10. PŘÁTELŮM V ČECHÁCH V Kostnici 27. června 14159 Buoh s vámi! 5 10 15 20 25 Měv veliké domněnie z mnohých příčin, psal sem, jako bych měl zajtra skonati. Již opět znamenav prodlenie smrti píši vám, milostiví a věrní přietelé v Bohu, ještě, abych svú vděčnost ukázal, dokud najdéle mohu, maje vždy utěšenie, že mohu k vám mluviti po lístku. A pravím vám, že Pán Buoh vie, proč prodlévá mú smrtí i mého milého bratra, Mistra Jeronyma, o němž mám na- ději, že svatě umře bez viny a že statečnějí se má i trpí než já, nestatečný hřiešník. Dal nám Pán Bóh dlúhý čas, aby- chom lépe své hříchy spamatovali a jich statečně želeli. Dal nám čas, abychom pamatovali svého Krále, Pána Boha Ježíše milosrdného, hrozné pohaněnie a smrt ukrutnú jeho vážili, a proto milejie trpěli; abychom také pomněli, že nenie s hodóv tohoto světa jíti na hody onoho světa; abychom pamatovali, že skrze mnohá utrpěnie světí sú vešli v nebeské královstvie: někteří po kusu řězáni, jiní vrtáni, jiní vařeni, jiní pečeni, jiní za živa dřěni, za živa pohrabáni, kamenováni, křižováni, mleni mezi žernovy, vláčeni, topeni, páleni, věšeni, po kusu trháni a prvé pohaněni, žalařováni, biti, okováni — a kto muož všěcky muky vypsati, kteréž sú i v Novém Zákoně i Starém Zákoně světí pro pravdu Boží trpěli, a zvláště ti, jenž sú kněžskú zlost trestali a proti ní kázali? A divná věc bude, ktož nynie neutrpí, bude-li státi statečně proti zlosti a zvláště proti kněžské, jenž sebe nedá dotknúti. A již sem tomu rád, že sú mé knížky musili čísti; v nich jest zlost jejich otevřěna. A viem, že sú je pilnějie přěčtli než svaté Ctenie, chtiece bludy naleznúti. 30 Dán listve čtvrtek před vigiljí svatého Petra na večer. Amen. 28