z roku 1524 a 1.25. 205 na místě Jošta z Štamfaldu a kázali psáti, že vkládá ve doky zemské ves svú vlastní dědičnú nižádnému nezávadnú totiž jménem Závadku se vším její příslušenstvím, s rolí oranú i neoranú, s lidmi platnými i ne- platnými, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s vodami tekúcími i ne- tekúcími, s jezery, s rybníky, s rybniščemi, s potoky, s lesy, s hájmi, s chrastinami, s horami, s doly, s hony, s lovy, s čižbami, s mezami, s hranicemi tak, jakž sem to zboží držel a požíval, a jakž v svých meziech od starodávna vyměřeno jest a záleží, se všemi jinými věcmi, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohú, se vším plným právem a panstvím a pří- slušenstvím, nic sobě ani erbom svým ani budúcím potomkom tu práva, panstvie ani vlastenstvie žádného nepozuostavujíc ani zachovávajíc, než to všecko prodal sem a prodávám ku pravému dědictvie panu Oldřichovi z Tvorkova a z Kravař, na Bělej i erbom jeho.1) 25. Vklad vsi Lysotic. Vystúpil před úřad Jan Planknar z Kynšperku a na Hlubčicích a kázal psáti, že vkládá a vpisuje ve dcky zemské ves svú vlastní jménem Lysotice s platy, s lidmi platnými i neplatnými, s roli oranú i neoranú, s pastvami, s pastviščemi, s lesy, s báji, s chrastinami, s lukami, s mlýnem, s mlýnišci, s krčmú, s kostelním podacím, s rybníky, s rybniščemi, s ře- kami, s potoky, s vodami tekutými i netekutými, s hony, s lovy, s čiž- bami, s horami, údolím, s mezemi, s hranicemi tak, jakž ta ves od jiných dědin od starodávna vyměřena a vyhraničena jest, i se všemi a všelijakými užitky a požitky, jakýmiž se koli jmény jmenují aneb jmenovány býti mohú, a všecko své právo, kteréž měl v tej vsi Lysoticích tak, jakž jest to sám držel a užíval s předky svými, i se vším plným právem a panstvím nic tu sobě, erbom ani potomkom svým nepozuostavujíc, ku pravému zpupnému dědicstvie, jmění, držení a užívání p. Janovi z Rožmberka a na Strakonicích, najvyšiemu mistru převorstvie českého, a tomu zákonu svatého Jana a špitálu Jerozolymytanského a budúcím potomkom jejich též ku pravému jejich jmění, držení, a užívání. Act. d. et a. ut. s. (14. až 17. pros. 1524). (f. 11a). L. od n. s. B. 1525 čtúce za najjasnějšieho knie- žetea pána, pana Ludvíka, Uherského a Českébo etc. krále a markrabie Moravského etc., pána našeho milo- stivého, za osvieceného kniežete a pána, pana Kazi- míra, kniežete Těšínského a Velikého Hlohova, naj- vyššieho hejtmana Horní Slezije etc., na ten čas hejt- mana kniežetstvie Opavského, za p. Ojieře z Ful- steina a na Bielovci komorníka kniežetstvie Opav- ského, za Kašpara z Ketře a z Drslavě sudieho a za Jiříka z Lanšovic písaře zemského v suché dny po sv. Duše (7.—10. června). 1) Mřežován.