z roku 1513. 169 neráčil, a pan Hynek ji přebyl, tehdy aby ten statek všecek na pana Hynka připadl; všakž toto jest sobě paní Johanka pozuostavila, z toho statku, když se jí zdáti bude, za zdravého života aneb na smrtedlné posteli že muože tisíc zl. uherských dáti a poručiti, komuž se jí zdáti bude. A s tím statkem na svrchupsaného pana Hynka připadlým bude moci s ním učiniti i nechati jako s svým vlastním. 144. Spolek paní Margéty Bzencové z Chechlas syny svými. Vystúpila před úřad Margéta Bzencová z Chechla a kázala psáti ve dcky zemské, že přijímá Jindřicha a Fabiana, syny své, na pravý spolek na všecku spravedlivost svú, kterúž má anebo by kdy jměti mohla v tomto kniežetství, nic sobě nepozuostavujíce. A. et d. ut s. (14.—17. pros. 1513). 145. (fol. 46a). Vklad věna paní Ruože na Radumi (sic). Vystúpil před úřad pan Arnošt z Tvorkova a z Kravař na Raduni a kázal psáti, že ve doky vkládá tisíc dob. zl. uh. na zlatě i na váze spravedli- vých na Raduni i na všem zboží, kteréž k Raduni přísluší, a na Pusté Polomi a na Pozdvihově se vším toho zboží příslušenstvím, s lidmi, s platy, s rolí oranú i neoranú, s dvory, s robotami a s jinými všemi požitky a užitky, jakýmiž se mény menují neb jmenovány býti mohú, nic nevyjímajíce, paní Ruoži z Dobrej Zemice a z Hlučína, manželce své, ku pravému jejiemu svobodnému věnu. A toho věna sobě poručníky volila již psaná paní Ruože pana Baltizara Vlčka z Dobrej Zemice a z Hlučína, strýce svého, a Mikoláše a Malchara také z Dobré Zemice a z Hlučína, bratry své. A. et d. ut s. (14.—17. pros. 1513).1) 146. Vklad Zbyslavic Václavovi z Bietova. Vystúpili před úřad Jindřich z Děhýlova a na Plesnej, Jan Czambor z Jiskřičína, Kateřina ze Zvole a z Bludovic a kázali jsú psáti, že vkládají ve dcky ves svú dědičnú jménem Zbyslavice, kteráž na ně nápadem spadla po nebožce paní Zuzaně Zbyslavskej, se vším a všelijakým tej vsi příslu- šenstvím, s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neoranú, s robo- tami, s mlýnem, s lesy, s háji, s chrastinami, s rybníky malými i velikými, s lukami, s pastvami i s jinými všemi a všelijakými užitky a požitky, jakýmiž se koli mény menují aneb jmenovány býti mohú, tu sobě ani erbom svým ani komu jinému nic nepozuostavujíc tak a to všecko, jakož jsú to sami a předkové jejich drželi a užívali s plným právem a panstvím Václavovi z Bietova, erbom jeho ku pravému zpupnému dědictvie. A. et d. ut s. (14.—17. pros. 1513).1) 1) Mřežován.