že pořád v málo kolikas letech protivníci jsou zemdleni a Bo- hem ztrestáni, nemohli se nikdež obrániti, ani na místech hra- zených, ani na zámcích, ani v poli, nežli v lesích a v některých ohradách nemnohých se kryli. Kterýchžto ani král jich ani kurfiřštové a jiná knížata a jiní biskupové, jenž se o to s kříži pokoušeli, obrániti nemohli. Léta 1420 císař Zikmund přivedl veliké vojsko do Čech, kteříž Čechy mordovali, škody činili. A ten jest za Vyšehradem poražen, kdež mnoho pánův korou- hevních uherských a jiných zbito, a on sám císař jedva ujel. Potom po druhé léta 1422 přijel císař Zikmund do Čech maje 50.000 lidu jízdného kromě pěšího a přitáhl k Hoře. Proti ně- muž Žižka vytáhl a císař zapáliv Horu a pohubiv tu krajinu, pomordoval mnohé lidi, ujel před Žižkou pryč, jehož dostihl u Německého Brodu. A když Uhři utíkali přes řeku přes led, neb to bylo po Třech králích v zimě, led se s nimi prolomil a oni se ztopili a naši devět kop vozův a spíži jim odňali, města šturmem dobyli a král ledva s životem ujel. Potom po třetí biskup nisský také s vojskem do Čech vtrhl léta 1424 a okolo Náchoda škody veliké dělal mordováním a pálením, avšak ujel zase ze země pryč, nedočekal našich. Téhož léta potom po čtvrté přitáhlo vojsko do Čech ze země saské, knížata z Franku, markrabě magdeburské aneb brandenburské, Ota arcibiskup trierský, jehož následovali římští, Bavořané, města švábská a jiná císařská. Ti všickni vtrhli do Čech přes pomezí a oblehli Stříbro a tu jsou hanebně u Stříbra a Tachova na hlavu od našich Čechův poraženi a toť jest velice nešťastná porážka byla Němcův. Potom po páté kurfirštové a markrabinka saská léta 1426 dne 15. Iunii poslali veliké množství lidu a to do 150.000, kte- řížto Oustí opanovali a škody veliké zdělali, avšak jsou od na- šich na hlavu téměř poraženi, nebo padlo Němců do 50.000, Čechů pak toliko 19. Opět po šesté jiné vojsko přivedl Albrecht arcikníže rakouské maje 100.000 lidu, do Čech a do Moravy se pustil 17