z 107 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
Hlavní literatura
54
55
56
Edice
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
Poznámky
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
Slovníček
99
100
Obsah
101
102
Obrazová příloha
103
104
105
106
107
- s. 17: … z příruční knihov- ny Cyrila Nappa, preláta augustiniánského kláštera na Sta- rém Brně. Její originál je nyní nezvěstný a text je znám jenom…
- s. 93: … nalezl r. 1828 J. Dobrovský v knihovně augustiniánského kláštera na Starém Brně, je nyní nezvěstný. Proto text otiskuji (s upra- venou interpunkcí…
Název:
Nejstarší česká duchovní lyrika
Autor:
Škarka, Antonín
Rok vydání:
1949
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
107
Počet stran předmluvy plus obsahu:
707
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 54: Hlavní literatura
- 57: Edice
- 83: Poznámky
- 99: Slovníček
- 101: Obsah
- 103: Obrazová příloha
Strana 17
A tak najdeme i v českých zpovědních formulích výtvory
zcela krátké, které se přimykají k mešnímu Confiteor, i skladby
hodně rozměrné, skoro menší traktáty. Mezi krátké náleží
náhodou právě jedna z nejstarších dochovaných zpovědních
formulí, vyznání krumlovských klarisek, pro něž byla přímo
určena, zapsaná r. 1380 (rkp. NUK XIII C 11, přídeští).
Zcela krátké je také vyznání hříchů, které na závěr svých
přípravných modliteb ke kázání, před ním, při něm a po něm
zapsal kolem r. 1480 nějaký kněz, snad příslušník naší vý-
chodní nářeční oblasti nebo cizí, nečeské, snad německé ná-
rodnosti, do rukopisu náležícího někdy kartusiánům v Dola-
nech u Olomouce a chovaného nyní v olomoucké universitní
knihovně (č. 406, list 339b; vydal je Al. Müller v Archiv
f. slav. Phil. 1, 1876, str. 617 nn., V. Flajšhans v Osvětě 26,
1896, str. 895 nn., Fr. Pastrnek ve Sborníku filol. 7, 1922,
str. 100 nn.; J. Vilikovský, Literárnohistorický sborník. Časo-
pis liter.-hist. odboru MS 2/3, 1945—46, str. 95 nn.).
Do konce 14. století se hlásí jazykem i pravopisem také
formule, kterou nalezl v prosinci r. 1828 Jos. Dobrovský
v jednom starém rukopise latinské Vulgaty z příruční knihov-
ny Cyrila Nappa, preláta augustiniánského kláštera na Sta-
rém Brně. Její originál je nyní nezvěstný a text je znám jenom
z otisku, který podle vlastnoručního opisu Dobrovského po-
řídil Bart. Kopitar v „Glagolita Clozianus“ r. 1836, strana
XLVI n., a ještě z jednoho opisu dochovaného v staro-
brněnském klášteře (vydal Aug. Neumann v Hlídce 41,
1924, str. 271 n.).
Taková zpovědní formule nemůže arci chyběti ani v milí-
čovských Modlitbách, tolikrát již připomínaných (NUK
XVII F 30, 118a — 120a; otiskl V. Flajšhans v CesMusFil
5, 1899, str. 325 n.). Odtud ji znovu někdo přepsal do sbírky
modliteb upravených pro ženskou osobu v první půli 15. sto-
letí, nyní rkp. NUK XVII E 7 (list 72a—73b).
Nejvíce snad narostla,confessio generalis", kterou si pro
svou potřebu složil a na počátku 15. století zapsal klášterní
bratr Vojtěch z Psář. (Rkp. dříve admontského kláštera
2 Nejstarší česká duchovní lyrika
17