172 Desky zemské Dětochovi, bratru svému vlastniemu, jeho erbom a bližším potomkom, aby oni s tím vším zbožím v těch meziech a hraniciech tej vsi a závodie, jich příslušnosti i užitky malými neb velikými, mohli učiniti a nechati jako svým vlastním, zpupným dědictvím.1) (f. 48a). Léta s. B. 1515 za [ut s. fol. 47a před záp. 149 v suché dny po sv. Lucii (19.—22. pros.) právo a súd zemský držán byl. (f. 48b). Léta s. B. 1517 čtúce za najjasnějšieho knie- žete a pána, pana Ludovíka, Uherského a Českého krále a markrabie Moravského etc. pána našeho milostivého, za osvieceného kniežete a pána, pana Kazimíra kniežete Těšínského a Velikého Hlohova etc., hejtmana Horní Slezie etc., hejtmana na ten čas kniežetstvie Opavského, za pana Jindřicha Hukovského z Ochab a na Velikej Polomi komor- níka, za pana Kašpara z Ketře a z Drslavě sudieho a za Jiříka z Lanšovic písaře zemského v suché dny po sv. Duše (3.—6. června). 151. Vklad Johanesa Dobeše z Olbramic Volfovi Slimákovi z Bohdanov. Vystúpil před úřad Jan Dobeš z Olbramic a kázal psáti ve dcky zemské, že vkládá těch tři sta hřiven groší českých, kteréž naň spravedlivě přišly po nebožce paní Kateřině máteři jeho věnným právem na tom diele v Bohdanovách, kterýž máteř jeho držela, i na všech těch lidech užitciech a duochodech všelijakých, Volfovi Slimákovi z Bohdanova, jeho erbom a potomkom ku pravému svobodnému užívání a s těmi třemi sta hřiv- nami muože učiniti i nechati v tom věnném právě. 152. Věno paní Sybilly Bohdanovské. Vystúpil před úřad Volf Slimák z Bohdanov a kázal psáti ve dcky zemské, že vkládá na svém díle a žádnému nezávadném ve vsi v Bohda- novách na všech lidech svých a užitciech i duochodech všelijakých puol čtvrta sta zl. uh. Sybilli z Oseku, manželce svej, ku pravému svobod- nému věnnému právu, tak jak jiné ctné paní své věna mají a jich užívají. A toho věna poručníky sobě volila již psaná paní Sybilla Hanuše Etveina z Lanova a Kašpara Nebocka z Pergmsténa. Act. d. ut s. (3.—6. června r. 1517).2) 1) Mřežován. 2) Zápis dvakráte. Před tím mřežován a se změněným koncem místo „a toho věna“ „a příjemci byli Hanuš Etweyen a Kašpar Nebogk“ (sic).