meč vydřev, jím sem se, jakž sem mohl, bránil. A potom dva mnichy dal sem rychtáři a jednoho sem sobě zachoval. Item že týž Jeronym Beneše z Mladé Boleslavě, kazatele řádu bratří Menších, na ulici před mnohými zjevně bez 2240 viny jest poličkoval, a k tomu nuož vyňav, chtěl jej jím zabodnúti a byl by jej konečně zabil anebo smrtedlně ranil, by skrze některakého Mistra Zdislava nebylo jemu zbráněno a překaženo. K tomu odpověděl, že když jest ten mnich hrdě odpoví- 2245 dal jistým pánuom, on, Jeronym, že jemu proto přimlúval, a on, Beneš, že se na něj hanlivými slovy obořil, on, Jero- nym, že jest jeho znič přes usta udeřil. Item že týž Jeronym z bratří jednoho řádu kazateluov kláštera svatého Klimenta v Praze k poběhlosti zákona 2250 přivedl jest a s ním i s mnohými oděnci k převoru přišed, ten oděv mnišský odvrci kázal a tu jej hned v světské rúcho oblékl, kteréhož potom v poběhlosti choval, až se také proto i utopil. A to jest v pravdě tak. Což se dotýče oděncuov, odpírá artikuli. O mládenci vy- 2255 znává, že se jemu nad ním slitovalo, že převor neopatroval jich v potřebách a že jest mládenec dobrovolně mošnu k nohám převora vrhl a odšel a že potom příhodú, kúpě se utopil. Item že týž Jeronym Petra z Valencí, klatbu majícího na 2260 sobě od pana Zbynka dobré paměti a od něho obtieženého i znovu obtieženého pro odvolánie pokryté o nesložení kněh Jana Viglefa, za několik let, to jest šest nebo sedm, u sebe choval jest pro se a pro sluhu svého, pokut cierkve svaté sobě neváže. Tomu odpie rá, by sobě nevážil pokut církve svaté, ale to vyznává, že což mohl dobrého, tomu Petrovi jest učinil, ne proto, že jest klatbu na sobě měl, ač jest o té klatbě na něm věděl. Item týž Jeronym v království Polském rozbroj veliký 2270 2265 60b 6 la 101