V len bezpochyby již sdělaný, ze zahrad včelních med, tu to onde jiné, jak se asi co kde zvláště pěstovalo anebo pánu bylo potřebno. Z domácností dávaly se nejvíce vejce, kury, sejry, beránci; mlynáři pak odváděli vykrmená prasata anebo měli povinnost dodaná jim prasata vykrmiti. Obilí se sypalo na korce (chorus nebo chorczo), na míry tinæ zvané, míry (mensura, metreta) a kbelíky (kbelicones, kbelczones). Jaký byl poměr těchto měr k sobě, to z našeho urbáře nevysvítá, jen tolik jest jisto, že mensura byla pátá čásť míry, která se tu tina jmenuje (mensura quinta pars tine 5.) Med odváděl se na nádobí (urna). Dávky v přírodninách zvláště kury, vejce, sejry, beránci, mák a p. nazývaly se minuta. Práce,*) k nimž byly poddaní zavázáni z lánu, byly nestejné v rozličných krajinách ano i osadách a velmi rozličné, ale v celku může se říci, že mírnější byly než v časích po- zdějších. I byli někde povinni pracovati na senách a sice sekati, shrabovati, kupiti a svážeti. Jinde museli zase pracovati ve žních a vedle toho poskytovati potahy k orání a svážení jiných věcí. Také se povšechně udává, že ves měla povinnost jistou práci v celku vykonati, u př. louku skliditi, tak že se za to míti musí, že se o ni mezi sebou přiměřeně všichni rozdělovali. V některých místech konali za zboží jim od pána propůjčené hlídky v hradech, střídajíce se rozmanitě. Vedle všech těch povinností vyskytuje se místy odvádění desátku, jak se zdá skutečné desitiny všech plodin, z níž se dávala nezřídka 1/3 příslušnému faráři. Cla, mýta, požitky řiční, lázně, pivovary, hospody, rychty pronajímaly se buď stále aneb jen na rok. Nájemné jest velmi rozdílné a řídilo se ovšem poměry míst- ními a dle příjmů z toho vyplývajících. I v tom směru poskytuje urbář náš k poznání tehdejších poměrů dosti pěkné látky. Sazby celní a mýtní vyčítají se podrobně jen v městysi Bukovsku v někdejším Budějovicku a v Radnicích v někdejším Plzeňském kraji, avšak ještě i na jiných místech u př. v Nových Hradech, ve Frimburce, v Krumlově, v Jistebnici, v Miličíně, v Sedlčanech a j. děje se povšechně zmínka o mýtech. Velké byly požitky říční zvláště z ohromného počtu mlýnů na nich položených. Platy a jiné dávky roční z mlýnů, jež si dle tehdejšího spůsobu velmi jednoduché představovati musíme, byly velmi nestejné: některé (na potocích položené) odváděly jen několik grošů a žádné přírodniny, jiné (na velkých řekách se nalezající) mnoho kop grošů anebo sta měr obilí (žita a pšenice), a bývaly nadto zavázány i k jiným povinnostem, u př. spravování si jezů. Jako o zvláštnosti zmíníme se tu o mlýnu panském, kde se zlato (t. j. zlatá ruda) mlela (molendinum domini, quod molit aurum 115.). Avšak i jiné příjmy z vod nebyly ne- patrné; nebo v nájem dávalo se nejen rybaření v řekách ale místy i v rybnících. Také se najímaly haltéře na ryby. Lázně, pivovary a hospody vyskytují se jen v městech a městečkách, platy z nich byly jen skrovné, nebo uvádí se posledních dvou druhů živností neslýchaný nyní počet na jedno místo. Rychty také přicházejí jen ve větších místech a nájemné za ně bylo dosti vysoké. *) Práce ty nazývají se labores, angaria, roboty.