby jim nebylo oznámeno, co swědčiti mají. Ale proto ty peníze od míle sobě schowati mají. 

Strana 145
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. wujíce, jsúce k tomu zwláště wysláni. W památných K. 17 (— 1487). 292) Nalezli wuobec za práwo: král JM' toto jest ráčil wypowédieti mezi pány a rytieřstwem, Pražany i jinými městy koruny české: což se lidí zběhlých a sirotkuow dotýče před wálká, ti mají na swých miestech zuostati. Než kte- říž sú rok před wálkú a w wálku zběhli neb potom, ty mají jedni druhým wy- dáwati, jestližeby kto na kom toho žá- dal, skrze dwa zachowalá člowčěky, aneb listem pod pečetí, z kteréhoZkoh stawu. A ktožby newydal, ten bude moci ze 20 hřiwen pohnán býti, wedle swolenie prwé zapsaného; kromě těch lidí, kte- řížby pro wieru byli wyhnáni, těch nemá wydáwáno býti. W prwních Wáclawa Hyndráka B. 5 (— 1491). 293) My Wladislaw z božie milosti uherský, český, dalmatský, charwatský 9c. král, markrabé morawsky, lucembur- ské a slezské knieže, a lužický mark- rabě sc. oznamujem tiemto listem wšem : že ačkoliwěk na sněmu obecniem, kte- rýž o suchých dnech letničních držán byl při nás na hradě Pražském, mezi jinými potřebami zemskými: ten jeden kus zawřien jest: což se lidí zběhlých z gruntuow dotýče, aby takowí wydá- wáni byli, kteřížby zběhli rok před túto wülkü, kteráz jest byla za krále Jiřieho předka našeho, a potom od toho času až do dnešnieho dne ktoby takowých wydati nechtěl, kterak o tom má pohá- něno býti, to jest dskami utwrzeno, a to tak zuostawujem a při tom spuosobu necháwáme. Což se pak dotýče lidí ně- 145 siue ex eguestribus, siue ex ciuibus. Re- latores ad hoc fuerunt ad tabulas Puta de Ryzmberga et de Schwihaw supre- mus iudex regni Boemie ex baronibus, et Johannes de Raupow supremus nota- rius ex equestribus, supradicta exponen- tes, ad hoc specialiter missi. 292) Pro iure constitutum est: sua regia maiestas tale edictum inter baro- nes et equestres, ac Pragenses et reli- quas ciuitates regni Boemie, dignata est facere: quod attinet ad subditos homi- nes profugos et orphanos ante belli pro- ximi tempora, quod hi debent in locis manere suis. Sed hi, qui annum unum ante bella proxima et tempore bellorum aut postea profugerunt, tales debent inuicem exhiberi, cum id alter ab altero postularet per uiros duos bone fidei, aut per litteras sub suo sigillo, sit ille ex quocunque statu. Et qui non exhibu- erit, datur contra talem actio de non exhibendo ad penam XX talentorum ar- genti iuxfa priorem constitutionem ; ex- ceptis his, qui forent propter fidem eiecti, quia hi exhiberi non debent. 293) Nos Wladislaus dei gratia Vn- garie, Boemie, Dalmatie, Charuatie etc. rex, marchio Morauie, Lucenburgensis ac Slesie dux, et marchio Lusacie oc. notum facimus uniuersis: quamuis in synodo general, que in quattuor tem- poribus pentecostes habita est nobis pre- sentibus in arce Pragensi, inter alia ne- cessaria regni huius hoc unum deter- minatum est: quod ad subditos profu- gos ex fundis suis attinet, ut hi ex- hibeantur dominis suis, qui profugerunt ad unum annum ante bellum istud, quod erat tempore regis Georgij predecessoris nostri, ac deinceps ab illo tempore us- que ad hune diem, quicunque tales ex- hibere nollet, quomodo is ob hoc citari debeat, id iam tabulis confirmatum est, idque ita manere uolumus, et circa ta- 19 

Strana 146
146 kterých, kteříž majíce otce neboli bra- třie, a někteří. z nich do měst jsú se obrátili a tam již žiwnost swú wedůú, a tu sú se osadili, a gruntowé jich, z kte- rýchž sú pošli, osazení jsú: prohlédajíce k tomu, kdyby takowí wšickni z měst wydáwáni býti měli, žeby na mnohé weliké obtieženie přišlo ; 1 chtějíce pro obecnie dobré a pro upokojenie wšech stawuow w tomto králowstwí nynějšíe i budúcie ruoznice zastawiti, a swornost a jednota aby zachowána byla, takowý prostředek sme nalezli s dobrowolným powolením pánuow a rytieřstwa s jedné, a poctiwých Pražan a Horníkuow a opatrných posluow z měst našeho krá- lowstwie českého wolf, s strany druhé, takto sme o to. srownali, a tiemto listem wypowiedáme: aby na ty saháno ne- bylo, kteříž w městech na gruntiech osazení jsú, ježto sú wyšli wýše nad 18 let od datum listu tohoto, ježtoby to slušně prowesti mohli; než kteřížby od 18 let tak wyšli byli, na ty každý podlé práwa sáhnüti muoZe, ktoZ k nim spra- wedlnost měl, jakožto na lidi swé. Chtě- jíce pak aby mezi poddanými našimi nynie i budúcně o takowé wěc: wšecky ruoznice přestaly, takto o tom wypo- wiedáme: aby po dnešní den, ktožby- koli z gruntuow panských nebo zeman- ských utekl anebo přišel, nemaje listu wayhostnieho, buď do měst našich, neb do městeček a do wsí jim přislušejících; anebo také který sedlák, buď z pan- ských nebo z wládyckých gruntów, to- tiž syna nebo bratra do měst, anebo žeby sám od sebe přiběhna tu mezi nimi w městech anebo pod jich pano- wáním býti chtěl ; a též také jich dcery a sestry ; kterýžby koliwěk člowěk buď mužského neb ženského pohlawie při- šel, nemaje listu wýhostnieho od pána swého, buď mladý, nebo starý, do měst, anebo tu, kdež oni panowánie mají, že Zřízení zemské sa: krádle Wladislawa r. 1500. lem formam id relinquimus. Quod au- tem pertinet ad illos, qui habent paren- tes aut fratres, et ex his aliqui quod migrarunt in ciuitates et ibi uitam agunt et commorantur, et fundi eorum, a qui- bus exiuerunt, sunt ab alis occupati: considerantes, quod si tales omnes ex ciuitatibus exhiberi deberent, quod in multos magna onera et grauamina deue- nirent; uolentes pro communi bono et pro pace omnium statuum in isto regno presentes et futuras dissensiones cohi- bere, et concordiam et unitatem conser- uari; tale remedium constituimus cum libero consensu baronum et equestrium ex parte una et honorabilium Pragen- sium et Montium Cuthnarum et circum- spectorum nunciorum nostrarum ciuita- tum regni Boemie ex parte altera, ita de hoc ordinauimus, ac cum istis pre- sentibus litteris edicimus: ut in illos non ageretur, qui iam in ciuitatibus in fundis suis sedent, qui ultraquam a xviij annis a dato istarum litterarum exiuerant, quod quidem rite posset probari; qui autem axviij annis infra exiuerunt, con- tra hos quisque agere potest, qui ius aliquod contra illos tanquam in subditos suos habet. Volentes etiam insuper, ut inter hos subditos nostros nunc et in posterum huiusmodi dissensiones cessa- rent, in hunc modum edicimus, ut a die isto deinceps, quicunque ex fundis ba- ronum aut equestrium aufugerit, uel ad quempiam aduenerit, non habens litteras manumissionis, siue ad ciuitates nostras uel oppida, aut ad uillas ad eas ciuita- les pertinentes, aut etiam si quis rusti- cus ex fundis baronum aut equestrium filium aut fratrem in ciuitatem aliquam migrare dimitteret, aut quod sponte eundo ibi inter ciues in ciuitate aut sub eorum ditione morari uellet, et itidem eorum filie aut sorores, si quiscunque mas uel femina, si quis ueniret et non 

Strana 147
Zřízení zemské za krále Wladislaaca r. 1500. takowi od nich nemají přijati býti, než mají pánóm jejich beze wšeho zmatku wydáwáni býti, ktožby toho na purk- mistru: požádali. Pakliby kto z měst nechtěl wydati, tehdy úředníci toho mě- sta i wšecka obec muož pohnána býti podlé práwa králowstwie tohoto. Pak- liby také kteří z gruntów lidé pod- daných našich měšťan (kteříž na zemi mají) utekli w grunty panské nebo wlá- dycké, tehdy také mají jim tiem wším spuosobem wydáni býti, jako se swrchu píóe; pakliby jim wydati nechtěli, též také budú moci pohnati podlé práwa a obyčeje králowstwie tohoto. A což se dotýče kmeticen zbéhlych aneb těch, kterézby se na jiné grunty wdaly, to také pfi tom zuostawujem, jakoZ jest na nynějšícm sněmu o tom zawřieno. Tomu na swčdomie pečet naši králowskú k listu tomuto přiwěsitíi sme kázali. Dán na horách Kutnách, we čtwrtek před swatú Máří Magdalená (20 čerwence) léta božieho 1497, a králowstwí našich uherského 7, a českého 26. W prwních Wáclawa Hindráka, T. 17. 294) Wladislaw z božie milosti če- ský král sc. po Janowi z Raupowa, naj- wyššiem písaři desk zemských a hof- mistru dworu králowského, po poslu swém ráčil rozkázati we dsky památné zapsati: což se dotýče měněnie zla- tého uherského, totižto kterého léta zlatí mčnčni byli po koliko grošiech, a to podlé rejistr kupeckých jest počítáno tak, totižto : Léta 1460 uherský zlatý platil po 42 grošiech. Léta 1459 měněn byl zlatý uher- ský po 42 grošiech. 147 haberet litteras manumissionis a domino suo, senex aut iuuenis, ad ciuitates aut ad eorum dominia: guod tales ab his recipi non debent, sed suis dominis de- bent sine omni interpellatione exhiberi, quando id a magistro ciuium peteretur. Sin autem aliqua ciuitas hos exhibere nollet, tunc officiales illius ciuitatis tota- que ccmmunitas citari potest iuxta con- stitutiones regni istius. Si uero aliqui ex fundis ciuitatum nobis subditarum, siue ciuium qui in regno bona sua ha- bent, auffugerent in fundos baronum aut equestrium, tunc itidem his debent cum omni tali forma illi exhiberi, ut supra commemoratum est; si autem non exhi- berentur, tunc etiam illi possunt iuxta constitutiones et consuetudines regni istius contra tales de non exhibendo agere. Et quod pertinet ad feminas sub- ditas profugas, uel illas, que alicui in alienis bonis commorantibus nubunt, hoc ita relinquimus, prout in presenti sinodo de hac re determinatum est. In quo- rum omnium fidem sigillum nostrum re- gium presentibus appendi iussimus. Da- tum in Montibus Cuthnis, die Iouis ante festum Marie Magdalene, anno domini MececLxxxxvij, regnorum nostrorum Vngarie vij et Boemie xxvj. 294) Wladislaus dei gratia Boemie rex oc. Johanne de Raupow supremo notario tabularum et magistro curie re- gie maiestatis referente mandauit in ta- bulas memoriales proscribi, quod perti- net ad permutationem floreni Vngarica- lis, hoc est, quo anno quot grossis flo- reni permutabantur, et hoc secundum registra mercatorum est computatum ad hune modum: Anno Miiij°lviilj permutabatur flo- renus Vngaricalis xlij grossos. Anno Miüij'lx florenus Vngaricalis ualebat xlij grossos. 19* 

Strana 148
148 Léta 1462 platil zlatý uherský po 42 grošiech. Léta 1463 platil zlatý uherský po 48 grošiech. Léta 1464 platil zlatý uherský po 48 grošiech. Léta 1461 platil zlatý uherský po 34 grošiech, jakož we dskách zemských nalezeno jest w třetích knihách Jano- wých Planowých B. 22, kdež Jindřich z Stráže prodal. Item, léta 1460 zlatý uherský mě- něn jest po 40 grošiech, jakož nalezeno jest we dskách zemských, w druhých knihách Janowých Planowých G. 29, kdež Jan z Rozmberka prodal Matějowi řečenému Dubec. | Item léta 1465 zlatý uherský mě- něn byl po puol 47 grošiech, jakož we dskách nalezeno jest w bielých wětších zápisných G. 4, kdež list smluwní wlo- žen jest mezi Janem z Rozmberka a Janem Popelem, ale datum listu 1464. Stalo se léta 1489, w památných N. 16, w úterý před přenešením swatého Wáclawa (3 března). 295) Nalezli wuobec za práwo: Ze puohonowé ze Ékod ütratních nemají se před saud zemský ani před úředníky menšie po rozsudku panském anebo po staném práwu poháněti. Než ten, ktožby při wyhrál, má to hned úředníkuom menším jmenowati, z jaké chce summy ze škod winiti; a oni úředníci mají ta- kowü summu w registra zapsati, a toho, na komż jest pfe wyhrána, anebo práwo ustalé, mají ho listem obeslati po ko- mornfku, a tu summu jemu w listu oznámiti, (aby stál před nimi o suchých dnech najprw příštích, když menší úřed- níci saudie) (Rk E Pr.... aby stál pfed nimi na ty určité dni, kteréž od starodáwna jsú k pruowoduom škod pokládáni, a to tito: po suchých dnech postních středa po pro- wodnie neděli; po suchých dnech letničních *) Zde wypadla zmínka o suchých dnech adventních. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Anno oc. lxij ualebat florenus Vn- garicalis xlij grossos. Anno oc. lxiijj ualebat florenus Vn- garicalis xlvii] grossos. Anno oc. lxiiij ualebat florenus Vn- garicalis xlviij grossos. Anno oc. lxi ualebat florenus Vn- garicalis xxxiij grossos, iuxta tabulas regni in tercio Joannis de Plana, K. xxij. Anno oc. lx florenus Vngaricalis permutatus est xl gr. iuxta tabulas in secundo Johannis de Plana B. xxix. Anno domini oc. lxv florenus Vn- garicalis permutatus est xlvi'/, grossis iuxta tabulas alborum maiorum obliga- tionum. 295) Pro iure constitutum est: pro expensis non debent ad iudicium regni citari, neque ad officiales minores post sentenciam dominorum aut post contu- maciam citati: sed is, qui uincet, debet mox notificare officialibus minoribus, pro qua quantitate pecunie et expensarum uult accusare, et officiales hanc quanti- tatem debent in registra proscribere, et illum qui citatus est, aut contumax fac- tus, per camerarium uocare ef in litteris suis illi significare, ut coram illis com- pareat in illis terminis, (qui ab antiquo ad producendas expensas determinati sunt, et sunt isti termini: post quattuor tempora quad- ragesimalia dies mercurij post dominicam con- ductus; post quattuor tempora penthecostes dies crastinus post Margarethe; post festum Hieronimi *) dies sancti Fabiani Et ut ab 

Strana 149
Zřízení zemské sa hrále Wladislawa vr. 1500. ten den po S. Marketě; po nazajtří S. Jero- nyma ten den po S. Linhartu ; po nazajtří sw. panny Barbory, (ten den) po S. Fabianu. A již po tento čas aby se tak zachowali, a k těm časuom aby ze škod útratních obsílali listy; a též listy aby bral každý o ty škody, nedada suchým dnuom projíti najprwnějším. Pakliby listu z těch swrchupsaných škod ne- wzal kto do swrchupsaného času, tehdy z nich wiece nebude moci přes tento čas obsí- lati. A úředníci) a oni tu mají hned o škody útratnie a o náklady, kteréž pro tu při wzal, wedle pruowodu konec uči- niti. A cožby neprowedl podlé práwa, při přísaze má se zachowati. Pakliby ten, jsa obeslán a nestál, mají naň práwo stálé pro tu summu dáti, a po staném práwu práwo pustiti A též ktoZby w komoře při wyhrál, nebo práwo ustál, anebo u menšieho úřadu i také u dwor- ského, mají týmž spuosobem hleděti o škody útratnie, tak jakož se nahoře píše. A jestližeby pak puowod k těm škodám před úředníky nestál, tehdy má ty škody ztratiti. Než bylliby nemocen, buď puowod neb obeslaný, mají nemoc zprawiti podlé práwa. W quaternu tr- howém léta 1499 o suchých dnech ad- ventních. 296) Nalezli za práwo: ktožbykoli čeledínu preč kázal, že naň wiece nemá sahati, ani z něho poháněti; jakož o tom rozsudek w bielých puohonných léta 1494 k suchým dnóm letničním, kdež Jan Céček z Pakoměřic. 297) Nalezli za práwo: ktožby ká- zal člowěku swému prodati, a on jemu člowěkem hodným osadil, má jej pro- pustiti a naň se wiece táhnauti nemá, ani z něho poháněti, aby jeho člowěk byl. Jakož o tom rozsudek w bielých puohonných, kdež Wáclaw z Lobkowic k suchým dnuom letničným léta 1491. 298) Nalezli wuobec za práwo: ktožby útratnie škody před úředníky menšími Praž- skymi prowoditi m&l, ten má je prowoditi dwé- ma nebo třemi člowěky hodnowěrnými. 149 isto tempore se iam ita omnes conseruent, et in istis. terminis pro expensis uocentur; et huiusmodi litteras quiuis capiat ob has expen- 8238, non permittendo proxima quattuor tem- pora preterire. Si tunc aliquis tales litteras pro expensis ad tempora iam dicta non ca- piet, tunc iam amplius ultra illa tempora pro expensis agere non poterit) et officiales ta- bularum debent mox etiam his partibus finem facere, et si quas expensas actor producere non posset, debet pro his iu- ramentum deponere. Si autem is, qui uocatus sit, non comparuerit, debent illum contumacem pronunciare et in eum iuris executionem concedere. Et simil ter si quis in iudicio camere causam uinceret aut ius contumacie haberet, aut eoram minoribus officialibus, aut coram curie iudicio, debent in eadem forma pro expensis agere sicut ante dictum est, Si tunc actor propter illas expen- sas non comparuerit coram officialibus, tune tales expensas amittere debet. Sed Si foret egrotus siue actor siue reus, debent illam infirmitatem talem per iura- mentum producere iuxta constitutionem. 296) Pro iure constitutum est: si quis licentiam abeundi suo familiari daret, quod tunc non habebit contra illum actionem, neque pro illo quis po- test citare. 297) Pro iure constitutum est: si quis homini suo subdito mandaret, ut sua uenderet, isque hominem alium di- gnum illi cui uenderet statueret, eo casu tenetur eum manumittere, neque contra illum, tanquam suum, neque pro illo ali- quem citare, quod suus esset subditus, potest. 298) Pro iure constitutum est: qui coram officialibus minoribus debet expensas produ- cere, debet illas producere duobus aut tribus bone fidei hominibus. 

Strana 150
150 299) Nalezli za práwo : ktožbyko- li u čiehožkoli člowěka čeledína swého anebo člowčěka nalezl, má žádati člowě- ka toho, aby se jím ujistil, a potom má pána jeho Zádati, aby mu jej wydal. Jakož rozsudek léta 1488, kdež Jan z Janowic pohánie. 800) Nalezli za práwo: wšecky krčmy w koruně české, kteréžby mo- hly prowedeny býti od 30 let, buď wý- sadami neb swědomiem, ty mají při tom zuostati. A Jjestliżeby která kde w té wsi swedena byla od těch třicieti let, ta má na jiný purkrecht přewedena bý- ti wté wsi. Pakliby kto chtěl*) na je- dnom purkrechtu přewesti, muož na ji- ný ji přewesti, wše w té wsi. Než jest- ližeby kto chtél nesprawedliwü krému drZeti, kteráZby po 30 létech zaéata by- la, komuZby ke škodě byla, má dáti sú- sed jemu wěděti 4 neděle napřed, aby tu krčmu zastawil. Pakliby jie nezasta- wil, bude jej moci ze 20 hřiwen pohna- ti; a prowedeli naň, že krčma byla ne- sprawedliwa, 20 hřiwen daj jemu, a k tomu škody, kteréž by pro to wzal a je prowedl wedle práwa. W prwních Wáclawa Hindráka B. 4 (1497). 301) Nalezli za práwo: kteríZby- koli zápisowé a listowé byl, jeZtoby tak znóli na penieze obecně berné, a da- tum těch listuow Zeby bylo prwé, neZ jest groś český i peniez zaražen: jestli před zaražením groše za krále Jiřieho, kteréž jest we deskách zapsáno pama- inych G. 11, a jest to zarażenie léta božieho 1469 w pondělí den swatého Bo- nifacia (5 Jun.), tenkaždýmá takowý zápis zaplatiti podlé datum listu toho, a po čem ty časy zlatý šel. Než w kterém zápisu aneb w listu datum stojí po na- depsaném létě, dni a zaražení, ten každý na groš český placen býti má. Jakož *) Rkp. Pražský: pakliby kto nechtěl ... Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 299) Pro iure constitutum est: gui- cunque apud subditum alienum suum familiarem uel suum subditum inueni- ret, debet tunc ab illo petere, ut se cum suo subdito firmaret, dein dominum illius petere, ut illum illi exhiberet. 300) Pro iure constitutum est: omnes íaberne in regno Boemie, que comprobari possunt a xxx annis siue priuilegijs, siue testimonijs, he debent manere. Si autem aliqua taberna se- ducta esset ab ilis xxx annis, talis debet traduci in aliam emphiteosim illi- us uille. Si autem quis uelit de una in aliam emphiteosim eiusdem uille tra- ducere, quod hoc facere potest, Sed si quis iniustam uellet tabernam tenere, que post xxx annos esset incepta, si cui damno foret, potest uicinus cui dam- no esset denunciare ei ante hebdoma- das quattuor, ut talem tabernam prohi- beret. Quod si tunc non prohiberet, poterit tunc illum citare pro xx talentis ; et 8i produxerit quod taberna sit in- iusta, xx talenta tunc dare pars aduersa tenetur, et insuper damna, si que ob id acceperat et ea produxerit iuxta con- stitutionem. 301) Pro iure constitutum est: qua- liacunque proscripta forent aut littere, in quibus tenor esset supra pecuniam communiter capiendam, et datum litte- rarum quod esset priusquam grossus et denarius Boemicalis inceptus est cudi: si sunt antequam ceptus est cudi gros- sus tempore Georgi] regis, prout pro- scriptum est in tabulis memorialibus, qui eudi ceptus est anno domini Moececlxviij die lune in die sancti Bonifaci, tunc talia proseripta et littere solui debent iuxta datum illarum litterarum, et quanti tune florenus ualebat. Sed in quali proseripto aut litteris datum est post 

Strana 151
Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. nález w památných dskách jest o tom Puotů z Ryzmberka a z Świhowa etc. w guaternu trhowém léta 1499, w pátek o suchých dnech adventních. 302) Nalezli wuobec za práwo páni na plném saudu, a pan Oldřich ze Hradce panský potaz wynesl: že wýpisowé z desk bezděčně žádnému z lidí nemají wydáwáni býti; ale aby čteny byly dsky těm, ktož žádají a chtějí, tak jako kte- rémužkoli obywateli zemskému. To stojí tertio Wenceslai N. 15 (1410). 303) Nalezh wuobec za práwo: kdyZby kto žádal krále JM“ neb pá- nuow J*M" a wládyk z plného saudu, aby úředník od desk zemských wyslán byl k zapisowání a přijímaní swědkuow, a když se stane powolenie buď králem JM" neb pánuow J^ M" a wládyk z plného saudu: tehdy má jeti písaf menších desk zemských. Dworský saud. 304) *) Nalezli wuobec za prówo: súd dworský má zase osazen býti, tak jakž prwé býwal. (Stalo se léta 1510 na sněmu obec- niem, kterýž držán jest na hradě Pražském pfi S. Hawle. Poslowé na to z plného sně- mu byli su. 305)**) Nalezli wuobec za prawo o dworskóm saudu: ten má předse jíti, a při tom saudu má býti sudí z pánuow, a saud i práwo má zprawowati. A na tom saudu má s ním sedati prokurator králowský, a k tomu manowé králow- ští mají wybráni býti, aby w tom sau- du sedali. A kdyžby pře znamenitějšíe byla, má z saudu zemského jeden z pánuow, druhý z wládyk přidán býti do saudu dworského, aby pomohli těch pří rozsúditi; a nemohliliby weč trefiti, та)! у saudu zemském naučenie wzieti. A dsky dworské mají býti při dskách 151 supra scriptos annos ef diem cudendi grossi, tale proscriptum solui debet in grossis Boemicalibus iuxta edictum in- ter Putam de Ryzimberga ete 302) Pro iure constitutum est: do- mini in pleno iudicio (sic) et Vlricus de Noua domo dominorum sententiam expo- suit, quod transumpta ex tabulis nemini ad importunitatem dari debent, sed de- bent legi tabule illis, qui petunt et uolunt, prout cuilibet incole huius terre facere debent. 303) Pro iure constitutum est: si quis peteret regiam maiestatem, aut ba- rones et equestres de pleno iudicio, ut officialis a tabulis mitteretur ad pro- scribendos et aeceptandos testes, cum ad hoc fiet consensus siue regie maiestatis, siue dominorum et equestrium de ple- no iudicio, tunc ire debet notarius mi- norum tabularum, Iudicium eurie. 304) Iudicium curie inceptum est haberi tempore regis Ludouici, cum se in possessio- nem regni huius intromisít, Et iam ab illo tem- pore ius quisque suum per silentium anno- rum amittit, 305) Pro iure constitutum est: iu- dicium curie debet habere suum progres- sum, et in illo iudicio debet esse iu- dex ex baronibus, et is iudicium hoc et iura debet istius curie regere et iu- dicare debet de bonis feudi; et ad id iudicium eligi debent vasalli regij, qui in hoe iudicio sedere debeant. Et cum eausa ardua esset, debent addi ad id iudicium de iudicio regni unus ex ba- ronibus et alter ex equestribus, ut iuuarent tales causas determinare, et si quid addubitarent, debent informatio- nem a regni iudicio accipere. Et ta- *) Článkowé 804 a 306 čtau se jen w rukopisech Pražském i Raudnickém, w obau sauhlasně. *) Článek 305 chybí cele w rkp. Pražském; w Raudnickém stojí sice, ale omřežowán (cancellatus), s pozname- náním na kraji cele sauwěkým: „Tento nález na snómu obecniem wymazán léta 1512 při S. Kateřině. “ 

Strana 152
152 zemských, a úředník králowé a podko- mořieho druhý mají ty dsky zprawo- wati, a sobě od nich bráti, a také je čísti a w ně psáti, komuž toho potřebie jest; to s wolf a wědomiem pana su- dieho dworu krále JM“ což se zapi- sowánie. a we dsky kladenie dotýče. W uaternu trhowém, léta od narozenie bożieho 1499, o suchých dnech advenj- ních w pátek. 306) It. Saud dworský poněwadž před se jíti má, aby najwyšší sudí dworský dsky dworské w swé moci, jakž jest od starodáwna býwalo, měl, a k tomu sobě též, jakž od starodáwna jest, aby úředníky při těch dskách měl a zfiedil. A tóż dsky dworskó üfednici menší mají nadepsanému panu sudimu w jeho moc wydati. 307) Nalezli za préwo: Ze na dě- diny manské komorníkem od úřadu zemského nemá wedeno býti, než od dworských desk úředníky. Jakož o tom nález secundo Joannis Plana G. 27 (1460). Tento jest řád a spuosob puohonuow při úřadu desk dworských, jakož dsky dwor- ské ukazují. Každý puohon z dědictwie má býti truoj, a ze škod toliko jeden. Puohon nemá delší býti šesti ne- dělí, a menší dwú nedělí. Puohon žádnému nemá wydán býti ani útok, leč tu puowod sám osobně stane a toho Zádati bude. Po práwu staném, wedenie práwa nalezá se we dskách dworských tento spuosob: že jest byla dána monitio nebo úmluwa 14 dní, a to listem od úřadu skrze mana některého, a to se stalo léta božieho 1415, w pátek před swa- tým Hawlem (11 října). Item, léta 1416, w úterý den swa- tého Jiljí (1 září) úředník desk dwor- ských zwedl jest puowoda na dědiny Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. bule curie debent haberi circa tabulas regni, et officialis regine et subcame- rarij debent has tabulas gubernare et sibi ab his solutionem capere, et etiam legere, in his scribere, cui erit necessa- rium, et hoc cum scientia et consensu iudicis curie regie maiestatis, quod ad proscribendum et ad intabulandum per- tinet, 306) Item ex quo iudicium curie suum progressum habere debeant, iudex curie ta- bulas curie in sua potestate prout ab antiquo erat, habere debet, et insuper, prout etiam ab antiquo erat, debet apud illas tabulas officia- les ordinare et habere, ac tabulas curie offi- ciales minores debent prenominato domino iudici in suam potestatem tradere, 307) Pro iure constitutum est: in agros feudi non debet ius duci per ca- merarios ab officio tabularum regni, sed per officiales tabularum curie. Iste est ordo et forma citationum circa officium tabularum curie, prout tabule curie indicant. Item quelibet citatio pro heredi- tate trina esse debet, et pro damnis tantum modo una. Item citatio non debet longior fieri quam sex ebdomadas et breuior duabus ebdomadis. Item citacio nemini exhiberi de- bet, neque depositio citationis, nisi actor personaliter adsit et petat. Item post alicuius contumaciam executio iuris inuenitur apud tabulas in tali forma, quod fuit data monitio xiij diebus litteris ab officio per uasal- lum aliquem. Actum est anno Meccexv, die veneris ante festum Galli. Item anno domini etc. xvj. die martis in die Egidij, officialis tabularum curie induxit actorem in agros reorum, 

Strana 153
Zřízení zemské za krdle Wladislawa r. 1500. pohnaných, a puowod jest uručil, že práwé wede; a ten zwod stal se jest pówodowi úředníkem desk dworskych na summu ustánů ze škod a k úřadu tolikéž. Lóta téhož, w pátek po swatém Lampertu (18 září) stalo se jest pano- wánig prwnie s uručením na týchž dě- dinách. A toho jest učinil úředník relací ke dskám dworským, když se jest zase wrátil. Léta 1417, w pátek před sw. Fili- pem a Jakubem (30 dubna) stalo se jest panowánie druhé s urucením a s zá- jmem puowodowi pro ürok swatojifsky, a k úřadu tolikéž. Léta téhož w úterý před swatým Mar- tinem (9 listopadu) stalo se jest pano- wánie třetic též s uručením, a každého panowánie učinil jest úředník relací ke dskám dworským. Léta 1418 w sobotu po sw. Tibur- cí (16 dubna) stalo se jest odhádánie úředníkem dworským na dědinách po- hnaných, a odhádal jest polowici dwo- ru popluZnieho sluZebného puowodowi, a k úřadu tolikéž, a to u winách a po- kutách úředničích. A tu i hned jmeno- waný pówod s úředníkem učinil jest panowánie čtwrté přes práwo na týchž dědinách práwem ustaných, zwedených, třikrát prwé panowaných a odhádaných plným práwem, a toho jest učinil úře- dník relací ke dskám dworským. Potom se nalezá, že úředníci dworští menší polowiei práwa swého prodali sá puo- wodowi za 10 kop gro&uow, a toho sú učinili wyznánie před služebníky na sandu sediecími. Duowod toho w kni- hách puohonných za krále Wáclawa, kdeZ Petr z Pano&ieho Újezda pohoní. 153 et actor satisdedit guod bene ducit, et hec inductio facta est actori per offici- alem tabularum curie supra summam pecunie, ob contumaciam rei, de dam- nis et ad officium tantidem. Anno eodem die Veneris post san- ctum Lampertum factum est dominium primum cum satisdatione in hisdem agris, et ilhus dominij officialis fecit relationem ad tabulas curie, cum contra reuersus est. Anno etc. xvij die Veneris ante Philippi et Jacobi factum est dominium secundum, etiam cum satisdatione et eum abactione actori propter censum sancti Georgij, et ad officium totidem. Anno eodem die Martis ante Mar- tini factum est dominium tertium itidem cum satisdatione, et cuiuslibet dominij officialis. fecit relationem ad tabulas. Anno etc. xviij sabbatho post Ti- burtij facta est estimatio bonorum por officialem curie in agris reorum, et esti- mauit medietatem curie aratorie seruilis actori, et ad officium tantidem, et hoc in culpis et penis officialium. Et ibi mox nominatus actor cum officiali fecit do- minium quartum ultra ius in hisdem agris, post ius contumatie, ter inductis, prius dominatis ac estimatis pleno iure. Et de his rebus fecit relauonem offici- alis ad tabulas curie. Deinde inuenitur quod officiales mi- nores curie medietatem sui iuris uendi- derunt actori pro X sexagenis grossorum, et hoc recognouerunt coram seruilibus in iudicio sedentibus. Probatur hoc in libro eitationum tempore regis Wenceslai, ubi Petrus de Panossio Vgezd citat. De compulsione seruilium. 308) Nalezá se we dskách dwor- ských pii puohoniech z dédictwie pro 308) Repentur in tabulis curie circa citationes de hereditarijs bonis pro re 

Strana 154
154 nezpráwu i z škod, když sú roky puo- honem wystáli puowodowé i s pohna- nými, že sú každá strana 6 manuow skrze jednoho mana, kterémužto list od úřadu dán jest byl, obeslali, a ti se méli sjeti z práwa k roku od úředníka jmenowanému, a ti sú činili nálezy mezi stranami. A to se nalézá we dskách dworských w knihách puohonných za krále Wáclawa, kdež Matěj z Kowářowa pohoní Alžbětu; item, kdež Matěj z Ma- lowar pohoní Jilka; kdež Protiwa a Sigmund pohánějí Jana z Wysočan; item, kdež Jan z Saběnic pohoní Jakuba z Weleně. 309) Také se přitom nalézá, když- bykoliwěk strany, to jest puowodowé s pohnanými, pohnali a přinutili služe- bníky práwem dworským k učinění sau- du anebo nálezu, tehdy strany nemohü aniž se mají smlůwati bez wědomie úře- dníkuow. Pakliby se smluwili, to mají učiniti bez umenšenie práwa úředničieho, a mají oznámiti služebníkuom těm, kte- říž obesláni byli k tomu aby nález či- nili, a to prwé nežliby z domu wyjeli, aby doma zuostali. 310) Item, přitom se nalézá, kdež pohnaný učiniw smláwu s puowodem po obeslánf sluZebnfkuow swrchu dotóe- ných bez wědomie úředníkuow a služební- kuow, skrze téhož pohnaného obesla- ných, že jest jim neozndmil smlüwy swé: i nalezeno jest, že má dáti a za- platiti týmž služebníkuom ztrawu, ka- ždému služebníku 6 grošuow podlé řá- du služebničieho, a s úředníky dwor- skými smluwiti se o jejich práwo. A úředníci dworští mají takowého listem obeslati, a předse pohnati, a jeho k to- mu připrawiti; aby služebníkuow po- hnaných odbyl u úřadu; a ten služeb- ník, skrze něhož služebníci k osazení saudu přinuceni byli, má list k tako- wému poslati na jeho náklad. W kni- Zřízení zemské sa krále Wladislawa r. 1500. euicta et pro damnis, cum ad citationes et terminos earum usque ad finem ac- tores etrei constitissent, quod tunc que- libet pars sex uasallos per unum uasal- lum, cui littere ab officio. date sunt, uo- earunt, et hi debebant conuenire una de iure ad terminum ab officialibus no- minatum, qui ferebant inter partes , sen- tencias. Et hoc reperitur in tabulis curie libro citationum tempore regis Wenceslai. 309) Etiam illie reperitur, quando- eunque partes, hoc est actores et rei, ci- tarent et compellerent seruiles de iure curie ad faciendum iudicium aut senten- tiam, tune partes pactionem inter se non possunt facere sine sciencia officialium. Si autem pactionem aliquam inibunt, hoc facere debent sine preiudicio iuris offici- alium, debentque hoc notificare seruili- bus his, qui uocati sunt ad hoc ut sen- tenciam ferrent, antequam de domo exi- erint, u£ domi manerent. 310) Item dein iterum illie inueni- tur, ubi reus fecit paetionem gratuitam cum actore post uocationem seruilium supradietorum, sine scitu officialium et seruilium per eundem actorem uocatorum, quod illis non notificauit pactionem suam: tune decretum est, quod dare debet et soluere ilis seruilibus expensas, cuilibet seruili sex grossos iuxta ritum seruilium, et debet cum officialibus enrie amicabi- liter componere pro eorum iure. Et of. ficiales curie debent talem litteris suis uocare et ad se citare, eumque ad hoc redigere, ut seruilibus satisfaceret et of- ficio; et is seruilis, per quem seruiles ad iudicium eonsedendum adacti sunt, de- bet litteras ad talem mittere illius im- pensis. 

Strana 155
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. hách puohonných, kdež Matěj z Kowá- řowa pohoní Alžbětu wdowu z Kestřan. 811) Léta božieho 1465, w pon- dělí po swaté Kedrutě (18 března), páni na saudě dworském králowém, Jan z Hazmburka a z Kosti sudí, Oldřich Me- dek z Waldeka, Mikuláš Berka z Dubé purkrabie kraje Hradeckého, Albrecht z Kolowrat a z Krakowce, Albrecht z Kolowrat a z Opočna, Jenec z Janovic a z Petršpurka, Jan z honowa, Aleá Berka z Dubé najwyšší: komorník krá- lowé J' M", Pawel z Jenšteina a z Skály, Burian z Gutšteina, wyslyšeli jsú Ceňka z Klinátejna, prokuratora KM", kteryZto od KM" poslán jsa ku pánóm, žádal jest, aby to opatřeno bylo, kterak mnozí na slawné paměti králi Ladislawowi, i na JM“ nynějším králi Jifiem zbozie wy- prosiwáe za odůmrt, od několika let toho w držení jsú, aneb wešli w drženie, a úřadem dworu králowského podlé práwa w to uwedeni nejsúce, aby toho neřádu neužili, kterýž činie proti práwu, nejsúc wděční KM" obdarowánie. Páni jsú rozkázali tuto pamět zapsati: ještě z milosti králowské, i tudiež ze swé, aby těm wšem prodlenie bylo dáno, a dáwá se až do swatého Wáclawa najprw příštieho, aby wšickni a každý, ktož jest co na KM" uprosil a toho w držení jest a odporu proti tomu nemá podlé řádu a obyčeje desk dworských, to aby sobě do téhož času podlé práwa dworského opanowánfm dokonali. Pakli se w tom času kto obme&ká, Ze pro ten nefád a newdéónost KM' bude to jinym wdéé- nějším dáwati, kteriZ w tom řád zacho- wajf. Také i ti, kteříž sú se sami smlü- wali, a pfi odpornfeiech proti práwu krá- lowskému toho nechali pro áplatek, aby sobě w témž casu dokonáwah a zapiso- wali podlé řádu před úředníky desk dworských králowých ; a kteříž jinak u- inie, sami sebú winni budú, č 155 911 Anno domini ete. lxv, die lune post festum sancte Gedrudis, do- mini in iudicio curie regie maiestatis Johannes de Hazmburga et de Kosti iudex, Vlricus Medko de Waldek, Ni- colaus Berka de Duba purgrauius regi- onis Grecensis, Albertus de Colowrat et de Crakowecz, Albertus de Colowrat et de Opoezna, Jeneez de Janowiez et de Petrspurck, Johannes de Ronow, Aless Berka de Duba supremus camerarius reginalis maiestatis, Paulus de Gensstayn et de Skaly, Burianus de Gutensstayn, audierunt Czenkonem de Klinssteyna pro- curatorem reginalis maiestatis, quia a sua reginal maiestate missus ad dominos petijt, ut id prouisum foret, quoniam com- plures in pie memorie rege Ladislao et in presente rege Georgio sua maiestate impetrando bona ab intestato, ab aliquot annis illa possident, autin possessionem illorum deuenerunt, et per officium curie regie iuxta ritum in ea introducti non sunt, ut illo malo ordine non fruerentur, qui faciunt contra lura, non existentes grati de donatione sue maiestatis. Do- mini mandarunt hane memoriam pro- scribere, adhuc ex sue majestatis gratia, itidem et ex sua, ut omnibus his dare- tur dilatio, et datur usque ad festum sancti Wenceslai proxime uenturi, ut omnes et singuli, qui quid a sua maiestate im- petrarunt etillorum possessores sunt, et contradictionem nullam habent in hoc iuxta ritum et morem tabularum curie, ut id ad tempus illud iuxta ritum curie cum dominio perficerent. Si uero quis in tempore illo negligentem se prebuerit, quod tune propter illum malum ritum et ingratitudinem sua regia maiestas illa bona alijs magis gratis donatura est, qui in hoc ritum curie conseruabunt. tidem et hi qui metipsi pactionem inibant cum 20* 

Strana 156
156 812) Nález w prwních knihách Ma- lhaei (sic) G. 15. (—1414). Páni obecné nalezli sú, a Boček z Poděbrad a Oldřich z Hazmburka panský potaz wynesli sú: jestližeby komu král JM' dal kterú odá- mrt, Ze ti, kterymZ dáno bude, mají pro- wolati w najbližšicem městě od téhož zbožie kdež ležie, a wezma komorníka Pražského, má dáti wěděti tomu, ktož napřed řečené zbožie držie a jím wládne; a jestližeby sám doma nebyl, tehdy jeho úředníku anebo šafáři nebo čeledi jeho oznśmiti to sisedóm dwóma nebo třem, że jsń takowa zbożie prowolśna. aby přišel a odpieral, jestliže má kto práwo lepšie, nežli král JM'. To se stalo před pány na plném saudu léta božieho 1414, w úterý po swatém Jeronymu (2 října). 313) Nález panský při saudu léta 1463 we čtwrtek na den swaté Kedruty (17 března.) Páni sediece na saudu dworském králo- wém, Jan z Hazmburka a z Kosti sudí, Oldřich Medek z Waldeka, Wilém mladší z Ryzmberka az Rabie, Bohuslaw z Že- berka a z Plané, Beneš z Watmberka a z Zákupie, najwyšší šeňk králostwie Českého, Wilém z Ilburka, Mikuláš Berka z Dubé, purkrabie kraje Hradeckého, Wilém Krušina z Lichmburka az Kum- burka, Jindřich z Kolowrat a z Bu- štěwsi, Albrecht z Kolowrat a z Kra- kowce, Jenec mladší z Janowic a z Pe- tršpurka, Zdeněk z Postupic a z Moraw- ské 'Trebowé, minemajstr hory Kutny, Aleš Berka z Dubé a z Kuříchwod, naj- wyšší komorník králowé české, Beneš z Kolowrat a z Libšteina, Hynek z Wald- Éteina az Wranowa, toto mezi sebü wá- žili před se wzaw&e, kterak někteří dr- Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. contradictoribus, et circa contradictores contra regiam maiestatem hoc dimiserunt propter precium, ut sibi in tempore hoc perficerent iuxta ritum curie ante offi- ciales curie regie maiestatis, et quicunque aliter fecerint, tunc ipsimet erunt in culpa. 312) Domini publice constituerunt et Boczek de Podiebrad et Vlricus Lepus de Hazmburga decretum dominorum ex- posuerunt: si cui regia maiestas daret quid intestati, quod hi, quibus dabitur, debent proclamare in proxima ciuitate ilis bonis que adiacet, et accipiendo ca- merarium Pragensem debet denunciare ili, qui dicta bona possidet ac tenet; et si tunc metipse domi non esset, tunc suo officiali aut uillico aut familiae sue notificare id uicinis duobus aut tribus, quod illa bona sunt proclamata, ut ue- niret et contradiceret, si melius ius ad illa bona habeat. 313) Decretum dominorum anno domini etc. lxiij. Sedentes in iudicio cu- rie regio, diligenter perpendentes consi- derarunt, quomodo plerique possidentes agros (quorum agri proclamantur ut re- gij ab intestato) loquuntur, quod de proclamatione nihil sciuissent, et ita in- ductiones in agros suos permiserunt fieri: pro iure constituerunt, ut iam ab isto tempore, quicunque litteras procla- matorias acciperet supra aliquos agros, ut proclamarentur, et possessor illorum agrorum quod non contradiceret usque ad id tempus, quo litteras contra resti- tueret, debet is, qui ius regium sibi ap- propriare uult, accipere camerarium ab offieio tabularum et mittere ad postes possessoris illorum agrorum, qui in regia maiestate promeriti sunt, denunciando ei, quod agri sui proclamantur, si ius aliquod habet, ut contradiceret ultra duas 

Strana 157
Zřízení zemské za krále žitelé dědin (jichž se dédiny prowolá- wají za králowskú odúmrt) mluwie, že o prowolání nic newčděli, a tak zwodowé na dědiny swé dopůúštějí: *) nalezli za práwo: aby již po tento čas, ktožby koliwěk list prowolací wzal na které dědiny, aby byly prowolány, a držitel těch dedin żeby odporuow nekladl do toho času, ažby list wrátil zase: má ten, ktož sobě práwo králowo chce osobiti, wzieti komorníka od práwa zemského, a poslati k weřejuom držitele těch dědin, kteréž jsú na králi wyslůženy, dáwaje jemu wěděti. že se dědiny jeho prowo- láwají, má-li práwo aby odpieral, a dwú nedělí nepřečekáwaje, zwodu aby na se nedopüstel. A komorník ten wrátě se, aby před úřadem desk dworských wy- znánie swé učinil, že jest byl w tom na- pomenutí, i také který den. Pakliby kto maje takowé napomenutie dwě ne- děli propustil a neodpieral, potom již zwod má naň býti dán, a on wiece k mluwení po zwodu nemá býti dopuštěn; nebo takowý řád a spuosob od staro- dáwna zachowáwán jest; jakožto páni w starých náleziech panských nalezli sú, a takéž to zachowati chtie po dnešní den. 314) Leta božicho 1461 w sobotu po swalem Bonifact (6 čerwna) w plném saudé panském, páni znamenati rozkázali: ktož- bykoli list prowolaci na která odümrt wezma, newrátil jeho zase k úřadu we čtwrti létě, tehda odpierající muož vizy wloZiti; a jestliżeby vizy wloże, k swému práwu nestál, nemá jemu to k žádné škodě býti, leč by od úřadu zwláště byl obeslán. 815) Což se odúmrtí a wýpros krá- lem JM“ daných dotýče, to oznámiti wšem wuobec: ktož koliwěk práwo krá- lem JM“ dané obdrží, buď saudem, nebo Wladislawa r. 1500. 157 ebdomadas non expectando, inductionem ut non admitteret facere, Et is came- rarius cum reuertetur, debet coram officio tabularum curiallum recognitionem fa- cere, quod fuisset in tali admonitione, et qno die. Si quis autem, cum haberet talem admonitionem, duas ebdomadas sineret preterire et non contradiceret, tune demum inductio debet contraillum dari, neque debet ipse post inductionem ultra admitti ad loquendum, quoniam is ritus et forma ab antiquo obseruata est, prout domini in antiquis decretis domi- norum inuenerunt, et ita usque ad ho- diernum diem obseruare et tenere uolunt. 314) Anno domini oc. Ixi. Quicunque litteras proclamationum supra aliqua bona intestata acciperet, et non restitueret eas ad officium in quartali unius anni, tunc contradictor potest uisum deponere; et cum uisum deponet et ad ius suum non compareret, non debet id sibi fore damno, nisi specialiter foret ab officio uocatus, 315) Quod attinet ad bona intes- tata et ad impetrationes per regiam ma- lestatem datas, hoc omnibus notum fie- ri debet: quicunque ius per regiam ma- *) Rkp. Raudnicky: a tak zwoduow na dádiny swó dopüitijí. Rkp. Pražský: a tak zwoduow na dědiny swó nedopüstdjf, 

Strana 158
158 smluwau, ten aby práwa na wrch do- wedl do prwních nebo konečně do dru- hých suchých dní. Pakliby kto toho zanetbal, aby swé práwo ztratil, a král aby swé práwo dáti mohl, komuž ráčí na tom statku; ato s panská raddü aby bylo i s dskami dworskými zapsáno pro budůúcí pamět. Tato pamět jest we dsky wložena z rozkázanie najjasnějšícho knieZete à pána, pana Wladislawa uher- ského, českého krále, a pánuow i wlá- dyk, kteříž při saudu byli: Jindřich z Hradce, najwyšší komorník králowstwie českého, z pánuow, ty wěci wyprawuje. Stalo se w sobotu před přenešením swa- tého Wáclawa (3 března) léta páně 1494. 316) Leta bożieho 1488 w pátek den swatého Tomáše Akwinského (7 března): páni s wládyky na saudě sediece, to- tižto Jaroslaw Berka z Dubé a z li- pého, sudí dworu králowského po Če- chách najwyšší, Jan z Walsteina, Fri- drich z Sumburka, Bofiwoj z Donfna, Jan z Lobkowie a z HasiSteina, Cenók Berka z Dubć a na Drahobuzi, Jan z Kośmberka, Beneś z Waitmile, purkra- bie na Karliteiné à minemajstr na ho- rách Kutnách, Mareá z Swamberka; z wlśdyk Bohuslaw z Swinar a z Litowic, prokurator napaduow kralowskych, Zde- nék z Kopidlna, Sigmund z Sárowa, Čeněk z Barchowa a z Dašic, Jan z Kle- nowého, znamenati rozkázali: JestliZeby kto od koho odpor u- činil, a ten anebo ta, od kohož se odpor činí, k swému se odporu nesezná do prwních nebo konečně do druhých su- chých dní: ten odpor nemá KM" práwu škoditi. Ale proto ten, ktož odpor učiní od koho, aby prowedl, Ze s wolí toho odpor učinil; pakliby toho neprowedl, aby byl tresktámr podlé práwa. Item, kteréZ odümrti jsá, jeZtoby Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. lestatem datum obtinet, siue ex judicato siue per gratuitam pactionem, is ut ius ad summum usque deduceret ad proxima aut omnino ad secunda quattuor tem- pora. Si tune quis in hoc foret negli- gens, ut suum ius hoc modo amitteret, et regia maiestas ius suum potest dare ad illà bona cuicunque uult; et hoc cum dominorum consilio ut fieret et tabulis eurie proseriberetur ob futuram memo- riam. Hec memoria in tabulis est de- posita ex mandato serenissimi principis et domini domini Wladislai Vngarie et Boemie regis, et dominorum et eques- trium, gui in iudicio aderant. Henrius de Noua Domo, supremus camerarius regni Boemie, ex baronibus, has res ex- posuit, 316) Anno domini etc. lxxxviij domini et equestres in iudicio sedentes mandarnerunt proseribere: si quis nomine alterius contradictionem faceret, etis uel ili nomine cuius aut quorum contra- dictio facta sit, non recognoscerent se ad hane contradictionem usque ad pro- xima quattuor tempora, aut omnino ad secunda: talis contradictio non debet iuri regie maiestatis nocere. Attamen ille, qui contradictionem faciet uice alicuius, ut protestaretur, quod uoluntate illius con- tradictiouem fecit; si tunc id non prote- staretur, ut puniretur iuxta constitutiones. Item si que intestata sunt, et qnod 

Strana 159
Zřízení zemské za krále odporníci zemřeli, a jich dědicowé nebo poručníci žeby na miestě jich neodpie- rali, má se dáti wěděti k weřejiem drži- teluom těch dědin, kdež sóbě práwo krá- lowo osobuje. Item, odporníku má dáno býti ho- jemstwie až do druhého roku; ale ktož práwo králowo má, ten má býti hotow s potřebami swými, a nemá jemu ho- jemstwie dáno býti. Actum ut supra. 317) Najjasnčjšie knieže a pán, pan Wladislaw, český král, markrabě moraw- ský etc. porozuměw JM' tomu, že skrze odümrti staré zmatečně wyprošowané mnozíby prišli k welikým zmatkuom a nákladuom: i lftost nad nimi maje JK*M' jakožto nad swými wěrnými poddanými, z dobroty swé králowské ráčil jest tuto milost učiniti: že ačkoliw JM' takowé odúmrti byl jest ráčil dáti některým o- sobám listem swým, kterýžto jest zapsán dskami dworskymi, ale proto JMK* do- sáhl powolenie zase od týchž osob, rá- čil tuto: milost učiniti a dskami: dworu swého králowského kázal zapsati: že wšecky ty odúmrti staré, kteréž sú koli zmatečně wyprošené, anebo ježto dawše je sobě we dsky dworské zapsati i ne- wedli práwa předse až do siež chwiíle, takowé wšecky ty nápady a odúmrti kterýmkoli osobám dané JMK* zdwihá, propúštie, ruší. kazí a odwoláwá, aby žádné moci neměli, ale každý těch zboží aby při swém držení zachowán byl. Než co se dotýče těch nápaduow a odúmrtí, ktož sú sobě roky oprawowali a ku práwu arozsuzowání žádali se postawiti, takowí aby rozsuzowáni byli wedle řádu a práwa při saudu dworu našeho krá- lowského. A kteříž pak překážek a od- poruow nemají, nebo žeby se s swými odporníky smluwili, ti aby sobě práwa dowedli pod ztracením téhož práwa swého, a to konečně do suchých dní postních najprw příštích. Též také odúnmrti nowé Wladislawa r. 1500. 159 contradictores decederent, ac eorum he- redes uel tutores, qui eorum uice non contradicerent, debet notificari ad postes possessorum illorum agrorum, ubi sibi ius regium appropriat. Item contradictori debet dari dilatio usque ad alterum terminum. Sed qui habet ius regium, debet esse instructus et paratus cum rebus suis necessarijs, et non debet dari illi dilatio. Actum ut supra. 317) Serenissimus princeps et do- minus dominus Wladislaus Boemie rex marchio Morauie etc, considerans sua maiestas, quod per bona intestata antiqua uiciose impetrata multi deuenirent ad multas intricationes et impensas: miserta sua maiestas illorum, tanquam suorum fidelium dilectorum, ex bonitate sua re- gia talem gratiam dignata est facere: quanquam sua maiestas talia intestata dignata est nonnullis dare litteris suis, que proscripte sunt tabulis regijs curie sue, tamen denique sua maiestas asse- cuta consensum illorum, dignata est istam gratiam facere et tabulis curie sue regie mandauit proscribi, quod omnia illa an- tiqua intestata, quecunque erronee sunf impetrata, aut cum darent illa in ta- bulis curie sibi proscribi, non duxerunt iura hue usque, tales omnes deuolutio- nes et intestata, quibuscunque sint data, sua maiestas tollit, emittit, inritat, aumni- hilat et reclamat, ut nullum uigorem ha- beant, sed ut quisque illorum bonorum possessor in possessione sua contineatur. Sed quod pertinet ad illas deuolutiones et bona intestata, qui sibi terminos emen- darunt, et ad ius et iudicium postulaue- runt se sistere, tales ut diiudicarentur iuxta ritum et iura in iudicio curie nostre regie. Et qui impedimenta ac contradic- tiones non habent, auf quod cum suis contradietoribus pactionem gratuitam fa- cerent, hi debent iuris executionem per- ficere sub pena illius iuris sui amissionis, 

Strana 160
160 od JMK“ dané aby sobě k miestu podlé řádu a práwa wedli. 310) Wiece takć JKóM' kazal zapsati, wśe s radń panski: Że ktoż sd koliwók wy- prośowali na JKM" co za odúůmrt, ne- jmenujíce po které osobě ze jména, ale toliko po komžkoliwěk aneb kterak ko- liwěk, že jest proti řádu a práwu. A protož aby úředníci naši dworští takowé relací od žádného nepřijímali ani we dsky wpisowali; a což jest wepsáno, že takowá wěc JK“M' zdwihá, ruší a kazí, aby žádné moci neměla. Poslowé ke dskám z pánów: Jan Zajiec z Hazm- burka a s Kosti ete. a z wládyk: Jan z Raupowa, najwyšší písař desk zem- ských etc. od JM" jsúc posláni, nade- psané wěci wyprawowali. Stalo se na hradě Pražském w sobotu po swatém Urbanu (27 máje) léta božieho 1486. 319) Forma listu puohonného: Jiřík Berka z Dubé a z Lipého, najwyšší sudí dworu królowskóho po Cechach: tobě Al$i z B. manu, jinak slużebnómu kró- lowskému, mocí králowskúů a pod po- kutúů 10 hřiwen střiebra přikazujem, aby Petra z GC. osobně jeho dojda, před naši jeho pohnal přítomnost, jehožto i my tiemto listem pohśnieme, (— a tu se má jmenowati den k stání k roku najbliž- šiemu a prwniemu; it. w druhém puo- honu se má jmenowati den k roku dru- hému; it. ktřetiemu a posledniemu roku a stání, také se má jmenowati den —) před námi w Praze, anebo našimi ná- imčěstky abyšta bez prodléwánie stáli, a Alšowi z B. k jeho žalobě odpowwiedal, A když se tomu dosti stane, učiň: nám toho jistotu, přitiskna pečet swú k to- muto listu. Psán u desk dworských krá- Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. et hoe usgue ad guattuor tempora pro- xime uentura guadragesimalia, Itidem etiam intestata noua, a sua maiestate regia data, ut sibi iuxta ritum et iura ad finem deducerent. 318) Amplius sua regia majestas proseribere iussit, omnia de consilio do- minorum: quod quicunque impetrarunt a regia maiestate quid intestatum, non specificando nominatim post quem, sed post quemcunque, aut quomodocunque, quod id est contra ritum et iura. Ideo- que ut officiales nostre curie talem re- lationem a nullo acceptarent, neque in tabulas proscriberent, et quiequid pro- seriptum est, quod hoc sna maiestas tollit, irritat, destruit, ut nullum uigorem ha- beat. Relatores ad hoc ad tabulas fuerunt de baronibus Johannes Lepus de Hazm- burga et de Kosti, ex equestribus Johan- nes de Rupow supremus notarius tabu- larum etc. a sua maiestate specialiter missi, has res exponentes. Actum in arce Pragensi sabbatho post festum Vr- bani anno domini etc. Ixxxv)j. 319) Forma citationis. Georgius Berka de Duba et de Lipa, supremus iudex curie regiein regno Boemie, tibi Aless de B. va- sallo aliter seruili regio, auctoritate regia et sub pena X talentorum argenti manda- mus, ut Petrum de C. personaliter eum conueniendo, ad nostram presentiam ci- tares, quem etiam istis presentibns ci- tamus. (Et tune nominari debet dies ad comparendum et ad terminum proximum et primum item in altera citatione iterum debet specificari dies, ad terminum se- cundum; item ad tertium et ultimum terminum et ad comparendnm etiam de- bet dies specificari.) Coram nobis Prage aut coram nostris locum tenentibus ut sine omni dilatione compareatis, et ad Alssonis de B. accusationem responde- atis. Et cum huic rei satisfiet, redde nos certiores, applicando presentibus sigillum 

Strana 161
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. lowskÿch w středu oc. pod početí ú- řádu našeho 320) Jestli že se pohoní kterými many, ježto by byli řádu panského, má jim psáno býti: Wám A. z B. oc. ma- nóm králowským, mocí králowsků pod pokutů desieti hřiwen střiebra, a z wás jednomu každému přikazujem, abyšte P. z M. sami sebů, anebo po posléch wašich wěrných osobně dojdúce oc., tak jako nahoře. 321) Forma listu na úmluwu. Jiřík Berka z Dubé oc. Tobě N. z P. manu králowskému, mocí králowskü a pod po- kutü 10 h.st. pfikazujem, aby Jana z N. napomenul, atby Petrowi z B., jenž jest téhoZ Jana práwem pohonil, z dédin we Lhoté jemu plnym práwem pány w saudu zahájeném pfisüzenych, we 14 dnech od dáuie tohoto listu pořád po sobě zběh- lých postúpil, anebo se o to s ním přá- telsky umluwil; pakliby toho učiniti ne- tbal, jižbychom P. z B. práwa dále há- jití nemohli, podlé práwa a úřadu na- šeho. A to učině, pečet swú k tomuto našemu listu aby přitiskl na swědomie. Dán w Praze u desk dworských králow- ských léta sc. pod početí úřadu našeho. 322) Tobé Bene&i z N. sluZebnfku králowskému, mocí králowskü a pod po- kutû 10 hfiwen stfiebra pfikazujem, aby A. B. C. D. sluzebné krélowské osobné dojda, před naši pohnal přítomnost, kte- réžto i my jednoho každého tiemto li- stem pohánieme, abyšte w sobotu o su- chých dnech oc. najprwé příštích před námi w Praze anebo našimi náměstky stáli bez prodléwánie, k nálezu anebo k rozsüzení dédim sluZebnych. A když se tomu dosti stane, k tomu nám jistotu uci, pfitiskna pecet swü k tomuto listu. Psán u desk dworskych w ütery oc. pod pečetí úřadu našeho. 161 proprium. Actum apud tabulas curie regie die Mercurij post oc. sub sigillo nostri officij. 320) &i citatio fit vasallis, qui essent ex ordine baronum, debet his in hunc modum scribi: Vobis A. de B. oc. va- salhs regijs auctoritate regia sub pena X talentorum argenti ac singulis vobis mandamus, ut P. de M. per se aut per nuncios uestros fideles personaliter con- ueniendo oc. ut supra scribitur. 321) Forma literarum monitionis. Ge- orgius Berka de Duba oc. Tibi N de P. va- sallo regio, auctoritate regia et sub pena x talentorum argenti mandamus, ut Johan- nem de N. moneas, ut Petro de B. qui eun- dem Johannem iure citauerat de agris in Lhota, illi pleno iure per dominos in iudi- cio legitimo adiudieatis, in xiiij diebus a datum litterarum istarum continuis, cede- ret aut pro his cum illo amicabiliter concor- daret; si tunc id facere neglexerit, iam ex tunc P. de B. iuris executionem pro- hibere non poterimus, iuxta ritum et nostra iura. Et id cum feceris, sigillum tunc istis nostris litteris ut applicares in testimonium. Datum Prage apud tabulas curie die Martis anno oc. sub sigillo officij nostri. 322) Tibi Benessio de N. seruili regio auctoritate regia et sub pena x talentorum argenti mandamus, ut A. B. C. D. seruiles regios personaliter con- ueniendo ad presentiam nostram citares, quos et nos singulos presentibus citamus, ut sabbatho quattuor temporum oc. pro- xime uenturis coram nobis Prage aut coram nostris locumtenentibus compa- reatis sine mora ad decernendum et ad iudicandum agrorum seruilium. Et cum huic rei satisfiet, ad certitudinem sigil- lum proprium presentibus applica. Actum apud tabulas curie die Martis, sub sigillo officij nostri. 21 

Strana 162
162 List obranní, takowý se dáwá, jako od úřadu zemského. 323) List prowolací. Jifik Berka z Dubé sc. Wám purgmistru a přísežným měšťanóém města Žatce mocí králowskü přikazujem, abyšte zbožie a dědiny we wsi sc., kteréž po smrti Petra z N. na králowu Milost řádně přišla a připadla, w městě wašem po tři dni trhowé, poč- nác od najprwnéj&ieho, bificem prowo- lati rozkázali, a w šesti neděléch od prwnieho dne prowolánie, poócftajíce tfi roky, 14 dní každému roku, oznśmiti kázali. A jestližeby komu koliwěk práwo swrchu dotčených wěcí sprawedliwějie, nežli JMK“ příslušelo, to před námi w Praze a nebo našimi náměstky ať po- káže. A když se tomu dosti stane, u- čiňte nám toho jistotu, přitisknúc pečet města wašeho k tomuto listu. Dán u desk dworských králowých w pátek oc. léta sc. pod pečetí úřadu našeho. 324) Najprwé sudí má mieti čtyr- mezcietma kop platu w kraji Plzenském, podlé obyéeje starodáwnieho. 325) Zwod. Odhádáníe. Item, ode wšech zwoduow a odhádánie dédin od- ümrtních, práwem králowym obdrZenych, bud swobodnych, manskych, sluZebnych, náprawních, duchowních, městských, nebo kterychZkoli, práwo sudieho jest od každého sta 10 hřiwen aneb desátý groš, podsudiemu jedna hřiwna, a pí- saři pět wěrduňk. Pakli jest summa na odhádánie o šedesát kop a níže až do desieti kop, w tom podsudí má deset grošuow neb desátů kopu a písař jako prwé pět wěrduňk. A ktož jede na zwod, má mieti w každém kraji wěrduňk a ztrawu, anebo miesto ztrawy pět gro- šuow každý den, a pruowod sem itam. A jestliže bude summa o deset kop a níže, to slušie toliko na písaře, a toho Zřízení zemské za krdle Wladislawa r. 1500. Littere tuicionis dantur huiusmodi, sicut ab officio tabularum regni. 323) Littere proclamalionis. Georgius Berka de Duba oc. vobis magistro ci- uium ac luratis ciuibus ciuitatis Zatecz authoritate regia mandamus, ut bona et agros in uilla oc., qui post obitum Petri de N. ad regiam majestatem rite deue- nerunt deuolutique sunt, in ciuitate uestra per tres dies mercatus, incipiendo a pri- mo per preconem proclamare mandaretis, et in sex hebdomadis a primo die pro- clamationis computando tres terminos, Xiiij dies cuilibet termino, notificare man- daretis, et si cuipiam ius rerum supra- dictarum iustius quam regie majestati pertineret, ut hoc coram nobis Prage, aut coram nostris locum tenentibus pro- ducat. Etcum huic rei satisfiet, faciatis nobis illius certitudinem, applicando si- gillum uestre ciuitatis presentibus. Datum apud tabulas curie regie maiestatis, die Veneris oc. anno oc. sub sigillo officij nostri. 324) Imprimis iudex debet habere xxiij sexagenas census sui in regione Plznensi iuxta antiquam consuetudinem. 325) Inductio. Bonorum estimatio. Item ab omnibus inductionibus et ab omni estimatione agrorum (que intestata sunt) iure regio obtentorum, siue sint liberi, feudales, seruiles, dediticij, spirituales, ciuiles aut qualescunqne, ius iudicis est, a quolibet centenario x talenta aut x'"* gros- sus, subiudiei unum talentum, et notario quinque (quartarios) Siautem est summa pecuniaria a sexaginta [f et infra usque ad x, in hoc habet sub iudex x gros- sos aut decimam sexagenam, et notarius quinque quartarios. Et qui ad inductio- nem mittitur, habere debet in qualibet regione quartarium et expensas, aut pro expensis quinque grossos quolibet die ad deductionem eundo et redeundo. Et si erii summa pecuniaria a x sexagenis 

Strana 163
Zřízení zemské za krále jest kopa a pět wěrduňk; než již písař béře podlé milosti. Zwodowé o škody, o dluhy a zástawy. Item zwodowé, ježto slušejí na sudieho a na písaře, jsúů jakožto o škody, o dluhy o zástawy wěnné neb jiné kterékoli, též také i o základy. 326) Zwodowé o nezpráwu. Item, zwodowé toliko o nezpráwu, ti jiZ jdü na sudieho, podsudieho ina písare, a to tepruw za Kapléfe poócalo se; neb prwé dálo se tak, jakoż dsky swédéily, Ze pro nezpráwu wedeno bylo tretinń wyś pe- něz w trhu položených, takéZ w práwé staném. A tak po odhádání slušné jest, aby komorník toho zwodu nečinil, ale podsudí sám s písařem spolu, a to proto, aby se měnili úřadu skutkowé, pro ú- klady zlých a odporných lidí. 327) Trh. Item, ode wšech trhuow dědinných práwo sudieho jest od každé kopy groš; ale již jde po milosti ode sta hřiwen jedna hřiwna, to jest od každých desieti kop 6 grošuow; a písaři tolik wěrduňk, kolik osob kupujících ; a což jest od šedesáti kop a níže, to jde na podsudicho. 328) Weno. Item, od wóna téZ prá- wo jako od trhu, též také i od poru- Censtwie, kaZdy poručník dáti má su- diemu a ' písaři, 329) Spolek. Rozdiel. Item od spol- kuow neb rozdieluow, když jest summa nade sto kop, od toho práwa jde su- diemu tolik kop, kolik osob, a písaři tolik wěrduňk. 330) Dánie. ltem od dánie každá osoba, jiež se dáwají dédiny, dá sudiemu po kopé a písaři po wěrduňku. Wladislawa r. 1500. 163 et infra, hoc ad notarium tantum per- tinet, et id est sexagena et quinque quar- taria. Nunc uero notarius capit secun- dum gratiam. Inductiones ob damna, ob debita et ob pignora. Item inductiones, pertinentes ad iudicem etad notarium, sunt, ut ob damna, ob debita, et ob pignora dotalia, aut alia qualiacunque, itidem etiam et ob deposita. 326) Inductiones ob euictionem. Item inductiones ob euictionem tantum, ille transeunt ad iudicem, ad subiudicem et ad notarinm, et hoc primo inceptum est tempore Caplerzi; nam prius fiebat pro- ut tabule testantur, quia ob rem euictam ductum erat ius ultra duplum pecunie ex contractu deposite; itidem in iure contumacie. Etita dignum esset, ut post estimationem bonorum camerarius in- ductionem non faceret, sed subiudex met cum notario simul. Et hoc ideo, ut mu- tarentur officij opera, ob fraudes multo- rum et peruersorum hominum. 327) Emptio. Item ab omnibus con- tractibus emptionis agrorum 1us subiu- dicis est, a qualibet sexagena grossus; sed iam uadit secundum gratiam, et a centum talentis unum talentum, hoc est a singulis x sexagenis sex grossos, et notario tantummodo quartarius, quot sunt eunque emptores, et quidcunque est a sexaginta {P infra, hoc transit ad sub- iudicem. 328) Dos. Item a dote itidem ius est, sicut a contractu emptionis ; itidem etiam a tutela, quilibet tutor debet dare iudici et notario. 324) Unio. Partitio bonorum. Item ab unione aut partitione, cum est summa ultra centenarium, ab hoc iure transit iudici, quot sunt persone, tot etiam se- xagene, et notario tantum quartarius. 330) Donatio. Item a donatione, quilibet cui donantur agri dabit iudici sexagena et (sic) notario quartarius, 21 

Strana 164
164 831) Sména. Item, od směněnie dědin, obě straně mají dáti sudiemu po kopě a písaři po wěrduňku. 332) Památné. Item, když kto sta- ným práwem neb panským nálezem neb swódectwim neb ukázáním desk obdrží proti králowu práwu, tobo jest práwo sudiemu po groši od kopy, a písaři wěr- duňk: ale již jde po milosti, kolik osob obdržie, tolik pět wěrduňk dadie. W tom podsudí má třetí groš a písaři pátý, a to slowe památné. 333) Pokuta manská pro puohon. Item když který man, maje k sobě list od ú- řadu, aby pohnal druhého, a toho žeby neučinil, propadl jest deset hřiwen ; pakli po druhé neučiní, propadne dwaceti hïi- wen, a po třetie třidceti. A ta pokuta jde na samého sudieho, leč chce jaků w tom milost učiniti. 334) Od základuow zarucenÿch puo- honních. Item, základ zaručený neb puo- honný, bud malý neb weliký, jde na samého sudieho. 335) Stanć práwo. Item, ode wšech staných práw puohony dobytých, což jest pode sto kop až do desieti doluow, to jde na podsudieho, a což níže desieti, na písaře. Pakli jest práwo stané s ú- mluwü, od toho bude písaři wěrduňk. 936) Ot odhádánie podsudieho s písařem. Item, kdyZ podsudí s písařem činie od- hádánie, z toho jde třetina na podsu- dieho a písaři wěrduňk, a má každý den dáno býti deset grošuow podsudiemu na dwa koně, a písaři pět grošuow na jeden kuoň, od toho ktož wede. 337) Od zdpisu. Item, od zápisu níže sta kop, každá osoba, jiež se za- Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 331) Permutatio. Item a permuta- tione agrorum utrague pars dare debet iudici per sexagenam et notario quar- tarium. 332) Memoriale. Item cum quis per contumatiam alicuius aut per sententiam dominorum, aut per testimonia aut pro- testatione tabularum obtinet contra ius regium, istius rei est ius iudici unus grossus a sexagena, et notario quarta- rius. Sed iam est secundum gratiam, quotquot sunt, qui obtinent, toties quin- que quartarij dari debent. In hoc sub- iudex habet tertium grossum, notarius quintum, et hoe dicitur memoriale. 333) Pena feudataria ob citationem. Item cum quis feudatarius, qui litteras accepisset ab officio, ut alterum feuda- tarium citaret, et si id non faceret, tunc incidit in penam x talentorum. Et si secundo id etiam non fecerit, incidit in penam xx talentorum; et tercio xxx, Et hec pena transit ad solum iudicem, nisi iudex uellet illi gratiam facere aliquam. 334) De satisdatione citatoria. Item satisdatio citationis, sit magna aut parua, solius iudicis est. 335) Conlumacia. Item ab omni contumacia per citationem obtenta, que est infra centum sexagenas, hoc transit ad subiudicem, et quicquid erit infra decem, hoc pertinet ad notarium. Si tunc est contumacia cum monitione, ab hoc notario pertinet quartarius. 336) Ab estimatione subiudicis cum no- tario. Item cum subiudex cum notario faciunt estimationem bonorum, tertia pars huius pertinet ad subiudicem, et notario quartarius, et debent quolibet die dari x grossi subiudici supra duos equos, et notario quinque grossi supra unum equum ab illo, qui ius ducit. 337) À proscripto. Item a proscripto infra centenarium, quilibet cui proscri- 

Strana 165
Zřízení zemské za krále pisuje, dd pfsafi po 4 grosiech. Pakli zépis bude nade sto kop (8 powolenfm krále), práwo 50 grošów od každého sta. A to na podsudieho s pisafem na rowny diel od každé osoby. 338) Ubrmanstwie. Item, ubrman- stwie každá strana má dáti písaři po wěrduňku. 339) Umluwa pro nezpráwu. Item, od wloženie úmluwy pro nezpráwu we dsky 4 groše písaři. 340) Útok. Item, od wloženie ń- toku dwa groše, jeden podsudiemu, druhý písaři. 341) Puohon. Item od wloženie we dsky puohonu jeden groš, a od puohon- ného listu dwa groše, a od wyswědčenie jeden groš, a od odporu při puohonu od každé osoby 4 groše, od poručen- stwie 1 groá, od oprawowánie 1 gro&, od propu&ténie odporu 4 groše, od wlo- ženie vizy při puohonu 2 groše; to wše písařowo práwo. 342) Stané práwo. Item, od wlože- nie práwa staného při puohonu pět wěr- duňk památného. W tom má podsudí třetí groš, a písař pátý. 343) Jiezda na úmluwu po práwu sta- ném. Item, když písať jede na úmluwu po práwu staném, neb pro nezpráwu, má mieti wčrduňk, a od wloženie té ú- mluwy 4 groše. 344) Zwod. Item, když na zwod wydán bude úředník po práwu staném, ktož zweden jest, dá podsudiemu kopu a písaři pět wěrduňk, aod wloženie toho zwodu. písaři groše dwa. 345) Panowánie. Item, od každého panowánie wěrduňk tomu, ktož pojede. A od wloženie každého panowánie pí- saři po dwü großiech, 346) Odhádánie. Item, když jede úředník na odhádánie dědin po práwu Wiadislawa r. 1500. 165 bitur, notario iij gr Si uero proscrip- tum fuerit supra centenarium cum con- sensu regio, ius a quolibet centenario quinquaginta grossi; et hoc pertinet ad sub- iudicem eum notario equaliter a singulis. 338) A superioritate. Item superiori- tas seu arbitrium, quelibet pars dare debet notario quartarium. 339) Admonitio ob rem euictam. Item ab intabulatione monitionis ob rem euic- tam iij grossi notario. 9840) Ab actione deposita. ltem ab actione deposita ij gr. unum subiudici et alterum notario. 941) Citatio. Item ab intabulatione unum grossum, et a litteris citationis ij grossos, et a publieatione j grossum, a contradictione apud citationem quilibet iij grossos, a commissione j grossum, ab emendatione termini Jj grossum, a remittenda contradictione iiij grossos, ab intabulatione visi circa citationem ij gros- sos, hec omnia pertinent notario. 342) Contumacia. Item ab intabulatione contumacie apud citationem quinque quar- tarios, ab hoc subiudici pertinent tres grossi, notario quintus. 343) Cum notarius uadit ín monitionem post contumaciam. ltem cum notarius pro- ficiscitur cum monitione post contuma- eciam, aut ob euictionem, debet ei dari quartarius, et ab intabulatione istius mo- nitionis iij grossi. 344) Inductio. Item cum ad induc- tionem datur alicui officialis post contu- maciam, is, qui inducitur, dare debet subiudici sexagenam, et notario quinque quartarios, et ab intabulatione inducti- onis notario ij grossos. 345) Dominium. Item a quolibet do- minio quartarium illi, qui proficiscitur, et ab intabulatione cuiuslibet dominij duo grossi notario dari debent, 346) Estimatio. Item cum equitat officialis ad estimationem agrorum post 

Strana 166
166 staném, ježto jest truoj puohon prošel, w čemž odhádáno bude, z toho jde na sudieho od kopy pojednom groši, pod- sudiemu hřiwna, a písaři pět wěrduňk. Od wloženie odhádánie we dsky písaři dwa groše. 347) Wina. Item, wina při puo- honu, ktož ji dopustí, jest pět wěrduňk; tu má podsudí třetí groš, a písaři 5 gro- šuow. Ale staré práwo jest, že z čeho puowod požene a wyswědčí puohon, tolikáž wina. jde na úřad. A newyswěd- čilliby puowod puohonu poZena, ta wina obrátí se na puowoda. 348) Opowédného*) ze škod. Item, od opowédného ze škod 4 groše písaři, buď škod mnoho neb málo. 349) Od porudenstwie (sic) puohonu. Item, od propu&ténie puohonu 5 wérduük ; w tom podsudí má 5 wérduük, písa& páty. 350) Od ohledánie śkod. Item, ktož požádá úředníka na ohledánie škod, dá wěrduňk a ztrawu tomu, ktož pojede, anebo miesto ztrawy 5 grošuow na den i s koněm. 351) Od ohledánie desk puohonných. Item, od ohledánie desk puohonných, ježto práwo dowedeno jest, jde k úřadu 5 wěrduňk; tu podsudí má kopu a pí- sař 15 grošuow. 352) Zápis dluhu. Item, kdyZ man manu dluh dskami zapisuje pod pokutń bráti s úředníkem na dédinách pro ne- splnénie penéz na kterýžkoli rok z ro- kuow jmenowaných, buď pak summa weliká neb malá, komu zápis swědčí, dá po 4 grošiech písaři; a ktož se kwi- tuj, má dáti po dwü grošiech písaři od každé kwitancí. 353) Odpenez chowdnie. Item, když Ziizeni xemskć za króle Wladislawa r. 1500. contumaciam rei, cum trina citatio exi- uerit, in qua summa estimabuntur, inde pertinet iudici a sexagena j grossus, sub- iudici talentum, notario quinque quar- tarij, abintabulatione estimationis notario ij grossi. 347) Culpa. Item culpa circa cita- tionem, qui eam adnittit, est quinque quartarij. Inde habere debet subiudex ij grossos, notarius quinque. Sed ius uetus est, pro quo actor citauerit et ci- tatio protestabitur, talis eulpa pertinet ad officium. Etsi actor non publicauerit citationem citando, ca culpa conuertitur in actorem. 348) A denunciato de damnis. ltem a denunciato de damnis iiij grossos no- tario, siue sint damna magna aut parua. 349) A remittenda citatione. Item a remittenda citatione quinque quartarios ; inde subiudex habet quattuor quartarios, notarius quintum. 350) A cognoscendis damnis. Item gui petet offieialem ad cognoscenda damna, dabit quartarium illi qui proficiscetur, et expensas, áut pro expensis per diem quinque grossos cum equo. $51) Ab. inspiciendis tabulis citationum, Item ab inspiciendis tabulis citationum, cum ius ad finem usque deductum est, pertinent ad officium quinque quartarij. Ibi habere debet subiudex sexagenam et notarius Xv grossos. 352) Proscriptum debiti. Item cum vasallo debitum tabulis proscribit sub pena capiendorum pignorum cum offi- ciali in agris ob non solutionem pecunie in qualicunque termino ex terminis spe- cificatis, siue sit summa magna aut parua, quibus proscriptum protestatur, dare de- bent iiij grossos notario; et qui quittatur, duos grossos notario a qualibet quittantia. 353) A pecunia seruanda. Item cum *) Tištěný orig. i rkp. Raudnicky kladau: ,opow&d&ného.“ 

Strana 167
Zřízení zemské za krále se penieze kladû w úřadu, mají býti zapedetény, a ktoZ je piijífmati bude, dá písaři 4 groše. 354) Od poselstwie krdlowskeho ke dskám. Item, když král swuoj nápad od- úmrtí komu dada, pošle pána kterého k úřadu, od toho poselstwie práwo pět wěrduňk každá osoba, w tom jde pod- sudicmu třetí groš, a písaři pátý. Pakli král dá komu odúmrt listem swým, a ten, komuž dáno, béře list prowolací, má dáti 6 grošów písaři; to jest od listu prowolacieho 2 groše, a od wepsánie listu králowa 2 groše, a od wloženie odúmrtí we dsky saudné 2 groše. 355) Item, od každého listu pro- wolacicho 2 groše písaři, a když se list wrátí, jenż slowe testatio, jeden groś písaři ; též také od listu na dmluwu 2 groše, též od listu posielacieho neb k napomenutí po dwůú grošiech písaři, i monitionis. 356) Item, od wlożenie odporu pri wýsluhách 4 groše od každé osoby písaři. Item, od wloženie odporu při trhu, při zápisu, při wěnu, při spolciech, pii rozdieliech, pii porucenstwí, při dání dědin neb směnění, po 4 grošiech každá osoba dá písaři. 357) Item, od poručenstwie při od- úmrtí, od každé osoby po jednom groši písaři. 858) Item, od oprawowánie roku odpierajieiemu pfi odůmrtí, od každé osoby jeden groš písaři, a od vizy jeden groš, od ohledánie nálezu po 4 grošiech písaři. 359) Item, od wloženie odporu po wrácení listu prowolacieho (ježto slowe cum memoria) 4 groše; z toho písaři 2 groše, a podsudiemu 2 groše. A což- Wiadislawa r. 1500. 167 pecunia deponitur ad officium, debet esse sigillata, et qui eam capit, dare debet notario iij grossos. 354) A relatione regie maiestatis ad tabu- las. Item cum rex suam deuolutionem ab intestato alicui donat, et mittit aliquem do- minum ad officium cum relatione, ab illa relatione ius est a quolibet quinque quar. tarj; de his dari debent subiudici iij grossi et notario quintus, Si tumregia maiestas donabit alicui ab intestato lit- teris suis regijs, et is cui donatum est, acceperit litteras proclamationis, dare debet vj grossus notario; hoc est a lit- teris proclamationis ij grossos, et ab in- tabulatione litterarum sue maiestatis ij grossos et ab intabulatione intestatorum bonorum ij grossos. 355) Item a singulis litteris pro- clamationis ij grossos notario, et cum littere restituuntur, quod dicitur testatio, grossum notario. Itidem a litteris mo- nicionum ij grossos, a litteris missiuis aut in admonitionem ij grossos notario. 356) Item ab intabulatione cuius- libet contradictionis iij grossos notario a quolibet. 357) Item a commissione circa in- testata a singulis j grossum notario. 358) Item ab emendatione termi- norum contradicenti circa intestata a quolibet grossum notario; a uiso j gros- 359) Item ab intabulatione contra- dictionis postrestitutionem litterarum pro- clamationis (quod dicitur cum memoria) iij grossos; de his notario ij grossos et 

Strana 168
168 koli se znamenáwá we dskách cum me- moria neb jinde, ode w&eho jdá 4 gro&e spolu na oba. 360) Item, od propu&ténie odporu kdežkoli písaři jdú 4 groše, buď při wý- sluze, puohonu, zwodu, trhu, wěnu. 361) Item, od ohledánie odporu proti trhu, wěnu, spolku, dání, směnění oc. 4 groše písaři, 362) Item, od ohledánie desk trhem, wčnem, spolkem, přewedením neb při- dáním wčna, směněním dědin, poručen- stwím, neb dáním, jest práwo 5 wér- duňk; ztoho slušie kopa na podsudieho, a wěrduňk na písaře. 363) Item, od ohledánie* desk zá- pisem 4 groše písaři. 364) Item, od ohledánie odporu proti zápisu 2 groše písaři. 365) Item, od ohledánie desk zwo- dowých (ježto slowú rationis,) kdež práwo jest na wrch dowedené, od toho jest 5 wěrduňk; w tom podsudí má kopu a písať wčrduňk. 366) Item, od wymazánie anebo od wypsánie neb propuštčnie z desk, buď trhem, wénem, spolkem, rozdielem, dá- ním, atoho wšeho což jest w trhowych dskách, práwo jest 5 wěrduňk; w tom podsudí má jednu kopu, a písař wěrduňk. 867) Item od doloženie jména buď w trhu neb w zápisu, ježto miesto po- zuostaweno, od každého jména 4 groše písaři, od propuštěnie zápisu 4 groše písaři. 368) Item, když král které dědiny manské, ježto omylem neb z newědomie we dsky zemské za swobodné jsú kla- *) Orig. i rkp. Raudn, kladau „odhädänie,“ Zřízení zemské za krále Wiadislawa r. 1500. subiudici ij grossos. Et quicunque in tabulis inscribitur cum memoria aut a- libi, ab omnibus ueniunt iiij gr. ambobus simul. 360) Item a remittenda contradic- tione ubicunque notario iiij grossos, ubi- cunque fit contradictio. 361) Item ab inspicienda contradic- tione contra emptionem, contra dotem, unionem, donationem, permutationem oc. iij gr. notario. 362) Item ab inspectione tabularum emptionis, dotis, unionis, traductionis aut additionis ad dotem, permutationis agro- rum, commissionis aut dationis, est ius quinque quartarijj; ex hoc debet .dari subiudici (P et notario quartarius. 963) Item ab inspectione prosceripti tabularum iiij grossi notario. 364) Item ab inspectione contra- dictionis contra proscriptum ij grossi notario. 365) Item ab inspectione tabularum inductionum (que uocantur rationis) quum ius usque ad summum deductum est, ab hoc quinque quartarij dari debent. In hoc habet subiudex sexagenam et no- tarius quartarium. 366) Item ab cancellatione aut ab exscripto, auí cum quod remittitur de tabulis, emptio siue dos, siue unio, par- titio, donatio, et totum id, quod in ta- bulis contractuum sit, ius est quinque quartarij. De hoc subiudici una sexa- gena et notario quartarius. 367) Item a suppletione nominis, sit in emptione aut proscripto, cum lo- cus uacuus relictus est, a quolibet no- mine iiij grossi notario, quatuorque grossi a remittendo proscripto. 368) Item cum rex aliquos agros feudi, qui per errorem aut per ignoran- tiam in tabulis regni pro liberis agris 

Strana 169
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. deny, káže po pánu znamenitém pře- westi do desk dworských: jsúli ty dě- diny trhem, spolkem, wčnem, dáním, neb sménü, od toho má dáno byti wedle summy, zač ty dědiny stojie; pakli zá- pisem, též jakž summa jest. 369) Item od uwázánie úředníkem podlé zápisu práwo 5 wěrduňk, w tom podsudí má třetí groš a písař pátý. A ktož jede na uwázánie od úřadu, má mieti wěrduňk za swú práci, k tomu ztrawu aneb miesto ztrawy 5 grošów skoněm na každý den; a pruowod sem i tam. 370) Item, kdyż jeden druhćmu přijímá na spolek při které odümrti, práwo jest od toho 5 wěrduňk: w tom podsudí má třetí groš, a písaři pátý. 371) Item, postüpenie práwa krá- lowa pfi odümrtech, kolik osobám bude postüpenie, kazdá dá pét wérduük; w tom podsudí má třetí groš, a písař pátý. 372) Item, když list k obraně (jenž slowe tuitionis) wyjde od úřadu ku pur- krabi Pražskému, od toho práwo 5 wór- duňk; w tom podsudí má třetí groš, a písař pátý. 373) Item, od přenešenie a we- psánie wýpisuow desk zemských swobod- ných k dworským dskám, buď k od- poru, neb ku práwu králowu, jest písa- řowo práwo po 4 grošiech. 374) Item, od wepsánie listuow k odporu prowedených, neb ku práwu krá- lowu při wýsluze, neb také pří puoho- nu, písaři práwo jest po wěrduňku; ale již jde po milosti, jakž list wětší neb menší. 915) Item, od každého swědka, buď 169 intabulati sunt, mandauerit per guem- piam insignem dominum in tabulas curie traducere; si sunt ill agri per empti- onem, unionem, donationem, dotem aut permutationem, ab hoe dari debet iuxta summam, quanti ili agri ualeant; si tune per proscriptum, itidem pro quan- tatite summe. 369) Item ab intromissione per of- ficialem iuxta proscriptum, ius est quat- tuor quartarijbD De his subiudex debet habere iij grossos et notarius quintum. Et qui ad intromissionem proficiscuntur ab officio, habere debent quartarium pro labore suo, et insuper expensas aut pro expensis quinque grossos cum equo quot- tidie et deductionem eundo et redeundo. 310) Iterum cum quis alterum ac- ceptat ad unionem circa aliqua intestata, ius est ab hoc dari quinque quartarios. De his subiudici tertius grossus et no- tario quintus. - 371) Item cessio iuris regij circa intestata, quotcunque erunt, quibus ces- sio fiet, quilibet dabit quinque quarta- rius (sic), de his subiudici tres grossi et notario quintus. 312) Item cum littere tuitionis exi- erint ab officio ad purgrauium Pragen- sem, ab hoc ius est quinque quartanj. De his subiudici ijj grossi et notario quintus. 313) Item a translatione et inscrip- tione exscripti tabularum regni ad tabu- las curie, siue ad contradictionem aut. ad 374) Item ab inscriptione littera- rum ad contradictionem productarum, aut ad ius regium circa promeritum, aut etiam circa citationem, notarij ius est quartarius; sed iam uadit secundum gra- tiam, prout littere sunt maiores aut ini- nores. 375) Item a quolibet teste, siue sit 22 

Strana 170
170 při wýsluhách neb při puohoniech a- nebo k čemužkoli, jest práwo písařowo po 2 grošiech. 376) Item když král nebo sudí káže dáti komu wýpis z desk dworských, buď trhem, wěnem, spolkem, poručen- stwím, zápisem, nebo kdež jest práwo dowedené při wýsluze neb puohonu, w práwě jest od starodáwna 5 wěrduňk písaři od každého wýpisu; s kterýmžto wýpisem písař puojde, a přečta kdež toho tfeba, ztrhati má; ale proto muoZ se milost státi, podlé wuole jeho. .377) Item, sudí wšecky dsky má puosobiti na swých puožitkuow náklady, a na každé suché dni, kdyZby páni sau- dili, má jeden týden toliko dáti podsu- diemu s písařem plnń ztrawu, a k tomu po 4 grosiech na každé roky menšie, totiž na zajtfie swatého Martina a swa- tého Fabiana, w sobotu po Swátosti, na zajtřie swaté Markety. A písať také z swého puoZitku má zjednati papier ke wiem listóm poselacim , prowolacim a puohonnym, ak jinym listóm, a k tomu Gerweny wosk. 378) Toto wsecko bylo jest a šlo za mého úřadu a za mé paměti, za pana Wiléma z Talberka, za pana Bičena i za pana Henzle.*) A to sem sepsal pro budóci pamót a zprówu mych námést- kuow, což jest za starších bylo a dálo se. Nowí a potomni aby wy&e nepři- tahowali a lidi neobtéZowali přes obyčej a práwo. 379) Item, od wloZenie wyznánie komorníka desk zemských, že jest dal wěděti k weřejiem jeho, že tyto a ta- Zřízení zemské sa krále Wladislawa r. 1500. circa promerita siue circa citationes, aut ad guamcungue rem, ius notarij est ij ossi. 376) Item cum rex aut iudex dare iubet alicui exscriptum de tabulis curie, siue emptionis, dotis, unionis, commis- sionis, proscripti, aut ubi ius ad finem sit deductum, circa promerita aut circa citationes, ius est uetus quinque quar- tarij notario a quolibet extrascripto. Cum quo exscripto notarius cum. ibit et. per- legerit ubi opus est, tandem lacerare debet, attamen gratia fieri potest iuxta uoluntatem suam. 377) Item iudex in omnes tabulas impensas facere debet ex fructibus sui officij, et in singulis quattuor tempori- bus, cum iudicium esset, debet per unam hebdomadam tantum dare subiudici cum notario plenas expensas, et insuper iiij grossos cuilibet in singulis terminis mi- noribus, hoc est in crastino S. Martini et S. Fabiani, sabbato post festum reli- quiarum, in crastino S. Margarethe. Et notarius etiam ex fructibus suis in pa- pirum impensas facere debet, ad omnes litteras missiuas, proclamationum et ci- tationum, et ad alias litteras et in ru- bram ceram. 378) Omnia illa supradicta conti- gerunt et fiebant tempore mei officij et memoria mea, et tempore domini Wil- helmi de Talberka, tempore domini Bi- czen et tempore domini Henzle; et hec conscripsi ob memoriam futuram et in- structionem meorum successorum, quic- quid tempore maiorum nostrorum con- tigit et factum est, ne noui et futuriad maiores impensas homines trahereut et eos aggrauerant conttra ritum et morem 319) Item ab intabulatione reco- gnitionis camerarij tabularum regni, quod recognouerit se denunciasse ad postes %) Doby té posawad určiti nám nelze; zdá se že sahá do posledních let císaře Karla IV. 

Strana 171
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. kowé dědiny se za odúmrt prowoláwají, dwa groše písaři. Saud komorní. 380) Nalezli wuobec za práwo: což se komornieho saudu dotýče, ten se nynie držeti má dwakrát do roka, jeden na swatého Martina, a druhý na Swátosti. A ktož k němu chce pohnati, má jme- nowati, a w listu má státi z čeho pohá- nie. A od listu puohonnieho má dáti 2 groše česká od každé osoby. A po- hnanému má dodán býti dwě neděli před swatým Martinem, aneb dwě neděli pred Swátostíf. A když přijdúů k puo- honu (na swatého Martina, neb na Swá- tosti), mají se dáti u písaře w registra znamenati, Ze stojie oba, a má každá osoba odtoho znamenánie po groši dáti; pakliby který nedal, nemá jemu jeho pře čtena býti, leč dá, a pohnaný má panem hejtmanem připrawen býti, aby také ten groš dal. A jestliže kto při obdrží, buď saudem neb staným práwem, má památného 4 groše české dáti. Ob- drZíi puowod pfi, má mu dána býti relacie k ürednfkuom PraZskym, a od té relacie má dáti 4 groše písaři; a když relacie ke dskám přinešena bude, má tam od nie dáti 4 groše. A oni jemu mají úmluwní list dáti, a práwo předse pustiti na tu summu, kteráZ jest saudem obdržel anebo staným práwem; neb kdyby kto, jsa z které pře do komory pohnán, nestaneli, ztratí tu při; nesta- neli puowod, neztratí než toliko puohon, a bude moci pohnati zase, zaplatě škody. A w komoře toliko jedno hojemstwie má se bráti, buď při swatém Martině neb pfi Swátosti. A ktoZ hojemstwie wezme, má se o to w registrách znamenati, a má od toho znamenánie biely groš dáti. A kteřížby se swědkowé do registr za- pisowali, má od každého swědka dáno býti jeden groš český. A ktož w ko- 171 eius, quod isti et tales agri pro intesta- tis proclamantur, duo grossi dari debent. De iudicio camere. 380) Pro iure constitum est: quod atti- net ad iudicium camere, quod bis in anno teneri debet, in die Martini, et in die reliquiarum. Et qui uult citare ad hoc iudicium, debet nominare in citatione, et scribi debet, pro qua re citat; et ab litteris citatorijjs debet soluere ij grossos ab uno quoque. Et citatio debet tradi reo duas hebdomadas ante festum Mar- tini aut ante festum reliquiarum. Et cum uenerint ad citatienem, siue in festo Martini siue in festo reliquiarum, ambo ire debent ad notarium et se facere de- bent inscribi in registro, quod adsint, et quisque illorum ab illa signatura dare debet j grossum, et citatus debet com- peli à magistro curie regni, ut etiam illum unum grossum daret notario. Cum autem quis causam suam obtinuerit, siue ex iudicato, siue per contumaciam rei, dare tune debet ille memoriale notario iij grossos. Si obtinuerit actor causam, debet illi dari relatio, & reus habuerit in bonis hereditarjs aut oppignoratis, ad officiales tabularum, et ab illa rela- tione dari debent mij grossi. Et cum relatio apportata fuerit, tenetur is ab illa dare iij grossos Demum mox officiales actori debent dare litteras mo- nitorias, et iuris executionem emittere supra ilam quantitatem pecunie, quam in iudicio obtinuerat ex iudicato aut per contumaciam rei; nam si quis citatus ad iudicium camere non comparuerit, amittit causam suam; sl uero actor non comparuerit, nihil amittit nisi citatio- nem, et rursus citare potest, soluendo prius impensas. Et in hoc iudicio so- lum una dilatio accipi potest, siue circa festum Martini siue cirea festum reliqui- arum. Et qui accipit dilationem, debet 

Strana 172
172 moře při wýhrá, anebo práwo ustojí, muož druhého ze škod winiti podlé swo- lenie zemského. A také se w komoře swědomie listownie přijímati má* A k tomu saudu každý muož s mocným li- stem poslati kohoż chce o swó pfi, po- rude mu w tom listu na zisk i na ztrótu. *) Riepp. Raudnický a Pražský tu doklá- dají: — od panského a wládyckého stawu to- liko; a panský a rytieřský staw má to swě- domie dati zawfenć, a w tom swódomi mó to zapsáno býti, na swu wieru a na swu duši, coż swódóim, Że jest prawda. Než jiní lidé obecni maji swódóiti prisahu uliniec, jako u zemského saudu. A od těch swědkuow za- psání má dáno býti od každého 2 gr. česká; a těm swědkuom též má dáti od míle prwé, ktož jich požene, jako při saudu zemském. A wiec swódomi od lidí obecních listownieho přijímáno býti nemá, než od panského a ry- tief.skóho stawu; a od Pražan i jiných měst purkmistr a konšelé, i úředníci přísežní krá e JM, li swódomi listowní zapečtěné na ty přísahy dáwati mají. Než což se pří přede- šlých dotýče až k S. Martinu, ty podlé prw- nicho spuosobu súzeny buďte. A jestliže kto požena swědkuow i také dožena je, a potom jich nedá zapsati: proto aby tóm swódkuom tak dohnan i pohnanym, když postaweni budi, by i neswědčili; proto jim od každé mile bude powinen dśti pfi saudu zemskóm i fi saudu komorniem wedłe zfizenie zemskć- o, tak jakż zfiezenie ukazuje. A nechtślliby kto swódćiti, mnoż jej listem pohnati. A takć jestliżeby kto maje swódky zapsané, a potom jemu puohon zdwižen byl, aneb žeby nestál a potom zase z té pře pohnal, že bude moci swědky prwnější k tomu puohonu okazowati. Toto se také znamenitě oznamuje, jestliżeby JMKž, nebo budůcí králowé Čeští, jsa w ze- mi, listem koho obeslati ráčil, že každý po- winen bude státi; a když stane, bude moci hojemstwie wzieti na 8 nedělí. A král JM' má při tom saudu najméň 12 osob rad swých mieti. A list aby dwě neděli před tiem dnem, kdyžby státi měl, dodán byl. A nestálliby pohnaný, má naň práwo stané dáno býti; apo staném práwu má se tak zachowati, jakož se prwé píše, Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. id assignari in registris, et ab illa assi- gnatione debet dari j grossus. Si tune aliquis uictor in hoc iudicio euaserit, aut obtinuerit causam per contumaciam rei, potest partem aduersam conuenire pro expensis iuxta constitutionem. Tes- timonia uero in isto iudicio recipiuntur Ktterarum tam ab ordine baronum, quam equestrium, sed debent esse clausa si- gillis; et.in tali testimonio inesse debet, quod accipit ad suam fidem et ad suam animam, quicquid protestatur, quod id ue- rum sit. Sed alij homines plebei dare testimonia debent cum iuramento, sicut ad iudicium regni. Et ab inscriptione illorum testimoniorum a quolibet dari debent ij grossi, illisque testibus ab uno miliari ante cum citantur, sicut ad iu- dicium regni. Si autem quis in regione illa inuenire sibi posset duos bone fame homines ex baronibus aut equestribus, qui talibus testibus iuramenta exhiberent sicut circa regni iudicium exhibentur, et sigillatim ut eos examinarent et con- scripta illa testimonia ut clauderent et sigillarent, et actor ut, cum examinan- tur testes, non adesset, illique secretum testimoniorum ut tacite conseruarent luxta priorem constitutionem. Si autem quis nollet testificare, talis debet citari. Cum autem iam aliquis testes suos ha- beret proscriptos et interea citatio sua quod lenaretur, aut quia non comparu- erit, si rursus citauerit ob eandem cau- sam, eo casu potest priora testimonia in secunda citatione producere. Hoc etiam precipue notificatur: si quem regia maiestas aut futuri reges Boemie in regno existentes litteris suis uocauerint, quod tunc quilibet obligatur comparere, et lit- tere huiusmodi duabus hebdomadis ante terminum comparendi tradi debent. Si tune reus non comparuerit, debet tunc declarari contumax, et post ins istud con- tumacie actor se ultra erga contumacem 

Strana 173
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. O saudu purkrabie Pražského. 381) Najjasnčjšie knieže a pán, pan Sigmund Rímský a Český král, se pány na plném saudu ustanowili a za práwo nalezli, a Petr ze Zwieřetic a Jaroslaw Pliehtaz Zirotfna pansky potaz wynesli :*) O wšecky listy, že mnoho jest listuow starých i nowých w této zemi, ktožby koliwěk takowé listy měli až do dnešnieho dne, aby byli s nimi před purkrabí Praž- ským, apurkrabie Pražský aby je slyšel a saudil, jakož od starodáwna práwo bylo. A ktožbykoli po dnešní den měl které listy na penieze, aby jimi upomínal, ne- propúštěje let od roku plnénie; pakliby kto neupomínal a propustil tři léta a 18 nedělí od plněnie roku na tom listu, aby takowí listowé ibudücf listowé dále nižádné moci neměli. A takowé upomí- nánie má býti oswědčeno purkmistru a konšeluom w tom městě, kdež leženie swědčí. 382) Nalezli wuobec za práwo: ktožkoli požene koho před saud purkrabstwie Praž- shého, a potom by odsauzen byl, aneb na kohoby práwo stané bylo dáno, aneb někto ožena před týž saud, i nestál: že ten každý, tož tu práw zuostane, muož a moci bude ze škod útratních obsielati před úředníky menší, wezma relací ke dskám, tak jako od jiných saudów zemských ze škodse útratních obsielá. Item, oleženie, že má býti ležáno, ktož upomíná k listu plněnie anebo k 173 conseruare debet, ut supra commemora- tum est. Et ad istud iudicinm unus- quisque sua uice mittere potest quem- cunque uoluerit cum litteris de rato ha- bendo, illi committendo in his litteris ad lucrum et ad damnum. De iudicio purgrauij Pragensis. 381) Serenissimus princeps et dominus dominus SigmundusRomanorum et Boe- mie rex cum dominis in pleno iudicio constituit pro iure, et Petrus de Zwie- rzeticz et Jaroslaus Plichta de Zirotin dominorum decretum exposuerunt: de omnibus litterarum obligationibus, quod multe sunt littere antique et noue in hoe regno, quicunque tales litteras ha- beret usque ad hodiernum diem, ut cum ills ad purgrauium Pragensem uenirent, et purgrauius ut illas audiret et iudicaret, ut ab antiquo ius erat. Et quicunque ab isto die haberet litteras obligationum, ut cum illis moneret ad solutionem, non dimittendo annos preterire a termino solutionis. Si autem quis non moneret, permitteretque tres annos et xviij heb- domadas preterire a termino solutionis istarum litterarum, ut demum tales lit- tere et etiam deinceps future nullum ui- gorem haberent. Et talis admonitio de- bet esse nota magistro ciuium et consu- libus in illa ciuitate, ubi iacetur. 382) Pro iure constitutum est: quicunque eitat aliquem ad judicium purgrauij Pragensis, si quis illic abiudicatur, aut contumax factus est, aut quod actor non compareret, quod is unusquisque, qui in hoc 1udicio uictor euadit, aut ius in alterum contumacie habet, aut quod actor non compareret, quod eo casu quilibet is potest pro expensis partem uictam conuenire ante officiales minores, accipiendo relationem ad tabulas, prout ab alijs iudicijs regni tales pro expensis conueniri solent. Item de his, qui iacent in hospicijs iuxta tenorem litterarum, quod is qui % Wiz nález ten úplný w Archivu českém dílu II, 387, 888. 

Strana 174
174 obnovení listu, ten nemá ležeti než sám druhý se dwčma koňoma, anebo miesto sebe poslati též samého druhého se dwč- ma koňoma, dokudž rukojmč newlehnú. Ale když rukojmč wlehnú, tehdá ten ktož k listu upomíná, nemá ležeti, a tráweno nemá býti wýše, než sám druhý se dwčma koňoma 15 grošuow přes den a přes noc; a též ktožby leželi, nemají wýše ležeti. Item, o škody páni nalezli, aby byly řádně ukazowány, a wýše aby nebylo škod počítáno i s ležením, ani bráno přes jistinu, než jakož jistina jest; lečby kto nemohl pohnati před purkrabí pro ne- řád, jestližeby w zemi byl, tu dobýwati muož a upomínati pfedse z swého, wedle starodáwnieho obyčeje. Item, dobrá wuole o listy, kteříž sú od toho času byli, aby ta byla oka- zowána před purkrabí Pražkým, jakžby se jemu za podobné a za hodné zdálo, Pakliby kto byl nalezen a shledán, jež- toby listy neřádně dobytými upomínal, takowý aby byl kázán a tresktán. Ale již po tento den ktožby komu list: chtěl dáti, ten má dáti jemu list na to pod swú pečetí wisutú a dwú nebo tří pánów aneb zeman usedlých podlé sebe pečetmi na swědomie také wisutými. Item, listowé aby byli děláni podlé Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. iacet ex obligatione litterarum ad solu- tionem, aut cum admonet ad renouati- onem litterarum, non debet aliter iacere, nisi cum famulo uno et equis duobus, aut uice sua potest mittere aliquem cum uno famulo et duobus equis, quamdiu fideiussores ad iacendum non uenirent. Cum autem fideiussores iacuerint, tunc is, qui ad litterarum solutionem admo- net, non debet iacere. Et is, qui iacet, consumere cum famulo uno et equis du- obus ultra xv grossos non debet per unum diem et unam noctem; et quicun- que iacent, non ultra debent consumere. Item quod damna expensarum de- bent rite produci, utque damna cum ex- pensis non excederent summam capita- lem, nisi in quantum se summa capitalis extendat. Nisi quis ad iudicium purgra- uij ob disturbium, quod in regno esset, citare non posset, eo casu potest quis admonere et extorquere suum creditum, iuxta ueterem consuetudinem. Si autem disturbium in regno esset iuraque suum pro- gressum non haberent, tune is, qui uellet pe- euniam dare illo tempore disturbij in mutuum, potest iubere sibi fieri litteras cum exceptio- nibus qualibuscunque et penis. Si quis uero se quomodocunque proscribet, ita etiam erit obligatus ad omnia satisfacienda creditori suo. Item littere liberi consensus, que fi- unt supra litteras obligationum, si que sunt ab illo tempore iam dicto, ostendi debent purgrauio Pragensi, si ei pro ue- risimilibus aut legitimis uidebuntur esse. Si autem quis inueniretur et cognosce- retur, quod litteris non rite acquisitis admoneret, talis debet mulctari atque pu- nir. Ab isto igitur tempore, si quis uult alicui litteras obligationum dare, quod insuper debet dare litteras suas sub si- gillo suo pendenti, et duorum aut trium baronum aut equestrium iuxta se sigillis pendentibus in testimonium, Item ut littere obhgationum fierent 

Strana 175
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. obyčeje starého, wedle notule kanceláři panské, kteráž dskami zapsána jest. Item, aby žádný pro neplněnie pe- něz nehančl neřádnými a wymyšlenými hanéními, než jakož na penieze slušie: a ktožby jinak učinil, aby pro to kázeň trpěl. A jestližeby kto komu plniti nechtěl, hledaj jeho práwem zemským ale ne mocí, jakož od starodáwna bylo. Item, listowé swěření a listowé mocí wzatí, ježtoby to okázáno bylo, aby ta- kowi byli nawracowśni. Item, léta božieho 1465, w pátek před swatým Janem křtitelem (21 Jun.) král JM' se pány na plném saudu při- kázali si do desk ku prwniemu pan- skému nálezu naznamenati a připsati: že po dnešní den ktožby komu chtěl dobrů wuoli na který list neb listy dáti, že ten, ktož tu dobrů wuoli dáwá, aby té osoby osobně prosil, kteřížby měli pečeti swé k té dobré wuoli přiwěšo- wati. W čtwrtých knihách Matějowých, A. 27 (=1437). | Item, o puojčowání peněz, ktožby jich neřádně pojčowal, stojí ten nález mezi pokutami cti. W druhých Ondře- jowých, N. 11 (= c. 1483.) Item, kdožbykoli pečeti swé odpie- ral, toho purkrabie Pražský nemá sú- diti, ale podáno býti má na saud zem- ský, a páni na plném saudu to süditi mají. W čtwrtých Janowých Planowých K. 20 (— 1464). 383) Nalezli wuobec za práwo: což se dotýče saudu purkrabského, kdež jest byl trojí puohon we dwü a we dwü ne- déléch až do šesti neděl, tak jest zuo- stáno, aby byl jeden puohon w šesti ne- dělích, a od toho puohonu má se dáti šest grošów českých. A kdež bylo dwoje hojemstwie we dwü a we dwü nedéléch, 175 iuxta consuetudiuem antiquam, et iuxta formulam cancellarie dominorum, que intabulata. Item nemo debet ob non solutio- nem pecuniarum debitorem suum infa- mare iniusta aut uarie excogitata infa- matione, sed sicut licet ob non solutam pecuniam: si quis autem aliter faceret, debet ob hoe puniri. Cum quis uero solutionem facere recusaret, conueniat eum iure publico et non agat ui, prout fuerat ab antiquo. Item littere ad fideles manus con- credite, aut ui alicui arrepte, cum id pro- testaretur, debent restitui. Item anno domini M. ccecoc. lxv, die Veneris ante festum sancti Johannis Bap - tiste, regia maiestas cum dominis in pleno iudicio mandauerant in tabulas ad pri- orem dominorum constitutionem assi- gnare et adscribere, ut ab isto tempore deinceps, quicunque uult litteras liberi consensus alteri dare, ut tunc illum, qui deberet ad has litteras sigillum suum in testimonium appendere, rogaret perso- naliter, Item, qui non rite pecuniam in mutuum daret, de hoc est pena inter constitutiones honoris amittendi. Item quicunque sigillo suo contra- diceret, id non pertinet ad iudicium pur- grauij sed debet referri id ad iudicium regni et domini in pleno iudicio id iu- dicare debent. 883) Pro iure constitutum est: quod attinet ad iudicium purgrauij, ubi prius erat trina citatio infra duas ebdomadas, et iterum infra duas ebdomadas usque ad sex hebdomadas, ita constitutum est, ut una citatio esset in sex hebdomadis, et ab illa citatione debent dari scriptori vj grossi Et ubi prius accipiebatur 

Strana 176
176 aby bylo jedno ke čtyrem nedělem. A jestližeby kto tu práwo ustál před tiem úřadem, tehdy purkrabie hradu Pražského má to na úředníky menšie wznésti, aby ten, ktož dal na sobě práwo ustáti, od nich listem obeslán byl po komorníku, aby před pány w saudu zemském stál o suchých dnech najprw příštích. A páni mají w úterý odpor jeho wyslyšeti, proč jest dal na sobě práwo ustáti, a dále rozwážiece, nemělliby slušného od- poru podlé práwa, tehdy aby na tako- wého práwo we dwú nedělích puštěno bylo. A jestližeby pak ten statku na dědinách neměl, tehdy má se na tako- wého zatykací list od purkrabie dáti, a od toho listu má dáno býti puol kopy grošuow českých. A kdyžby kto list puo- honný od purkrabie wzal, má od něho dáti 6 grošuow, a ten, ktož pohánie, opatř *) se jistým poslem, po kterémž ten list poslati má. 384) Nalezli wuobec za práwo: pur- krabie kdyžby na meze jeti měl, tehdy puowod má poň přijetí na hrad Praž- ský, a má jemu dáti 5 grošów českých a ztrawú ifuorú jeho má opatřiti aZ na meze přijede; a pohnaný také má jemu dáti 5 kop grošów českých, a jej zase ztrawú i fuorů až na hrad Pražský o- patřiti a dowezti. A puowod na těch mezech má purkrabí přidati řečníka, richtáře a 6 konšelów přísežných, a po- hnaný též šest konšelów přísežných má přidati; a kteráž strana křiwa zuostane, má druhé straně zase nawrátiti, což jest na purkrabi i na ztrawu naložil. A listy purkrabie súditi má wedle starodáwních nálezów; a listy toliko na *) Orig. optati se jistým poslem Zřízení zemské za krále Wiadislawa r. 1500. bina dilatio infra duas et alteras duas hebdomadas, ut iam esset una ad quat- tuor hebdomadas. Et ibi si reus con- tumax redderetur, tunc purgrauius arcis Pragensis debet relationem ad tabulas regni facere, et ibidem in talem contu- macem actori executio iuris concedi de- bet, ita ut a iudicio regni, cum omnibus conditionibus post contumatiam contra ilum, qui habet bona hereditaria aut oppignorata. Si uero is bona in agris non haberet, tunc eo casu debent dari in illum littere arrestationis ab officio purgrauij, a quibus litteris solui debet dimidia sexagena grossorum et scriptori quinque grossi. Et itidem si ius con- tumatie daretur in feudatarium, et quod is non haberet nisi in bonis feudi, de- bent in illum dari littere arrestationis. Et cum quis accipit citationem a pur- grauio, debet ab illa dare sex grossos, et actor sibi bene prouideat cum nuncio fideli, per quem hane citationem trans- mittat ad illum, qui debet citari. 984) Pro iure constitutum est: pur- grauius cum debet proficisci ad' limites discernendos, tunc actor pro illo uenire debet ad arcem Pragensem, dareque ei debet quinque sexagenas grossorum et expensas, et cum uectura debet ei pro- uidere usque ad limites, et reus itidem dare debel quinque sexagenas gros- sorum, et ig] redeundo cum expensis et ueectura prouidere ac reducere ad arcem Pragensem. Actor uero debet in his limitibus purgrauio adiungere prolocu- torem, iudicem et sex consules iuratos, et reus etiam sex consules iuratos dare debet; et quecunque pars tunc ulcta fu- erit, hec debet parti aduerse reddere omnes impensas, quiequid in purgrauium exposuerit. Item litteras obligationum purgra- uius iudicare debet iuxta antiquas con- 

Strana 177
Zřízení zemské. za krále dluhy, kteréžby swědčily na penieze, sú- diti purkrabie má a jmých nic, a při tom úřadu od zapisowánie swědków má se bráti po jednom groši českém. A listownie swědomie při úřadu purkrab- ském nemá přijímáno býti, než má po- hnati swódka listem od úřadu purkrab- ského, a ten má wyznati na swú wieru a na swú duši. Také jestližeby kto před purkrabím při nálezem prohrál, má u- ručiti tomu, proti komu jest při prohrál. aby jemu to we dwü neděléch dal, což jest jemu pfisüzeno; pakliby neuruéil, má jeho purkrabie do wéZe wsaditi a odtud nepropúštěti, dokudž nálezu dosti neučiní. A dobrých wolí na papieru purkrabie sáditi nemá, neZ na perga- menu s wisutymi peócetmi, jakoZ od sta- rodáwna bylo. Než kteréž sú pře došlé dobré wuole, ty mají tu dosúzeny býti; než kteréžby dobré wuole datum w ní swědčilo od sw. Jiří najprw příštieho, ježtoby na papieře byly, ty již sauzenie ani moci mieti nebudů. 385) Nalezli wuobce za práwo: jestliże- by komu summa která před úřadem purkrab- stwie Pražského přisauzena byla, kdež jest prwé bylo, že jest na takowé zatykací list dáwán byl, že má již po dnešní den takto za práwo býti: na kohož sc koli summa přisau- dic, ktozby mól na swobodnych dédinách a před úřadem purkrabstwie Pražského neuručil, má naň relaci ke dskám dána býti, a práwo aby na statek jeho wedli jako po práwu sta- ném. Pakliby ten statek newystačil, tehdy čehož . by jemu se tu nedostalo, pro tu summumá jemu zatykací list dán býti. 386) Jestliže pak kto dá na sobě práwo tiem spuosobem na statek swuoj wésti, Ze proto tomu, ktoZ práwo wede, má jemu na tu sum- mu ürok jíti, dokudZ práwa nedowede i s té- mi úroky na to přišlými, aneb dokudž jemu ta summa přisauzená nebude dána, a podlé listu hlawního znění, jestliže ten list s úroky swědčí i se wšemi škodami. Stalo se léta bo- žieho 1510 na sněmu obecniem, kterýž držán Wladislawa r. 1500. 177 stitutiones, gue spectant in debita pecu- niarum, sed alias litteras non. Et circa id iudicium a testimonijs inseribendis dari debet a singulis j grossus; et tes- timonium litterarum in hoc iudicio iam suscipitur sicut in alijs iudicijs. Et si quis coram hoc iudicio uictus erit sen- tencia iudicis, debet is satisdare actori se soluturum id, in quo condemnatus est, infra duas cbdomadas. Si autem non satisdaret, debet hune purgrauius in turrim conijcere et inde non eximerc, quamdiu late sentencie non satisfecerit. Purgrauius litteras liberi consensus, que in papiro forent scripte, iudicare non debet, sed que scribuntur in membranis cum sigillis pendentibus, prout ab anti- quo fieri solitum est. Sed ale littere liberi consensus in papiro procedentcs debent ad finem sentencie deduci; sed in quibus datum osset a festo Georgij proxime uenturo, et ossent in papiro, tales iudicari iam neque ullum uigorem habere debent. 385) Pro iure constitutum cest: quod si alieui certa quantitas pecunie ante iudicium purgrauij adivdicata csset, prius fieri solebat, quod actori contra uictum reum dabantur lit- tere arestationis. Jam uero pro iure con- stituimus ab isto tempore, quicunque deinceps condemnatur ad aliquam quantiiatom pecunie solucndam, et is haberet bona libera, et ante offieium purgrauijj quod actori non satis de- disset pro soluendo, debot contra hunc relatio dari ad tabulas regni, ut inde sententie excentio fieret in bona condemnati, tanquam ob contu- matiam. Si uero bona illius non sufficcrent ad soluendam summam illun, tune pro illo in quo non sufficiunt, debent dari pro roliquo in eum littere arrestationis. 886) Pro iure constitutum ost: si quis ob summam, ad quam conden:natus est, pcrnit- tet ius ducere, quod tunc illi actori, qui ducit ius in bona rei supra illam summam pecunie in iudicio obtentam, census transeunt cum censibus preteritis, aut quamdiu ill summa actori adiudicata non fuerit, aut soluta iuxta litterarum capitalium tenorem, si tales littere etiam solutionem census protestantur. ctun 23 

Strana 178
178 jest na hradě Pražském při S. Hawle. Poslo- wé na to byli sú z plného sněmu. 387) Nalczli wuobec za práwo: každý jsa pohnán před úřad purkrabstwi Prazského, muož poslati k stání jiného miesto sebe s li- stem mocným, dada jemu na zisk i na ztrátu moc w témž listu, též jako před krále JMt saud komorní JM“ dáwají; a též zase muož po list puohonny poslati, dada tomu kohoż pośle list mocny. 388) Nalezli wuobec za práwo: aby žádný žid nepoháněl před úřad purkrabstwie Praž- ského, kterýžby neměl dluhu wregistrách za- psaného anebo listem ujištěného. A bylliby kterému židu kto co dlužen a neměl žid toho dluhu týmiž registry purkrabskÿmi ujisténého neb listem: tehdy tu osobu na tom präwé aby z toho dluhu žid winil, na kterémž prá- wé ta osoba jest neb přísedí. A co sů židé rwé z takowých wěcí poháněli, že těch puo- honuow má odloženo býti až do suchých dní najprwé příštích. A tento nález připsán jest z rozkázanie plného sněmu, kterýž držán byl léta 1512 při času S. Kateřiny. 389) Nalezli wuobec za práwo : když- by pán buoh pana Jence neuchowal, ktožkoliwěk po něm budů býwati pur- krabowé Pražští, ti mají purkrabí hradu Pražského dáwati 25: kop grošuow čes- kých do roka, a ztrawu naň a na jeho čeleď, a na tři koně obrok i podkowy. 390) Nalezli wuobec zapráwo: coZ se saudu purkrabie Pražského dotýče, tak otom zřiezeno jest: že při purkrabí nynějším neb budücím pri saudu jeho sedati mají najméně 6 dobrých lidí u- rozených, a ti k saudu přísahu udělati maji. A purkrabie najwyšší Pražský těmi dobrými lidmi šestmi saud ten o- saditi má, aby každý z nich na swo- bodných dédinách mél; pakliby nemél na swobodnych dédinách, tehdy ten s raddü krále JM", pakli by krále JM" w zemi nebylo, tehdy s raddá pánuow a wládyk z plného saudu, do toho saudu wsazen byti má, a jináč nic. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. est Anno Domini Mvcx, in sinodo generali, que habita est in arce Pragensi circa festum alli iam preteriti. Relatores istorum fuerunt ex baronibus et equestribus, et sunt conscripti. 387) Pro iure constitutum est: cum quis citatur ad officium purgrauij potest tunc ille uice sua aliquem ad comparendum mittere cum litteris suis de rato habendo, dando ei auctoritatem ad lucrum et ad damnum, sicut ad iudicium regie maiestatis camere dari so- lent. Et itidem potest pro citatione mittere, dando illi, quem mittit, litteras cum auctori- tate sua. 388) Pro iure constitutum est: quod nul- lus iudeus potest aliquem citare ad officium purgrauij Pragensis, qui non habet debitum in registris purgraulj proscriptum aut litteris ratifieatum. Et si quis foret alicui iudeo quid obligatus, et iudeus non haberet hoc debitum registris purgrauij ratificatum aut litteris, tunc is iudeus hunc debitorem conuenire debet in illo foro de cuius foro esset is debitor. Et ubi iudei prius pro debitis tabulis suos debitores citarunt ad iudicium purgrauij, quod illarum citationum iudicium transponitur ad quattuor tempora proxime uentura. 389) Pro iure constitutum est: si deus omnipotens permitteret, quod do- minus Jenecz decederet, quieunque post eum erunt futuri purgrauij Pragenses, hi debent purgrauio arcis Pragensis dare singulis annis xxv sexagenas grossorum, et expensas ei et eius familie, et pabu- lum tribus equis et ferreos calceos. 390) Pro iure constitutum est: quod pertinet ad iudicium purgrauij, ita de eo ordinatum est, ut purgrauio presenti et futuro assideant in iudicio suo ad minus sex uiri bone fame et nobiles, hique iu- ramentum ad iudicium facere debent; qui- bus uiris bone fame purgrauius Pragen- sis illud iudicium implere debet, et ut quisque horum in bonis hereditarijs ha- beat; si autem in bonis hereditarijs non haberet, tunc de consilio regie maiestatis, si autem regia maiestas in regno non foret, tune de consilio baronum et eques- trium de pleno iudicio in illud iudicium quis asciri debet, et non aliter. 

Strana 179
Zřízení zemské za krále 391) Nalezli wnobec za práwo : jestli- žeby na koho wlehli, a on žeby chtěl penieze dáti, a wěřitel by jich přijieti nechtél pro nékterü wěc: tehdy ten, na kohož by ležáno bylo, polože jistinu i s úroky a s proleZením, i zapeóet, a daj je hospodári schowati; budeli pak pres to ten dále leZeti, sám ty &kody zaplatiti má. JakoZ o tom w památnych L. 13 (= 1487.) 392) Nalezli wuobee za práwo: xdeZby dwěma nebo třem dobrá wuole swědčila na který list, že mají pohnáni býti wšichni; pakliby jeden byl pohnán, tehdy ten puohon bude jim zdwižen. A též zase jestližeby oni kté dobré wuoli pohnati chtěli, též mají wšichni pohnati; pakliby jeden pohnal, tehdy ten puohon zdwižen bude; a ten list buď na dědiny neb na penieze. O tom rozsudek w bie- lých pouhonných léta oc. 1486. 393) Nalezli wuobec za práwo: ktožbykoliwěk komu mezníky wymetal anebo podsekal, aneb je jinam přesadil bez wuole a wědomie, s kýmž ty mez- níky spolu má: tehdy ten tomu neb těm propadni dwadceti hfiwen. Jakoż o tom rozsudek w bielych puohonnÿch léta 1486. Item, nalezli wuobec za práwo: że skody listownie nemajf jinde sauzeny býti než před purkrabí Pražským na hradě Pražském. Pakliby kto pohnal před jiný saud, má jemu ten puohon zdwižen býti; a ze škod se nemají wi- niti, leč prwé ta pře k konci přijde. O tom rozsudek w bielych puohonnych léta 1487. 894) Nalezli item za práwo: jestli- žeby kto z peněz upomínaje tomu by lál, nemá ho jináč hančěti, než lháře pro penieze má mu dáwati, a že jest nešlechetně nad ním o penieze učinil, a též i rukojmiem. Pakliby kto nad to Wladislawa r. 1500. 179 391) Pro iure constitutum est: si creditor aut aliquis alius uice creditoris iuxta penam litterarum iaceret, et debitor pecuniam debitam dare etiam uellet, et quod eam creditor nollet accipere ob a- liquam causam: tune debitor deponat summam capitalem cum censibus, eam- que sigillando det hospiti adseruandam. Si autem creditor denique iacere perget, ipse met tunc soluere damna obligabitur. 392) Pro iure constitutum est: si duobus aut tribus littere liberi consensus darentur supralitteras obligationum, quod- tune omnes citari simul debent; et si unus fantum citaretur, quod talis citatio erit nulla. Et rursus si ex illis litteris illi uellent citare quospiam, itidem omnes simul citare debent; si uero unus tantum citaret, tune talis citatio etiam erit nulla; nisi quis sponte citare nollet, tunc alter pro sua parte citare poterit; et he littere siue sint pro agris, siue pro pecunia. 393) Pro iure constitutum est: qui- cunque alicui limites eijceret aut ampu- taret, aut alio traduceret sine consensu et scientia illius, cum quo illos limites habebat, tunc is illi uel illis penam xx talentorum dare obligatus erit. 394) Pro iure constitutum est: si quis creditor debitorem principalem ad soluendum debitum admoneret et fide- iussoribus malediceret, cum iura suum progressum non haberent, siue per lit- teras, siue per uerba presentia, non de- 23* 

Strana 180
180 wiec lál, tehdy když jistec neb rukojmě ten dluh zaplatie, mají toho, ktož jest jim lál, obeslati před krále JM' aneb před saud zemský pohnati. A tu ten, kterýž jest wiece haněl než měl haněti, má před králem neb před saudem zem- ským těm kohož jest haněl to opra- witi, že což sem na té prawil to sem na tě w hrdlo lhal, O tom rozsudek králowský A. 8. 395) Item nalezli wuobec za prá- wo: ktožby komu listu kšaftem swěřil anebo listem, tehdy ten podlé toho swě- fenie nemá tiem listem moci upomínati, nemáli jeho jináč kšaftem odkázaného, že jemu wšeckoéwé práwo dáwá, aneb nemáli naň dobré wuole obyčejné, na zmatek by k tomu listu pohnali. Než jsúli dědicowé po otci k tomu listu, neb nedielní strýci, neb společníci, neb nápadník najbližší podlé obdarowánie králowského, ti nápadníci budů moci upomínati z toho dluhu sprawedliwého, by pak naň dobré wuole neměli. O tom rozsudek králowský A. 8. 396) Item, nalezli wuobec za prá- wo: ktožby za koho w rukojemstwí státi nechtěl, že má jeho ten wywaditi. Pak- liby ho newywadil, že jeho muož po- hnati proto před purkrabí, jestliže jest wéc listownie; pakli jest jiná wéc, teh- dy před krále neb pied saud zemský. O tom rozsudek králowský D. 2. Zříšení zemské za krále Wladislawa r. 1500. bet tunc aliter maledicere, nisi menda- cem ob pecuniam eum appellando, et guod scelerate illi ob pecuniam fecerit, et similiter debitori principal. Et cum debitor aut fideiussores debitum sol- derent et satisfacerent creditori, tune id maledictum eorum honori nocere non debet. Siquis uero insuper et ultra ad- huc malediceret, debet tunc debitor et fideiussores, cum debitum soluerent, illum qui maledicit conuenire coram regia maie- state, aut ad regni iudicium citare: et is qui plus maledixit quam conueniebat, debet coram regia maiestate aut coram regni iudicio illis, quibus maledixit, id corrigere ita, quod quiequid tibi male- dixeram, quod id in collum meum men- titus sum. 395) Pro iure constitutum est: si quis litteras obligationum per testamen- tum, aut aliter, alterius fidei concredis- set, tunc is iuxta hane fidem solum non potest his litteris debitorem ad solutio- nem monere, si tales litteras non habet alias per testamentum datas, scilicet quod ei daret. omne ius suum, aut si non habet litteras super hoe debitum liberi consensus iuxta consuetudinem, tune fa- lis citatio est penitus uiciosa. Sed here- des post obitum patris relicti, uel pa- trui impartiti in bonis aut uniti, aut Suc- cessor proximus (iuxta regiam donatio- nem), hi successores cum his litteris admonere possunt ad solutionem ex iusto debito, etiam si super hoc litteras liberi consensus non haberent. 396) Pro iure constitutum est: qui- cunque pro aliquo amplius fideiussor esse nollet, peteretque ut eum a tali fideiussi- one eximeret, quod id facere tenetur et eum liberare. Si autem id facere nollet, quod tune eo easu potest illum citare ad iudicium purgraui, si est res obli- gationum litterarum; sin autem est alia quam litterarum fideiussio, tunc ad re- 

Strana 181
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 397) Nalezli wuobec za práwo : jest- ližeby se komu pečeti u listów zlámaly, a jistec by se ktomu dluhu znal, aneb by pak kto odpieral a ten dostatečně to prowedl, číž jest list, že nenie wy- wazen, to zlámanie pečetí jemu ke ško- dě nebude. Jakož o tom rozsudek krá- lowský D. 4. 398) Item, nalezli wuobec za prá- wo: ktožby se koli purkrabskými regi- stry komu zapsal jakáZkoli pokutá kro- mě uwázanie w statek jeho purkrab- ským úřadem, má jemu purkrabie podlé té pokuty dopomoci. Než mělliby se kto komu zawázati pod pokutüá w statek uwázanie, toho purkrabie registry neza- pisuj, než ukaž jemu ke dskám, tam aby se jeden: druhému zapsal; a pokut žádných písař na žádného nezapisuj, leč. w přítomnosti purkrabowě a dwůú, kteříž s ním w saudu sedají. 399) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby wčřitel dal rukojmiem napřed puol léta wědčti, tehdy ten má to jiným rukojmiem také dáti znáti, i tomu, za kohož jest slíbil. Pakliby nedal znáti jiným rukojmiem i jistci, za kohož jest slíbil, pro to jistec i jiní rukojmě ten list mají wywaditi, jakž budů moci. Než wezmeli jistec s rukojmiemi jakü &kodu pro ten dluh. mají o to k tomu ruko- jmi, kterémuZ dno wédéti a on jim toho neozndmil, hledsti, a ten jim těmi ško- dami powinen bude pro neoznámenie a zanetbdnie. O tom rozsudek králowský C. 4. 400) Item, nalezli wuobec za prá- wo: jestližeby kto komu list falšem na- řekl, a jestližeby ten faleš naň uweden 181 giam maiestatem aut ad iudicium regni citari debet. 397) Pro iure constitutum est: si alicui sigila circa litteras frangerentur et debitor de obligatione fateretur, aut si etiam negaret obligationem et, eredi- tor sufficienter probaret cuius littere sunt, quod id debitum non sit solutum, talis fractio sigillorum creditori in dam- num esse non debet. 398) Pro iure constitutum est: qui- cunque se purgraulj registris proscri- beret alicui sub quacunque pena, preter se intromittendi in bona sua officio pur- grauijj quod tunc purgrauius iuxta illam penam proscriptum eundem iuuare de- bet. Sed si deberet quis se obligare sine proscribere sub pena intromittendi se in bona sua, hoe purgrauius in re- gistra sua non proscribat, sed ad ta- bulas illi ire iubeat, ut illic alter alteri se proscribat. Et nullas penas scriptor proscribere in registra sua debet, nisi presente purgrauio et duobus, qui ei assident in iudicio. 389) Pro iure constitutum est: si creditor denunciaret fideiussoribus ad- monitionem dimidium anni ante, tunc fideiussores inuicem sibi ipsis id denun- ciare etiam debent, et debitori pro quo fideiussores sunt. Si tunc illis non de- nunciaret, neque debitori pro quo fi- deiussisset, attamen debitor et alij fide- iussores nihilominus has litteras deberit ut ut possunt exsoluere. Sed si fideius- sores et debitor aliquod damnum ob id debitum aeceperint, habent accionem contra illum fideiussorem pro his dam- nis cui denuntiatum fuerat, quod is alijs fideiussoribus non notificauerit; et is fi- deiussor obligabitur ad illa damna ob non denunciationem et negligentiam. 400) Pro iure constitutum est: si quis litteras obligationum alicuius fal- sas esse diceret, et talis fallacia in illum 

Strana 182
182 byl, má ten spálen býti jako falešník. Pakliby kto nařka koho, toho naň ne- prowedl, aby jemu to oprawil tiem spuo- sobem jako nález ukazuje o nářek cti, a škody zaplať podlé swolenie zemské- ho obeenieho. © tom rozsudek w mo- drých puohonných léta 1454. 401) Item. nalezli wuobec za prá- wo: jestližeby kto který list měl, a kte- réžbykoli pokuty jemu w něm swědčily, buď leženie neb listu wywazowánie, listu obnowenie, a on žeby těch pokut neu- žíwal a třem letuom a osmnácti nedě- lém projíti dal, že ten list promléf. A též jestližeby do jmenowaného času list swědčil, a on by neupomínal jím od toho času, jakž plněnie w listu swědčí, a dalby létóm nahoře dotčeným projíti, také ten list promlčí, kromě listuow wěnných, dokudž jest muž žiw. O tom rozsudek w modrých puohonných lé- ta 1456. 402) Item, nalezli wuobec za prá- wo: ktožby úřad purkrabstwie Pražské- ho wedl z rozkázanie králowského aneb panského a wládyckého, anebo žeby se strany samy o purkrabí swolily a žeby jej kde wedly, a kdyžby purkrabie tam zuohledowal i swědky přijal, a jestliže- by kto po tom úřadu wedení jaké swědky ku práwu pro tu při wedl a je sobě zapisowati dal, že nemají ti swědkowé přijati býti. O tom rozsudek we lwo- wých puohonných léta 1497. 403) Nalezli wuobec za préwo: jest- liže jest kto za koho rukojmí, a pro to rukojemstwie jest poháněn, a ztratilliby nestáním, že jistec nenie powinowat za to nestánie zaň platiti, což on tiem ne- stáním ztratí. O tom rozsudek w lwo- ch 1497. 404) Item, nalezli wuobec za prá- Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. protestaretur sufficienter, talis ut falsa- rius debet comburi. Si autem aliquis quempiam hoc modo diffamaret et id in illum probari non posset, debet id illi corrigere iuxta constitutionem de diffa- matione, et damna iuxta constitutionem soluere tenetur. 401) Pro iure constitutum est: si quis litteras obligationum haberet, in quibus uaria pena proscripta esset, siue ut iaceret ut ritus est, siue ut exsol- ueret litteras, siue uf eas renouaret, uel quod census non esset solutus, isque talibus penis non uteretur, donec tres anni et xviij hebdomade preterirent, quod tune ius illarum litterarum silentio ilius temporis amittitur Et itidem si littere solutionem in certo termino pro- testarentur, et creditor non admoneret ab illo termino solutionis, et sineret tempus annorum iam dictum preterire, itidem tales littere per hoc silentium uigorem suum amittunt, exceptis litteris dotalibus, quamdiu maritus est superstes. 402) Pro iure constitutum est: qui- cunque purgrauium arcis Pragensis ali- quo duceret ex mandato regio aut ba- ronum eft equestrium de pleno iudicio, vel quod partes ambe in hoc concor- des essent, ut purgrauium aliquo duce- rent: cum itaque purgrauius ibi, ob quam rem ductus est, cognosceret, et testes audiret, et dein quod ultra pars post inductionem purgrauij aliqua alia testi- monia producere uellet, et illa sibi pro- scribi faceret: quod tales testes iam ac- ceptari non debent. 403) Pro iure constitutum est: si quis fideiussor litterarum citaretur a cre- ditore, et per contumaciam suam quod fideiussor causam amitteret, quod tunc debitor non tenetur pro illa contumacia soluere, quod per hanc contumaciam ipse amiserit. 404) Pro iure constitutum est: si 

Strana 183
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. wo: jestližeby komu list shořal, a onby dostatečně to prowedl, že jest list ne- wywazený a dluh nezaplacený, má pro- to jistec 1rukojmé tomu listu dosti uči- niti a rukojmé wywaditi aten dluh za- platiti, a ten. komuZ jest dlužno, muož pfed purkrabí z toho hnáti. O tom roz- sudek w bielych léta 1485. 405) Nalezli wuobec za práwo: když- by kto list odkázal muži a ženě i dě- tem jich, žeby pak muž její a otec těch dětí dal ten list komu s dobrü wolf, Ze proto tu žena swého dielu ani děti ne- ztratie, neb muž její a otec těch dětí nemuož wiece pryč dáti, než swuoj diel, acož wiece dá, že to žádné moci mieti nemá, A též i dskami, by co otci a jeho dětem dali, tehdy on dielu dětí swých nemuož pryč dáti ani utratiti, poněwadž jest s ním spolu dáno. Pak- liby diely dětí swých čímkoli zawadil, nemá žádné moci to mieti; než otec toho, což jest jim dáno, užíwaj k swé ruce dotud, dokudž děti let sprawedliwých mieti nebudů. Než když které dietě k letóm sprawedliwým přijde, má swého daného a odkázaného dielu užíwati; pak- liby otec nedal jemu toho dielu odká- zaného užíwati, tehdy úředníci od desk mají jemu na to obranní list dáti, aby w to uweden byl ten sirotek, jakZ dsky swědčie. O tom rozsudek léta 1486 po swatém Diwiši. 406) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by listem wywazeným po druhé upomí- nal, a naň to bylo dostatečně prowedeno, takowý jest za úkladníka odsauzen, a statek jeho na krále připadnúti má. A 183 cui littere obligationum combuste forent, aut guod amitterentur casu aliguo, et sufficienter probaretur, has non fuisse exsolutas neque harum debitum solutum, debent in eo casu et debitor et fide- iussores his litteris satisfacere et debi- tum soluere, et creditor potest ob hoc debitum fideiussores citare. 405) Pro iure constitutum est: si quis in testamento legaret litteras obli- gationum marito et uxori et liberis eo- rum simul, si tune maritus et pater istorum puerorum illas litteras daret alieui cum litteris consensus liberi, quod tunc eo casu neque uxor sua partem suam, neque filij amittere debent, nam pater puerorum et maritus suus non potuit plus alienare quam partem suam; si quid autem plus alienaret, quod illa alienatio nullum uigorem habere potest. Itidem si quis per intabulationem patri et filijs simul aliquid daret, tunc ipse pater partem filiorum suorum non po- test alienare, neque consumere, ex quo his simul datum est; si uero partes fi- liorum suorum aliqua obligatione pro- scriberet, talis obligatio uigorem habere non debet, nisi quod pater filiorum su- orum parte, quiequid his datum est, frui potest ad commodum suum, quamdiu fili; non habuerint annos pubertatis. Sed cum aliquis filiorum ad annos puberta- tis legittimos peruenerit, debet sua do- natione et legata parte uti et frui. $i au- tem pater filo suo partem illorum bo- norum legatorum sibi dare ad fruendum recusaret, tunc demum officiales a ta- bulis debent ili dare in hoc litteras tuitionis, ut ille orphanus in illà bona introduceretur. 406) Pro iure constitutum est: si quis litterarum obligatione iam soluta iterum admoneret, idque sufficienter con- tra eum produceretur, talis debet pro deceptore haberi, bonaque sua ad re- 

Strana 184
184 též jestližeby kto ten list od koho při- jal s dobrú wolf, wěda Ze jest wywa- zený, a jím upomínal, w túž pokutu upadne, jakož nahoře psáno stojí. O tom rozsudek w bielých puohonných léta 1488. 407) Nalezli wuobec za práwo: před kterýmžby koli saudem komu pře přisauzena byla, aneb práwo stané by- loby naň dáno, a on žeby na swobod- ných dědinách neměl ani na zápisných, že má naň zatykací list dán býti. A u kteréhož se úřadu nález aneb práwo stané dá, od toho má zatykací list wzie- ti; a u kohožbykoli ten list zatykací toho zastal a práwa naň žádal (tak ja- kož n:že o tom položeno jest, jakož ten list swědčí,) buď na králowském zámku, u pána, buď u rytieřského člowěka aneb na kterémžkoli zámku aneb twrzi jich, a též na kterémkoliwěk jich práwě, též u Pražan neb w jiných městech krá- lowských, že toho hned ktož jest zatčen na kterém práwě (tak jakož se nahoře píše) mají ho hned slibem ctí a wěrú zawázati, aby on od zatknutí toho sta- wül se we dwůú neděléch panu purkrabí w moc na hrad Pražský a tu aby ne- odcházel, leč by jej purkrabie ruků dá- ním propustil, A pan purkrabie jej hned má kázati wsaditi, a dotud jej držeti, ažby nálezu a stanému préwu dosti u- činil. A nemá purkrabie jemu žádného roku přidáwati, ani ho púštěti bez wudle druhé strany;*) pakliby mu rok dal bez wnole druhé strany, má to sám zapla- titi, což ten powinen jest, kohož pro- pustil aneb rok dal. A ten ktožby koho zatekl u koho, a žádal toho na tom, kohož jest zatekl, aby jemu wydán byl, má to každý učiniti; a ten ktož jej za- tekl, má jej w moc purkrabí Pražské- mu postawiti bez meškánie, cožby s ním Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. giam maiestatem deuolui debent. Et iti- dem si quis tales litteras ab alio accep- taret cum litteris in hoc factis liberi consensus, sciendo quod essent solute, et admoneret pro solutione, in eandem penam incidet, ut supra dicitur. 407) Pro iure constitutum est: co- ram quocunque iudicio actori contra reum quid esset adiudicatum, aut ius contumacie contra reum daretur, isque non haberet in bonis neque hereditarijs, neque oppignoratis, quod tune in illum dari debent littere arestationis. Et coram quocunque iudicio reus abiudicatus est aut factus contumax, quod ab illo iudi- cio littere arrestationis accipi debent; et ubicunque reus cum his litteris in- ueniretur, et quod in eum iuris executio postularetur (prout infra commemoratur aut littere arestationis attestantur,) siue in arce aliqua regia, siue apud baronem aut equestrem aut in quacunque arce aut munitione eorum reporiretur, itidem in quoeunque iure, siue apud Pragenses aut ciuitates regias, quod illum mox, qui arestatus est in quocunque iure ut suprascribitur, debent illum mox honore et fide obstringere, ut is a die aresta- tionis sisteret se infra duas hebdomadas in potestatem purgrauij arcis Pragensis, utque abinde non abiret, nisi manu data purgrauius eum manumitteret; et pur- grauius mox illum incarcerari debet fa- cere et tam diu illum tenere, quamdiu decreto aut contumatie sue non satis- faciet; nullumque terminum purgrauius potest ei adiungere, neque emittere eum sine consensu partis aduerse. Si autem ili aliquem terminum absque aduerse partis consensu prolongaret, debet tunc ipse met id soluere, quicquid debet is, qui emissus est, uel cui terminus pro- longatus sit. Si autem is, qui aliquem *) Rkpp. pfidáwaji: což se křesťana proti křesťanu dotýče, 

Strana 185
Zřízení zemské za krále dojeti mohl. (Pakliby ten zatykacieho listu přijieti nechtěl, u kteréhožby ten nalezen byl, Ze má o tu wéc k tomu hleděti) | Pakliby ten, ktož jest zatekl, wzieti ho nechtěl a žádal, aby se jím ujistil: tehdy ten u kohož jest zatčen, když jej zawáže ctí a wčrúů před ním, ktož jej zatýká, aby we dwú nedělí od toho dne zatčenie aby se postawil w moc purkrabí hradu Pražského; a purkrabie hradu Pražské- ho jeho nemá půštěti bez wuole toho, ktož jest jej zatekl. (Pakliby kto chtěl wy- ručiti na hotowé penieze do dwů nedělí od purkrabie, že to má purkrabie učiniti a jej na takowý spuosob na rukojmě dáti.) Item, ktož při wede od přietele,, nemá jemu swědčiti. Item, smlúwce, kteříž lidi smlüwa- jí, nemají od jiných poháněni býti, by to swědčili oč lidi smlüwajt. NeZ Záda- jíli strany, mají bez přísahy stranám seznati, jestližeby mezi stranami smlůú- wa sepsána nebyla; než přes smlúwu sepsanü žádný smluwce swědčiti nemá. O cti ztracenie. 408*) Nalezli za práwo tyto arti- kule, co má za moc počteno býti proti práwu. Wladislawa r. 1500. 185 apud guempiam arestauit, peteret ab eo, ut illum arestatum ei exhiberet, u- nusguisgue id facere debet. Is uero gui arestauit, debet demum talem in potes- tatem purgrauij sistere sine mora, quam cito cum eo ad purgrauium posset ue- nire. Si autem ille, apud quem inuen- tus sit talis reus, litteras arestationis ac- ceptare nollet, quod tunc actio in illum dari debet actori. Cum autem ille, qui talem arrestauit, cum exhiberetur, sus- cipere nollet, peteretque ab illo, ut cum illo bene se firmaret, debet tunc is apud quem arrestatus est, talem obstringere fide et honore illo presente, qui eum arrestauit, ut infra duas hebdomadas a die arestationis se sisteret in potestatem purgrauij arcis Pragensis; et purgrauius arcis Pragensis talem non debet emit- tere sine consensu partis aduerse. Si autem quis uellet talem, satisdando per proptam pecuniam infra duas hebdoma- das, a purgrauio sibi exhiberi, quod tunc purgrauius hoc facere debet, et illum eum tali satisdatione exhibere. Item qui causam agit alterius, illi testis esse non potest. Item, paciscentes, qui partes contra- rias redigunt ad concordiam, non de- bent ab alijs citari, ut de hoc testifica- rent, pro quo homines ad concordiam agunt. Sed si ambe partes postulauerint, quod tunc testificare sine iuramentis de- bent, siinter partes gratuita pactio non esset conscripta. Sed pactione conscripta nullus demum ex paciscentibus tenetur testificare. De amissione honoris. 408) Pro iure constitutum est: isti infra scripti articuli pro uiolentia contra constitutiones debent connumeran. 9) Článek tento kladau rukopisowé Raudnický a Pražský předělaný a welice rozšířený (na listech 6 we fol.) dle usnešení, kteró se stalo na sněmu zemském o Sw. Hawle 1510, a kteréž od nás na swém místě we wěcech sněmowních podáno bude. 24 

Strana 186
186 Ktožby komu statek bral, w od- powédi neb bez odpowédi, mocí a ná- silim, kdyż prówa jdü. Ktožby w mierné a pokojné zemi za řádu a práw oheň pustil. Ktožby na koho w stráži stáwal, chtě jej jieti a škodu mu učiniti, aneb jej zamordowati. Ktožby komu odpowěděl w mierné a pekojné zemi, za řádu a za práw, by pak jemu w té odpowědi nic neučinil, tehdy má pokutu trpěti též jako prwé bylo, neb jako pro nahoře psanú moc. A ktožby tuto nahoře psanů moc uči- nil, napřed statek jeho na krále JM' při- padnüti má, a má býti jako psanec, a nemá žádného práwa užiti proti žádné- mu; (jakoż nślezowć ukazuji:*) primo Stefam, K. 18, [—1402] quarto Mathiae A. 3. —1431) Pakliby kto řekl: „měj na mě péči, kdež se s tebáü shledám, že tě bíti budu,“ aby ten. komuž to mluweno bude, poslal k němu dwa člo- wčěky dobrá zachowalá z kteréhožkoli stawu, ználi se k tomu, Żeby tomu od- powédél. Seználi se, že odpowiedá, trp pokutu swrchu psanü. Pakliby rekl, Ze „sem to z hnéwu mluwil, on nemá proto na mě žádné péče mieti;^ pakliby pfes tu řeč skutek po tom učinil, ten také aby trpěl pokutu nahoře psanů. A ktož- bykoliwék byl z moci pohnán, ten každý *) Srow. Archiv český, Il. str. 359 a 381. Zřízení zemské za khrdle Wladislawa r. 1500. Quicunque alicui bona sua caperet, sine aliqua denuntiatione aut cum de- nunciatione uiolenter, cum iura suum progressum habeant; hoc est si qnis se in castra, in munitiones, in oppida, in uillas, curias, piscinas hereditarias, fendi, uel oppignoratas, ui intromitteret, sub- ditos capiendo taxaret, piscinas dirueret. Quieunque in pacifico et tranquillo regno, rituum et iurium tempore, igne regnum uastaret et exureret sponte ltem, si quis in insidijs contra ali- um staret, ut illum captiuaret aut dam- num illi faceret, aut eum ut interimeret, aut in quempiam consulto iret aut pro- ficisceretur, ut eum occideret ant uulne- raret, et si quis id sufficienter contra talem protestaretur ad approbationem iudicum iusta constitutiones. Item, si quis se hostem denunciaret in quieto et tranquillo regno, tempore ordinis boni et iuris, etiam si in tali denunciatione nil mali fecerit, attamen penam ferre denique debet, pront antea fieri solebat, sient propter supradictam uim. Et quicunque supradictam uim ali- eui fecerit, inprimis honorem amittit suum, et bona sua in regiam maiestatem deuolui debent, et debet haberi uti qui turpiter proscriptus est, e£ neque debet frui aliquo iure contra quempiam iuxta constitutiones. Si autem dicat, ,caueas tibi, ubicunque te conueniam, te cedere uolo,* tune is, cui ita loquetur, mittere debet duos in bona fide conseruatos ex quocunque statu, ut si fatetur, se talia locutum fuisse, diceret. Si fatebitur, fe- rat tunc penam supradictam; si autem responderit, quod id locutus sit com- motus ab iracundia, et quod ob ista uer- ba sibi cauere non deberet, si tunc in- super id quod locutus est, effectn face- ret, talis etiam ferat penam supradictam. 

Strana 187
Zřízení zemské za krále k wyhlášení puohonu osobně aby stál; pakliby k wyhlášení puohonu osobně nestál, tehdy aby proto přijel, prwé než páni J* M' saud wzdadie, a před pá- ny J* M" na plném saudu se wywedl, že jest bezelstně přijietí k wyhlášení puohonu nemohl; pakliby se newywedl, zpraw to wedle práwa. Než každý o- sobně stuoj, jsa z moci pohnán, k roz- sudku; pakliby nestál, tehdy takowý má obeslán býti od pánów J* M“ z saudu zemského, aby stál ty suché dni, k kterýmž jest pohnán, dokudž páni těch suchých dní z saudu newstanů a newzdadie ; pakliby: páni dřiewe těch dwú neděl saud wzdali a nesaudili, mají tu wěc najwyššicmu purkrabí Pražské- mu poručiti, aby se ten pohnaný w jeho moc postawil; astaneli, má jej purkra- bie ctí a wčrú zawázati, aby o suchých dnech najprw příštích postawil se a ku práwu aby stál. Než jestližeby nemocen byl, nemoc má zprawiti wedle práwa. Pakliby kto koho požena z moci, i ne- prowedl naň žádné swrchupsané moci: ten aby dwě neděli seděl u wěži, a puš- těn nebyl až do těch dwůú nedělí, lečby pohnaný jej z té pokuty propustil; a pohnaného aby odprosil, wedle nálezu obecnieho, kterýž jest napsán tertio Andreze, A. 18 [—1486], a k tomu aby dal pohnanému 50 kop grošuow českých, aškody wšecky, kteréžby pohnaný proto wzal, aby jemu napraweny byly, cožby jich prowedl bez puohonu před úřední- ky Pražskými na jich schwálenie. Wladislawa r. 1500. 187 Guicungue uero ob talem uim citaretur, debet in publicatione citationum persona- liter comparere; situne non comparuerit per sonaliter, debet denigue prius uenire guam iudicium finiatur, et se ut expurgaret, guod absgue omni dolo ad publicatio- nem citationum uenire non potuerat. Si tunc se rite non expurgauerit, debet iu- ramentum facere iuxta constitutionem. Et guicungue citatur ob uim huinsmodi, debet iudicio etiam personaliter adesse. Si uero non aderit, debet tune is uoca- ri litteris. dominorum de pleno iudicio, ut se sisteret illis guattuor temporibus, ad gue citatus est, guamdiu domini his guattuor temporibus iudicium tenuerint. Si uero anteguam ille ueniret iudicium finiretur, debent talem casum domini supremo purgrauio committere, ut is ci- tatus se in suam potestatem sisteret. Si tune aduenerit, debet purgrauis eun- dem fide et honore obstringere, ut se in proximis guattuor temporibus ante iudicium regni sisteret et compareret. Si uero citatus ob huiusmodi uim factam ante iudicium comparere noluerit, negue cum litteris dominorum uocaretur ut iam dictum est, talis et honorem et uitam et bona amittere debet iuxta iam dictam formam. Sed si foret infirmus, de in- firmitate iuxta ritum iuramentum depo- nat. Si autem guis ob huiusmodi uim aliguem citaret, et illam uim contra ta- lem non produceret, talis tune duabus hebdomadis in turri teneri debet, negue usgue ad illas hebdomadas debet extra emitti, nisi citatus hanc culpam ei con- donaret; et citatus: pro uenia rogare debet iuxta generalem constitutionem, et insuper ut citato daret guinguaginta se- xagenas grossorum, et omnes expensas guas ob eam causam citatus fecerit, ei restitueret, guascungue produceret ante officiales absgue citatione ad approba- tionem eorum. 24* 

Strana 188
188 409) Nalezli za práwo: aby žádný člowěk wen z země nejezdil na služby neb na žoldy proti králi JM" českému, ani proti zemi. A ten ktožby chtěl na služby neb na žoldy jeti wen z země, aby sobě hned u toho pána wymluwil, jestližeby co ten pán chtěl počínati proti králi JM" neb zemi, aby každý mohl se ctí odjeti neb odjíti. Pakliby ktoko- liwěk wen z země slúžil proti králi JM* neb zemi, ten má od JMK“ obeślśn býti, aby se zase wrátil. Pakliby krále JM" w zemi nebylo, tehdy jménem wšie země pod zemsků pečetí aby obeslán byl; nepřijelliby po tom obeslání, ten každý aby ztratil swé dědictwie i weš- ken swuoj nápad, kterýbykoliwěk w če- ské koruně měl, buď u otce, u bratří, u strýcuow, po dskách neb jinak kte- rakkoli. A ty dědiny a ty nápady má král dáti a obrátiti podlé panské rady, jakožto odsauzené, na zemské dobré. A ten kazdÿ k tomu aby odsûzen byl préwa wäeho, cti, jako psanec a za zem- ského škuodci a zloděje, a k tomu že žádný žlowěk w české koruně, buď pán, rytieř, panoše, města neb člowěk které- hožkoliwěk řádu, nemá přijíti nižádného takowóho zhóbce, kteryżby se podlé prawa tohoto nezachowal. A ktožby přes prawo toto swrchu psané učinil, na swé zámky, twrze a přiebytky takowého přijal, wěda o tom, uebo jemu pomá- hal: tehdy ten každý jest odsauzen zbo- Zie na Krślowu Milost, tak jakoż swr- chu psáno stojí, a práwa nemá mieti s žádným, a má býti jako psanec; jakož o tom nález starý ukazuje, (primo Ste- fani, K. 18 —1402;) aw zemi se proti králi JM“ i proti zemi zachowati má, jakož se nahoře píše. Pakliby se kdy přihodilo, žeby se kto wně z země osa- dil, a ten pán, pod kterýmžby seděl, s králem JM! a korunń českú činiti měl, takowý jsa obeslán, do země by nepři- Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. 409) Pro iure constitutum est: ne aliquis de regno isto ad externos in ser- uitia proficisceretur, aut in militiam con- tra regem Boemie aut contra regnum istud iret. Ft is, qui uoluerit ex regno ire ad seruitia aut in militiam, ut sibi mox apud illum dominum hoc excipe- ret, si quid is dominus uellet inceptare contra regem Boemie aut contra regnum, ut honeste posset ab eo abire aut dis- cedere. Si igitur sic quiscunque apud externos seruiret contra regnum Boemie aut contra regem, talis debet a regia maiestate litteris uocari, ut contra domum rediret. Si uero regia maiestas in regno non adesset, tune nomine totius regni sub regni sigillo debet talis reuocari. Si tunc post talem reuocationem non redi- ret, eo casu is debet amittere omnia bona sua hereditaria, et omnem succes- sionem bonorum, quamcunque haberet in regno Boemie, siue paternam, siue fraternam, siue patruelem, per tabulas aut qualitercunque; et illa bona sua maiestas et successiones bonorum debet conuertere ex consilio dominorum tan- quam abiudicata ad commune bonum; et is insuper debet priuari iure omni suo et honore tanquam turpiter pro- scriptus, et haberi debet pro uastatore et depredatore regni huius. Et amplius, quód nemo in regno Boemie, siue sit baro, siue equestris ordinis, nobilis, ci- uis, uel cuiuscunque status homo et conditionis, debet suscipere talem ua- statorem, qui se iuxta constitutionem istam non conseruauerit. Et si quis con- tra hanc constitutionem iam dictam ali- ter faceret, et in suas arces, munitiones, possessiones talem susciperet scienter aut eum juuaret, talis est de facto con- demnatus regie maiestati cum omnibus bonis suis, prout supra commemoratur, et nullum ius debet habere cum aliquo, et debet haberi uti qui turpiter est pro- 

Strana 189
Zřízení zemské sa krále jel, statek swuoj, kterýžby w zemi měl, též i nápady ztratí, než cti nemá ztra- titi, Pakliby kto neb kteří zastižení byli wuobehnání na kterém zámku, by byl obeslán i woláno bylo, aby se do země wrátili: ti aneb ten statku, cti ani hrdla (podlé nálezu swrchu psaného) ztratiti nemá, ani které poškwrny na swé cti nésti. 410*) Nalezli za práwo: jestližeby kto neb kteří tu nešlechetnost w zemi zdwihl neb zdwihli, ježtoby král JM' i wšecka země toho zastawiti nemohli, a řád a práwo tudy takowü ne&lechetno- stí zrušeno bylo a jíti nemohlo, a tu- dyby se nesnáze a wálky zdwihly w zemi: i ktožby pak w tom neřádu, (an práwa nejdú), chtěl komu w zemi ne- přietelem býti, má dáti jeden druhému tři dni napřed wěděti do jeho domu, kdež bytem jest, a až do západu slunce třetieho dne od toho dne, když mu dal wěděti tu odpowěd do jeho domu, nemá nic počínati: pakliby kto prwé dřiewe času toho počal, ten čest swú ztratí. A ktož odpowie pánu, služebníkuom i pod- daným jeho, že ti wšickni bez odpo- wédi zase, kteříž toho pána služebníci i poddaní jsú, wedle pána swého což- koli počínati budú, mohú bez odpowědi k nim se mieti, jako k nepříteli odpo- wědnému, neb jest jim odpowěděl; a pán ten má tu odpowěd služebníkuom swým a poddaným hned oznámiti. Pak- *) Článek tento chybí w rukopisech. Wladislawa r. 1500. 189 scriptus, et in regno debet se erga re- giam maiestatem et erga regnum ita conseruare, ut supra scribitur. Si uero contingeret, quod aliquis extra regnum resideret, et is dominus, sub quo resi- deret, bellum cum regia maiestate aut cum regno Boeniüe gereret, et is cum reuocaretur in regnum non rediret, hoc casu bona suaque in regno haberef iti- dem et successiones bonorum amittere debet, sed honorem non perdet. Si au- tem aliqui essent obsessi in arce aliqua, et si uocatus foret ex his aliquis ut re- diret, aut quod publice proclamaretur, ut rediret: ille aut ili bona sua, ho- norem, neque uitam iuxía constitutionem dictam ainittere debet, neque aliquam labem debet ferre in honore suo. 410) Pro iure constitutum est: si quis tantum facinus in regno exsuscitaret, quod neque rex, neque totum regnum sedare posset, et quod ordinationes et iura re- gni tali scelere pertubarentur, et suum progressum minus haberent, et per hoc dissensiones ef bella domestica et inte- stina exorirentur: si quis igitur in isto tumultu, cum iura suum progressum non haberent, uellet alicui hostis esse, debet tune alter alteri xxviij dies et xxviij noc- tes continuas ante denunciare ad domum suam in regno Boemie, ubi met ille cui denunciari debet moratur et est, et usque ad occasum solis diei xxviij et noctis xxvijj ab illo die, quo se illi hostem de- nunciauerat futurum ad domum suam, nihil inceptare debet. Si quis uero ante tempus illud inciperet aliquid, is suum honorem amittit. Et itidem is, cui de- nunciatur, nihil inceptare debet usque ad xxviij dies et xxvii] dies (sic): si au- tem quid ille ante illud tempus xxviij dierum et xxviij noctium inciperet, is tunc etiam suum honorem amittet. Et 

Strana 190
190 liby pánu toliko samému odpowěděl: teh- dy ti služebníci toliko, kteří u toho pá- na wslužbě jsú, a poddaní jeho, ti mo- hú s swú ctí pánu swému pomáhati. 411) Najjasnčjšie knieže a pán, pan Wladislaw boží milostí král Český oc. se pány a wládykami na plném saudu nalezli wuobec za práwo, a Jan Zajiec z Hazmburka a s Kosti, a Jan z Selm- berka, kancléř králowstwie Českého, z pánuow, a Jan Malowec z Pacowa z wládyk, panský potaz wynesli: Wážiw- še pilně tu wée, kteráZ jest w tomto královstwie wznikla, napfed proti pánu bohu i proti wšem práwóm duchowním i swětským, tak že mnozí lidé peněz puojčují s přílišným a nekrestanskym obtiežením, úroky lichewnie nad obyčej sobě dotahujíc, a wymyšlenými koláči, sedlanými koňmi, šubami, poctami i jinfmi wécmi wymyšlenými, a zlaté wysoce počítajíce. mimo obyčejné zla- tých placenie, ježto toho w tomto krá- lowstwi prwé nebywalo: i protoz JMK* se pány a wládykami prikazujf a zapo- wiedajf, aby toho po dnešní den wiece nebýwalo, a také aby se toho žádný wiece nedopúštčl: než jakť jest to prwé nčkdy mezi lidmi za obyčej bylo, že se sta kop grošów deset kop grošów dáwati, buďto na listech, nebo na kte- rýchkoli zástawách, též i nynie při tom stuoj a wýše nic. Pakliby kto přes to učinil, a jakýmkoli wymyšleným oby- čejem nebo pod přikrytím, zjewně nebo tajně, a w tom se tak nezachowal: ten má ode wšech jmien a držán býti jako jiný psanec a zločinec, a že nemá žá- dného práwa požíwati, w úřadech a w swědomí nemá přijat býti, a dobří lidé nemají s nfm obcowati. À ty penieze jčené mají na KM' při- tak neřádně puoj padnüti, a JMK“ s radá panská to má Zřízení zemské sa krále Wiadislawa r. 1500. littere diffidationis mitti debent per duos bone fidei uiros, conseruatos in hono- re, cuiuscunque status; hique debent esse securi eundo et redeundo, et id nihil his et honori eorum nocere debet, qui has litteras diffidationis afferunt. 411) Serenissimus princeps et do- minus dominus Wladislaus dei gratia rex Boemie oc. cum baronibus et eque- stribus in pleno iudicio pro iure con- stituit, et Johannes Lepus de Hazmbur- ga et de Kosti, et Johannes de Schel- lenberga, cancellarius regni Boemie ex baronibus, et Johannes Maloweez de Paezow ex equestribus decretum domi- norum exposuerunt: diligenter perpen- dentes, que res in hoe regno exorta sit, imprimis contra deum et contra omnia iura tam spiritualia quam secularia, ita quod complures pecuniam in mutuum dant cum nimijs et non christianis graua- minibus, census usurarios ultra consue- tudinem inducendo, cum donis honora- rjjs mire excogitatis, cum equis instru- etis, cum trabeis, cum muneribus, ac florenos alte computando ultra ritum so- lutionis, que quidem res in isto regno nunquam huiusmodi fuerat: quocirca regia maiestas cum baronibus et eque- stribus mandat et prohibet, ut id am- plius ab isto tempore deinceps .hic non fieret, neque id quisquam committere auderet, nisi ut ante consuetudo fuerat, ut de centum sexagenis x sexagene da- rentur, siue ex litterarum oblipatione, siue ex aliqua're oppignorata, etiam ut id nune daret et permaneat uolumus, et ne ultra, quam dictum est, accipia- tur. Si quis uero insuper aliter facere auderet, qualicunque modo, aut sub ali- quo pretextu, aperte aut clam, et se non ita conseruaret: talis debet. ab omni- bus haberi et teneri tanquam turpiter proscriptus et malefactor, et nullum ius ilii debet opitulari, et ad officia et testi- 

Strana 191
Zřízení zemské sa krále Wladislawa r. 1500. na obecné dobré zemské obrátiti. Se- cundo Andrea, N. 11 (—1484). 412) Najjasnčjšie knieZe a pán, pan Wladislaw boží milostí Ceský král oc. se pány a wládykami na plném saudu, s powolením a wolí kniežat i wšech pánuow a wládyk a Pražských měst i jiuyeh mést, i wšie obce králowstwie eského, na obecném sněmu wšeho krá- lowstwie, kterýž držán byl léta božieho 1486 w pátek o suchých dnech post- ních, [=17 Febr.| Králowská Milost se pány a wládykami, nahlédše pilně w starodáwnie zřiezenie a ustanowenie, což se zámków a hradów, twrzí w králow- stwie Ceském odcizowánie dotýče, kte- rak jest to pod welikými pokutami zřie- zeno a utwrzeno, aby toho nebylo: též i nynie JMK“ se pány a wládykami na plném saudu, zřiece na to, aby takowá wéc škodná této koruně newznikla, k záhubám a k škodnému roztržéní ne- přišla: i nalezli a ustanowili za práwo wuobec, aby po dnešní den žádný z kniežat, pánów, wládyk, kteréhožkoli stawn, bud duchowní neb swétsky, swych hradów, twrzí, mést i wüelikterakych zbozí w králowstwií Ceském, cizozemcóm buďto osobám nízkým nebo wysokÿm nifádnym neprodáwal, nezastawowali ani sméliowali, niZídnym wymyáülenym obyóejem, nie sobé ku pomoci neberüce (buďto swobodných, manských nebo zá- pisných) bez powolenie JMK“ i potom- ních králów Ceských; a JMK“ i po- tomnfí JM" králowé Ceští neráčie a ne- mají k takowým wčěcem nižádného po- wolenie dáti bez rady a wuole zemské. Pakliby kto přes tento nález které hra- dy, twrze nebo města, anebo jiné wše- 191 monia non debet admitti, et boni uiri cum eo non debent conuersari Et pecu- nia ita illegittime mutuata ad regiam maiestatem deuolui debet, et sua maie- stas de consilio baronum et equestrium eam debet ad bonum commune con- uertere. 412) Serenissimus princeps et do- minus, dominus Wladislaus Boemie oc. rex cum baronibus et equestribus in pleno iudicio cum consensu omnium principum et uno animo, et omnium ba- ronum et equestrum, et Pragensium ciuitatum et aliarum ciuitatum totiusque communitatis regni Boemie in uniueri- sali sinodo totius regni, que habita est anno domini Moeccelxxxvj, die Veneris in quattuor temporibus quadragesima- libus, regia maiestas cum baronibus et equestribus inspiciendo diligenter anti- quas constitutiones et ordines, quod at- tinet ad arces, castra, munitiones in re- gno Boemie, eorum alienationes, quo- modo sub magnis penis ordinatum sit et confirmatum, ut id amplius non fo- ret: itidem et nune sua maiestas regia cum baronibus et equestribus in pleno iudicio prospicientes, ne huiusmodi res in regno isto excitaretur, ed ad inter- netionem et ad damnosam discordiam veniret, constituerunt et pro iure decre- uerunt uniuersis, ut ab isto tempore deinceps nullus ex principibus, ex ba- ronibus, equestribus, cuiuscunque status sit, siue spiritualis siue secularis, suas arces, munitiones, ciuitates, qualiacunque in regno Boemie bona alienigenis, siue humilibus, siue nobilibus, nemini neque uendere, neque oppignorare, neque pro- Scribere, neque cedere, neque permutare debent aliquo efficto modo, nihil sibi in auxilium capiendo, sint ea bona heredi- taria uel feudi, uel oppignorata, sine consensu regie maiestatis fnturorumque regum Boemie. Et sua maiestas regia 

Strana 192
192 liké zbožie zastawil, prodal, dal nebo směnil cizozemcóm (jakož swrchu dot- čeno jest): ten aby ztratil swú čest a jmien byl jako psanec a zhúbce krá- lowstwie Ceského, a z země wypowě- dien, a žádným wymyšleným obyčejem aby zase nebyl nawrácen ke cti, ducho- wnim ani swětským práwem. A ten každý cizozemec kteréhožkoli stawu, přes tento nález coby takowého kaupil, dá- ním přijal anebo zástawú, anebo směnů, penieze swé aby ztratil, a zámek ten nebo zbožie aby na KM' spadlo anebo spadli, a král JM' s raddů zemsků to aby obrátil na obecnie dobré. A jestli- žeby se pak přihodilo, a který obywa- tel koruny chtěl dáti, prodati nebo po- ruGiti swuoj statek cizozemci s krále JM" wolf a zemským powolením: tehdy prwé nežli se w to uwáže ten cizozemec, má napřed ujistiti, aby žádného jiného pána dědičného neměl, nežli krále Če- ského korunowaného; a we wšech po- winnostech aby se srownal s obywateli země české, a w cizich zemiech nemá nic mieti; a kdyžby se jinde wyprodal a zde w zemi usedl, tehdy má neb mají králi JM" i wšie zemi listem powin- nost slíbiti, též jako i jiní obywatelé w zemi pod pokutami. Než dokudžby té powinnosti nahoře dotčené neučinil, ne- mají mu zámkowé ani zbožie (kteréžby w zemi kaupil) postúůpeny býti. Než Cech kterýžkoli co jinde w cizie zemi měl, má neb mieti mohl, tomu se cesta ne- zawierá, by toho užiti neměl. To wšak znamenitě se wymieňuje, že obywatelé markrabstwie Morawského, ani jiných zemí obywatelé, kteříž sú dědičně a wěčně k králowstwí Českému připojeni a wtěleni, že se ti za cizozemce nepo- klśdaji. Jestliżeby ktery obywatel tóch zemí swrchupsaných kteréhokoli zbožie azámku wedle práwa země české došel, ten má králi Ceskému nynějšiemu neb Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. futurigue reges Boemie non debent, ne- que possunt ad res huiusmodi ullum consensum suum prebere sine consilio et consensu totius regni. Si autem quis contra hanc constitutionem aliquas arces, munitiones uel ciuitates, aut alia qua- liacunque bona oppignoraret, uenderet, daret aut permutaret alienigenis, prout iam commemoratum est: 18 honorem suum amittere debet et haberi tanquam turpiter proscriptus et uastator regni Boemie, utque de regno eijceretur, et ullo alio qualicunque modo ad honorem suum contra restitui non debet, neque spirituali neque seculari iure. Et is ali- enigena, cuiuscungue foret status, guic- quid huiusmodi contra talem nostram constitutionem emeret, aut per donatio- nem acciperet, aut per oppignorationem aut per permutationem, ut pecuniam suam amitteret, et arx aut bona illa in regiam maiestatem ut deuoluantur, et regia maiestas de consilio regni totius ea ad commune bonum conuertere de- bet. Si autem contingeret, quod aliquis incola regni Boemie uellet dare, uende- re, aut legare sua bona alienigenis, cum consensu regio et regni, tune prius quam intromittet se is alienigena in posses- sionem bonorum illorum, debet inprimis se obligare, quod neminem habiturus sit dominum hereditarium nisi regem Boemie coronatum, utque se in omni subiectione equaret alijs incolis regni Boemie, et in alijs terris nihil habere debet, et si que bona alibi haberet, uen- deret et hic in regno Boemie cohubita- ret; et is insuper adhuc debet regie maiestati totique regno litteris subiecti- onem promittere, itidem ut alij incole regni Boemie, sub penis constitntis. Sed quamdiu huiusmodi subiectionem iam dictam non faciet, non debent illi arces aliaque bona, que in regno hoc emis- set, concedere, Sed Boemus quicunque 

Strana 193
Zřízení zemské za krále budüciemu z toho slib a powinnost uci- niti, jakoZto obywatelé jinf w králow- stwi Ceském a s takowym zbožím, a nemá jemu toho statku a zbožie kau- peného postúpeno býti, lečby prwé slib a powinnost králi JM“ i wšie zemi uči- nil, podlé spuosobu swrchupsaného, aby žádného jiného: za pána neměl nežli krále českého korunowaného, pod po- kutami swrchu psanymi. Tertio Adre:e, B. 1 [=1486.] 413) Nalezli za priwo: aby král Cesky wolen byl tak, jakoZ od staro- dáwna bylo, podlé obyčeje práwa a swo- hody králowstwie Ceského. A kdyzby wolen byl a přijel, że najwyśśi purkra- bie Prazsky nynéjií i budücf má slí- biti pánóm, ryticfstw n, PraZanóm, i ji- ným městóm, 1 wšie obci koruny Ceské, o kteréhožbychom se koliwék swolili, aby králem byl a do země přijel, aby mu zámek hrad Pražský bez odporu w moc jeho hned powolně postůpil. Pak- liby wýtržek w tom kto w zemi učinil a jakü bůřku, anebo na zámky zté pří- éiny pustil, chtě někomu králowstwi dopomoci: aby takowý čest, hrdlo, sta- tek ztratil a z země wyhnán byl; a ktożby takowého zastíwati chtél a jej fedrowal, ten aby w túž pokutu swr- ehupsanü upadl. A haitman dhradu Prazskéko nynější i Wiadislawa r. 1500. 195 alibi in alienis terris, si quid haberet. habet, aut habere posset, talis uia illi non occluditur, ut ea frui non deberet. Tamen cum tal singular exceptione, quod incole marchionatus Morauiensis, ducatus Slesie, et marchionatus Lusacie et sex ciuitatum, qui hereditarie et per- petue regno Boemie adiuncti sunt et incorporati. quod hi pro alienigenis non connumerantur in emendis arcibus, mu- nitionibus et uillis. Quod si aliquis in- cola illarum terrarum iam commemora- tarum aliqua bona aut arces iuxta con- stitutiones regni assequeretur, is debet regi Boemie presenti et futuro de his fidem dare et subiectionem prestare, tan- quam incole alij regni Boemie et cum talibus bonis se exhibent. et non debet illi ex illis bonis emptis cedi, nisi prius fidem et subiectionem regie maiestati totique regno prestiterit iuxta formam iam dietam, ut nullum alium pro domi- no haberet, quam regem Boemie coro- natum, sub penis iam dictis. 413) Pro iure constitntum est: uf rex Boemie eligatur ita, prout ab anti- quo fuit; et antequam eligetur et ueniet. supremus purgrauius presens et futurus promittere debet baronibus, equestribus, Pragensibus et alijs ciuitatibus, totique communitati regni Boemie, quod qui- cunque communi consensu eligetur in regem et in regnum uenerit, quod illi arcem Pragensem sine contradictione in potestatem suam mox post electionem tradet. Si tunc quis interim disturbium in regno faceret aliquod aut tumultum, aut ob eandem rem in arces suas quem- piam intromitteret, ut alicui iuuaret ad regnum, priusquam ex communi con- sensu rex eligeretur, prout supra sceri- bitur: ut demum talis honorem, uitam et bona sua amitteret, et de regno pel- leretur; et qui hunc uellet protegere aut illi subuenire, is ut in supradictam pe- 25 

Strana 194
194 budůcí má slíbiti purkrabi Pražskému nyněj- šiemu i budúciemu po smrti krále JM“, že k žádnému jinému s zámkem zřenie mieti nemá, dokudžby král Český wolen nebyl, tak jakož se nahoře píše, než k najwyššiemu purkrabí Pražskému. 414) Nalezli za práwo: chtělliby kto mocí wtrhnüti, anebo Zeby wtrhl do koruny České, chtě tudy králowstwie obdržeti, proti tomu abychom sobě wšic- kui pomocni byli, pod pokutá naho- fepsaná. W prwních Wáclawa Hyndrá- ka, A. 30 (=1497). 415) Nalezli za práwo: kdyZby se lidé poddaní pánu swému zprotiwili, a statek jeho jemu odjali, a ktožbykoli ty lidi wuobranu přijal a statek tak od- jatý k sobě přijal a jej sobě osobowal, wéda o tom: takowý by učinil nešle- chetně, nepráwě, proti práwu, a proti králi JM“ hrdlo propadl jest, a statek ten odjatý má zase nawrácen býti, ko- muž jest byl odjat. Jakož nález o tom w prwních Wóáclawa Hyndráka, E. 5 (=1497). 416) Léta božicho 1499 při su- chých dnech postních páni, rytieřstwo, Pražané i jiná města králowstwie če- ského na obecniem sněmu takto mezi sebú zjednali a zuostali, a dskami pa- mátnými zapsati rozkázali: Jakož w těchto předešlých časiech, někteří zlí a nešlechetní lidé cedule zrádné, nešle- chetné a hanliwé na wšecky stawy to- hoto králowstwie, i také na pány a úře- dníky zemské spisujíce, zrádně, nešle- chetně a pokútně lepali, kladli a metali sü; kterüZto tak zrádnü a ne&lechetnü wóc páni J^ M' wládyky a PraZané Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. nam incideret. Et capitaneus presens et futurus promittere debet purgrauio Pra- gensi presenti et futuro post obitum re- gie maiestatis, quod ad nullum alium cum arce respectum habebit, quamdiu rex Boemie non eligetur, prout supra- dictum est, quam ad supremum pur- grauium Pragensem. 414) Pro iure constitutum est: si quis cum ui in regnum intrare uellet aut intraret, iía ut regnum occuparet, contra talem ut omnes nobis inuicem adessemus sub penis supradictis. 415) Pro iure constitutum est: si aliqui subditi domino suo rebellarent, et quod ei ab his bona sua forent ob. lata in regno tranquillo et pacifico, qui- eunque fales subditos in protectionem suam susciperet, et his se coniungeret, eosque protegeret aut iuuaret, aut cum his bellice contra dominum eorum pro- ficisceretur, aut illius mali autor aliqua- lis foret, aut bona ita ablata acceptaret et sibi appropriaret scienter: talis et ille faceret scelerate et improbe, contra suum honorem, contra iura et contra regiam maiestatem, et in crimen capitale lapsus est, bonaque ablata debent restitui, cui ablata sunt. 416) Regia maiestas, barones et equestres, totaque communitas regni Boe- mie, in uniuersali sinodo in hunc modum inter se constituerunt et ordinarunt, et tabulis memorialibus proscribi manda- runt: cum superioribus diebus scelerati et improbi scedulas proditorias, scelera- tas, diffamatorias contra omnes status regni huius, etiam et contra barones et officiales regni, conscribentes, proditorie scelerate et angulatim affixerant, pone- bant et spargebant; quamquidem rem sceleratam et proditoriam barones et equestres ac etiam Pragenses diligenter 

Strana 195
Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. wdżiece s pilnosti, a chticce zastawiti a pfetrhniti, aby takowi zli, zródni a ne- šlechetní lidé w tomto králowstwí pro- spóchu mieti nemohli, takto o tom (z rozkázánie KM" a s powolenfm a do- statecnü wolf pánów, rytiefstwa, PraZan i jiných mést králowstwie českého na snómu obecnicm) rozkazuji, wypowiedaji a nalezají: Ktobykoliwék po tento Cas z kterćhokoli stawu a powahy člowěk w takowć zradć a neślechetnosti po- stižen a w prawdě nalezen byl, ježto- by takowé zrádné a nešlechetné cedule spisowal, lepal, neb metal a kladl, aneb takowých cedulí nešlechetných která příčina byl: že k takowému každému má hledieno a saženo býti jako k ne- ślechetnćmu člowčku, a takowý každý bez milosti má štwrcen býti jako zrád- ce. A ktoby pak, najda takowü zrádnü ceduli, hned jie neztrhal a jie komu jinému ke čtení neb k ohledání podal aneb poslal, a w tom byl skutku (že jest to učinil) postižen a shledán: ten má sedčti rok u wěži bez milosti, a o takowého žádného se žádný přimlúwati nemá zjewně ani tajně. A w tom roce byloliby naň shledáno a uswědčeno, že jest on tu ceduli sám spisowal neb kladl a lepal, tehdy takowý má trpěti pokutu swrchu dotčenů, to jest, že má štwrcen býti, jako zrádce. W guaternu památ- ném léta 1499, w pátek po swatém Matěji (=1 Mart.). 195 perpendentes et cupientes prohibere ac interrumpere, ut tales mali, proditorij et scelerati homines in isto regno locum ultra habere non possent: in hunc mo- dum ex mandato regie maiestatis et con- sensu et sufficienti uoluntate baronum et equestrium, Pragensium et aliarum ciuitatum regni Boemie in generali sino- do mandant, edicunt, atque constituunt : quicunque ab isto die deinceps, cuius- cunque sit status et conditionis homo, in huiusmodi re proditoria et scelerata fuerit deprehensus, et uere inueniretur, quod huiusmodi sceleratas ac prodito- rias scedulas conscriberet, affigeret et spargeret aut poneret, taliumque scedu- larum sceleratarum aliqua causa esset: quod tune in talem animaduerti debet, et comprehendi debet tanquam scelera- tus homo, et quadripartin debet sine omni gratia tanquam proditor. Si quis autem, eum huiusmodi proditoriam sce- dulam inueniret et non dilaceraret eam mox,et eam alicui ad legendum uel ad uidendum traderet aut mitteret, et cum effectu in hoe quod hoc fecerit depre- hensus et inuentus foret: talis debet in turri annum unum detineri, absque ulla gratia, atque pro tali nemo intercedere debet, neque aperte neque clam. Et interea si compertum ac protestatum fo- ret, quod is talem scedulam met scri- psisset, aut poneret uel affigeret, debet tune is pati penam supradictam, hoc est, quod debet quadripartiri, tanquam pro- ditor. Si quis uero eam inueniret, qui nesciret legere, debet clam alteri osten- dere, qui legere sciret, et ea perlecta debet eam dilacerare. Přísaha purkrabiem Karlsteinskym. 417) Přísaháme pánu bohu i wšem swatým, najjasnějšícmu kniežeti a pánu, panu Wladislawowi Uherskému, České- mu oc. králi a JM" dédicóm řádně od 417) Iuramentum purgrauij Carln- stensis: iuramus deo omnipotenti et omni- bus sanctis, serenissimo principi et do- mino, domino Wladislao Vngarie, Boe- 25* 

Strana 196
196 JMK“ pošlým a wšem pánuom a ry- tieřstwu, zemanuom i městuom, i wšie obei králowstwie Českého, Ée s tiem zámkem Karlíteinem, 8 korunü i se wxemi swobodami a klenoty zemskými, kterýžto zámek i s těmi wšemi wěcmi swrchu dotčenými nám jakožto purkra- biem Karlšteinským od krále JM“ od páánuow, rytieřstwa i měst i wšie obce králowstwie Českého swěřen jest, že toho zámku i s korunú i se wšemi tě- mi wčemi swrchu dotčenými wěrně a pilně chowati máme, a práwě s tiem se wším učiniti králi JM“ i JM" dědicóm i wšie zemi: Pakliby pán buoh na krá- le JM', pána našeho milostiwého, smrt dopustiti ráčil, žeby JM'* bez dédieuow umřel: tehdy zámku Karlšteinu nemáme Zídnému postupowati, ani koruny wy- dáwati, neZ kdyZby se páni, rytiefstwo, města i wšecka obec králowstwie Če- ského z jednostajné wuole o krále swo- lili, a jej skutečně wolili a.sobě za pána wzali, tak jakž od starodáwna bylo po- dlé obyčeje, práwa a swobody králow- stwie Ceského: tehdy hned a najprwé máme a slibujeme korunu beze wšie odpornosti pánuom, rytieřstwu a mě- stuom wydati nie sobé w tom ku po- moci neberüce, coZby lidskym rozumem mohlo wymysleno byti; à po koruno- wánf, kdyZbychomkoli napomennti byli, máme také Karlšteinu králi budüciemu w moe postüpiti Paklibychme se tak nezachowali, (jehoZ pane boZe raó ostiie- ci), buď na wšem neb na diele, sezná- wáme žebychom to proti swé cti udě- lali, a čest, hrdlo i statek abychme ztratili, a k tomu abychme wěčně ne- byli nawráceni, a nad to i děti naši aby z země wyhnáni byli; tak nám pán buoh pomáhaj i wšickni swětí! W pr- wních Wáclawa Hyndráka, B. 4 [=1497.] Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. mie 9e: regi, et sue maiestatis heredi- bus legittime à sua maiestate descen- dentibus, e£ omnibus baronibus, eques- tribus, incolis regni et ciuitatibus et toti communitati regni Boemie, quod hanc arcem Carlsstensem cum corona et cum omnibus priuilegijs et clenodijs regni, quequidem arx cum omnibus rebus iun dietis nobis tanquam purgrauijs Carls- stensibus a regia maiestate et a baro- nibus, equestribus et a ciuitatibus a tota communitate regni. Boemie concredita esí, quod hane arcem cum corona et eum omnibus rebus iam dictis fideliter et diligenter seruare debemus et facere fideliter eum omnibus his rebus regie . maiestati et heredibus sue maiestatis, to- tique communitati. Si tunc dens omni- potens supra regem nostrum, dominum nostrum gratiosum, qnod absit, mortem permitteret, quod sua maiestas sine he- redibus relietis decederet, quod de arce Carlsstensi nulli debemus cedere, neque coronam exhibere, donec barones, eques- tres, ciuitates, totaque communitas regni Boemie uno animo de rege concordes forent, et cum effectu eligerent et pro domino acciperent, ita uf ab antiquo fuit iuxta consuetudinem iuris et liberta- tis regni Boemie: tunc mox, et non ante, debemus et promittimus coronam sine omni contradictione dominis, eques- tribus et ciuitatibus, totique communi- tati exhibere, nihil quod posset ingenio hominum excogitari in adiutorium in hoc nobis capiendo. Et post coronationem quandocunque admoniti essemus, debe- mus etiam arcem Carlssteynsem regi futuro in potestatem tradere. Si tunc nos se taliter non conseruaremus, quod ipsemet deus aufferat, in toto aut in parte, recognoscimus, quod id contra honorem nostrum faceremus, utque honorem ui- tam et bona nostra amitteremus, ad que ut in perpetuum non restitueremur, et 

Strana 197
Zřízení zemské za krdle Wiadislawa r. 1500. 418) Toto jest také spuosobeno a zKiezeno krílem JM" a pány a wlády- kami, že když purkrabiem Karlstein- ským nynějším i budúcím Karlštein po- stůpen bude, že wšecky wěci, kteréž na Karlšteině jsú, jakožto koruna, privi- legie wšecky a swobody, i jiné wšecky wěci a klenoty zemské, mají sepsány býti na cedulech pod sekretem krále JM", a oni purkrabie mají jeden: každý z nich jednu ceduli mieti, a páni a wládyky druhü, a ta cedule má we dsky památné wloZena byti. 419) JestliZeby se kterému z pur- krabuow Karlšteinských nynějších neb potomních w tom úřadě nezdálo býti, tehdy takowý má před krále JM' a pá- ny a wládyky, kdyZ na plném saudu sedie, predstópiti, a dáti puol léta na- pfed wédéti, Ze w tom úřadě býti ne- muoZ; a pfitom má prositi, aby ráéili w tom polauléótí ten úřad Jinym opa- tíii. Pakliby krále JM" wzemi nebylo, tehdy ten, ktozhy w tom úřadu býti a trwati nechtél, má to na krále JM' wzné- sti a za propuštěnie toho úřadu žádati. A kdyžby král JM' k tomu swoliti rá- čil, a pánuom a wládykám do plného saudu psal, že k takowému propuštění JM' swoluje: tehdy páni, rytiefstwo i mósta i wüecka obee krdlowstwie Cle- ského, takowého z úřadu toho propu- stiti maji bez odpornosti, a jiným ten úřad a to miesto opatřití mají, přijmů- ce od něho přísahu swrchu psanů. 420) ltem, jestližeby z božieho dopuštění hromem která se škoda na tom zámku stala, aneb kterúů jinú beze- 197 insuper ut etiam liberi nostri ex regno ejicerentur. Ita nos iuuet deus omni- potens et omnes sancti! 418) Hoc etiam constitutum est atque ordinatum per regiam maiesta- tem etbarones et equestres: cum pur- grauijs Carlsstensibus presentibus aut fu- turis de arce Carlssteyn cedetur, quod tunc omnes res, que in ea arce sunt. ut corona, priuilegia omnia et libertates. et alie res omnes et clenodia regni, de- bent in cedulis scribi sub secreto regie maiestatis, et purgrauij debent unus- quisque eorum unam scedulam habere, et barones et equestres alteram; et hee scedula debetin tabulas memoriales pro- scribi, 419) Quod si alicui purgrauio Curl- ssteynsi presenti aut futuro in tali of- fieio non uideretur manere, tune talis debet regiam maiestatem et barones et equestres cum in pleno iudicio fuerint accedere, et denunciare his dimidium anni ante, quod in hoc officio non pos- sit manere, et rogare debet, ut in hoc dimidio anno dignentur hoc officium cum alio uiro prouidere. Si uero regia maiestas tune in regno non esset pre- sens, debet tunc regie maiestati signi- ficare, et ueniam amouendi se ab offi- cio petere. Et cum regia maiestas ad hoe suum consensum prebuerit, et ba- ronibus et equestribus ad plenum iudi- cium scribet, quod ad talem ueniam, se amouendi ab hoc officio, consenserit: tune domini et equestres et ciuitates. totaque communitas regni Boemie, tali ab hoec officio seamouendi ueniam con- cedere debent sine controuersia, ae alio uiro hoc officium et hune locum pro- uidere debent, accipiendo iuramentum a tali supradictum. 420) Item: si ex permissione diui- na aliquod damnum eueniret in arce. siue per tonitrua, sive aliqua alia ui 

Strana 198
198 lstností. ježtoby to slušně pokázati mo- hli, ježtoby to zjewně wědomo bylo: že pro takowé škody oni purkrabie žádné škody ani ujmy na statku ani na cti mieti nemajl. W prwnich Wäclawa Hindräka B. 5 (=1497.) 421) Item, coZ se spuosobu hradu Karlšteina a koruny, kteráž na něm jest, i jiných klenotów a privilegií zem- ských dotýče, to tak a přitom stuoj, jakož dskami zapsáno a utwrzeno jest. Ale Zeby skrze purkrabie téhoZ zámku Karlšteina na budůúcie časy mohly ruoz- nice a nesnáze býwati, jakož pak 1 nynie při počátku wznikly sú, král JM' ráčil jest w těch wěcech mezi pá- ny a rytieřstwem takowý prostředek na- jíti a rozkázati, kterýž se má a mieti bude nynie i potom na budücie časy držeti a zachowati: najprwé, aby pán držal a opatrowal hrad Karlštein se wšemi jeho duochody a příslušnostmi, dokudž jest žiw, a přísahu a slib aby učinil druhému purkrabí Karlšteinskému z rytieřstwa tak a tiem: obyčejem, jakož dole napsána stojí. Pakliby ten zámek Karlštein s korunú a jinými klenoty za drženie toho pána ztracen byl, a ne- zachowalo se tak, jakž we dskách za- psáno jest: ten pán toliko hyň ctí swú i pokutami dskami zapsanými, a dru- hému to purkrabi z rytiefstwa k Zádné škodě cti jeho býti nemá. Jestližeby pak kdyžkoli; jsúc obadwa spolu na zámku Karlšteině, zámek aneb korunu ztratili, ti obadwa na cti swé hyňte, podlé zapsánie desk. Item, také ten pán, kterýž purk- rabstwie Karlšteinské držeti bude, má úředníka swého, kteréhož na tom zám- ku má, dostatečně zawázati, neuchowal- liby bnoh smrti téhož purkrabie pána jeho, aby po jeho smrti zámku Karl- šteinu i s korunú i jinými klenoty žá- dnému jinému nepostupowal, než dru- Zřízení zemské sa krále Wiadislawa r. 1500. externa, non dolosa, id quod posset e- uidenter probari, et quod manifeste sci- retur: quod ob talia damna purgranij nulum damnum aut detrimentum in bonis suis aut in honore suo habere debent. 421) Quod attinet ad conditionem arcis Carlsstensis et corone, que est in ea arce. et clenodiorum et priuilegiorum regni Boemie, ita maneat, prout tabulis proscriptum est atque confirmatum. Sed quia per purgrauios illius arcis Carl«- steyni in futuris temporibus possent dis- sensiones et discordie oriri, prout etiam et nune a principio exorte sunt: regia maiestas in hisce rebus inter barones et equestres tale medium inuenire ct mandare dignata est: imprimis ut baro teneret et prouideret arcem Carlssteyn cum omnibus prouentibus et pertinen- tis, quamdiu uiuit, et ut iuramentum et fidem daret alteri purgrauio Carlsstensi de equestribus ita et tali forma, prout infra conseriptum est. Si uero hec arx Carlsstein cum corona et alijs clenodijs. dum eam arcem baro teneret, perde- retur, et quod non seruaretur ita, pront in tabulis proscriptum sit: is baro tan- tum in honore suo pereat et penas fe- rat tabulis proscriptas, et alteri pur- grauio de equestribus non debet honori suo id damno esse. Si autem quando- eunque uterque simul essent in arce Carlssteyn, et arx et corona amitteretur, hi ambo tunc in honore suo iuxta ta- bularum prosciptum perire debent. Item, is baro, qui purgrauius Carls- stensis erit, debet officialem suum, quem in illa arce habebit, sufficienter obstrin- gere, ut si decederet de uita is baro purgrauius Carlssteyni dominus suus, ut post obitum suum de arce Carlsstein cum corona et cum alijs clenodijs ne- mini cederet, nisi alteri purgrauio de 

Strana 199
Zřízené zemské za krále hému purkrabi zuostalému z rytieřstwa. A jakž po smrti pána bude, má hned na miesto jeho beze wšech prostředkuow a odtahuow z rytiefstwa wstúpiti, a ten zámek s korunú 1 s jinými klenoty až do swé žiwnosti zprawowati tak ja- kožto pán. Item, jestližeby pak pán dal puol léta napřed wěděti (podlé toho, jakož dskami zapsáno jest), že úřad ten po wyjití toho polauletie zdáti chce, a když čas přijde a zdá jej, nemá w to pur- krabstwie žádný jiný wjíti, než z ry- ticřstwa. | A též wzdalliby jej z rytieř- stwa, nemá po něm jiný w tom úřadě býti, než pán; kromě nynie po panu Albrechtowi ,") poněwadž jest ten úřad před tiemto zřiezením zdal, nemá po něm jiný býti nežli pán, a to tak jíti, jakož napřed dotčeno jest. Item, ktozkoliwék bud z pánuow aneb z rytieřstwa purkrabí Karlštem- ským bude, ten nemá jinde „bytem býti ani wen z země slüZiti, neZ toliko má w zemi České ústawně býti. Item, pakliby se w zemi pro kte- růžkoli příčinu wálka strhla, tehdy ten pán má obeslati toho druhého purkrabí z rytieřstwa, aby přijel, a tu obadwa spolu mají ten zámek. držeti, zprawo- wati wěrně a práwč, jako na dobré lidi slušie; a bylaliby kdy jaká potřeba a pán obeslal k sobě toho z rytieřstwa, má jemu i čeledi jeho potřeby is obro- kem dáti. Item, jestližeby také který z pá- nuow aneb z rytieřstwa od krále JM" aneb od pánuow a rytieřstwa pro ně- které potřeby na Karlštein poslán tam Wladislawa r. 1500. 199 equestribus superstiti. Et mox post obi- tum baronis debet in locum eius sine omnibus medijs ae dilationibus pur- grauius de equestribus transire, et hanc arcem cum corona et cum alijs cleno- dijs usque iterum ad uitam suam, ita uti baro, regere debet. Item si baro dimidium anni ante denuneiaret, iuxta id quemadmodum tabulis proscriptum est, quod se ab officio illo post illum annum dimidium amouere uult, et cum tempus id adue- nerit, ut se ab officio amoueret: tunc nemo alius in id officium ingredi debet, quam de equestribus. Et itidem est, si se amouerit de equestribus, non debet alius esse in hoc officio quam baro, qui ei succedat. Nisi nune post dominum Albertum, quoniam se ab hoc officio a- mouit ante istam constitutionem, nemo alius illi succedere debet nisi baro, et hoe tal ordine ire debet, prout supra mentio facta est. Item quicunque fuerit purgrauius Carlnssteinsis, siue ex baronibus, siue ex equestribus, is non debet alibi mo- rar, neque extra Boemiam seruire, sed tantum debet continue esse in regno Boemie. Item si in regno ob aliquam cau- sam bellum suscitaretur, tunc baro uo- care debet illum alterum purgrauium de equestribus, ut ueniret, et ambo si- mul debent hane arcem tenere et regere fideliter, ut ad bone fidei uiros per- tinet; etsi foret aliqua necessitas, quod baro illum de equestribus uocaret ad se, debet ilh et familie sue tunc neces- saria cum pabulo prebere. Item si aliquis baronum aut de equestribus a regia maiestate uel a ba- ronibus et equestribus pro necessarijs rebus ad Carlnsstein mitteretur et ue- *) T. j. Albrecht z Kolowrat a z Libšteina, jenž od r. 1496 byl spolu hofinistrem dworu králowského, a r. 1503 stal se nejwyšším kancléřem (T 1510). 

Strana 200
200 přijel, má na zámek od purkrabie aneb od úředníka jeho puštěn býti. Item, z rytieřstwa když wejde w drženie Karlšteina a koruny i jiných klenotów, má držeti týž zámek s koru- nü i s jinými klenoty tak a tiem wším spuosobem a obyčejem, jakožto pán. A též se má we wšem zachowati jakožto pán, kterýž před ním ten úřad prwé drZal, bez umen&enie, podlé swrchnieho wypsánie. A tak se má wZdycky na budücie a wücné časy mezi purkrabie- mi hradu Karl&teina swrchu psaného zachowati, a jiź takć obadwa purkrabo- wé, páni i z rytiefstwa, titule purkrab- stwie Karlsteinskcho użiwajte. Purkrabie Karlšteinský, buď pán nebo z rytieřstwa, takto se jeden dru- hému zapiš: Já Jan známo činím tiemto listem wiem wuobec, že tak jakož před krá- lem JM“ a pány JM" na plném sau- dě i přede wší obcí králowstwie Če- ského zámek Karlštein s korunůú, kle- noty, privilegiemi zemskými mně spolu s Wiáclawem na naši přísahu swěřen jest: protoZ já nadepsany Jan tiemto listem Wáclawowi slibuji pod swü ctf a wérü, a pod tiem pode w&ím záwaz- kem a pokutami na to uloZenymi a dskami zapsanymi, kterüZ sem s týmž Wáclawem spolu ucinil, s tiem zámkem Karlsteinem, korunń, klenoty a privile- giemi k nadepsanému Wáclawowi wér- né se a práwé zachowati,; a žádnému bez wuole jeho a wédomie zámku toho nepostupowati, a koruny i s jinými wécmi na ném swéfenymi Zádnym wy- my&lenym obyéejem newydáwati ani postupowati, neZ sním spolu w tom se we wisem wérné a práwé, podlé záwaz- ku a přísahy našie dskami zemskými zapsané, králi JM" i ke wšie zemi za- Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. niret, debet tunc a purgrauio aut ab officiali suo intromitti. Item purgrauius equestris cum iu- gredietur ad possessionem Carlsstein et corone aliorumque clenodiorum, debet tune tenere hanc arcem cum corona et clenodijs alijs ea forma omni ac ritu, sicut et baro, et itidem in omnibus de- bet se conseruare ut purgrauius ex ba- ronibus, qui ante eum id officium prius tenuerat, sine diminutione, iuxta pre- cedens proscriptum. Et in hunc modum semper in futura et perpetua tempora inter purgrauios arcis Carlnsstensis con- suetudo debet conseruari, eí iam ambo purgrauij Carlnsstenses, ex baronibus et equestribus, titulo purgrauij Carlns- stensis utantur. Item purgrauius Carlnsstensis, siue sit baro, siue de equestribus, alter al- teri ad hunc modum se proseribat: Ego Johannes notum facio presentibus uni- uersis: quod ita quemadmodum coram regia maiestate et dominis in pleno iu- dicio etcoram omni communitate regni Boemie arx Carlusstensis cum corona et clenodijs et priuilegijs regni mihi una cum Wenceslao ad nostra iura- menta concredita sit: ego supradictus Johannes presentibus Wenceslao pro- mitto sub meo honore et fide, sub o- mni ilo uinculo et pena in hoc con- stituta et tabulis proseripta, que cum dicto Wenceslao simul feci, cum hae arce Carlnsstensi, corona, clenodijs et priuilegijs erga iam dictum W enceslaum fideliter et recte me conseruare, ac ne- mini sine consensu eius et scientia de arce illa cedere, et coronuwm cum alijs rebus, que in illa sunt, concreditis ue- mini ulla ratione exhibere, sed me una cum eo in his omnibus fideliter et re- cte iuxta obstrictionem et iuramentum nostrum tabulis regni proscriptum, re- gie maiestati ac toti regno conseruarc. 

Strana 201
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. chowati. Paklibych se tak w tom neza- chowal, tehdy bych učinil proti swé cti, a wty we wšecky pokuty dskami zem- skými zapsané bez milosti upadl. Item, jestližeby se pak wšichni třie stawowé o krále swolih a krále wolili: tehdy Karlšteinští purkrabowé majf to- mu wolenému králi zámku s korunü a klenoty postápiti, kdyZby jim t the stawowé rozkázali, tak jakoZ se nahore píše; a nechtélliby ktery purkrabie Karl- Éteinsky postüpiti à ktomu swoliti, ten na swé cti má hynüti. Než tento, kteryby postúpiti chtěl neb postúpil z rozkázanie nahoře dotčených tří sta- wuow, ten na swé cti nemá hynúti, by pak bez onoho druhého wuole postúpil z rozkázánie nahoře psaného; ani ten zápis, kterým se druhému purkrabi za- píše, má co ten zápis ke škodě cti je- ho býti. A jestližeby kto byl na Karl- štein od krále JM" neb od země po- slán o kterü zemskü potrebu, Ze má list mieti pod zemskú pečetí. W pa- mátných X. 14 (—1498). 422) Nalezli za práwo: aby žádný skrze se ani skrze osobu nesměl pro- siti z pánuow ani z rytieřstwa za žá- dný úřad zemský za žiwnosti kterékoli osoby, kteříž by úřad zemský držal (sic) z pánuow neb z rytieřstwa, chtě sobě neb swým dětem neb komu jiné- mu prositi, dokudž ještě ty osoby žiwy jsú, kteříž ty úřady zemské držie. Pakli by kteří úřadowé zemští wyprošeni byli jakýmkoli obyčejem před tiemto swole- ním, anebo žeby kto na ně majestáty měl neb jakúžkoli jistotu, neb dědičně, že to žádné moci mieti nemá proti to- muto našemu swolení a zřiezení, neb ti úřadowé mají býti swobodni. A ten úřad tak umrlého aby JM' sradü pan- skú a wládyckú dobrému cti zachowa- lému pánu neb rytiefskému člowčku ráčil dáti, kterémuž by ten úřad příle- 201 Si tunc me taliter non conseruarem, tunc facerem contra honorem meum, ac in has omnes penas tabulis regni pro- scriptas absque gratia inciderem. Item si tunc omnes ordines de e- lectione regis una consentirent ef re- gem quod eligerent, tunc purgrauij Carln- sStenses debent electo regi de arce eum corona cedere et cum clenodijs, cum his purgrauijs hi tres ordines id in mandatis dederint, ita ut supra scri- bitur. Si uero aliquis purgrauius Carln- sstengis cedere et ad id consentire nol- let, is in honore suo debet perire; sed is, qui cedere uellet aut quod cessisset ex mandato iam dicto trium ordinum, is non debet in honore suo perire, si etiam sine consensu alterius cessisset ex mandato iam dicto, neque id proscrip- tum, quo alter alteri se proscripsit, de- bet quidquam honori eius esse in pre- iudicium. Et si quis a regia maiestate aut a regno ad arcem Carlnsstein mit- teretur in aliqua causa necessaria, is habere debet litteras sub sigillo regni. 422) Pro iure constitutum est: ut nemo neque per se neque per alios au- deat rogare, neque ex baronibus, neque ex equestribus, pro aliquo officio, ui- uente adhuc illo, qui officium illud ha- beret, uolens sibi aut suis liberis aut alicui alteri impetrare, quamdiu adhue illi uiuunt, qui illa officia tenent. Si que autem officia impetrata forent quacun- que ratione ante istam constitutionem, aut quod aliquis iam pro illis officijs litteras regias prerogatiuas haberet, aut aliquod proscriptum, uel hereditarie, quod hec omnia nullum uigorem habere de- beant contra hanc nostram constitutio- nem etordinationem, quoniam hec offi- eia libera esse debent. Offieium uero defuneti ut sua maiestas cum consilio baronum et equestrium uiro bono et in honore conseruato baroni aut equestri 

Strana 202
202 žal a který by se zemi hodil. A ktož by koli přes toto swolenie wyprosil po dnešní den a toho požití chtěl, ten a takowý aby čest i hrdlo ztratil, a sta- tek jeho aby na krále JM" připadl. Pak- li by pán který nebo wládyka, drže úřad zemský, jej wzdal dobrowolně, ten úřad JM' s radú 'pánuow a wládyk, k kterému by stawu*) náležel, aby JM' ráčil dáti podlé swrchu psaného zuostánie. A jmenowitě za tyto úřady nemá pro- šeno býti: Za purkrabstwie Pražské, za hof- mistrstwie zemské, za komornictwí zem- ské, za súdstwie zemské, za kancléř- stwie zemské; ti úřadowé jsú panští. Za písařstwie zemské, za podko- mořstwie, za purkrabstwie Hradecké ; ti úřadowé jsú wládykám. A za purkrabstwie Karlšteinské, a ten úřad jest společní, též zaň prošeno nemá býti. Za maršalstwie zemské nemá pro- šeno býti také; a dále o maršalstwie a odporu pánuow Dubských ete. polože- no jest we dskách. 423) Najjasnéjsie knieZe pén a pan Wladislaw z božie milosti Český král ete. se pány a wládykami na plném saudu nalezli za práwo, a Jan z Selm- berka, kancléf králowstwie Českého, a Sigmund z Wartmberka a z Děčína z pánuow, a Albrecht Ogief z Oéedélic, panský potaz wynesli: Ze znamenawše, kterak w králowstwí tomto neslušné a neprawé wéci powstáwajf, tak Ze zlo- &nci a lápezníci lidi na swobodnych cestách aneb kdežkoli zlúpiec, a nad to je wymyšlenými obyčeji a skrytými *) Orig. má mylně „zboží.“ Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. uiro dare dignaretur, ad guem ordinem illud officium attineret, quiue regno huic dignus foret. Et quicunque ab isto die deinceps contra hanc constitutionem a- liquod officum regni impetraret et eo uti uellet, is ac talis ut honorem et ui- tam amitteret, et bona sua ut in regi- am maiestatem deuoluerentur. Si uero aliquis de baronibus aut equestribus in offieio regni manere non putaret, illi- que sponte renunciaret, tunc hoc offi- cium sua maiestas de consilio baronum et equestrium, cui ordini officium illud pertineret, daret et conferret iuxta pri- orem constitutionem. Et specialiter pro his officijs rogari non debet: Pro officio purgrauij Pragensis, pro magistri eurie regni, pro camerariatus regni, pro iudicis regni, pro cancella- riatus regni; hec officia sunt baronum. Pro notariatus regni, pro subea- merariatus, pro purgrauij Grecensis; hec officia sunt equestrium. Pro officio purgrauij Carlnsstensis, quod officium est commune utrique or- dini, itidem pro illo peti non debet. Pro marsskalei regni non debet peti, de cuius officij controuersia inter dominos de Duba oc. et dominos Krzi- neczkych de Ronow in tabulis com- memoratur. 423) Serenissimus princeps et do- minus D. Wladislaus dei gratia Boemie rex oc. cum baronibus et equestribus in pleno iudicio pro iure constituerunt, et Johannes cancellarius de Schellenberga et Sigismundus de Wartimberga et de Dieczin ex baronibus, et Albertus Ogirz de Oczedielicz dominorum decretum ex- posuerunt: considerantes, quod in isto regno indigne res et inique exoriuntur, ita quod malefactores et predatores in publicis uijs aut ubicunque predando, et insuper miris modis et callidis ob- 

Strana 203
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. sliby a záwazky zawazují, aby tudy jich nešlechetná neprawost přikryta byla: 1 protož ktožkoliwěk kteréhožkoliwěk stawu, krom otewřené wálky a odpo- wédi, takowü neprawostí a násflnü mo- cí k jakémuZkoli wymyà&lenému slibu přinucen byl, že takowého slibu nenie powinen drZeti ani stawéti se, ani pro nezdrZenie takowého slibu a nestawenie takowy na swé cti a powésti dobré ne- má Zádné ujmy mieti. JakoZ pak od uajjasnéj&ieho knieZete a pána, pana Ru- dolfa krále Římského o takowú wčěc rozsudek stal se jest wiece než před dwéma sty lety,*) kteréhoZto rozsudku listowé na Karl&teiné poloZeni jsü od téhož Rudolfa krále Římského pod ma- jestáty JM". Jakož ten nález stojí ter- tio Andrez, B. 17(—1486). 424) Páni a wládyky na plném saudu a na obecniem sněmu, kterýž držán jest o suchých dnech letničních, se wší zemí wážiece nález obecní pře- dešlý, kterýž se jest stal s wolí najjas- nějšícho kniežete a pána, pana Wladi- slawa Uherského, Ceského oc. krále a s wolí wšie zemé, o to což se zawazo- wánie lidí a připrawowánie k slibuom bez wálky otewřené a odpowědi zjewné dotýče, kterýžto nález stal se jest na rozsudek krále Rudolfa Římského krále tak, že žádný člowčěk, kterýžby tak k slibu byl připrawen a zawázán, že ne- nie powinen se stawčti, a že to jeho cü a dobré powésti nic Bkodno byti nemá, jakož to wšecko šíře týž rozsu- dek krále Rudolfa a ten nález obecní swrchudotčený w sobě drží a ukazuje : nynie pak přihodilo se jest, že někteří zlí a nešlechetní lidé w této mierné a pokojné zemi zawázali sú jednoho do- brého člowěka, jakož naň tento nález 203 strictionibus ac obligationibus ligant ho- mines, ut in hune modum eorum sce- lerata iniguitas lateret: igitur guicungue et cuiuscungue status homines, excepto aperto bello et hostili denuntiatione, tali iniquitate et uiolenta ad aliquam calli- dam et uafram obstrictionem compulsi forent, quod tali obstrictioni nemo est obligatus satisfacere, neque se illis si- stere, neque ob non satisfaciendo tali obstrictioni et se illis non sistendo, in suo honore et bona fama ullam labem habere debet; prout a serenissimo prin- cipe et domino, domino Rudolffo Ro- manorum rege ob talem causam decre- tum factum est ante annos ducentos, cuius quidem decreti littere in Carln- stein reposite sunt ab eodem rege Ru- dolffo rege Romanorum sub sigillo sue maiestatis. 424) Barones et equestres in pleno iudicio et in generali sinodo, que ha- bita est in quattuor temporibus penthe- costes, cum toto regno perpendentes constitutionem publicam precedentem, que facta est cum consensu serenissimi principis et domini Wladislai Vngarie et Boemie oc. regis, e cum consensu totius regni de hoc, quod ad iniquissi- mam obstrictionem hominum et com- pulsionem deuinctionum sine aperto bel- lo et publica diffidatione pertinet, que constitutio facta est in edictum regis Rudolf Romanorum regis, et hoc tali- ter: quod nullus homo, qui ad talem obstrictionem esset ab aliquo compul- sus et deuinctus, teneretur se illi siste- re, et quod id suo honori et bone fame nihil nocere debet, prout omne id edi- ctum regis Rudolffi latius et constitutio generalis supradicta in se continet at- que indicat. Nunc uero ex quo contigit, quod plerique mali et scelerati homines *) Dotyká se tu listiny dne 28 Aug. 1983 od krále Rudolfa k žádosti krále Wáclawowě dané proti pretensem markrabě Oty Braniborského. 

Strana 204
204 we dskách ukazuje, pod takowým úkla- dem a pfikrytym slibem ctí a wěrůú, aby on postawil se před pány w sau- du zemském, a to powěděl: poněwadž páni J^ M' à wládyky i wšecka země jim k hrdlu hledf, Ze oni také k hr- dluom jich wšech i každého zwláště hleděti chtie; a také aby on toho zá- wazku prázden nikterakž nebyl, mic o- wšem sobě ku pomoci nebera, lečby tomu wšemu dosti učinil, čímž jest od nich zawázán; a také, by je znal, aby jich nejmenowal. Tu páni a wládyky na plném saudu sradů as pilným roz- wüZením wšie země dostatečně to wá- Ziece, Ze ten prwní nález s welikym rozwáZením stwrzen a wuobec za prá- wo uweden jest: a protož ten nález we wšem jeho znění stwrdili a schwálili sú, a za práwo wuobec uložili, a tomu, ktoZ jest zawázán, rácili sü rozkázati, a rozkazují,aby se on w takowé swé pií- hodé wedle téhož nálezu zachowal, a ta- kowému nešlechetnému a úkladnému záwazku a slibu dosti nečinil ani činiti powinen byl; ale že to jemu ani dědi- euom jeho a budücím jeho nemá, ne- bude, ani muož k žádné škodě, ujmě aneb k jaké útržce na jeho cti, na je- ho dobré powésti, ani na ničemž jiném což dobrému příslušie býti; a také že on jest wšech těch záwazkuow prázden, kterýmiž jest od nich zawázán, a že k nim a k hrdluom jich sám, neb skrze kohožkoliwěk jiného sáhnüti muoZe; a také že je beze wšeho úrazu cti swé jmenowati zjewně muože, kto sú jemu to učinili. A protož žádný aby se o to pokusiti nesměl, by téhož co tiem nz jeho cti neb dobré powěsti dotýkati měl; a pakliby se kdy o to wšetečně pokusil, a jeho čím proto nestawenie na jeho cti neb dobré powěsti dotekl, že ten jmien a držán býti má za ne- šlechetného a zrádného člowčka, a ten Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. in isto concordi et pacifico regno ob- strinxerint quemdam bone fame uirum, prout decretum in tabulis regni clarius ostendit, tali dolo fraude et callida de- uictione honoris et fidei, ut is se siste- ret coram dominis in iudicio regni ac diceret, ex quo ipsi barones et eques- tres totumque regnum de eorum capitis 'pena cogitant, quod ipsi etiam de cede eorum omnium et singulorum cogitare uolunt; ac etiam ut ab illa obstrictione liber ullo modo non foret prius, peni- tus nihil sibi in auxilium capiendo, quam satisfaceret his omnibus, ad que ab illis obstrictus sit, utque illos, etiam si noscere, non nominaret: quocirca barones et equestres in pleno iudicio, de consilio et diligenti examinatione totius regni, sufficienter perpendentes, quod prior constitutio cum magna deli- beratione confirmata et pro iure publi- co statuta sit, illam constitutionem in omni suo tenore confirmarunt et appro- barunt et pro iure publico constituerunt, illique, qui obstrictus est, mandaruut et mandant, ut ipse se in tali casu suo eonseruaret iuxta illam constitutionem, ac tali scelerate et tam dolose obstri- etioni ae deuinctioni non satisfaceret, neque satisfacere obligatus esset; sed quod id neque ei neque heredibus suis ac futuris eius debebit neque debet no- cere, neque potest ulli damno, detri- mento aut alicui detractioni in honore eius aut in bona fama, neque in ali- quo alio, quod ad bonum pertinet, esse ; ac etiam quod is est omnium obstri- ctionum huiusmodi liber, quibuseunque est ab his obstrictus; et quod is tales ac uitam eorum per se et per quoscun- que inuadere potest, nominareque eos sine offensa honoris sui manifeste po- test, quicunque sibi id fecissent. Pro- pterea ne quis id attemptare audeat, ut ob hoe factum huius honorem aut bo- 

Strana 205
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. aby hrdlo i statek ztratil, tak jako ti nešlechetníci a zrádci, kteříž sú ho tiem slibem zawazowali, ježto na ně péče žádné neměl. A jestližeby se kdy w potomních časiech komu přihodilo, že- by takowým úkladným a přikrytým záwazkem zawázán byl, žé takowý ne- bude powinen tomu slibu a záwazku dosti učiniti, ato že též jeho cti a do- bré powčsti škodno býti nemá, ani ta- ké čím proto dotýkán býti má na swé cti pod swrchu dotčenů pokutá, to jest pod ztracením hrdla a statku. A ta wée nynie i w budüciech óasiech ode wü&ech obywateluow králowstwie České- ho držána a zachowána býti má beze wšeho přerušenie na wěčné časy. 425) Také na tomto jest zuostáno : kteřížbykoliwčk takowí zjewní zhúbce a zločince byli, ježtoby byli zemi ozná- meni a po zemi jezdili, buď skrze mě- sta, městečka, wsi, zámky, dwory, twrze, neb se s nimi kto na cestě potkal, a k tomu moha je zjímati i toho neučinil, že takowému každému k hrdlu ak stat- ku hned hledieno má býti, jako k zhúb- ci obecniemu zemskému. A také jestli- žeby kto s takowými zločinci a zjewný- mi zemskými zhúbcemi, (wěda žeby ta- kowí zločince byli), obcowal, kwasil, je fedrowal, a w tom žeby byl uswědčen: že takowý každý tresktán býti má we- dle zdánie pánuow a wládyk na plném saudu. A jestližeby se kto tiem wymlú- wati a prawiti chtěl, že jest takowého zločince proto nejal, že jest k němu jemu wěře přijel: že takowá wýmluwa nic tomu ku pomoci (ktoZ by se tiem wymlúwati chtěl) býti nemá, než má tresktán proto předse býti, tak jakož se swrchu píše. 205 nam famam obtrectare uellet, si tunc quis tenere id attemptare auderet, et illum in honore eius aut bona fama, eo quod se non sisteret, obtrectaret, quod tunc talis debet teneri et haberi pro scelerato et proditorio homine, ut- que uitam et bona sua amitteret, ita uti ili scelerati et proditorij homines, qui illum tali obstrictione ligarunt, a quibus nihil mali sibi timuerat. Si tunc alicui in posterum contingeret, quod a talibus ita callida et uafra obstrictione obstringeretur, quod itidem eius honori ac bone fame damno esse non debet, neque etiam ob hoc in honore suo sibi ab aliquo obtrectari debet sub pena su- pradicta, hoc est sub pena amissiouis uite e£ bonorum omnium; et hoc nunc et in futuris temporibus ab omnibus in- colis regni Boemie teneri et seruari de- bet inuiolabiliter et in perpetuum. 425) Hoc etiam constitutum est: quandoeunque forent tales predatores manifesti ac malefactores, quimanifesti essent, et qui per regnum obequitare solerent, siue per ciuitates, oppida, uil- las, arces, curias, munitiones, aut quod his aliquis obuiam ueniret et cum pos- set eos non captiuaret, quod tunc illius uitam et bona mox inuadere debemus, tanquam contra uastatorem communem regni. Et si quis eum huiusmodi male- factoribus et manifestis regni uastato- ribus, sciendo quod tales malefactores forent, conuersaretur et conuiuereft, eis- que assisteret, idque contra talem pro- testari posset, quod quilibet talis puniri debet iuxta mentem baronum et eques- trium de pleno iudicio. Et si quis uel- let se excusare, quare talem malefacto- rem non captiuasset, eo quod ad eum confidenter uenisset, quod talis excusa- tio illum nihil iuuare debet, sed mox debet puniri, prout supra commemo- ratum est. 

Strana 206
206 426) Také na tomto zuostáno jest: že žádný nemá takowým zloćincuom žádných gleituow dáwati bez powolenie Králowy Milosti pána zemského aneb pánuow a wládyk z plného saudu. Pakli by se kto toho dopustil a takowé zlo- čince gleitowal, má tresktán býti bez milosti wedle zdánie pánuow a wládyk z plućho saudu. W prwních Wáclawa Hindräka, F. 21. (=1497.) 427) Nalezli za präwo: ktoZby ko- ho do wézenie wzal a w wazbu jej wsadil a zawieral, a slibem jej w tom wózenf zawśzal, a w tom on ušel, že proti swé cti tu by nic neučinil. Než jestližeby kto koho slibem zawázal, ne- má jeho zamykati, než na jeho čest je- mu wěřiti; jakož o tom nález w bielych puohonnych léta 1495. 428) Nalezli wuobec za práwo: že páni a wládyky, kteří w saudu kterém- koli sedajf, nemají z saudu neb coż w saudu sediece slyšie, nižádnému swéd- čiti; než čehožby swědomi byli bez saudu, to mají swědčiti. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 426) Item hoc constitutum est: quod nemo debet talibus malefactoribus saluum conductum dare sine consensu regie maiestatis aut baronum et nobi- lium de pleno iudicio. Si tunc quis id committeret, ac tali malefactori saluum conductum daret, is debet absque omni gratia puniri iuxta mentem baronum et equestrium de pleno iudicio. 427) Pro iure constitutum est: si quis aliquem in suam captiuitatem acci- peret et in carcerem suum conijceret ac teneret, et insuper eum fide obstrin- geret, isque postea aufugeret, eo casu quod aufugeret, nihil faceret contra ho- norem suum. Nam si quis aliquem sibi fide obstringit, non debet tunc talem in carcere concludere, sed eius fidei qua obstrictus sit credere debet. Si uero non esset in carcere conclusus, fide ta- men et honoreforet obstrictus, et aufu- geret, talis tunc honorem suum perderet. 428) Pro iure constitutum est: ba- rones et equestres, qui in iudicio qua- lecunque sit illud sedent, non debent in causa ilius iudici, in quo sedent, testi- ficare. Sed cuiuscunque rei forent conscij citra iudicium, hoc possunt testificare. O hrdla ztracenie, staré. 429) Nalezli wuobec za práwo: lé- t& boZieho 18318, w pátek po sw. Jero- nymu, páni králowstwie Českého: že ktoZby koliwék na dwofe najwyśsieho písafe králowstwie Ceského, tu kdež dsky zemské jsú, (kteryZ nynie jest neb potom bude), nuož swój neb meč ob- nažil neb wytrhl, že tomu má ruka pra- wś utiata byti; pakliby koho aż do wylitie krwe ranil, hlawa mó jemu stia- ta býti, Secundo Ulrici, O. 9. 430) Nalezli wuobec za práwo: Ze niżśdny bud obywatel, ani domści, a- 429) Pro iure constitutum est: anno domini M.cce.lxxviij, die Veneris post festum Hieronymi, domini regni Boe- mie constituerunt: quicunque in curia supremi notarij regni Boemie, illic ubi tabule regni essent, nunc aut in poste- rum, cultrum suum aut gladium denu- daret aut stringeret, aliquem uolendo percutere, quod illi dextra amputari de- bet; si uero usque ad sanquinem ali quem uulneraret, tunc caput ili am- putari debet. 430) Pro iure constitutum est: quod nemo, sie sit inhabitator, siue sit do- 

Strana 207
Zřízení zemské za hrádle Wiadislawa r. 1500. nebolito host, nemá k překupowání stfiebra wézti, a zwláště žádný kupec a obchodník, ani jiný žádný aby pe- něz zlatých, grošuow, ani haléřuow ne- pfepalowal ani pfekupowal, než toliko wše do domácích měn nesli, a to pod najwétáí pokutü. Nebo w našich mě- nách každému má podlé slušnosti za- placeno býti, ktoby je chtěl nésti do- browolně. Pakliby se komu zdálo, žeby měl w tom &kodu mieti skrze prodánie do našie weksle, pfejem to každému, aby sobě dal našim úředníkuom na to wydanym penieze přepáliti, a což z to- ho střicbra přijde, to buď dáno do na- šie mince a zaplaceno wedle obyčeje. A také ktoby sobě chtěl striebra kúpiti k swé potřebě, to bude moci učiniti, a wšak tak, aby toho překupowáním z zemé neprodáwal ani nosil. W pamá- tnych, G. 11 (1469)*). 431) Nalezli wuobec za prówo: swédomie, jestliZeby je kto tśch, ktoż je pfisie, aneb ti ježto je w moci mají, pronesli, ten ati mají bez milosti ztratiti hrdlo. W prwních Wáclawa Hindráka, A. 80 (= 1497.) 432) Nalezh wuobee za práwo: ja- kož učkteľí swéwolné proti wáéemu práwu nesprawedliwó minci na&i tepü a falsujf, nám i wáemu králowstwí k weliké škodč, takowé wÉecky mince zapowiedáme, aby brány nebyly; pakli uswědčen kto bude anebo popaden byl, jeZtoby takowé pe- níze mezi lidi wnášel, takowy każdy aby kázán byl a pomstu trpěl, tak jakož na falešníka slušie. A brž nad to za- powicdáme, aby žádný mincí cizích, ja- kožto Gerlických peněz, ani za ně kto co kupowal, ani prodáwal: neb jest to nám i wšemu králowstwí weliká a zna- 207 mesticus, siue hospes, debet argentum ad reuendendum de regno auehere, et specialiter nullus mercator aut negotia- tor, negue guisguam alius, denarios, flo- renos, grossos, obolos debet transurere, neque ad reuendendum emere debet; sed debent omnia ad domesticas mo- netas portare, et hoc sub maxima pe- na, sub amissione scilicet capitis. Quia in nostris monetis debet cuilibet iuxta competentiam solui quiscunque hos por- tauerit. Si tunc alicui, uideretur, quod in hoc deberet damnum habere per uen- ditionem ad nostrum cambium, faue- mus cuilibet, ut nostris officialibus in hoc constitutis denarios daret sibi trans- urere; quicquid autem argenti ex his conflabitur, hoc dari debet ad nostram monetam, et soluetur ei iuxta consuetu- dinem. Si quis uero uoluerit argentum ad opus suum aliquod emere, id licebit cuique, attamen hoc conditione, ut id extra regnum nemini uenderet neque portaret. 431) Pro iure constitutum est: si quis ex his, qui testimonia scribunt, aut qui in sua potestate habent scripta testimonia, ea manifestarent, ille et illi absque ulla gratia capite plecti debent. 432) Pro iure constitutum est: sunt plerique, qui pertinaciter contra omne ius improbe monetam cudunt et falsi- ficant, nobis et toti regno in maximum damnum. 'lalem omnem monetam in- terdicimus, ne capiatur ab aliquo; si quis autem protestaretur aut esset de- prehensus, quod talem monetam inter homines dispenderet, quisque talis ut puniatur et uindictam ferat prout falsa- rius. Et insuper interdicimus, ut nullus monetam alienigenam, sicut denarios Gerlicenses capiat, neque pro his aliquid emat aut uendat, quoniam id nobis fo- +) Jest to článek sněmowního snešení pod králem Jiřím r. 1469, jež wiz celé w Archivu *eskóm, IV. 437—440. 

Strana 208
208 menitá škoda, by takowá lehká mince сте шёа у našem králowstwí brána býti. W památných, G. 11 (= 1469) *). 433) Najjasnějšíc knieže a pán, pan Karel, Římský král wždycky rozmnožitel a Český král, rozkázal we dsky zemské wložiti, že páni země české nalezli za práwo: Ze ktožby koli člowěka zabil, ten wražedlník z toho mordu aneb z hlawy na swém práwě neb saudu, k kterémuž příleží a přísedí, a ne na jiném, totižto zemanín w zemském, man na manském, měštěnín na městském práwě nařiekán neb winén byti má, Secundo Dačic, A. 6 (= 1366). 434) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby úředníci neb úředník od desk zemských, od úřadu, neb komorníci jeli na puohon, aneb pro jinü wéc podlé práwa, a žeby kto práwa trpěti nechtěl, neb puohonu přijieti, a že kto na úřed- níky mocí sáhl a je bil, aneb zranil neb mordowal, neb komorníky zbil, kdyžby komorníci od úřadu jeli: ten a takowý aby hrdlo proti králi i statek ztratil; jakož o tom nález guarto Mathia E. 22 (= 1487). 435) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto úředníky menšie nařekl, žeby něco úkladného a newčrně učinili proti práwu, a toho by na ně nedowedl, má hrdlo ztratiti; pakliby na ně dowedl, anebo na kterého jednoho z nich, tóż pokutu má podstüpiti. W památných, ©. 24 (= 1492). 436) **) Nalezli wuobec za práwo: aby z kniežat, z pánuow, а губе виа. Prażan, ani zjinych mést, Zádny nemá kázati stieti, ani smrti niZádné Zádnému uciniti za gleitem králowskym, jeZtoby ten gleit král JM' hajtmanu králowstwie *) Tóž jako nahoře při číslu 430. Zřízení zemské za krdle Wiadislawa r. 1500. ret et toti regno magnum et insigne damnum, ut tam leuis moneta alieni- gena deberet in nostro regno capi. 433) Pro iure constitutum est: se- renissimus princeps et dominus Carolus Romanorum rex semper Augustus et Boemie rex mandauit in tabulis regni proscribi; quod domini regni Boemie constituerunt pro iure: quicunque ho- minem occideret, is homicida de illo homicidio et de capite in suo foro aut iudicio, cui adiacet et assidet, et non aliunde, hoc est nobilis in regni iudicio, feudatarius in feudi, ciuis ciuitatis ac- cusari et inculpari debet. 434) Pro iure constitutum est: cum officialis uel officiales a tabulis regni, a tabulis, aut camerarij irent ad citan- dum, aut pro alia re quapiam de iure, et quod interim aliquis officialibus uim inferret ac eos uerberibus afficeret, uel uulneraret, ueloccideret, aut camerarios percuteret, cum camerarij ab officio mis- si forent: talis in penam capitalem et amissionem bonorum regie maiestati incidet. 485) Pro iure constitutum est: si quis officiales. minores infamaret, quod aliquid dolose et infideliter contra iura perpetrarent, illudque contra eos non protestaretur, uitam is amittere debet; sin autem id contra eos protestaretur, aut contra unum ex his, eadem pena plectatur. 436) Pro 1ure constitutum est: quod nemo ex principibus, baronibus, eques- tribus, Pragensibus, neque ex alijs ciui- tatibus, deben! ullum decapitare aut sup- plicio aliquo genere mortis afficere ali- quem, qui regie maiestatis saluum con- 9?*) Rukopis Raudnicky podáwá zwláštní článek o gleitech králowských aneb od zpráwcüw zemských daných, dle snešení sněmowního r. 1510 o sw. Hawle. Oba pak rkp. kladau we čl. 436 text latinskému podobny, a ze- jména to místo: „A když ten gleitu kůže, má toho požiti; krom lidí obecních panských a ryticiskych, ti proti pánuom swým nemají gleitowáni býti.“ 

Strana 209
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. Českého (miesto JM“ držíciemu) oznámil, a hajtman to oznámil zemi. Pakliby kto učinil to, ten má králi JM“ hrdlo 1 sta- tek propadnüti. A též z nahoře wšech psaných stawuow, že žádnému z panského, z ryticřského stawu, ani z Pražan, ani z mčst smrti nočně nebo tajně, za řádu nebo práw dokudž jdú, bez wyslyšenie před práwem zemským, žádný nemá dáti učiniti, ktožby u koho nebyl a nebyl pán jeho, krom zločincuow podlé zem- ského zuostánie. Pakliby kto to učinil, aby týž sám hrdlo ztratil. Jakož o tom nález w guaternu menšiech zápisných, léta božieho 1497, w sobotu po swatém Marcellu (8. Jun.) mezi Sliky. 209 ductum haberet, isque inuocaret illum saluum conductum, uolens illum osten- dere. Sed debet fide et honore obstrin- gi ut illum saluum conductum osten- deret in termino competenti coram. duo- bus aut tribus nobilibus; et cum illum saluum conductum ostenderit, debet tunc is illo frui; exceptis plebeis baronum et equestrium, tales non debent saluo con- ductu frui contra dominos suos. Si quis autem hoc faceret, is in penam capitis et omnium bonorum regie maiestati in- cidere debet. Itidem ex supradictis sta- tibus neminem de baronibus, de eques- tribus, de Pragensibus, de ciuitatibus capite nocturno tempore aut clam, tem- pore ritus etiuris ordine, cum iura ha- beant suum progressum, indicta causa in regniiudicio, nemo dobet punire, qui non seruire apud aliquem, isque etiam non esset dominus suus, exceptis male- factoribus iuxta regni constitutionem. Si quis autem hoc faceret, ut itidem ipse met pena capitis plecteretur. Vt de hoc constitutio est in quaternione minorum obligationum, O hrdla ztracenie, pokuty. 437) Nalezli wuobec za práwo: ktożby koho zabil, a měl toho jakü wýmluwu, wolaje se na práwo, má uru- čiti pod slušný základ, aby ku práwu dostál. A jakýžby koli základ jemu jmenowán byl, buď králem JM“ neb pány a wládykami na plném saudu, aneb od té raddy, kdež by se takowého mordu dopustil, buďto od purgmistra a konšel: tehdy takowý základ, pod kterýžby uru- čen byl, jestližeby jej propadl a k ta- kowému práwu nedostál, má do komory králowské pfipadnáti ten zíklad. Roz- sudek we dskách památnych, L. 14 (= 1487). 437) Pro iure constitutum cst: si quis aliquem occideret, et diceret se posse excusare, inuocaretque ius, eo casu debet satisdare cum conuenienti pignore, ut se sisteret in iudicio, ac in ilo usque ad finem cause sue perdura- ret. Quodeunque tune pignus illi nomi- nabitur, siue per regiam maiestatem, siue per dominos et equestres in pleno iudicio, aut a consulatu ubi tale homi- cidium perpetrasset, hoc est a magistro ciuium ef consulibus, tune tale pignus, quo satis dedit, si in penam illius dan- di, quia non compareret, iudicio laberetur, tale pignus ad sameram regiam de- uolui debet. 

Strana 210
210 438) Nalezli wuobec za práwo: že nemá Zádny zlodéjské wéci kupowati, wéda o tom Ze jest kradena; pakliby kúpil, že má tresktán býti jako jiný zloděj, kdyžby to naň prowedeno bylo. A jestliže by kúpil newěda o tom, proto to darmo wrótiti musi, coZ by swého u toho nalezl, Ze o wiec k nému hledieno nemá byti Secundo Maauritii, G. 14, E. 13 (— 1406); primo Mauritii, druhá kota (— 1405). 489) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto jinému we dsky kladl dědiny králowské anebo duchownie, à sám jich we dskách nemaje, a wěda že jsá krílowské neb duchownie, Ze má takowý za falešníka jmien býti, a králi w tresktánie upadne, a statek k tomu proti králi propadne. Než jestližeby kladl newěčda, tehdy ten wklad nemá moci mieti, a ten také úrazu na swé cti ani na statku žádné škody nemá mieti, než drž se swého zpráwce, dada jemu úmluwu. A jestližeby kto které dědiny kladl we dsky, sám k nim práwa nemaje, a ten ktožby práwok nim měl, pohnalby z nich, a wysúdilby je na tom, ktožby ty dědiny držal: tehdy ten ktož jest je kladl we dsky, k nim práwa ne- maje, upadne w pokutu nahofe poloZenü i králi w tresktánie. A ten ktožby ty dědiny dskami k sobě přijal, wóda o tom že onen, kterýž mu je kladl, a práwa k nim neměl, že w túž pokutu upadne, jako ten ktož mu je kladl. Pakliby kto nebyl narčen, ktožby ty dědiny držal za tři léta a za osmnáct nedělí, ten má toho prówa użiti. O tom rozsudek w modrých památných léta božieho 1455, a druhý kota o rozsudek králowský, A. 6. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 438) Pro iure constitutum est: ne- mo rem furto ablatam debet emere, sci- endo eam esse furtiuam; si guis autem emeret, talis puniri debet non secus quam fur, si id in illum protestari pos- set. Si autem rem emeret, quam igno- raret esse furto ablatum, nihilominus tamen debet eam gratis restituere illi, quiequid sue rei furtiue apud eundem inuenerit; pro reliquo autem, quod non inueniret, non tenetur ei aliquid restituere. 439) Pro iure constitutum est; si quis alteri bona regia aut spiritualia in tabulis proscriberet, que ipsemet in fa- bulis non haberet, sciendo talia bona esse regia aut spiritualia, quod talis de- bet haberi pro falsario et in suppli cium regie maiestati delabetur, bonaque sua insuper in regiam maiestatem deuol- ui debent. Sed si ignoranter proscri- beret, tunc tale proscriptum nullum ui- gorem habere debet, nec ille ullam of- fensam in suo honore, neque in suis bonis aliquod damnum ferre debet, sed agat pro re euieta contra fideiussores, dando eis monitionem. Si uero quis ali- qua bona alteri in tabulis proscriberet, ad que ipse ius nullum haberet, is uero qui ius haberet ad bona illa, citaret pro ilis possessorem, et ex iudicato illa a possessore acquireret, eo casuis, qui illa bona alteri intabulauerat ad ea nullum ius habendo, incidet in penam supra- dictam et regie maiestati in uindictam. Is autem, qui illa bona per intabulatio- nem accepit,sciens illa bona non fuisse ilius, qui ea intabulauit, aut ad illa ullum ius habere, quod tune in similem penam cadet, sicut ille qui intabulauit. Si autem ille pro his bonis, qui teneret ill, non fuisset inquietatus ullo iure in tribus annis et xvii] hebdomadis, is tunc suo iure tute frui potest. 

Strana 211
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. O hanéníi. 440) Najjasnéjsie knieZe a pán, pan Wladislaw boží milostí Český král, se pány a wládykami na plném saudu na- lezli wuobee za práwo. jakož mnozí lidé w tomto králowstwí nalezajf se, že z lehkých příčin swadiece se, jedni druhé wysoce zhanóji a na čest sahají, a ten ktoZ jest zhanén, newywedeli se, hanbu trpi, pakli se wywede, ten ktoż jest hanél, pokuty žádné nenese: tu Jąn z Selm- berka, kancliór králowstwie Ceskcho, a Jiřík Berka z Dubé a z Lipóho z pánuow, Albrecht Ojieř z Očedělie z wládyk, panský a wládycký potaz wynesli: že ktožby koli po dnešní den koho zhaněl na jeho cti a toho nedowedl, takowý aby napřed seděl dwě neděli u wěži, a potom aby zhančného odprosil pro buoh a pro matku boží, aby mu to odpustil, a Że mu swůú řečí křiwdu učinil. Stalo se u vigili sw. Tomáše apoštola léta božicho 1485. Tertio Andrez, A. 18. 441) Nalezli wuobec za práwo: Což se wiery dotýče pod jednú spuosobů *) a pod oběma, abychom se neutiskali, než spolu byli za jednoho člowčěka, jako dobří přátelé. Pakliby jaká ruoznice očkoli o jakékoli kněžie znikla neb o jiné wěci, což se útiskuow wiery dotýče, aby to wznešeno bylo na krále a na pány a wládyky w saudu zemském. A ten, ktožby komu nátisk učinil, aby před saudem zemským bez puohonu stál, a tu aby páni à wládyky tu wéc na- prawowali. A ktożby koli pro tu wéc k saudu zemskému a k rozkázaní krá- *) Orig. mi: pod jedni osobi. 211 De Infamatione. 440) Serenissimus princeps et do- minus, D. Wladislaus dei gratia Boemie rex, cum dominis et equestribus in ple- no iudicio pro iure constituerunt: ex quo multi in isto regno reperiantur, qui ex causis leuissimis litigando inuicem se grauiter infamant et honorem com- maculant turpiter, isque qui infamatus est, si se non expurpat, patitur infa- miam, et si se purgauerit, is qui illum infamauit nullam penam ob hoc susti- net: igitur Johannes de Schellenberga, supremus cancellarius regni Boemie, et Georgius Berka de Duba et Lipa de baronibus, et Albertus Ogicrz de Ocze- delicz ex eguestribus, decretum super hoe baronum et equestrium exposue- runt: quod si quis ab isto tempore al- terum infamaret in honore suo, neque id inillum produceret, talis ut imprimis duas hebdomadas in turri maneret, ac demum quem infamauit, ut propter do- um rogaret et propter uirginem bea- tam, ut is id ili parceret, quodque ei suis uerbis iniuriam fecerit. Actum est in uigila sancti Thome apostoli anno domini M.ccecc.Ixxxv. 441) Pro iure constitutum est: quod pertinet ad fidem sub una specie ct sub utraque, ut nos inuicem in hoc non persequeremur, sed potius ut essemus pro uno homine, uti amici boni, Si tum aliqua dissensio ob quascunque res aut qualescunque sacerdotes exoriretur in hoc, quod pertinet ad persecutionem mutuam fidei, ut tunc id mox signifi- caretur ac perferrent ad regiam maie- statem et ad barones et equestres in regni iudicio; et is, qui alteri ob fidem oppressionem intenderet facere, ut ante iudicium regni absque citatione compa- 

Strana 212
212 lowskému, panskému státi nechtěl, na toho abychom sobě wšickni pomocníci byli. A strana strany af nehanie, (a strana stranó k potupé nemaluj; pakliby ktorá strana malowati kázala k potupě druhé stranč, muože ji pohnati též jako o banénie.) A kterýžby kněz druhú stranu haněl, af jest před pány a wládykami w súdu zemském postawen; a kterak s ním král a pini J" M' à wládyky ráčie nalożiti, to bud pri J^ M* wuoli. A král JM' ráčil jest přiřéci obojie straně, při zwy- klostech a sprawedliwostech zachowati; a my, potomci a budůúcí naši, abychom při tomto zříezení a swolení zuostal a trwali nynie i na budücie éasy. W pr- wních Wáclawa Hindráka, D. 1 (— 1491). 442) Nalezli wuobec za práwo: jestliżeby se komu cti dotykalo, a on swüdka pohnal: ten nemá o cest sauzen byti, letby mu swédek priprawen byl, (kteryżby w zemi byl; pakliby w cizie zemi byli swédkowé, tehdy hnáti je má práwem, jakž ta země za práwo má.) A kdyžby připrawen byl, má swěděiti, a k tomu tresktín býti, že prwé swědčiti nechtěl. W prwních Wáclawa Hindráka, B. 1 (= 1497). 443) Nalezli wuobec za prśwo: Jestliżeby kteff od Nemcuow jaké sobě ple kupowali bez powolenie králowského, panského a wládyckého, a o ně z české ko- runy jakýmkoli spuosobem hleděti chtěli, že jim toho napřed král JM' i wšickni obywatelé koruny Ceské trpěti nechtie; Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. reret, et domini ut hane rem in inte- grum restitnerent et corrigerent. Quis- eunque uero ob huiusmodi rem ad iudi- cium regni et ad mandatum regium et dominorum comparere nollet, contra ta- lem ut omnes nobis iuuaremus et inui- cem adessemus. Ne pars una alteram partem infamaret, neue pars in contu- meliam partis aliquid pingat; si autem id fieret, quod pars una in contemptum partis alterius quid pingere faceret, po- test tunc eam citare sicut pro infamatio- ne. Et cuiuscunque partis sacerdos al- teram partem infamaret, ut talis in iu- dicio regni ante dominos et equestres sistceretur; quomodo antem cum tali regia maiestas et domini et equestres agere uelint, hoe eorum permittitur uo- luntati. Suaque maiestas spopondit am- bas partes circa eorum consuetudinem et equitatem conseruare. Et nos quoque et posteri nostri et futuri circa istam constitutionem ac ordinationem mauea- mus et duremus nune et in perpetuum. 442) Pro iure constitutum ost: quod si quis in. honore suo esset ab aliquo infamatus et testem citaret, talis non debet pro honore prius iudicari; quam testis citatus ad testificandum compella- tur, qui saltem tunc in regno esset, uel ex reguo; sed alienigena testis ci- tari debet ad ius illud, prout est ius terre illius et consuetudo, et is iuxta iura illius terre testificare debet. Cum autem testis supradictus domesticus ad- actus foret ad testificandum, debet etiam insuper puniri, quod prius testificare noluerat. 443) Pro iure constitutum est: si quis ab Almanis causas aliquas emeret sine consensu regie maiestatis et baro- num et equestrium, et pro his ex regno Boemie contra Almanos qualicunque uia et modo agere uellet, quod id illis im- primis regia maiestas ac omnes incole 

Strana 213
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. nébrZ je tresktati chtie, jako wšetečné a podezřelé lidi, jako ty, kteříby chtěli nefád w zemi a nesnáz bezpotřebnů učiniti pro swé zisky neslušné. W prw- ních Wáclawa Hindráka, B. 1 (— 1497). 213 regni Boemie tolerare non debent, imo tales punire debent, tanquam temerarios et suspectos homines, et tanquam illos, qui uellent im regno disturbium et ina- rem tumultum ob lucra sua illicita facere. Pokuta peněz. 444) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby se kto w cizie grunty uwázal, buďto lesy, lauky, dědiny, řeky, potoky, aneb kterýchkoli jiných wčcf užíwati mu nedal, a jemu škodu činil, aneb rybník na grunt cizí topil, anebolito také lauky a lesy přesekal, aneb se w poddacie cizie uwázal aneb w grunty poddacieho, a o to pře byla: ktoZby to držal, a těch gruntuow po napomenutí postúpiti nechtěl, ten aby jeho pohnal z pychu, ne z moci. A bylliby naň ten pych uweden před pány w plném saudu, aby za ten pych napřed tomu, komuž jest jej učinil, 50 kop grošuow českých dal, a gruntuow těch jemu postúpil we dwú neděléch po rozsudku, A w těch dwú neděléch aby jemu škody wedle rozeznánie uředníkuow dal a zaplatil bez puohonu. Pakli by ten požena z pychu neprowedl, zaplať druhé straně též wšecky škody, kteréž úředníky nalezeny a rozezniíny budü. W guaternu trho- wém léta 1499, w pátek o suchých dnech adventních. (Rkpp. kladau článek ten takto :) O pychu. Nal. w. za práwo: což se pychu dotýče, jestli- žeby jej kto komu učinil, a w grunty se jeden druhému uwázal, a lesy aneb lüky pfesekal, aneb se w řeky w potoky uwázal, neb w nich lowil & jich užíwati tomu nedal, čiež jsúů: má k nému ten, ieZ jsü, poslati dwa élowéky zachowalá, neb listem pod pečetí: swú jeho má žádati po těch dwů dobrých lidech, aby jemu nebránil jeho gruntuow užíwati, aneb udélalli jost jemu jakü &kodu na téch gruntiech, aby ji jemu naprawil. Pakliby ten, komuZby posláno bylo, nechtél jemu téch gruntuow postüpiti we dwü nedéli, anebo škody napra- 444) TP'ro iure constitutum est: quod ad contumeliam, quam alter alteri facit pertinet, si quis eam alicui faciet, et se in fundum alterius intromitteret, aut siluas aut prata secaret et meterct, aut sl se in flumina et riuos intromitteret et im his piscaretur, ac illis illi cuius sunt frui prohiberet: debet is tune, cuius sunt, duos homines bone fame aut litteras sub sigillo suo mittere, ab eoque petere per hos duos homines, ut eum non prohi- beret suis fundis frui; vol si im his fun- dis aliquod damnum fecerit, ut ei satis- faceret. $i tunc is nollet de fundis illius cedere infra duas hebdomadas, aut d:mn- nis satisfacere, potest tune is, cui falis contumelia faeta sit, ilm citare pro pena X ff gr. It si in ilum prote- stabitur ante iudicium, tune condemna- bitur actori ad penam X |f gr. et ex- pensas insuper soluere, que actor pro- ducet iuxta constitutionem regni debet. Si quis autem ob contumatiam ' aliquem citauerit, e£ eam contumeliam in. aducr- sarium non rite producet, tunc actor tenetur reo dare quinque [© gr., et in- super omnes expensas iuxta approbatio- nem officialium. Et ob talem contume- liam supradictam citari debet ad regni iudicium; ob alias autem contumelias quiuis citare poterit ad quodcunque uolet iudicium, preter purgrauij iudicium ; ct itüidem is, contra quem talis contumelia protestabitur, dare tenetur actoriX (P pr. Ac etiam rursus si actor non produxerit contra reum contumeliam ei fecisse, iti- dem dare debet reo muletam supradictam 

Strana 214
214 witi: bude jej moci ten, komu se ten pych stal, z desieti kop gr. č. pohnati; a prowedeli ten pych před saudem, tehdy pohnaný jemu deset kop gr. č. daj, a škody jemu bude po- winen nad to zaplatiti, což prowede puowod wedle zfiezeni zemského. Pakliby kto pohnal z pychu a toho pychu neprowedl, tehdy po- hnanému bude powinen dáti 5 kop gr. č. a pohnanému též škody bude powinen napra- witi na schwálení úředníków. A z těchto wšech nahoře psaných pychuow má se před saud zemský hnáti; a z jiných ze wšech py- chuow muož každý hnáti, k kterémuž se koli saudu zdá, krom purkrabskéko ; též jestližeby uweden byl pych na koho, má dáti swrchu- psanů pokutu puowodowi. A ktožby požena z pychu, jeho neprowedl, též má pokutu dáti pohnanému nahoře psanů. Pakliby se komu zdálo, žeby mu se wětší škoda stala tím py- chem, než za 10 kop gr. č., tehdy muož práwem z jaké sumy chce pohnati; a což prowede wedle práwa, toho užiti má. Než uwázalliby se kto komu w óie grunty, a onby mól za to zpráwce, Ze to má zpráweiem swym oznámiti podlé práwa, kdyZby z pychu pohual. Nez piíedesli puohonowé o pych, ti maji pfed sc jiti wedle pfede&lóho zfiezenie. 445) Nalezli wuobec za práwo páni na plném saudu, a Jindřich z Rozm- berka a Zbyněk Zajiec z Hazmburka panský potaz wynesli: Již po tento dnešní den, ktož na koho útok wloží, ten má tudiež hned jmenowati, a napsáno má býti, z čeho chce pohnati; a jakž útok wloží, aby předse dohnal konečně do suchých dní najprw budůúcích; a to wždy do každých suchých dní, komužby kdy se koho pohnati událo. Pakliby nedohnal, tehdy má dáti tomu 10 kop grošuow, proti komuž jest útok wložil; a budeli ohledáno, Zeby na zmatek a nepráwé pohnal, tehdy bud ten také dwě neděli w wéZi w panské wazbé držán, a pohnanému jeho náklady na- wrat, coZby mohl pohnany piísahü swú obdržeti, a nadto 10 kop grošuow po- hnanému daj we dwú nedělí, anebo se s pohnanym wedle jeho wuole smluw; a nebudeli se zdáti a chtieti pohnanému Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. V [P gr. Si tum alicui uideretur, quod illi per contumeliam maius damnum esset factum quam pro X (P gr., tune potest de iure pro quacunque summa citare; et quiequid damni de iure producet, hoc etiam frui debet. Sed si quis se intro- mitteret in possessionem alicuius bono- rum, et is contra haberet pro euictione fideiussores, quod id de iure fideiusso- ribus denunciare debet, postquam ob istam contumeliám quemquam citaret. Sed precedentes citationes ob contume- liam debent progressum suum habere iuxta precedentem constitutionem. 445) Pro iure constitutum est: do- mini in pleno iudicio, et Henricus de Rosis et Zbinko de Hazmburga domi- norum decretum exposuerunt: jam ab isto tempore, cum quis contra aliquem citationem deponit, is debet mox nomi- nare 'et inscribi debet, pro qua re agere uult; et cum citationem deponit, debet eam ad finem deducere omnino usque ad. quattuor tempora proxime uentura; et ita semper ad quelibet tempora quat- tuor, quandocunque citare alicui uidebi- tur. Si tune eam non adducet ad finem, tunc debet parti aduerse dare X [D gr. contra quem citationem deposuit. Si uero erit cognitum, quod uiciose et non rite citasset, debet etiam insuper talis in turrim conijci et expensa citato ut etiam persoluat, pro quibus citatus iura- mentum auderet facere, et X sexagenas grossorum illas ei det infra duas heb- domadas, aut pro his ineat cum citato 

Strana 215
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. za náklady přísahati, to muože opustiti, než toliko 10 kop grošuow předepsaných buď jemu dáno. Secundo Düpowecz, P. 29 (= 1454).*) Nalezli wuobec za práwo: ktožby komu w potociech, neb w tuoniech neb řekách, pychem ryby lowil neb lowiti kázal, bez wuole a wědomie toho, čížby ten potok, tuoné aneb řeky byly, ten tu pokutu propadne wedle swolenie prw- nieho o pychu, O tom rozsudek w bielÿch puohonnÿch léta 1489. 446) Nalezli wuobec za práwo: ktozby statek od koho kaupil a we dsky by mu jej kladl s kurmi, robotami, wajci ospy, aneb s éfmZkoli, a jestlizeby ten ktož jest kaupil, některé wěci té na tom statku nenalezl, buď roboty aneb které jiné wčci: má jemu ten, ktož jest prodáwal a we dsky wložil, to což mu se nedostalo, jakž dsky ukazují, na sum- mč zase sraziti, po čemž jemu na trhu tu wče pokládal. Pakliby ten, ktož jest prodal, wedl swědomie proti dskám, prawč, že jest té roboty i s tiem což we dskách stojí neprodáwal: i desk žádný pře- swčdčiti nemuož; a ten, jakž mu dsky swědčie, má toho užiti. A ten ktož jest swědomie proti dskám wedl, má dwě neděli u wéZi sedéti, proto Ze se jest smél o to pokusiti a proti dskám swá- domie wésti. O tom rozsudek quarto Joannis Plana, M. 21 (— 1464). 441) Nalezli wuobec za práwo: ktoZby mél nékde wes, a néktoby w té wsi měl člowčka nebo wiece: že jeden pán bez druhého wuole w té wsi cest ani wuobci rybníka déléniem zatopo- wati nemá, ani jinam cesty a obce pře- wozowati nemá bez druhého wuole; a také ani struh, ani wody wedenie na obci dělati nemá, ani má žádných ji- ných wčeí jeden bez druhého wuole. 215 concordiam iuxta uoluntatem suam. Si autem citatus pro expensis iurare nolu- erit, potest omittere libere; attàmen X (P gr. antedicte debent illi dari. 446) Pro iure constitutum est: si quis ab alio bona aliqua emeret, et illa intabularet ei cum gallinis, operis diur- nis, ouis, frumento aut cum qualicunque re, sj autem emptor non inuenerit res aliquas specificatas in illis bonis emptis, siue operas diurnas aut aliquid aliud: debet uenditorili id, quod deficit iuxta intabulationem, in pecunia preci dedu- cere, quanti illa res in contractu estimata sit emptori; etiam si uenditor testes pro- duceret contra tabulas, quod emptori cum operis diurnis aut cum alijs rebus que intabulate sint, non uendidisset : quoniam testibus contra tabulas protestari non potest, et emptor prout tabule protestan- tur, debet eo frui Venditor autem quo- niam testimonia contra tabulas produ- xerat, duas hebdomadas in turri manere debet, eo quod ausus sit attemptare te- stimonia contra tabulas producere. 441) Pro iure constitutum est: cum quis habet uillam, et in ea alius haberet rusticum subditum unum aut plures, quod tune unus dominus absque altero domino ilius uille in ea uilla neque uias, neque loca communitatis piscinis mergere debet, nec etiam uias locaque communitatis absque consensu alterius domini aliorsum traducere debet, neque fossas, neque aquarum deductus in his locis communi- +) Wiz celý nález w Archivu českém, III, 819. W rukopisech obau článek tento chybí. 

Strana 216
216 Pakliby se kto toho dopustil, a druhy by k němu poslal, aby mu to očistil, a toho mu nečinil, a on nechtělby toho po tom poselstwí učiniti: tehdy propadne tomu pokutu, jakož prwnie swolenie o pychu swědčí; jakož rozsudek o tom w bielých léta 1488. 448) Item, nalezli za práwo: že král JM' má podlé práwa poháněn býti, jakož od starodáwna bylo; (a ten puohon má po komorníku dodán býti na zámek JM" kterýžkoli, a komužby JM' tu při listem swým mocným poručiti ráčil, ten na JM“ miestě se sauditi a tu pfi wósti má;) a zase, JM' má pohánčti, tak jakož od starodáwna bylo, skrze jiného, komužby JM' poručiti ráčil. 449) Item, o čeled zběhlů mají úředníci pohäneni býti, kteříž jsú -na králowských zámciech a lidi králowské zprawují, a zase též úťedníci mohú ji- ných o též pobánčti. Zřízení zemské za krále Wladislawca r. 1500. tatis sine consensu alterius facere debet. Si tune id aliquis admitteret, et alter dominus ei nunciaret, ut illa loca contra in integrum restitueret, ac is id facere nollet post talem denuntiationem, tunc hoc modo incideret in penam alteri, prout prior constitutio de contumelia attestatur. 448) Pro iure constitutum est: quod regia maiestas iuxta constitutiones citari potest, prout etiam ab antiquo fuit ius; et illa citatio debet dari per eamerarium in arce, quecunque sit arx; et cui sua maiestas causam suam commiserit litte- ris suis de rato habendo, is uice sua litigare, eontendere ot causam agere debet; et rursus etiam sua maiestas ci- tare debet alios pro robus suis, prout etiam ab antiquo fuerat, per alium, cui- cunque sua majestas committere digna- bitur. 449) Pro iure constitutum est: ob familiam profugam officiales debent ci- tari, qui in arcibus regijs sunt et sub- ditos homines regios regunt, ot itidem officiales rursus possunt ob easdem res citare alios. Milosti králowské. 450) Nalezli wuobee za práwo: Ze král JM' jarmarky neb trhy muoz dáti, komu ráčí a kolikkoli w jednom roce; a bez JMK“ žádný nemuož sobě jar- markuow ani trhuow saditi, A také žádný bez JMK“ wuole měst hrazených znowu dělati, hraduow ani twrzí nemuož, a také hraduow, měst, twrzí bez JMK* -wuole žádný bořiti nemá. A cla, mýta, tržné na zemi nebo po wodách wysa- diti sobě nemuož bez zwláštnie milosti a obdarowánie králowského. *) Quarto Mathie, A. 3 (— 1437) o témž stojí. 450) Pro iure constitutum est: re- già maiestas nundinas et mercatus cui uult condonare potest, et quotcunque uult in anno uuo, et sine consensu regie maiestatis nemo potest sibi nundinas uel mercatus constituere. Itidem nemo sine consensu regie maiestatis ciuitates menibus cinctas denuo erigere dobot, neque arces neque munitiones edificare potest. Itidem nemo arces, ciuitates, munitiones, sine regio consensu diruere debet. Similiter vectigalia et dacia mer- catuum in terris, in aquis, nemo potest sibi instituere sine speciali gratia et do- natione regia. +) Rkpp. oba dodáwají: A dalliby král JMt. clo proti starým wýsadám a komuby bylo ke škodě, práwa se jemu nezawierá, 

Strana 217
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 451) Nalezli wuobec za práwo: komužbykoli nápadem po kom aneb ja- kým odkázáním statek přišel, že jest powinen wšecky záwady toho, po kom mu ten statek přišel, i dluhy jeho wy- wazowati, dokudž toho statku stačí toho umrlého; kromě rukojemstwie, kdyžby za koho slíbil, že ten slib jest s tiem umřel. Rozsudek o tom primo Joannis Plana, G. 4 (= 1457). 452) Nalezli wuobec za práwo: že králowá česká žádná, prwnie ani která ještě potom bude, nemohly sú wëna swého preë déwati, ani zapisowati, ani jesté nebudû moci, než mají toho wčna do swé žiwnosti užíwati, a po smrti každé má to zase k koruně připadnúti. A jestližeby která to komu zapsala neb dala, nemá to dánie ani zapsánie žádné moci mieti. O tom w památných, N. 24 (= 1489). 453) Nalezli wuobec za práwo: kteří jsú w tomto králowstwi za gleitem, a präwu pod- dáni byti nechti, Ze tém a takowym ti glei- towé wypowédini maji byti do wánoc najprwé příštích; a po wypowédéni toho gleitu aby jich žádný nefedrowal ani přechowáwal. Pak- liby je kto nalezl, aby je wyzdwihowali, jako jiné powaleče. 454) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby páni zpráwce králowstwie Českého gleit komu dali, (kromě zhůbcí a nepfátel králowstwie Českého,) že takowý gleit má se oznámiti po zemi a pod zemsků pečetí býti; než kdyžby se radám a posluom takowý gleit dal, tako- wého gleitu neni potfebie po zemi oznániti. A takowy gleit aby byl kazdému zachowän. Pakliby joj kto zru&il, aby w tu pokutu upadl, jakoby gleit krále JM* zru&il. (Relatorowé na to byli z pánuow a z rytieřstwa, kteříž napsání jsú F. 11. Stalo se l. b. 1510 pri S. Hawle, na sněmu obecniem, kterýž držán jest na hradě Pražském.) 455) Nalezli wuobec za práwo: což se gleituow dáwání od krále JM“ neb od pánów zpráwci králowstwie Ceského těm, ktožby odpowědní nepřietelé byli, dotýče, aneb kte- rémukoli jinému zhübci zemskému, má mu 211 451) Pro iure constitutum est: cui- cunque per suecessionem post obitum alicuius aut per aliquod legatum bona aliqua euenirent, quod tunc is tenetur omnibus obligationibus illius, post cuius obitum illa bona ei uenerunt, et debitis satisfacere, quoad sufficiant illa bona mortui; preter fideiussiones, si pro aliquo fideiuberet, quia illa fideiussio moritur cum fideiussore. 452) Pro iure constitutum est: quod nulla regina Boemie superior potuit, neque illà que postea futura est poterit, dotem suam alicui dare, neque oppigno- rare, sed debet sua dote frui usque ad uitam suam, et post obitum cuiuslibet regine debet dos ad regnum deuolui. Si autem quid alicui aut daret aut obliga- ret, non debet talis donatio aut obligatio ullum uigorem habere. 453) Pro iure constitutum est: quicunque sunt in regno isto sub saluo conductu regio, et iuri subiecti esse nolunt, quod his et t.li- bus salui conductus tolli debent ad festa na- talicia proxime uentura; et cum fuerint sublata, quod tune nemo debet talibus adesse, neque receptare eos. Si uero tales quis inueniret, debet eos leuare, tanquam alios tabernarios errones. 454) Pro iure constitutum est: cum re- gentes Boemie saluum conductum alicui darent, (exceptis uastatoribus et hostibus regni Boemie), quod talis saluus conductus debet per regnum totum notificari sub regni sigilo; sed cum legatis et oratoribus saluus conductus daretur, talem saluum conductum non opus est noti- ficare, Et is saluus conductus debet omnibus teneri. Si uero eum quis uiolaret, ut in eam penam incideret, tanquam is, qui regie maie- statis saluum conductum uiolaret. 455) Pro iure constitutum est: quod ad saluum conductum a regia maiestate uel a dominis regentibus regni Boemie, qui datur his qui hostes denunciati forent, pertinet, aut cuipiam huius regni uastatori, debet illis saluus 

Strana 218
218 tak ten gleit dán býti, aby ten komuž ten gleit má dán býti oznámil, kde do cizie země má jemu poslán býti, a hned proti němu od krále JM“ nebo od země posláno býti na po- mezí, aby jemu ten jistý za puowoda byl a jej na Pražský hrad wedl, anebo tu, kdežby o tu wálku rokowati se mělo, aneb o jinů wěc. A po tom rokowání má hned zase jej rowázeti wen z země až na pomezie. 1 dyžby komu tak gleit měl dán býti, má mu hned do jmenowitého času dán býti. Api s žádným nepřietelem odpowědným krále JM“ a země stáwati, ani jemu raditi co proti králi JM“ a zemi nemá, ktožby za gleitem přijel: a také komuž gleit dán bude, nemá s sebů žádného woditi do země w ten gleit jiného odpowédnika, ktery swü zwlá&tni wálku má; a také žádného z poddanych krále JM* w ten gleit pojímati nemá. Pakliby kto z podda- ných krále JM“ w ten gleit pojat byl, Ze žádný ten toho gleitu uZiti nemá, A na kte- réžby místo ten do země přijel, komuž gleit dán, Ée ten nemá po zemi jezditi, než na tom miesté óekati, kdeZby mu w témž gleitu ukázáno bylo. Pakliby po zemi jezdil, nemá mu ten gleit platen byti. 456) Nalezli wuobec za práwo: jestlizeby kto na manstwie bez powo- lenie králowského co prodáwal neb za- pisowal, neb wénowal wiec nad deset kop grošuow českých, že to žádné moci nemá býti; než k čemu JMK“ powolenie dáti ráčí, že to mocné býti má. Primo Mauritii, P. 13 (— 1405). 451) Nalezli wuobec za práwo: Ze žádný konvent neb klášter, kteráž jest komora králowská, nemuož bez powo- lenie králowského nic od konventu ani kláštera zastawiti, prodati, ani dáti, ani směniti bez powolenie králowského. Pak- liby co zastawil, prodal, dal neb směnil, že to žádné moci nemá mieti; pakliby kto k sobě přijal, musie to králi darmo wrátiti. Rosudek o tom w registrách králowskych, U 8. Zřízení zemské za krále Wiadislawa v. 1500. conductus in hunc modum dari, ut is cui debet dari manifestaret, quo et in quam terram ei mitti debeat; et tunc obuiam illi hosti a regia maiestate uel & regno mitti debet ad fines regni aliquis, ut is pro duce ei esset et ad arcem Pragensem eum duceret, aut illuc ubi pro illa controuersia cum illo transigi deberet uel pro alia re. Et post rem transfactam debet mox illum deducere extra de regno contra usque ad fines. Et quando alicui ita saluus conductus dari deberet, dari illi debet ad tempus determinatum. Át tunc nullus cum aliquo hoste diffidato regie maiestatis et regni astare debet, neque ili quidquam consulere, quod esset contra regiam maiestatem et reg- num; at is etiam neminem debet secum ad- ducere, qui hostis esset in alia causa sua speciali, in regnum in illo saluo conductu, neque aliquem ex subditis regie maiestati sibi &d saluum conductum adiungere debet. Si tunc aliquis ex subditis regie maiestatis ad ilum saluum conductum adiunctus foret, uo- lens illo frui, quod illi is saluus conductus utilis esse non debet. Atque is hostis, cui saluus conductus datus est, ad quemcunque lócum in regno isto ueniret, quod non debet in regno hinc inde obequitare, sed in lo- co exspectare debet illo, qui locus in saluo conductu illi specificatus foret. Si tunc in regno hine inde obequitaret, tunc ille saluus conductus uigorem habere non debet. 4^6) Pro iure constitutum est: si quis de bonis feudi sine consensu regie maiestatis aliquid uenderet aut oppigno- raret uel obligaret, excepta dote usque ad X sexagenas grossorum, quod id nullum uigorem habere debet. Sed in quo sua maiestas consensum suum de- derit, quod id uigorem suum habere debet. 451) Pro iure constitutum est: quod nullus conuentus aut monasterium, quod est de camera regis, non potest sine regio consensu aliquid a conuentu aut a monasterio oppignorare, uendere aut dare, aut permutare. Si tunc quid oppigno- raret, uenderet, daret aut permutaret, quod id nullum uigorem habere debet. Si uero aliquis id proscriptum accep- taret, debet id contra gratis ili mona- sterio restituere. 

Strana 219
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 458) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby čí statek po prowinéni na krále JM* pfipadl dédicky neb zápisny, Ze toho statku na JMK“ připadlého nemá prowolati, ale se z něho před saud zemský pohánéti. Než jestližeby statek mansky pripadl na JMK*, z toho nemá poháněno byti ale woláno, a téZ wÉecken spuosob má od dworskych desk zachowán byti, jako bywalo od starodáwna o wyprosy. A pakliby které summy neb listy spadly na JM“ z toho muož poháněno býti před kterýž- koli saud, k kterémužby ta wěc saudu pří- slušela. 459) Nalezli wuobec za práwo: žádný opat, probošt, přewor, kteří by kláštery králowské zprawowati jměli, nemá býti než Úech. A žádný klášter krále JM" nemá wuobraně žádného jiného býti, nežli w králowské, a prokurator nyněj- šie i budúcí má je w jich potřebách opatrowati. Než pokad král JM' ráčil komu wýsady předešlé na to dáti, to přitom stuoj; než po dnešní den toho býti wiece nemá. 460) (Wladislaw z boží milosti Uherský, Ceský oc. král): tuto zwláštní milost pánuom, rytieřstwu i městuom, kteříž na zemi na dědictwí mají, uči- niti sme ráčili, že wšecky odúmrti, kteréž sú na nás jako na krále českého připadly, (totižto dědiny swobodné i se wším práwem, k čemužby sprawedlnost měl, krom manstwi, ktozby o nich podlé práwa zfiezeni neutinil) ty sme jim odpustili à dali na časy budúcie a wéóné, tak aby na nás ani na budücie krále české wiece ne- připadaly. A to na takowy spuosob, aby na najbliZáieho prietele příbuzného po meči připadaly, ktožby statku swého noezřiedil a poručenstwie neučinil. (Rkpp. Jestližeby kto umřel bez dědicuow a bez zíie- zenie, a měl bratra po otci wlastnieho diel- ného, že statek jeho nápadem napřed na něho pfipadnüti má; pakliby bratra neměl, tehdy na dceru wlastní odbytů; pakliby dcer neměl, tehdy na sestru wlastní též odbytů; pakliby 219 458) Pro iure constitutum est: si alicuius bona ob culpam aliquam ad regiam maiesta- tem deuoluerentur hereditaria aut oppignorata, quod illa bona ad regiam maiestatem deuoluta proclamari non debent, sed pro illis ad regni iudicium citari debet. Sed sibona feudi ad suam maiestatem deuoluerentur, pro illis non debet citari, sed proclamari, et totus ordo tabularum curie teneri et seruari debet, prout ab antiquo fuerat, Sin autem aliqua summa pe- cunie uel littere obligationum ad regiam maiesta- tem deuoluerentur, pro illis citari debet ad quod- cunque iudicium, ad quod talis causa spectaret. 459) Proiure constitutum est: nullum monasterium regie maiestatis debet iu protectione alicuius esse, nisi regie maie- statis; et procurator regius presens et futurus debet in eorum negotijs ea tueri. Sed quousque regia maiestas alicui ho- mini priuilegia desuper preteritis tem- poribus dare dignata sit, id firmum ma- nere debet; attamen ab isto die deinceps id fieri amplius iam non debet. 460) Wladislaus dei gratia Vngarie Boemie oc. rex: istam specialem gratiam baronibus equestribus (sic)*) dignati sumus facere, quod omnes successiones ab in- testato, que ad nos tanquam ad reges Boemie deuolute sunt, hoc est agros hereditarios cum omnibus ad quecunque ius haberet, (exceptis bonis feudi), si de his aliquis iuxta ritum testamentum suum non eonderet, illas nos illis condonaui- mus et dedimus in posterum et in per- petuum, ita ut. ad nos neque ad futuros reges Boemie ultra non deuoluerentur. In hune modum: ut si quis decederet sine heredibus et sine testamento, habe- retque fratrem germanum in bonis a se partitum, quod tune bona illa per suc- cessionem inprimis in eum deuolui de- bent; si autem fratrem non haberet, tum in filam propriam emancipatam. Si uero filiam non haberet, tunc in so- *) Také w rukopisech českých obnu chybí slowa: ,i méóstuom, ktefíZ na zemi na dédictwi mají.4 

Strana 220
220 dcer ani sestr neměl wlastních po otci, tehdy na najbliZáieho pfietele krewnieho po meéi muZského pohlawie pripadnüti ten nápad má. Než dcery a sestry neodbyté a newdané, ty dědičky po otci, bratru anebo strýci nedielném, když dě icuow mužského pohlawie nemají, zuostaňte. Pakliby která dcera neb sestra do kláštera dána byla, a byla přijata i oblečena od toho zákona, na tu žádnů nápad jíti nemá. A též po mateři wěno aneb statek její, kdyžby bez zfiezenie umřela, na jeji děti připadnůti má.) Pakliby po meči (ani po přeslici) přátel mužského pohlawie nebylo, ale na pokolenie ženské příbuzné též po meči najbližšíe , toliko na ty, kteříž by byli w králowstwie nebo z krá- lowstwie Českého, z markrabstwí Mo- rawského, z kniežetstwie Slezského a z země Lužické; než na cizozemce nic. Pakliby kto kde rodilý chtěl se na jaký statek po příbuzenstwí táh- nüti, ten s tiem statkem w zemi zuo- staň a w zemi se osad, ale z země aby ho nenesl. A kdyžby kto swého statku nezřiedil a umřel, a sirotkuow nechal mužského neb ženského pohlawie, to poručenstwie spadni na najbližšícho přie- tele; a pokudž toho statku stáwá, od- býwaj za sirotky dluhy (jestližeby kteří byli) a wywazuj jich wěci; a ten po- ručník sirotkuom uruč. Pakliby poru- čenstwie přijieti nechtěl a uručiti, tehdy k nápadu práwa neměj, a porucenstwie na najbližšícho přietele spadni 1 nápad. Pakliby po meči mužského ani ženského přátel nebylo pohlawie: tehdy po přes- lii na najbližšícho přietele: pohlawie mužského připadni. Pakliby nebylo po přeslici mužského pohlawie, tehdy na ženské najbližšie pokolenie po přeslici mají připadnúti. W prwních Wáclawa Hindráka, B. 1 (— 1497). Zřízení zemské sa krdle Wladislawa r. 1500. rorem germanam itidem emancipatam. Si uero neque filias neque sorores ha- beat germanas, tunc in proximum ami- cum consanguineum masculum deuolui debet successio. Ceterum filie et soro- res non emancipate, non nupte, he suc- cedunt patri fratri aut patruo non par- tito in bonis, cum heredes masculi de- sunt. Si uero aliqua filia aut soror in monasterium daretur, et esset acceptata et uelata ab ordine illo, in huiusmodi nulla successio transit. ltidem post obitum matris dos aut bona sua, cum intestata decederet, in liberos eius de- uolui debent. Si tunc neque ex stirpe uiri neque mulieris consanguinei mares forent, ita prout supra scribitur, tunc ad consanguineas mulieris ex stirpe maris propinquas, et tantum modo ad illos, qui forent incole regni Boemie ant de regno Boemie, de marchionatu Morauie, de ducatu Slesie et de terra Lusacie, sed ad alienigenos non, debet deuolui. 8i quis autem alibi natus uellet per suc- cessionem aliqua bona habere, is debet cum ilis bonis in regno manere et hic residere, et de regno illa asportare non debet. Et si quis intestatus doeccderet, pupillosque liberos relinqueret masculos aut femellas, tutela tunc deuoluatur in proximos consanguineos; et quoad suffi- cient bona pupillorum, soluant debita, si erunt aliqua, de illis bonis, ac eorum res oppignoratas et obligatas redimere curent, tutorque his debet satisdare, res pupilli saluas fore. Si autem quis, ad quem tutela de iure pertineret, tutelam suscipere nollet, neque satisdare pupillis uellet, tunc eo casu ad successionem etiam nullum ius habere debet, tutelaque ad alium sanguine propinquum deuolui debet et successio. Si uero de stirpe uid neque mares neque femine consan- guinei essent, tunc de stirpe femine proximi consanguinei] mares succedant. 

Strana 221
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 461) Nalezli wuobec za práwo: což se pánuow nowých dotýče, ktožby w to wjíti chtěl, ten toho hleď na králi JM" a pánicch podlé obyčeje starodáw- nieho. W quaternu trhowém léta bo- žicho 1499, w pátek o suchých dnech adventních. 462) Nalezli wuobec za práwo: což se erbuow dáíwánie dotyóe, ty JMK* dáwaj komuZ ráéf, tak jako jest to prwé bylo. W kwaternu trhowém 1499, w pátek o suchých dnech adventních. 463) Nalezli wuobec za práwo: jest- ližeby kto poručníka nad swým statkem učinil, a mčělby listy na penieze, a těch listuow by w kšaftu nejmenowal, a na nó dobré wuole Zeby poruénfku neudé- lal: Ze ten nedostatek miesto dobré wuole muoZ král JM', neb páni na pl- ném saudu, kdyZby krále nebylo, na- prawiti tomu poruénfku, aby ten dluh zaplacen byl k sirotčie ruce. W modrých puohonnych, K. 30 (= c. 1461). 464) Nalezli wuobec za práwo: což se manstwie a léna dotýče, kteréž jest wně a ne w zemi české, toho král JM' ani budúcí králowé čeští swoboditi ani prodáwati nemají bez wuole wšie země. W quaternu trhowém. 465) Nalezli wuobec za práwo: Ze trhowé swobodní krále JM" w městech iw městečkách w panských i wládyckých jíti mají, tak jakož sú od starodáwna chodiewali. W prwních Wáclawa Hin- dráka, B. 4 (= 1497). 466) Nalezli wuobec za práwo: což se wyplat zboZí zápisnych a duchownich dotyce, bud na królowstwi, neb ducho- wenstwi, o tom takto zuostáno a ko- 221 Si tune etiam mares non essent consan- guinei ex stirpe femine, tunc primo in feminas consanguineas successio deuolui debet. 461) Pro iure constitutum est: quod attinet ad barones nouos, qui in statum illum et ordinem ingredi uolunt, de hoc transigant cum regia maiestate et baro- nibus, iuxta antiquam consuetudinem et constitutionem per barones factam et per regiam maiestatem confirmatam. 462) Pro iure constitutum est: quod pertinet ad armorum insignia danda, hoc regia maiestas det cui uult, prout antea fuerat. 463) Pro iure constitutum est: si quis bonorum suorum aliquem tutorem constitueret, haberetque is litteras obli- gationum cum fideiussoribus, quarum htterarum in testamento mentionem non faceret, neque in illas litteras obligatio- num litteras liberi consensus sui faceret, quod tunc talem defectum loco littera- rum liberi consensus regia maiestas, aut domini in pleno iudicio, si sua maiestas non adesset, supplere illi tutori possunt, vt ille littere exsoluerentur a debitoribus tutori, in pupillorum commodum, 464) Pro iure constitutum est: quod ad bona feudi et homagia pertinet, que sunt extra districtum Doemie, hec regia maiestas neque futuri reges Boemie liber- tate donare possunt, neque uendere, sine consensu totius regni. 465) Pro iure constitutum est: quod mercatus libere in ciuitatibus regijs et oppidis baronum et equestrium suum progressum habere debent, prout ab antiquo fuit. 466) Pro iure constitutum est: quod attinet ad redemptionem concessam a regia maiestate bonorum oppignoratorum et spiritualium, siue in bona regia, siue 

Strana 222
222 nečně na sněmu obecniem ode wšech zawřieno, tak totižto: ktožby koliwěk na které zbožie wýplatu od krále JM" měl, že ten má držitele toho zbožie listem od úřadu menšieho (ke dni úterniemu při každých suchých dnech a swatém Jeronymu, když saud zemský drží se) obeslati. A ten každý, jsa listem obe- slán od úřadu, má na plném saudu před pány s swými listy a sprawedlnostmi, kteréž na to zbožie má, státi, a rozsu- dek o to panský trpěti bez odpornosti. A ten, ktožby takowú wýplatu na dru- hém mieti chtěl, má napřed wýplatu swú ukázati, a potom tepruw ten, ktož statek drží, má také sprawedliwost swú (kterúž na to měl) před pány ukázati. Pakliby ten, ktožby list od úřadu wzal a druhého obeslal před pány, žádné wýplaty sobě příslušejície neukázal, tehdy má straně druhé ty škody, cožby pro takowú jiezdu do Prahy jeda wzal, na schwálenie úředníkuow menších dáti. Než jestližeby král JM'* neb který kon- vent aneb které duchownie osoby obe- slali které držitele zbožie k tomu ducho- wenstwí příslušejících, a byloby to roze- znáno, že ty osoby duchownie wýplaty by neobdrželi, tehdy proto ty osoby duchownie nebudů straně druhé škodami powinni. A úředníci menší každému listy takowé wydáwati mají, a ty listy pořád znamenati tak a wedle toho, jakž kto prwé listu od nich požádá, aby tak lidé k šlyšení přicházeli, ktož prwé list wezme a obešle, (aby) prwé slyšán byl. Než jestližeby JM* král nynější neb bu- dúcí w zemi byl, tehdy o ty wýplaty před JMK“ nynější i budůúcími králi českými súzeno býti má. Než toto jest přitom znamenitě wy- mieněno, že wšichni duchowní stawowé každého mají zachowati podlé zápisuow a majestátuow jednoho každého, ježto je mají buď od ciesařuow, od králuow Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. in spiritualia, de hoc ita constitutum est ac decretum finaliter ab omnibus in uni- uersali sinodo: guicungue ad gualiacun- gue bona ius redimendi a regia maie- state haberet, is debet possessorem illo- rum bonorum litteris ab officio: minori ad diem Martis circa singula guattnor tempora et circa festum Hieronymi, cum iudicium regni habetur, uocare. Et is uocatus guilibet debet in pleno iudicio ante dominos' cum litteris et cum uni- uerso, guod ad illa bona oppignorata habet, comparere, et decreto dominorum in hoc facto satisfacere sine controuer- sia. Et is gui illa bona redimere uult, debet inprimis suum ius redimendi in lucem proferre ; dein etiam is, gui hu- iusmodi bona tenet, sua iura desuper gue habet ostendat. Si tum is possessor uocatus litteris ab officio non compa- ruerit, debet summam suam proscriptam in illa bona accipere, nihil se protegendo ullorum uita desuper concessa. Si tunc guis huiusmodi possessorem citaret, nul- Ilumgue ius redimendi desuper produceret, is debet tune parti aduerse damna om- nia, gue ob id illa pars Pragam per- gendo acceperit, ad approbationem offi- cialium minorum soluere. Sed si regia maiestas aut aliguis conuentus aut aligui spirituales conuenirent aliguos possesso- res bonorum pertinentium ad illa spiri- tualia, si tune diiudicaretur guod illi spirituales ius redimendi illorum bono- rum non haberent, tamen denigue illi spirituales non obligabuntur parti aducerse ad damna expensarum. Officiales: uero minores cuilibet petenti has litteras ex- hibere debent, illasgue litteras ordine consignare, ita ut illo ordine, guo con- signate forent, audirentur et iudicarentur, ut gui prius litteras acceperit, prius etiam in iudicio audiretur. Sed si sua maie- stas presens aut futurus in regno esset, tunc pro illo iure redimendi coram re- 

Strana 223
Zřízení zemské za krále i od krále JM" pána našeho, aneb ná- paduow od budúcích králuow mieti budú. Každý zuostaň přitom, pokudž zápis jeho od J“* M“ ukazuje, aneb napotom ukazowati od budücích králuow budú, buď na žiwoty neb na summy, každý podlé zněnie swého zápisu zuostati má. Nalezli wuobec za práwo: coZ se dělánie peněz a grošuow krále JM“ do- týče, jak a kde děláni mají býti, to buď tak a přitom zuostaweno, jakž se jest od starodáwna zachowáwalo, aby u Hory děláni byli. Než což se zlatých dotýče, ti dělání buďte kdež se králi JM“ zdáti a líbiti bude w koruně české. Než JM' to opatfiti má, aby se ti zlatí dobří s piísadü takowü délali, jakoZ jest to od starodáwna bylo. A ten, ktož ty zlaté JM“ dělati bude, má přísahu králi JM" a zemi udélati, aby je tak a na tolik graduow dělal, jakož sú od starodáwna děláni byli, a jmenowitě na každý zlatý třimezcietma | graduow. ^W quaternu trhowém. 467) Nalezli wuobec za práwo: Ze král JM* ani budúcí králowé čeští ne- mají na zámky a na úřady zemské ci- zozemeuow sázeti, Quinto Plana, G. 6 (— 1467). 468) Nalezli wuobec za práwo o wojnách: Ze král JM' k Zádnym wojnám nutiti nemá pánuow a rytieřstwa země Wladislawa r. 1500. 223 gia maiestate presenti aut futuro regni Boemie contendere debent. Sed hoc est singulariter exemptum, quod quilibet status spiritualium quemlibet conseruare debet iuxta proscripta ac regias litteras, quas quidem habent siue a Cesaribus siue a regia maiestate presenti domino nostro, aut per deuolutiones futurorum regum Boemie habebunt. Quilibet in- hereat proseripto suo regie maiestatis futurorumque regum, in quantum se ex- tendit, siue sií ad uitam nonnullorum, siue supra summas pecuniarum, quilibet iuxta tenorem sui proscripti sese con- seruet. Et hec constitutio durare debet usque ad placitum et ulterius mandatum sue maiestatis; siquidem hoc iudicium ac res sit sue maiestatis, vbicunque sua maiestas mandauerit, ibi etiam teneri debet. Pro iure constitutum est: quod per- tinet ad denarios et grossos sue maic- statis cudendos, quomodo et ubi cudi debeant, hoc ita durare debeat, quomodo sua maiestas mandauerit. Sed quod ad florenos attinet, ubi sue maiestati libue- rii in regno Boemie, ibi debent cudi; sed sua maiestas hoc debet prouidere, ut floreni boni cum adiunctione tali cudantur, prout ab antiquo fuit. Et is qui tales florenos sue maiestati cudet, iuramentum sue maiestati faciat ac toti regno, ut illos ita et in tot gradibus cuderet, prout ab antiquo fieri solebat, et nominatim in quolibet floreno xxiij gradus. 467) Pro iure constitutum est: re- gia maiestas futurique reges Boemie non debent in arces suas aut in officia regni alienigenas collocare. 468) Pro iure constitutum est: re- gia maiestas ad nulla bella cogere debet barones aut equestres regni Boemie, 

Strana 224
224 české, mimo práwa a swobody a řády prwotnie; jakož králowé prwotní čeští zachowáwali pány a rytieřstwo, též JM chce se zachowati, a mimo to k žádným wojnám JM', ani JM“ budůúcí králowé čeští, nutiti nemají. Guinto Johannis Plana, G. 6 (= 1467). 469) My Wladislaw z božie milo- sti Uherský, Český, Dalmatský, Char- watský oc. král, markrabě Morawský, Lucemburské, Slezské knieže a Lužický markrabé oc. oznamujem listem tiemto wšem, Ze jsüce pro&eni a Zádáni snaZ- nymi prosbami od pánuow a rytiefstwa, Pražan i jiných posluow z měst krá- lowstwie našeho Českého, wěrných na- šich milých, abychme pro zwelebenie a rozšířenie a pro dobré koruny české ráčili je z takowého zawedenie, w kte- réž to králowstwie přišlo jest, wywesti: kdež my znajíce takowú sluánü Zádost a prosbu jejich, a k tomu také potřebu i zašlost skrze předky naše krále české uwedenú, buďto skrze zástawy, připiso- wánie sum, žiwotuow dáwánie, zámkuow, měst téhož: králowstwie, z zwláštnie mi- losti našie k tomu hnuti jsúce a to opa- třiti chtiece, aby k naprawení králowstwie to přijíti mohlo, a zámkowé swrchu psaní, města aneb jiná zbožie s jich příslušenstwím k témuž králowstwí pří- slušejície, kteréž nám nynie w ruká a w držení našem jsú, aneb potomně námi, aneb budúcími našimi králi českými k wýplatám a k držení našemu přijdú: takto o tom k prosbám swrchu psaných pánuow a rytieřstwa, Pražan a posluow od měst téhož králowstwie Ceského, s wolf a radú jejich ustanowujem; kteréžto ustanowenie a zřiezenie držáno býti má neporušitedlně od nás i od budúcích našich králuow českých. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. contra iura et libertates et ordinationes priores; quemadmodum priores reges Boemie barones et equestres conseruaue- runt, itidem et sua maiestas uult se conseruare, quod ad nulla bella contra istud institutum sua maiestas neque fu- turi reges Boemie cogere debeant aut possint. 469) Nos Wladislaus dei gratia Unga- rie, Boemie, Dalmatie, Croatie oc. rox, marchio Moravie, Lucenburgensis ac Slesie dux ac Lusatie marchio oc. notum fa- cimus presentibus uniuersis, quod rogati sumus et instantibus precibus a baroni- bus et equestribus ac Pragensibus et aliarum ciuitatum nunceijs regni nostri Boemie, fidelibus nobis dilectis, ut pro augmento et amplitudine aec pro com- modo regni Boemie dignaremur eos ex huiusmodi peste, in quam hoe regnum adductum est, restitucre: nos cojmnos- centes dignam eorum petitionem ac preces, et insuper etiam rem admodum necessariam, ac perniciem per reges Boemie antecessores nostros illatam per oppignorationes, adscriptiones summa- rum, et uitam certorum hominum ad- scribendo supra arces, ciuitates regni huius, ex singulari gratia ad hoc por- moti, prouidere uolentes, ut ad integrum hoc regnum restitui posset, ef arces et iam dicte ciuitates et alia bona cum suis pertinentijjs ad regnum istud spec- tantia, que nunc in manibus nostris et possessione sunt, aut deinceps per nos aut futuros reges Boemie ad redimen- dum et in possessionem nostram deue- niert, in hune modum et ad petitiones supradictorum baronum et equestrium et Pragensium et nunciorum ciuitatum huius regni Boemie, cum consensu et consilio eorum constituimus; quam qui- dem eonstitutionem et ordinationem te- neri uolumus inuiolabiliter à nobis, fa- turisque regibus Boemie. 

Strana 225
Zřízení zemské za hrüle Najprwé, což jest koli komu předky našimi aneb námi od králowstwie Ueského k dědictwí preč dáno, při tom každý zuo- stawen býti a to držeti i toho požíwati má. buď zámky ancb města, městečka nebo we- snicew králowstwie českém ležície,ak tomu králowstwie příslušejície. Než ktož pak koli které zámky, města nebo twrze, wesnice aneb cožkoli jiného zápisy před- know našich i od nás držie, ti wšickni toho užiti mají, tak jakož ti zápisowé swčědčice a ukazují. Než po dnešní den nemáme wiece ani budücí naii králowóé čeští nic od krílowstwie zastamwowati, ani dédicky d:iwati, ani kterych sum pripisowati, anob Ziwotuow pridiwati bez rady w&ie země české, ani zámkuow (kterychz nynie w drZení jsme aneb napotom budeme) nikterakZ zapisowati, ani zawazowati nemáme nižádnému. Než chtělilibychom kdy, buď my ancb bu- dúcí naši králowé čeští, které zámky, mčsta, městečka aneb wesnice pro po- třebu zemsků zastawiti, to máme a moci budeme učiniti s radú a wolf wšie země a jináč nic. Paklibychom přes to co zastawili aneb dali, prodali, bez rady a wuole wšic zemč, buď my aneb budůcí naši králowé čeští, to dánie, prodánic, zástawa, Ziwotuow zapsánie aneb sum připisowánie žádné moci mieti nemá a nebude nynie ani w budücích časech. A ktoZby pires toto swolenie a ustano- wenie naše k prosbé a k Zádosti swr- chupsanyeh wérnych našich po tento den jinaké sobě zápisy, buď od nás ancb od budúcích našich králuow českých zjednal a obdržal, ty my wšecky mocí naší králowsků w GCechách a tiemto ustanowením moříme, kazíme a w nic obracujeme, tak že žádné moci ani které pewnosti mieti nemají a nebudů. Než ehtélilibyehom wyplatu dáti na ta zbo- Zie, kteráz jint od králowstwie drZie tak a w tó summé, jakZby jeho předešlí Wladistawa r. 1500. 220 Inprimis, guideungue a predecessori- bus nostris aut a nobisa regno Boemiehere- ditarie cuiquam datum sit, circa id quisque conseruari et id tenere et eo frui debet, siue arces siue ciuitates sint, siue oppida siue uille in regno Boemie iacentes et ad regnum pertinentes. Quicunque autem aliquas arces, ciuitates aut munitiones, uillas, aut quideunque aliud proscriptis antecessorum nostrorum ac etiam nostris tenent, eo quisque frui debet, prout hu- iusmodi proscripta protestantur ac osten- dunt. Sed iam ab isto die non debe- mus deinceps, neque futuri nostri reges Boemie, quidquam a regno uel quod regni est oppignorare auf hereditarie cuiquam dare, neque summas pecunia- run supra bona regni adscribere, aut uitas addere, absque consilio totius regni Boemie, neque arces, quarum nunc pos- sessores sumus, aut quas in futuro tem- pore possidebimus, ullo pacto proscri- bere aut obligare alicui debemus. Si autem aliquando uellemus siue nos aut futuri nostri reges Bocmie aliquas ar- ces, ciuitates, oppida aut uillas pro regni necessitate oppignorare, hoc certe debo- mus et possumus facere cum consilio et consensu totius regni, aliter ucro non. Si tune insuper aliquid oppignoraremus ant daremus uel uenderemus sine con- silio et consensu totius regni. siue nos, siue futuri nostri reges Boemie, talis donatio, uenditio, oppignoratio, uitas ad- scriptio, au£ summarum adauctio nullum uigorem habere debet, neque nunc neque in futuris temporibus habebit. Et qui- cunque ultra istum consensum eft con- stitutionem nostram, ad preces et poti- tiones supradictorum fidelium nostrorun factam, ab isto die alia proscripta siue a nobis siue a futuris regibus Boemie impetraret et obtineret, talia omnia nos auctoritate nostra regia in Boemia, atque cum ista presenti constitutione, morti- 29 

Strana 226
226 zápisowé swědčili a okazowali, takowú wýplatu dáti muožem a moci budem i s budúcími králi našimi českými z mi- losti našie, žiwotuow na tom žádných ani sum nepřipisujíce. Což se pak manstwie dotýče, kteréž sme my aneb předkowé naši králowé čeští pryč dali dědicky w zemi české, to dánie w swé moci zuostati má. A cožbychom na- potom dáti chtěli na manstwie w Ce- chách, to dobře učiniti muožem a moci budem. A tiem wším obyčejem, jakož se nahoře píše, chceme aby se od nás i od budúcích našich králuow českých zachowalo a držáno bylo w markrabstwí Morawském, w kniežectwí Slezském, w markrabstwí Lužickém, w šesti městech, beze wšeho přerušenie, nynie i na bu- dúcie časy; přikazujíc wětším i menším úředníkuom desk zemských králowstwie Ceského, wórnym našim milým, abyste tento list náš pro budúcí pamět (když k wám od nás přinesen bude) we dsky zemské wložiti a wepsati rozkázali, a toho jináč nečinili, bez zmatku i wšeli- jaké odpornosti. A také tento list po wloženie jeho we dsky zemské má mezi jinými listy a privilegími na Karlšteyně schowán a položen býti. Tomu na swě- domie majestát náš k listu tomuto při- wčsiti sme rozkázali. Dán w Prešpurce, w úterý po sw. Martinu, (12 Nov.) léta božieho 1499, a králowstwí našich Uher- ského desátého, a CUeského 29. Wladislaus rex manu propria subscripsit. 470) Toto má hofmistr najwyšší králowstwie Českého nynější i budücf Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. ficamus, irritamus, et annichilamus, ita quod nullum uigorem ant firmitudinem habere debeant neque habebunt. Sed si nos vellemus ius redimendi illa bona regni, que alii possident, dare alicui, ita et in tali summa, prout proscripta sua antecedentia attestantur ac demonstrant, tale ius redimendi dare possumus et po- terimus cum nostris futuris regibus Boe- mie ex gratia nostra, vitas insuper nullas aut summas ascribendo. Quod autem ad bona feudi pertinet, que nos aut nostri reges antecessores per donationes alienarunt hereditarie in regno Boemie, talis donatio in suo vigore manere dobet. Et quideunque in futuris temporibus ali- eui dare' uoluerimus in bonis feudi in Boemia, quod id facere possumus et posse debemus. Et huiusmodi ritu omni, prout supra scribitur, uolumus a nobis et fu- turis nostris regibus Boemie consceruari ac teneri in marchionatu Morauie, in dueatu Slesie, in marchionatu Lusacie et sex ciuitatum inuiolabiliter nunc et in futuris temporibus; mandantes maio- ribus et minoribus officialibus tabularum regni Doemie, fidelibus nobis dilectis, ut presentes Dítteras nostras ob futuram memoriam, cum ad uos doeferentur, in tabulas regni intabulare et inscribere mandaretis, aliter non faciendo, sine omni impedimento et controuersia. Ac etiam presentes littere post intabu- lationem in regni fabulas, inter alias litteras et priuilegia in Carlnstein seruari et reponi debent. In quorum testimo- nium sigillum nostrum regium presenti- bus appendere iussimus. Date in Posso- nio, die Martis post festum Martini, anno domini M.eccc.lxxxxix, ac regnorum no- strorum Vugarie x, Boemie uero xxviiij. Wladislaus rex manu propria se subscripsit. 410) Supremus magister curie regni Boemie presens et futurus de officio suo 

Strana 227
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. podlé úřadu swého jednati a na práci mieti, tak jakž jest od starodáwna bylo. 471) Item, najprwé saud komorní držeti má na hradě Pražském s radami k tomu jemu přidanými, kdyžby krále JM“ w králowstwie českém nebylo, a listy puohončie k témuž saudu wydá- wati má, ktožby požádal; a též kdyžby král JM' nynější neb budůúcí w zemi české byl a ty saudy i také puohony najwy&siemuhofmistru králowstwie Ceskó- ho Zeby poruéiti rácil, téZ to jednati má úřadem swým, jako bez JM". A písař komorní má wždycky ustawičně býti w Praze, a má dobrý zachowalý swé cti člowěk býti, a má přísahu k tomu saudu učiniti, a to má pan hofmistr: zemský nynější 1 budúcí opatřiti; a ten písař má wZdycky nalezen býti na hradě Pražském , aneb w páně hofmistrowě domu. Item, podlé zněnie desk najwyšší hofmistr má o chlapstwo súditi též jako maršalck najwyšší králowstwie Českého, jakož to dsky zemské šíře w sobě ukazují. Item, najwyšší hofmistr pány ary- tieřstwo w radě při králi JM" řéditi má, a na pány i na rytieřstwo w radě po- dáwati, aby mluwili pořádkem k těm wécem, kteréózby w radě předloženy byly; a eoZby neiádného w radě widěl, to má řečí swú stawiti. Item kdyžby hosté znamenití při králi JM“ byli w Čechách, a najwyšší hofmistr kdyžby byl obeslán od JM", má přijetí a osobů swú králi JM“ slúžiti podlé starodáwnieho obyčeje, a na dwoře býti, a wšecko cožby neřádného u dwora widčl, to stawiti má, podlé najwyššie možnosti swé. A toto jednánie a tento majestát králowský we dsky zemské 227 hec infra scripta agere, ac in cura sua habere debet, prout ab antiguo fieri solebat. 471) Item inprimis iudicium camere in arce Pragensi tenere debet cum con- siliarijs ad hoc ei adiunctis, cum regia malestas in regno presens non esset, ac citationes ad id iudicium quicunque postulabit, dare debet. Ac etiam si sua maiestas in regno adesset, presens aut futurus, et iudicia sua et citationes su- premo magistro curie regni Boemie com- mittere dignaretur, itidem hoc ex suo officio facere debet, ac si sua maiestas in regno non foret. Et scriptor iudicij camerarij debet semper et continue Prage esse, debetque esse bone fame uir, de- betque iuramentum huie iudicio facere, et magister curie presens ac futurus id prouidere debet. Et is scriptor semper inuenin debet in arce Pragensi, aut in magistri curie domo. Item iuxta tenorem tabularum su- premus magister curie de uili rusticitate iudicare debet, itidem ut marschkaleus supremus regni Doemie, prout tabule regni id latius declarant. Item supremus magister curie inter barones et equestres in consilio apud regiam maiestatem ordinem ponere de- bet, atque baronibus et equestribus com- mittere, ut dicerent sentencias ordine ad res illas, que in consilio proponen- tur; et si quid preter ritum et morem in consilio fieri uideret, debet suo man- dato id prohibere. Item si qui hospites insignes apud regiam maiestatem forent in Doemia, magister curie supremus, cum a regia maiestate uocatus fuerit, tunc uenire debet et personaliter sue maiestati seruire, iuxta ueterem consuetudinem, et in eu- ria sue maiestatis esse. Et omnia, que preter ritum et morem fieri animad- uertet in curia, ea omnia seduie ac 

Strana 228
228 Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. wloženo jest z rozkázánie najjasnějšieho kniežete a pána, pana Wladislawa Uher- ského, Českého oc. krále. Poslowé na to od JM“ byli sú: Jindřich z Hradce, najwyšší komorník králowstwie Českého, Puota z Rizmberka a z Šwihowa, naj- wyšší sudí králowstwie Českého, z pá- nuow, jsúce k tomu zwláště wysláni. cohibere debet iuxta omnem suam pos- sibilitatem. O dokonalém swolení. 472) Nalezli wuobec za práwo:*) 472) Pro iure constitutum est: quod kteréž se jest mezi pány a rytieřstwem ad uoces siue suffragia baronum et eque- a městy králowstwie Českého, w pří- strium attinet, ut se inuicem conserua- tomnosti krále JM“, což se hlasuow do- rent iuxta prinilegia et libertates anti- týče k obecním wěcem; kterémuž při- quas: he uoces ad quidcunque consen- stupujem a swolujem každý sám za se, tirent de re communi, id teneri debet. cožby se obecnieho dobrého budúcně Si uero aliqui egrederentur et aduersa- jednati mělo; a na takowé wěci aby rentur tali consensui communi, talis eorum sněmowé obecní walní pokládáni byli, egressio non debet huic communi con- sensui in damnum esse. Quod autem tak aby na takowé sněmy chudí i bo- hatí jeli; a cožby tu z swobodné wuole ad ciuium statum pertineret, ad uocem zawřieno bylo, to aby držáno bylo ode et suffragia eorum ab antiquo, debent wšech. A by pak z kteréhožkoli stawu circa id etiam conseruari. několiko osob se wytrhlo, k tomu žeby neswolowali, aneb žeby na sněm ne- přijeli, to aby obecniemu swolení ke škodě nebylo. W quaternu trhowém léta 1499, w pátek o suchých dnech adventních (20 Dec.) Nalezli wuobec za práwo: toto se znamenitě wymieňuje: jestližeby se pan- ský a rytieřský staw z jakéžkoli příčiny oč swolili, ježtoby to swolenie proti práwóm a swobodám aneb obdarowání králowstwie českého bylo, aneb proti swobodám a wýsadám kteréhožkoliwěk jeho obywatele z stawuow těch: tehdy *) Článek tento celý jest počátek důležitého „zůstání Prešpurského“ (12 Nov. 1499,) ježto trochu zpráwněji psané počíná w tato slowa: „Zjednánie, kteréž se jest w Prešpurce mezi pány, rytieřstwem a městy krá- lowstwí Českého w přítomnosti krále JM“ stalo, což se hlasuow dotýče“ atd. Celé obšírné toto zůstání Preš- purské, ježto slaužilo za základ přítomnému zřízení zemskému, podáme budaucně mezi zápisy sněmowními. Rukopisowé kladau článek ten, jako i překlad latinský, we formě později snešené takto: „Což se hlasuow panského a rytieřského dotýče, aby se tak o hlasy k sobě zachowali, wedle wýsad a swobod starodáwních: očby se ti hlasowé swolili o obecní wěc, to má držáno býti. A jestližeby se které osoby wytrhly proti takowému swo- lení obecniemu, takowé jich wytrženie tomu swolení obecniemu ke škodě býti nemá. A cožby se městského stawu dotýkalo, také cožby jich hlasu od starodáwna příležalo, mají při tom zachowáni býti.“ Další odstáwky čl. 472 chybějí, jak w překladu, tak w rukopisech obau.

Strana 229
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 229 proti tomu swolení jestližeby se jeden nebo wiece jich zepřeli, nemají k tomu tištěni býti žádnú měrú, by proti swým swobodám měli to jemu swoliti, leč z dobré wuole a swobodné budú to chtieti učiniti. Pakliby o to pře byla o ty jeho swobody: tehdy král JM i budúcí králowé čeští mají to rozeznati a roz- súditi mezi stranoma, w Čechách a jinde nic: a on aby od toho utiskán nebyl dotud, dokudž by rozsúzen nebyl. Pak- liby kto co wyprosil na JKM“, neb na budúcích králiech českých jakú sobě wýsadu aneb swobodu, ježtoby proti našim starodáwním práwóm a swobodám a wýsadám bylo, kteréhožkoli stawu swrchu psaného, to má w nic obráceno býti. A též dotýkaloliby se co stavu městského w tom swolení, že od toho nemají tisknuti býti. W quaternu trho- wém léta 1499, w pátek o suchých dnech adventních (20 Dec.) Nalezli wuobec za práwo: že hait- man zemský, buď nynější neb budúcí, kterýžby na miestě krále JM“ posazen byl, ten má w Praze býti a súditi, a jinde nic. W quaternu 1499, o suchých dnech adventních. 473) Nalezli wuobec za práwo: že nálezowé a rozsudkowé, buď králowští, panští a wládyčtí, předešlí i potomní, saudem zemským utwrzení, kteříž tuto wepsáni a oprawowáni nejsú, ti předse jíti mají a w swé mocnosti zuostati mají.*) 474) Nalezli wuobec za práwo: což se jorgeltuow dotýče, že mají je zase bráti podlé obyčeje starodáwnieho, tak aby proti králi českému a zemi nebylo. 473) Pro iure constitutum est: de- creta et late sentencie regum, baronum et equestrium, precedentes et future, per iudicium regni confirmate, debent pro- gressum habere suum, et in uigore suo manere, sint inter personas aliquas, aut inter ordines. 474) Pro iure constitutum est: quod pertinet ad annuas pensiones, (quas uulgo yorgelth nominant), rursus possunt ac- cipere iuxta ueterem consuetudinem ; hoc tamen pacto, ne foret contra regnum, aut contra regiam maiestatem. 475) Nalezli wuobec za práwo: 475) Pro iure constitutum est: každý nápadní wodu na swém gruntu quisque aquam fluentem in fundo suo *) Rukopisowé oba, jako i překlad, wynecháwají zde slowa: „kteříž tuto wepsáni a oprawowáni nejsú,“ a přidáwají na konci: — „zuostati mají, buď mezi osobami neb stavy učinění.“

Strana 230
230 muoż ji pojieti k swé potřebě. Jakož léta 1493, o suchych dnech adventních; w quaternu trhowćm léta 1499, w pátek o suchých dnech adventních. (20 Dec.) 476) Nalezli wuobec za práwo: že każdy muoż wodu na swych gruntiech pojieti a po swych gruntiech ji wósti,*) a zase téZ po gruntiech swych do sta- rćho toku ji pustiti. O tom nález w bielych puohonnych léta 1493 k su- chým dnuom, kdež Tobiáš pohánie. 477) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby jeden druhému bez zápowčdi dobytek zajal na jakéžkoliwěk škodě, ten ktožby zajel, obweď škodu hned lidmi hodnowěrnými, a tu wedle zdá- nie aneb rozeznánie téch lidí škodu zaplať ten, čížby dobytek škodu učinil. Pakliby jeden druhému grunty swé za- powédél, a pfes tu zápowüd żeby jeden druhému na škodě dobytek zajal, ten hned, komuž se škoda stane, škodu aby též obwedl, chceli, a též wedle roze- znánie lidí ten jistý, čímž dobytkem se škoda stane, zaplať wedle toho roze- znánie. Pakli obwesti nechce, tehdy daj s každého dobytka ten jistý, čížby do- bytek byl jeden groš bielý tomu, ktož jest ten dobytek zajal, proto že jest přes zápowčdi na jeho grunty hnal. A kdyžby jeden druhému grunty chtěl za- powédét, daj jeden druhému wědčti li- stem pod pečetí swú a jiných dwú lidí dobrých pečetmi, anebo dwěma hodno- wérnyma člowčky, aby jeden k druhému poslal, že jemu grunty swé zapowiedá. A ktožby swéwolně nechtěl škody za- placené přijieti, coZby rozeznáno bylo lidmi hodnowěrnými, aneb s každého dobytka groše českého, a dobytek přes to držal za sebú, a jeho wydati nechtěl: tehdy ten, čížby dobytek byl, muož toho jistého (kterýž dobytku wydati nechce) *) Rkpp. přidáwají: „neobwozuje cizého toku,“ Zřízení zemské za krále Wladislawca r. 1500. potest eam deriuare ad commodum suum. 416) Pro iure constitutum est: quis- que potest aquam in fundo suo capere, eamque per fundum suum ducere, non cireumducendo alienum riuum, et rur- sus per fundum suum eandem aquam in antiquum riuum mittere, 477) Pro iure constitutum est: si quis alicuius pecora, que pascerentur in agris suis sine interdictione, abigerct in qualieunque damno, is qui abepit pro- testari debet damnum mox hominibus fide dignis, et tune ille, cuius pecora damnum fecissent, iuxta mentem et sen- tenciam illorum hominum damnum per- soluere debet. Si autem alter alteri fundum suum interdiceret, et contra in- terdictum quod alter alteri pecora in- duceret in damnum, et is cuiuis agri sunt pecora illa abegisset, is eui dam- num est factum, mox si uult damnum sibi factum protestare, potest ut supra, et itidem iuxta cognitionem hominum, quibus est protestatum, damna soluere is debet, cuius pecora sunt. Si uero noluerit protestare, tunc dare tenctur ille, cuius pecora sunt, huie qui interdixit agros suos, a singulis pecoribus unum grossum, eo quod contra suum inter- dictum in fundum suum pecora sua pe- pulisset. Cum autem uult alter alteri suos fundos interdicere, denunciet alteri litteris suis sub sigillo suo et aliorum duorum bonorum sigillis, aut per duos fidedignos homines, quod ei fundos suos interdicit. Et si quis pertinaciter nollet damna soluenda iuxta cognitionem illo- rum hominum fidedignorum, aut a quo- libet pecore unum gr. acceptare, ct pe- 

Strana 231
Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. z pychu pohnati. A ktożby takowy pych udělal, ten škody bez puohonu pohnaný zaplať puowodowi, a to we 4 neděliech od rozsudku, a pokutu daj, kteráž na pych uložena jest pánów J*% M“ na schwálenie úředníkuow menších. Než když dwa neb třie lidi mají w jedné wsi, ti lidé aby pásli ze spolka, jedni druhým bez škody, nehájiec sobě na gruntiech w té wsi. W quaternu trho- wém léta 1499, o suchých dnech ad- ventních. 478) Nalezli wuobec za práwo: že po dnešní den král JM' ani budúcí krá- lowć čeští na léna nemají wydáwati li- stuow z kanceláří německy, než česky, (neb latině) w zemi české, ani do těch zemí, které k korunč Ceské příslušejí, ani do jiných zemí, na wěčné časy. O pániech a 479) Služebníci u panského neb ryticřského aneb městského stawu, z těch tří stawuow, kteríZby jedni u druhych slüZili, páni jich se k nim zachowajte, jakož jest od starodáwna bywalo; a úředníci a služebníci zachowajte se proti pánóm swym též. Pakliby který pán kterého služebníka bez winy o hrdlo připrawil, aneb do wčže též bez winy wsadil, a držeti kázal a pustiti nechtěl, aneb jej sobě bez winy zapsal, aneb jeho bez winy slibem zawázal, chtě aby u něho přes rok swój doslüZeny déle slü- žil: tehdy přátelé toho jistého, mohů z každého stawu pána jeho aneb pány pohnati před saud a práwo zemské, a on neb oni powinni jsú z toho odpowie- dati. Neb každý služebník, doslauže roku swého, muož od pána neb od pá- nów swých, ústně aneb listem, odpuš- 231 cora illius insuper teneret apud se, eague dimittere nollet, tunc is, cuius pecora sunt, potest talem, qui pecora exhibere nollet, de contumelia citare; et qui talem contumeliam committeret,is damna abs- que olatione soluere debet actori in quattuor hebdomadis a die late senten- cie, ad approbationem officialium, et penam persoluat, que ob contumeliam iniuncta est a dominis. Sed cum duo aut tres habent in una et eadem uilla subditos suos, hi possunt pascere in communibus pascuis, tamen alter sine alterius damno, non interdicendo sibi inuicem fundos illius uille. 418) Pro iure constitutum est: ab isto die deinceps neque regia maiestas, neque futuri reges Boemie, in bona feudi debent litteras dare ex cancellaria scrip- tas teutonice, sed boemice uel latine in regno Boemie, neque ad illas pronincias, que ad regnum Boemie spectant, neque in alias prouincias in perpetuum. slużebniciech. 419) Pro iure constitutum est: ser- uitores apud ordinem baronum aut eque- strium aut ciuitatum seruientes, quicun- que apud quoscunque seruirent, domini eorum erga tales se ita conseruent, prout ab antiquo fieri solebat; et officiales et seruitores rursus erga dominos se itidem conseruent. Si uero aliquis dominorum seruitorem quempiam absque culpa pena capitali afficeret, aut in turrim itidem absque culpa conijceret, et tenere man- daret et emittere nollet, aut illum absque culpa sibi litteris obligaret, aut fide ob- stringeret, uolens ut ultra terminum eme- ritum adhuc illi seruiret: tunc amici ilius possunt dominum suum ex quo- cunque sit statu, aut dominos, citare ad iudicium et ius regni, et ille domi- nus uel illi tenentur in hoc respondere. Nam quisque seruitor, seruiendo usque 

Strana 232
232 ténie wzieti, Než úředník ten nemá odpuštěnie wzieti, než ústně, a počet má napřed učiniti a ze wšeho práw býti. W quaternu trhowém léta 1499 o su- chych dnech adventních w pátek (20 Dec.) 480) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby který služebník, jsa w službě u pána swého, a jat byl: že se nemá ten služebník šacowati bez wuole pána swého, dokudZ by on stdl a wywaditi jej chtěl, a beze lsti jeho wywaditi ne- moll. Než jestližeby který pán toho swéwolně zanetbáwal a newywadil, tehdy jestližeby se slušně šacowal, nechtě o zdrawie a o hrdlo swé přijíti, tehdy jemu pán jeho ten áacuük má zase nawrátiti. (O tom rozsudek w bielych puohonnych léta 1488.) NeZ kdyZbv jel neb šel bez wunole pána swého neb úředníkuow jeho, pán jeho nenie powinen zaň šacuňku dáwati. W guaternu trhowém léta 1499, w pátek o suchých dnech adventních (20 Doc.) 481) Nalezli wuobec za práwo: jest- lizeby ktery sluZebnfk uciml co komu z rozkázanie pána swého, a pán se k tomu seznal, aneb to na pána toho prowede, že jest s wolf pána swého to učinil: že o to ku pánu má hledieno býti, a má k takowému posláno býti a na něm zwüdéno, jestli to, Ze jest ten služebník učinil s jeho wolf; ten pán má hned powčdíti jmenowitč, Ze jest s jeho wolí neb nenie. Pakliby sám od sebe ten služebník co učinil, tehdy o to k tomu služebníku má hledieno býti; jako prwé o tom nález w bielých puohonných, léta 1463, kdež Ryneš pohánie; druhá w quaternu trhowém léta 1499, w pátek o suchých dnech adventních. 482) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby otec čí u koho úředníkem byl, a pán žeby od toho otce počtu nepřijal, Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. ad termini finem, demum potest a do- mino aut a dominis suis uerbo aut lit- teris ueniam abeundi a seruicio accipere. Sed officialis non potest aliter quam uerbo ueniam ad domino suo accipere; et rationem tamen omnium inprimis reddere debet, et de omnibus satisfacere. 480) Pro iure constitutum est: si quis seruitor, existens in seruicio apud dominum suum, ab hostibus captus esset, quod tunc seruitor non debot se sinere taxari sime consensu domini sui, quam- diu dominus pro eo cum hostibus azot ut eum redimeret, et quod dominus certe illum redimere non posset. Si autem aliquis dominus sponte negligeret, neque eum redimere curaret, tune si coucnien- ter taxaretur, ut incolumitatem et uitam conseruaret, tune talem taxam dominus suus tenetur ei coutra reddere. Sol si equitaret aut iret sine consensu domini sui aut sul officialis, hoc modo «domi- nus suus taxam pro eo dare non ob- ligatur. 481) Pro iure constitutum est: si quis seruitor ex mandato domiui sui ali- eui aliquid mali faceret, et dominus suus mandatum suum fateretur, aut id iman- datum contra dominum produci posset, quod id fecisset seruitor ille ex con- sensu domini sui, tunc actio competit in dominum, debetque mitti ad domiumn, et ab eo rescirl, si seruitor suus id fe- ceri ex suo consensu, et dominus etimn mox respondere nominatun, an sit id faetum & seruo suo cium suo consensu uel non. Si autem dominus nichil di- cere aut respondere uellet, tamen nichilo- minus ob id dominus conueniri debet. Si autem seruitor sponte sua id faceret, tune seruitor conueniri debet. 482) Pro iure constitutum est: si pater alicuius esset apud aliquem officia- lis, e& quod dominus a patre illo ratio- 

Strana 233
Zřízení zemské za krále dokudž by týž otec žiw byl: takowý syn po otcowě smrti nenie powinen pánu počtu činiti za otce swého. Též bratr za bratra, strýc za strýce, společník za společníka, nápadník za nápadníka, po smrti jich nejsú powinni pánuom jich počtu činiti. Pakliby syn, bratr, spo- lečník anebo strýc aneb nápadník chtěl z služby úředníka nápadem swým pána napomínati, (anebo z toho coby u pána na zámku toho úředníka zuostalo,) nemá jemu pán powinen býti zaplatiti (ani toho wy- dati), leč počet na miestě úředníka pánu učiní. . Nalezli wuobec za práwo:*) kte- rýžby pán měl služebníka, a ten slu- žebník žeby již u něho w službě nebyl, a ten pán u koho jest slázil, dalby list zachowací témuž služebníku, wyznáwaje Ze jest jemu wérné a práwé slüzil: chtěl- liby jej potom pies to winit a jej na jeho powésti dotykati, Ze upadne w po- kutu, kteráž jest o hanénie. O tom roz- sudek 4 Plana, K. 12 (= 1464.) Wiadislawa r. 1500. 233 nem bonorum non accepisset, quamdiu pater uixerat, filius suus post obitum sui patris eo casu non tenetur domino ilii pro patre defuncto racionem reddere. Itidem frater pro fratre, patruus pro patruo, socius pro socio, successor pro succedente non tenentur post obitum eorum dominis rationem reddere. Si autem filius, frater, socius, aut patruus, uel successor uellet ex successione pro precio officialis dominum admonere, auf pro his rebus, que adhue in arce domini ipsius officialis defuncti remansissent, agere, non tenetur ei dominus precium soluere, neque res eius exhibere, nisi prius pro officiali domino racio facta fuerit. O sirotciech. 483) Nalezli wuobec za práwo: Ze žádný poručník nemuož sobě spolku s sirotky neb s sirotkem zapisowati ani žádný jiný člowěk, dokudž sirotek let nemá, by pak král JM' k tomu powole- nie dáti ráčil, neb páni a wládyky na plném súdu, Ze takowé powolenie toho spolku Zádné moci mieti nemá, a má ten spolek, jestliZeby dopu&tén byl, zdwi- Zen byti, O tom w památnych J. 12 (= 1486.) 484) Nalezli wuobee za práwo: jestližeby který sirotek hotowé peníze měl, a na dědinách žeby neměl, tehdy ktožby toho sirotka poručníkem po ná- padu byl, má tu summu oznámiti při dskách, kterůž summu ten sirotek má, *) Chybí w rkpp. i w překladu. 483) Pro iure constitutum est: guod nullus tutor potest se unire cum bonis pupili aut pupillorum, neque quisquam alius, quamdiu pupillus pubertatis annos non habuerit, etiam si sua maiestas re- gia ad hoc suum consensum prebuerit, aut domini et equestres de pleno iudicio, eo quod talis consensus unionis nullum uigorem habere debet, et si talis unio admitteretur, quod tunc illa unio debet annichilari. 484) Pro iure constitutum est: si quis pupillus non haberet bona immo- bilia, sed in pecunia numerata, tunc qui ilius pupilli per successionem tutor esset, debet hanc quantitatem pecunie apud tabulas notam facere, ac satisdare debet, 

Strana 234
234 a má uručiti, aby jie neubýwalo, než radše jie (s králowskü wol aby při- býwalo. Jakož o tom rozsudek w Iwo- wých léta božieho 1496. 485) Nalezli wuobec za práwo: poručník králem JM“ daný neb příbu- zenstwím, ježto statek urukuje, nemá prodáwati statku sirotčieho bez zwlášt- nieho powolenie krále JM", pánuow a wládyk z plného saudu; jakož o tom rozsudek w bielých puohonných (c. 1490) kdež Laurin z Tábora pohánie. 486) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto statek swuoj zapsal ně- komu a dětem jeho, že tu děwečky mají tolikéZ jako pacholíci, a že jeden z těch détí*) nemuož se ke škodě druhého dluZiti na ten statek, a že dluhy zapi- sujícieho mají spolu platiti. O tom roz- sudek w lwowych puohonnych léta bo- Zieho 1496. 487) Nalezli wuobec za práwo: když- by která panna byla w cizie moci, a měla jaké práwo k čemu dskami neb jinak, že práwa swého nepromlčí. O tom rozsudek w Jwowých puohonných léta 1496, 488) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby který otec dcery kšaftem od synuow oddělil, a jiné poručníky jim nad týmž statkem zdělal, že to má moc mieti. Jestližeby jim dcerám na dědictwí dáwal, tehdy má zřiezenie dskami uči- niti, aneb na mocný list králowský. Než jestližeby zřiezenie to ohtěl na swrch- ciech neb klenotiech aneb na hotowých penčziech učiniti, to bude moci listem učiniti pod swůú pečetí a k tomu dwü neb tří dobrých lidí pod pečetmi; a též komužbykoli jinému chtěl odkázati, má se tak zachowati, jakož se nahoře píše. W památných O. 14 (= 1489). +) Orig, má omylem tisku; „dědin,“ Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. ne diminuatur talis quantitas pecunie, sed ut potius ad augmenta conuertere- tur cum regio consensu. 485) Pro iure constitutum est : tutor a regia maiestate datus, aut qui fit per successionem , qui tutores pupillis res saluas eorum fore satisdare debent: talis non potest bona pupillorum sine speciali consensu regie maiestatis aut dominorum et equestrium de pleno iudicio uendere. 486) Pro iure constitutum est: si quis bona sua alicui ac liberis eius pro- scriberet, quod illic tantum iuris habent femelle sicut masculi, et quod "unus in damnum alterius ex ilis bonis non po- test supra illa bona debitum contrahere, et debita contracta illius, qui bona pro- scripsit, simul soluere debent. 487) Pro iure constitutum est: que- cunque uirgo foret in aliena potestate, et haberet ius aliquod ad bona aliqua per tabulas, aut aliter, quod illa ius suum per silentium annorum non amittit, 488) Pro iure constitutum est: si aliquis pater filias suas in testamento a filijs in bonis separaret, ae alios tutores ilis supra bona earum constitueret, quod id uigorem habere debet suum. &i pater filiabus bona hereditaria daret, debet id testari tabulis regni, aut si ius condendi testamenti habet, in testamento tunc dare potest. Sed si testari uellet de suppellectili, aut de clenodijs, aut de pecunia numerata, hoc quisque facere potest litteris suis sub sigillo suo et duorum aut trium bonorum uirorum sub sigillis; et similiter si quid cuicunque uolet legare, debet ita conseruari, prout supra scribitur. 

Strana 235
Zřízeně zemské za krále 489) Nalezli wuobec za práwo: Ze bratr sestry nedielné nikterakZ ne- muoZ od sebe odbyti ani oddélti, ani statku žádným nápadem dskami ani listy odciziti, dokudž jie newdá. Pakliby jie chtěl odbyti za zdrawého žiwota dielem sprawedliwým, že to moci bude uči- niti, polože diely wšeho statku; a ona sestra anebo sestry mají diely bráti, a tak do naj- staršie ; a každá z nich bude se moci s swým dielem obrátiti wezmüci, k kterémuZ se jie koli příteli zdáti bude. Než sestry od bratří dieluow žádati nemají a nemohů; než jestližeby otec jaké zřiezenie učinil o dcerách, dcery fi takowém zfiezení zachowati se mají; anebo tefi rodowé mezi sebü zřiezení méliby, mají nebo mieti budů, s powolením králowským, že se podlé téhož zřiezenie zachowati mají dcery nebo sestry. Než bratr žádné sest nebo sester, kteréž let rozumných nemají, od- byti diely nebo odděliti nemuož. Pakliby která sestra o diel swuoj s bratrem nebo s bratry swými se dobrowolně smluwila, tehdy ta smlůwa miesto mieti má; tak wšak, kdyžby to ta sestra wyznala před králem nebo před pány na saudu zemském, že jest tu smlúwu s bratrem nebo s bratřími swými učinila swú dobrů a swobodnů wolí beze wšeho přinucení. A také že sestra každá neoddělená má při bratru býti, anebo kdežby jie bratr slušným miestem opatfil, má tu byti. Pakliby se jí jaké üzkosti dály, má to wznésti na prátely ; pakliby skrze pfátely jie napraweno nebylo, tehdy má to ona na krále JM', pakliby JM* w zemi nebylo, tehdy má na pány na süd zemský wznésti ; tehdy při čemž tu rozkázáno bude, při tom bratr i sestra se zachowati mají. Než když ji wdá, muož jie odbyti, a což po nie dá, tiem ji odděliti muož. Než jestližeby buoh bratra jejieho smrti neuchowal, prwé neëliby sestru wdal, tehdy na ni wešken statek připadne, jestližeby nenechal bratr dětí po sobě. Než necballiby syna, syn sestry otce swého, tehdy bude moci odbyti sestry otce swého jako sám otec. Než nechal- liby bratr dcery neb dcer, tehdy sestra jeho neodbytá má se děliti o ten statek, a polowici toho statku wzieti s dcerü neb dcerami, buď děweček mnoho nebo Wiadislawa r. 1500. 235 489) Pro iure constitutum est: quod frater sororem non emancipatam a patre non potest ullo pacto a se emancipare aut separare, neque a bonis per aliquam succesionem tabulis aut rescriptis alie- nare, quamdiu eam non tradiderit nuptui. Si autem uellet eam a se emancipare uita superstite parte equa bonorum, quod hoc fa- cere poterit, diuidendo bona in partes equa- les, et ipsa soror aut sorores debent partes accipere, et sic usque ad maximam natu que- libet ex his poterit cum parte sua bonorum se diuertere ad quemcunque uolet amicum. Tamen sorores partem bonorum suorum a fratribus suis petere non possunt neque debent. Si autem pater de his specialiter testaretur, tunc filie cirea ftalem testationem conseruari debent. Aut si amilie alique inter se habent, haberent, aut habebunt ordinationem cum re- gio consensu, quod etiam iuxta talem ordina- tionem debent filie aut sorores conseruari. Attamen frater sororem aut sorores, que an- nos legitimos pubertatis non habent, alienare a se parte bonorum aut emancipare non po- test. Si autem soror pro parte sua bonorum eum fratre aut cum fratribus suis sponte sua pacisceretur, tunc talis pactio locum habere debet, attamen in hune modum, quando talis soror recognosceret coram regia maiestate aut eoram dominis in iudicio regni, quod pactio- nem inijí cum fratre aut cum fratribus suis sua sponte et libera et non coacta. Et sic quelibet Soror non emancipata debet apud ratrem manere, aut ubi frater eam cum loco honesto prouideret. Si uero ei alique angu- stie aut molestie fierent, debet id ad regiam maiestatem referre. Si tunc regia maiestas in regno non essef tunc ad dominos in pleno iudi- cio. Ibi tunc, quicquid mandatum erit circa rem huiusmodi, et frater et soror conseruare debent. Sed cum eam tradiderit nuptui, potest eam alienare a se, et quicquid dotis ei tradiderit, ea dote eam a se separabit. Sed si frater decederet antequam soror nuptui locaretur, tunc in eam omnia bona fratris deuolui debent, si frater sine liberis decederet. Sed si filius restaret, tune filius sororem patris ita a se alie- nare potest, sicut et pater eius potuerat. Si autem frater decederet solis relictis filiabus, tunc soror non alienata a bonis 

Strana 236
236 málo; (o tom rozsudek w druhých Ond- řejowých L. 27(— 1483,)a druhýrozsudek králowský A. 9); že strýc nedielný i spo- lečník též se má zachowati při děweč- kách, jakož se nahoře píše. Než jestli- žeby dwa bratry nedielná nechali po sobě synuow, a jeden žeby nechal ně- kolik synuow a druhý jednoho, a chtěli- liby ti synowé po otciech swých se dě- liti: tehdy ten jeden proti několika má prawü polowici toho statku užiti, což sú otcowé jich měli. A též strýci ne- dielní a společníci, jestližeby synuow po sobě nechali, mají se při tom zachowati jako bratřie, o kterýchž swrchu psáno jest o syniech. A také žádný nedielný proti nedielnému nemá nic odkazowati ani dáwati; pakliby co dal neb odkázal, že to žádné moci mieti nemá, lečby to odkázánie ten, ktožby žiw byl, chtěl dobrowolně komu dáti. 490) Nalezli wuobec za práwo : jestli- žeby kto byl kterým sirotkóm poruční- kem, a ti sirotci Zeby byli déweóky, a k letóm sprawedliwym žeby přišly, a ten poručník od té děwečky zápis dskami na jejie statek přijal: tehdy se tudy poru- čenstwie zbawí, a ta děwečka bude se moci bez jeho wuole a rady wdáti za kohoZ se jí zdáti a lfbiti koliwěk bude s jiných přátel radá. O tom rozsudek w památných U. 7 (= 1496). 491) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby. kto po sobě dětí nechal, a poručníkuow žeby nezdělal, a zdlužilby se, ježto by těch dluhuow z toho statku zaplatiti nemohli, a přietel najbližší toho poručenstwie wedle swolenie nase wzieti nechtěl; by pak i poručníky zdělal, a ti toho poručenstwie na se wzieti ne- Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. fratris sui partiri potest pro bonis fra- tris sui, et dimidiam partem bonorum accipere cum filia fratris aut cum filia- bus, sint filie plures aut pauce; ei pa- truus à patruo in bonis non partitus et unitus itidem se conseruare debet circa femellas, prout supra scribitur. Sed si duo fratres impartiti à se in bonis ambo decederent filijs relictis, et quod unus illorum relinqueret aliquot filios et alter unum tantum, si tunc hi omnes filij amborum post obitum parentum suorum uellent bona diuidere et pro his partiri, tunc bona et hereditas illorum non de- bet diuidi per capita, sed per stirpes. Idem dicitur de patruis inpartitis et uni- tis, si post obitum suum filios relinque- rent, se itidem ut fratres, de quibus iam dictum est et de filjs eorum, se con- seruare debent, ac etiam nullus, qui eum aliquo se bonis uniret, altero non con- sentiente, debet bona illa alicui legare aut donare. Si tune quid legaret aut donaret, quod hoc nullum uigorem ha- bere debet, nisi alter, qui superstes foret, uellet id legatum sponte sua alicui dare. 490) Pro iure constitutum est: quod si quis foret tutor pupillarum, et he pu- pile quod ad annos pubertatis deueni- rent, et is tutor quod proscriptum, quod ili pupilla fecerat, ab ea acceptaret: tune is tutor iam eo casu tutela priuari debet, et talis puella poterit, sine con- sensu illius, cui uult nubere, cum con- silio aliorum amicorum. 491) Pro iure constitutum est: si quis post obitum suum liberis suis im- puberibus relictis nullum tutorem insti- tuisset, et quod debita sua essent tanta, quod ea bonis illis solui non possent, et quod etiam proximus amicus iuxta constitutionem tutelam illorum pupillo- rum in se suscipere nollet, aut si etiam 

Strana 237
Zřízení zemské za krále chtěli: tehdy ten statek sirotčí přátelé jich budů moci prodati s powolením krá- lowským neb pánuow a wládyk z plného saudu, a ty dluhy mají zaplatiti, a což zbude, mají toho statku sirotkuom do- chowati. Než jestližeby wiec dluhuow bylo než statku, tehdy rukojmě a dluž- níci zachowajte se k tomu statku wedle prwnieho swolenie. Jakož o tom roz- sudek w pamätnÿch U. 8 (= 1496.) 492) Nalezli wuobec za préwo: kte- rážby koliwčk panna buď panského neb wládyckého stawu komukoliwčk slíbila bez powolenie otce swého, aby spra- wedlnost swú, kterúžby koli k jakému statku mčla, ji ztratila. Pakliby otce neměla, než bratřie aneb strýce nebo poručníky, a jestližeby bez jich wuole komu slíbila: tehdy těž také aby kte- rúžby sprawedlnost k statku měla, buď na dédictwf nebo na hotowÿch penézfch, aby to ztratila, a to aby přišlo ten sta- tek na bratïie jejie; pakliby bratï{ ne- méla, tehdy na najblizsieho pïietele je- jieho. WSak jestlizeby kto které panně k manželstwie chtěl, kterážby byla pan- ského neb wládyckého stawu, ježtoby slušné dánie bylo: tehdy bratřie té panny, nebo strýc wlastní anebo poručníci, mají se o to s přátely swými a jejiemi ra- diti; a jestliže se přáteluom slušné zdáti bude, mají ji dáti. Pakliby bratřie nebo strýci nebo poručníci přes radu přátel- skú toho učiniti a té panny wdáti ne- chtěli, a to se w prawdě shledati mohlo, jižby bylo rozumieno, že to dělají pro užitek swuoj, aby té panny statku po- žíwali; i protož jestliže by ta panna komu, pánu neb rytieřskému člowěku slfbila, m& swé sprawedliwosti uziti. A jestliže by také se přihodilo, žeby která Wladislawa r. 1500. 237 tutores instituisset, gui tutelam nollent suscipere: tunc talia bona impuberum illorum amici proximi possunt uendere cum consensu regio, aut baronum et equestrium de pleno iudicio, et illa de- bitu soluere ex rebus diuenditis debent, et si quid post talem solutionem reman- serit, illud reseruari debet; vel si illud in fructus aliquos conuerterent, illi fructus impuberibus cedere debent. Si autem tanta forent debita, que de bonis impuberum solui omnia non possent: tunc fideiussores et creditores conseruent se erga illius bona defuncti iuxta priorem constitutionem. 492) Pro iure constitutum est: que- cunque uirgo, siue ex ordine baronum, siue equestrium, contraheret matrimonium cum aliquo sine consensu patris sui, quod omne ius, guodeungue haberet ad bona alicuius, perdere debet. Si autem jam patre careret, haberetque fratres aut patruos uel tutores, si tunc sine illorum consensu contraheret matrimonium, quod eo casu etiam omne ius, quodeunque haberet ad bona siue hereditaria siue ad numeratam pecuniam, amittere debet, et illa bona deuolui in fratres eius de- bent; si uero fratres non haberet, tune in proximum amicum. Attamen si quis uult ullam uirginem in matrimonium ducere ex baronum aut equestrium or- dine, cui conuenienter dari possit, tune fratres uirginis aut patrui aut tutores debent consulere amicos proprios et amicos uirginis, et de consilio amicorum facere debent. Si autem fratres aut patrui uel tutores de consilio amicorum facere nollent, nec uirginem in matri- monium Jlocare, iam intelligi daretur, quod hoc ob commodum proprium fa- ciunt, ut bonis uirginis illius interim fruerentur. Quocirca si talis uirgo cum aliquo ex baronibus aut ex equestribus hoc modo matrimonium aut sponsalia contraxisset, quod hoc casu suum ius 

Strana 238
238 panna panenstwie swého nezachowala a to se w prawdě shledalo, má konečně swój diel a statek, k kterémužby koliwěk sprawedlnost měla, ztratiti A takowy statek má též, jakož se nahoře píše, na najbližšicho přietele připadnůti. | Jestli- žeby pak nahoře psaní wšickni jí ktomu wdánie neradili a powoliti nechtěli: tehdy ona muož to wdánie swé wznésti na krále JM', pakli krále JM" nebude, ale na pány a wládyky na plný saud, skrze kohož bude moci, A jestližeby král JM', neb páni J* M' z plného saudu k tomu wdánie radili, že má toho užiti bez ujmy statku swého. 493) Nalezli wuobec za práwo: kte- říž se jedni s druhými statky swými spolčie, že s jedněch na druhé statky připadají, jakžby jim koliwěk přišli neb na ně připadli, (krom statku, kterýžby wzal po ženě,) i na dielu společník společníku powinen jest dáti statek, dobuď ho jakž dobuď, kdyžby se oto chtěli děliti, jako bratr nedielný bratru. O tom rozsudek quarto Plana M. 15 (— 1465) 494) Nalezli wuobec za práwo: jestliżeby kto élowéka mladého w to uwedl, kteryZby dwadcieti let nemél, &by jemu statek swuoj bez miesta zapsal, že ten zápis žádné moci nemá. Než jestli- žeby před dwadcieti léty zapsal, a potom do dwadcieti let o to nemluwil, takowý zápis má moo mieti, jestliZeby ten détí neměl; než předešlé wěci w swé moci zuostati mají. Jakož o tom tu kdež Do- ninský (sic). 495) Nalezli wuobec za práwo: což- koli po jedné sestře wěna dáno, že toli- Zřízení zemské sa króle Wladislawa r. 1500. non debet amittere. Quod si etiam con- tingeret, ut aliqua uirgo uirginitatem suam turpiter amitteret, quod cum effectu sciri posset, debet penitus tunc snam partem bonorum ac bona ad quecunque ius haberet perdere, et talia bona, prout supra scribitur ad proximum amicum deuolui debent. Si autem omnes su- pradieti amici ad aliquod matrimonium, quod etiam honestum esset, non con- sulerent, neque consentire uellent huic uirgini: tunc illa potest illud ad regiam maiestatem referre, si tunc regia maie- Sfías non adesset, tunc ad dominos in pleno iudicio, per quemcunque amico- rum poterit. Si regia maiestas aut ba- rones de pleno iudicio ad illud matri- monium consilium suum dederint, tunc uti illo consilio potest absque damno bonorum suorum, 493) Pro iure constitutum est: si qui se inuicem bonis, que ills de uno in alium aut quomodocunque uenirent aut deuoluerentur, unirent, exceptis bo- nis que ab uxore eius contingerent, quod in partitione vnitus vnito, cum illa unio foret sine aliqua exceptione, tenetur dare bona quomodocunque acquisita sint, cum pro his partiri uellent, sicut frater impartitus fratri suo dare tenetur. 494) Pro iure constitutum est: si quis hominem adolescentem, qui non- dum XX annum attigisset, in hoc ad- dueeret, ut ei bona sua sine uacuo loco relicto proscriberet, quod tale proscrip- tum nullum uigorem habere debet. Ta- men si ante XX annos suos proscrip- sisset, et usque ad annum XX" exactum pro ea re non ageret nec loqueretur, tune tale proscriptum suum uigorem iam retinere debet, si is liberos non haberet. Sed res priores suum uigorem habere debent. 495) Pro iure constitutum est: quan- tacunque dos datur uni sororum, quod 

Strana 239
Zřízení zemské za krále kéž má dáno býti po jiné. A když sú wšeckny wdané a wénem odbyté, tehdy po bratru nápadu nemají, lečby přátel mužského pohlawie nebylo, a jestližeby o statku žádného zřiezenie neučinil. Než který otec, nebo bratr, nebo strýc, nebo nápadník, jmenuje po nie wěno, to ozná- mil dostatečně wedle práwa, a tu wý- měnku aby dskami oznámil, že jie tiem neodděluje: tehdy ona proto, ač se i wdala, pii dědickém nápadu zuostari má, nebudeli synuow; a též jestližeby z nahoře psaných kto kterů wdal, a po ní nejmenowal ani dal, by jí muž jaké wěno z dobré wuole udělal: tehdy onatudy dědického nápadu neztratí. Jakož o tom rozsudek secundo Nicolai B. 2 (— 1396.) 496) Nalezli wuobec za práwo: že mocný otcowský poručník dskami uči- něný, anebo na list mocný králowský bez wymienky, nenie powinowat sirot- kuom počtu činiti, a má moc jako otec; kromě na sirotčiem statku wěna nemuož klásti a zprawowati statku swého. Než kterýžby poručník otcowský s wýmien- kami učiněn byl, a na se to poručen- stwie přijal, ten se zachowaj podlé wy- mienky té, kteráž w porucenstwí jest položena; než nápadu mieti nemá, lečby dskami neb zápisem pokázal, žeby to otec zřiedil, že má mieti nápad. W guaternu trhowém léta 1499, w pátek o suchých dnech adventních. 497) Nalezli wuobec za práwo: na kohožby poručenstwie nápadem přišlo, ten poručník, pokudž toho statku stáwá, odbýwaj za sirotky dluhy, jestližeby kteří byli, a wywazuj jich dluhy, a ten poručník sirotkóm uruč. Pakliby po- ručenstwie přijieti nechtěl a uručiti: tehdy k nápadu práwa neměj, a poru- čenstwie na najbližšicho přietele spadni i nápad. (W prwních Wáclawa Hyn- dráka.) Pakliby žádný přietel uručiti poručenstwie nechtěl; tehdy král JM' Wladislawa r. 1500. 289 etiam alijs tanta dari debet. Et cum essent omnes nupte et cum dote alienate, tunc fratri intestato non succedunt, nisi amici de stirpe mascula deessent. Sed si quis aut pater aut frater, uel patruus aut successor, specificando dotem, pro- testaretur sufficienter de iure talem ex- ceptionem, quod cum illa dote eam non omnino alienaret, tunc ila (etiam cum nuberet) non debet successione heredi- taria priuari, si filij heredes deessent; ac itidem si ex supradictis aliquam matri- monio traderet et dotem non specifica- ret neque daret, etiam si maritus ei causa dotis ex libero consensu aliquid pro- scripsisset, tamen ideo non amittet suc- cessionem hereditariam. 496) Pro iure constitutum est: quod tutor testamentarius, aut tabulis sine ulla exceptione institutus, non tenetur ratio- nem futele sue reddere, et omnem auc- toritaàtem paternam habet, nisi quod do- tem in bonis pupillorum proscribere non potest, neque cum bonis illorum de euic- tione satisdare. Sed si quis tutor testa- mentarius cum exceptionibus certis in- sütueretur, tutelamque susciperet, is iuxta exceptiones se conseruare debet; sed suc- cessionem habere non debet, nisi eam per tabulas aut proscripto protestaretur patrem testatum esse, quod succedere filio deberet impuberi. 497) Pro iure constitutum est: in quem tutela ueniret per successionem, is debet etiam debita, in quantum suf- ficiunt bona pupilli, soluere pro pupillo. Si uero tutelam suscipere nollet neque satisdare, tunc etiam priuabitur succes- sione, et tutela deuolui debet in proxi- mum alium amicum et successio. Si autem nullus proximorum satisdare uellet, tunc regia maiestas tutelam illius pupilli dare poterit illi, qui eam suscipere uoluerit cum successione. 

Strana 240
240 bude to poručenstwie moci dáti, ktožby to na se wzieti chtěl, i s nápadem. 498) Nalezli wuobec za práwo: že otcowský poručník nemá počtu činiti, než z toho, wečby se dobrowolně pod- wolil. O tom rozsudek w lwowych puo- honných léta božieho 1496, kdež Wác- law z Želetawy pohánie. 499) Najjasnéjáie knieZe a pán, pan Karel oc. rozkázal wšem úředníkóm Pražským desk zemských mocně a přísně, aby žádných sirotkuow k spolkuom ne- připúštěli, jediné lečby je prwé osobně opatřili a na ně pohleděli. | Primo Ul- rii D. 15 (— 1372) 500) Nalezl wuobec za práwo: Ze spoléenie anebo spolek nemá byti jinde, jediné před králem a sjeho powolením, aneb před pány na plném saudu, a ji- nak nikterakž nemá býti spolek. Primo Procopii B. 19 (— 1383.) 501) Nalezli za práwo: kdyžby který poručník co prowinil proti králi JM“ neb proti zemi, a měl statek sirotčí w moci swé, že to prowiněnie statku sirotčiemu ke škodě býti nemá, a král JM' bude moci to poručenstwie jinému dáti, jestližeby nebylo přietele žádného přirozeného, jakož jest to prwé býwalo. Primo Nicolai P. 11 (— 1395.) Tertio Wenceslai J. 11 (— 1409.) 502) Nalezli za práwo : že poruč- ník králem JM" daný, anebo příbuzen- stwím, ježto statek urukuje sirotkuom, nemá prodáwati statku sirotčieho bez zwláštnieho powolenie krále JM“ neb pánów a wládyk z plného saudu. Jakož nález w bielých puohonných léta 1486, kdež Laurin pohánie. 503) Nalezli za práwo: kdyžby kto swého statku nezřiedil a umřel, a si- rotkuow nechal mužského aneb ženského pohlawie: to poručenstwie spadni na najbližšícho přietele. O tom w prwních Wáclawa Hindráka (— 1497.) Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 498) Pro iure constitutum est: guod tutor testamentarius non tenetur ratio- nem tutele reddere, nisi sponte ad id consentiret. 499) Pro iure constitutum est: se- renissimus princeps et dominus d. Caro- lus oc. mandauit omnibus officialibus Pragensibus tabularum regni, potenter et seuere, ut nullos orphanos ad unionem bonorum permitterent uenire, nisi prius eos personaliter conspicerent et perquirerent. 500) Pro iure constitutum est: unio non debet alibi esse, nisi coram rege et cum eius consensu, aut coram domi- nis in pleno iudicio, aliter unio non debet fieri. 501) Pro iure constitutum est: si qui tutorum regie maiestati aut toti regno in culpam incideret, haberetque bona in potestate sua pupillorum, quod huiusmodi culpa bonis pupillorum dam- no esse non debet, illamque tutelam re- gia maiestas potest alteri dare, si nul- lus extaret amicorum proximorum. 502) Pro iure constitutum est: tu- tor per regiam maiestatem institutus, aut per successionem factus, qui satis- dare pupillo tenetur, non debet uendere bona pupilli sine speciali consensu regie maiestatis aut dominorum de pleno iudicio. 503) Pro iure constitutum est: si quis decederet intestatus, et relinqueret pupillos aut pupillas, tutela illorum de- uolui debet in proximum amicum. 

Strana 241
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 241 O wdowách. 504) Wladislaw z božie milosti král esky oc. rozkázal we dsky památné zapsati, coZ se dotyóe wn, kteráZ spla- cowána bywají od dédicuow, na kte- rÿchà dédinéch wëna jsû, aby wiece pfed JKM" saudowć nebywali, tak to- tižto: že ktožby koli chtěli která wěna splacowati jakožto dědicowé, aby summu wénná dal na groše Pražské české, aneb na zlaté Uherské, neb Rýnské, jakž sú tehdáž platili a měněm byli zlatí, kdyZ wéno we dsky kladeno bylo, aby tak splacowána byla. Na to jsû poslowé ke dskám od JKM" byli: Wi- lém mladší z Rismberka a z, Rabie, najwyšší komorník králowstwie Ceského, a Jan jinak Jenec z Janowic a z Petrš- purka, najwyšší purkrabie Pražský, nadepsané wéci wyprawujíce, jsáce od krále JM" zwlásté wysláni. ^W památ- nych G. 5 (— 1478.) 505) Nalezli wuobec za práwo: Ze nenie žena muZe swého wézeii nikterakZ, kromě wěna; jakož o tom rozsudek w bielych puohonnych léta 1463. A jestližeby jie muž její: wečkoli zawadil, buď w sliby, aneb w jaké koli záwady, že ona po smrti jeho wěnem swym toho nenie powinna platiti. W puohonnych (sic). 506) Nalezli wuobec za práwo: jest- liżeby muż wedle sebe zawadil Zenu swü w poruéenstwie, a statek sirotóí, ten Zeby wedle ného urukowala: tehdy swym wénem ona z toho porułenstwi platiti nemá, jestliže toho poruëenstwie po smrti muže swého hned se zbawi. Neż jestližeby se po smrti muže swého w to poručenstwie uwázala, tehdy má s dětmi muže swého spolu počet činiti z toho. Pakliby sama držela, tehdy má z wěna z statku swého zaplatiti, cožby na počtu zuostala. 504) Pro iure constitutum est, et Wla- dislaus dei gratia rex Boemie oc. man- dauit in tabulas memoriales proscribi, quod attinet ad dotes, que ab heredibus solent persolui de bonis illis, in quibus proscripte sunt, ut amplius pro his iudi- cia maiora coram sua maiestate non forent, in hune modum: quicunque uo- luerint dotes soluere uti heredes, ut summam dotalem darent in grossis Pra- gensibus Boemicalibus, aut in aureis Vngaricalibus vel Renensibus, prout illo tempore, cum dos in tabulas proscribe- batur, ualebant et permutabantur, ut etiam ita solueretur. 505) Pro iure constitutum est: vxor non est in aliquo obligata uiro suo, excepta dote. Si tune um suus ad ali- quam obligationem eam adduceret, siue ad fideiussionem aut aliam obligationem, quod tunc uxor non obligatur dote sua ea persoluere. 506) Pro iure constitutum est: si maritus una secum uxorem suam obli- garet in administratione tutele ac bo- norum pupilli, quod cum marito res pu- pilli saluas fore satisdedisset, tunc eo casu non tenetur ob illam tutele admi- nistrationem dote sua persoluere, si mox post obitum mariti sui administratione tutele se priuauerit. Si autem post obi- tum mariti sui se tutele obligaret et im- plicaret, tunc debet cum liberis mariti sui una rationem reddere. Si tum sola tutelam administraret, tunc debet de dote 

Strana 242
507) Nalezli wuobec za práwo: kte- rážbykoli wdowa, mající wěno po muži swém, a w ně se neuwázala wedle práwa do tří let a 18 neděl, a na ně práwem wdowskym nesáhla, tehdy to wéno pro- mléf jako jiné dédictwie. A jestliZeby je také komu zapsala před třemi léty a 18 nedělmi, a ten také po smrti muže jejieho po práwu žeby nešel, ažby od smrti muže jejicho tři léta a 18 nedělí prošlo, an práwa jdú, též swé práwo promlčí jako ona, kteráž wčno měla. O tom rozsudek w bielých puohonných léta 1485. 508) Nalezli wuobec za práwo : kdež- by která byla wznešena, a jináč žeby wěna swého neměla ujištěného, má toho wznešenie užiti, když to prowede, jest- liže jest co po nie jmenowáno a dáno při tom wznešení; a má toho wzne- šenie užiti a z něho nemá poháněti. Než má od krále JM" aneb od pánów a wlá- dyk z plného saudu, ten má obeslán býti listem od úřadu k úterskému dni, aby před pány stál a jie práw byl; jakož o tom prwnie swolenie ukazuje. Než jestližeby ona po smrti muže swého we třech létech a 18 neděliech na to wznešenie nesáhla obesláním tiem listem, an práwa jdú, že to swé wznešenie pro- mlčí. A jestližeby jí ten, na číž jest statek wznešena, musil wěno dáti, a onoho statku něcoby zuostalo, kterýž jest k němu wznesl: tehdy ten, kterýž jest dal wéno, muoZ k jeho statku práwem hle- děti. Než jestližeby ten, jsa listem obe- slán, proto wznešenie k tomu úterskému dni (jako se nahoře píše) nestál: tehdy ta wdowa má na ten statek obranným listem uwedena býti, a jej držeti a jeho užíwati dotud, dokudžby jí jejie wěno dáno nebylo. Než jestližeby pro nemoc Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. et de bonis suis soluere, si guid in ra- tione reddenda obligata remaneret. 507) Pro iure constitutum est: gue- cunque mulier uidua haberet dotem, et post obitum mariti sui iure dotis non ageret ad tres annos et xviij hebdoma- das, tunc talem dotem amittet per silen- tium iuris sui, uti alia bona hereditaria. Et si cui hanc dotem proscriberet ante ires annos et xviij hebdomadas, et is post obitum mariti eius iure pro dote illa non procederet tam diu, donec iam post obitum mariti eius tres anni et xviij hebdomade preterirent, cum iura suum progressum haberent, itidem is suum ius silentio amittit, sicut et illa uidua, que dotem habuerat. 508) Pro iure constitutum est: in euius bona uxor alicuius esset impor- tata, et quod illa non haberet aliter dotem suam ratam, debet huiusmodi deportatione frui, si talis uxor protesta- bitur dotem fuisse specificatam et datam cum deportaretur, et debet frui hac de- portatione, et contra neminem pro dote agere debet. Sed a regia maiestate aut a baronibus et equestribus de pleno iudi- cio debet is litteris uocari ab officio, ad diem Martis, ut coram dominis com- pareret et illi uidue responderet. Si autem post obitum mariti sui in tribus annis et xviij hebdomadis non ageret pro dote in bona illa, in que traducta sit per conuentionem litterarum, cum iura pro- gressum suum haberent, quod tunc ius suum per silentium amittit. Si tunc is, in euius bona importata sit, cogeretur ei dotem soluere, et aliquid bonorum illius, qui eam ad illum importauit, re- staret, tunc is, qui dotem illi soluere coactus est, potest in bona illius iure procedere. Sed si is, qui litteris uocatus est ob importationem ad illum diem Martis, prout supra scribitur, non com- pareret, tunc illa uidua debet in bona 

Strana 243
Zřízení zemské za krále Wiadislawa r. 1500. státi nemohl, aby nemoc jeho byla opo- wédéna; a bylaliby opowčdčna jeho nemoc, má práwa jako o nemoc užiti. Kdež prwní nález o tom swčdčí w pa- mátných P. 16 (= 1490), a w bielých puohonných léta 1485. 509) Nalezli wuobec za práwo: jest- ližeby na kterém statku wěno předešlo, a potom žeby na tom statku zpráwa zawázána byla: tehdy potom přišloliby kdy pro nezpráwu toho statku práwo wésti, že na to wěno se wésti nemuož na předešlé. O tom rozsudek (sic.) 510) Nalezli wuobec zapráwo: ktožby koli kterů pannu wdáwal, a rukojmě žeby k swé ruce přijímal, anebo zápisem wénnym žeby jie ujištěno bylo: napřed ten má jie to wěno na rukojmiech wy- upomínati té owdowélé. Pakliby ruko- jmé nedali podlé slibu swého, anebo Zeby nemül ktery co dáti,anebo z země žeby ujel: tehdy ten jie sám má dáti, coby se jie nedostalo wěna jejieho, če- hožby listem anebo dskami přijemce byl. W památnych T. 16 (— 1495.) 511) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby žena muži swému k wuoli při- řkla komu něco učiniti anebo dáti, ne- nie toho po smrti muže swého powinna dáti a učiniti, poněwadž jest muže swého w moci byla. O tom rozsudek w bie- lých puohonných léta 1493. 512) Nalezli wuobec za práwo: jest- ližeby bratřie nebo společníci dali po- wolenie jednomu, aby na wšem statku wéno kladl*): jestliZeby buoh smrti muZe jejieho neuchowal, tehdy ona (wedle zapsánie) wšech bratří w statek bude se moci uwesti a jej držeti, dokudž jie wěna nedadie, by se pak i o ten statek rozdělili po wěnu kladení; tehdy ne- *) Orig. dí „kladla.“ 243 ilius litteris tuitionis introduci, et ea tenere et his frui, quamdiu eius dos non redderetur. Si autem ob infirmitatem suam comparere non posset, debet suam infirmitatem denunciare; et cum denun- ciauerit, debet frui iure iuxta constitu- tionem de infirmitate. 509) Pro iure constitutum est: si alicuius bonis pro dote satisdatum esset, et dein quod illis bonis etiam fuisset cau- - tum alicui de euictione, si tune contin- geret ius ducere supra ila bona, quod supra id, quousque se dos extendit, du- cere ius non potest. 510) Pro iure constitutum est: qui- eunque aliquam uirginem nuptui trade- ret alicui, et fideiussores pro dote ipse acceptaret, aut quod proscripto dotali ei satisdaretur: inprimis is debet dotem illam a fideiussoribus monere ili uidue. Si tunc fideiussores iuxta promissum suum non darent dotem, aut quod ali- qui soluendo non essent, aut quod de regno profugissent, tunc metipse debet dotem soluere, in quantum soluta non esset, quousque ipse aut litteris aut ta- bulis acceptator esset. 511) Pro iure constitutum est: si uxor ad petitionem uiri sui promitteret alicui aliquid facere aut dare, non obli- gatur uxor marito decedente id facere aut dare, ex quo adhuc in uiri sui po- testate fuerat. 512) Pro iure constitutum est: si fratres aut qui uniti essent bonis, da- rent uni consensum suum, ut omnibus bonis communibus sue uxori de dote satisdaret; si tunc maritus decederet, tune uxor eius defuncti (iuxta proscrip- tum) in bona omnium fratrum intro- mittere se poterit et tenere, quamdiu dotem eius illi non persoluerint, si etiam 

Strana 244
244 budeli to wěno swedeno, že ona bude se na wešken statek (nahoře dotčený) wésti. Než dadúc oni bratřie neb spo- lečníci wěno, tehdy budú moci k dielu toho, ktož jest to wčno učinil, hledčti. Pakliby dielní sebe nebyli, a tohoby buoh smrti neuchowal, a ostawilliby dě- dice po sobě, a děliliby se kdy o ten statek s tiem dědicem, tehdy to wčno z dielu toho dědice má zaplaceno býti. O tom rozsudek quarto Mathie A. 10 (= 1437.) 513) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby muž ženě swé které swrchky nad wěno dáti chtěl, tý swrchky má w zápisu nebo w kšaftu zejména jmenowati; a kterýchžby zejména nejmenowal, těch bráti a na ně táhnüti se nemá. Krom coby jejieho wlastnieho bylo, to pobrati muož, anebo coby ji muž za zdra- wého žiwota dal. 514)Nalezliwuobeezapráwo: kdyżby na kterú ženu po příbuznosti (podlé ob- darowánie králowského) poručenstwie připadlo, jako na najbliżsieho pfietele, a ta Żeby urudila, aby statku neubywalo, nemá jie muZ w to porudenstwie sahati bez jejie wuole, ani w ten statek wkrá- deti. Pakliby sáhl, anebo ona jemu jej dobrowolné poruéila k zprawowánt, tehdy powinen bude muž uručiti; a když uručí, její rukojmě mají propuštěni býti, a muž za ni počet činiti má. A nedostaneli se co na tom počtu, tehdy muž má swým statkem odbywati; pakliby muž její umřel, tehdy ktož *) nápad k statku jeho by měl, bude powinen za muže jejieho (což jest byl toho w držení) počet či- niti, a zaň jeho statkem odbýwati. Než kdyZby ona owdowéla, a ten statek po- rucenstwím piedse drZela, z toho swého drZenie powinna bude počet sirotkuom učiniti, i jich (wedle práwa) odbyti, ne- ?) Orig. chybné „když,“ Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. post satisdationem de bonis partirentur; et hoc uerum esse debet, si dos illa aliorsum non traducta esset de bonis illorum. Sed cum fratres aut vniti sol- uerint dotem, tunc haberet actionem pro dote contra partem bonorum illius, qui de dote bonis illorum uxori sue satis- dederat. Si autem non partirentur pro bonis, et ille qui satisdederat decessisset et heredem reliquisset, et postea post obitum illius partiri pro bonis cum herede uellent, tunc inprimis dos de parte bo- norum illius heredis solui debet. 513) Pro iure constitutum est: si quis uxori sue ulira dotem de suppellectili sua aliquid dare uellet, huiusmodi suppellectilem in proscripto suo aut in testamento specificare debet, et quam non specificaret, illam accipere non debet, neque pro illa agere potest, ex- cepta illa que ipsius propria fuisset, illam ac- cipere debet, aut quam maritus ei adhuc su- perstes dono tradidisset. 514) Pro iure constitutum est: si in aliquam uxorem ex successione (iuxta regiam donationem) tutela deuolueretur tanquam in proximum amicum, et hec quod etiam satisdedisset bonorum pu- pili non fore diminutionem, tunc mari- tus non debet se in tutelam illius in- iromittere sine consensu uxoris, neque bona pupilli attingere. Si autem se in- tromitteret, aut quod uxor libere com- mitteret marito administrationem, tunc maritus tenetur satisdare; et cum satis- dederit, tunc fideiussores uxoris liberi. esse debent, et maritus pro ea debet pupillis rationem reddere; et si in ra- tione reddenda aliquid deficiet pupillis, tunc maritus suus bonis suis satisfacere tenetur. S1 tunc maritus decederet, tunc is, qui per successionem bona mariti sul habebit, obligabitur pro marito suo, in quantum bona pupillorum tenebat, rationem reddere, et pro eo bonis eius 

Strana 245
Zřízené zemské za krále Wladislawa r. 1500. dostaneli se co po počtu. Než žádný muž nemá podlé sebe ženy swé w po- ručenstwie přijímati ani zapisowati, aby wedle něho urukowala za umenšenie statku. Jestližeby ji pak přes to w to poručenstwie zapsal, tehdy to žádné moci nemá mieti. O tom rozsudek w lwowych puohonnych léta 1497. 515) Nalezli wuobee za práwo: kterázZby žena muži swému statek pro- dala a přátely o ten trh s mužem swým smluwena byla, a na tu smlúwu žeby jemu ten trh we dsky kladla; a jest- ližeby po smrti muže swého chtěla se zase na ten statek nawrátiti, prawieci že jest wězeň muže swého byla, a že to učiniti musila: podlé takowého prodaje nemá se ona zase na ten statek na- wracowati. (Rkpp.) . . . summu peněz wezmi, zač ten statek muži swému prodala. A nad to, kdyžby takowým obyčejem někomu jinému statek prodala, majíc muže, že nemá se na ten statek na- wracowati. Než ktožby takowý statek od ženy kúpil, má zaň u desk penieze klásti, a chceli je muž jejie wyzdwihnúti s wolí ženy swé, ujisť ty penieze u desk, prebu- deli muže swého, aby wčdčla kde swé penieze naleznüti. Než při takowém trhu král JM, pakliby krále JM“ nebylo, tehdy páni a wlá- Sy z saudu zemského aneb z komornieho aby k tomu wyslali z pánów a wládyk, ab w to nahledli, sprawedliwěli jest ten state prodán. Pakliby která žena statek muži swému zapsala, a muž její žeby prwé umřel, tehdy ten statek zase na ni připadnůti má. Pakliby umřela, tehdy wedle zápisu při muži zuostati má, tak jakž zápis swědčiti bude. Pakliby je sama žena wyzdwihnůúti chtěla, tehdy úře- dníci zapište to dskami, že jest sama je wy- zdwihla; a to proto zapsánie to má býti na swčdomie tomu, že jest ten statek 245 pupils satisfacere, Sed marito defuncto, si illa perseuerasset in tutela et bono- rum possessione, ex tali bonorum pos- sessione obligata erit rationem pupillis reddere, et his de iure satisfacere, si quod post racionem defecerit. Sed nul- lus maritus secum potest uxorem suam in tutelam acceptare, neque proscribere, ut satisdaret cum marito pro diminutione bonorum pupilli. Si autem denique uxo- rem suam in ilam tutelam proscriberet, tunc tale proscriptum nullum uigorem habere debet. 515) Pro iure constitutum est: si ulla mulier marito suo bona sua uendi- disset, e£ per amicos contractum emp- tionis cum marito suo fecisset, et illum contractum illi intabulasset, non potest post obitum mariti sui contra redire ad bona illa, allegando causam, quod fuis- set in potestate mariti sui, et quod id facere coacta fuisset: attamen iuxta ta- lem contractum summam pecunie sue repetere potest, quanti illa bona marito suo uendiderat. 'lanto etiam magis, si tali modo alicui alteri quam marito bona sua uendidisset marito uiuente, non de- bet restitui contra ad illa bona uendita. Sed qui huiusmodi bona emerit ab uxore sua, debet pro his pecuniam apud ta- bulas deponere, et 8&1 tunc uoluerit ma- ritus illam pecuniam cum consensu uxo- ris tollere, tunc debet pro his uxorisa- tisdare, ut si foret superstes marito suo, sciret ubi illam pecuniam inuenire pos- set. Sed ad talem contractum debet regia maiestas, si adest, aut domini et equestres de pleno iudicio, aut de iudi- cio eamere de baronibus et equestribus aliquos mittere, ut cognoscerent, si talia bona sint rite uendita. Si uero ulla uxor marito suo bona sua proscriberet. et quod maritus prius decederet, tune talia bona debent rursus deuolui in uxo- rem, Si autem uxor prius decederet, tunc 

Strana 246
246 zaplacen, aby se ona potom naň ne- mohla wiece nawracowati. A od toho zapsánie má dáti k úřadu písaři men- ších desk zemských 4 groše české. W prwnich Wáclawa Hindráka K. 10 (= 1497.) Zřízení zemské za krále Wladislawa r.1500. iuxta proscriptum illa bona marito re- manere debent. Si uero uxor pecuniam depositam pro bonis wuenditis metipsa tollere uellet, tunc id officiales prosceri- bere debent tabulis, quod hanc pecuniam uxor metipsa acceperit, et illud pro- scriptum ea gratia fieri debet, ad testi- monium illius, quod talia bona sint per- soluta, ne uxor postea posset contra illa ad bona redire. Et a tali proscripto dari debent quattuor grossi notario minorum tabularum. O rozdielech starć. 516) Nalezli wuobec za prawo: aby syn dielu od otce žádati nemohl. Než jestližeby se oženil s otce swého radu a přátel swých, tehdy otec má jej slušně opatiiti. W prwnich Wśclawa Hindraka (= 1497.) 517) Nalezli wuobec za práwo: Ze bratr starší mladiiemu aby utratiti ne- mohl, přes záwady otce swého, než do swého dielu. A zase mladší bratr, do- rosta k letuom, aby nemohl utratiti statku bez wuole staršieho bratra swého; pakliby se co přes to wzdlužil, aby se na swuoj diel wzdlužil. A také starší bratr žádnými záwadami mladšiemu bratru statku zawaditi nemuož; pakliby zawadil, aby žádné moci neměl. W prw- ních Wáclawa Hindráka B. 4 (— 1497.) 518) Nalezli wuobec za práwo: kdyzb bratr bratru nebo bratřím dielu dáti nechtěl, má obeslán býti listem od úřadu, aby k naj- prwnějším suchým dnuom stál před pány na plném saudu. Pakliby nestál, tehdy má se we wšecek statek s komorníkem Pražským uwázati, a diel swuoj zapsati komužby se je- mu zdálo. 519) Nalezli wuobec za práwo : jestli- žeby kto co jednomu bratru nedielnému odkázal, anebo odkudžby mu koli statek přišel, anebo žeby ho dobyl, že to má 516) Pro iure constitutum est: filius a patre suo partem bonorum petere non potest. Sed si uxorem duceret cum patris sui consilio et amicorum, tunc pater tenetur conuenienter filium prouidere. 517) Pro iure constitutum est: quod frater senior juniori fratri bona consu- mere non potest, quantum restaret post solutionem debitorum, nisi usque ad partem suam. Et rursus frater iunior, cum ad pubertatem peruenerit, non po- test consumere bona sine uoluntate frat- ris senioris. Si uero insuper aliqua de- bita contraheret, quod tunc illa soluere tenetur sua parte bonorum. Et etiam frater senior nullis obligationibus bona fratris sui junioris obligare potest; si tune obligaret, quod talis obligatio nul- lum uigorem habere debet. 518) Pro iure constitutum est: frater fratri aut fratribus partem bonorum si dare nollet, debet tunc litteris ab officio uocari, ut in pro- ximis quattuor temporibus compareret coram dominis in pleno iudicio. Si autem non com- pareret, tunc debet se intromittere in omnia ona cum camerario, et partem suam proseri- bere cuicunque uoluerit. 519) Pro iure constitutum est; si quis alicui, qui a fratribus suis in bonis esset impartitus, aliquid legaret, vel quod ei undecunque bona aliqua uenirent, vel 

Strana 247
Zřízení zemské za krále mezi jiné bratřie na diel poloZiti. Než cožby kterému přišlo po ženě, toho nemá na diel položiti, ale má toho sám uží- wati a dědicowé jeho. O tom rozsudek w památných O. 30 (= 1489.) 520) Nalezli wuobec za práwo: že rozdiel má býti listy a dskami, a jináč nic. A ktož rozdielu dskami aneb listy nepokáže, ten každý w nedielu (s kaž- dým s kýmž spolek má) zuostane, buď po otci, po bratru, po strýci aneb jakžkoli. 521) Nalezli wuobec za práwo: když- by dwěma neb třem dsky swědčily bez wymienky a jinać sebe dielni byli, jeden swuoj diel muož dáti aneb prodati, ko- muž se jemu zdáti a lbiti bude dskami. (O tom rozsudek w bielých puohonných léta od narozenie pána Krista 1485.) A kdyžby se jeden nechtěl děliti, tehdy ho druhý má práwem k tomu připrawiti a k němu o to práwem hleděti. Ť také o to, jestližeby kto co s kým we spolku měl a dr- žel, a jináč byli sebe díelni; a též- přišelliby na které společně nápad, též se při tom za- chowati mají, jakož se nahoře píše. 522) Nalezli wuobec za práwo : jest- ližeby který bratr, jsa nedielen bratří swých, a zapsalliby na dielu swém wěno ženě swé: tehdy jestližeby jeho buoh smrti neuchowal prwé nežliby se roz- dělili; že ona nemuož wěnem swým sáh- núti wýše, než na diel muže swého; a ten diel w tom wéné má drZeti aZ do splacenie toho wéna od dédiców nebo nápadnfkuow. NeZ nedostaloliby se jí co wéna na tom dielu, má toho hledéti Wladislawa r. 1500. 241 quod sua industria bona acquisiuisset, quod talia bona in partitione inter bona fratrum ceterorum connumerare debet. Sed si aliqua bona uenirent ab uxore, illa non tenetur inter bona fratrum con- numerare, sed frui debet illis bonis so- lus ac heredes sui. 520) Pro iure constitutum est: quod partitio bonorum debet fieri litteris aut per intabulationem, et non aliter. Et qui partitionem bonorum non protesta- bitur aut litteris aut per intabulationem, is est impartitus in bonis, cum quo- modocunque habet unionem, siue post obitum patris, siue post obitum fratrum aut patruorum, aut qualitercunque sit facta vnio. 521) Pro iure constitutum est: si quid duobus aut tribus simul tabulis proscriberetur sine aliqua exceptione, et quod alij bonis suis uniti non forent, potest tunc quisque partem suam dare aut uendere cuicunque uoluerit per in- tabulationem. Et cum aliquis horum nol- let pro his bonis partirij alius potest eum conuenire et iure eum compellere ad partitionem. Ac etiam in hoc, si quis eum altero in aliqua re speciali unitus esset, et alter eorum eam possideret, dum tamen in alijs rebus et bonis non forent uniti, vel etiam si in unionem ali- quam deuolueretur successio bonorum, quod itidem debent se in his conseruare, prout hic commemoratur. 522) Pro iure constitutum est: si quis fratrum in bonis impartitus a ce- "teris fratribus proscriberet in sua parte bonorum dotem uxori sue, tunc si ille prius decederet quam inuicem pro bonis partirentur, quod tunc uxor defuncti mariti non habet actionem ultra, nisi contra partem bonorum mariti sui, illam- que partem mariti pro dote possidere potest, quamdiu ei dos sua a fratribus mariti sui uel ab heredibus uel succes- 

Strana 248
248 tu, kdež jest wznešena; a nebyloliby tu dosti za jejie wěno, tehdy má k tomu hleděti, ktož jest ji wdáwal. O tom rozsudek králowský D. 11. 523) Nalezli wuobec za práwo: kdyžby se bratřie dělili, jestližeby kteří mezi nimi byli, ježtoby lét neměli, ti mají při najstaršiem bratru zuostati s swymi diely. A neuchowalliby buoh w tom najstaršieho bratra, tehdy má jeho diel připadnůúti na ty bratřie, kteřížby při něm zuostali a odděleni nebyli. A též zase neuchowalliby buoh těch mlad- ších neoddělených, spadne diel na star- Éieho a na ty, kteříž sebe dielni nejsú. A přitom měliliby sestry, i ty sestry pfi najstaráiem bratru zuostat: mají s swými diely, co k jich odbytie příslušie. A neuchowalliby těch sestr buoh, tehdy ten diel nebo ti dielowé spadnü na star- šicho bratra a na ty, kteříž sú jeho nedielni, ale wšak tak: umřelaliby která sestra newdadúc se, a jestliZeby buoh neuchowal bratra staršieho bez bratří nedielných a bez dětí, tehdy jeho statek také na ty sestry neb na sestru ne- wdané připadne. O tom rozsudek w reji- strách králowských H. 4. 524) Nalezli za práwo: jestližeby bratr nedielný prodal co komu, též strýc nedielný, tehdy má od úřadu desk zemských Hstem obeslati, aby k tomu wkladu přijel. Pakliby nepřijel bratr druhý, jsa w zemi, maje léta, neodepfelby tomu trhu do tří let a 18 neděli, ažby léta. zemská pro&la: jiZ se po projití let těch nebude moci nawracowali na to dědic- twie, co bratr jeho prodal. Pakliby w zemi Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. soribus soluta non esset. Si autem pars illa sufficiens non esset pro dote per- soluenda, tune datur ei actio pro dote aduersus illum, qui eam nuptui tradebat. 523) Pro iure constitutum est: cum fratres partirentur pro bonis, si quis eorum foret, qui annos pubertatis non- dum haberet, ille uel illi manere debent circa fratrem seniorem cum suis parti- bus bonorum. Et senior frater cum bona distribueret, tunc frater is, quem a se segregant, debet habere electionem. Si uero plures a se segregarent, tunc iuxta etatem iuniorem fieri debet partium electio. Si autem seniorem fratrem uellent a se Segregare, tunc etiam senior electionem habere debet. .Et si interim senior fra- ter decederet, tunc pars bonorum illius deuolui debet in fratres illos, qui man- sissentf impartiti cum illo, neque ab eo se segregassent, Et rursus si iuniores decederent impartiti, pars illorum de- uolui debet in seniorem ef eos, qui in- uicem in bonis partiti non essent. Et si sorores illis essent, he manere debent circa fratrem seniorem cum suis parti- bus bonorum, que ad eas pertinent; et si tunc omnes sorores decederent, tunc partes ille earum, quantum ad eas per- tinet, deuoluentur in seniorem fratrem et in eos, qui suntí cum eo impartiti. Attamen hoc pacto, si aliqua soror de- cederet antequam nuberet, si autem frater senior decederet non existentibus alijs fratribus impartitis, et sine liberis, tunc bona sua etiam in sorores non nuptas et non separatas deuolui debent. 524) Pro iure constitutum est: si frater impartitus uenderet quid alicui, itidem si pa- iruus impartitus, tunc debet ab officio tabu- larum litteris frater alter uocari, ut ad inta- bulationem illius ueniret. Si tunc non ueniret frater alter, domi existens, habens annos pu- bertatis, non contradiceret huic uenditioni ad ires annos et xviij obdomadas, usque anni silentij sui iuris preterirent: iam post annos 

Strana 249
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. nebyl, tehdy jemu to ke škodě nemá býti; a tu když do země přijde, má se jemu dáti wěděti listem, tak jakož se nahoře píše. 249 preteritos non poterit redire ad illa bona he- reditaria, gue frater suus uendidit. Si autem is in regno non esset, tunc id sibi damno esse non debet; sed cum redierit domum, debet tunc illi denunciari litteris, prout supra scribitur, O odporiech. 525) Nalezli wuobec za préwo: že žádný nemá od žádného odporuow klásti, než každý sám osobně má odpor klásti. Pakliby rekognicf toho odporu u desk prwé wzal, tehdy ktož s ní přijde ke dskám, bude moci ten odpor učiniti jménem toho čiež rekognicí jest; a také žádný od žádného puohonu bráti ne- muož, lečby rekognicí wzal. 526) Nalezli wuobec za práwo : jest- ližeby kto komu odpor o která koliwék wéc kladl, a toho ničímž nepokázal, tehdy ten odpor udělá na zmatek. Pakliby w odporu zejména prawil se mieti po ně- kom práwo, a ukazowalliby jiný zápis anebo duowod po někom jiném, než jest w odporu postawil, také ten odpor učiní na zmatek. Než což jest najobec- nější odpor, aby krátce odpieral swým jménem, a že chce ukázati před pány lepšie práwo, když mu toho potřebie bude, a při tom odporu cožby najméň ukázal práwa, tehdy ten odpor nebude na zmatek. 527) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by odpor udělal a k němu pohnal, ne- staneli k němu, bude mu ten odpor i s puohonem zdwižen. Pakliby kto udělal odpor, a onen, komuž se odpierá, po- hnalby ho k tomu odporu, nestálliby 525) Pro iure constitutum est: guod nullus potest uice alterius alicui pro- scripto tabularum contradicere, sed unus- quisque personaliter, cum uult contradi- cere, debet comparere. Si uero reco- gnitionem sue contradictionis apud ta- bulas aeciperet, tunc quicunque uice sua uenerit ad tabulas cum illa recognitione, potest ille tali proscripto contradicere uice illius, cuius est recognitio. Et iti- dem nemo potest uice alterius ullam citationem accipere, nisi prius recogni- tione accepta. 526) Pro iure constitutum est: si quis cuicunque rei contradiceret, et nulla re penitus contradictionem in iudicio produceret, tune talis contradictio erit uiciosa. Si uero in contradictione speci- ficaret, se habere ab aliquo ius, et si tunc aliud proscriptum ostenderet aut aliud produceret, quam in contradictione sua specificasset, tunc talis contradictio etiam erit uiciosa. Sed quod est usita- tissimum, ut breuiter quis contradiceret nomine suo, ita scilicet, quod efficacius ius se habere ostendere uult coram iudi- cibus, quandocunque illi opus fuerit, et in hune modum huiusmodi contradictio, quicquid minimum iuris sui ostenderit se habere ab aliquo coram iudicibus, non erit illa contradictio uiciosa. 527) Pro iure constitutum est: si quis contradiceret alicui; idemque ob hoc citaret illum cui contradicit: si non comparuerit sue contradictioni, tunc talis contradictio una cum citatione ei leua- bitur. Si autem is, cui contradicitur, ci- 

Strana 250
250 ten, ktož odpierá, k tomu puohonu, tehdy tu při oč odpierá ztratí. 528) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by koli statek sirotčí, nemaje k němu práwa, odcizil a jej zapsal, potom siro- tek, přijda k letóm sprawedliwym, ne- učinilliby odporu proti tomu we třech létech a osmnácti neděléch, aneb prá- wem toho nehleděl, že též práwo swé promléf, wedle nálezu starého. Wen- ceslai Andrez O. 5 (— 1456.) 529) Nalezli wuobec za práwo: jestliZeby bratr, maje sestru nedielná, zápis komu s miestem aneb bez miesta po swé smrti udělal, a w tom Zeby umřel, a sestra jeho newdaná by zuostala, i jestližeby se ten, komuž zápis udělal s komorníkem w dědiny w zápise jme- nowané uwázal: tehdy ona, by pak za jeho žiwnosti tomu zápisu neodpierala za mnohá léta, by pak i práwa šla, tehdy po smrti i za žiwnosti jeho ne- dadüc letöm projíti; bude moci tomu uwázání odepřieti i zápisu. O tom roz- sudek w prwních Wáclawa Hindráka C. 28 (149), a druhá secundo Andre L. 27 (— 1484) 530) Nalezli wuobec za práwo: Ze ktoZ poprawy majf, Ze se pfi nich tak zachowati mají, jakž se jest země swolila. 531) Nalezli wuobec za práwo: aby sedláci tenet neměli, lečby kteří na to wýsady měli.: Pakliby který měl, a to naň uswědčeno bylo, tehdy má na pána jeho wznešeno býti od toho, ktožby to na toho sedláka uswědčil, aby pán jeho ty tenata rozkázal dáti tomu, ktožby naň to uswědčil. Pakliby pán jeho ne- kázal jemu tenet dáti, tehdy ten, ktož uswědčí, bude moci pána toho sedláka pohnati z 20 kop grošuow Pražských Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. taret, et alter gui contradixit non com- paruerit, tunc causam suam ob quam contradixit amittet. 528) Pro iure constitutum est: qui- eunque bona pupillorum, nullum ad illa ius habendo, alienaret, et alicui proscri- beret, et pupillus cum ad annos puber- tatis ueniret, huic alienationi et proscripto in tribus annis et xviij hebdomadis non eontradiceret, aut quod in iure non pro- cederet, quod tunc ille pupillus suum ius ad illa bona per silentium perdet, iuxta ueterem constitutionem. 529) Pro iure constitutum est: si quis haberet sororem non emancipatam, et proscriptum bonorum alicui faceret, cum loco relicto aut sine loco post obi- tum suum, et interea quod moreretur, et soror superstes relicta esset innupta: 8i tunc is, cui proscriptum est factum, cum camerario in illa bona in proscripto specificata se intromitteret: tunc illa si etiam eo uiuente huie proscripto non contradiceret per multos annos, etiam cum iura suum progressum haberent, tune post obitum et etiam eo uiuente, non permittendo annos sui iuris prete- rire, poterit huic intromissioni et pro- scripto contradicere. 530) Pro iure constitutum est: qui habent in suis bonis jurisdictionem ca- pitalem, debent se circa illam ita gerere, prout a regno constitutum est. 531) Pro iure constitutum est: ut rustici retia leporaria propria ad usum proprium non haberent, nisi qui ad hoc priuilegia haberent et ea ostenderent in regniiudicio aut camere. Si quis autem ha- beret, et id quod haberet contra illum pro- testaretur,tunc id referri debet ad dominum suum ab eo, qui huiusmodi rem contra ru- sticum contestatus est, utilli rustico domi- nus mandaret dare illi retia. Si autem domi- nus nollet rustico mandare, ut retia daret 

Strana 251
Zřízení zemské za krále českých, a prowedeli to naň, aby jemu dány byly. 532) Nalezli wuobec za práwo: jest- lizeby se trefilo, an které zloděje honí, à ti zlodéjie Zeby ujeli na ktery zámek neb twrz, má Zádáno byti od téch, ktefíZ honie, aby jim wydáni byli. Pakli by jich wydati nechtěli, mají ti, kteříž honie, pii tom zámku zuostati a jedni druhým dáti wěděti w tom kraji; a ti komuž dáno wěděti, mají hned táhnůúti a s nimi těch zlodějnow dobýwati; a dobudůúůli toho hradu neb twrze, ten kraj bude moci to sobě obrátiti ku potřebě toho kraje. 33) Nalezli wuobec za práwo: jestližeby kto na shony honili na swém neb na ciziem, a byl kto zastižen, neb naiíi to hylo uswédéeno, ten aby pro- padl 50 kop grošuow českých, králi JM" polowici a druhá polowici tomu, ktožby ho zastihl na tom shonu, aneb naň uswědčil; a k tomu tenata pobrati bude moci, a lidi též pobrati, a jich nepůúštěti, až s každého wezme po jedné kopě grošów českých. Nalezli wuobec za práwo: sručnicemi aby žádný nechodil ani jezdil po my- sliwosti. 534) Item: sedláci žádné mysliwosti wésti a uZíwati nemají na gruntiech swych i cizích ruénicemi, kusemi, tenety, jámami ani jinými obyčeji, než páni a rytieřstwo i města každý swého gruntu užíwaj jak umie, kromě shonuow pod- sedkuow, jakož o tom prwní nález. Pakliby kto kterého měštěnína neb sed- Wladislawa r. 1500. 251 illi, qui contra eum contestatus est, tunc is potest dominum rustici illius citare pro pena xx [E gr. Cum id in illum producet testibus, tune dominus condemnari debet ad dandam penam illam xx [© gr. 532) Pro iure constitutum est: si contingeret, guod ulli predatores fugientes seguerentur, et hi predatores guod pro- fugerent in arcem aut munitionem ali- cuius, debet tunc postulari ab his, qui secuti sunt hos predatores, ut illis ex illa aree aut munitione exhiberentur. Si tunc eos exhibere noluerint, debent tunc manere hi, qui secuti sunt eos, circa huiusmodi arcem, debentque in illa re- gione sibi inuicem denunciare de illis predatoribus; et hi mox, quibus denun- ciatum esít, proficisci contra illos debent, et una illos in arce aut municione op- pugnare. Si tunc illam arcem expugna- uerint aut munieionem, illa rc;io poterit hane arcem aut munitionem expugnatam ad commodum suum conuertere. 533) Pro iure constitutum est: qui- cunque tumultuatim aut utcunque uena- retur paruam aut magnam ferum, cum retibus aut alia arte, nocte uel die, in bona alicuius, et deprehensus foret, aut quod contra illum protestaretur: is inci- dere debet in penam L íP gr. ill, in cuius bonis uenabatur sine consensu suo; et insuper retia potest illi accipere et homines uenantes, eosque libere non dinüttere, donec singuli horum soluant penam I|P gr. Sed proprijs bonis fruatur quisque ut uult. 534) Pro iure constitutum est: rustici nullam uenationem exerceant ne- que ea fruantur, neque in fundis pro- pris aut alienis, neque manuarijs bum- bardelüs, neque balistis, neque retibus, neque foueis, neque alia arte, sed barones et equestres et ciuitates quisque suo fundo fruatur prout intelligit. Si uero 

Strana 252
252 láka na jaké mysliwosti zastihl a nalezl na gruntiech swých neb cizích, pobeř jemu wšecko, což u něho najdeš s my- sliwostí, a k tomu jeho týden w wěži drž, a kopu grošów af dá tomu, ktož jej nalezl. Než na ptáky s sietkami, s sklony a se lpem tu mysliwost wésti mohü s wolí pánów těch, číž jsú grunti. Pakliby kto z panského aneb z rytieř- ského řádu bez powolenie po čiem gruntu střielel buď ptactwo neb zwěř, a ten jej zastihl aneb uswědčil, číž gruntowé jsú, tehdy tomu má pokuty tři kopy grošów českých dáti, a z toho má jej pohnati z desieti kop grošuow českých před úřad menší. 535) Nalezli wuobec za práwo: kdyžbykoli cizozemci, přijedúce do ko- runy české, po wsech koně kupowali, těm mají bráni býti; než aby do měst na trhy kupowat jezdili W prwních Wáclawa Hindráka B. 6 (= 1497.) 536) Nalezli wuobec za práwo : jestli- žeby ktožkoli na zločince k komu na jeho zbožie poslal, nemá jich žádný brániti; pakliby jich kto bránil, a zlo- čincóm by tudy pomohl, žeby utekli, a byloliby Zeby je zbili nebo zranili a k tomu je i wsázel, kteří sú přijeli neb přišli, chtiec zločince wyzdwihati, že takowého každého má král skutečně tresktati, NeZ jestliZeby kto chtěl tako- wéóho zločince a powalece bráti pod kterým zámkem, we wsi, w krčmě, aneb pod twrzí, že mají pánu aneb úředníku se nahoře opowědieti, co počínati chtie. Pakliby kde we wsi neb w městečku je bráti chtěli, ježtoby tu pán jejich neseděl, mají to opowédieti rychtári, Ze Zfísení zemské xa krále Wladislawa r. 1500. quis aliquem ciuem aut rusticum in ali- qua uenatione comprehenderet aut inue- niret in fundis suis aut alienis, accipere potest tunc illi omnia, quecunque apud illum inuenerit, cum omni uenatione, et insuper illum tenere in turri potest unam hebdomadam, et ut illi, qui eum depre- henderit, det insuper unam sexagenam grossorum, Sed aues uenari cum reti- bus, pedicis, uisco, talem uenationem possunt exercere cum consensu domino- rum suorum, quorum fundi sunt. Si autem quis ex baronibus aut equestribus sine consensu et contra interdictum in fundis alicuius sagittaret siue aues siue feras, et is cuius fundus est talem deprehenderet, aut contra illum id protestaretur, debet tunc domino fundi dare penam :tres sexagenas grossorum. Si uero hanc pe- nam dare recusaret, potest talis tune citari pro pena x (P gr. ad iudicium regni minorum officialium 535) Pro iure constitutum est: si alienigene obequitando uillas in regno Boemie equos coemerent, quod illis equi aceipl debent. Sed ut uadant ad mer- catus ciuitatum, illc emere non pro- hibentur. 536) Pro iure constitutum est: si quis ad comprehendendos malefactores mitteret aliquos in bona aliquorum, quod nemo tune debet eos prohibere com- prehendere; si autem quis prohiberet, et malefactores hoc pacto iuuaret, quod aufugerent, et si contingeret quod illi qui missi fuerant ad hos comprehenden- dos occiderentur aut uulnerarentur ab his, quod talem regia maiestas unum- quemque punire debet cum effectu. Qui autem uolent ullum malefactorem et erronem capere sub arce aliqua, in uilla, in taberna aut sub munitione, quod tunc prius domino aut officiali in arce aut in municione debent denunciare, quid inceptare uolunt. Si uero tales in op- 

Strana 253
Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. na takowé zločince chtie sáhnůúti. A by- loliby městečko, jeźtoby swó poprawu měli, tehdy budeli je chtieti k swé po- prawé wzieti, má těch zločincuow tu nechati, a hned jim práwo kázati udě- lati. O tom rozsudek léta 1486, w bie- lých puohonných; o témž Andrez ter- tio, D. 16 (= 1487.) 537) Item coż se s mysliwosti jezdénie dotýče, jestližeby kto přes zápowěd Komu o gruntiech jeho na jaků mysliwost jezdil nebo s jaků mysliwostí, ten aby 50 kop gr. č. pro- padl. Jestližeby pak kto koho jiného na to nawedl nebo nawozowal, ato naň uznáno nebo prowedeno bylo, že jest jezdil s jakaužkoli mysliwostí, ten w túž pokutu upadnůti má, jako nahoře psáno stojí. 538) *) Léta božieho 1492 kniežata a páni zemští J* M" páni rytiefstwo, páni Pražané a poslowé z měst, w pon- dělí po suchých dnech postních (— 19 Mart), na snémé obecniem, kteryZ w ty časy držán byl na hradě Pražském, tyto wěci dolepsané z jednostajné wuole zřiedili sú a ustanowili, aby od každého držány byly: Item, najprwé což se morduow a nešlechetného zlodějstwa po silniciech dotýče, takto sme se swolili a na tom zuostali, aby takowí powaleči a zloději, - kdežby mohli přezwědieni býti, buďto w městech, w městečkách nebo we wsech, aby wyzdwiháni byli, by pak i osedlí lidé byli sedlští. A kteréhožby koliwěk kto takowého osedlého wzal, má obe- slati pána jeho a oznámiti jemu, že jest wzal člowěka nebo služebníka jeho pro zlodëjstwo neb pro prechowéwénie ta- kowých zlých lidí. A tu chtělliby jej ten pán jeho wzieti, a jej podlé práwa a zaslúženie jeho tresktati beze wšech forteluow, tehda má jemu wydán býti. Pakliby nechtěl, tehdy ten, ktožby jej 253 pido aut in uilla capere uellent, ubi eorum dominus non resideret, debent id iudici denunciare, quod tales male- factores comprehendere uolunt. Et si foret oppidum, quod suam iurisdictionem capitalem haberet, tunc si uoluerit illos ad suam iurisdictionem accipere, debent illos malefactores ilic dimittere, et illud oppidum quod ius iubet mox debet facere. 537) Pro iure constitutum est: si quis contra interdictum alicuius cum uenatione per fundum alicuius equitaret, aut in eius fundis uenaretur, ut incideret in penam quinquaginta M gr. Si uero quis alium ad hoc induceret aut induxisset, et id cognitum foret aut pro- testatum, quod equitasset qualicunque uena- tione, is in eandem penam incidet supradictam. 538) Anno domini M.ecoec"Ixxxxij pro jure constitutum est: quod pertinet ad homicidia et scelerate predationis in uijs publicis, vt errones tales et preda- tores ubicunque possunt inueniri siue in ciuitatibus, siue in oppidis, aut in uillis, tollerentur, si etiam essent resi- dentes rustici. Et qualemcunque talem quis residentem caperet, debet uocare per litteras dominum suum et ei noti- ficare, quod suum subditum uel serui- torem suum ob predationem aut recep- tationem talium hominum malorum ac- ceperit. l'une si dominus eius uellet ta- lem accipere, et iuxta iura et morita sua punire, bona fide, talis debet tunc domino suo reddi, Si autem dominus suus id facere nollet, tuno is, qui illum in uinculis suis haberet, potest se con- seruare erga illum iuxta constitutiones. Si autem iurisdictionem in malefactores non haberet, tunc illum dare debet ad regiam ciuitatem ad proximam iuris- dictionem, aut ubi proxima foret iuris- dictio. Si autem compertum esset, talem malefactorem esse in castris aut muni- *) Clánkowé 538—551 postaweni jsau w obau rukopisech teprw ku konci, proměnění a doplnění wšelijak dle pozdějších nálezůw sněmowních, někteří pak i wynecháni. 

Strana 254
254 u wčězení měl, muož se k němu mieti podlé práwa. Pakliby neměl swé po- prawy, tehdy daj jej do města králow- ského k najbližšíe poprawě, anebo kdežby poprawa byla. Pakliby ktery takowy zločince byl pirezwédien na hradiech nebo na twrzech, tehdy ten, komuzby se zdálo, aby toho pána u kteréhožby byl obeslal a jemu dal znáti, že takowý zločince na jeho hradě nebo na twrzi jest, aby se jím i hned dobře ujistil a jej postawil před pány na plném súdu zemském, Pakliby toho neučinil, tehdy k tomu pánu nebo k zemenínu nebo měštěnínu o to hledieno buď o tu škodu. A též i w městech kdyžby na koho žá- dáno bylo, aby se tak zachowali. A zlo- Gincuom niżśdnym aby žádných glej- tuow nedáwali, ani páni, ani rytieřstwo, ani města. 539) Item, pakliby páni a rytieř- ští lidé: nebo z měst kteří w krčmách se powáleli, služeb nechtiece hledéti ani hospodářstwie, ten též wzat buď rowně jako i jiný; ale wšak na takowý spuo- sob, aby byl postawen před pány na plném saudu, a wina jeho aby ozná- mena byla jakáž pak koliwěk, a wedle té buď sauzen beze wšie milosti. 540) Item, kdyžby se mord nebo lúpež.na silniciech nebo na cestách při- hodil, tehdy wšichni z zámkuow, z twrzí i z měst, městeček i ze wsí aby honili; pakliby kto nehonil a w tom seznán byl, tehdy král JM' má takowé neb ta- kowého obeslati; pakliby nebylo krále w zemi, tehdy páni z plného saudu; a tu se má zprawiti, proé jest nehonil,.a jestliżeby to swéwolné, bez hodné pří- činy učinil, tehdy cožby jemu w tom psány nalezeno a rozkázáno bylo, aby tu pokutu trpěl. A to i hned páni a rytierstwo aby lidem swým oznámili, a w městech aby prowoláno bylo. A což se toho honěnie dotýče, jakož se mnozí Zřízení zemské za krále Wladislawca r. 1500, tionibus, tunc is, cui uideretur, debet illum, apud guem esset malefactor, litte- ris conuenire et illi signifficare, quod talis malefactor esset in arce sua aut munitione, ut se cum illo firmaret ac eum sisteret ante barones in pleno iudicio. Si tune is nollet hoc facere, tunc contra . dominum illum aut equestrem uel ciuem ob hoc et ob hec damna datur actio. Itidem in ciuitatibus, cum postularetur ab aliquo, debet conseruari Vtque ma- lefactoribus saluus conductus non dare- tur neque a dominis, neque ab eque- stribus, neque a ciuitatibus. 539) Item si aliqui ex baronibus aut equestribus uel ciuitatibus in taber- nis uersarentur, seruitia sua nihil cu- rantes, neque rem domesticum, talis iti- dem capiatur uti et alij, attamen in hune modum, ut talis sistatur ante dominos in pleno iudicio, culpaque eius ut ma- nifestaretur; qualiscunque foret, iuxtaque illam iudicetur absque omni gratia. 540) Item si depredatio ant homi- cidium in uijs publicis eueniret, tunc omnes de arcibus, de munitionibus, de ciuitatibus, oppidis, de uillis, ut tales persequerentur; si quis tune non in- sequeretur et esset protestatum in illum, talem debet regia maiestas aut domini de pleno iudicio uocare, ibique debet racionem reddere, quare cum alijs non insequeretur; et si id contumaciter abs- que ulla causa digna faceret, tunc quod- cunque decretum in hoc domini statuent, ut illam penam is ferat. Ft istam con- stitutionem ut mox barones et equestres suis subditis notificarent, et iu ciuitati- bus ut proclamaretur. Quodque pertinet 

Strana 255
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. na tom urážejí, prawiece, žeby to jich cti a dobré powčsti k škodě bylo : jest- ližeby kto takowého zločince jal, to Zád- nému stawu (pánuom, rytieřstwu, ani zemanóm) nemá jich cti à dobré powé- sti k škodě ani k ujmě nižádné býti. 541) Item, bylaliby ruoznice o to, ktožby žádal, aby jemu wydán byl člo- wěk jeho, na toho pána práwo, (kromě popraw pánuow a rytieřstwa, kteříž na poprawy wýsady mají), a přijma ho, i chtěl, aby naň urukowáno bylo, a tomu, ktozby joj jal, nezdálo mu se uruéiti: tehda to buď wzneseno na oprawci, a oprawce to rozsud, máli nai uruóceno býti čili nic. A tu na té poprawé, kdeZ jest dán, aby odprawen byl, a ten, ktož jej dá, má od něho zaplatiti podlé zuo- stánie. A což jim w tom od pánuow rozkázáno bude, při tom aby se tak zachowali. 542) Item, jestliZeby se kde při- hodilo, a takowych zlocincuow zjímáno několik bylo, a byli ku poprawě dáni: tehda člowčku poprawniemu od prwnieho aby dáno bylo kopa grošuow, a od ji- ných toliko po puol kopě grošuow, wše českých. 543) Item, což se dotýče silnic přes Železné hory, i jinde, kdežkoli na lesiech lůpeže a mordy od takowých zločincuow se dějí: aby lesowé okolo těch miest, kdežby toho potřeba kázala, omýceni byli, od cesty sšíří jedněch honuow s obú stran; a lesy i hned mýtiti mají ti, kteříž jsúů držitelé těch lesuow, beze wšie odpornosti a odtahu. A tak potomně aby ti lesowé na těch miestech wždy mýceni byli, kdyžby toho potřeba byla. W památných ©. 21 (= 1492.) 255 ad infamationem, ubi multi offenduntur in hoc, dicendo, quod id honori eorum boneque fame noceret: si ergo aliquis talem malefactorem prenderet, quod hoc nulli ordini (baronibus, equestribus, no- bilibus) non debet neque honori neque bone fame nocere, neque alicui detri- mento esse. 541) Item si fieret dissensio in hoc, cum aliquis postularet, ut ei exhiberetur subditus suus ad suam iurisdictionem, excepta iurisdictione baronum et egue- strium, qui in iurisdictiones capitales habent priuilegia, et cum eum acceperit, si petet dominus suus ab eo, qui capti- uauit, uí contra eum satisdaret, et illi non uideretur ut deberet satisdare: tunc id referri debet ad iuridicos capitales, et iuridicus id dijudicet, si contra talem debet satisdari uel non. Et ibi in illa iurisdictione, cui traditus est, penam ca- pitis luere debet; et is, qui eum tradi- dit, debet soluere ab eo iuxta constitu- tionem. Quicquid uero interim his a dominis mandatum fuerit, ita se con- seruent. 542) Item si eueniret, quod tales malefactores multi comprehenderentur, traderenturque pene capitali tunc exe- eutori pene capitalis a primo debet dari una sexagena grossorum, a reliquis sin- gulis media sexagena grossorum. 543) Item quod attinet ad uias pu- blieas per uirides (sic) montes, aut ubicun- que in siluis predationes et homicidia a talibus malefactoribus fieri solent, ut silue cirea illa loca ubi necessarium foret. cederentur spacio unius stadij ab utra- que parte, et has siluas mox cedere de- bent ilii, quorum sunt he silue, sine ulla contradictione atque dilatione. Et sic in posterum ut semper huiusmodi silue ce- dantur in his locis, ubi foret necessa- rium. Si autem quis cedere nollet, tunc 

Strana 256
256 544) Páni a wládyky, Pražané a jiná města na sněmu obecniem, kterýž držán byl na hradě Pražském léta bo- žieho 1494, w pondělí na den swatého Matěje apoštola (= 24 Febr.) tyto ar- tikule přidali: Znamenawše, že se neumenšují krádežowé, lúpežowé i mordy w krá- lowstwí Českém, i také z napomenutie wšech, skrze najjasnějšícho kniežete a pána pana Wladislawa z boZie milosti Uherského, Ceského krále, pána našeho najmilostiwój&ieho, i utwrditi sá rácili, aby Zádny z pánuow, z rytiefstwa ani z měst ležáków takowých aby nepře- chowáwali; a jestližeby se událo a kto ZÁdal práwa na kteréhoZkoliwék, jestli- Zeby sím swé poprawy neměl, aby be- ze wiie odpornosti wydal takowého k po- prawč, k kteréžby poprawě příležal, nebo najbliZáie poprawé byl; a ten poprawce beze wüech forteluow aby poprawu pustil, a k sobě aby přiwzal dobré znamenité lidi na cti zachowalé, kteřížby při tom tázání býti měli. A jestližeby w tom wyznání dotklo se kterého pána neb rytieřského člowěka, žeby o tom wěděl neb toho příčina byl, tomu aby to hned ozná- meno bylo. A ten jistý zločinec, který na toho pána neb rytieřského člowčka prawií, aby utracen nebyl až do naj- prwnějších suchých dní potom přišlých ; a aby ten zločinec přiweden byl na hrad Pražský, a ten pán nebo člowěk rytieřský, kterémuž dáno wěděti, že naň prawí, skrze ty, kteříž sú při tom tá- zání byli, také beze wšech mluw státi má před pány J* M" na plném saudu. Pakliby nestál, aby obeslán byl Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. a guocungue monebitur ut cederet, et is cuius silue sunt cedere nollet, potest is qui admonuit hune citare pro pena x [P gr. ad iudicium regmi officialium minorum, et is soluere obligabitur illas X sexagenas grossorum. 544) Barones et equestres et Pra- genses ac alie ciuitates considerantes, quod furta et latrocinia, homicidia in regno Boemie non diminuantur, ad mo- nitionem serenissimi principis ef domini D. Wladislai dei gratia Vngarie et Bo- emie oc. regis, domini nostri gratiosis- simi, constituerunt, vt nullus ex baroni- bus et equestribus et ciuitatibus errones tales receptaret; et si contingeret, quod aliquis peteret ius fieri in quempiam, si is suam iurisdictionem capitalem non haberet, ut sine omni contradictione exhiberet talem ad iurisdictionem, ad quam pertineret, aut ad proximam; et is iuridicus absque dolo ut iurisdictionem faceret et, qui sibi assideant, uocaret, bonos ac insignes uiros in honore suo conseruatos, qui inquisitioni illius ma- lefici adessent. Si tunc in illa inquisi- tione attingeret quemquam baronem aut equestrem, quod is baro aut equester de tali sciuisset facinore, aut huius autor fuisset, tunc tali mox notificari debet; et ne is malefactor interim, qui in illum baronem aut equestrem dixit, interime- retur, usque ad quattuor tempora pro- xime uentura; et is malefactor adduci debet in arcem Pragensem, et ille baro autequester, cui denunciatum est per hos, qui huius inquisitioni aderant, quod in illum is malefactor in illum (sic) dicit, etiam absque omni excusatione sistere se debet coram dominis in pleno iudicio. Si tunc non sisteret se, tunc uocari debet itidem, sicut pro ui uiolenta. Si demum adhuc non compareret in xiuj diebus, ut is ob huiusmodi contumatiam fidem et hono- rem amitteret, utque in eius uitam et 

Strana 257
Zřízení zemské za króle Wladislawa r. 1500. 16% jako o moc; nestdlliby po tom obe- slání we čtyřech dnech, aby čest a wieru ztratil, a aby k jeho hrdlu i statku hle- dieno bylo; neb by již sám sebú winen byl. A pakli stane, aby se z toho před pány J* M“ na plném saudu poctiwě wywedl na schwálenie panské. A ten toho takowého statek nemá nikam obra- cowán býti ani wyprošowán, než aby z toho statku tomu, komužby se škoda stala, napřed zaplaceno bylo, a ostatek toho statku aby obráceno bylo na obecné dobré s panskú radú. A ktožby koliwčk kterého zločince jal, a nemaje swého wězenie, a přinesl jej na zámky k kte- rýmž přísedí, nebo do měst, aby takowé zločince do swých wězení přijímali beze wsie odpornosti aby takć chudi swć sprawedliwosti dosieci mohli. 545) Item, také na žádného psance newywedeného a na zloděje zjewného nemá urukowáno býti. 546) Item, také což se rybnikářuow dotýče, kdyžby koli na rybníciech dě- lali a w kterých lúpežech nebo mordiech postiženi byli, a žádáno by bylo na ně práwa na kohožkoli u kohož dělají, aby beze wšie odpornosti wydáwán byli ku poprawám; neb se jím ujisť, jakož se nahoře piše. 547) Item, také jakož se také při- házie, že dobří lidé honiece po pána swého škodě, nebo po čiežkoli jiného škodě, kdyžby se takowých zločincuow dohonili a je žeby zjímali, jakož o tom w prwnějšícm nálezu šíře dotčeno jest a psáno: ještě páni J* M' nadto k tomu přidati ráčili sú toto, aby žádný té smě- losti nebyl, ani směl dotýkati nižádného toho, kterýžby honil a při tom jímání byl. Pakliby kto koho w tom dotýkal nebo dotýkati chtěl, a naň to uswědčeno bylo: ten takowý má obeslán býti, a před pány na plném saudu aby posta- 257 bona animaduerteretur; guia tunc ipse, guod non comparuerit, esset in culpa. Si autem comparuerit, ut tunc se de his, que in eum dicuntur, coram domi- nis in pleno iudicio honeste expurgaret ad approbationem dominorum. Et bona ilius non debent aliquo conuerti neque impetrari, sed de illis bonis illi, cui dam- num factum foret, imprimis satisfieri debet, et reliquum illorum bonorum ut conuerteretur in commodum publicum de consilio dominorum. Quiscunque uero talem malefactorem prenderet, non ha- beretque carcerem suum, portare dobet eum ad arces sibi proximas, aut ad ci- uitates; qui debent talem malefactorem sine controuersia in sua uincula acci- pere, ut etiam pauperes iustitiam suam adipisci possent. 545) Item contra nullum turpiter infamatum, non expurgatum, et contra furem manifestarium non debet satisdari. 546) Item quod attinet ad opera- rios piscinarum, quandocumque in pis- cinis laborarent et in predatione aut homicidijs deprenderentur, postularetur- que contra eos ius apud quem labora- rent, ut tunc sine omni contradictione exhibeantur ad iurisdictiones; aut ut se cum illis bene confirment, prout supra scribitur. 547) Item contingere solet, quod bone fame uir, dum sequuntur post damna dominis suis illata a malefacto- ribus aut quibuscunque hominibus alijs facta, quod comprehenderunt tales ma- lefactores, eosque captiuauerunt, prout latius continetur in priori constitutione: domini adhue hoe quoque addiderunt, vt nemo audeat infamare quemquam, qui tales insequeretur aut comprehendi iuuaret. Si tunc quis in hoc attingeret aut attingere auderet honorem illius, et id contra eum protestatum foret: quod is tunc debet uocari, uf coram dominis 

Strana 258
258 wen byl; a to což jest koho w čem dotýkal, aby oprawil, co jest koli mlu- wil že jest w hrdlo lhal, a dwě neděli aby u wěži seděl beze wšie milosti, a padesáte kop grošuow českých tomu, kohožby dotýkal, aby dal beze wšie odpornosti. A nadto jestližeby co wiece naložil, stáwaje, ježtoby swědomiem pro- westi mohl wedle schwálenie panského, to aby také zaplatiti powinowat byl. 548) Item, což se reitaruow dotýče, kteříž po silnicech jezdie. buďto Čechowé pod spuosobem a postawü německů, anebo Cechowé Némce pfijfmajíe, a po- sméchy a pychy lidem w zemi české činiece, ježto jest to prwé nikdy w krá- lowstwií českém nebýwalo, obyčeje ně- meckého se chytajíce: toho wiece aby nebylo. Jestližeby pak kto učiniti směl a uswědčen byl, jakéhožby koli stawu byl, aby ten takowý před pány stál, kdyžbykoli z plného saudu od pánuow J* M“ obeslán byl; a před pány J» M“ jestližeby se z toho newywedl, aby na- před dwě neděli u wěži seděl, a tomu, na koho jest ten pych ukázal, padesáte kop grošuow českých aby bez milosti dal, a jeho aby odprosil, tak jakžby mu pány nalezeno bylo. A jestližeby pak jeho ranil, na kohožby tu puotku udě- lal, tehdy má tresktán býti, a škodu a náklad aby nawráti; pakliby koho za- bil, tehdy aby bez milosti hrdlo ztratil. 549) Item, ktefíZkoli pomeznie zám- ky drZie, i do země se kdeZkoli wkü- pili ti aby po ten den Zádnych Ném- euow ani reitaruow mnepfechowáwalh, a žádnému w zemi škody aby žádné ne- činili, ani činiti dopůúštěli ke škodě zemi, ani také žádných wězňuow aby nepři- jímali bez odpuštčnie králowského a Zřízení zemské za krále Wiadislawa r. 1500. in pleno iudicio se sisteret, atque id in quo quempiam infamasset, ut id corri- geret ita, ut quiequid locutus sit, quod id sit in collum mentitus, et insuper duas hebdomadas in turri manere debet absque ulla gratia, et quinquaginta se- xagenas grossorum illi, quem diffamaret, dare debet sime omni repugnantia; et etiam quiequid ultra expendisset com- parendo, quod testibus produceret, sol- uere debet iuxta approbationem do- minorum. 548) Item quod pertinet ad equi- tatores, qui uias publieas obequitare so- lent, siue sint Boemi in habitu teuto- nico, aut Boemi 'T'eutonicorum receptato- res, ludibria et iniurias hominibus fa- cientes, que quidem res hactenus nun- quam in Boemie regno fiebat, ut 'T'euto- nicorum ritum aliqui sequerentur: ut id amplius non foret uolumus. Si tunc quis ausus fuerit id facere, et in eum, cuius- cunque status fuerit, protestabitur, quod talis debet se sistere coram dominis, quandoeunque ab his uocabitur. Et si coram dominis se de eo non expurga- uerit, ut teneatur imprimis duas hebdo- madas in turri, et insuper cuicunque talem iniuriam faciet, ut ili quinqua- ginta ff gr. daret absque omni gratia, et illum ut rogaret pro uenia, qualiter- cunque ei domini mandauerint. Si uero illum uulnerasset, in quem talem impe- tum fecerat, tune puniri debet, et omnia damna et expensas illi restituere ; si autem interfecisset, ut tune absque omni gratia uitam ammitteret. 549) Item quicunque in confinibus arces habent, aut alij, qui per emptio- nem bonorum in regno resident, isti ut ab isto die deinceps nullum Teutonem aut equitatorem receptarent, utque in regno hoc nulla damna facerent, aut alicui facere permitterent, neue captiuos ullos receptarent absque uenia regie 

Strana 259
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 259 550) Item, také jestližeby se kte- rému obywateli země české jaká škoda od Němcuow stala, má to na krále a na pány na plném saudě wznésti: a král a páni Jeh M' mají jej v tom opatřiti, aby mu škoda byla naprawena. Item, což se židuow dotýče, jakož kradené wěci přijímají: ktožby koliwěk swú kterú wěc jemu ukradenú w židech optal u kteréhožkoli žida, že ten žid, neb ti židowé, hned beze wšeho úplatku zase nawracowati mají beze wšie odpor- nosti. A také židé toliko aby na zá- klady puojčowali, ale na listy a na registra nic; neb potom skrze to zmat- kowé dějí se znamenití. A kterýby koli žid na kterú kradenú wěc puojčil, a ten, komuž ukradeno jest, kterú škodu skrze to wzal: že ten žid jemu tu škodu na- prawiti má beze wšie odpornosti, aneb toho zloděje jemu oznámiti také beze wšie odpornosti. Pakliby toho žid ne- učinil: tehdy ten, komuž ukradeno jest, k hrdlu i k statku bude moci hleděti k tomu židu. A již po dnešní den ne- mají na žádné registra ani listy we wšie zemi židé pójčowati, než toliko na zá- klady. Než což sú prwé až do tohoto dne na listy a na registra puojčili, má jim purkrabie Pražský o to konec uči- niti konečně do swatého Wáclawa naj- prw příštieho; a tu summu jim, kterúž registry mají zapsanú neb na listech, má dopomoci do toho času, aby summy swé wyzdwihli. A při suchých dnech letničních a při swatém Jeronymě mají páni z sebe dwa z súdu zemského při- dati k purkrabi, ačby oč on srownati nemohl, aby to sprawedliwě srownali, tak aby se křesťanu ani židu křiwda nestala. A majíli jaké listy od krále JM“ neb sobě zjednají, že ti nemají maiestatis ac dominorum. Si quis faceret autem in contrarium, ut ille absque ulla gratia puniretur. 550) Item si alicui inhabitatori regni Boemie a Teutonibus damnum ali- quod fieret, is debet ad regiam maie- statem referre aut ad dominos in pleno iudicio: et rex ac domini debent proui- dere, ut illi damnum foret satisfactum. panského; pakliby kto proti tomu uči- nil, aby ten bez milosti kázán byl.

Strana 260
260 proti tomuto swolenie žádné moci mieti, ani takowí listowé proti tomuto swolení mají sauzeni býti. A kterýžby žid po tento čas na list neb na registra jaků summu puojčil, že mu jie ten nemá zase dáti. K tomuto desk wložení byli sú tito wysláni z plného súdu zemského a sněmu obecnieho: Jindřich z Hradce, najwyšší komorník králowstwie českého, a Puota z Rizmberka a z ŠSwihowa, naj- wyšší sudí téhož králowstwie českého, z pánuow, k tomu jsúce zwláště wy- sláni.. W památných ©. 21 (= 1492); a také primo Mauritii P. 12 (= 1405) o témž stojí. 551) Nalezli wuobec za práwo: že při tázání zločince žádný býti nemá, ani se ptáti a tázati na žádného hanbu. Než chceli se kto po swé škodě ptáti, ptaj se, wieli o tom, neb komu sú no- sili; ale žádného nejmenuj, a to daj práwě na ceduli napsáno purkrabi, atby se on na to tam nebo ti, kteříž při něm z rady jsú, buď sám anebo oni tázali jeho; pak wyznalliby na koho z pan- ského a rytieřského řádu člowčka, ten má tam puštěn býti sám třetí s přátely swými, aby jemu wuoči znal a prawil. Než na žádné poprawěč, buď u poprawcí, buď na zámciech, buď w městech, w městečkách, žádný se nemá ptáti, jme- nuje koho z panského a rytieřského řádu člowčěka. Pakliby kto jmenowal koho, buď z panského neb rytieřstwa, ten od toho, kohož jest jmenowal, muož pohnán býti z nářku cti, a on to jemu naprawiti má. Než na psance w tom shledané každý se bude moci zejména ptáti, buď na panského neb rytieřského člowěka. A každý se w poprawě swé zachowaj týmž řádem, nepůštěje k tá- zání, leč. přísežné a úředníky swé, a mučeni: buďte podlé práwa starodáw- nieho; než což se obecních lidí dotýče, to buď při obecniem zuostání zachowáno. Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. 551) Pro iure constitutum est: circa inguisitionem malefactorum nemo adesse debet, negue interrogare aut guerere de infamia alicuius. Sed si guis uult de damno suo guerere, interrogare potest, si scit de illo, aut ad guem uel guo portauerit, sed neminem nominet; et id rite inseriptum in scedula det purgrauio, ut ipse de hoc, uel hi gui de consiliarijs cum eo adsint, interrogarent. Si tune dicet contra aliguem de baronum aut egue- strium ordine, is tune debet illuce met tertius dimitti cum amicis suis, ut illi malefactor coram diceret et fateretur. Sed iu nulla iurisdictione, siue apud iu- ridicos, siue in arcibus, siue in ciuitati- bus aut oppidis, debet aliguis interro- gare nominando aliguem ex baronum ordine aut eguestrium. Si uero guis- guam nominaret aliguem, aut ex baro- nibus aut ex eguestribus, is tune talem citare potest de infamatione, et is illi hoc corrigere debet. Attamen de tur- piter infamato potest guisgue interrogare, eum nominando, siue sit is ex baronibus, aut eguestribus. Et guisgue se in sua iurisdictione ita gerat et tali ritu, ne guemguam ad inguisitionem admitteret, nisi iuratum et officiales: suos, et tor- gueantur malefactores iuxta antiguas 

Strana 261
Zřízení zemské za krále 552) Nalezli wuobec za práwo: že žádný z panského, z rytieřského ani z městského stawu, ktožby koli co pro- hrál na dluh, buď puojčkami neb jakž- koli zdlužením we hře, a udělalliby na se jakéžkoli listy aneb zápisy, buď sliby: že ten slib, zápis, žádnému ke škodě býti nemá w ničemž, ani na jeho dobré powčsti, ani na statku; neb jsú od sta- rodáwna herních wěcí páni ani úřad nesaudili. A tak má státi na budücie časy též, že to súzeno býti nemá žádným práwem. Nalezli wuobec za práwo : že silnice starodáwnie swobodné býti mají každému, a každý na swém gruntu má silnici oprawowati; neoprawíli, wyjedúli podlé té cesty na jeho grunty, že toho hájiti žádný nemá, neb jest tú škodů sám sobě winen, poněwadž silnice neoprawil na gruntu swém. A také silnice na wo- dách, jeziech, w prostředku mají býti odewřieny swobodně, tak jakž od staro- dáwna wždycky to býwalo, bez pře- kážky, tak aby lidé mohli doluow i na- horu jezditi bez útiskuow i bez překážky, s lodími i s lesy. 553) Nalezli wuobec za práwo: ktož- by tohoto nahoře psaného práwa před zemským saudem neb před kterým ji- nym saudem neukazowal a na ně se netáhl, a neZádal pii ném zachowán býti: že král JM' a páni a wládyky w saudu zemském mají a budú moci wedle přelíčenie a swědomie súditi, jakož od starodáwna býwalo, a též při jiných saudiech. 554) Nalezli wuobec za práwo: že (s krále JM" wuoli na obecniem snému) páni, rytieřstwo w těchto knihách, což nahoře psáno stojí, za práwo sú nalezli a utwrdili; a tiem hýbáno nemá býti Wladislawa r. 1500. 261 constitutiones. Sed quod attinet ad po- pulum communem, id iuxta communes constitutiones obseruetur. 552) Pro iure constitutum est: si quis ex baronum aut equestrium ordine aut ciuitatum quid ludendo amitteret ad debitum, aut supra mutuum, aut quali- cunque obligatione in ludo contracta, et si talia debita litteris aut proscriptis aut fideiussoribus firmaret, quod talis fide iussio aut proscriptum nemini in qua- piam re nocere debet, neque in eius bona fama, neque in bonis; quia luso- rias res domini ab antiquo neque offi- cium aliquod diiudieabant. Et hec con- stitutio maneat in posterum, quod talis res nullo iure diiudicari debeat. 553) Pro iure constitutum est: qui- cunque has' supradictas constitutiones coram iudicio regni, aut coram alijs iu- dicijs non produceret, neque ad has pro- uocaret, neque circa has peteret conser- uari: quod tunc regia maiestas et do- mini et equestres in regni iudicio pos- sunt et debent iuxta allegata et pro- bata iudicare, prout ab antiquo fuerat, et itidem in alijs iudicijs. 554) Pro iure constitutum est: quod cum consensu regie maiestatis in gene- rali sinodo barones et equestres, quic- quid in hoc libro supra scriptum est, id omne pro iure constituerunt et confir- 

Strana 262
262 od nižádného člowěka bez swolenie hlasu panského a rytieřského. Než panský a rytieřský staw měl jest wždycky wuoli a swobodu (s wuolí krále JM“ n obecniem sněmu) práw swých přičiniti aneb ujieti; a též ještě sobě obadwa stawowé swo- bodu pozuostawují, očby se koliwěk ta dwa stawy na obecniem sněmu swolili, budů moci práwa (swého) přičiniti aneb ujieti. A též o saudu zemském, aneb u jiných sauduow, očby se swolili, že budů moci za práwo ustawiti, přičiniti neb ujieti, tak jakož od starodáwna bý- walo. Než cožby w nahoře psaných knihách psáno bylo, ježtoby městského stawu se dotýkalo, a oniby také toho některého artikule pomáhati měli, také bez jich třeticho hlasu nemá se přičiniti ani ujímati, *) 555) Léta 1502, we čtwrtek den S. Ma- téje apoštola boZieho (— 24 Febr.), při pří- tomnosti najjasn. kniežete a pána p. Wladislawa Uherského, Českého oc. krále, na sněmu obec- ním, kterýž jest držán na hradě Pražském léta a dne jakož se nahoře píše: tu král JM* napfed s komorü swü, s mésty swymi, klá- tery, many, zdmky swymi, i wie swi moci, rácil jest pfifieci slowem swym králowskym, za se i za budücie krále České, práwa ob- hajowati, a na takowého každého, ktožby k práwuom a k sauduom stáwati a rozsudkóm panským dosti činiti nechtěl a práwa trpěti, pomáhati, kdyžby se naň wedlo; a tu jestli- žeby se kto tomu zprotiwil a králi JM“ po- máhati nechtél, buď z měst, klášteruow neb z manuow, ti a takowi aby dest swü ztratili neb ztratil. A téZ jakoZ prwé zfiezeno jest & za práwo ustanoweno jest, ktoZby se práwu zprotiwil že má naň najprw purkrabě Praž- sky swü mocí táhnůti, a potom najwyšší ko- morník, sudí, písař zemský a wedle nich wšecka země, tak jakž se napřed píše; pak- liby sám netáhl, ale bude moci miesto sebe poslati člowěka hodného s swů možností. A Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. marunt, et in contrarium illis constitu- tionibus nihil decerni debet sine communi consensu baronum et equestrium. Sed baronum et equestrium ordo habebant semper uelle et libertatem hanc, cum regio consensu in generali sinodo iura sua augere aut his derogare; et adhuc uterque ordo hane libertatem sibi relin- quit, ad quidcunque is uterque ordo consentiet in generali sinodo, quod po- test sua iura aut augere aut minuere. Ac etiam circa iudicium regni, auf circa alia iudicia, ad quid uterque ordo con- sentiet, quod id pro iure teneri debet, addere, aut derogare, ita prout ab an- tiquo semper fuerat. 555) Anno Domini Mveij, die Jouis in die sancti Mathie apostoli, presente serenissimo principe et domino D. Wladislao Vngarie oemie oc. rege, in generali sinodo, que ha- bita est in arce Pragensi anno et die, ut supra commemoratum est: vbi regia maiestas impri- mis cum camera sua, cum ciuitatibus suis, monasterijs, feudatarijs, arcibus suis, cum to- taque potentia sua et iuribus, dignata est pro- mittere, nomine suo regio, et nomine futuro- rum regum, iura defendere, et in unumquem- que talem, qui iuribus et iudicijs et decretis dominorum parere nollet, neque satisfacere, neque ferre iura, cum in eum iuris executio fieret, et si quis in hoc uellet ire in contra- rium, ac regie maiestati in hoc iuuare nollet, sint illi ex ciuitatibus, monasterijs aut feuda- tarijs, hi stque tales ut honorem suum amit- terent aut amitteret. Et itidem prout ante constitutum est et pro iure decretum: qui- cunque iuri aduersaretur, contra talem quod imprimis supremus purgraulus Pragensis cum sua potentia et possibilitate proficisci debet, dein supremus camerarius, judex, notarius regni, et cum illis totum regnum ita, prout *) Poslední slowa, o hlasu stawu městského, chybějí také w rukopisech obau; jimi pak končí se celé zřízení zemské, pokud r. 1500 tiskem wydáno bylo. Cokoli přidáwáme dále, dle překladu latinského, to wše ustanoweno teprw po r. 1500. 

Strana 263
Zřízení zemské za krále Wladislawa r. 1500. též byliliby kteří w městech panského neb ieřského stawu, ježto nemají než na listech, též mají wšichni wedle možnosti swé táhnůti; a též města, což mají na zemi, aby také s toho wší možností táhli; tak jakž se nahoře píše. Pakliby kto buď z pánów neb z rytieřstwa, jsa obeslán, pomoci nechtěl aneb poslati, tak jakož se nahoře píše : ten má swůú čest proti králi i zemi ztratiti; a purkrabě najwyšší Pražský s haitmany toho kraje, w kterémžby se práwo mělo dopomoci, a k tomu kohožby k sobě přijieti chtěli, aby to rozwážili, kte- rakby se země hnůti měla, cožby k moci krále JM" a najw. purkrabie Pražského dosti bylo. A tyto knihy mají na pargamen napsány býti, a wýpisuow z nich jináč nemají dáwati, než jako z jiných desk; a mají také tištěny býti a prodáwány, aby se každý jimi uměl zprawiti, chudý 1 bohatý. A na žádné obecni nálezy, jakžby se we dskách koli wyhledati mohli, nemá jich žádný proti těmto knihám uZiwati, ani se na ně táhnůti: než toto, což w těchto knihách za řád a za práwo usta- noweno jest, to má odewšech stawuow i zwlášt- ních osob wuobec za práwo držáno býti. Než jestližeby který z pánuow neb z rytieřstwa chtěl se táhnůti na staré nálezy, a jméno swých předkuow chtěl ukázati sobě k pocti- wosti swé, že to bude moci učiniti. 556) Lóta bożieho 1502, w úterý po S. Brikei (15 Nov.), na obecniem sněmu, kterýž držán jest na hradě Pražském, toto také od pánów a rytieřstwa jest ustanoweno a připsáno : kdo- koli aneb kteříkoli chtěliby nás aneb někoho z nás mocí tisknůti od nálezu krále M“ mezi námi a městy wynešeného, *) že potom celý panský & ryliefsky staw pod záwazkem na- oře psaným, jako o dopomáhaní práwa, máme proti takowému a takowym sobě wespolek pomáhati a sebe neopůštěti. Relatofi na to yli z těchto stawuow Jindřich ze Hradce, 263 supra scribitur. Si tune met ipse non profi- cisceretur, potest uice sua mittere hominem competentem cum sua possibilitate. Ac etiam si qui forent in ciuitatibus ex baronibus aut equestribus, qui bona alia nisi in litterarum obligationibus non habent, tales etiam iuxta possibilitatem mittere uel metipsi proficisci tune tenentur. Et ciuitates itidem, quicquid bonorum habent immobilium in regno, ut quoque ex his proficiscerentur iuxta omnem possibilitatem, prout supra scribitur. Si tunc quis ex baronibus et equestribus uocatus iuuare nollet, aut uice sua non mitteret, prout scribitur: talis debet erga regiam maiestatem totumque regnum suum honorem amittere; et purgrauius supremus Pragensis, cum capita- neis illius regionis, in qua deberet iuris exe- cutio iuuari ad effectum, ac cum his quos ad se conuocaret, ut id perpenderent, quomodo regnum exciri (moueri) deberet, quantum ad uires regie maiestatis et supremi purgrauij Pragensis sufficeret. Et iste liber debet in pergameno con- scribi, et apud tabulas haberi, et transsumpta ex his aliter non debent dari, quam ex alijs tabulis dantur, debetque etiam imprimi ac uendi, ut unusquisque sciret se illo regere, tam pauper quam diues. Et nullus ullis commu- nibus decretis, qualiacunque in tabulis inue- niri possunt, debet uti in contrarium isti libro, neque ad ea recurrere. Ceterum quod in isto libro pro ritu et pro iure constitutum est, hoe ab omnibus ordinibus et singulis homini- bus pro publico iure teneri debet. Sed si quis ex baronibus aut equestribus uellet re- cursum habere ad antiqua decreta, et nomine suorun maiorum producere uellet sibi ad